Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj č.j /9.42/12/11.2

Transkript

1 Milady Horákové Brno Tel.: fax: brno@oip.cz datová schránka: a9heffd Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj č.j /9.42/12/11.2 Z P R Á V A O Č I N N O S T I OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2011 Důvod předložení : Předkládá : úkol č Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor Brno, únor 2012

2 O B S A H 1. Úvod str. 3 9 Základní údaje Konzultační místa poradenství v roce 2011 Územní působnost OIP Činnost OIP Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Garanti úkolů v roce Základní statistické údaje o kontrolní činnosti str Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Projektové dokumentace, kolaudační řízení Pracovní úrazy v roce 2011 Analýza uložených pokut 3. Inspekční činnost str Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 4. Ostatní kontrolní činnost str Projektová dokumentace staveb Kolaudační řízení Vyšetřování pracovních úrazů Šetření podnětů, oznámení a stížností 5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost str Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP 6. Ochrana veřejnosti str Spolupráce s orgány a organizacemi str. 109, Závěr str Význam použitých zkratek str. 112 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 2 (celkem 112)

3 1. Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo: Milady Horákové Brno Telefon: recepce kancelář vedoucího inspektora fax brno@oip.cz - a9heffd - datová schránka Vedoucí inspektor: Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil Vedoucí právního odboru: Mgr. Anna Slívová (do ) JUDr. Dagmar Berková (od ) Vedoucí odboru správy a informatiky: Vedoucí odboru inspekce I: Vedoucí odboru inspekce II: Vedoucí odboru inspekce III: Ing. Marcela Ščerbová Ing. František Šebela Ing. Zdeněk Juránek Antonín Vojta Vedoucí odboru kontroly nelegálního zaměstnávání pro Jihomoravský kraj: PhDr. Dagmar Ihringová (od ) Vedoucí odboru kontroly nelegálního zaměstnávání pro Zlínský kraj: Ing. Martina Madziová (od ) Základní organizační schéma OIP vedoucí inspektor kancelář vedoucího inspektora právní odbor odbor správy a informatiky odbor inspekce I. odbor inspekce II. odbor inspekce III. odbor kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK odbor kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 3 (celkem 112)

4 1.2 Konzultační místa poradenství v roce 2011 Brno Oblastní inspektorát práce Milady Horákové Brno Tel.: (recepce) (pracovní vztahy a podmínky - poradenství) pondělí a středa 8:00-17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00-17:00 (bezpečnost práce) Zlín Okresní správa sociálního zabezpečení tř. Tomáše Bati Zlín Tel. : (BOZP) (PVP) středa 8:00 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 17:00 (bezpečnost práce) Blansko Městský úřad Blansko K. J. Mašky Blansko Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Břeclav Domus dům nám. T.G. Masaryka 9A Břeclav Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 4 (celkem 112)

5 Hodonín Finanční úřad Hodonín Dukelských hrdinů 3653/ Hodonín Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Kroměříž Úřad práce Kotojedská 269/ Kroměříž Tel. : (BOZP) (PVP) středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Uherské Hradiště Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Svatováclavská Uherské Hradiště Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Valašské Meziříčí Úřad práce Železničního vojska Valašské Meziříčí Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 5 (celkem 112)

6 Vyškov Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Nádražní Vyškov Tel. : (PVP) (BOZP) středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Znojmo Agrocentrum Dvořákova Znojmo Tel. : středa 8:00 15:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 15:00 (bezpečnost práce) Pozn. od jsou všechna poradenská místa (s výjimkou Brna) situována do příslušných kontaktních pracovišť Úřadů práce. Aktuální stav je zveřejněn na internetových stránkách Územní působnost OIP Jihomoravský kraj Tento kraj má rozlohu 7 196,5 km 2, je složen ze 7 okresů (Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo). V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Centrem kraje je druhé největší statutární město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů. Počet obyvatel kraje je osob. 1) Zlínský kraj Rozloha kraje je km 2, skládá se ze 4 okresů (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště).V kraji je 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností, 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín. Počet obyvatel kraje je obyvatel. 1) Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 6 (celkem 112)

7 1) Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie) 1.4 Činnost OIP Dle 3 zákona o inspekci práce OIP v roce 2011 kontroloval dodržování povinností vyplývajících z - právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, - právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, - právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, - právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), - právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 7 (celkem 112)

8 OIP rovněž kontroloval dodržování: - kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle 305 zákoníku práce, - vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. OIP vykonával kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy. 1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok Fyzický stav zaměstnanců k Průměrný orientační počet zaměstnanců k Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců 65,423 Plnění stavu zaměstnanců v roce ,13 % Počty pracovníků v jednotlivých útvarech vedoucí inspektor kancelář vedoucího inspektora (asistentka) právní odbor (VO + asistentka + právníci) odbor správy a informatiky odbor inspekce I (VOI + asistentka + inspektoři) odbor inspekce II (VOI + asistentka + inspektoři) odbor inspekce III VOI+asistentka+inspektoři) projekt OP LZZ Jihomoravský kraj 9.72 projekt OP LZZ Zlínský kraj Stav zaměstnanosti k Inspektorů OIP celkem 45+2 Z toho mužů 32 žen 15 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 8 (celkem 112)

9 1.6 Garanti úkolů v roce 2011 Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se Ivan Mesároš zdravotním postižením Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních Ing. Lucie Škrháková podnicích potravinářského průmyslu Kontrola dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti PhDr. Dagmar Ihringová Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce Mgr. Jindra Šimková Bezpečnost práce ve stavebnictví Ing. Miloš Štefek Kontrola zaměstnavatelů v dopravě Karel Urbánek Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Slavomír Malík Zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení pro užívání elektrických zařízení při jejich půjčování Ing. Aleš Klumpler a pronajímání Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených Bc. Miloš Hyžík technických zařízení - parních a kapalinových kotlů Plnění povinností vyplývající z právních předpisů k zajištění BOZP zdvihacích zařízení při manipulaci Ing. Bc. Knap s materiálem a břemeny Kontrola dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových zařízení v objektech Ing. Luděk Zemánek s přístupem veřejnosti Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Ing. Radomír Tomeček Bezpečnost práce ve strojírenství Mgr. Bc. Jaromír Vlček Kontrola systému BOZP u škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku Oldřiška Varmužová Kontrola systému BOZP v zemědělství Josef Juráček Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Ing. Jan Strouhal Program Bezpečný podnik Ing. Dušan Netopil Bezpečnost práce při těžbě dřeva Ing. Jaroslav Radvan Provádění kontrol na základě podnětů na porušování Ing. Bc. Charlotta pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti BOZP Pavelková Provádění plánovaných koordinovaných kontrol v součinnosti orgánů ÚP, SÚIP a ČSSZ v oblasti předpisů o zaměstnanosti, pracovních podmínek a vztahů, včetně BOZP a sociálního pojištění Bc. Martin Škára Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 9 (celkem 112)

10 2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Číslo úkolu Název Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních podnicích potravinářského průmyslu Kontrola dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti N N N N N N N N Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce Kontroly v základních a středních školách se zaměřením na opakované sjednávání pracovních poměrů s pedagogickými zaměstnanci Kontrola uživatelů související s úkolem , agentury práce Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů v dopravě Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení pro užívání elektrických zařízení při jejich půjčování a pronajímání Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a TZ při provozu VTZ parních a kapalinových kotlů Plnění povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění BOZP zdvihacích zařízení při manipulaci s materiálem a břemeny Kontrola dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby Subjekty Protokoly (kontroly) Závady fyz. práv. fyz. práv. fyz. práv Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 10 (celkem 112)

