Bankovní institut vysoká škola Praha. Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik Bakalářská práce Autor: Jitka Vomáčková, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Marcela Sluková Praha červen 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Liberci dne 7. června 2010 Jitka Vomáčková, DiS.

3 Poděkování: Chtěla bych poděkovat paní Ing. Marcele Slukové, vedoucí mé bakalářské práce, za všestrannou pomoc a řadu uţitečných podnětů a připomínek.

4 Anotace Bakalářská práce Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik se zaměřuje na popis teorie hospodářského cyklu, který probíhá ve většině sektorů ekonomiky a ve všech vyspělých trţních ekonomikách. Zároveň se práce snaţí přiblíţit průběh finanční krize ve světě, s jejímţ dopadem se všichni potýkáme. Popisuje, jaký můţe mít ekonomická krize vliv na český strojírenský podnik. Autorka práce se snaţí zjistit, jak by bylo moţné uzpůsobit fungování firmy tak, aby byla připravena čelit případným otřesům v oblasti celkové ekonomiky daného segmentu, technického zabezpečení, personálních otázek, IT zabezpečení podniku apod. Klíčová slova: hospodářský cyklus, ekonomická krize, finanční krize, hospodářská krize, krize, ekonomická deprese, strojírenský podnik, ekonomika, finance, krizová opatření Annotation Thesis Economic crisis and its influence on Czech engineering enterprise ("Ekonomická krize a její vliv na český strojírenský podnik") concentrates on description of economic cycle theory that is in progress in most of economy sectors and in all advanced market economies. At the same time the Thesis aims to outline the progress of world s financial crisis with its impact we all struggle. It describes the influence the economy crisis can have on Czech mechanical engineering enterprise. The author of the Thesis tries to determine the possibility to adapt operating of the firm so it can withstand prospective turbulences in area of given segment overall economy, technical security, personnel issues, IT security of enterprise, etc. Key words: economic cycle, economic crisis, economic crisis, crisis, economic depression, engineering company, economy, finances, crisis measures

5 Obsah Úvod Hospodářský cyklus Fáze hospodářského cyklu Teorie cyklu Interakce multiplikátoru a akcelerátoru Předvídání hospodářských cyklů Proticyklická politika Finanční krize ve světě Krach na realitním trhu a jeho dopady Federální rezervní systém Prapůvod měnových krizí Globální propad Ekonomika deprese Finanční reforma Finanční krize v ČR Strojírenský podnik v období finanční krize Představení společnosti Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce Ekonomika a finance v roce Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce Ekonomika a finance v roce Dopady krize a krizová opatření v podniku Sniţování pracovních míst Sniţování objemu zakázek Sniţování pohledávek

6 4.4 Zhoršení vztahů s bankami Nedoplatky státním institucím Nezaplacené dluhy dodavatelům Restrukturalizace společnosti ETERNITY, a.s Sníţení hospodářského výsledku společnosti Závěry z krizového vývoje Průzkum povědomí zaměstnanců o situaci v podniku Závěr Seznam literatury

7 Úvod Příčinami světové finanční a hospodářské krize a hledáním receptů na její překonání se zabývají na celém světě tisíce ekonomů, finančníků, ale i politiků a státníků. Ţijeme v nové éře ekonomiky deprese a východiska Johna Maynarda Keynese, ekonoma, který objasnil mechanismy Velké hospodářské krize, jsou dnes aktuálnější neţ kdy jindy předtím. Odborníci se shodují na tom, ţe současnou světovou ekonomickou krizi odstartovala americká hypoteční krize následovaná krizí finanční, kdyţ na podzim roku 2008 burzy po celém světě zaznamenaly hluboké propady a několik významných a renomovaných bankovních institucí zkrachovalo nebo bylo znárodněno. Ekonomická krize zasáhla většinu vyspělých států, avšak její průběh se v jednotlivých zemích liší, stejně jako názory a prognózy budoucího vývoje. Je zřejmé, ţe současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby, vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. V bakalářské práci se snaţím nejprve vysvětlit princip hospodářského cyklu, popsat jeho jednotlivé části tak, aby čtenář získal základní informace o tomto jevu. Dále přecházím na vysvětlení průběhu finanční krize ve světě. Tato část práce je velmi důleţitá, protoţe čtenář by měl pochopit, kde současná ekonomická krize vznikla a jak je moţné, ţe zasáhla skoro celý svět v takovém velkém měřítku. Pro praktickou část práce jsem vyuţila zkušenosti a informace získané ze strojírenského podniku, ve kterém pracuji. Společnost jsem fiktivně nazvala ETERNITY, a.s.. V kapitole Strojírenský podnik v období finanční krize se čtenáře snaţím seznámit se samotným podnikem ETERNITY, a.s. a především s vývojem ekonomické situace v této společnosti v letech Následně popisuji dopady krize na podnik, snaţím se nastínit krizová opatření v podniku a zamyslet se nad tím, jak se z krizového vývoje poučit. Práce se snaţí zjistit, jak by se mělo fungování firmy uzpůsobit, aby byla připravena čelit případným otřesům v oblasti celkové ekonomiky daného segmentu, technického zabezpečení, personálních otázek, IT zabezpečení podniku apod. 7

8 1 Hospodářský cyklus Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, trvalou změnou, stálým kolísáním. Základní tendence dosaţení ekonomické rovnováhy 1 jako nejefektivnějšího stavu je tak dosahována posloupností dílčích nerovnováh. To nachází svůj obraz v tzv. cyklickém vývoji hospodářství. Tato cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek (viz Velká hospodářská krize ). Základní funkcí národního hospodářství je uspokojovat potřeby společnosti. Protoţe potřeby společnosti neustále rostou, musí část vytvořených uţitných hodnot zabezpečovat rozšířenou reprodukci všech prvků v národním hospodářství. Fáze vývoje kaţdého národního hospodářství schematicky znázorňuje křivka hospodářského cyklu. Křivka sleduje vztah skutečného hrubého domácího produktu (HDP) vzhledem k potencionálnímu. Graf 1 - Průběh klasického hospodářského cyklu 2 HDP vrchol recese expanze sedlo čas 1 Ekonomická rovnováha - pokud můţe a dovede národní ekonomika vyrobit tolik a v takové struktuře, kolik sama spotřebuje (agregátní nabídka se rovná agregátní poptávce), je v ekonomické rovnováze. Sledujeme-li individuální a dílčí trhy, můţeme říci, ţe ekonomická rovnováha je souladem nabídky a poptávky na všech trzích. 2 KRAFT, Jiří; BEDNÁŘOVÁ, Pavla. EKONOMIE: Teorie a příklady. Liberec : Technická univerzita v Liberci, Hospodářský cyklus, s. 52. ISBN

