UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ. Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA. Distanční studijní opora

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ. Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA. Distanční studijní opora"

Transkript

1 UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA Distanční studijní opora Téma 11 EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA (Ekonomika vzdělávání) BRNO 2014 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2 Téma 11 Ekonomika bloku odvětví rozvoje člověka Ekonomika vzdělávání 2

3 OBSAH ÚVOD 5 ZÁKLADNÍ POJMY.. 6 HISTORICKÉ KOŘENY POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB STRUKTURA A ŘÍZENÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ ROZPOČTOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ 13 ŠKOLNÉ JAKO EKONOMICKÝ A POLITICKÝ PROBLÉM.. 21 SHRNUTÍ KAPITOLY 26 3

4 VÝSTUPY Z UČENÍ Studenti budou: A) OBECNĚ VE VZTAHU KE VŠEM ODVĚVÍM znát charakter a typ statků produkovaných jednotlivými odvětvími umět definovat charakter a typ potřeb uspokojovaných jednotlivými statky produkovanými v jednotlivých odvětvích umět odůvodnit výdaje do jednotlivých odvětví schopni odpovědět na otázku, proč dochází k zásahům ze strany státu při zabezpečování jednotlivých statků schopni analyzovat stav odvětví a úroveň efektivnosti produkce jednotlivých statků B) KONKRÉTNĚ K JEDNOTLIVÝM ODVĚTVÍM znát rozdíly mezi modely vzdělávacích soustav umět uvést klady a zápory investičního přístupu ke vzdělání schopni pomocí schématu vysvětlit systém financování vzdělávacích služeb v ČR schopni argumentovat výhody a nevýhody normativního a institucionálního financování ve školství 4

5 11 EKONOMIKA ŠKOLSTVÍ KLÍČOVÁ SLOVA Veřejná ekonomika, veřejná ekonomie, národní hospodářství, neziskový sektor, neziskové organizace, veřejný sektor DOPORUČENÝ ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 5 hodin ÚVOD Zajištění vzdělání je mnohdy považováno jako sociální právo. Tento přístup byl však v posledních letech významně korigován směrem k tomu, že stát má vytvářet podmínky k tomu, aby jedinec své potřeby byl schopen sám uspokojovat. V oblasti vzdělávání však o to silněji muže pociťovat silnou kontroverzi mezi snahou dosahovat efektivnost a spravedlnost v produkci vzdělávacích služeb. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že společnost se bez vzdělané populace, počínaje obyčejnou gramotností až po jedince přinášející společnosti senzační objevy, nemůže obejít. Vzdělání se v posledních letech stává významným ekonomickým faktorem, rozhodujícím o úspěchu dané země v mezinárodní konkurenci. Patrně nazrál čas, aby nejasná linie mezi osobním a společenským užitkem plynoucím ze vzdělání, byla znovu vytyčena. 5

6 11.1 ZÁKLADNÍ POJMY Vzdělání Výsledek vzdělávání představuje souhrn poznatků, dovedností a schopností v dané oblasti. Vzdělávání je proces dosažení určitého stupně nebo úrovně vzdělání Vzdělávací soustava Systém vzdělávacích institucí poskytující možnost dosáhnout určitého stupně vzdělání Principy vzdělávací politiky spravedlivý přístup ke vzdělávacím příležitostem maximální rozvíjení potenciálu každého jedince proměna tradiční školy nové utváření vzdělávacího systému zvyšování statusu a profesionality pedagogického personálu a zdokonalování vzdělávacích procesů Funkce vzdělávací soustavy rozvoj osobnosti zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti posilování soudržnosti společnosti výchova k partnerství a spolupráci v evropské i globalizulící se společnosti zvyšování zaměstnatelnosti zvýšení konkurence schopnosti ekonomiky a prosperity společnosti Regionální školství Regionální školství je tvořenou systémem mateřských, základních a středních škol a středních odborných učilišť včetně vyšších odborných škol Výdaje na vzdělání výdaje veřejné x soukromé vymezení obsahu pojmu výdaje na školství o přímé náklady na vzdělání o nepřímé náklady na vzdělání o příspěvky na stravování a ubytování o výdaje na aktivity v oblasti volného času Terciální sektor Vysoké školy univerzitního typu Vysoké školy neuniverzitního typu Vyšší odborné školy Instituce s pomaturitním odborným studiem 6

7 Charakteristické znaky jednotlivých typů vzdělání Tabulka 13 Charakteristické znaky jednotlivých typů vzdělání Zdroj: Teorie lidského kapitálu Založena na analogii mezi investicemi do vzdělání a do fyzického kapitálu Jak vzdělání, tak kapitál vyžadují náklady a produkují zisk Tato teorie změnila nahlížení na vzdělání jako pouhé oblasti společenské spotřeby ekonomika vzdělávání Rozvíjena byla T.W.Schultzem, G. S. Beckerem, J. Mincerem Návratnost investic do vzdělání Tabulka 14 Návratnost investic do vzdělání 7