11 N N Bezpečnost práce ve strojírenství Kontrola systému BOZP u škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku Kontrola systému BOZP v zemědělství Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik N Bezpečnost práce při těžbě dřeva Provádění kontrol na základě šetření podnětů na porušování N pracovněprávních předpisů Podněty - maloobchod Podněty - stravovací a ubyt. služby Podněty - stavebnictví N Provádění plánovaných koordinovaných kontrol v součinnosti orgánů ÚP, SÚIP a ČSSZ v oblasti předpisů o zaměstnanosti, pracovních podmínek a vztahů, včetně BOZP a sociálního pojištění Společné kontroly-potírání nelegální práce v restauračních a ubytovacích zařízeních BOZP - společné kontroly Koordinované kontroly v prodejnách maloobchodu Koordinované kontroly u subjektů vykonávajících v rámci své činnosti balící a kompletovací činnosti Koordinované kontroly v oblasti agenturního zaměstnávání Koordinované kontroly na stavbách N Následné kontroly úkolů minulých let Šetření smrtelných pracovních úrazů N Šetření závažných pracovních úrazů Šetření ostatních pracovních úrazů Ostatní nezařazené úkoly Celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 11 (celkem 112)

12 2.2 Projektové dokumentace, kolaudační řízení Zákon o inspekci práce Celkový počet 5 písm. i) Doručené projektové dokumentace písm. j) Žádosti k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce Pracovní úrazy v roce 2011 Úraz Hlášeno Z toho určeno k šetření Smrtelný Závažný Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty Pokuty uložené v roce 2010, které nabyly právní moci v roce 2011 Počet Částka (v Kč) pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu pořádkové pokuty celkem celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu Pokuty uložené v roce 2011 (bez ohledu na nabytí právní moci) Počet Částka (v Kč) pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt 146 2, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 12 (celkem 112)

13 pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt 355 9, pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu 33 3, pořádkové pokuty celkem , celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu 36 3, V roce 2011 tak bylo vydáno celkem 541 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty v celkové výši 16, Kč. Některé příkazy a rozhodnutí však v r nenabyly právní moci (právní moci nabudou v r. 2012, popř. bude po podaném odporu či odvolání pokračováno v řízení). Srovnání podle počtu uložených pokut PFO % PO % Srovnání podle výše uložených pokut PO % PFO % souvisí s PÚ 36 7% Srovnání počet uložených pokut související s prac. úrazem x ostatní Srovnání podle výše uložených pokut související s prac.úrazem x ostatní souvisí s PÚ % ostatní % ostatní % Pozn. : Uvedené grafy neobsahují údaje o uložených pořádkových pokutách Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 13 (celkem 112)

14 Pokuty uložené v roce 2011, které nabyly právní moci v roce 2011 Počet Částka (v Kč) pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu 130 2, pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt 303 7, pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu 27 2, pořádkové pokuty Celkem , celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu 30 3, Pokuty uložené v roce 2011, které nenabyly právní moci v roce 2011 pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu Počet Částka (v Kč) ,- 0 0 pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt 58 2, ,- pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu ,- pořádkové pokuty 0 0 Celkem 78 4, ,- celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu ,- Přehled vydaných příkazů a rozhodnutí a uložených pokut v členění dle jednotlivých hlavních úkolů: stav řízení počet vydaných příkazů a rozhodnutí výše uložených pokut celkem (v Kč) Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci Celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 14 (celkem 112)

15 Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání fyzických osob agenturami práce před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Bezpečnost práce ve stavebnictví před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem N - Bezpečnost práce ve stavebnictví před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Kontrola zaměstnavatelů v dopravě před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Kontrola systému BOZP a prac. podmínek v malých a středních podnicích před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Plnění povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění BOZP zdvihacích zařízení při manipulaci s materiálem a břemeny před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Kontrola dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 15 (celkem 112)

16 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Bezpečnost práce ve strojírenství před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Kontrola systému BOZP v zemědělství před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti BOZP před nabytím právní moci po nabytí právní moci 47 1, celkem 51 1, Podněty - maloobchod před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Podněty stravovací a ubytovací služby před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Podněty - stavebnictví před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 16 (celkem 112)

17 Koordinované kontroly s úřady práce před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Společné kontroly- potírání nelegální práce v restauracích a ubytovacích zařízeních před nabytím právní moci po nabytí právní moci 185 3, celkem 193 3, N Společné kontroly- potírání nelegální práce v restauracích a ubytovacích zařízeních před nabytím právní moci po nabytí právní moci 0 0 celkem BOZP -společné kontrolypřed nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Koordinované kontroly v prodejnách maloobchodu před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Koordinované kontroly u subjektů vykonávajících v rámci své činnosti balící a kompletovací činnosti před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Koordinované kontroly v oblasti agenturního zaměstnávání před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 17 (celkem 112)

18 Koordinované kontroly na stavbách před nabytím právní moci po nabytí právní moci celkem Následné kontroly úkolů minulých let před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci celkem Šetření smrtelných pracovních úrazů před nabytím právní moci po nabytí právní moci Celkem Šetření závažných pracovních úrazů před nabytím právní moci po nabytí právní moci 20 1, Celkem 22 1, Šetření ostatních pracovních úrazů před nabytím právní moci 0 0 po nabytí právní moci Celkem Ostatní nezařazené úkoly před nabytím právní moci po nabytí právní moci 82 1, Celkem 89 1, Z uvedených tabulek vyplývá, že na prvním místě v počtu vydaných příkazů a rozhodnutí i ve výši uložených pokut je úkol Společné kontroly-potírání nelegální práce v restauracích a ubytovacích zařízeních. S velkým odstupem následuj úkol Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů BOZP a jako další následuje úkol BOZP společné kontroly. Co se týče výše uložených pokut je na prvním místě Společné kontroly-potírání nelegální Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 18 (celkem 112)

19 práce v restauracích a ubytovacích zařízeních následuje úkol BOZP společné kontroly. Srovnání počtu vydaných příkazů a rozhodnutí a uložených pokut s r a 2009 Z porovnání údajů o vydaných pravomocných rozhodnutích za r. 2009, 2010 a 2011 je patrný opětovný nárůst celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů, ale i výrazný nárůst počtu vydaných příkazů/rozhodnutí: Celkem v V souvislosti s PÚ - V souvislosti s PÚ Rok Počet Kč počet celkem v Kč , , , , , , Srovnání podle počtu uložených pokut celkem x v souvislosti s PÚ celkem v souvislosti s PÚ Srovnání podle výše uložených pokut celkem x v souvislosti s PÚ celkem v souvislosti s PÚ Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 19 (celkem 112)

20 Pořádkové pokuty V roce 2011 byla ve 4 případech uložena pořádková pokuta v celkové výši Kč za neposkytnutí součinnosti v souvislosti s prováděnou kontrolou (v r bylo vydáno 5 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši Kč a v r bylo vydáno 8 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši Kč). Pokuty již nabyly právní moci. Pořádkové pokuty - meziroční srovnání počet pokut výše pokut K vydávání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty přistupuje OIP v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (odpovědnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost OIP. Odvolání OIP vydal v r celkem 143 rozhodnutí o uložení pokuty, z nichž bylo v roce 2011 napadeno 19 odvoláním (v roce 2010 bylo vydáno OIP 47 rozhodnutí a odvoláním bylo napadeno 16 rozhodnutí) Srovnání počet rozhodnutí x počet odvolání 143 SÚIP v 12 případech rozhodnutí OIP o uložení pokuty potvrdil, ve 2 případech rozhodnutí potvrdil a současně snížil výši uložené pokuty, v 1 případu bylo rozhodnutí OIP zrušeno a vráceno k novému projednání, v 1 případu se jednalo o opožděné odvolání. 3 případy zůstaly v r nerozhodnuty Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení, popř. v odstranění závadného stavu (např. doplacení dlužných mezd, náhrad) v období mezi vydáním rozhodnutí OIP a podáním odvolání (či rozhodnutí SÚIP). Ve 2 případech podali účastníci odpor proti vydanému příkazu po lhůtě, věc je řešena SÚIP. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 20 (celkem 112)