9 Průběh cyklu je nepravidelný. Výstiţné je přirovnání Paula A. Samuelsona: Jednotlivé cykly mají podobný profil jako hory, které mají rozdílnou úroveň vrcholů a údolí. Kromě toho můţe cyklus trvat i různě dlouho. 1.1 Fáze hospodářského cyklu Sedlo (dno, krize) hospodářského cyklu je fáze, kdy hospodářská aktivita a reálný produkt poklesnou na svou nejniţší úroveň. Je-li pokles hospodářské aktivity velmi prudký, hovoříme spíše o depresi neţ o dnu. Dno je charakterizováno nevyuţitými kapacitami, zvýšenou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní spotřebitelské poptávky ve vztahu k moţnostem výroby spotřebního zboţí v ekonomice. Zisky firem jsou velmi malé nebo ţádné. Očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje jsou pesimistická a firmy nejsou ochotny riskovat. Expanze (konjunktura, oţivení) je fáze hospodářského cyklu následující poté, co bylo dosaţeno jeho dna. V této fázi dochází k poklesu míry nezaměstnanosti a očekává se optimističtější vývoj ekonomiky. Postupně začínají být realizovány investiční projekty, které se dříve zdály rizikové. Agregátní poptávka roste a produkce je rozšiřována relativně snadno vyuţíváním dosud nevyuţitých kapacit a zaměstnáváním dočasně propuštěných dělníků 3. Vrchol (konjunktura) je fáze ekonomického cyklu, kdy se ekonomická aktivita nachází dočasně na nejvyšší úrovni. V této fázi jsou kapacity ekonomiky vyuţity zcela či nadměrně a začíná se objevovat nedostatek pracovní síly (zejména kvalifikovanějších pracovníků). Produkci lze dále zvyšovat pouze investováním do nových kapacit a zaměstnáváním nových pracovníků. Příliš mnoho investic vyčerpává existující úspory, začíná vznikat nedostatek finančních fondů. Relativně přebytečná poptávka a nedostatkovost se rozšiřuje na všechny trhy a důsledkem je obecný růst cen. Konec vrcholu je označován jako horní bod obratu a za tímto bodem přechází ekonomika do fáze poklesu. Recese (deprese, kontrakce) je charakterizována poklesem produkce, zaměstnanosti a vyuţívání kapacit. S rostoucí mírou nezaměstnanosti částečně klesají důchody domácností, coţ způsobí další sníţení poptávky. Firmy se dostávají do finančních potíţí, jejich zisky klesají, investice nepřinášejí očekávané výnosy. Sniţuje se míra realizace nových investičních projektů a 3 CZESANÝ, Slavoj. Hospodářský cyklus teorie, monitorování, analýza, prognóza. 2. vyd. Praha : Linde, s. ISBN

10 agregátní poptávka dále klesá. V okamţiku, kdy se ekonomika dostane na dno, celý hospodářský cyklus začíná znovu. Jednou z cest k pochopení hospodářských cyklů je hledání typických rysů průběhu cyklických výkyvů. Jedním z nich je skutečnost, ţe nákupy investičních a jiných dlouhodobých statků mají tendenci prudce růst v obdobích expanze a hluboce klesat při recesích. Nákup nového auta, stroje nebo továrny je moţné odloţit, jestliţe se prodlouţí ţivotnost starého. Ale např. potraviny, které se kazí, není moţné uchovat do té doby, neţ ceny poklesnou. 1.2 Teorie cyklu Hospodářský cyklus probíhá ve většině sektorů ekonomiky a ve všech vyspělých trţních ekonomikách. Existuje několik teorií cyklu, které se dají v zásadě rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na vnější a vnitřní. Vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech vně ekonomického systému. Jde např. o války, revoluce, volby, různé vědecké objevy, naleziště zlata, tempo růstu obyvatelstva a jeho migrace, objevení nových zdrojů, technologické inovace apod. Vnitřní teorie hledají mechanismy uvnitř ekonomického systému. To jsou ty, které vyvolávají sebegenerující hospodářské cykly, a to takovým způsobem, ţe kaţdá expanze vyvolá recesi a pokles a kaţdý pokles způsobí oţivení a expanzi. Obojí se téměř pravidelně opakuje. Teorie politického hospodářského cyklu patří mezi vnější teorie hospodářského cyklu. Vychází z toho, ţe volení zástupci obyvatel mohou manipulovat s ekonomikou tak, aby podpořili své volební výsledky. Obvykle to znamená, ţe po volbách se zavede tuhý úsporný hospodářský reţim a zhruba rok před volbami se naopak začne prosazovat expanzivní hospodářská politika. Teorie kombinování vnitřních a vnějších faktorů kombinuje teorie vnitřní a vnější. Mezi nejvýznamnější faktory cyklického vývoje ekonomiky patří investice. Investice jsou ovlivněny růstem produktu a prodejů. Tyto teorie vycházejí z principu akcelerátoru, na jehoţ 10

11 základě rostou investice rychleji neţ produkt, coţ působí pokles mezní efektivnosti investic a posléze zastaví čisté investice 4. Princip akcelerátoru je teorie o faktorech, které určují investice. Říká, ţe zásoba kapitálu, která je poţadována společností, ať jiţ má podobu zásob či zařízení, je v první řadě závislá na výši produkce. Přírůstky k této kapitálové zásobě, tj. čisté investice, se vynakládají pouze tehdy, roste-li produkt. Období prosperity tudíţ můţe skončit nejen pouze proto, ţe poklesly prodeje, ale spíše proto, ţe se produkt a prodeje ustálily na vysoké úrovni. Princip akcelerátoru je mocný činitel vyvolávající hospodářskou nestabilitu. Změny produktu se mohou mnohonásobně projevit jako obrovské změny v investicích Interakce multiplikátoru a akcelerátoru Jestliţe roste HNP (hrubý národní produkt), vyvolá to na základě akceleračního principu nové indukované investice. Tyto nové investice v souladu s multiplikačním efektem podnítí další růst HNP. HNP roste aţ do okamţiku, kdy dosáhne potenciálního produktu. Poté roste pomaleji, aţ se zastaví. Při poklesu tempa začne působit akcelerátor a multiplikátor opačně - HNP proto v důsledku jejich působení klesá aţ do okamţiku, kdy dosáhne sedlového bodu. Protoţe se ale celkové investice skládají nejen z indukovaných investic, ale i z obnovovacích investic, slouţí tyto restituční investice jako dolní hranice poklesu investic. Jakmile investice dosáhnou této spodní hranice, pokles se zastaví a zastaví se i pokles HNP. V této situaci poslouţí obnovovací investice v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru k novému růstu investic a tím i HNP. Celý hospodářský cyklus se tak opakuje. 1.4 Předvídání hospodářských cyklů Jelikoţ jsou výkyvy v hospodářské aktivitě značné a mají někdy velice váţné dopady na zisky podniků a na ekonomický blahobyt, není překvapující, ţe jejich ekonomické předvídání je jedním z nejdůleţitějších úkolů ekonomů. Pokud firmy vědí, ţe se blíţí hospodářský pokles, 4 RUSMICHOVÁ, Lada -SOUKUP, Jindřich a kolektiv: Makroekonomie. Základní kurs. Slaný, Melandrium. 5.vyd s. ISBN SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D.:EKONOMIE. Praha : Nakladatelství Svoboda 1991, s ISBN

