FILOZOFII A TECHNIKU. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FILOZOFII A TECHNIKU. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy"

Transkript

1 FYZIKA, JAKO VĚDA SJEDNOCUJÍCÍ PŘÍRODNÍ VĚDY, FILOZOFII A TECHNIKU prof. Ing. Bohumil Vybíral, CSc. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy

2 Fyzika jako věda v sjednocující filosofii, přírodní vědy a techniku Prof. Ing. Bohumil Vybíral, CSc. katedra fyziky PřírodovP rodovědecké fakulty UHK

3 Osnova přednášky Fyzika jako věda (s důrazem na experiment ve fyzice) O poznatelnosti světa gnoseologie Fyzika v toku dějin a) Klasická mechanika b) Klasická teorie gravitace c) Teorie elektromagnetického pole d) Speciální teorii relativity e) Obecná teorie relativity f) Kvantová fyzika g) Atomová a jaderná fyzika Fyzika jako základ ostatních přírodních věd Fyzika jako základ technických aplikací Problémy, trendy a perspektivy současné fyziky

4 1. Fyzika jako vědav 1.1 Fyzika a její role ve společnosti Fyzika je přírodní věda, která zkoumá nejobecnější zákonitosti jevů přírody, stav látek a jejich změn, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu. Fyzikální poznávání je členitý, složitý proces, jež poskytuje modely chování objektů a modely struktur a směřuje kvytváření co nejúplnějšího obrazu světa a jeho změn. Je to proces, v němž hraje rozhodující roli člověk fyzik, který přírodu pozoruje, experimentuje, měří a formuluje fyzikální zákony ve formě matematic. modelů dějů a stavů. Je nesprávné tvrdit, že příroda se řídí přírodními zákony. Příroda se řídí sama podle sebe, člověk ji pozoruje dějů a stavů látek, matematicky popsat fyzikálními zákony.

5 . Vlastností člověka, která jej odlišuje od ostatních živých tvorů, je jeho touha poznávat svět, v němž žije a využívat dosažených poznatků pro svou existenci. Role fyziky, jako vědy je tedy nejen poskytovat modely, nýbrž a především hledat pragmatické vyústění zákonitostí v technických aplikacích - to již nedělá fyzik, nýbrž technik. Důsledkem výsledků tohoto procesu poznávání a aplikací však bývá i jeho zneužívání určitými skupinami lidí pro mocenské, kořistnické i zločinecké cíle. Fyzika a aplikace přírodních zákonů člověkem v technice má velký zpětný vliv na vývoj celé společnosti (viz století páry, století elektřiny, nyní století informačních technologií počítačová gramotnost).

6 1.2 Stupně fyzikáln lního poznávání Fyzikální poznávání je členitý, složitý proces, který lze rozložit na několik etap: experiment, hypotéza (pořadí zde bývá často obrácené), fyzikální zákon, obecný (fyzikální) princip, fyzikální teorie. Kritérium správnosti fyzikální teorie je fyzikální experiment

7 1.3 Fyzikáln lní experiment Starověk k (Aristoteles) experiment odmítal (jako umělé zasahování do dějůd v přírodp rodě) 16. století,, renesance G. Galilei na experimentu buduje vědeckou metodu zkoumání: Vytvořit hypotézu na základz kladě dosavadní zkušenosti, intuice nebo vrozených pravd. ( ) Ověř ěřit hypotézu smyslovou zkušenost eností nebo experimentem entem. Provést dedukci hypotézy na jevy dosud neznámé.

8 Vědecké experimenty: 1. Heuristické (objevné) kdy účelem je nalézt dosud neznámou zákonitost. z 2. Verifikační (ověř ěřovací) kdy účelem je ověř ěřit platnost zákona, z který byl získz skán deduktivním m teoretickým postupem, anebo ověř ěřit meze platnosti zákona z pro jiné podmínky.

9 Vědecké experimenty z jiného hlediska: 1. Re 2. My 3. Po Reálné sledujeme reáln lně probíhaj hající fyzikáln lní děje a měříme je reálnými přístroji p v reáln lném čase. Myšlenkové myšlenkov lenkově navozujeme podmínky a postup, očeko ekávané výsledky se neměř ěří,, avšak ak deduktivně se odvozují ze známých zákonz konů za idealizovaných podmínek. PřinP ináší nové poznatky bez ohledu na to, zda je skutečně realizovatelný. Počítačové matematicky se simuluje průběh možných jevů postavený na aplikaci známých fyz. zákonů.

10 Fundamentáln lní experimenty Experimenty, které tvoří základní východiska pro utvářen ení fyzikáln lní teorie anebo ověř ěřují jejich významné teoretické dedukce se označuj ují jako fundamentální experimenty. Patří k nim jak významné experimenty heuristické,, tak některn které experimenty verifikační.

11 Vývoj náron ročnosti experimentu Někdejší romantika fyzikáln lního bádání. b Příkl.. ze 17. stol.: Otto v. Guericke experimentuje r.1672 s třect ecím elektrickým strojem :

12 Současn asné experimenty jsou náron ročné materiálov lově i lidsky (Americký urychlovač TEVATRON, 2 vědev dečtí asistenti uvnitř trubice 6,7 km dlouhé)

13 2. O poznatelnosti světa gnoseologie Gnoseologie (noetika, teorie poznání) ) jako filosofická disciplína, se vymezila jako nauka o poznání,, jeho zdrojích a příslup slušných podmínk nkách. Poznání je proces, při p i němžn subjekt (člověk jako pozorovatel nebo experimentátor tor) získává informace o objektu (předmětu poznávání), přičemp emž dochází k reflexi,, k vytvářen ení pokud možno věrnv rného (pravdivého) obrazu o objektu.