21 2.5 Vydání rozhodnutí o zákazu dle 7 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce V roce 2011 bylo vydáno 1 rozhodnutí o zákazu používání dle 7 odst. 1 bodu 1 zákona o inspekci práce. Zaměstnavateli bylo zakázáno používání nákladního výtahu, který bezprostředně ohrožoval bezpečnost a zdraví zaměstnanců, popř. dalších fyzických osob. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 21 (celkem 112)

22 3. Inspekční činnost 3.1 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Bezpečnost práce ve stavebnictví Stavebnictví je odvětím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. V posledních letech dochází k nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů při pracích ve výškách, při kterých je zdrojem úrazu pád z výšky nebo do hloubky, propadnutí střešní krytinou nebo sesunutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky představují více než 50% všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Na druhém místě vykazují ve stavebnictví nejvyšší úrazovost zemní práce (práce v nezajištěných výkopech) a vysokou úrazovost vykazuje manipulace s materiálem na staveništi i montážní práce (práce, které nejsou prováděny v souladu s bezpečnostními požadavky). Cílem úkolu pro rok 2011 byly kontroly dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce, který by vedl ke snižování počtu úrazů. Cíl byl postaven v návaznosti na vysoký počet pracovních úrazů ve stavebnictví, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. Do bylo provedeno u právních subjektů 111 kontrol. Kontroly byly zaměřeny na stavební firmy a stavby různé velikosti. Od menších staveb až po stavby velkého investičního rozsahu. Tímto bylo pokryto široké spektrum stavební činností a stavebních prací. Výběr staveb a podnikajících právních subjektů byl stanoven jednak z poznatků OIP, dále pak s ohledem na vlastní stavební rozpracovanost a složitost prováděných prací. Stanovený plán úkolu byl splněn. Vyhodnocení jednotlivých předmětů kontrol a vyjádření výskytu počtu plnění požadavků v jednotlivých kapitolách vychází z kontrolních seznamů k HÚ Bezpečnost práce ve stavebnictví, které byly zpracovány jako přílohy k jednotlivým protokolům a byly podkladem ke zpracování zprávy. Na stavbách bylo prověřováno, zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi dodavatelé vzájemně informují o rizicích, vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Pokud dochází ke vzájemné informovanosti mezi zhotoviteli, tak ve většině případů si zhotovitelé pouze vzájemně parafují předání svých rizik. Jde o formální naplnění povinnosti zákona, které pro zhotovitele nepřinesou informovanost o konkrétních rizicích v konkrétním stádiu stavby. V mnoha případech je seznámen pouze zástupce subdodavatele a následně tímto zástupcem nejsou seznámeni zaměstnanci, kteří budou práce na pracovišti provádět. Jejich informovanost o rizicích současně probíhajících prací je minimální až nulová. Dokumenty o rizicích subdodavatelů jsou mnohdy obsáhlé a nejsou věcné. Jedná se o rizika všech činností zhotovitele, nikoli pouze rizika spojená s činností na konkrétním pracovišti, které by se daleko více zapsali do povědomí zaměstnanců. Opačným případem bývají velice stručné a o ničem nevypovídající dokumenty, které nazývají předáním rizik mezi zhotoviteli. Tyto mnohdy jednostránkové dokumenty, odkazující na spoustu nařízení a technických norem ba dokonce i interních nařízení, jsou daleko horší. Jde tak o formální papírovou záležitost. Vzájemná informovanost je realizována lépe u větších investičních celků, kde působí větší, renomované stavební firmy. Úroveň vzájemné informovanosti se však snižuje nebo nefunguje u menších staveb, u menších a malých dodavatelů a OSVČ, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 22 (celkem 112)

23 zejména u staveb kde není určován koordinátor. Právní povědomí o povinnosti vzájemné informovanosti je u malých firem a OSVČ malá. Dokumentačně bylo ověřováno, zda zaměstnavatel zajistil, aby všichni zaměstnanci obdrželi dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, zda zajistil školení o právních předpisech BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky a o informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci. Nedostatky v oblasti školení: v osnovách školení jsou uvedeny veškeré existující právní předpisy obsahující bezpečnost a ochranu zdraví a na ně navazující technické normy, avšak není věnována patřičná pozornost důležitým zásadám BOZP. Osnovy jsou tím pádem obsáhlé a zaměstnavatelé (nebo jejich externí poradci BOZP) se domnívají, že tak mají vše splněno. Ve většině případů jsou za jednu pracovní směnu proškoleni zaměstnanci všech profesí ze stejného obsahu. Od THP pracovníků počínaje, u různorodých dělnických profesí konče. V jiných případech obsah školení neodpovídá platným právním předpisům, nezahrnuje právní předpisy týkající se činností prováděnými kontrolovanou osobou. Zaměstnavatel neseznamuje prokazatelně zaměstnance s interními předpisy a stanovenými technologickými postupy či návody výrobce. Dále dostatečně neprokazuje proškolení a doškolení všech zaměstnanců. Nedostatky se vyskytují častěji u drobných subjektů. Dalším úkolem bylo zjistit, zda zaměstnavatel určil obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace. Častým nedostatkem určování obsahu je neaktuálnost obsahu stanovených právních předpisů. Obsah školení neodpovídá platným právním předpisům, nezahrnuje právní předpisy týkající se všech činností prováděnými kontrolovanou osobou. Část zaměstnavatelů prokazatelně neseznamuje zaměstnance s interními předpisy a stanovenými technologickými postupy či návody výrobce. Dále je problémem nedostatečné prokázání proškolení a doškolení všech zaměstnanců. Četnost školení u malých zaměstnavatelů obvykle není stanovena a školení je prováděno 1x za rok. Bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel vede dokumentaci o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních. Vyhodnocování rizik ze strany zaměstnavatelů je prováděno. U malých zaměstnavatelů jsou často využívány vyhodnocení rizik obdržené při realizaci staveb jinými zhotoviteli. Nedostatky jsou zejména v rozsahu hodnocených rizik, neodpovídajících rozsahu prováděných činností kontrolovanou osobou, neaktualizováním a nedoplňováním rizik o nově prováděné činnosti. U OSVČ vyhledávání rizik začíná často až ve fázi nástupu na stavbu, kde jsou po OSVČ vyžadovány. Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo prověřováno, zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně, podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, osobní ochranné pracovní prostředky. Nedostatky v přidělování OOPP zaměstnancům jsou přetrvávající, a to v poskytování všech OOPP dle vlastních zpracovaných seznamů. Přidělování některých OOPP (zejména prostředky osobní ochrany ochranný pás a ochranný záchytný postroj) není většinou prováděno. Prostředky jsou přiděleny a převzaty mistry, parťáky, ale jejich výdej na stavbách zaměstnancům není prokazatelný. Dalším problémem je nedostatečné vyhodnocení rizik a následné přidělení OOPP neslučitelným profesím. Jedná se například o práci zedníka, který pracuje s ruční motorovou pilou (dále RMP). Tento zaměstnanec provádí s RMP občasné práce a nemá přidělené vhodné prostředky (např.: přilba musí umožnit slučitelnost s ochranou zraku a Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 23 (celkem 112)

