FILOZOFII A TECHNIKU. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy
|
|
- Bedřich Kolář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FYZIKA, JAKO VĚDA SJEDNOCUJÍCÍ PŘÍRODNÍ VĚDY, FILOZOFII A TECHNIKU prof. Ing. Bohumil Vybíral, CSc. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy
2 Fyzika jako věda v sjednocující filosofii, přírodní vědy a techniku Prof. Ing. Bohumil Vybíral, CSc. katedra fyziky PřírodovP rodovědecké fakulty UHK
3 Osnova přednášky Fyzika jako věda (s důrazem na experiment ve fyzice) O poznatelnosti světa gnoseologie Fyzika v toku dějin a) Klasická mechanika b) Klasická teorie gravitace c) Teorie elektromagnetického pole d) Speciální teorii relativity e) Obecná teorie relativity f) Kvantová fyzika g) Atomová a jaderná fyzika Fyzika jako základ ostatních přírodních věd Fyzika jako základ technických aplikací Problémy, trendy a perspektivy současné fyziky
4 1. Fyzika jako vědav 1.1 Fyzika a její role ve společnosti Fyzika je přírodní věda, která zkoumá nejobecnější zákonitosti jevů přírody, stav látek a jejich změn, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu. Fyzikální poznávání je členitý, složitý proces, jež poskytuje modely chování objektů a modely struktur a směřuje kvytváření co nejúplnějšího obrazu světa a jeho změn. Je to proces, v němž hraje rozhodující roli člověk fyzik, který přírodu pozoruje, experimentuje, měří a formuluje fyzikální zákony ve formě matematic. modelů dějů a stavů. Je nesprávné tvrdit, že příroda se řídí přírodními zákony. Příroda se řídí sama podle sebe, člověk ji pozoruje dějů a stavů látek, matematicky popsat fyzikálními zákony.
5 . Vlastností člověka, která jej odlišuje od ostatních živých tvorů, je jeho touha poznávat svět, v němž žije a využívat dosažených poznatků pro svou existenci. Role fyziky, jako vědy je tedy nejen poskytovat modely, nýbrž a především hledat pragmatické vyústění zákonitostí v technických aplikacích - to již nedělá fyzik, nýbrž technik. Důsledkem výsledků tohoto procesu poznávání a aplikací však bývá i jeho zneužívání určitými skupinami lidí pro mocenské, kořistnické i zločinecké cíle. Fyzika a aplikace přírodních zákonů člověkem v technice má velký zpětný vliv na vývoj celé společnosti (viz století páry, století elektřiny, nyní století informačních technologií počítačová gramotnost).
6 1.2 Stupně fyzikáln lního poznávání Fyzikální poznávání je členitý, složitý proces, který lze rozložit na několik etap: experiment, hypotéza (pořadí zde bývá často obrácené), fyzikální zákon, obecný (fyzikální) princip, fyzikální teorie. Kritérium správnosti fyzikální teorie je fyzikální experiment
7 1.3 Fyzikáln lní experiment Starověk k (Aristoteles) experiment odmítal (jako umělé zasahování do dějůd v přírodp rodě) 16. století,, renesance G. Galilei na experimentu buduje vědeckou metodu zkoumání: Vytvořit hypotézu na základz kladě dosavadní zkušenosti, intuice nebo vrozených pravd. ( ) Ověř ěřit hypotézu smyslovou zkušenost eností nebo experimentem entem. Provést dedukci hypotézy na jevy dosud neznámé.
8 Vědecké experimenty: 1. Heuristické (objevné) kdy účelem je nalézt dosud neznámou zákonitost. z 2. Verifikační (ověř ěřovací) kdy účelem je ověř ěřit platnost zákona, z který byl získz skán deduktivním m teoretickým postupem, anebo ověř ěřit meze platnosti zákona z pro jiné podmínky.
9 Vědecké experimenty z jiného hlediska: 1. Re 2. My 3. Po Reálné sledujeme reáln lně probíhaj hající fyzikáln lní děje a měříme je reálnými přístroji p v reáln lném čase. Myšlenkové myšlenkov lenkově navozujeme podmínky a postup, očeko ekávané výsledky se neměř ěří,, avšak ak deduktivně se odvozují ze známých zákonz konů za idealizovaných podmínek. PřinP ináší nové poznatky bez ohledu na to, zda je skutečně realizovatelný. Počítačové matematicky se simuluje průběh možných jevů postavený na aplikaci známých fyz. zákonů.
10 Fundamentáln lní experimenty Experimenty, které tvoří základní východiska pro utvářen ení fyzikáln lní teorie anebo ověř ěřují jejich významné teoretické dedukce se označuj ují jako fundamentální experimenty. Patří k nim jak významné experimenty heuristické,, tak některn které experimenty verifikační.
11 Vývoj náron ročnosti experimentu Někdejší romantika fyzikáln lního bádání. b Příkl.. ze 17. stol.: Otto v. Guericke experimentuje r.1672 s třect ecím elektrickým strojem :
12 Současn asné experimenty jsou náron ročné materiálov lově i lidsky (Americký urychlovač TEVATRON, 2 vědev dečtí asistenti uvnitř trubice 6,7 km dlouhé)
13 2. O poznatelnosti světa gnoseologie Gnoseologie (noetika, teorie poznání) ) jako filosofická disciplína, se vymezila jako nauka o poznání,, jeho zdrojích a příslup slušných podmínk nkách. Poznání je proces, při p i němžn subjekt (člověk jako pozorovatel nebo experimentátor tor) získává informace o objektu (předmětu poznávání), přičemp emž dochází k reflexi,, k vytvářen ení pokud možno věrnv rného (pravdivého) obrazu o objektu.