12 mohou omezit investice, produkci i zaměstnanost. A jestliţe tvůrci hospodářské politiky vidí, ţe se blíţí spekulativně vyvolaná konjunktura, mohou naopak přijmout monetární a fiskální opatření, která ekonomiku zbrzdí. 1.5 Proticyklická politika Jelikoţ cyklické poklesy výroby vedou k periodickému nevyuţití výrobních faktorů a naopak ve fázi hospodářské expanze se objevuje inflace, byl vytvořen nástroj pro zmírňování cyklických výkyvů hospodářské aktivity. Všeobecně platí, ţe ve fázi kontrakce a poklesu výroby se uskutečňuje expanzivní makroekonomická politika (proinflační) a naopak ve fázi expanze a na vrcholu konjunktury politika restriktivní (protiinflační). Na volbu vhodných nástrojů proticyklické politiky existuje více názorů, respektive škol. Současná praxe proticyklické politiky vyuţívá zejména keynesiánské a monetární politiky. Tzv. ekonomie strany nabídky se snaţí ovlivnit dynamiku hospodářského růstu spíše dlouhodobě sníţením daní a nepovaţuje periodické výkyvy hospodářské aktivity za závaţný ekonomický problém. Keynesova teorie Hlavní myšlenkou Keynesovy 6 teorie je prodělání takové změny ve vývoji trţní ekonomiky, ţe ve 20. století nemůţe jiţ úspěšně fungovat jen na základě samoregulačních trţních mechanismů. Proto Keynes a jeho ţáci vidí záchranu rozvoje ekonomiky v hospodářské politice podpory státu. Poţadují, aby státní orgány pruţně reagovaly na hospodářský vývoj a korigovaly vzniklé poruchy. Keynesova teoretická analýza se stala po druhé světové válce základem hospodářské politiky většiny vyspělých zemí. Fiskální politika (=ekonomie strany poptávky), změny daní a 6 John Maynard Keynes - anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge a guvernér anglické centrální banky, jenţ byl zakladatelem keynesiánství protipólu klasické a neoklasické ekonomie. Vydal Obecné teorie (1936). Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, jejichţ úspěch je některými povaţován za překonání principů klasické ekonomie. Je označován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. 12

13 veřejných výdajů začaly být cílevědomě pouţívány jako nástroj tlumení výkyvů hospodářského cyklu. Fiskální politika se řídí nejen technickými úvahami ekonomů, ale také politickými a ekonomickými zájmy voličů a politiků. To však Keynes podcenil. Uvaţoval, ţe v období hospodářské krize a nedostatečné soukromé poptávky je nutné zvýšit veřejné výdaje, respektive sníţit daně a podpořit domácí poptávku. V době hospodářské expanze je naopak nutné veřejné výdaje sníţit, tedy daně zvýšit. V průběhu hospodářského cyklu měl zůstat veřejný rozpočet vyrovnaný a přebytky v době expanze měly kompenzovat schodky v době krize. V praxi však fungovala stabilizační fiskální politika poněkud jinak, neţ jak si Keynes představoval. Zatímco zvyšování výdajů v době hospodářského poklesu nebylo problémem, přibrzdit jejich růst v době rozmachu bylo sloţitější. Zvyšování veřejných výdajů je politicky populární a tudíţ snadno uskutečnitelné, zatímco rozpočtové škrty jsou politicky nepopulární a obtíţněji realizovatelné. Výsledkem této nesouměrnosti bylo, ţe po druhé světové válce postupně narůstal podíl veřejných výdajů v ekonomikách průmyslových zemí a zároveň narůstaly rozpočtové schodky. V 70. letech přispěla fiskální expanze k přehřátí a spolu s negativními ropnými šoky k prudkému růstu inflace ve vyspělých ekonomikách. Tyto negativní důsledky aktivní fiskální politiky znamenaly spolu s novou vlnou teoretické kritiky značnou ztrátu popularity Keynesova učení. Jeho politika byla obnovena aţ v poslední dekádě 20. století. Bylo to důsledkem finančních a hospodářských krizí, které postihly především Japonsko a země jihovýchodní Asie. V těchto ekonomikách došlo v mnoha směrech k opakování situace, která nastala po krachu americké burzy v průmyslových ekonomikách počátkem 30. let. Jeho expanzivní fiskální politika se stala jedním z hlavních nástrojů na překonání krize 7. 7 SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D.: EKONOMIE. Praha : Nakladatelství Svoboda 1991, s ISBN ? 13

14 Monetární politika Monetární politika je součástí a nástrojem hospodářské politiky. Je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj v rukou centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. Centrální banka se zaměřuje především na: kontrolu množství peněz v ekonomice regulaci úrokových měr stanovení podmínek úvěrování Monetární politika můţe být v zásadě: expanzivní - zvyšování nabídky peněz v ekonomice restriktivní - sniţování nabídky peněz v ekonomice 14

15 2 Finanční krize ve světě Celosvětová finanční krize začala před necelými třemi lety v USA. Dne překonal Dow-Jonesův index 8 hodnotu bodů. O dva týdny později vydal Bílý dům dokument vychvalující úspěchy Bushovy administrativy. Psalo se v něm, ţe prezidentova prorůstová politika pomáhá naší ekonomice (rozuměj ekonomice USA J.V.) zachovat si sílu, pruţnost a dynamiku. Ministr financí Henry Paulson oznámil 1. srpna ve svém projevu v Pekingu, ţe zjevné problémy na realitním trhu a v oblasti substandardních hypoték byly v té době jiţ většinou zkroceny. 9 O pouhých osm dnů později, 9. srpna, zmrazila francouzská banka BNP Paribas hotovostní výběry ze tří svých fondů a v tuto chvíli jiţ lze hovořit o první velké finanční krizi 21. století, která trvá dodnes. Je to krize, jakou lidstvo ještě nezaţilo, i kdyţ v některých momentech se jiţ opakuje a nápadně podobá krizím předešlým. Splasknutí realitní bubliny nastolilo situaci, která se v mnohém podobá tomu, co se koncem devadesátých let odehrávalo v Japonsku. Řada útoků na banky zase připomíná tentýţ scénář ze třicátých let, past likvidity ve Spojených státech upomíná na Japonsko z let devadesátých. A nejnovější přerušení mezinárodních kapitálových toků a vlna měnových krizí jako by kopírovaly vývoj v Asii na konci devadesátých let. 2.1 Krach na realitním trhu a jeho dopady Nepříznivý vývoj v oblasti bydlení začal na podzim 2005, nicméně lidem ještě nějakou chvíli trvalo, neţ si toho všimli. Ceny rostly, aţ se stalo postavení rodinného domu pro mnohé nedostupné a to i v případě, ţe by zájemci o hypotéku nemuseli skládat ţádnou zálohu a platili by velmi nízké úroky. Začalo se méně prodávat. 8 Index Dow Jones Industrial Average (DJIA) je indexem Newyorské akciové burzy (NYSE) a nejznámějším akciovým indexem světa. Měří výkonnost třiceti amerických průmyslových, mediálních, finančních a technologických blue-chips - aktuálně největších a nejznámějších společností 9 KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o. 2009, s ISBN