24 sluchu). Také nedochází k vyhodnocení rizik všech profesí, které se vzhledem k předmětu podnikání u zaměstnavatele vyskytují. Na stavbách bylo kontrolováno, zda a jak zaměstnavatel zajišťuje ochranu proti pádu z výšky a do hloubky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě). Tato kolektivní ochrana zůstává problematickým místem, zejména u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných železobetonových konstrukcí. Při regeneraci objektů a jejich zateplování nejsou lešeňové konstrukce vystrojovány vnitřními zábradlími u objektu, kdy lešení je více jak 0,25 m od stávajících zateplovaných stěn. Je povolován vstup na lešení a na podlaží lešení, nesplňující požadavky kolektivní ochrany v souladu s NV č. 362/2005 Sb. a příslušnými ČSN bez patřičných prostředků OOPP. Často nejsou lešeňové konstrukce vybaveny zarážkami u podlahy, jednotkovým zábradlím, otvory žebříků atd. Použité sítě nesplňují požadavky k zajištění ochrany proti pádu. Problematice kolektivní ochrany, která musí být prioritní, je nadále třeba věnovat zvýšenou pozornost. Na stavbách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil a přidělil OOP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, zda je určeno místo ukotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány, pokud nezajistil ochranu zaměstnanců proti pádu kolektivním zajištěním. Přidělování konkrétních prostředků osobní ochrany pro pracovní polohování a prevenci proti pádům není prokazatelné, protože prostředky jsou většinou k dispozici až na staveništi, převzaty mistry a vedoucími pracovníky na stavbě (parťáky). S použitím těchto prostředků nejsou zaměstnanci opakovaně seznamováni, neznají jak prostředek používat a jaký je určený kotvící bod. Určení míst kotvení nebývá písemně stanoveno. Na staveništích bylo prověřováno, zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu a propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům. Často se stává, že technické konstrukce, které mají zabránit pádu či propadnutí zaměstnanců, nesplňují podmínku únosnosti, a to nepoužitím nebo nevhodným provedením konstrukce, jejími materiály nebo stabilitou. Tyto prvky, které mají mít požadovanou pevnost, mívají problém se svojí hmotností, natož plnit bezpečně svou funkci. Technické konstrukce, které mají chránit pracovníky proti pádu z výšky a do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí, pokud jsou vybudovány, jsou konstruovány tak, že neodpovídají bezpečnostním předpisům. Práce na střechách je prováděna bez zabezpečení volných okrajů a není výjimkou, že není zpracován postup, jak se bezpečně pohybovat v místech, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky. Bylo prověřováno, zda provedení dočasné stavební konstrukce (lešení) odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž, a zda používání technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, splňují požadavky předpisů. Provedení dočasné stavební konstrukce většinou neodpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž, používání a jejich provedení není v souladu s průvodní dokumentací. Lešeňové konstrukce nejsou v mnoha případech vystrojeny odpovídajícím způsobem. Častým nedostatkem je nesouvislé pokrytí pracovních podlah jednotlivých pater lešení podlážkami nebo podlahovými dílci a nezajištění vnitřních volných okrajů vzdálených více jak 0,25 m od stěny vnitřním zábradlím. Dále je to neprovedení zarážky u podlahy a to zejména u trubkového lešení. Méně častou závadou bylo nedostatečné zavětrování konstrukce lešení, špatně založené lešení na nerovném nebo dostatečně Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 24 (celkem 112)

25 stabilním podloží. Často bývá lešení postaveno bez projektové dokumentace, výše než výrobce lešení dovoluje. Zaměstnavatelé nevhodným způsobem zabezpečují výstupy na lešení malých výšek a rozměrů po konstrukci zábradlí. Dalším velkým problémem, i když má s nástupem lehkých systémových dílcových lešení sestupný trend, je, že jsou mezi patry lešení sbíjené dřevěné žebříky. Tyto žebříky nemají pevnostní výpočet a jejich konstrukce a výroba není ošetřena. Návody k obsluze nejsou zaměstnancům, kteří obsluhují, montují či demontují lešeňové konstrukce na staveništi, vůbec dostupné. Přebírají se a používají neúplné, nevystrojené lešeňové konstrukce. Neprovádí se zpětné předání. Bylo kontrolováno, zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn ohrožený prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách. Zajištění prostoru pod prací ve výškách úzce souvisí se zajištěním staveniště a má na dodržování bezpečnostních předpisů při stavebních činnostech značný vliv, zvláště pokud se jedná o staveniště či provádění stavebních prací na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, které k nim přiléhají. Budované konstrukce pro ochranu pod místem práce nejsou technicky konstruovány v souladu s dokumentací a plně nezabezpečují ochranu osob pod místy práce ve výškách. Nejsou zabezpečeny ohrožené prostory pod prací ve výškách, dodržována ochranná pásma a zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují pod nebezpečnou prací ve výškách. Při práci na veřejně přístupných prostranstvích, kdy lešení stojí na chodníku, nejsou budovány bezpečné koridory pro pěší, není zabezpečen jejich pohyb a chodci jsou často odkázáni na obcházení lešeňové konstrukce po dopravní komunikaci. Bylo prověřováno, zda zhotovitel zajistil, aby výkopové práce a stěny výkopů byly bezpečně zajištěny a zda jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy. Při používání ocelových pažících boxů, které zajišťují bezpečný pohyb osob ve výkopu, bývají nedostatky ve zvládnutí technologie jejich používání (předčasné vytažení boxů) zejména u organizací, které tyto práce provádějí občasně. Nedostatky byly zjištěny při práci ve stavebních jámách, kdy jejich stěny nebyly svahovány a jejichž břehy jsou zatěžovány materiálem. Nepoužívání žebříků pro vstup a výstup z výkopů bylo častým nedostatkem. Bylo prověřováno, zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce a ovládá-li obsluha stroj v souladu s návodem výrobce. Dále zda jsou práce se zdvihacími zařízeními prováděny bezpečně v souladu s právními a ostatními předpisy (systémem bezpečné práce). Obsluhy strojů nebývají seznamovány s místními podmínkami. Na malých a technologicky (strojně) náročných staveništích je u drobné mechanizace často zanedbáváno seznámení zaměstnanců s obsluhou těchto strojů. Strojní činnosti jsou prováděny za přítomnosti osob v ochranném pásmu strojů. Je téměř pravidlem, že strojníci ponechávají klíče v zapalování. Na osmnácti stavbách bylo prověřováno, zda má provozovatel vypracován systém bezpečné práce (dále SBP). Vnitřní systém řízení bezpečného provozu jeřábové dopravy se za poslední období značně zlepšil. Jeřáby jsou, jako technická zařízení, ve většině případů smluvně zajišťovány od specializovaných firem, které zajišťují nejen provozní dokumentaci na konkrétní stavby, ale i odbornou obsluhu. Vnitřní systém bezpečné jeřábové dopravy je u subjektů podnikajících v jeřábové dopravě již zažitý a občasné nedostatky nezapracování v SBP, byly zjištěny u věžových jeřábů. U mobilních jeřábů bývá nedostatkem, že tento dokument je uložen v kabině jeřábu a na staveništi s ním není nikdo seznámen. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 25 (celkem 112)