14 Otázka poznatelnosti objektu 1. Při i poznávání nesmí docházet k ovlivňov ování objektu subjektem, a tím t m ke zkreslení získávaných poznatků o něm. n 2. Oblast fyziky: Objekty megafyzikáln lní (k ovlivňov ování z principu docházet nemůž ůže) Objekty makrofyzikáln lní (ovlivňov ování je principu možné přizpůsobit podmínky experimentu, aby k němu nedocházelo) Objekty mikrofyzikáln lní (v důsledku d platnosti Heisenbergovy relace neurčitosti pro polohu a hybnost, resp. pro energii a časový interval, vznikají pochybnosti o možnosti úplného poznání mikrosvěta ta).
15 Filosofové a fyzici Od vlastní filosofie postupně oddělily disciplíny, které byly původnp vodně chápány jako filosofické - psychologie, logika, filosofie jazyka, filosofie vědyv a do jisté míry i fyzika (fyzika se např.. ještě ve 20.letech 20. stol. studovala na UK v Praze na filosofické fakultě). Odtržen ení fyziky od filosofie fyzikáln lnímu oboru do jisté míry pomohlo,, protože e ve 20. stol. došlo k prudkému rozvoji fyziky s četnými aplikacemi. Avšak citelně chybí těsnější interakce mezi obecnými fyzikáln lními obory a filosofií.. Trpí tím m jak filosofie (navíc filosofové často nejsou sto do hloubky chápat nejnovější fyzikáln lní poznatky), tak i fyzika (filosofie( pro ni vytváří potřebnou obecnou metodologii, a to právě v rámci gnoseologie).
16 Proces fyzikáln lního poznávání Čtyři i hypotézy o poznávání 1. Proces poznávání světa je neomezený. 2. Každý kvalitativně nový prostředek vytváří podmínky pro kvantitativní pokrok v procesu poznávání. 3. Relativní přírůstek poznatků o světě je úměrný časovému intervalu, v němž poznávac vací proces probíhá. 4. Získané fyzikáln lní poznatky o světě člověk cílevědomě využívá pro svou další činnost.
17 Neomezenost poznávání Člověk k je schopen poznat zejména vše v e to, co potřebuje poznat. Poznání bude vždy v pouze 1. částečné, 2. přibližné (závisl vislé na rozlišovac ovací schopnosti našich smyslových orgánů a přístrojp strojů), 3. relativní (podmíněné jak nedokonalostí smyslových orgánů člověka a použitých přístrojů,, tak i dosaženým stupněm m vývoje společnosti nosti).
18 O impulsech poznávání Kvalitativně nový prostředek (přístroj), zkonstruovaný na základz kladě aplikace dosavadních fyzikáln lních poznatků, vyvolá kvantitativní pokrok v další ším procesu poznávání. Několik příkladp kladů:
19 Dalekohled Příklady: G. Galilei (1609) Hubbleův kosmický dalekohled (1990) VLT (Very( Large Telescope) - chilské Andy (2004)
20 Hubbleův kosmický dalekohled schéma Hl. zrcadlo Ø2,4m dl. 13,1 m hmotnost 11,6 t
21 Hubbleův kosmický dalekohled provozní snímek
22 VLT (Very Large Telescope) 2004, chilské Andy 2635 m n.m.
23 VLT (Very Large Telescope) 4 dalekohledy, zrcadla Ø 8,2m, každé 45t
24 Mikroskop (1590 Z. Jansen) Elektronový mikroskop (1937) Dosahuje zvětšení až 10 5, (až 100krát větší než u optického mikroskopu). Rastrovacím elektronovým mikroskopem se podařilo zobrazit i jednotlivé atomy Kontura povrchu grafitu zobrazená na rastrovacím tunelovém elektronovém mikroskopu
25 Optická spektráln lní analýza Polarograf Cyklotron Laser (1960) (1859 W. R. Bunsen a G. Kirchhoff) ( ,, J. Heyrovský,, M. Shikata) (1930 E. O. Lawrence) Družice Země,, kosmické sondy a lodi (od roku 1957) Všechny tyto prostředky vedou ke zrychlování procesu poznávání
26 3. Fyzika v toku dějind Cesty fyzikáln lního poznávání nebývají přímé. Fyzikové často museli provést řadu dílčích d pozorování a experimentů než mohli provést jeden experiment fundamentáln lní. Hodnocení vývoje významných ých fyzikáln lních oborů: a) Klasická mechanika, b) Klasická teorie gravitace, c) Teorie elektromagnetického pole, d) Speciáln lní teorii relativity, e) Obecná teorie relativity, f) Kvantová fyzika, g) Atomová a jaderná fyzika.
27 Klasická mechanika Přednewtonovské období (L. da Vinci, G. B. Benedetti,, G. Galilei,, V. Viviani, G. A. Borelli,, R. Hooke,, M. Marci, Ch. Huygens). Newtonova syntéza (1687). Nelze označit určitý experiment za fundamentáln lní - s výjimkou Galileových pokusů s volným pádem p a pohybem po nakloněné rovině (Pisa, kolem r. 1590).
28 Klasická teorie gravitace Přednewtonovské období (přelom stol.): pozorování planet T. Brahem, analýza Joh. Keplerem - formulace třít zákonů o pohybu planet (1609, 1619). Zákon všeobecnv eobecné gravitace (Newton, 1686). Verifikace a měřm ěření gravitační konstanty - (Cavendish,, 1798).