8 Vliv dosažené úrovně vzdělání na ekonomický růst a rozvoj Tabulka 15 Vliv dosažené úrovně vzdělání na ekonomický růst a rozvoj 8

9 11.2 HISTORICKÉ KOŘENY POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB Obecný historický vývoj vzdělávání a vzdělávací soustavy Adam Smith Ústavy pro vzdělávání mohou být financovány z poplatků nebo z veřejných nadací. Přispěly vůbec nějak tyto nadace k podpoře užitečného vzdělávání? Nadace (rozuměj veřejné financování) snižují nezbytnost, a tím i přičinění učitelů (Jejich živobytí, pokud plyne z jejich platu, pochází totiž z fondu, který je zcela nezávislý na tom, jaký mají ve svém vyvoleném povolání úspěch a jakou pověst.). Střední školy (public schools) v Anglii, kde plat učitelů závisí na výši poplatků, jsou méně zkažené než univerzity. Čtení, psaní a aritmetika byly vyučovány soukromě. Tyto dovednosti si osvojovali bohatší občané asi často doma za pomoci domácího učitele, většinou otroka nebo propuštěnce; a chudší občané u učitelů, kteří si z placeného vyučování udělali povolání. Hillman Prvotně bylo vzdělání poskytováno rodinami svépomocí nebo za úplatu. Poptávka po gramotnosti a výchově se stala rozšířenější s koncem feudální společnosti a vzdělávání bylo nabízeno mimo domovy. Termín veřejná škola v Anglii se vztahoval právě k těmto původem externím školám. Školy byly veřejné v poskytování vzdělání mimo dům, domov, ale byly (a zůstávaly) soukromými školami. Pouze bohaté rodiny si mohly dovolit poslat své děti do těchto veřejných škol. V dalším kroku, vládní angažovanost začala veřejně financovat vzdělávání pro děti, nezávisle na ochotě nebo schopnosti rodičů platit tyto vzdělávací výdaje. Školní vzdělání se stalo povinné od dosažení určitého věku. Vláda zabezpečovala školy a učitele a určovala předmět studií. Tooley (2003) Je podstatné se zamyslet nad tím, zda v dnešní době vlády v rozvinutých zemích dosahují v poskytování kvalitního všeobecného vzdělání úspěchů? Je zde však ještě druhá otázka: lze mít velmi kvalitní všeobecné vzdělávání bez státních zásahů? Historické důkazy z několika zemí včetně Velké Británie, Spojených států a Austrálie ukazují, že všeobecné vzdělávání se šířilo samo a rychle ještě dříve, než stát začal vzdělání zabezpečovat a zavedl povinnou školní docházku. 9

10 Vývoj vzdělávací soustavy v ČR Formování vzdělávací soustavy v ČR etapa základních strukturálních změn ( ) etapa stabilizace vzdělávacího systému ( ) etapa reformace vzdělávacího systému ( ?) Základní principy transformace vzdělávacího systému zrušení státního monopolu na poskytování vzdělání změna funkce a systému financování školství posílení správní a ekonomické autonomie škol posílení pedagogické autonomie škol Základní vývojové tendence vzdělávacích systému decentralizace diverzifikace snižování rozdílu mezi poptávkou a nabídkou vzdělání rychlá změna podílu jednotlivých částí VS na jeho celkovém výkonu optimalizace sítě ě škol a školských zařízení akceptace nových potřeb společnosti deetatizace vzdělávacího systému Obrázek 63 Model vzdělávacích systémů před rokem 1989 Zdroj: Vlastní 10

11 Obrázek 64 Model vzdělávacích systémů po roce 1989 Zdroj: Vlastní Vývoj terciálního systému vzdělávání model do roku 1989 Monopol státu na poskytování vzdělání Elitní model terciálního systému Nízká nebo žádná míra autonomie škol Centralizovaný model financování Finanční toky neměly žádný výrazný vztah ke skutečným výkonům Detailní plánování počtu studentů na jednotlivých školách Státní řízení účasti vysokých škol na vědě a výzkumu (Akademie věd ) Vývoj terciálního systému vzdělávání model po roku 1989 Masový model vzdělávání Vysoká míra autonomie škol Nepřímé řízení škol Tradiční akademické svobody Propojení vědy a výzkumu a výuky Grantový systém podpory výzkumu Diverzifikace a prostupnost vzdělávání Důraz na flexibilitu podporovanou systémem nabídky a poptávky 11

12 11.3 STRUKTURA A ŘÍZENÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ Státní správa ve školství (regionální) Vláda ministerstvo Kraj odbor školství Obec obor školství Ředitel školy Česká školní inspekce Samospráva ve školství (regionální) Parlament ČR Školská rada Krajské zastupitelstvo Obecní zastupitelstvo Rada školy Samospráva a státní správa ve školství (vysokoškolské) Obrázek 65 Systém veřejné správy v podmínkách vysokých škol Zdroj: Vlastní 12