26 Bylo prověřováno na stavbách, zda je manipulace s materiálem prováděna odborným způsobem a práce jsou prováděny odborně způsobilými osobami, zda jsou vázací prostředky vhodným způsobem skladovány a označeny. Vázací prostředky nejsou pravidelně kontrolovány, jsou používány poškozené (nedostatečná obměna) a dochází k jejich nevhodnému uložení. Bylo prověřováno, zda provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů je prováděn v souladu s bezpečnostními předpisy. Zjišťované závady u staveništních rozvaděčů se týkají mimo platností revizí po připojení rozvaděče i označení a přístupnost k rozvaděčům a uzavření, zajištění těchto rozvaděčů proti otevření krytováním. Nedostatky byly i u opatření uzamykatelnosti hlavního vypínače při opuštění stavby. Používání pohyblivých přípojů je často realizováno nevhodně, jsou vedeny po komunikacích, pojížděny, nejsou vyvěšeny a přívody chráněny. Na základě zkušeností, získaných při kontrolách, je třeba zaměřit činnost především na velké investiční celky s ohledem na skutečnost, že na stavbách provádí stavební činnost firmy o vyšším počtu zaměstnanců, kteří se denně pohybují v prostorách rozsáhlé stavby. Dále je nezbytné zaměřit pozornost na tzv. drobné stavby tj. rekonstrukce, nástavby a půdní vestavby bytových domů, výstavbu RD, kde působí většinou jeden menší zhotovitel a zaměstnavatel, který nemá potřebnou specializaci a na pracovní činnosti využívá pracovníky bez potřebných odborných znalostí a bez ověření jejich zdravotní způsobilosti. Doporučujeme dále pokračovat v namátkových neohlášených kontrolách staveb a následných kontrolách staveb. Kontroly zaměřit na nejproblematičtější oblasti, kterými v roce 2011 byly: provedení dočasné stavební konstrukce (lešení), ochrana zaměstnanců proti pádu kolektivním zajištěním a nepřidělení OOP proti pádu, neurčení místa jejich kotvení. OIP pro JmK a ZK v Brně zvýší kontrolní činnost na těchto problémových stavbách s ohledem na skutečnost, že jsou často předmětem podnětů ze strany občanů. Na závěr je možné konstatovat, že přetrvávajícím problémem je množství a rozsah stavebních prací, které na základě různých smluv a dohod jsou prováděny menšími stavebními organizacemi a OSVČ. Ty mnohdy nerespektují ustanovení bezpečnostních předpisů až do doby vzniku úrazu nebo kontroly ze strany OIP. Tento stav by bylo možno změnit cílenou kontrolní činností na dané stavby, bez předešlých ohlášení a zahájení kontrol s problémovými zhotoviteli přímo na stavbách. Rovněž případná aktualizace zákona č.309/2006 Sb. a jasné vymezení pojmů a povinností, především z pohledu 12 tohoto zákona, může přispět ke zvýšení právního vědomí v oblasti BOZP ve stavebnictví. Počet provedených kontrol 114 Počet kontrolovaných subjektů 111 Počet zjištěných závad 479 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 26 (celkem 112)

27 3.1.2 Kontrola plnění zadavatele stavby Cílem úkol bylo ověřit, zda zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb., a tím působí na snižování pracovní úrazovosti, způsobené nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích a úkolech prováděných jednotlivými zaměstnanci pro bezpečný výkon práce. Součástí úkolu bylo i prověření činnosti koordinátorů BOZP, jmenovaných zadavateli staveb, obsah jimi zpracovávaného plánu BOZP a způsob jakým informuje zhotovitele stavby o rizicích vznikajících na staveništi. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly se zaměřením na staveniště, kde působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví. Při zadání úkolu byl stanoven počet subjektů, u kterých budou provedeny kontroly. Na OIP bylo stanoveno, s ohledem na počet inspektorů ve stavebnictví, provést kontrolu u 40 subjektů. Výběr kontrol zadavatelů staveb vycházel z poznatků o stavbách a jejích zhotovitelích v rámci přípravy na kontroly, z informací stavebních úřadů a zejména z přehledu oznámení o zahájení stavby, zasílaných na OIP. Kontroly byly zaměřeny na okruhy: zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací, zda zadavatel stavby zajistil, že před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví, zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., zda koordinátor BOZP zabezpečil, aby plán BOZP obsahoval informace a postupy v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečnosti práce, zda koordinátor BOZP při realizaci stavby informoval zhotovitele o rizicích. Doručení Oznámení o zahájení prací dle 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., příslušnému oblastnímu OIP podle místa stavby, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště, nebylo dodrženo u 31 % případů. Oznámení bylo často doručováno až po předání staveniště zhotoviteli, případně nebylo doručeno vůbec. Doručená oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., v prováděcím právním předpise příloha č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., byla v 6 % obsahově nedostatečně vyplněna. Chyběly údaje o koordinátorovi, přesná adresa, popřípadě popis umístění staveniště a druh stavby, její stručný popis, včetně uvedení prací a činností. Při provádění kontrol na staveništi bylo zjištěno neplnění povinnosti podle 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., tj. vyvěšení stejnopisu Oznámení o zahájení prací na viditelném místě u vstupu na staveniště, po celou dobu stavby až do ukončení prací a předání stavebníkovi k užívání, a to v 63 %. Určení potřebného počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby současně ve fází realizace, jak stanoví 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zadavatel stavby neurčil koordinátora u 29 % případů. Neuspokojivá situace (66 %) je v určení koordinátora bezpečnosti a ochrana zdraví při práci na staveništi ve fázi přípravy stavby, i když Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 27 (celkem 112)

28 v porovnání s rokem minulým (82%) došlo k určitému zlepšení. Neurčený koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve fázi přípravy stavby a nezajištění zadavatelem stavby před zahájením prací na staveništi, zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, na který navazuje plán realizace stavby, a z kterého čerpají budoucí zhotovitelé v rámci výběrového řízení, způsobují následně značné problémy při koordinaci prací, při realizaci stavby a následně dochází k nedostatku plánovaných finančních prostředků na zajištění bezpečnosti na staveništích. Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, který byl zadavatelem určen z řad zhotovitelů, již bývá zcela výjimečnou záležitostí, vzhledem k začátkům platnosti zákona č.309/2006 Sb., kdy tento stav a požadavek ze strany zadavatele stavby (investora) byl dosti častý. Předkládané zpracované plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, při kontrolní činnosti na stavbách, vykazují ve 40 % obsah, bez ohledu na druh a velikost (připravované) realizované stavby a na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánech nejsou uvedena potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž upraveny na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám, jak stanoví 15 odst. 2. zákona č. 309/2006 Sb. Takto zpracované plány se stávají pouhou administrativou, které rozumí, pracují s ní a aktualizují jen koordinátoři otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto stává nedůležitá. Nezajištění zpracování plánu BOZP na staveništi, před zahájením prací zadavatelem stavby, bylo u 31 % případů, přestože na staveništi byly vykonávány práce a činnosti vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a v případech 15 odst. 1 zákon č. 309/2006 Sb. Příčinu špatné úrovně zpracování některých plánů BOZP lze spatřovat v chybějícím předpisu (výkladu zákona), co má tento plán obsahovat a v praktických znalostech (neznalostech) stavebních technologií samotných koordinátorů. Kontrola koordinátorů při přípravě stavby byla na staveništích zaměřena zejména na to, zda byl koordinátor určen a jestli předal zadavateli přehled právních předpisů, vztahujících se ke stavbě a informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout. Zjištění nedostatků stanovených v 18 odst. 1 zákon č. 309/2006 Sb. bylo u 24 % případů. Konkrétní činnost koordinátora při přípravě lze kontrolovat na staveništi jen velmi obtížně, poněvadž je často uveden pouze formálně v zaslaném oznámení o zahájení stavby. Zmiňovaným problémem je fáze přípravy a projektů, kde se řešení otázek bezpečnosti práce opomíjí nebo řeší nedostatečně, nebo se nechává až na samotnou realizaci projektu. Je nutné podotknout, že v přípravě stavby veškeré plánování a koordinace začíná, ať už je projektant sám o sobě i koordinátorem nebo má odborně způsobilou osobu jako poradce. Projektant s koordinátorem při přípravě stavby odpovídají za minimalizaci rizik už při vzniku vlastního projektu, pro zajištění nejenom bezpečného užívání a udržování stavby, ale i bezpečnosti během provádění stavebních prací. Jako ideální se jeví projektovat takové prvky a konstrukce, které jsou samy o sobě zabezpečené, nevyžadující dočasná bezpečnostní opatření nebo je vyžadují jen minimálně. V dalším případě zakomponovat dočasná opatření již do projektu a rozpočtu staveb a vyloučit rizikové práce a jako poslední možnost, využívat kolektivní nebo individuální způsoby a systémy zajištění bezpečnosti pracovníků. Tlak na to, aby se bezpečností práce zabýval někdo v rámci přípravy projektu, je velmi malý nebo žádný i ze strany stavebních úřadů při schvalování projektové dokumentace a vydávaní stavebního povolení. Povinnosti koordinátora při realizaci stavby na staveništi je skloubit legislativní rámec na požadovaný stav a reálné možnosti všech zúčastněných subjektů. Dále hledat správné kompromisy a navrhovat přijatelná opatření. Koordinátor je závislý na investorovi stavby, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 28 (celkem 112)