16 Domy nejsou jako akcie s jednotnou trţní cenou, která se minutu od minuty mění. Kaţdý dům je něčím unikátní a prodávající jsou připraveni čekat, dokud nenajdou toho pravého kupce. Ceny mají proto tendenci vycházet z toho, za kolik se v nedávné minulosti prodaly jiné domy. Prodejci nezačnou slevovat, dokud jasně nepochopí, ţe za svou nemovitost nedostanou tolik, kolik chtějí. Koncem jara 2006 byl uţ ale trh natolik přesycený, ţe se situace stala neudrţitelnou. Ceny domů začaly klesat, napřed pomalu, později stále rychleji. V průběhu roku 2007 se ceny propadly o více neţ patnáct procent. Zásadní úvahou úvěrování bylo přesvědčení, ţe z hlediska věřitele vlastně ani příliš nezáleţí na tom, zda jsou dluţníci schopni své hypotéky skutečně splácet. Dokud ceny nemovitostí stoupaly, mohli dluţníci, kteří neměli na splátky, svou hypotéku buď refinancovat prostřednictvím nového úvěru od jiné finanční instituce a nebo ji splatit prodejem domu. Jakmile ale ceny začaly namísto růstu klesat a domy se těţko prodávaly, začal počet nesplacených hypoték narůstat. V tom okamţiku vyšlo najevo, ţe exekuce neznamenala jen osobní tragédii pro vlastníka domu, ale i špatný obchod pro poskytovatele hypotéky. Restrukturalizace dluhů většinou nepřicházela v úvahu, coţ vedlo k nákladným exekucím. Zároveň to znamenalo, ţe jakmile realitní bublina začne splaskávat, stanou se z cenných papírů podloţených substandardními hypotékami velmi prodělečné investice. Ještě v létě 2006 byly nemovitosti ve Spojených státech nadhodnoceny. Například v Miami se domy prodávaly přinejmenším dvakrát dráţ, neţ jaká byla jejich opodstatněná hodnota. Dalo se proto čekat, ţe někde ceny poklesnou aţ o padesát i více procent. To znamenalo, ţe se prakticky kaţdý, kdo koupil dům v letech, kdy realitní bublina vrcholila, ocitl v situaci, kdy byl jeho hypoteční dluh vyšší neţ hodnota nemovitosti, kterou vlastnil. V Americe bylo v této době několik milionů takových vlastníků domů a právě oni jsou nejpravděpodobnějšími adepty na neplatiče a oběti exekuce, a to bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí. Někteří z nich se mohou rozhodnout přestat hypotéku splácet, protoţe si spočítají, ţe i kdyţ přijdou o dům, budou na tom takto finančně lépe. Ztráta zaměstnání, neočekávané výdaje na léčení, rozvod apod., to vše můţe způsobit, ţe vlastník domu není schopen splácet. A má-li dům niţší hodnotu neţ hypotéka, pak neexistuje nic, na čem by se mohl věřitel zahojit. 16

17 Jak si lidé začali uvědomovat váţnost a hloubku hypoteční krize, začínalo být zřejmé, ţe o spoustu peněz přijdou jak věřitelé, tak investoři, kteří nakoupili hypoteční zástavní listy. A zde dochází k odstartování kolapsu stínového bankovního systému. 2.2 Federální rezervní systém Ve chvíli, kdy začala finanční krize, nestál jiţ v čele centrální banky Spojených států Alan Greenspan. Jeho místo zaujal Ben Bernanke, bývalý profesor ekonomie na Princetonské univerzitě. Zkoumání mechanismů, jejichţ prostřednictvím bankovní krize prohloubila krizi hospodářskou, ho přivedlo k zásadním teoretickým závěrům v oblasti měnové politiky. Bernanke se soustředil především na to, jakou úlohu při sniţování objemu investic hrají dostupnost úvěrů a nevyrovnaná platební bilance. 10 Federální rezervní systém je koncipován tak, aby podle potřeby sniţoval či zvyšoval úrokové sazby a poskytoval hotovost bankám. Úrokové sazby řídí tak, ţe buď od bank vykupuje vládní dluhopisy, čímţ jejich hotovostní rezervy zvyšuje, a nebo vládní dluhopisy bankám prodává a rezervy sniţuje. V dobách potřeby pak poskytuje hotovost konkrétním ústavům, peníze jim přímo půjčuje. Od chvíle, kdy propukla krize, Federální rezervní systém pouţívá obou těchto nástrojů velmi často. V běţných dobách by takové kroky umoţnily mnohem snazší přístup k úvěrům. Pokles úrokové sazby federálních fondů se za normálních okolností promítne do sníţení úrokových sazeb v celém spektru finančních ústavů niţší úroky mají obchodní úvěry, úvěry podnikům i hypotéky. Finanční krize však ukazuje, ţe nedostatečné páky Federálního rezervního systému jsou nejmarkantnější tehdy, kdyţ jde o rizikovější zájemce o úvěr. Momentálně pochopitelně nikdo substandardní půjčky neposkytuje, čímţ z trhu vypadl celý jeden segment potenciálních kupců domů. Společnosti, které nemají špičkový úvěrový rating, platí nyní za krátkodobé úvěry vyšší úroky neţ před krizí, třebaţe úrokové sazby, o nichţ rozhoduje centrální banka, poklesly. 10 KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o s 152. ISBN

18 Postiţeni jsou i zájemci o standardní hypotéky úroková sazba hypoték s třicetiletou dobou splatnosti se nachází zhruba na úrovni léta roku To proto, ţe krize ve finančním sektoru prakticky vytlačila z trhu soukromé věřitele a zůstaly pouze vládou podporované agentury Fannie Mae a Freddie Mac, nad kterými v září 2008 převzala kontrolu federální vláda, coţ mělo rozptýlit obavy týkající se jejich zadluţení a sníţit hypoteční úroky. Kdyby byly finanční nástroje jako cenné papíry s periodicky stanovovaným úrokem součástí konvenčního bankovního systému, v případě, ţe by se na aukcích objevilo příliš málo soukromých investorů, by si jejich emitenti mohli půjčit od centrální banky. 11 Aukce by tudíţ nebyly tak neúspěšné a celý systém by se nezhroutil. Protoţe ale nebyly součástí konvenčního bankovnictví, aukce se nevydařily a celý systém zkrachoval, přičemţ sebevětší půjčky Federálního rezervního systému institucím jako Citibank nebo Bank of Amerika tomu nemohly zabránit. Federální rezervní systém se tedy ocitl v situaci velmi připomínající japonskou past likvidity, kdy má řídit ekonomiku, na kterou tradiční nástroje monetární politiky přestaly zabírat. Bernankeho Federální rezervní systém se zároveň potýká s tím, ţe se trvale ocitá ve skluzu. Finanční krize otevírá stále další a další dimenze, které dokáţe předvídat jen málo lidí, včetně těch nejchytřejších ekonomů z centrální banky. 2.3 Prapůvod měnových krizí Po finančních krizích z let 1997 a 1998 se vlády postiţených zemí pokoušely chránit své ekonomiky před podobnými krizemi. Vyhýbaly se zahraničním úvěrům, které by v případě odlivu těchto peněz ohrozily stabilitu jejich hospodářství. Vytvořily si obrovské rezervy v dolarech a eurech, které je do budoucna měly chránit za jakýchkoli okolností. Všeobecně se také předpokládalo, ţe rozvíjející se trhy (Brazílie, Indie, Čína a menší ekonomiky včetně obětí měnových krizí roku 1997) jsou nyní od Spojených států odtlumeny a mohou i navzdory zmatkům v Americe dál prosperovat. 11 KRUGMAN, Paul: Návrat ekonomické krize. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r.o s. ISBN