14 Otázka poznatelnosti objektu 1. Při i poznávání nesmí docházet k ovlivňov ování objektu subjektem, a tím t m ke zkreslení získávaných poznatků o něm. n 2. Oblast fyziky: Objekty megafyzikáln lní (k ovlivňov ování z principu docházet nemůž ůže) Objekty makrofyzikáln lní (ovlivňov ování je principu možné přizpůsobit podmínky experimentu, aby k němu nedocházelo) Objekty mikrofyzikáln lní (v důsledku d platnosti Heisenbergovy relace neurčitosti pro polohu a hybnost, resp. pro energii a časový interval, vznikají pochybnosti o možnosti úplného poznání mikrosvěta ta).

15 Filosofové a fyzici Od vlastní filosofie postupně oddělily disciplíny, které byly původnp vodně chápány jako filosofické - psychologie, logika, filosofie jazyka, filosofie vědyv a do jisté míry i fyzika (fyzika se např.. ještě ve 20.letech 20. stol. studovala na UK v Praze na filosofické fakultě). Odtržen ení fyziky od filosofie fyzikáln lnímu oboru do jisté míry pomohlo,, protože e ve 20. stol. došlo k prudkému rozvoji fyziky s četnými aplikacemi. Avšak citelně chybí těsnější interakce mezi obecnými fyzikáln lními obory a filosofií.. Trpí tím m jak filosofie (navíc filosofové často nejsou sto do hloubky chápat nejnovější fyzikáln lní poznatky), tak i fyzika (filosofie( pro ni vytváří potřebnou obecnou metodologii, a to právě v rámci gnoseologie).

16 Proces fyzikáln lního poznávání Čtyři i hypotézy o poznávání 1. Proces poznávání světa je neomezený. 2. Každý kvalitativně nový prostředek vytváří podmínky pro kvantitativní pokrok v procesu poznávání. 3. Relativní přírůstek poznatků o světě je úměrný časovému intervalu, v němž poznávac vací proces probíhá. 4. Získané fyzikáln lní poznatky o světě člověk cílevědomě využívá pro svou další činnost.

17 Neomezenost poznávání Člověk k je schopen poznat zejména vše v e to, co potřebuje poznat. Poznání bude vždy v pouze 1. částečné, 2. přibližné (závisl vislé na rozlišovac ovací schopnosti našich smyslových orgánů a přístrojp strojů), 3. relativní (podmíněné jak nedokonalostí smyslových orgánů člověka a použitých přístrojů,, tak i dosaženým stupněm m vývoje společnosti nosti).

18 O impulsech poznávání Kvalitativně nový prostředek (přístroj), zkonstruovaný na základz kladě aplikace dosavadních fyzikáln lních poznatků, vyvolá kvantitativní pokrok v další ším procesu poznávání. Několik příkladp kladů:

19 Dalekohled Příklady: G. Galilei (1609) Hubbleův kosmický dalekohled (1990) VLT (Very( Large Telescope) - chilské Andy (2004)

20 Hubbleův kosmický dalekohled schéma Hl. zrcadlo Ø2,4m dl. 13,1 m hmotnost 11,6 t

21 Hubbleův kosmický dalekohled provozní snímek

22 VLT (Very Large Telescope) 2004, chilské Andy 2635 m n.m.

23 VLT (Very Large Telescope) 4 dalekohledy, zrcadla Ø 8,2m, každé 45t

24 Mikroskop (1590 Z. Jansen) Elektronový mikroskop (1937) Dosahuje zvětšení až 10 5, (až 100krát větší než u optického mikroskopu). Rastrovacím elektronovým mikroskopem se podařilo zobrazit i jednotlivé atomy Kontura povrchu grafitu zobrazená na rastrovacím tunelovém elektronovém mikroskopu

25 Optická spektráln lní analýza Polarograf Cyklotron Laser (1960) (1859 W. R. Bunsen a G. Kirchhoff) ( ,, J. Heyrovský,, M. Shikata) (1930 E. O. Lawrence) Družice Země,, kosmické sondy a lodi (od roku 1957) Všechny tyto prostředky vedou ke zrychlování procesu poznávání

26 3. Fyzika v toku dějind Cesty fyzikáln lního poznávání nebývají přímé. Fyzikové často museli provést řadu dílčích d pozorování a experimentů než mohli provést jeden experiment fundamentáln lní. Hodnocení vývoje významných ých fyzikáln lních oborů: a) Klasická mechanika, b) Klasická teorie gravitace, c) Teorie elektromagnetického pole, d) Speciáln lní teorii relativity, e) Obecná teorie relativity, f) Kvantová fyzika, g) Atomová a jaderná fyzika.

27 Klasická mechanika Přednewtonovské období (L. da Vinci, G. B. Benedetti,, G. Galilei,, V. Viviani, G. A. Borelli,, R. Hooke,, M. Marci, Ch. Huygens). Newtonova syntéza (1687). Nelze označit určitý experiment za fundamentáln lní - s výjimkou Galileových pokusů s volným pádem p a pohybem po nakloněné rovině (Pisa, kolem r. 1590).

28 Klasická teorie gravitace Přednewtonovské období (přelom stol.): pozorování planet T. Brahem, analýza Joh. Keplerem - formulace třít zákonů o pohybu planet (1609, 1619). Zákon všeobecnv eobecné gravitace (Newton, 1686). Verifikace a měřm ěření gravitační konstanty - (Cavendish,, 1798).

29 Isaac Newton ( )

30 Cavendishovy torzní váhy (r. 1798, přesnost p 1%) m = 730 g M = 158 kg

31 Klasická teorie elektromagnetického pole Do konce 18. stol. byly známy jen některn které jevy z elektřiny a magnetismu, a to pouze kvalitativně a bez vzájemn jemné souvislosti. Roku 1785 provedl Coulomb fundamentáln lní experiment, při p i němžn měřil elektrostatické sily na torzních vahách. Kvantitativně forumuje silové půsovbení mezi dvěma bodovými náboji. n (Coulombova magnetostatická měření,, která předcházela, byla rovněž historicky významná).