29 podle toho musí jednat, řešit a přemýšlet i v dalších souvislostech. Zákonné povinnosti jsou jasně dány, ale prostředky a pravomoci k jejich vyžadování a prosazování jsou omezené, pokud si je koordinátor předem nesjedná se zadavatelem. Koordinátor při nesplnění některých zákonných povinností podléhá sankcím. V praxi se také setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se omezuje na dokumentování a sepisování závad. Vytrácí se jakákoli prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. Při kontrolní činnosti v rámci úkolu bylo zjištěno neplnění 18 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. povinností koordinátora v těchto případech: v 33 % nenavrhoval termíny kontrolních dnů za účasti zhotovitelů, ale komunikuje pouze se zadavatelem, případně hlavním zhotovitelem, v 32 % bez zbytečného odkladu neinformoval dotčené zhotovitele staveb o rizicích, v 32 % neupozorňoval zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi, což bylo často vázáno na jeho fyzickou pravidelnou účast nebo neúčast na staveništi, v 14 % neoznámil zadavateli stavby nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi v případě, že zhotovitelem stavby nebyla přijata neprodleně opatření k nápravě. Povinnosti koordinátorů při přípravě a realizaci stavby v zákoně č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., jsou stanoveny obecně, bez konkrétního vymezení nebo výkladu, což se projevuje na rozdílné úrovni činnosti koordinátorů. Zadavatel není schopen posoudit kvalitu smluvně najatého koordinátora a soustřeďuje se většinou na jeho finanční požadavky. Není nutno rozvádět otázku smluvních vztahů mezi zadavatelem a koordinátorem, kdy je například při rozsáhlém projektu nasmlouván koordinátor pro realizaci stavby na několik hodin měsíčně. Následný dopad na celkovou funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi bude jistě nedostačující, na což navazuje fakt, že každé staveniště má svá specifická rizika, která se mění v reálném čase (např. na rozdíl od výrobních provozů), a která vznikají a zanikají s postupem realizace stavby. Návrh opatření - opětovně projednat povinnosti zadavatele stavby se stavebními úřady, se snahou tuto informaci zanést do stavebního povolení. Stává se, že ve stanovisku stavebního úřadu je místo odkazu na zákon č. 309/2006 Sb. uvedena povinnost zhotovitele dodržet předpisy BOZP stanovené již neplatnou vyhláškou č. 324/1996 Sb. Tlak na profesní sdružení Komory autorizovaných inženýrů a techniků a na legislativně právní předpisy (např. vyhláška č. 499/2006 Sb.) tak, aby koordinace a plán BOZP se stal běžnou součástí projektové dokumentace. Na úrovni OIP Zaměřit se více na stavby menšího rozsahu, zejména rekonstrukce, přestavby objektů, kdy na malé stavební ploše dochází k velké koncentraci pracovníků a OSVČ s malým povědomím o bezpečnosti práce. Zvýšit tlak na koordinátory, aby jejich účast na staveništi byla přímo úměrná složitosti stavby, jejím rizikům a počtu zhotovitelů (ne 1x 2x za měsíc). Dále aby jimi Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 29 (celkem 112)

30 zpracovaný plán BOZP byl dokumentem na konkrétní stavbu a rizika byla v průběhu stavby dle potřeby doplňována a obměňována. Zvýšit informovanost (osvětou, články v odborných i denních tiscích) veřejnosti - potencionálních zadavatelů staveb o činnosti koordinátora na staveništi a o obsahu jeho výstupních dokumentů, aby se i zadavatelé lépe orientovali, jak má konkrétní činnost a dokumentace koordinátora BOZP na staveništích vypadat. Závěrem lze konstatovat, že podvědomí o povinnostech zadavatelů staveb je již značné. Neplnění těchto zákonných požadavků bývá snahou investora o šetření úsporu investičních prostředků, a to nejen v soukromém sektoru, ale i ve veřejné zprávě obce, města. Velkým nedostatkem se stále jeví nenaplnění činností koordinátora při přípravě stavby v součinnosti s projektantem. Posledním závažným nedostatkem, který vyplývá stále častěji na povrch, je snižující se průměrná kvalita činnosti koordinátorů BOZP s růstem jejich počtu, i když v současné době dochází k útlumu stavebních investic. Velmi účinný by byl prováděcí předpis výklad co má plán BOZP obsahovat a jak má vypadat činnost koordinátora na stavbě. Zadavatel stavby by přesně věděl jak má činnost koordinátora na stavbě prakticky vypadat a jakou konkrétní činnost po koordinátorovi BOZP požadovat. Zlepšení BOZP na staveništích při: přípravě staveb účast koordinátora při projektování staveb a jeho úzká spolupráce s projektantem; spolupráce stavebních úřadů a OIP při posuzování projektové dokumentace, vydávání stavebních povolení a kontrolách zadavatelů; realizaci staveb zlepšení interní kultury firem, odstranění nevhodných návyků a neochoty spolupráce některých zhotovitelů a dodavatelských společností s koordinátory BOZP; zkvalitnění práce koordinátorů BOZP na staveništích (jsou vybírány zadavateli staveb podle ceny nikoliv podle kvality práce, kterou není zadavatel schopen posoudit); řešení problémů s OSVČ jako konečným článkem dodavatelského řetězce; další faktory snížení tlaku investorů i zhotovitelů na snižování nákladů na úkor bezpečnosti a celkově nesprávný přístup a postoj některých zadavatelů k otázkám zajištění BOZP na staveništi. Počet provedených kontrol 56 Počet kontrolovaných subjektů 56 Počet zjištěných závad 102 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 30 (celkem 112)