29 Isaac Newton ( )
30 Cavendishovy torzní váhy (r. 1798, přesnost p 1%) m = 730 g M = 158 kg
31 Klasická teorie elektromagnetického pole Do konce 18. stol. byly známy jen některn které jevy z elektřiny a magnetismu, a to pouze kvalitativně a bez vzájemn jemné souvislosti. Roku 1785 provedl Coulomb fundamentáln lní experiment, při p i němžn měřil elektrostatické sily na torzních vahách. Kvantitativně forumuje silové půsovbení mezi dvěma bodovými náboji. n (Coulombova magnetostatická měření,, která předcházela, byla rovněž historicky významná).
32 Experimentáln lní počátky nauky o elektřin ině a magnetismu 1628: William Gilbert: Nová fyzika o magnetech, zmagnetizovaných tělesech a o velkém magnetu Zemi Shrnuje základnz kladní kvalitativní poznatky o elektřin ině a magnetismu své doby
33
34
35 Fundamentální Coulombův elektrostatický experiment (1785)
36 Fundamentáln lní Coulombův elektrostatický experiment
37 Coulombův zákon elektrostatiky (1785) Charles Augustin de Coulomb ( ) Popisuje silové působení mezi dvěma bodovými náboji v izolujícím m prostřed edí Fundamentáln lní zákon elektromagnetického pole
38 Zdroj stejnosměrn rného proudu Voltův článek (1800)
39 Elektrodynamika Roku 1820 provádí Oersted jednoduchý fundamentáln lní heuristický experiment
40 HANS CHRISTIAN OERSTED ( ) 1851) zahájil sérii s objevů o vzájemn jemné souvislosti elektrických a magnetických jevů
41 Biotův Savartův přístroj (1820)
42 Pierre Simon Marquis de Laplace ( ) Byl vynikajícím matematikem, fyzikem, astronomem. Na doporučení d Alemberta se stal profesorem na vojenské škole v Paříži. Jeho posluchačem byl také Napoleon Bonaparte Jeho největším přínosem je teorie pravděpodobnosti, teorie parciálních diferenciálních rovnic a teorie potenciálů. Elektromagnetismem se zabýval jen okrajově, ale přesto významně přispěl k jeho jasnému matematickému vyjádření.
43 André Mária Ampère ( ) Ampèr r inspirován Oertedovými pokusy, o kterých se dozvěděl l již 11. záříz 1820 na zasedání Akademie věd, v se pustil do intenzivní experimentátorsk torské a matematické práce a již za týden předlop edložil Akademii novou, jednotnou soustavu elektromagnetických zákonz konů,, které nazval elektrodynamika. Ampèr r zjišťoval, jak prostřednictv ednictvím magnetismu na sebe působp sobí dva proudovodiče.
44 Ampérův zákon o silovém m působenp sobení mg. pole na proudový element
45 Michael Faraday ( ) Ve 13ti letech se stal poslíčkem jednoho londýnského knihkupectví. Zde se později vyučil knihařem a jak sám říkal, knihy, které před den vázal po nocích, četl a to hlavně pojednání o elektřině v Britské encyklopedii. Od jednoho zákazníka vstupenku na cyklus přednášek z fyziky a chemie slavného vědce sira Humphreye Davyho ( ). Faraday tato přednášky nadšeně navštěvoval a zaujali ho natolik, že po ukončení cyklu v roce1813 požádal Davyho o přijetí za asistenta. Faraday měl geniální intuici a své výzkumy prováděl výhradně experimentálně. Protože neměl matematické vzdělání, nepoužíval matematiku a vyjadřoval se jen verbálně.
46 Michael Faraday - experiment Origináln lní kresby, kterými Faraday doplnil své poznámky: Skutečné provedení cívky:
47 Faradayovy experimenty s elektromagnetickou indukcí (1831)
48 Faradayovy experimenty s elektromagnetickou indukcí (1831) - schémata
49 Čtyři experimentální pilíře elektromagnetismu 1. Coulombův zákon kon elektrostatiky základní pilíř 2. Na základz kladě experimentů Biota, Savarta formuluje roku 1821 Laplace zákon - druhý pilíř elektromagnetismu zákon o magnetických účincích ch el. proudu. etí pilíř zákon o silovém m působenp sobení mg. pole na proudový element - formuluje Ampère na z 3. Třet na základě svého fundamentáln lního experimentu z roku Roku 1831 objevuje M. Faraday - zákon elektro- magnetické indukce.. K němu dospívá po sedmiletém experimentování (zákon lze z části teoreticky odvodit z předchozích zákonz konů) pak jde o fundamentáln lní experimenty verifikační.
50 Wilhelm Eduard Weber ( ) Po habilitaci vyučoval na univerzitě v Göttingenu. Zde navázal na osobní přátelství s Gaussem a spolupracoval s ním, zejména na teorii geomagnetismu. Poté působil na univerzitě v Lipsku. V 19. století byl v Německu považován za nejvyšší autoritu v elektromagnetismu. Weber vycházel z Ampèrovy elektrodynamiky a snažil se odstranit některé její nedostatky. Pokusil se přeformulovat Ampèrův zákon tak, aby zahrnoval i Coulombův zákon (formuloval zákon o silovém působení mezi dvěma pohybujícími se náboji).