13 11.4 ROZPOČTOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ Rozpočtování v regionálním školství Rozpočtování v regionálním školství se děje v linii MŠMT KRAJSKÉ ÚŘADY OBCE. Základním plánovacím a rozpočtovacím dokumentem je zahajovací výkaz a výkaz o platech a mzdách v oblasti školství Financování v regionálním školství Základní model vícezdrojového financování RgŠ Obrázek 66 Vícezdrojové financování školství Zdroj: Vlastní Typologie veřejných ejných výdajů na vzdělávání výdaje veřejné ejné x soukromé vymezení obsahu pojmu výdaje na školství o přímé náklady na vzdělání o nepřímé náklady na vzdělání o příspěvky na stravování a ubytování o výdaje na aktivity v oblasti volného času 13

14 Tabulka 16 Typologie výdajů na regionálního školství Zdroj: Vlastní Obrázek 67 Způsoby financování regionálního školství Zdroj: Vlastní upraveno dle školský zákon 14

15 Finanční toky v regionálním školství Obrázek 67 Školy zřizované řizované obcí Zdroj: Vlastní 15

16 Obrázek 68 Školy zřizované krajem Zdroj: Vlastní Obrázek 69 Školy zřizované řizované soukromou osobou nebo církví Zdroj: Vlastní 16

17 Rozpočtování ve vysokém školství Rozpočtování u vysokých škol je více autonomní státní správa do tohoto procesu přímo zasahuje minimálně. Jsou stanoveny limity nárůstu počtu studentů pro jednotlivé roky. Rozpočet vychází z normativní základny, kdy škola může počítat s částkou, která odráží počet studentů ů a výkony v oblasti vědy a výzkumu. Obrázek 70 Konstrukce rozpočtu vysokých škol Zdroj: Upraveno dle Financování ve vysokém školství Financování vysokých škol má opět vícezdrojový charakter, s tím rozdílem, že zde existuje silnější pobídky, než je tomu u regionálního školství. Někdy bývá v literatuře tento systém financování označován jako pobídkový. 17

18 Zdroje financování ve vysokém školství Zdroj: Vlastní Obrázek 71 Institucionální financování ve vysokém školství Zdroj: Vlastní 18

19 Systém financování ve vysokém školství Obrázek 72 Systém pobídkového financování ve vysokém školství Zdroj: Vlastní Tzv. pobídkové financování je způsob financování institucí, které se vychází z naplnění jednoho z vnějších faktorů efektivnosti ve veřejném sektoru (viz Strecková, Y. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi) a tj. financování institucí na základě kvality a kvantity výkonu. Objem prostředků získaných vysokoškolskými institucemi je pak závislý na počtu vzdělávaných studentů a na rozsahu vědecké a výzkumné práce. Objem získaných prostředků se je ovlivněn lidským kapitálem, kterým vysokoškolská instituce disponuje. 19

20 Obrázek 73 Úplné finanční toky v systému financován vysokých škol Zdroj: Ekonom (2012) 20

21 11.5 ŠKOLNÉ JAKO EKONOMICKÝ A POLITICKÝ PROBLÉM Zdroj: Vlastní Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

22 K ZAMYŠLENÍ Jan Keller o 10 falešných důvodech pro školné Dny akcí proti útokům proti vysokoškolskému vzdělávání začaly výkladem profesora Jana Kellera o deseti falešných důvodech, které se obvykle uvádějí ve prospěch zavedení školného. Tentokrát poslouchala zaplněná velká aula Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Dny akcí, které naplňují týden kolem 17. listopadu, pořádá Studentská komora Rady vysokých škol ve spolupráci se sdružením Polis, Studentskou radou FFUK a iniciativami Vzdělání není zboží! a ProAlt. Podívejme se tedy na deset obvyklých tvrzení zastánců školného na vysokých školách (příležitostně doplněné o nejvyhrocenější argumenty těch skalních ), které se snaží vyvrátit analýza sociologa z Ostravské univerzity. Jan Keller říká, že jde o argumenty zástupné, zatímco ten pravý je zamlčený. Který to je? To si nechal na konec. Tvrzení první: Studenti by si měli platit za své vzdělání, protože je to investice do jejich budoucnosti. Částečně je to pravda, ale problém je v tom, že nedá se přesně určit rozdíl mezi osobním a veřejným zájem. Je to vždycky jakási směs, kdy ze vzdělání profituje jak ten, kdo vystudoval, tak celá společnost. K tomu skalní stoupenci školného: Platit by se mělo, i když je studium ve veřejném zájmu pekaře taky nikdo nedotuje, i když je ve veřejném zájmu, aby pekl rohlíky. Srovnání by platilo, pokud by pekaři studovali ještě pět let po maturitě, dělali atestace a procentní podíl pekařů ve společnosti figuroval v tabulkách OECD jako předpoklad konkurenceschopnosti země. Ale pak by jim nejspíš studium někdo dotoval. Tvrzení druhé: Školné bude stimul pro posluchače, aby studovali řádně. Skalní: Symbolický poplatek u lékaře prokázal regulační funkci. Stejně tak platba studentem bude plnit funkci motivační. Zatím nikdo nepodnikl výzkum, který by dokazoval, že studenti soukromých vysokých škol, kde platí školné, jsou pilnější než studenti škol veřejných, kde neplatí. Máme však k dispozici výsledky generálky na státní maturity, ve kterých měli studenti soukromých středních škol v průměru horší výsledky než studenti škol veřejných. Pokud tito studenti nejsou v průměru hloupější, což Keller nepředpokládá, jsou asi v průměru méně pilní. Bude tedy třeba dokázat, že školné, které na středních školách píli nepodporuje, píli na vysokých školách podporuje. Avšak i studenti veřejných škol nesou nemalé náklady na studium, a to nepočítáme ušlou mzdu. Životní náklady studentů za posledních 5 let stouply nejvíce z životních nákladů obyvatelstva celkem 2,3 krát - a přesahují bez školného 8000 korun měsíčně. Tvrzení třetí: Placení školného bude motivovat hlavně vysokoškolské kantory. Skutečně chtějí studenti platit své učitele za zvyšování nároků? Co když upřednostní takové učitele, kteří jim budou cestu k diplomu nejméně komplikovat? Ale dejme tomu, že studenti budou žádat učitele, aby z nich vyždímali maximum a vyhazovali ty neprospívající, přestože tím hospodářsky poškodí svou školu. Otázka tedy zní, zda budou studenti prostřednictvím školného vychovávat učitele k větší profesionalitě. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