32 Experimentáln lní počátky nauky o elektřin ině a magnetismu 1628: William Gilbert: Nová fyzika o magnetech, zmagnetizovaných tělesech a o velkém magnetu Zemi Shrnuje základnz kladní kvalitativní poznatky o elektřin ině a magnetismu své doby

33

34

35 Fundamentální Coulombův elektrostatický experiment (1785)

36 Fundamentáln lní Coulombův elektrostatický experiment

37 Coulombův zákon elektrostatiky (1785) Charles Augustin de Coulomb ( ) Popisuje silové působení mezi dvěma bodovými náboji v izolujícím m prostřed edí Fundamentáln lní zákon elektromagnetického pole

38 Zdroj stejnosměrn rného proudu Voltův článek (1800)

39 Elektrodynamika Roku 1820 provádí Oersted jednoduchý fundamentáln lní heuristický experiment

40 HANS CHRISTIAN OERSTED ( ) 1851) zahájil sérii s objevů o vzájemn jemné souvislosti elektrických a magnetických jevů

41 Biotův Savartův přístroj (1820)

42 Pierre Simon Marquis de Laplace ( ) Byl vynikajícím matematikem, fyzikem, astronomem. Na doporučení d Alemberta se stal profesorem na vojenské škole v Paříži. Jeho posluchačem byl také Napoleon Bonaparte Jeho největším přínosem je teorie pravděpodobnosti, teorie parciálních diferenciálních rovnic a teorie potenciálů. Elektromagnetismem se zabýval jen okrajově, ale přesto významně přispěl k jeho jasnému matematickému vyjádření.

43 André Mária Ampère ( ) Ampèr r inspirován Oertedovými pokusy, o kterých se dozvěděl l již 11. záříz 1820 na zasedání Akademie věd, v se pustil do intenzivní experimentátorsk torské a matematické práce a již za týden předlop edložil Akademii novou, jednotnou soustavu elektromagnetických zákonz konů,, které nazval elektrodynamika. Ampèr r zjišťoval, jak prostřednictv ednictvím magnetismu na sebe působp sobí dva proudovodiče.

44 Ampérův zákon o silovém m působenp sobení mg. pole na proudový element

45 Michael Faraday ( ) Ve 13ti letech se stal poslíčkem jednoho londýnského knihkupectví. Zde se později vyučil knihařem a jak sám říkal, knihy, které před den vázal po nocích, četl a to hlavně pojednání o elektřině v Britské encyklopedii. Od jednoho zákazníka vstupenku na cyklus přednášek z fyziky a chemie slavného vědce sira Humphreye Davyho ( ). Faraday tato přednášky nadšeně navštěvoval a zaujali ho natolik, že po ukončení cyklu v roce1813 požádal Davyho o přijetí za asistenta. Faraday měl geniální intuici a své výzkumy prováděl výhradně experimentálně. Protože neměl matematické vzdělání, nepoužíval matematiku a vyjadřoval se jen verbálně.

46 Michael Faraday - experiment Origináln lní kresby, kterými Faraday doplnil své poznámky: Skutečné provedení cívky:

47 Faradayovy experimenty s elektromagnetickou indukcí (1831)

48 Faradayovy experimenty s elektromagnetickou indukcí (1831) - schémata

49 Čtyři experimentální pilíře elektromagnetismu 1. Coulombův zákon kon elektrostatiky základní pilíř 2. Na základz kladě experimentů Biota, Savarta formuluje roku 1821 Laplace zákon - druhý pilíř elektromagnetismu zákon o magnetických účincích ch el. proudu. etí pilíř zákon o silovém m působenp sobení mg. pole na proudový element - formuluje Ampère na z 3. Třet na základě svého fundamentáln lního experimentu z roku Roku 1831 objevuje M. Faraday - zákon elektro- magnetické indukce.. K němu dospívá po sedmiletém experimentování (zákon lze z části teoreticky odvodit z předchozích zákonz konů) pak jde o fundamentáln lní experimenty verifikační.

50 Wilhelm Eduard Weber ( ) Po habilitaci vyučoval na univerzitě v Göttingenu. Zde navázal na osobní přátelství s Gaussem a spolupracoval s ním, zejména na teorii geomagnetismu. Poté působil na univerzitě v Lipsku. V 19. století byl v Německu považován za nejvyšší autoritu v elektromagnetismu. Weber vycházel z Ampèrovy elektrodynamiky a snažil se odstranit některé její nedostatky. Pokusil se přeformulovat Ampèrův zákon tak, aby zahrnoval i Coulombův zákon (formuloval zákon o silovém působení mezi dvěma pohybujícími se náboji).

51 Historický fundamentáln lní Weberův v exp. (1852( 1852) můstek mezi klasickou teorií elektromagnetického pole a teorií relativity

52 James Cleark Maxwell ( ) Narodil se v Edinburgu v rodině skotské šlechty (právě v roce 1831 Faraday elektromagnetickou indukci). nižší objevil Od roku 1850 studoval na univerzitě v Cambridge. V roce 1855 složil zkoušky ky učitelsku itelské způsobilosti na Trinity College a přednp ednáší hydrostatiku a optiku. V pedagogické práci však v přílip liš nevynikal a proto se vrátil domů do Skotska a do Cambridge se již nevrátil. Svůj čas tráví na svém m statku v Glenlairu,, kde jako soukromý vědec v dovršil svoji teorii elektromagnetismu, která roku 1873 vyšla pod názvem n A Treatise on Electricity nad Magnetism (Pojednání o elektřin ině a magnetismu) ve 2 svazcích ch mám dílo přes p 1000 stran.