19 V průběhu patnácti let došlo kromě rozmachu stínového bankovnictví i k dalším změnám v charakteru finančního systému. Většina z nich proběhla aţ po asijské finanční krizi. Došlo především k rozmachu finanční globalizace, která se vyznačuje tím, ţe investoři v kaţdé zemi mají velké mnoţství peněz umístěné v jiných zemích. Nastal vzestup objemu vzájemných pohledávek mezi jednotlivými zeměmi. Tato proměna měla stejně jako mnoho jiného omezit rizika. Vzhledem k tomu, ţe američtí investoři měli velkou část majetku investovánu v zahraničí, byli o poznání méně vystaveni dopadům finančních a hospodářských otřesů v samotných Spojených státech, zatímco zahraniční investoři, kteří zase investovali ve Spojených státech, utrpěli menší otřesy na domácí půdě. Velká část finanční globalizace nicméně jde na vrub investic finančních institucí vyuţívajících velmi silného pákového efektu a pouštějících se do různých riskantních transakcí přesahujících hranice jednoho státu. Kdyţ se pak situace ve Spojených státech obrátila k horšímu, působily právě tyto zahraniční investice jako něco, čemu ekonomové říkají převodní mechanismus, a co umoţňuje, aby se krize, která začala na americkém realitním trhu, přelila ven a vyvolala další vlnu krizí v zámoří. Za počátek této krize se obvykle povaţuje krach Hedgeových fondů spjatých s francouzskou bankou. A jiţ na podzim roku 2008 problémy s hypotékami např. na Floridě zcela rozvrátily bankovní systém na Islandu. V případě rozvíjejících se trhů existovalo jedno slabé místo, tzv. carry trade 12. Jednalo se o způsob obchodování, kdy si investoři půjčovali prostředky v zemích s nízkými úrokovými sazbami (např. v Japonsku), a poskytovali půjčky v jiných zemích s vysokými úrokovými sazbami, jako je Brazílie nebo Rusko. Událostí, která dramatický sled dalších otřesů odstartovala, byl zřejmě 15. září 2008 pád investiční banky Lehman Brothers. Kdyţ se v březnu 2008 dostala do potíţí jiná z původní pětice velkých investičních bank, Bear Steams, vloţily se do věci Federální rezervní systém a Ministerstvo financí, aby chránily obchodní partnery, jimţ banka dluţila peníze a nebo s nimi měla uzavřené finanční obchody. V případě Lehman Brothers ale ministerstvo financí 12 Carry trade je strategie, při níţ investor pouţívá nízko úročenou měnu k nákupům měny s vyšší úrokovou sazbou. V praxi můţe jít i o nákup portfolia instrumentů obchodovaných v měně s vyšší úrokovou sazbou. Pro obchod je velmi důleţitá výše páky, která rozdíly v úrokových měnách ještě násobí. Otevírání carry trade pozic posiluje poptávku po více úročené měně a mění směnný kurz v její prospěch. 19

20 usoudilo, ţe důsledky pádu této banky nebudou nijak drastické, a připustilo, aby zkrachovala bez jakékoli záchrany pro její obchodní partnery. Během pouhých několika dnů se ukázalo, jak velký to byl omyl. Jednou z obětí této poslední vlny paniky se stal i carry trade. Převody fondů z Japonska a dalších zemí s nízkými úrokovými sazbami ustaly, coţ vyvolalo celou spirálu dalších problémů aţ příliš důvěrně známých z dob měnové krize v roce Vzhledem k tomu, ţe japonský kapitál uţ neproudil do zahraničí, vyšplhala hodnota jenu na devizových trzích do závratné výše. A jelikoţ tento kapitál uţ nezaplavoval rozvíjející se trhy, hodnota měn těchto zemí prudce oslabila. To vedlo k obrovským kapitálovým ztrátám pro všechny, kdo si vzali úvěry v jedné měně a půjčovali v jiné. Ukázalo se také, ţe veškeré snahy vlád těchto zemí zajistit se před další krizí neutralizovala lhostejnost soukromého sektoru vůči všem rizikům. Například v Rusku si banky i firmy jako o závod půjčovaly v zahraničí, protoţe úrokové sazby tam byly mnohem niţší neţ u rublu. A tak zatímco ruská vláda nashromáţdila velké devizové rezervy, ruské firmy a banky vytvořily téměř stejně obrovský zahraniční dluh. Náhle potom banky i firmy zjistily, ţe úvěrové kanály vyschly a hodnota jejich dluhů převedená na rubly stoupá. V bezpečí pak nebyl nikdo. Například přední brazilské banky se záměrně vyhýbaly většímu zahraničnímu angaţmá, ale přesto se ocitly v potíţích, protoţe jejich domácí klienti uţ tak opatrní nebyli. 2.4 Globální propad Spojené státy, Velká Británie, Španělsko a několik dalších zemí by pravděpodobně po splasknutí svých vlastních realitních bublin zakusily recesi tak jako tak, i kdyby se finanční systém nezhroutil. Klesající ceny nemovitostí mají přes pokles výstavby přímý negativní dopad na zaměstnanost a obvykle vedou k omezení spotřebitelské poptávky, protoţe se lidem zdá, ţe chudnou a ztrácejí i přístup k hypotékám. A tyto negativní trendy mají multiplikační efekt, poněvadţ klesající zaměstnanost vede k dalšímu poklesu ve výdajích domácností. Americká ekonomika si zprvu tváří v tvář hroutícímu se realitnímu trhu vedla překvapivě dobře, a to především díky slabému dolaru, díky němuţ rostl export, coţ pomáhalo kompenzovat pokles ve stavebnictví. 20