23 Jsou dvě možnosti. Buď se potvrdí, že dnešní učitelé umějí kvalitně učit, ale záměrně to nedělají a až za 10 tisíc korun za jeden semestr každému ukážou, jaký se v nich skrývá Komenský. Nebo je možné ty dnešní špatné učitele dát pryč a místo nich vzít lepší odborníky z praxe a z ciziny. I kdyby však školné skutečně umožnilo zvýšit vysokoškolským učitelům platy (což je velmi nejisté), pak by muselo být astronomické, aby přilákalo špičkové odborníky z praxe. Bylo by potřeba tolik peněz, že by museli přispět i ti studenti, které by ti špičkoví odborníci neučili. Tvrzení čtvrté: Zařazení školného umožní přijímat více studentů. Tento argument byl velice častý až do roku 2009, kdy padl. Ministerstvo školství vydalo pokyny, že naopak bude třeba, abychom rok od roku přijímali studentů méně. Tvrzení páté: Zavedení školného umožní studium i dětem z chudších rodin. To se zdůvodňovalo dvojím způsobem. Nejprve, že školné pomůže zvýšit počty studentů, takže se dostanou na vysoké školy i ti z chudších rodin. Teď možná bude spíš používán druhý argument, který někdejší poslanec Unie svobody Petr Matějů napsal roku 2000 do deníku Právo: Zavedením školného se pomůže především studentům z chudších rodin. Uvedl doslova: Při dnešním rozsahu korupce nakonec prohrávají děti rodičů s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Ale jak by mohlo zavedení školného snížit míru korupce? Jak se prostřednictvím školného protlačí korupčním prostředím i ti chudší? To know-how (jak to mají udělat) v článku chybí. Jde to také proti zjištěním moderní sociologie. Studenti z chudšího prostředí (a dívky častěji než chlapci) přikládají při svém rozhodování vyšší váhu existujícím rizikům. Proto zavedení školného odradí spíše studenty z chudších než z bohatších rodin. A taky odradí spíše dívky než chlapce. Ženy vydělávají méně lékařka si vydělá za kariéru o třetinu méně než její kolega, který vystudoval stejný obor. Školné však bude stejné. Zavedení školného posílí rozdíly mezi studenty z Prahy a přespolními (kteří musí počítat i s náklady na bydlení, dopravu a stravu). Navíc ten, kdo bude platit hotově předem, bude zvýhodněn, zatímco úvěry (pro chudší studenty) mají být vysoce zúročeny (prý aby se nezneužívaly pro snadnou investici bohatých). O nerovnosti je tedy postaráno opravdu důkladně. (Za pozornost taky stojí, že úvěry soukromé banky nebo fondu mají být vysoce zúročeny, přestože stát garantuje stoprocentní návratnost.) Tvrzení šesté: Školné nemůže ani studenty z chudších rodin poškodit, protože bude doplněno systémem studentských půjček. Student začne studijní půjčku splácet teprve tehdy, až dosáhne průměrného příjmu v zemi. Průměrný příjem v zemi je však aspoň o 10 tisíc korun nižší než průměrný příjem vysokoškoláků. Absolvent vysoké školy bude tedy platit už při dosažení příjmu, ke kterému vysokou školu nepotřeboval. Stát přitom garantuje, že za absolventa, který tohoto příjmu nedosáhne, zaplatí. Srovnejme to s argumenty, že je nespravedlivé, když se studium platí z daní. Nyní se tedy bude platit i s úroky. Tvrzení sedmé: Zavedení školného vylepší finanční situaci veřejných vysokých škol. Jenže nikde se nedočteme, co potom stát udělá s rozpočtem. Co když sníží příspěvek vysokým školám o částku, kterou získají na školném? Školné pak bude znamenat, že náklady veřejných rozpočtů se přenesou na studenty a jejich rodiny. Tvrzení osmé: Zavedení školného posílí vazbu mezi výukou na školách a potřebami trhu práce. Autoři tohoto tvrzení vidí vazbu mezi kvalitou studia, příjmy vysokoškoláků a přínosem ekonomice. Výzkum však ukazuje, absolventi z technických oborů, kteří reálně zvyšují konkurenceschopnost národních ekonomik, nebývají 23