53

54 Maxwellova syntéza (1873) vznik teorie elektromagnetického pole Maxwellovy rovnice elektromagnetického pole zobecňuj ují experimentáln lní poznatky elektrodynamiky Významným intuitivním Maxwellovým doplněním m bylo zavedení posuvného (Maxwellova( Maxwellova) proudu v dielektriku, který mám rovněž magnetické účinky. Jedním m z nejvýznamnější ších důsledkd sledků Maxwellovy teorie byl poznatek, že e rozruchy elektromagnetického pole se šíří formou transverzáln lních elektromagnetických vln. Maxwell také vypočítal šířen ení těchto vln - je shodná s rychlostí šířen ení světla ve vakuu.. Z toho vyvodil, že e světlo je elektromagnetické vlnění. Teoreticky odvodil vlastnosti elmg.. vln na rozhraní dvou různých r prostřed edí - platí stejné zákony jako pro světlo (zákon odrazu, Snelův zákon, polarizace) vytvořil pak elektromagnetickou teorii světla tla. Bohužel převzal p i éterovou teorii světla z r Experimentáln lního potvrzení své teorie šířen ení elektromagnetických vln se nedožil (smrt ve 48 letech) provedl je aža 9 r. poté (1888) Hertz.

55 ( ) Heinrich Rudolf Hertz - experiment

56 Speciáln lní teorie relativity Michelsonův-Morley Morleyův fundamentáln lní experiment (1881, 1887)

57 Speciáln lní teorie relativity Albert Einstein (1879 ( ) STR vytvořil v květnu červnu 1905 za 6 týdnů

58 Speciáln lní teorie relativity má hluboké kořeny vychází ze 120letého vývoje nauky o elektřin ině a magnetismu. Osobnosti: Maxwell (1872), Poincaré, Lorentz ( ) 1905) pokusy o řešení krize vyplývající ze zavedení éteru teru -neopustili éter ter princip STR Maxwell Poincaré Lorentz

59 Zur Elektrodynamik bewegter Körper, Einstenův čl. uveřejněný v Annalen der Physik 9/1905

60 Obecná teorie relativity - teorie gravitace Spec. teor.. relativity STR STR (Einstein, 1905) úspěchy (přehodnocen ehodnocení pohledu na prostor a čas s důsledky d v mechanice a elektrodynam.); - nedostatek (nezahrnuje gravitaci). Obecná teor.. relativity OTR OTR (Einstein, ) 1. východisko: rozší šíření na neinerciáln lní soustavy 2. východisko: Machův v princip (1872) o původu p setrvačných sil 3. východisko: rovnost setrvačné a gravitační hmotnosti (zkoumání trvající 300 let od Galilea (1590) a vrcholící velmi přesnými p měřeními R. Eötwöse (1896)

61 Kvantová fyzika Fotoelektrický jev Fotoelektrický jev je jev který nastává při i ozářen ení kovové destičky světlem určit ité vlnové délky. Dopadající světlo emituje z povrchu kovu elektrony a obvodem prochází proud (bez dopadu světla proud neproch tla proud neprochází).

62 Rovnice pro fotoelektrický jev E k je kinetická energie vyletujícího elektronu, h f energie dopadajícího fotonu a W 0 výstupní práce (tj. energie nutná k uvolněni ni elektronu z atomu). Max Planck ( ,, objevitel kvanta pro výklad zářenz ení černého tělesa) Albert Einstein ( ,, autor kvantového výkladu fotoefektu fyzikáln lní obsah kvanta a jeho fyzikáln lní využit ití)

63 Comptonův rozptyl (1923) Compton vysvětlil své pozorování interakce fotonu rtg.. zářenz ení s elektronem představou p o světle jako proudu fotonů. Změnu vlnové délky přisoudil p interakci fotonu s elektronem ze vzorku uhlíku. Foton předp edá část své energie a hybnosti elektronu a tento úbytek se projeví změnou jeho vlnové délky přesně podle kvantové a relativistické teorie: Arthur Holly Compton

64 4. Fyzika jako základ z ostatních přírodních věd v d a medicíny 4.1 Chemie, biologie Chemie, biologie Historický základ obou oborů empirický a nezávislý na fyzice, avšak vývoj poznání ve fyzice, chemii a biologii ukázal kontinuitu a vzájemnou provázanost poznatků. Fyzika se zabývá především atomem a jeho jádrem, avšak i stavbou atomů do molekul Hlavním zájmem chemie je molekula (v dnešní době především makromolekula), avšak soustřeďuje se i na atom (viz slavnou Mendělejevovu tabulku). Předmětem biologie je molekula a její stavba do neživé a především živé přírodní makrostruktury. Viz např. současné poznatky při rozluštění složitého genu DNA.

65 4.2 Matematika Matematiku současná klasifikace věd za přírodní vědu nepovažuje. Historicky jednotlivé matematické obory vznikaly a rozvíjely se dle potřeb především fyziky (avšak i geometrie např. diferenciální počet). Nejlépe je to vidět na životní cestě L. Eulera ( ), původně vojenského inženýra, poté fyzika a nakonec největšího matematika všech dob. Některé matematické obory vznikaly bez bezprostředních potřeb praxe ( uměle na základě intelektuálních tužeb svých tvůrců). Příkladem je neeuklidovská geometrie a s ní související tenzorový počet, které se rozvíjely celé 19. stol. až Nebýt této intelektuální iniciativy matematiků tak by A. Einstein vprůběhu let 1907 až 1915 zřejmě nebyl schopen vytvořit obecnou teorii relativity.

66 4.3 Moderní medicína Moderní medicína se bez poznatků fyziky neobejde, např.: Rentgen (fyzikálně 1895) CT zobrazení (fyzikálně 1958), Laserový skalpel (fyzikálně 1960) Radioterapie (fyzikálně 30. léta) Hadronová terapie (konec 20. stol.)

67 5. Fyzika jako základ techniky Fyzika, jako věda poskytující modely chování fyzikálních objektů a modely jejich struktur, má především velmi pragmatické vyústění v technických aplikacích. V historii společnosti lze najít řadu příkladů, kdy aplikace výsledků poznávání silně zasáhla do dalšího vývoje a chování celé společnosti. Zmíním např. Mechaniku proudění tekutin, Elektrotechniku, Aplikaci elektromagnetického vlnění v telekomunikacích, Mikroelektroniku, Jadernou energetiku.