51 Historický fundamentáln lní Weberův v exp. (1852( 1852) můstek mezi klasickou teorií elektromagnetického pole a teorií relativity
52 James Cleark Maxwell ( ) Narodil se v Edinburgu v rodině skotské šlechty (právě v roce 1831 Faraday elektromagnetickou indukci). nižší objevil Od roku 1850 studoval na univerzitě v Cambridge. V roce 1855 složil zkoušky ky učitelsku itelské způsobilosti na Trinity College a přednp ednáší hydrostatiku a optiku. V pedagogické práci však v přílip liš nevynikal a proto se vrátil domů do Skotska a do Cambridge se již nevrátil. Svůj čas tráví na svém m statku v Glenlairu,, kde jako soukromý vědec v dovršil svoji teorii elektromagnetismu, která roku 1873 vyšla pod názvem n A Treatise on Electricity nad Magnetism (Pojednání o elektřin ině a magnetismu) ve 2 svazcích ch mám dílo přes p 1000 stran.
53
54 Maxwellova syntéza (1873) vznik teorie elektromagnetického pole Maxwellovy rovnice elektromagnetického pole zobecňuj ují experimentáln lní poznatky elektrodynamiky Významným intuitivním Maxwellovým doplněním m bylo zavedení posuvného (Maxwellova( Maxwellova) proudu v dielektriku, který mám rovněž magnetické účinky. Jedním m z nejvýznamnější ších důsledkd sledků Maxwellovy teorie byl poznatek, že e rozruchy elektromagnetického pole se šíří formou transverzáln lních elektromagnetických vln. Maxwell také vypočítal šířen ení těchto vln - je shodná s rychlostí šířen ení světla ve vakuu.. Z toho vyvodil, že e světlo je elektromagnetické vlnění. Teoreticky odvodil vlastnosti elmg.. vln na rozhraní dvou různých r prostřed edí - platí stejné zákony jako pro světlo (zákon odrazu, Snelův zákon, polarizace) vytvořil pak elektromagnetickou teorii světla tla. Bohužel převzal p i éterovou teorii světla z r Experimentáln lního potvrzení své teorie šířen ení elektromagnetických vln se nedožil (smrt ve 48 letech) provedl je aža 9 r. poté (1888) Hertz.
55 ( ) Heinrich Rudolf Hertz - experiment
56 Speciáln lní teorie relativity Michelsonův-Morley Morleyův fundamentáln lní experiment (1881, 1887)
57 Speciáln lní teorie relativity Albert Einstein (1879 ( ) STR vytvořil v květnu červnu 1905 za 6 týdnů
58 Speciáln lní teorie relativity má hluboké kořeny vychází ze 120letého vývoje nauky o elektřin ině a magnetismu. Osobnosti: Maxwell (1872), Poincaré, Lorentz ( ) 1905) pokusy o řešení krize vyplývající ze zavedení éteru teru -neopustili éter ter princip STR Maxwell Poincaré Lorentz
59 Zur Elektrodynamik bewegter Körper, Einstenův čl. uveřejněný v Annalen der Physik 9/1905
60 Obecná teorie relativity - teorie gravitace Spec. teor.. relativity STR STR (Einstein, 1905) úspěchy (přehodnocen ehodnocení pohledu na prostor a čas s důsledky d v mechanice a elektrodynam.); - nedostatek (nezahrnuje gravitaci). Obecná teor.. relativity OTR OTR (Einstein, ) 1. východisko: rozší šíření na neinerciáln lní soustavy 2. východisko: Machův v princip (1872) o původu p setrvačných sil 3. východisko: rovnost setrvačné a gravitační hmotnosti (zkoumání trvající 300 let od Galilea (1590) a vrcholící velmi přesnými p měřeními R. Eötwöse (1896)
61 Kvantová fyzika Fotoelektrický jev Fotoelektrický jev je jev který nastává při i ozářen ení kovové destičky světlem určit ité vlnové délky. Dopadající světlo emituje z povrchu kovu elektrony a obvodem prochází proud (bez dopadu světla proud neproch tla proud neprochází).
62 Rovnice pro fotoelektrický jev E k je kinetická energie vyletujícího elektronu, h f energie dopadajícího fotonu a W 0 výstupní práce (tj. energie nutná k uvolněni ni elektronu z atomu). Max Planck ( ,, objevitel kvanta pro výklad zářenz ení černého tělesa) Albert Einstein ( ,, autor kvantového výkladu fotoefektu fyzikáln lní obsah kvanta a jeho fyzikáln lní využit ití)
63 Comptonův rozptyl (1923) Compton vysvětlil své pozorování interakce fotonu rtg.. zářenz ení s elektronem představou p o světle jako proudu fotonů. Změnu vlnové délky přisoudil p interakci fotonu s elektronem ze vzorku uhlíku. Foton předp edá část své energie a hybnosti elektronu a tento úbytek se projeví změnou jeho vlnové délky přesně podle kvantové a relativistické teorie: Arthur Holly Compton
64 4. Fyzika jako základ z ostatních přírodních věd v d a medicíny 4.1 Chemie, biologie Chemie, biologie Historický základ obou oborů empirický a nezávislý na fyzice, avšak vývoj poznání ve fyzice, chemii a biologii ukázal kontinuitu a vzájemnou provázanost poznatků. Fyzika se zabývá především atomem a jeho jádrem, avšak i stavbou atomů do molekul Hlavním zájmem chemie je molekula (v dnešní době především makromolekula), avšak soustřeďuje se i na atom (viz slavnou Mendělejevovu tabulku). Předmětem biologie je molekula a její stavba do neživé a především živé přírodní makrostruktury. Viz např. současné poznatky při rozluštění složitého genu DNA.