24 zdaleka tak dobře placeni jako absolventi těch oborů, které dávají příležitost dostat se na strategickou pozici při rozdělování vytvořeného produktu. To jsou politici, ekonomové, právníci či experti poradenské činnosti včetně poradců ministerstva školství. Tvrzení deváté: Zavedení školného umožní studentům odpovědně rozhodnout, zda investici do vzdělání vůbec podniknout. To je vůbec nejpokrytečtější argument. Školné a hrozba zadlužení odradí spíše ty z chudších rodin než z rodin bohatých. Pro chudého, který si nemůže dovolit přílišné riziko, rozhodnout se zodpovědně znamená nestudovat. Tvrzení desáté: Poplatek za studium je zanedbatelně nízký, studenti si prostě odřeknou pár večírků. Ve skutečnosti ani ten pakatel 20 tisíc za rok nemusí být pro řadu studentů zanedbatelný. Bude však zanedbatelný pro školy, pokud stát o stejnou částku sníží rozpočet. A to povede k dalšímu zvyšování školného. Nízkému školnému na začátku nelze věřit, zvyšovat školné je snazší než je zavádět. O co jde doopravdy Všechny tyto argumenty potvrzují, že školné nedává smysl z hlediska kvality či kapacity vzdělání. Ale je to skvělý bankovní produkt, příležitost pro finanční a pojišťovací skupiny, s garancí státu. Je to výhodnější než půjčovat Američanům na koupi domu, soudí Keller. Nafukuje se nová bublina? Chudí začnou splácet v době, kdy peníze nejvíc potřebují, zatímco bohatí to dostali se slevou. Splácet budou hlavně ti, kdo se pohybují nad středním příjmem. Bude to další forma zdanění. Chudí přitom budou více chudnout i v důsledku rovné daně a zastropování pojistného. Budou splácet dluhy, které nenadělali. Vraťme se tedy k argumentu, že školné pomůže prosadit disciplínu: ano, zatímco bohatí zaplatí požadovanou částku z ruky, chudí se stanou rukojmími svých dluhů. Je také jasné, že školné musí být zavedeno do roku 2013, aby o investici nepřišli ti, kdo investovali do soukromých vysokých škol. Ukazuje to jednoduchý výpočet. Do studijního věku dorůstají ročníky z období, kdy demografický růst skončil. Studentů bude méně a veřejné školy by to snadno zvládly. Kdyby zůstaly bez poplatků, nebyl by důvod hlásit se na soukromou školu a chtít za peníze to samé, co je dostupné zadarmo. Proto se zavede školné, aby podnikání mohlo pokračovat. Keller pečlivě shromažďuje hlasy těch, kdo jsou pro školné, a chce tato jména za pět let porovnat se složením dozorčích rad bank. Třeba se ukáže, že je tato úvaha vedle, ale jak říká, pro sociologa je to v každém případě zajímavé. Co s tím? Čtyři Kellerovy návrhy, kde hledat zdroje místo školného: Peníze jsou, ale tečou nekontrolovatelně tam, kam by neměly. Kdyby se jedna dvacetina z korupce převedla na vysoké školy, ještě můžeme studentům platit velká stipendia. Je třeba snížit počet vysokých škol. Nejsnáze toho dosáhneme tak, že profesoři a docenti, kteří garantují obor, budou smět učit jen na jedné škole. Teď je v Česku průměr asi 1,5 školy na takového pedagoga a rekord je 7 škol. V Polsku má jeden profesor dokonce 15 plných úvazků, sedm na veřejných vysokých školách a osm na soukromých. Zavést povinnost, že ten, kdo odejde do ciziny, musí vzdělání zaplatit (ale v pozdější debatě to bylo zpochybněno, v EU máme volný pohyb pracovních sil, to je určitý prvek evropského občanství, které bychom si neměli kazit, i kdyby to pravidla dovolovala). 24