68 Mikroelektronika, výpočetn etní technika, IT Na počátku vývoje mikroelektroniky stáli fyzikové s objevem a použitím tranzistoru. Tranzistor byl teoreticky popsán již roku 1928 J. Lilienfeldem a roku 1934 O. Heilem. Avšak až objev PN-přechodu na polovodičích, který učinil roku 1939 W. Schottky, umožnil v roce 1948 konstrukci funkčního tranzistoru (Bardeen, Brattain, Shockley). Od 60. let následoval intenzivní aplikovaný výzkum a poté hromadná výroba. Začaly se vyrábět integrované obvody se stále větší hustotou integrace. Od 80. let mikroprocesory určené zejména do stolních počítačů. Např. mikroprocesor Intel Pentium-M (Banias) o plošném obsahu asi cm2, používaný pro svou nízkou spotřebu zejména v noteboocích, obsahuje 77 milionů tranzistorů, pracuje s frekvencí 1,6 GHz a má 1 MB vyrovnávací paměti.

69 Mikroprocesor Power PC 620 Motorola 7 milionů tranzistorů v několika vrstvách

70 Historie techniky a fyziky jako motivační činitel pro mláde dež Technicky a umělecky dokonalé přístroje: Rovníkové sluneční hodiny (1764), NTM Praha Magnetometr (1850), Deutsches Museum Mnichov

71 Dopravní hala v NTM v Praze (2011); sportovní automobil WIKOV (Prostějov) 1929; motocykl LAURIN & KLEMENT 1905

72 6. Problémy, trendy a perspektivy současn asné fyziky 6.1 Obecná teorie relativity detektory gravitačních vln Italský laserový interferometr VIRGO, r. 2003, Pisa, délka d ramen 3 km

73 Vesmírný interferometr LISA (2012)? (délka stran : 5 milionů km)

74 6.2 Fyzika mikrosvěta standardní model Standardní model -tři generace fundamentálních fermionů (částic se spinem 1/2), které se dále dělí na: kvarky (u up, d down, s strange, c charm, t top, b bottom), každý ve třech stavech jako barvy. leptony. (e elektron, μ - mion, τ - tau a příslušná neutrina ν e, ν μ, ν τ ). Ke všem těmto částicím přísluší ještě antičástice. Mezi kvarky působí čtyři druhy sil: gravitační, elektromagnetické, slabé a silné:

75 Problémy standardního modelu Na leptony silná interakce nepůsobí. Silná interakce umožňuje např. existenci jader atomů, slabá interakce způsobuje např. radioaktivní rozpad beta. Na přelomu 60. a 70. let se podařilo najít sjednocení elektromagnetické a slabé interakce (Weinbergova-Salamova- Glashowova teorie). Současný výzkum se mj. soustřeďuje na nalezení teorie velkého sjednocení (GUT Grand Unified Theory), která by sjednocovala zatím tři uvedené interakce (mimo gravitační interakci). Aktuální je problém Higgsova bosonu (H) a jeho intenzivní hledání. Jeho pravděpodobná existence vyplývá z teorie sjednocené elektroslabé interakce a dá se jím např. vysvětlit proč elektromagnetická interakce má velký dosah a slabá interakce jen velmi malý dosah. Také vysvětluje proč intermediální částice vektorové bosony W +, W - a Z 0 jsou těžké a intermediální fotony mají nulovou klidovou hmotnost.

76 6.3 Obří urychlovače částic v úsilí za poznáním mikrosvěta a megasvěta Tevatron energie protonů až 2 TeV Fermilab u Chicaga, průměr dráhy 2 km

77 LHC urychlovač CERN CERN - Ženeva,, 2008

78 LHC urychlovač CERN - Ženeva r. 2008, délka d obvodu trubice 27 km, energie 2x7 TeV

79 LHC urychlovač CERN - Ženeva detektor ATLAS

80 LHC urychlovač CERN-Ženeva nádrže e s tekutým heliem

81 6.4 Výkonové lasery na cestě za poznáním hmoty v extrémních podmínkách Hned po roce 1960, kdy byl objeven generátor koherentního světla, laser, se nabízela řada fyzikálních aplikací, mezi nimiž zaujalo místo zejména zkoumání plazmatu za extrémních teplot a možnost uskutečnění fúze lehkých jader na těžší. Jeden ze tří obřích evropských laserů pracuje od r ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu plazmatu AV v Praze pod názvem PALS. Jeho trubice o délce 160 m, lomená do 5 částí, generuje záření o vlnové délce 1315 nm. Je to pulsní laser na bázi plynného jódu, který má výstupní energii o hustotě asi W/cm 2 s opakovacími pulsy po 22 min.

82 PALS AV Praha: : sál s LASERu

83 PALS AV Praha: terčov ová zařízen zení,, interakční komory

84 PALS AV Praha: : velín n a měřm ěřicí komora

85 ELI Česká republika Výkon 20 až 50 PW (1 PetaW = W) v časových intervalech 20 fs s opakovací frekvencí 10Hz.

86 6.5 Cesty k uskutečnění řízené termojaderné fúze Jaderná energetika využívá vazební energie nukleonů (protonů a neutronů) ) v jádře. j Dvě možnosti: 1) štěpení těžkých jader (uran 235) 2) fúze lehkých jader (vodík k na helium)

87 Jaderná elektrárna rna

88 Problémy jaderné energetiky a perspektivy Jaderná energetika, založená na štěpení jádra není perspektivní: zdůvodu omezených zásob štěpného materiálu, pro ekologické problémy, které provoz JE přináší. Východiskem se jeví zvládnutí řízené fúze lehkých jader, která je energeticky asi 7krát výhodnější než štěpná reakce a neprovází ji ekologické problémy. Zásoby deuteria na Zemi jsou značné v mořské vodě (uvádí se, že 1 km 3 mořské vody obsahuje v přítomné těžké vodě tolik deuteria, že jeho syntézou na helium se získá tolik energie jako spálením všech zbývajících světových zásob ropy).