31 3.1.3 Bezpečnost práce ve strojírenství Důvodem pro zařazení tohoto kontrolního úkolu byl nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti u obsluh obráběcích a tvářecích strojů za poslední období. Úrazy zejména u tvářecích strojů se vyznačují především svou vysokou úrazovou závažností, neboť velká část z nich končí trvalými následky. Nejvíce postiženou částí těla jsou obě ruce obsluhy především prsty. Hlavním ohniskem úrazů je pracovní prostor stroje, např. u lisů, resp. lisovacích nástrojů, ve kterém se ruka lisaře v době nebezpečného pracovního zdvihu beranu dostane do styku s pohybujícími se částmi nástrojů. Zajišťování ochrany zdraví ve strojírenských provozech se nemůže obejít bez dobré znalosti struktury úrazových rizik oboru obráběcích a tvářecích strojů, znalostí platných bezpečnostních předpisů i znalosti správné konstrukce ochranných zařízení používaných k eliminaci úrazového rizika v nebezpečném pracovním prostoru obráběcích a tvářecích strojů nebo jiných nástrojů. Z došlých zpráv o pracovních úrazech vyplývá, že zaměstnanci jsou ohroženi nedostatečným technickým stavem strojů špatná funkce, případně stav zabezpečovacího a ochranného zařízení proti úrazům a neodbornou manipulací při pracovním výkonu. Cílem úkolu bylo preventivní kontrolou dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zjistit skutečný stav BOZP u kontrolovaných subjektů a stanovení opatření k nápravě, ale také u těchto subjektů vytvořit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v oblasti BOZP a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti v provozech, kde se provádí zejména obrábění a tváření materiálů obráběcími a tvářecími stroji. Kontrolované subjekty předkládaly ke kontrole vyhledaná a vyhodnocená rizika, avšak tato rizika často neodpovídala konkrétním podmínkám pracovního prostředí a pracoviště. Nebyla zohledněna rizika na komunikacích, nebylo přihlédnuto ke specifikám výrobních procesů, které se realizují na starších strojních zařízeních bez adekvátního ochranného zabezpečení. Předložená rizika nebyla často aktualizována v souladu se současným strojním parkem. V řadě případů zajišťují úkoly v prevenci rizik odborně způsobilé osoby, které poskytují služby v této oblasti, avšak nejsou dostatečně seznámeny s konkrétními činnostmi a pracovišti organizace a ze strany objednatele, pro kterého rizika vyhodnocují, jim není poskytnuta dostatečná součinnost. Zpracovatelé při stanovení rizik, vyhodnocení a přijímání opatření vychází z komerčně zpracovaných rizik, které na podmínky zadavatelské organizace částečně upraví anebo je ponechá v předkládaném stavu. Přijímání opatření k eliminaci rizik úzce souvisí s jejich stanovením a vyhodnocením. Vzhledem k tomu, že vyhledávání a vyhodnocení rizik nepostihne všechna rizika a je v řadě případů formální, je eliminace rizik u zaměstnavatelů nedostatečná. Pokud je riziko zjištěno (vyhodnoceno) má zaměstnavatel snahu zjištěné riziko odstranit. Snaha o odstranění rizika je u zaměstnavatelů limitována časovou, technickou (odbornou) a finanční náročností realizace opatření k eliminaci vyhodnocených rizik. Pořadí limitujících faktorů je u různých zaměstnavatelů různé. Obecně se dá říct, že velké zaměstnavatele limituje časová náročnost, zatímco menší zaměstnavatele, odborná a finanční náročnost. Zaměstnavatelé se zjištěná rizika v rámci svých možností snaží odstraňovat, jednak z důvodů obav před možnými sankcemi ze strany kontrolních orgánů, uplatňování finanční spoluúčasti zdravotních pojišťoven na nákladech za léčení při případných úrazech, ale také proto, že rizika jsou převážně zjišťována na starších strojích a u starších technologií a jejich odstraněním zaměstnavatel často zvyšuje efektivitu práce a kvalitu výrobků. Seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště je zaměstnavateli Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 31 (celkem 112)

32 prováděno v rámci školení zaměstnanců o problematice BOZP. Kvalita seznámení s riziky není, vzhledem k obsáhlosti komerčně zpracovaných vyhodnocení rizik, dostatečná. Zaměstnanci jsou s riziky seznámeni pouze rámcově a obecně, na konkrétních pracovištích a při jednotlivých činnostech se seznamují až v průběhu práce a to sami nebo je s nimi seznámí spolupracovníci. Kontrolované subjekty předkládaly při kontrole revizní zprávy elektrických zařízení, avšak často zapomínaly na pravidelnou kontrolu a údržbu elektrických zařízení a strojů. Docházelo k situacím, kdy revizní zpráva byla provedena a bez závad, přesto přívody elektrické energie byly vedeny nevhodným způsobem vystaveny mechanickým či teplotním vlivům, které měly negativní vliv na bezpečnost osob nacházejících se v blízkosti takto provedených přívodů. Ovládací prvky obráběcích a tvářecích strojů byly často poškozené za takových okolností nebyla obsluha strojního zařízení schopna adekvátně provádět svou pracovní činnost v souladu s platnými bezpečnostními předpisy. Zaměstnavatelé mnohdy nemají důsledně zpracovanou provozní dokumentaci ke strojním zařízením. K novým strojních zařízením byla často předkládána provozní dokumentace v jiném úředním jazyku, který neodpovídá státu, ve kterém je zařízení provozováno. Provozní dokumentace bývá vedena v organizacích odděleně (na jednom oddělení průvodní dokumentace a na jiném záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole stanovené zvláštním právním předpisem nebo průvodní dokumentací nebo zaměstnavatelem), což způsobuje v organizacích nepřehlednost a ztěžuje kontrolní mechanizmus. Zaměstnavatelé zajišťují zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou zaměstnanci přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Zaměstnavatel většinou neurčí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Školení jsou prováděna zpravidla jednou ročně. Obsah školení je uváděn v osnovách školení, ke kterým je volně přiložena prezenční listina zúčastněných, z tohoto důvodu není možno dostatečně ověřit věrohodnost provedeného školení. K podepsané prezenční listině lze dodatečně přiložit jakoukoliv osnovu. Osnovy školení obsahují především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce bez ohledu na pracovní činnosti zaměstnanců. Z hlediska zodpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovních úrazů chybí ve školení zejména návody na obsluhu konkrétních strojů, interní předpisy (především pracovní postupy prováděných prací a zásady pro provádění kontrol jednotlivých strojů apod.). Při nástupu nového zaměstnance často probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž by mu byly zásady bezpečného chování při práci zdůrazněny. Jedná se sice většinou o kvalifikované pracovníky (obráběči kovů, lisaři, zámečníci, ), ale z důvodů neznalosti konkrétního pracoviště a pracovních postupů mohou plynout značná rizika poškození zdraví a vzniku pracovního úrazu. Kontroly a revize strojů bývají prováděny zejména u větších zaměstnavatelů, u menších zaměstnavatelů jsou prováděny kontroly a revize stanovené právními a ostatní Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 32 (celkem 112)