25 Místo zálohy na úspěch, který se nemusí dostavit (školné), zaveďme tedy platbu za úspěch (daň). Vysokoškolák, který měsíčně vydělá 300 tisíc korun, ať zaplatí 43 procentní daň, jak to bylo před lety. Investice do vzdělání se mu vyplatila, může přispět. Bohužel politici prosadili rovnou daň. Kalouskova složenka ročně Podstatné otázky shrnul student Roman Petrenko. Jak si má zadlužený absolvent vysoké školy pořídit taky bydlení? Jak všechno splácet při dnešních příjmech? A jak dlouho? Měl by si přitom spořit taky na důchod. Tohle chce vláda, která tvrdí, že je proti dluhům? Keller uvádí, že splátka školného může představovat tisíce korun měsíčně po dobu deseti let. Tak to vychází u absolventky, která se vdá, bude mít dvě děti a nastoupí do práce později. A jak by to vypadalo u zodpovědné rodiny, která by chtěla zaplatit vše, co tato vláda chystá? Vezměme případ, kdy čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi má čistý příjem 30 tisíc korun. Z analýzy rodinných účtů víme, že všechny tyto peníze vydá za nutné běžné výdaje. Pokud by se taková rodina chtěla také pojistit u penzijního fondu, spořit na zápisné a školné pro děti, platit pojištění proti nezaměstnanosti a taky pojištění na zdravotní nadstandard, aby nemusela dlouho čekat na operaci, bude ročně potřebovat dalších 120 až 150 tisíc, které nemá. Je to tak jedna Kalouskova složenka ročně. To je běžný problém nižších středních vrstev menšího města, shrnuje profesor Keller. Ti, kdo tyto reformy chystají, nemají nejmenší představu o jejich kumulativním dopadu. A pokud jde o vládu, která tvrdí, že je proti dluhům - smyslem reforem je to, že náklady veřejného sektoru se přenesou domácnosti. A domácnosti budou hradit jak tyto náklady, tak navrch ještě profit soukromých fondů. Zdroj: Dostupné z: 25

26 SHRNUTÍ KAPITOLY Regionální školství je financováno vícezdrojovým způsobem. Alokace zdrojů a finanční toky do regionálního školství vychází z prostorového aspektu poskytovaných statků. Základní a mateřské školy jsou v kompetenci obcí, primární užitek z jejich existence mají jejich občané. Proto je logické, že financování provozu těchto škol a zařízení je realizováno z rozpočtů obcí. Financování provozu středních škol a vyšších odborných škol je realizováno cestou krajských rozpočtů. Užitek z existence středních a vyšších odborných škol dopadá za hranice měst a obcí, jeho dopad je tedy regionální. Základní postulát fiskálního federalismu tvrdí, že užitky statků dostupných v daném území by měly být financovány ze zdrojů vytvořených na tomto území. Úhrada nákladů souvisejících se zabezpečením samotného vzdělávání, výuky na jednotlivých typech škol, prostřednictví státního rozpočtu cestou kapitoly ministerstva školství je výrazem přístupu státu ke vzdělání jako statku, který přináší užitek nejen jeho přímým spotřebitelům občanům, ale společnosti jako celku. Rozvoj lidského kapitálu a rovný přístup k vzdělávacím příležitostem je základní ideou financování produkce tohoto statku. Vzdělání je smíšeným statkem a charakteristiky jeho spotřeby umožňují v určitých mezích vstup soukromých zdrojů do jeho produkce. Systém financování regionálního školství je systémem normativního financování. V tomto systému je částečně splněn požadavek financování produkce statků na základě kvality a kvantity poskytovaných výkonů. V tomto případě je tento požadavek v případě kvantity přímo splněn (tj. normativ na žáka), nepřímo je splněn i požadavek financování dle kvality výkonu, protože mezi jednotlivými školami vzniká konkurence a větší poptávka je tam, kde je nabízena vyšší kvalita poskytovaného vzdělání. 26

27 Financování ve vysokém školství je vychází z normativního způsobu financování, je zde však více než u regionálního školství, zachycen prvek kvality. Celková částka, kterou získává vysoká škola je tedy odrazem celkového počtu studentů, výkonu v oblasti vědy a výzkumu a počtů absolventů dané školy. Je také v částce za studenta zohledněna skutečná ekonomická náročnost zabezpečení studia. Budoucí vývoj v oblasti vysokého školství je charakterizován následujícími trendy: Směřování vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám ekonomiky (Možnosti ovlivňování: stát dotace, VŠ reakce na poptávku) Rozšíření přístupu k terciálnímu vzdělání o Zvýšení příjmu studentů na existujících školách (otázka kapacitních možností) o Podpořit vznik nových škol terciálního stupně o Pokračování v rozvoji vyšších odborných škol (rozšíření možností jejich transformace na neuniverzitní vysoké školy) Zvyšování podílu studujících na úhradě nákladů na vzdělávání: o Zavádění školného jako ceny za získání vzdělání (otázka politické průchodnosti, snížení dostupnosti vzdělání) o Sociální politiky státu ke vzdělání (rodinné přídavky, úleva na daních, sociální stipendia, účelové dotace doktorské studium, studium v zahraniční, dotace na ubytování, dotace na stravování) o Studentské půjčky zatím pouze komerční v omezeném rozsahu ÚKOLY K SAMOSTUDIU REVIZE KAPITOLY Změna poptávky v rámci států EU o Vysoké školy nesmí diskriminovat uchazeče z jiných států EU (podíl studentů ze Slovenska na VŠ v ČR, obrovský zájem studentů z Německa o studium lékařství v Rakousku) o Zájem o postgraduální studium v USA o Přetrvávající evropský (český?) problém - únik mozků 27