89 Fúze deuteria pomocí tokamaku Je nutné dosáhnout tlak teploty jaká panuje na Slunci (především vytvořit nesmírně vysokou teplotu řádu 10 8 K) Pokusný tokamak Univerzity v Princetonu, USA:

90 Projekt EU laserového zařízení HiPER (měl by uskutečňovat fúzi o výkonu 500 MW)

91 Závěr Fyzika je krásn sná a užiteu itečná věda stojí za to ji studovat a pěstovatp stovat. Poznání světa a proces jeho technických i jiných aplikací je proces neukončený ený a neukončitelný itelný. Na úplný závěr z r jeden citát t Alberta Einsteina, z něhož je cítit c optimistický pohled vědce v do budoucna: Nejnepochopitelnější věcí na světě je, že e svět t je pochopitelný.

92 Děkuji za pozornost! Videoprezentace o perspektivách perspektiva uskutečnění jaderné fúze pomocí laseru (14 min.)

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky:

Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: Fyzika opakovací seminář 2010-2011 tematické celky: 1. Kinematika 2. Dynamika 3. Práce, výkon, energie 4. Gravitační pole 5. Mechanika tuhého tělesa 6. Mechanika kapalin a plynů 7. Vnitřní energie, práce,

Více

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013 1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Standardní model a kvark-gluonové plazma Standardní model a kvark-gluonové plazma Boris Tomášik Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT International Particle Physics Masterclasses 2012 7.3.2012 Struktura hmoty molekuly atomy jádra a elektrony

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo JADERNÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Úvod 4 14 17 1 jádra E. Rutherford, 1914 první jaderná reakce: α+ N O H 2 7 8 + 1 jaderné síly = nový druh velmi silných sil vzdálenost

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 1. Kinematika pohybu hmotného bodu pojem hmotný bod, vztažná soustava, určení polohy, polohový vektor trajektorie, dráha, rychlost (okamžitá,

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

7.11 Pojetí vyučovacího předmětu Fyzika RVP EL

7.11 Pojetí vyučovacího předmětu Fyzika RVP EL 7.11 Pojetí vyučovacího předmětu Fyzika RVP EL Obecné cíle výuky Fyziky Cílem výuky vyučovacího předmětu Fyzika je osvojení základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, rozvíjení přirozené touhy po poznání

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Seminář z fyziky oktáva, 4. ročník 1/5 žák řeší úlohy na vztah pro okamžitou výchylku kmitavého pohybu, určí z rovnice periodu frekvenci, počáteční fázi kmitání vypočítá periodu a

Více

VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ. Pavel Koktavý

VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ. Pavel Koktavý VÝUKA FYZIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VUT V BRNĚ Pavel Koktavý Ústav fyziky Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně Představení FEKT

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 15. července 2003, čj. 22 733/02-23 s platností od 1. září 2002 počínaje prvním ročníkem Učební osnova

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.

Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY

MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY MATURITNÍ OKRUHY Z FYZIKY 1.a) Kinematika hmotného bodu Hmotný bod, poloha hmotného bodu, vztažná soustava. Trajektorie a dráha, hm. bodu, průměrná a okamžitá rychlost, okamžité zrychlení. Klasifikace

Více

Standardní model. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR

Standardní model. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR Standardní model Standardní model je v současné době všeobecně uznávanou teorií, vysvětlující stavbu a vlastnosti hmoty. Výzkum částic probíhal celé dvacáté století, poslední předpovězené částice byly

Více

Měření hustoty plazmatu interferometrickou metodou na Tokamaku GOLEM.

Měření hustoty plazmatu interferometrickou metodou na Tokamaku GOLEM. Měření hustoty plazmatu interferometrickou metodou na Tokamaku GOLEM. Ondřej Grover 3. minikonference projektu Cesta k vědě, 11.1.2011 Osnova prezentace 1 Motivace Jaderná fúze Jak udržet plazma Měření

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.6 Učební osnovy: Fyzika

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.6 Učební osnovy: Fyzika Podle těchto učebních osnov se vyučuje ve všech třídách šestiletého i čtyřletého gymnázia od školního roku 2012/2013. Zpracování osnovy předmětu Fyzika koordinoval Mgr. Jaroslav Bureš. Časová dotace Nižší

Více

6.07. Fyzika - FYZ. Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9.

6.07. Fyzika - FYZ. Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9. 6.07. Fyzika - FYZ Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 4 Platnost učební osnovy: od 1.9.2008 1) Pojetí vyučovacího předmětu Vyučovací předmět fyzika

Více

Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie

Fyzika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika patří mezi přírodní vědy. Žáky vede k pochopení, že fyzika je součástí každodenního života a je nezbytná pro rozvoj moderních technologií,

Více

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Základní otázky pro teoretickou část zkoušky. Platí shodně pro prezenční i kombinovanou formu studia. 1. Síla současně působící na elektrický náboj v elektrickém a magnetickém poli (Lorentzova síla) 2.

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Předmět fyzika je koncipován na základě OVO Fyzika v RVP ZV v plném rozsahu Vzdělávání

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

8.1 Elektronový obal atomu

8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu

Více

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek Fyzika 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí.

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

Fyzika II mechanika zkouška 2014

Fyzika II mechanika zkouška 2014 Fyzika II mechanika zkouška 2014 Přirozené složky zrychlení Vztahy pro tečné, normálové a celkové zrychlení křivočarého pohybu, jejich odvození, aplikace (nakloněná rovina, bruslař, kruhový závěs apod.)

Více

5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA. 5.6.1. Fyzika

5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA. 5.6.1. Fyzika 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem.