65 4.2 Matematika Matematiku současná klasifikace věd za přírodní vědu nepovažuje. Historicky jednotlivé matematické obory vznikaly a rozvíjely se dle potřeb především fyziky (avšak i geometrie např. diferenciální počet). Nejlépe je to vidět na životní cestě L. Eulera ( ), původně vojenského inženýra, poté fyzika a nakonec největšího matematika všech dob. Některé matematické obory vznikaly bez bezprostředních potřeb praxe ( uměle na základě intelektuálních tužeb svých tvůrců). Příkladem je neeuklidovská geometrie a s ní související tenzorový počet, které se rozvíjely celé 19. stol. až Nebýt této intelektuální iniciativy matematiků tak by A. Einstein vprůběhu let 1907 až 1915 zřejmě nebyl schopen vytvořit obecnou teorii relativity.
66 4.3 Moderní medicína Moderní medicína se bez poznatků fyziky neobejde, např.: Rentgen (fyzikálně 1895) CT zobrazení (fyzikálně 1958), Laserový skalpel (fyzikálně 1960) Radioterapie (fyzikálně 30. léta) Hadronová terapie (konec 20. stol.)
67 5. Fyzika jako základ techniky Fyzika, jako věda poskytující modely chování fyzikálních objektů a modely jejich struktur, má především velmi pragmatické vyústění v technických aplikacích. V historii společnosti lze najít řadu příkladů, kdy aplikace výsledků poznávání silně zasáhla do dalšího vývoje a chování celé společnosti. Zmíním např. Mechaniku proudění tekutin, Elektrotechniku, Aplikaci elektromagnetického vlnění v telekomunikacích, Mikroelektroniku, Jadernou energetiku.
68 Mikroelektronika, výpočetn etní technika, IT Na počátku vývoje mikroelektroniky stáli fyzikové s objevem a použitím tranzistoru. Tranzistor byl teoreticky popsán již roku 1928 J. Lilienfeldem a roku 1934 O. Heilem. Avšak až objev PN-přechodu na polovodičích, který učinil roku 1939 W. Schottky, umožnil v roce 1948 konstrukci funkčního tranzistoru (Bardeen, Brattain, Shockley). Od 60. let následoval intenzivní aplikovaný výzkum a poté hromadná výroba. Začaly se vyrábět integrované obvody se stále větší hustotou integrace. Od 80. let mikroprocesory určené zejména do stolních počítačů. Např. mikroprocesor Intel Pentium-M (Banias) o plošném obsahu asi cm2, používaný pro svou nízkou spotřebu zejména v noteboocích, obsahuje 77 milionů tranzistorů, pracuje s frekvencí 1,6 GHz a má 1 MB vyrovnávací paměti.
69 Mikroprocesor Power PC 620 Motorola 7 milionů tranzistorů v několika vrstvách
70 Historie techniky a fyziky jako motivační činitel pro mláde dež Technicky a umělecky dokonalé přístroje: Rovníkové sluneční hodiny (1764), NTM Praha Magnetometr (1850), Deutsches Museum Mnichov
71 Dopravní hala v NTM v Praze (2011); sportovní automobil WIKOV (Prostějov) 1929; motocykl LAURIN & KLEMENT 1905
72 6. Problémy, trendy a perspektivy současn asné fyziky 6.1 Obecná teorie relativity detektory gravitačních vln Italský laserový interferometr VIRGO, r. 2003, Pisa, délka d ramen 3 km
73 Vesmírný interferometr LISA (2012)? (délka stran : 5 milionů km)
74 6.2 Fyzika mikrosvěta standardní model Standardní model -tři generace fundamentálních fermionů (částic se spinem 1/2), které se dále dělí na: kvarky (u up, d down, s strange, c charm, t top, b bottom), každý ve třech stavech jako barvy. leptony. (e elektron, μ - mion, τ - tau a příslušná neutrina ν e, ν μ, ν τ ). Ke všem těmto částicím přísluší ještě antičástice. Mezi kvarky působí čtyři druhy sil: gravitační, elektromagnetické, slabé a silné:
75 Problémy standardního modelu Na leptony silná interakce nepůsobí. Silná interakce umožňuje např. existenci jader atomů, slabá interakce způsobuje např. radioaktivní rozpad beta. Na přelomu 60. a 70. let se podařilo najít sjednocení elektromagnetické a slabé interakce (Weinbergova-Salamova- Glashowova teorie). Současný výzkum se mj. soustřeďuje na nalezení teorie velkého sjednocení (GUT Grand Unified Theory), která by sjednocovala zatím tři uvedené interakce (mimo gravitační interakci). Aktuální je problém Higgsova bosonu (H) a jeho intenzivní hledání. Jeho pravděpodobná existence vyplývá z teorie sjednocené elektroslabé interakce a dá se jím např. vysvětlit proč elektromagnetická interakce má velký dosah a slabá interakce jen velmi malý dosah. Také vysvětluje proč intermediální částice vektorové bosony W +, W - a Z 0 jsou těžké a intermediální fotony mají nulovou klidovou hmotnost.
76 6.3 Obří urychlovače částic v úsilí za poznáním mikrosvěta a megasvěta Tevatron energie protonů až 2 TeV Fermilab u Chicaga, průměr dráhy 2 km
77 LHC urychlovač CERN CERN - Ženeva,, 2008
78 LHC urychlovač CERN - Ženeva r. 2008, délka d obvodu trubice 27 km, energie 2x7 TeV
79 LHC urychlovač CERN - Ženeva detektor ATLAS
80 LHC urychlovač CERN-Ženeva nádrže e s tekutým heliem
81 6.4 Výkonové lasery na cestě za poznáním hmoty v extrémních podmínkách Hned po roce 1960, kdy byl objeven generátor koherentního světla, laser, se nabízela řada fyzikálních aplikací, mezi nimiž zaujalo místo zejména zkoumání plazmatu za extrémních teplot a možnost uskutečnění fúze lehkých jader na těžší. Jeden ze tří obřích evropských laserů pracuje od r ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu plazmatu AV v Praze pod názvem PALS. Jeho trubice o délce 160 m, lomená do 5 částí, generuje záření o vlnové délce 1315 nm. Je to pulsní laser na bázi plynného jódu, který má výstupní energii o hustotě asi W/cm 2 s opakovacími pulsy po 22 min.