28 ÚKOLY K SAMOSTUDIU REVIZE KAPITOLY 1. Objasněte jaký typ statku je poskytován školstvím (regionálním). Jaké důsledky z toho dle Vašeho názoru vyplývají pro výběr efektivního způsobu poskytování statku (tržní, polotržní a netržní financování)? 2. Co jsou to rámcové vzdělávací plány a školní vzdělávací plány? Zhodnoťte jejich výhody a nevýhody. Měly by dle Vašeho názoru být stanoveny standardy vzdělávání pro základní školy? 3. Aplikujte faktory (podmínky) efektivnosti na oblast primárního a sekundárního vzdělávacího systému (mimo financování školství na základě kvality a kvantity výkonů). 4. Financování primárního a sekundárního školství na základě kvality a kvantity výkonů. Co si myslíte o chystané reformě financování regionálního školství? Argumentujte. 5. Vymezte výhody a nevýhody státních maturit. S jakými problémy se při zavádění a fungování státních maturit setkáváme v ČR? Jaké zkušenosti mají se státními maturitami v zahraničí? 6. Srovnejte náš systém primárního a sekundárního vzdělávání se systémem primárního a sekundárního vzdělávání v zahraničí. Jaké jsou základní shody a rozdíly. (dostupnost, financování, struktura atd.) 7. Charakterizujte přístupy sociální politiky státu ke vzdělání (např. v oblasti státní sociální podpory, stipendií, daňových úlev apod.). Je tato podpora státu dle Vašeho názoru dostačující popřípadě oprávněná? 8. Na základě jakých ukazatelů by měly být dle Vašeho názoru financovány vysoké školy? Zhodnoťte navrhovaný systém financování vysokých škol. 9. Vymezte výhody a nevýhody zavedení plateb školného v systému terciárního vzdělávání? Jak se staví k atributu školného současná úprava vysokoškolského zákona? 10. Vysvětlete, co znamená Kvalifikační rámec terciárního vzdělávání (Q-ram). Zhodnoťte možné přínosy zavádění Q-rámů do vzdělávacího procesu na vysokých školách. 11. Popište financování vědy a výzkumu v ČR (kritéria financování, formy financování atd.). 12. Popište systém řízení vysoké školy (orgány státní správy a samosprávy). Který z článků vysokoškolského managementu považujete za nejvýznamnější z hlediska řízení univerzity a proč? 28

29 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. Brno: MU Brno, s. ISBN s ; 2. REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru (2002) s ; STIGLITZ J. E.: Ekonomie veřejného sektoru (1997) str ; 3. Musgrave R. A.: Veřejné finance str , ; 4. V Polsku už státní maturity zavedli. Co přinesly? Lidové noviny ; 5. Ekonom č.36/2003 (sonda Ekonoma - Školství);Univerzity dobývají byznys. Ekonom č. 48/ Elektronické zdroje: Vzdělání bez státu: Historie a současnost; Veřejné školství: dělání vzdělání. Terra Libera, červenec srpen 2003; Prodejte školy. Terra Libera, červenec srpen 2006; Sázení na špatného koně: Jak soukromé školy prospívají chudým. Terra Libera, prosinec Legislativa: Ústavní zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ; Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) + novely Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 179/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. Zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením + novelizace (včetně zák. č. 562/2004 Sb.), Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách + novely (včetně Zákon č. 110/2009 Sb., novela zákona o vysokých školách) Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákonů č. 220/2000 Sb. a č. 342/2005 Sb.; Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákonů č. 41/2004 Sb., č. 215/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 81/2006 Sb. a č. 227/2006 Sb.; Zákon č. 214/2004 Sb., o zřízení Univerzity obrany 29

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Podpora vzdělávání Peter Chrenko náměstek ministra financí. Kulatý stůl,

Podpora vzdělávání Peter Chrenko náměstek ministra financí. Kulatý stůl, Podpora vzdělávání Peter Chrenko náměstek ministra financí Kulatý stůl, 22. 9. 2008 Podpora vzdělávání 1. Východiska 2. Reformní kroky dle BK 3. Stávající systém daňové podpory Východiska z pohledu financí

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady.

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 2. Z jakých příčin dochází k selhání vlády. Jak jednotlivá vládní selhání ovlivní zavedení RIA (Regulatory Impact Assessment)?