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207

6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207 6..8 Vlnová funkce ředpoklady: 06007 edagogická poznámka: Tato hodina není příliš středoškolská. Zařadil jsem ji kvůli tomu, aby žáci měli alespoň přibližnou představu o tom, jak se v kvantové fyzice pracuje.

Více

Zkušební otázky pro bakalářské SZZ Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika

Zkušební otázky pro bakalářské SZZ Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika Zkušební otázky pro bakalářské SZZ Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika Obecná fyzika - Fyzika, Fyzika pro vzdělávání, Biofyzika (povinně pro všechny obory) 1. Trajektorie hmotného bodu, poloha, dráha,

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

ročník 1. 2. 3. 4. ročník 4. hodinová dotace 2 2 3 2 hodinová dotace 2

ročník 1. 2. 3. 4. ročník 4. hodinová dotace 2 2 3 2 hodinová dotace 2 FYZIKA Časové, obsahové a organizační vymezení Povinné Volitelné ročník 1. 2. 3. 4. ročník 4. hodinová dotace 2 2 3 2 hodinová dotace 2 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Fyzika RVP GV. Realizují se

Více

ČÁST I - Ú V O D. 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI

ČÁST I - Ú V O D. 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI ČÁST I - Ú V O D 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI 2 1 PŘEDMĚT FYZIKY Každá věda - a fyzika bezpochyby vědou je - musí mít definován

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Plazma Velmi často se o plazmatu mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty Název plazma pro ionizovaný plyn poprvé použil Irwing Langmuir (1881 1957) v roce 1928, protože mu chováním

Více

NMR spektroskopie. Úvod

NMR spektroskopie. Úvod NMR spektroskopie Úvod Zkratka NMR znamená Nukleární Magnetická Rezonance. Jde o analytickou metodu, která na základě absorpce radiofrekvenčního záření vzorkem umístěným v silném magnetickém poli poskytuje

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012 Název školy Dvojí povaha světla Název a registrační číslo projektu Označení RVP (název RVP) Vzdělávací oblast (RVP) Vzdělávací obor (název ŠVP) Předmět/modul (ŠVP) Tematický okruh (ŠVP) Název DUM (téma)

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu fyzikální praktika

Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu fyzikální praktika Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vyučovací předmět Fyzikální praktika Charakteristika předmětu Obor, vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Fyzika, jehož součástí je předmět Fyzikální praktika, svým činnostním

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD.

Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. Životní prostředí pro přírodní vědy RNDr. Pavel PEŠAT, PhD. KAP FP TU Liberec pavel.pesat@tul.cz tel. 3293 Radioaktivita. Přímo a nepřímo ionizující záření. Interakce záření s látkou. Detekce záření, Dávka

Více

CZ.1.07/1.2.00/08.0113

CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné příležitosti dětíd a žáků,,

Více

Pojetí vyučovacího předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova předmětu ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY studijního oboru 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA Pojetí vyučovacího předmětu Učivo vyučovacího předmětu základy elektrotechniky poskytuje žákům na přiměřené úrovni

Více

Historie bezdotykového měření teplot

Historie bezdotykového měření teplot Historie bezdotykového měření teplot Jana Kuklová, 3 70 2008/2009 FD ČVUT v Praze Ústav aplikované matematiky K611 Softwarové nástroje pro zpracování obrazu z termovizních měření Osnova prezentace Úvod

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

ěžné výstupy projektu

ěžné výstupy projektu Průběž ěžné výstupy projektu Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky

Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 1 Fyzika Časová dotace 6. ročník 1 hodina 7. ročník 2 hodiny 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 7 hodin. Charakteristika: Fyzika navazuje

Více

FYZIKA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

FYZIKA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu. Obsahové, organizační a časové vymezení. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků FYZIKA 6. 9. ročník Charakteristika předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Fyzika je samostatně vyučována v 6., 7., 8., 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Časová dotace byla posílena v 6. a 8.

Více

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E

ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E ČÁST VIII - M I K R O Č Á S T I C E 32 Základní částice 33 Dynamika mikročástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly 378 Pod pojmem mikročástice budeme rozumět tzv.

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu KEF/FPPV 2 / 10 Logické

Více

Cesta do mikrosvěta. Martin Rybář

Cesta do mikrosvěta. Martin Rybář Cesta do mikrosvěta Martin Rybář Nobelovy ceny za SM 40 nobelových cen 64 fyziků Antoine Henri Becquerel Pierre Curie Marie Curie Joseph John Thomson Max Planck Niels Bohr Robert Andrews Millikan Arthur

Více

Blok: F 01B Základní kurz fyziky

Blok: F 01B Základní kurz fyziky Blok: F 01B Základní kurz fyziky MECHANIKA A MOLEKULOVÁ FYZIKA Doporučený ročník: 1. Semestr: zimní Počet kreditů: 6 Přednášející: Doc. RNDr. Jana Musilová, CSc. 1. Experiment ve fyzice. 2. Popis pohybu

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles 6.ročník Výstupy Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles určí, zda je daná látka plynná, kapalná či pevná, a popíše rozdíl ve vlastnostech správně používá pojem

Více

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž

EDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ Ž REALIZACE PROJEKTU ADAPTABILNÍ ŠKOLY POČÁTE TEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Nejvýznamnější aktivitou projektu je výuka společného základu odborných vědomostv domostí v 1. ročníku. Naše škola začala ala tento záměr z

Více

Elektrotechnika - test

Elektrotechnika - test Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Elektrotechnika

Více

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Vyučovací předmět: Fyzika

ŠVP podle RVP ZV Hravá škola č.j.: s 281 /2013 - Kře. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Vyučovací předmět: Fyzika Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Vyučovací předmět: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Škola považuje předmět Fyzika za významný

Více

Maturitní okruhy z fyziky 2 007 / 2 008

Maturitní okruhy z fyziky 2 007 / 2 008 Maturitní okruhy z fyziky 2 007 / 2 008 Základní okruhy 1. ročník: - obsah a význam fyziky, metody fyzikálního poznávání, vztah fyziky k ostatním vědám (matematice, chemii, biologii,...) - fyzikální veličiny