21 Nicméně se zdá, ţe právě finanční kolaps zvrátil to, co mohlo být pouhou obyčejnou recesí, v cosi mnohem horšího. Zintenzivnění úvěrové krize po pádu Lehman Brothers, náhlá krize na rozvíjejících se trzích, ztráta důvěry spotřebitelů, kdyţ se o chaosu ve finančním sektoru začalo psát v novinách, to vše naznačuje, ţe by mohlo jít o nejhorší recesi ve Spojených státech i na celém světě od osmdesátých let. Recese z let , kdy se nezaměstnanost vyšplhala nad deset procent, byla sice deprimující, ale víceméně dobrovolná. Federální rezervní systém tehdy sledoval přísně restriktivní měnovou politiku, jejímţ cílem bylo zlomit spirálu inflace, ale jakmile předseda rady guvernérů centrální banky Paul Volcker rozhodl, ţe hospodářství trpělo uţ dost, zmírnil bezpečnostní opatření a ekonomika zase začala prosperovat. Z hospodářské devastace se překvapivě rychle stalo nové ráno Ameriky. Tentokrát však ekonomika navzdory vytrvalým snahám politiků znovu nastartovat růst vázne a ekonomická deprese je na dosah. 2.5 Ekonomika deprese Pro velkou část světa se poprvé za období dvou generací stala jasným a trvale přítomným omezením nedostatečná dynamika na poptávkové straně ekonomiky, tedy situace, kdy slabé výdaje domácností neumoţňují plně vyuţít existující výrobní potenciál. Jsou-li jedním důvodem, proč na návrat problémů spojených s recesí nejsme připraveni, teoretické slabiny ekonomie kladoucí důraz na poptávku, pak druhým důvodem jsou paradoxně její úspěchy v praxi. V průběhu všech těch desetiletí, kdy se ekonomové navzájem dohadovali, zda je opravdu moţné dostat hospodářství z recese měnovou politikou, centrální banky dělaly přesně to, a navíc s takovým úspěchem, ţe představa vleklého hospodářského poklesu způsobeného nedostatečnou poptávkou nikoho ani nenapadla. Federální rezervní systém a jeho partnerské centrální banky v dalších zemích vţdycky dokázaly sníţit úrokové sazby tak, aby dostatečně vysokou poptávku udrţely. A tak aţ na velmi krátkodobé výjimky výkony ekonomik omezoval pouze jejich výrobní potenciál tedy strana nabídky. Svět se potácí od krize ke krizi, přičemţ pokaţdé je klíčovým problémem, jak stimulovat poptávku, aby byla dostatečně vysoká. Japonsko na počátku devadesátých let, Mexiko v roce 1995, Thajsko, Malajsie, Indonésie a Korea v roce 1997, Argentina v roce 2002 a prakticky všechny země v roce 2008 se jedna po druhé propadaly do recese, která přinejmenším načas 21

22 neutralizovala léta předchozího hospodářského rozvoje, a zjišťovaly, ţe konvenční politické páky na jejich problémy nezabírají. A vţdy se opakovaně vynořila otázka, jak vytvořit dostatečnou poptávku, aby bylo moţné plně vyuţít stávající výrobní kapacity. Ekonomika deprese byla opět skutečností. Svět ze všeho nejvíce potřebuje záchrannou operaci. Globální úvěrový systém je ve stavu rozkladu a globální hospodářský pokles nabírá na síle. Je bezesporu nezbytné reformovat slabá místa, která vznik této krize umoţnila. Nejprve je ale nutné odstranit jasné a akutní nebezpečí. K tomu politici na celém světě potřebují dvě věci: rozhýbat úvěry a podpořit poptávku. V pozadí úvěrové tísně stojí kombinace všeobecného poklesu důvěry a zdecimovaných kapitálových rezerv finančních ústavů. Lidé i instituce včetně těch finančních nechtějí obchodovat s nikým, kdo by své sliby nepodepřel dostatečně velkým objemem kapitálu, ač krize zdecimovala kapitálové rezervy všech. Řešením, které se nabízí, je objem kapitálu navýšit. To je v době krize běţný postup. K finanční záchraně přistoupily i Spojené státy a řada dalších vyspělých zemí. Zpočátku po pádu banky Lehman Brothers navrhlo Ministerstvo financí USA odkoupit od bank a dalších finančních institucí problematická aktiva aţ za sedm set miliard dolarů. Nikdy ovšem nebylo zřejmé, jak by mělo toto opatření situaci zlepšit. Pokud by ministerstvo zaplatilo trţní cenu, bankám a jejich kapitálu by to příliš nepomohlo, zatímco pokud by zaplatilo vyšší neţ trţní cenu, mohlo by čelit obviněním, ţe rozhazuje peníze daňových poplatníků. Je zřejmé, ţe rekapitalizace bude muset být mnohem masivnější, bude muset zasáhnout do větší šíře a nakonec bude třeba prosadit i větší míru vládní kontroly. V tuto chvíli je třeba všemi prostředky rozhýbat úvěry. Je důleţité, aby centrální banky na přechodnou dobu poskytovaly přímé finanční půjčky i nefinančnímu sektoru. Ochota Federálního rezervního systému nakupovat komerční cenné papíry je v tomto ohledu významným krokem, ale takových bude pravděpodobně třeba více. Všechny tyto kroky by měl Federální rezervní systém koordinovat s centrálními bankami ostatních vyspělých zemí. Jednou z předností amerických záchranných balíčků určených finančnímu sektoru je, ţe pomáhají uvolnit přístup k úvěrům v Evropě, zatímco přednostní úsilí o záchranu finančního sektoru v Evropě je, ţe usnadňuje přístup k úvěrům v Americe. 22

23 Vzhledem k tomu, ţe finanční krizí jsou postiţeny i méně vyspělé trhy, je třeba do globálního plánu na její řešení zahrnout i rozvojové země. Smyslem všeho je dát jasně najevo, ţe je lidstvo odhodláno současné krizi čelit a ţe udělá vše, co je třeba, jen aby tento vývoj zvrátilo. Pokud se ukáţe, ţe nic z toho, co se podniklo, nestačí, bude se hledat jiná cesta, dokud úvěry nezačnou plynout a hospodářství se nezačne zotavovat. A jakmile bude úsilí o hospodářské zotavení v plném proudu, přijde čas soustředit se na preventivní opatření reformu systému, aby se uţ krize nemohla opakovat. 2.6 Finanční reforma Stále mohutnější mezinárodní kapitálové toky připravily postupně půdu pro zdrcující měnovou krizi devadesátých let, i pro globalizovanou finanční krizi roku Rozmach stínového bankovnictví, které postrádalo odpovídající regulaci, zase otevřel dveře masivním útokům na banky. Dnes uţ je více neţ zřejmé, ţe si lidstvo bude muset osvojit ponaučení získané z Velké hospodářské krize: Vše, co je třeba během finanční krize zachraňovat, protoţe to tvoří nepostradatelnou součást finančního systému, by mělo po odeznění krize podléhat regulaci, která by znemoţňovala podstupování příliš vysokých rizik. Od třicátých let 20. století mají obchodní banky povinnost disponovat náleţitým objemem kapitálu a dostatečnými zásobami likvidních aktiv, která mohou obratem proměnit v hotovost, a smějí investovat pouze do omezené škály investičních titulů. To vše oproti federálním zárukám pro případ, ţe by se vývoj ubíral nepříznivým směrem. Poté, co nebankovní instituce navodily stav, který vyústil v bankovní krizi, je vidět, ţe srovnatelná omezení je třeba rozšířit na mnohem podstatnější část finančního sektoru. Je nutné si také dobře rozmyslet, jak naloţit s finanční globalizací. Po asijské krizi devadesátých let se ozvaly hlasy volající po dlouhodobých opatřeních omezujících pohyb mezinárodního kapitálu s odůvodněním, ţe jeho dočasná kontrola v době krizí nepostačuje. Vládní činitelé však dali přednost strategii budování velkých devizových rezerv, které měly do budoucna krizím předejít. Dnes je uţ celkem jasné, ţe tato strategie selhala. Ještě není 23