82 PALS AV Praha: : sál s LASERu
83 PALS AV Praha: terčov ová zařízen zení,, interakční komory
84 PALS AV Praha: : velín n a měřm ěřicí komora
85 ELI Česká republika Výkon 20 až 50 PW (1 PetaW = W) v časových intervalech 20 fs s opakovací frekvencí 10Hz.
86 6.5 Cesty k uskutečnění řízené termojaderné fúze Jaderná energetika využívá vazební energie nukleonů (protonů a neutronů) ) v jádře. j Dvě možnosti: 1) štěpení těžkých jader (uran 235) 2) fúze lehkých jader (vodík k na helium)
87 Jaderná elektrárna rna
88 Problémy jaderné energetiky a perspektivy Jaderná energetika, založená na štěpení jádra není perspektivní: zdůvodu omezených zásob štěpného materiálu, pro ekologické problémy, které provoz JE přináší. Východiskem se jeví zvládnutí řízené fúze lehkých jader, která je energeticky asi 7krát výhodnější než štěpná reakce a neprovází ji ekologické problémy. Zásoby deuteria na Zemi jsou značné v mořské vodě (uvádí se, že 1 km 3 mořské vody obsahuje v přítomné těžké vodě tolik deuteria, že jeho syntézou na helium se získá tolik energie jako spálením všech zbývajících světových zásob ropy).
89 Fúze deuteria pomocí tokamaku Je nutné dosáhnout tlak teploty jaká panuje na Slunci (především vytvořit nesmírně vysokou teplotu řádu 10 8 K) Pokusný tokamak Univerzity v Princetonu, USA:
90 Projekt EU laserového zařízení HiPER (měl by uskutečňovat fúzi o výkonu 500 MW)
91 Závěr Fyzika je krásn sná a užiteu itečná věda stojí za to ji studovat a pěstovatp stovat. Poznání světa a proces jeho technických i jiných aplikací je proces neukončený ený a neukončitelný itelný. Na úplný závěr z r jeden citát t Alberta Einsteina, z něhož je cítit c optimistický pohled vědce v do budoucna: Nejnepochopitelnější věcí na světě je, že e svět t je pochopitelný.
92 Děkuji za pozornost! Videoprezentace o perspektivách perspektiva uskutečnění jaderné fúze pomocí laseru (14 min.)
Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20
Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceELEKTROMAGNETISMUS ELEKTRO MAGNETISMUS
ELEKTROMAGNETISMUS ELEKTRO MAGNETISMUS úvodní poznámky klasický elektromagnetismus: ve smyslu nekvantový, tj. všechny veličiny měřitelné s libovolnou přesností klasická teorie měla dnešní podobu již před
VíceStandardní model částic a jejich interakcí
Standardní model částic a jejich interakcí Jiří Rameš Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Praha Přednáškové dopoledne Částice, CERN, LHC, Higgs 24. 10. 2012 Hmota se skládá z atomů Každý atom tvoří atomové
VíceMAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA
MAKRO- A MIKRO- MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA STAV... (v dřívějším okamţiku)...... info o vnějším působení STAV... (v určitém okamţiku) ZÁKLADNÍ INFO O... (v tomto okamţiku) VŠCHNY DALŠÍ
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákony Klasifikace pohybů z hlediska trajektorie a závislosti rychlosti
VíceOptika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK
Optika Co je světlo? Laser vlastnosti a využití Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK Optika Vědecká disciplína zabývající se světlem a zářením obdobných vlastností (optické záření) z hlediska jeho vzniku,
Vícelaboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa
Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální
VíceUrychlovače částic principy standardních urychlovačů částic
Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic Základní info technické zařízení, které dodává kinetickou energii částicím, které je potřeba urychlit nabité částice jsou v urychlovači urychleny
VíceTabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek
VíceExperiment ATLAS. Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns. tj. s frekvencí. Počet kanálů detektoru je 150 mil.
Experiment ATLAS Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns tj. s frekvencí 40 MHz Počet srážek 40 MHz x 20 = 800 milionů / s Počet kanálů detektoru je 150 mil. Po 1. úrovni rozhodování (L1 trigger)
VíceOkruhy k maturitní zkoušce z fyziky
Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální
VíceMaturitní otázky z předmětu FYZIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákon Relativnost klidu a pohybu, klasifikace pohybů z hlediska
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA
VíceFyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:
Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,
VíceScénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka. Animace 1: pavouk, mravenec a včela.
Scénář text Scénář záběry Místo, kontakt, poznámka Na otázku, proč bychom měli studovat fyziku, již odpověděl Bacon, který byl velmi zajímavou postavou 17. století. Byl první, který se pokusil o logickou
Vícepostaven náš svět CERN
Standardní model elementárních částic a jejich interakcí aneb Cihly a malta, ze kterých je postaven náš svět CERN Jiří Rameš, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Czech Teachers Programme, CERN, 3.-7. 3. 2008
VíceKam kráčí současná fyzika
Kam kráčí současná fyzika Situace před II. světovou válkou Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie velkého
VíceELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE
ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE Základní informace Působení výběrové (na Q e 0) Dosah Symetrie IM částice nekonečný U(1) loc γ - foton Působení interakce: Elektromagnetická interakce je výběrová interakce.