Více

Fyzika F3 volitelný předmět ve 4. ročníku

Fyzika F3 volitelný předmět ve 4. ročníku Fyzika F3 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika patří mezi přírodní vědy. Žáky vede k pochopení, že fyzika je součástí každodenního života a je nezbytná

Více

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 NUMERICKÉ SIMULACE ING. KATEŘINA

Více

Fundamentální experiment ve fyzice ELEKTRODYNAMIKA. Mgr. Josef Horálek

Fundamentální experiment ve fyzice ELEKTRODYNAMIKA. Mgr. Josef Horálek Fundamentální experiment ve fyzice ELEKTRODYNAMIKA Fyzikální experiment Před Galileem poznatky objevovány náhodně spekulací jako např. Aristotelovo řešení úlohy o koncové rychlosti tělesa padajícího volným

Více

Testové otázky za 2 body

Testové otázky za 2 body Přijímací zkoušky z fyziky pro obor PTA K vypracování písemné zkoušky máte k dispozici 90 minut. Kromě psacích potřeb je povoleno používání kalkulaček. Pro úspěšné zvládnutí zkoušky je třeba získat nejméně

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů FYZIKA Gymnázium Nový PORG Fyziku vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od sekundy do sexty. Fyziku vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná v rámci předmětu

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: FYZIKA (FYZ) Obor vzdělání: 63-41 -M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 68 (2 hodiny týdně) Platnost: od 1.9.2009 počínaje

Více

FYZIKA PORG Ostrava. I. Cíle výuky. II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů. III. Hodinová dotace. IV. Osnovy

FYZIKA PORG Ostrava. I. Cíle výuky. II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů. III. Hodinová dotace. IV. Osnovy FYZIKA PORG Ostrava Fyziku vyučujeme na gymnáziu PORG Ostrava jako samostatný předmět od sekundy do sexty. Fyziku vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná v rámci předmětu Integrated

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Atomová a jaderná fyzika

Atomová a jaderná fyzika Mgr. Jan Ptáčník Atomová a jaderná fyzika Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Atom - historie Starověk - Démokritos 19. století - první důkazy Konec 19. stol. - objev elektronu Vznik modelů atomu Thomsonův

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

FYZIKA II Otázky ke zkoušce

FYZIKA II Otázky ke zkoušce FYZIKA II Otázky ke zkoušce 1. Formy fyzikálního pohybu. Hmotný bod, trajektorie, dráha, zákon pohybu, vztažná soustava. Pohyb hmotného bodu podél přímky: vektor posunutí, rychlost posunutí, okamžitá rychlost,

Více

Elektřina a magnetizmus rozvod elektrické energie

Elektřina a magnetizmus rozvod elektrické energie DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-19 Téma: rozvod elektrické energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník VÝKLAD Elektřina a magnetizmus rozvod

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 19. 12. 2012 Pořadové číslo 09 1 RADIOAKTIVITA Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Určení předmětů, jejich formy a témata pro profilovou část maturitní zkoušky v roce 2011/12 v jarním i podzimním termínu

Určení předmětů, jejich formy a témata pro profilovou část maturitní zkoušky v roce 2011/12 v jarním i podzimním termínu Pokyn ředitele č. 9/2011 č. j. 495/2011/SSUP Určení předmětů, jejich formy a témata pro profilovou část maturitní zkoušky v roce 2011/12 v jarním i podzimním termínu Ředitel Střední školy uměleckoprůmyslové

Více

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava

Více

UČEBNÍ OSNOVY PRO FYZIKU VARIANTA P (časová dotace 2 + 2 + 2 + 2)

UČEBNÍ OSNOVY PRO FYZIKU VARIANTA P (časová dotace 2 + 2 + 2 + 2) UČEBNÍ OSNOVY PRO FYZIKU VARIANTA P (časová dotace 2 + 2 + 2 + 2) 1. ROČNÍK Očekávané školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, poznámky 1. FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY (4 + 2) používá s porozuměním učivem

Více

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 78-42-M/01 Technické lyceum STROJNICTVÍ 1. Mechanické vlastnosti materiálů 2. Technologické vlastnosti materiálů 3. Zjišťování

Více

Implementační struktura

Implementační struktura 1 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální cíl Rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 187, příspěvková organizace Název modulu Fyzika Kód modulu Fy H 2/1-5 Délka modulu 16 hodin Platnost 1. 09. 2010 Typ modulu Povinný Pojetí teoretické

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9.

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9. Podivuhodný grafen Radek Kalousek a Jiří Spousta Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně Čichnova 19. 9. 2014 Osnova přednášky Úvod Co je grafen? Trocha historie Některé podivuhodné

Více

6.8 Fyzika. 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.8 Fyzika. 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.8 Fyzika 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Fyzika je zařazen jako povinný předmět v 5. 8. ročníku osmiletého studia a 1. 4. ročníku studia čtyřletého.

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE

Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE Stanovení forem, termínů a témat profilové části maturitní zkoušky oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE 1. Mechanické vlastnosti materiálů, zkouška pevnosti v tahu 2. Mechanické

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Fyzika Obsahem předmětu Fyzika je oblast neživé přírody a současných technologií. Žák si osvojí

Více

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 2 2 1+1 Povinnost povinný povinný povinný povinný (skupina)

Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 2 2 1+1 Povinnost povinný povinný povinný povinný (skupina) 242 Vzdělávací oblast : ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: FYZIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 2 2 1+1 Povinnost povinný povinný

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 20. 3. 2013 Pořadové číslo 15 1 Energie v přírodě Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Fyzika vyšší gymnázium

Fyzika vyšší gymnázium Fyzika vyšší gymnázium Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda v. Vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Fyzika. Do vyučovacího předmětu Fyzika

Více