24 zcela jasné, jak by se mělo příště postupovat, nicméně je jisté, ţe finanční globalizace je mnohem nebezpečnější, neţ si kdo dokázal představit. 2.7 Finanční krize v ČR Je patrné, ţe současná krize je krizí systémovou, krizí z nadvýroby, vyprovokovanou finančními spekulacemi a dlouhodobou nerovnováhou světové, zejména americké ekonomiky. Krize vedla ke zpomalení ekonomického růstu, coţ se projevilo např. v růstu nezaměstnanosti, v poklesu výroby, v poklesu spotřebitelské poptávky a v neposlední řadě vedla také k obavám lidí z budoucnosti. Banky jsou ochotné méně půjčovat. To znamená omezení podnikání. A to se bude samozřejmě promítat do zpomalení ekonomiky. Některé země se dokonce ocitly na pokraji bankrotu. Samotnému bankrotu se nevyhnula celá řada podniků nebo finančních ústavů. Pochopitelně nebyla těchto problémů ušetřena ani Česká republika. Přesto se zdá, ţe dopady světové hospodářské krize na tuzemskou ekonomiku nebyly tak drastické jako např. v Maďarsku, Lotyšsku, nebo na Islandu. Jak je to moţné? Český finanční sektor je poměrně silný a nebyl přímo zasaţen. Dluhy z devadesátých let, z období tzv. bankovního socialismu, byly převedeny na stát a zatěţovaly tak dlouhá léta české veřejné finance. Kolem roku 2000 byla provedena privatizace a sanace českého bankovního sektoru. Rozvoj poskytování hypoték se v České republice nedostal aţ k problémovým skupinám s nízkými příjmy jako např. v USA. Privatizace bank způsobila, ţe většina českých bank je vlastněna velkými bankami ze západní Evropy. Centrály těchto bank nepustily domácí bankéře k obchodování s deriváty 13. Tento výnosný obchod si ponechaly v centrálách a tam byly tedy také nuceni realizovat ztráty z obchodování s deriváty. To ovšem neznamená, ţe americká finanční krize nedorazila do ČR nepřímou cestou. Dorazila jiţ koncem roku 2007, kdy začala česká koruna dramaticky posilovat vůči americkému dolaru. Hlavní příčinou byla snaha investorů, kteří drţeli svá aktiva v dolarech. Hodnota české koruny byla zpevněna nad moţnosti reálné ekonomiky. Česká ekonomika po roce 2000 byla schopná vstřebávat posilování 13 Deriváty - obchody, jejichţ hodnota se odvozuje (derivuje) od kurzu určitého aktiva, např. komodity, akcie, akciového indexu, měny, apod. Existuje mnoho druhů derivátů, nejběţnější jsou futures kontrakty, opce a forwardy. Obchody s deriváty se často označují jako termínové obchody. 24

25 koruny vůči euru v rozmezí třech aţ pěti procent ročně, nikoliv však skoro 20 procent, jak se to stalo mezi červencem 2007 a červencem Krize v Česku v první vlně zasáhla sektor realit. Developeři a individuální stavebníci, byli nuceni seškrtat své plány. To se samozřejmě následně promítlo i v objemu zakázek stavebních firem, ve výrobě stavebního materiálu, bytového vybavení a podobně. Doposud bylo na trhu hodně peněz a relativně málo developerských projektů, do nichţ by je bylo moţné vloţit. Situace se však změnila. Peněz ubývalo a připravované projekty začínaly leţet ladem. Problémy začaly doléhat i na průmysl. Spotřebitelé přirozeně nakupovali jen to nezbytné, často byly první na seznamu rozpočtových škrtů nové vozy. Krize tak vzala vítr z plachet dosud prudce se rozvíjejícímu českému automobilovému průmyslu, klíčovému exportnímu odvětví. Likvidace zbytků textilního průmyslu, obrovské problémy sklářství a výroby porcelánu, omezování výroby v jiţ zmíněném automobilovém průmyslu, to byly přímé a tvrdé dopady krize na českou ekonomiku. Krize trvá dodnes a je potřeba ji řešit. Okamţitým krátkodobým krokem bylo zásadní zvýšení vládní rozpočtové rezervy na řešení mimořádných situací v reálné ekonomice. Bylo zapotřebí začít např. zastavením dalšího sniţování daní, popřípadě plateb sociálního a zdravotního pojištění. Došlo takét ke zrušení plánů na částečnou privatizaci penzijního systému. Bylo třeba předejít sporným projektům, které stojí státní pokladnu jen peníze. Jako např. výměny dálničních známek za elektronické kupony, urychlení odstraňování starých ekologických škod, projektu státní pokladny apod. Z dlouhodobějšího hlediska bylo stejně jako ve vyspělém světě nutné udělat všechno pro systémovou stabilizaci finančního sektoru, aby neohroţoval fungování reálné ekonomiky. Dojšlo také k jistému návratu k méně sofistikovaným formám kapitalismu s větším důrazem na osobní odpovědnost, rodinné firmy, uzavřené akciové společnosti. A v neposlední řadě je zapotřebí zmínit, ţe stát hraje důleţitou úlohu v moderních trţních ekonomikách jako regulátor finančních trhů, garant sociálního smíru a také vlastník především infrastrukturních a energetických podniků, které mohou pomoci stabilizovat ekonomiku v době krize. 14 MLÁDEK, Jan. Ţádný spěch na privatizaci. Ekonom , č. 41, s

26 3 Strojírenský podnik v období finanční krize 3.1 Představení společnosti Společnost ETERNITY, a. s. byla zaloţena v roce Od svého vzniku se zabývá vývojem a výrobou strojů a zařízení pro sklářský průmysl, a to hlavně v oblasti zpracování plochého skla. Rozvojem společnosti dochází k zaměření se i na další segmenty jako vývoj a výroba technologických celků na klíč, a to jak v oblasti sklářského průmyslu, tak v oblasti průmyslu automobilového. Cílovým trhem je pro společnost nejen ČR, ale i celá Evropa či Amerika. S výrobky společnosti ETERNITY, a.s. je tak moţné setkat se v zemích jako Německo, USA, Španělsko, Mexiko, Rusko a mnoho dalších. Společnost ETERNITY, a.s. je v současné době strukturována do 4 hlavních segmentů: 1. ETERNITY-Automotiv Tento segment se zaměřuje na vývoj a výrobu technologických celků, strojů a zařízení pro dodavatele automobilových komponentů. Zde se vyrábějí kontrolní, měřící a montáţní přípravky pro sériovou výrobu. 2. ETERNITY-Machinery Zde jde o vývoj a výrobu technologických celků, strojů a zařízení pro sklářské technologie. Vyrábějí se tu standardní stroje pro opracování plochého skla. 3. ETERNITY-Services Tato část firmy je zodpovědná za komplexní servisní činnost pro dodávaná zařízení, měření 3D a komplexní zajišťování dodávek surovin pro sklářský průmysl (dolomit, písek atd.) a zajišťování provozu vlečky. 26