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA JUSTICE Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM

6. února 2004, Olomouc. Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM 6. února 2004, Olomouc Studentská komory Rady vysokých škol STUDIUM Preambule Výuka a vzdělávání studentů jsou hlavním a základním společenským posláním vysokých škol a univerzit. Je postavena na základech

Více

Terciární vzdělávání

Terciární vzdělávání Terciární vzdělávání Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) 1992/93, 1995/96 Legislativa..(zákon o vysokých školách, školský zákon), vnitřní předpisy VŠ Univerzitní x neuniverzitní VŠ UVV -

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů

Více

N á v r h. Z Á K O N ze dne.2015,

N á v r h. Z Á K O N ze dne.2015, N á v r h Z Á K O N ze dne.2015, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl

Více

Základy veřejných financí

Základy veřejných financí Základy veřejných financí Vyučující: Ing. Miroslav Červenka, Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení:

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání

Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Současné aktivity MŠMT voblasti odborného vzdělávání Ing. Miloš Rathouský ředitel odboru středního a vyššího odb. vzdělávání MŠMT konference Uherský Brod, 20. 10. 2010 Východiska Kurikulární reforma (ŠZ

Více

Partnerství znalostního transferu

Partnerství znalostního transferu Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017

PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017 Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA ROK 2017 Plán realizace Strategického záměru schválil Akademický senát

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Rozhodování o veřejných výdajích Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Úvod do veřejné ekonomie a veřejné ekonomiky

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Úvod do veřejné ekonomie a veřejné ekonomiky VEŘEJNÁ EKONOMIKA Úvod do veřejné ekonomie a veřejné ekonomiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15.

Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. Doporučení pro hospodářskou politiku ČR v rámci evropského semestru: Návrh Evropské komise 2016 Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR 15. června 2016 Proč evropský semestr a doporučení EU?

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku

Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Systém odborného vzdělávání ve Švýcarsku Obsah: 1. Uvedení do širšího kontextu 2. Učňovské vzdělávání ve Švýcarsku Systém vzdělávání Preference a volby mladých lidí Organizační struktura odborného vzdělávání

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015

Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Zkušenosti s přípravou na povolání v ČR Bratislava 2015 Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz

Více

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s.

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. Ladislav Dokoupil (Jméno) Datum : úterý, 11. října 2011 Obsah : Obsah :... 2 1 Veřejnosprávní studia... 3 1.1 Studijní program Hospodářská politika a správa...

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Financování sektorové politiky financování obrany Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014

43. Dny malých obcí. Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol. Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 43. Dny malých obcí Národní fond rozvoje kapacit mateřských a základních škol Navýšení tarifních platů pracovníků od 1.11.2014 Příprava reformy financování regionálního školství 1 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU I Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ NA ROK 2016 BRNO,

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB PETRONILA GLEICHOVÁ, ÚMČ PRAHA 6 VEŘEJNÝ SEKTOR Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, jeho smyslem je poskytování veřejných služeb, ve veřejném zájmu.

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Vlastimil Vaněk Oddělení pro záležitosti Evropské unie, MŠMT

Vlastimil Vaněk Oddělení pro záležitosti Evropské unie, MŠMT Vlastimil Vaněk Oddělení pro záležitosti Evropské unie, MŠMT Struktura prezentace Úvod Struktura programu Erasmus+ Priority programu Erasmus+ Rozpočet Aktuální vývoj/předpokládaný harmonogram Erasmus+

Více

Propojování počátečního a dalšího vzdělávání

Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Střední průmyslová škola textilní, Tyršova 1, Liberec 9. 2. 2012 Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Projekt Podpora dalšího vzdělávání v Libereckém kraji projekt realizovaný v rámci Operačního

Více

UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ. Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA. Distanční studijní opora

UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ. Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA. Distanční studijní opora UNIVERZITA OBRANY V BRNĚ Fakulta ekonomiky a managementu VEŘEJNÁ EKONOMIKA Distanční studijní opora Téma 6 EFEKTIVNOST VEŘEJNÉHO SEKTORU A VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ I BRNO 2014 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy norma : 15/2005 typ : Vyhláška oblasti : Školy VYHLÁŠKA ze dne 27. prosince 2004 č. 15/2005 Sb.,

Více

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku?

Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? Mezinárodní konference Systémy financování vysokého školství Praha, 10. listopadu 2005 Jaký model financování vysokého školství pro Českou republiku? PhDr. Walter Bartoš předseda Výboru pro vědu, vzdělání,

Více

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE

OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Studijní program: Řízení lidských zdrojů a ekonomika práce Studijní obor: Ekonomika a řízení lidských zdrojů Typ studia: bakalářské OKRUHY OTÁZEK KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Akademický školní rok 2013/2014

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace

Více

Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci

Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY STROJNÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI NA OBDOBÍ

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010

Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Studijní obor VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA Témata bakalářských prací Stav k 21. září 2010 Název tématu Postavení obcí v systému veřejné správy v České republice a jejich vztah k orgánům státní správy Analýza

Více