VíceÚvod do moderní fyziky
Úvod do moderní fyziky letní semestr 2015/2016 Vyučující: Ing. Jan Pšikal, Ph.D Tématický obsah přednášek speciální a obecná teorie relativity kvantování energie záření, vlnové vlastnosti částic struktura
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceMaturitní témata profilová část
SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně
VíceMaturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:
Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok: 1) Trajektorie, dráha, dráha 2) Rychlost 3) Zrychlení 4) Intenzita 5) Práce, výkon 6) Energie 7) Částice a vlny; dualita 8) Síla 9) Náboj 10) Proudění,
VíceJana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK
Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není
VíceElektřina a magnetismus UF/01100. Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112
Elektřina a magnetismus UF/01100 Rozsah: 4/2 Forma výuky: přednáška Zakončení: zkouška Kreditů: 9 Dop. ročník: 1 Dop. semestr: letní Základy elektřiny a magnetismu UF/PA112 Rozsah: 3/2 Forma výuky: přednáška
VíceStandardní model a kvark-gluonové plazma
Standardní model a kvark-gluonové plazma Boris Tomášik Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT International Particle Physics Masterclasses 2012 7.3.2012 Struktura hmoty molekuly atomy jádra a elektrony
VíceFYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník
FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová
VíceGravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.
století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor
VícePožadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor učitelství fyziky pro SŠ
Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor učitelství fyziky pro SŠ Organizace zkoušky Zkouška je ústní a má dvě části: 1. fyzika, 2. didaktika fyziky. Každému posluchači budou zadány dvě otázky z
Více5. 9. FYZIKA Charakteristika předmětu
5. 9. FYZIKA 5. 9. 1. Charakteristika předmětu Předmět Fyzika vede žáky ke zkoumání přírody a jejích zákonitostí. Učí je pozorovat, experimentovat a měřit, zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti
VíceMaturitní témata fyzika
Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený
VíceGymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013
1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného
VícePoznámky k přednášce. 1. Co je fyzika?
Úvod do fyziky (následující text jsou velmi hrubé poznámky vyučujícího k přednášce, text zdaleka není definitivní a není mu věnována zvláštní pozornost co do struktury, grafiky a konečného stavu. Pro studenty
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
Více[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka
10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.
VíceÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A
Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné
Více5.5 Vzdělávací oblast - Člověk a příroda 5.5.1.1 Fyzika 5.5.1.2 Blok přírodovědných předmětů - Fyzika
5.5 Vzdělávací oblast - Člověk a příroda 5.5.1 Fyzika 5.5.2 Blok přírodovědných předmětů - Fyzika Ročník 3. 4. Hodinová dotace Fyzika 2 2 0 0 Hodinová dotace Blok přírodovědných předmětů - fyzika 0 0 R
VíceLaserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.
Laserová technika 1 Aktivní prostředí Šíření rezonančního záření dvouhladinovým prostředím Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 22. prosince 2016 Program
VíceFyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy
Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy HMOTA A JEJÍ VLASTNOSTI POSTAVENÍ FYZIKÁLNÍ CHEMIE V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH HISTORIE FYZIKÁLNÍ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY DEFINICE FORMY HMOTY Formy a nositelé hmoty
VíceLátka a těleso skupenství látek atomy, molekuly a jejich vlastnosti. Fyzikální veličiny a jejich měření fyzikální veličiny a jejich jednotky
Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 1 hodina Ročník Prima Roční hodinová dotace 36 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy prakticky rozeznává vlastnosti látek a těles
VíceOPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického
VíceEvropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti"
Střední škola umělecká a řemeslná Projekt Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Fyzika Obory nástavbového studia
VícePředmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
VíceMaturitní okruhy Fyzika 2015-2016
Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní
VíceFotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem dopadu světelného záření.
FYZIKA pracovní sešit pro ekonomické lyceum. 1 Jiří Hlaváček, OA a VOŠ Příbram, 2015 FYZIKA MIKROSVĚTA Kvantové vlastnosti světla (str. 241 257) Fotoelektrický jev je uvolňování elektronů z látky vlivem
VíceVAROVÁNÍ Přemýšlení o kvantové mechanice způsobuje nespavost
VAROVÁNÍ Přemýšlení o kvantové mechanice způsobuje nespavost Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice Vojtěch Kapsa 1 Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice
VíceFRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE
TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceB) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.
4.8.13. Fyzikální seminář Předmět Fyzikální seminář je vyučován v sextě, septimě a v oktávě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzikální seminář vychází ze vzdělávací oblasti
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 9. ročník M.Macháček : Fyzika 8/1 (Prometheus ), M.Macháček : Fyzika 8/2 (Prometheus ) J.Bohuněk : Pracovní sešit k učebnici fyziky 8
VíceGymnázium, Český Krumlov
Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony
VíceSložení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ
Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,
VíceObsah PŘEDMLUVA 11 ÚVOD 13 1 Základní pojmy a zákony teorie elektromagnetického pole 23
Obsah PŘEDMLUVA... 11 ÚVOD... 13 0.1. Jak teoreticky řešíme elektrotechnické projekty...13 0.2. Dvojí význam pojmu pole...16 0.3. Elektromagnetické pole a technické projekty...20 1. Základní pojmy a zákony
VíceMikro a nano vrstvy. Technologie a vlastnosti tenkých vrstev, tenkovrstvé sensory - N444028
Mikro a nano vrstvy 1 Co je nanotechnolgie? Slovo pochází z řečtiny = malost, trpaslictví. Z něj n j odvozen termín n nanotechnologie. Jako nanotechnologie je označov ována oblast vědy, jejímž cílem je
VíceMaturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012
Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 1. Kinematika pohybu hmotného bodu pojem hmotný bod, vztažná soustava, určení polohy, polohový vektor trajektorie, dráha, rychlost (okamžitá,
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceRelativistická dynamika
Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte
VíceMaturitní otázky z fyziky 2015/16
Maturitní otázky z fyziky 2015/16 1. Pohyby těles z hlediska kinematiky a dynamiky 2. Mechanika tuhého tělesa 3. Mechanika kapalin a plynů 4. Fyzikální pole a jejich interakce s látkovým prostředím 5.
