Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě"

Vlastimil Bárta
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví a veřejné finance?

2 Obsah Role zdravotnictví ve veřejných financích Vliv stárnutí populace na výdajovou stránku zdravotnických financí predikce Generační účetnictví jsme připraveni na zvýšenou solidaritu ve zdravotnictví mezi generacemi? 2

financí predikce Generační účetnictví jsme připraveni

3 ROLE ZDRAVOTNICTVÍ VE VEŘEJNÝCH FINANCÍCH 3

4 Veřejné výdaje ovlivněné stárnutím populace EU 25, průměr roku 2004 (zdroj: DG ECFIN, 2006) Penze 10,6 % HDP Zdravotnictví 6,4 % HDP Vzdělávání 4,6 % HDP Dlouhodobá péče 0,9 % HDP 4

5 Projektované změny ve veřejných výdajích (DG ECFIN) Projected changes in age-related public expenditure % of GDP EU-25 EU-15 EU-12 Pensions 2004 Pensions 2030 Pensions 2050 Healthcare 2004 Healthcare 2030 Healthcare 2050 Long-term care 2004 Long-term care 2030 Long-term care 2050 Education 2004 Education 2030 Education 2050 Zdroj: DG ECFIN, The long-term sustainability of public finances in the European Union

Healthcare 2030 Healthcare 2050 Long-term care 2004 Long-term care 2030 Long-term care 2050 Education 2004

6 Průběžný systém financování - co to znamená? Základní logika Evropských sociálních systémů: Příjmy (příspěvky) na základě způsobilosti platit Výdaje (benefity) dle aktuální potřeby PAYG = Pay as you go ALE: Stárnutí = méně lidí v produktivním věku, kteří do systému přispívají a více v poproduktivním věku, kteří ze systému statisticky více čerpají 6

způsobilosti platit Výdaje (benefity) dle aktuální potřeby PAYG = Pay as you go ALE:

7 Struktura financování evropských zdravotních systémů - Od 2. světové války se neustále vyvíjejí - Obecně pokrývají celou nebo velkou většinu populace - Liší se ve své organizaci (národní zdravotní služba, sociální/veřejné zdravotní pojištění, větší či menší podíl soukromého připojištění) Všechny jsou ale průběžně financované. Hlavní zdroje příjmů: příspěvky z mezd, daně, pojistné I ve veřejném zdravotním pojištění platí, že pojištění je neživotního typu. 7

organizaci (národní zdravotní služba, sociální/veřejné zdravotní pojištění, větší či menší podíl soukromého

8 VLIV STÁRNUTÍ POPULACE NA VÝDAJOVOU STRÁNKU ZDRAVOTNICKÝCH FINANCÍ 8

9 Celá Evropa stárne, nejenom ČR.. 9

10 Zvyšující se dlouhověkost Snižující se míra porodnosti => podíl starších obyvatel v populaci neustále roste Česká republika demografická prognóza Karlovy Univerzity 70% 60% 50% 65% 63% 59% 57% 53% 50% ,25 : 1 (pracující : závislá osoba) 40% 30% 20% 10% 20% 23% 27% 29% 34% 36% ,4 : 1 (pracující : závislá osoba) 0% populace v produktivním věku populace v post-produktivním věku 10

3,25 : 1 (pracující : závislá osoba) 40% 30% 20% 10% 20% 23% 27% 29% 34% 36% 2050 1,4 : 1 (pracující :

11 Výdaje na zdravotnictví v EU dle věku - cca 20% populace spotřebovává 80% všech zdrojů ve zdravotnictví 11

12 Empirické výsledky prognóz 12 Source: OECD, 2006

13 Rozptyl scénářů vývoje příjmů a výdajů různých prediktivních modelů pro ČR Source: CZ Roundtable project,

14 Další faktory mající vliv na výdaje na zdravotní péči Zdroj: OECD,

15 Empirické výsledky prognóz Demografické faktory a nuance předpovědí založených na zlepšujícím se či zhoršujícím se celkovém stavu populace jsou nicméně neustále upozaděny dalšími faktory ovlivňujícími růst výdajů na zdravotní péči 15 Source: OECD, 2006

celkovém stavu populace jsou nicméně neustále upozaděny

16 GENERAČNÍ ÚČETNICTVÍ 16

17 Co je generační účetnictví Generační účetnictví Vychází z principu současného nastavení zdravotnických systémů jako tzv. průběžných (žádné skutečné úspory, ale příjmy jsou vynakládány na okamžité potřeby) Snaží se zachytit míru solidarity mezi jednotlivými generacemi Určuje, kdo může být nejzranitelnější vůči opatřením na příjmové i výdajové straně, která by měla za cíl dostat zdravotnické finance pod kontrolu, tedy do rovnováhy 17

průběžných (žádné skutečné úspory, ale příjmy jsou vynakládány na okamžité potřeby) Snaží se zachytit míru

18 Predikce generačního účetnictví: rozdíly ve veřejných příjmech a výdajích zdravotnictví v % HDP, Predikce odhaluje fiskální nerovnost mezi příjmy a výdaji =>?? Jaké budou priority společnosti?? Uspokojit rostoucí poptávku po zdravotní péči z veřejných zdrojů a zvýšit kvůli tomu efektivní daňovou sazbu Přesunout finanční zátěž na jednotlivce Administrativně či jinak omezit poptávku po zdravotní péči 18

? Uspokojit rostoucí poptávku po zdravotní péči z veřejných zdrojů a zvýšit kvůli tomu efektivní

Veřejné příjmy a výdaje sektoru zdravotnictví dle generací (v % HDP) Redistribuce plateb zdravotního pojištění mezi jednotlivé věkové skupiny: Vertikální osa zobrazuje

19 Veřejné příjmy a výdaje sektoru zdravotnictví dle generací (v % HDP) Redistribuce plateb zdravotního pojištění mezi jednotlivé věkové skupiny: Vertikální osa zobrazuje příjmy a výdaje v % HDP, horizontální rok narození dané generace Predikce ukazuje nutnost rostoucí redistribuce mezi mladou a starší generací v rámci sektoru zdravotnictví 19

příjmy a výdaje v % HDP, horizontální rok narození dané generace Predikce ukazuje

20 Na koho dopadnou možná opatření v sektoru zdravotnictví? Administrativní či jiné omezení zdravotní péče: na starší generaci Zvýšení individuální finanční zátěže: na starší generaci Zvýšení efektivní daňové sazby: na generaci, která v daném okamžiku nejvíce platí na zdravotnictví. => tzn. v ČR (povinné sociální pojištění a přímé zdanění pocházející od ekonomicky aktivní části populace) : na budoucí mladou/pracující generaci Z predikce vyplývá rostoucí zranitelnost starších ročníků opatřeními majícími za cíl zajistit vyvážené veřejné financování zdravotnictví. Je naše společnost připravena na zvýšenou mezigenerační solidaritu? Nedojde našim dětem trpělivost s placením zdravotního pojištění v současné podobě? 20

daném okamžiku nejvíce platí na zdravotnictví. => tzn.

21 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST 21

22 Literatura a zdroje Zápal et al. (2009); Health System Financing in the EU: Current Practices and the Ageing Challenge; Ministry of Health of the Czech Republic DG ECFIN (2006); The long-term sustainability of public finances in the European Union; The European Commission OECD (2006); Projecting OECD Health and Long-term Care Expenditures: What are the main drivers?; Economic Department Working Paper, ECO/WKP(2006)5 22

Podobné dokumenty

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