27 4. ETERNITY-Centrum ETERNITY-Centrum poskytuje krátkodobý i dlouhodobý pronájem prostor pro podnikatelskou či skladovou činnost. Obrázek 1 - Organizační struktura společnosti ETERNITY, a.s. Mezi hlavní priority společnosti ETERNITY, a.s. patří snaha stát se významným dodavatelem pro sklářský a automobilový průmysl se zajištěním komplexních sluţeb zákazníkovi. Pro podporu splnění těchto náročných cílů byl vytvořen a certifikován Systém managementu kvality". Tento systém byl v září 2009 úspěšně re-certifikován dle normy ISO 9001 : Certifikační společností je Moody International s.r.o. Obrázek 2 Logo Moody International s.r.o. 27

28 Systém je zaloţen na stálém zlepšování procesů a prevenci moţných nedostatků. Jeho nedílnou součástí je i kladení důrazu na rychlou reakci v případě vzniku problému a jeho řešení. Vedení společnosti si je vědomo důleţitosti dovedností a schopností svých zaměstnanců, a proto je kladen důraz a úsilí na jejich zdokonalování. Vedení společnosti usměrňuje zlepšování procesů tak, aby byla zajištěna jejich efektivnost a účinnost a následně aby docházelo ke zvyšování ziskovosti a posílení stability společnosti a zajištění její budoucnosti. Firma je členem SDRUŢENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU Obrázek 3 Logo Sdružení automobilového průmyslu Firma je členem ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU Obrázek 4 Logo Asociase sklářského a keramického průmyslu 28

29 3.2 Strojírenský podnik ETERNITY, a.s. v roce 2008 Činnost společnosti byla jiţ od začátku roku 2008 podpořena velice pozitivními výhledy ve všech segmentech podnikání Machinery (segment sklářského průmyslu), Automotive (segment automobilového průmyslu) i Services (segment sluţeb a strategických dodávek dolomitu a písku atd.). V segmentu Machinery měly hlavní podíl na úspěchu firmy ETERNITY, a.s. kontrakty na instalaci technologických linek pro matování plochého skla. Tyto zakázky daly společnosti stabilitu a jasný trend pro hospodaření s výrobními kapacitami. V segmentu Automotive se podařilo navázat úzkou spolupráci s významnou japonskou firmou, a to jak v malých projektech, tak i v projektech kompletních přestaveb montáţních linek pro klimatizační jednotky. Třetím a v ţádném případě neméně významným segmentem je Services, který pokračoval v plnění dlouhodobých partnerských smluv v zajišťování strategických surovin. Souběţně s těmito aktivitami pokračovala i výroba v divizi sériové výroby. Zde se podařilo pokračovat v projektech. Rok 2008 se nesl ve znamení konstrukce sklářských strojů, neboť firma získala kontrakty na dodávky zařízení z tohoto odvětví, které se zaměřuje na technologii zpracování tabulového skla. Tyto významné zakázky vyuţil konstrukční úsek inovaci stávajících uzlů linek. Podařilo se zmodernizovat hlavní části těchto linek. Pro výrobu bylo toto období zkouškou, zda je firma ETERNITY, a.s. schopna plnit vysoké nároky zákazníků na výrobu přípravků a celých technologických zařízení ve velmi vysoké kvalitě a v poměrně relativně krátkém čase. Různorodost vyráběných technologických celků i jednoduchých přípravků prověřila nejen profesní zručnost zaměstnanců v jednotlivých profesích, ale i schopnost zpracovat velké mnoţství zakázek. Jak jiţ bylo výše zmíněno, podařilo se stabilizovat výrobu společnosti několika velkými projekty. V průběhu celého roku pokračovala také spolupráce se všemi dalšími významnými dlouhodobými výrobci komponentů pro automobilový průmysl a řadou dalších. Firma ETERNITY, a.s. se ve dnech jiţ opakovaně zúčastnila výstavy Glasstec 2008 v Düsseldorfu, která je povaţována za největší světovou výstavu sklářské branţe. Zde společnost prezentovala nejnovější moţnosti a trendy své zakázkové výroby včetně tzv. řešení na klíč a zároveň vystavovala standardní stroje. 29

30 Dále je třeba vyzdvihnout účast na 7. Mezinárodním veletrhu GLASSTECH ASIA 2008, který byl v tomto roce poprvé uspořádán ve Vietnamu, v Ho Chi Minově městě (Saigonu). Hlavním cílem byla prezentace technologií a výrobků z oblasti opracování plochého skla, recyklační linky a Automotive. V roce 2008 firma ETERNITY, a.s. úspěšně absolvovala dohlíţecí audit, kterým obhájila certifikát ISO 9001:2000. Byly provedeny nové vývoje v oblasti technologií, upevnilo se a zefektivnilo řízení procesů a lidí a v neposlední řadě bylo věnováno hodně času komunikaci mezi managementem a zaměstnanci. Na pravidelných workshopech, kterých se účastní vedení společnosti společně se zástupci jednotlivých úseků, byli všichni informováni o aktuální situaci ve společnosti, jejím hospodaření, vývoji a výhlídkách pro následující období v návaznosti na očekávané plnění plánu. Touto formou se firma ETERNITY, a.s. snaţí, aby všichni zaměstnanci měli povědomí o tom, z jakého důvodu se podnikají určité kroky, a všichni tak věděli, jakým dílem ovlivňují a mohou ovlivňovat úspěch či neúspěch daných projektů. Zároveň vedení společnosti očekává zpětnou vazbu, aby mohlo situaci ve společnosti správně posoudit a zpětně zanalyzovat. Rok 2008 byl pro společnost ETERNITY, a.s. rokem úspěšným, ale i rokem dvou tváří. Tou příjemnou jsou dosaţené úspěchy podloţené hospodářskými výsledky společnosti, tou méně příjemnou je měnící se situace v důsledku finanční krize, která odstartovala počátkem roku 2008 v USA. Díky naplněnosti výroby danými projekty se dopady této krize, která se bleskově z USA přesunula do celého světa, projevily ve firmě ETERNITY, a.s. pouze okrajově. Je však zcela zřejmé, ţe o sobě krize dala vědět ve výhledech a plánování pro rok Díky zpomalujícím se trendům v hospodářství a ekonomice byla firma ETERNITY, a.s. nucena učinit opatření, která vedla ke sníţení nákladovosti a tím k větší stabilitě v roce následujícím. Společnost ETERNITY, a.s. si je vědoma, ţe škrty či úpravy ve firemních rozpočtech nejsou nikdy populární, zvláště pokud se týkají redukce pracovních míst či určitých zaměstnaneckých benefitů. Bohuţel byly nevyhnutelné pro zvládnutí situace, která jak se předpokládalo, ve světě nastala. 30