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo
VíceVybrané podivnosti kvantové mechaniky
Vybrané podivnosti kvantové mechaniky Pole působnosti kvantové mechaniky Středem zájmu KM jsou mikroskopické objekty Typické rozměry 10 10 až 10 16 m Typické energie 10 22 až 10 12 J Studované objekty:
VíceAtomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální
STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018
VíceJaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl, 2017
Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská Praha 1 Jaroslav Reichl, 017 určená studentům 4. ročníku technického lycea jako doplněk ke studiu fyziky Jaroslav Reichl Obsah 1. SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY....
VícePředmět: FYZIKA Ročník: 6.
Ročník: 6. Látky a tělesa - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí - na konkrétním příkladu rozezná těleso a látku, určí skupenství
VíceNa základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.
Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický
VíceElektřina. Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou.
Elektrostatika: Elektřina pro bakalářské obory Souvislost a analogie s mechanikou. Elektron ( v antice ) =?? Petr Heřman Ústav biofyziky, UK.LF Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou. Elektron
VíceSeminář z fyziky II
4.9.43. Seminář z fyziky II Volitelný předmět Seminář z fyziky je určen pro uchazeče VŠ technického směru navazuje na vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Fyzika, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk
VícePožadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor Učitelství fyziky pro SŠ
Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro obor Učitelství fyziky pro SŠ Organizace zkoušky Zkouška je ústní a má dvě části: A. fyzika, B. didaktika fyziky. Každému posluchači budou zadány dvě otázky z
VíceATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA
ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z FYZIKY Školní rok 2016 / 2017 Struktura zkoušky: příprava ke zkoušce trvá 15 minut; ústní zkouška trvá 15 minut - její součástí je i řešení fyzikálních úloh Pomůcky: Matematické, fyzikální
VíceFyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.
Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) FYZIKA KVARTA Mgr. et Mgr. Martin KONEČNÝ 2 hodiny
VíceMonitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19
Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VíceFyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom
Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické
VíceHISTORIE ATOMU. M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
HISTORIE ATOMU M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Historie atomu (modely) Mgr. Robert Pecko Období bez modelu pojetí hmoty
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VíceFyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP
očekávané výstupy RVP témata / učivo 1. Časový vývoj mechanických soustav Studium konkrétních příkladů 1.1 Pohyby družic a planet Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon (vektorový zápis) pohyb satelitů
VíceFyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly
Látky a tělesa, elektrický obvod Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole,
VíceElektromagnetismus. - elektrizace třením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu
Elektromagnetismus Historie Staré Řecko: Čína: elektrizace třením (elektron = jantar) Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu Hans Christian Oersted objevil souvislost
VíceF MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18
F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.
VíceFYZIKA na LF MU cvičná. 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI?
FYZIKA na LF MU cvičná 1. Který z následujících souborů jednotek neobsahuje jen základní nebo odvozené jednotky soustavy SI? A. kandela, sekunda, kilogram, joule B. metr, joule, kalorie, newton C. sekunda,
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceObsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15
Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD...11 1. TEORETICKÁ MECHANIKA...15 1.1 INTEGRÁLNÍ PRINCIPY MECHANIKY... 16 1.1.1 Základní pojmy z mechaniky... 16 1.1.2 Integrální principy... 18 1.1.3 Hamiltonův princip nejmenší
VíceAlexander Kupčo. kupco/qcd/ telefon:
QCD: Přednáška č. 1 Alexander Kupčo http://www-hep2.fzu.cz/ kupco/qcd/ email: kupco@fzu.cz telefon: 608 872 952 F. Halzen, A. Martin: Quarks and leptons Kvarky, partony a kvantová chromodynamika cesta
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
Vícevysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM
Měření základních parametů vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM J. Krbec 1 1 České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská U3V Fyzika přátelsky / Aplikované přírodní
VíceENERGIE a její přeměny
Ing. Radim Janalík, CSc. VŠB TU Ostrava katedra energetiky Využití energetických zdrojů ENERGIE a její přeměny ENERGIE : co to vlastně je? Fyzikové ze 17.století definovali energii jako schopnost konat
VíceElektřina: Elektrostatika: Elektrostatika: Elektrostatika: Analogie elektřiny s mechanikou: Elektrostatika: Souvislost a analogie s mechanikou.
Elektřina pro bakalářské obory Elektron ( v antice ) =?? Petr Heřman Ústav biofyziky, K.LF Elektron ( v antice ) = jantar Jak souvisí jantar s elektřinou?? Jak souvisí jantar s elektřinou: Mechanické působení
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu fyzika Obecná pravidla: Při klasifikaci písemných prací bude brán jako zaklad tento klasifikační systém: pro stupeň výborný 100% až 90% chvalitebný do 70% dobrý do
VíceČím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.
KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné
Více