33 předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly a revize stanovené výrobcem v návodu na obsluhu jsou prováděny zejména tam, kde dodavatelská organizace u strojů nebo zařízení zajišťuje servisní služby. Tam, kde nemá zaměstnavatel smluvně sjednány servisní služby, se často setkáváme se skutečností, že kontroly a revize dle návodů výrobců prováděny nejsou. Stáří provozovaných strojů a zařízení je hlavní příčinou toho, že většina zaměstnavatelů nemá ke strojnímu zařízení potřebnou průvodní dokumentaci. V těchto případech je velmi časté, že schází i místní provozní bezpečnostní předpis v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. Provozní podmínky strojů, stanovené výrobcem, jsou zaměstnavateli dodržovány, nikoliv z důvodu péče o BOZP, ale proto, že nedodržením provozních podmínek ztrácí zaměstnavatel záruku poskytovanou výrobcem a často je i zhoršená kvalita výrobků. Pokud má výrobce dobře zpracovaný návod na obsluhu a údržbu stroje, dodržují zaměstnavatelé i tento návod. Kontrolní činnost prokázala nedostatečné zajištění podmínek pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracoviště. Zaměstnavatelé jsou si vědomi nutnosti plnit podmínky bezpečnosti práce vyplývající z právních předpisů, avšak prioritně jsou vedeni vědomím naplnění dikce zákona a nikoli potřebou ochrany zdraví a života osob. Tato skutečnost často vede pouze k dílčím opatřením v prevenci rizik což má za následek nedostatečné zajištění podmínek pro vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostření. Realizace samotných náprav ve směru zajištění BOZP na pracovišti často naráží na nedostatek finančních prostředků, ekonomickou nejistotu vyplývající z negativního vývoje tržního hospodářství. V neposlední řadě je problém zakotven v nedostatečné odborné erudici či laxním přístupu odborně způsobilých osob v prevenci rizik. Poradenská činnost, posílení kontrolní činnosti vytváří prostor pro zvýšení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Počet kontrolovaných subjektů 66 Počet kontrol 66 Počet kontrol bez zjištěných nedostatků 1 Počet závad 340 Počet závad v násobnosti 623 Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Kontroly systému BOZP v malých a středních podnicích ve stanovených odvětvích Úkolem bylo provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek, u co nejvyššího počtu nově vzniklých malých a středních subjektů, a to co nejdříve po zahájení jejich činnosti. Ke kontrole byly vybírány především subjekty, u nichž lze předpokládat vyšší potencionální ohrožení osob a kde je nutné subjekty vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se zejména o subjekty podnikající v činnostech s vysokým počtem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 33 (celkem 112)

34 vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a havárií. Dále o subjekty, na které OIP obdržel podněty týkající se neplnění ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Ke kontrole byly vybírány i subjekty, u kterých ještě nebyla provedena kontrola BOZP nebo od poslední kontroly uběhlo více jak pět let, subjekty s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti, a u kterých bylo při poslední kontrole zjištěno větší množství nedostatků. Cílem úkolu bylo pomocí kontrol dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pozitivně ovlivnit stav BOZP u problémových subjektů a preventivně působit u nově vzniklých subjektů, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Využitím kontrolních mechanizmů a zákonem stanovených sankcí vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. V této oblasti bylo zjištěno značné množství pochybení ze strany zaměstnavatelů, kteří často úkony v prevenci rizik podceňují, nevěnují jim dostatečnou pozornost (a to i personálně). Tento přístup vychází z pocitu, že jde o pouhé administrativní nařízení. Chybí systematický přístup, který je nezbytný k úspěšnému provedení vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich eliminaci. Vzhledem k tomu, že provádění vyhodnocení rizik a stanovení způsobu jejich eliminace má být týmovou prací, na které se zúčastní mimo pracovníků bezpečnostních a krizových útvarů také pracovníci technických útvarů (pokud tyto útvary v organizaci existují), znamená vyhodnocení rizik pro zaměstnavatele poměrně vysoké náklady. Zhodnocení těchto nákladů není pro zaměstnavatel zřetelné, a proto se většina přiklání k angažování externích poradců (osoby odborně způsobilé v prevenci rizik), kteří často nemají kvalifikaci pro obory, u kterých mají hodnocení rizik provádět. Neznají také podmínky pracovišť a prací, na kterých rizika vyhodnocují a vázne spolupráce mezi nimi a odbornými pracovníky zaměstnavatele. Výsledkem bývá zpracovaná sestava vyhodnocených rizik, která v různé míře nekoresponduje se skutečnými riziky vyskytujícími se na pracovištích zaměstnavatele. Často jsou využívány komerčně zpracované seznamy vyhodnocení rizik, které nejsou nijak upraveny na konkrétní podmínky zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů a na základě tohoto zjištění vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění je uloženo zaměstnavatelům, mohou inspektoři při kontrolách pouze konstatovat, zda kontrolovaný subjekt rizika vyhodnocena má nebo nemá, a jsou zpracována opatření k eliminaci identifikovaných rizik. Posuzovat dostatečnost vyhodnocení a eliminace rizik může inspektor až tehdy, kdy se riziko projeví při pracovním úrazu. Motivací k vyhodnocení rizik je pro většinu zaměstnavatelů obava z případných sankcí, uplatněných vůči nim při zjištění nedostatků ze strany kontrolních orgánů nebo zdravotních pojišťoven. Další velkou motivací pro zjišťování rizik v pracovním procesu je to, že rizika se vyskytují ve velké míře u starších strojů, zařízení a technologií a jejich nahrazením za novější se zároveň zvyšuje produktivita výroby a její kvalita. Zaměstnanci jsou s riziky a způsoby jejich eliminace seznamováni na školeních BOZP organizovaných zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že kvalita vyhodnocení rizik a přijímání opatření k jejich eliminaci je obecně nízká, je nízká i úroveň informovanosti zaměstnanců o těchto rizicích. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 34 (celkem 112)

35 Na základě ustanovení zákoníku práce většina zaměstnavatelů určila obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení a to písemně formou směrnice, příkazu vedení apod. Vzhledem k vágnímu znění zákona, který umožňuje zaměstnavatelům stanovit si četnost školení, většina zaměstnavatelů upouští od školení zaměstnanců pravidelně jednou za rok a stanovuje pro školení lhůty delší (zpravidla to bývá lhůta dva až tři roky, delší lhůtu opakování školení zaměstnavatele nestanoví, i když jim to ZP umožňuje). O provedených pravidelných školeních vedou zaměstnavatelé písemnou dokumentaci ve formě osnov školení a prezenčních listin podepsaných zaměstnanci. Vedení dokumentace o školeních tímto způsobem není v rozporu s ustanovením ZP, ale umožňuje zaměstnavatelům kdykoliv doplňovat obsah osnovy školení a libovolně je přikládat k podepsaným osnovám. Toto je obzvlášť problematické při šetření pracovních úrazů inspektory OIP. V praxi se ukazuje, že školení zaměstnanců probíhá a je písemnou formou dokladováno při nástupu zaměstnance do pracovního poměru a při opakovaných školeních. Při změně pracovního zařazení, druhu práce, zavedení nové technologie, změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů školení zaměstnanců probíhá, ale není o něm vedena písemná dokumentace. Zejména při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků školení zaměstnanců provádí často servisní technici dodavatelů zařízení či technologií. Tato školení bývají zaměřena více na obsluhu a údržbu zařízení, než na BOZP a při absenci písemné dokumentace bývá neprokazatelné, že zaměstnanci byli s problematikou BOZP především rizik vytvářených zařízením nebo technologií seznámeni. Zaměstnanci jsou s riziky, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci seznamováni na školeních, která jen ve výjimečných případech přesahují polovinu denní pracovní doby, a to všichni společně (obráběči kovů, skladníci, administrativní pracovníci, chemičtí laboranti apod.) přesto, že rizika prováděných činností i rizika pracovišť jednotlivých skupin jsou naprosto odlišná. Mimo obecně platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jako je například ZP), jsou pro jednotlivé obory rozdílné zejména technické normy, technické předpisy, technické dokumenty, které také patří k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obsah školení v osnovách školení je stanoven v dostatečném rozsahu, časový rozsah školení vylučuje kvalitní a řádné seznámení zaměstnanců s těmito předpisy. U většiny zaměstnavatelů se jedná o rovnoměrně stanovenou pracovní dobu, o jejímž rozvržení a stanovení začátku a konce pracovní doby jsou zaměstnanci informováni při nástupu do zaměstnání, a to buď v pracovní smlouvě nebo dodatečně písemnou formou. Problémy se vyskytují v informování o změně pracovní doby. Ustanovení ZP hovoří o povinnosti zaměstnavatele písemně vypracovat rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Toto nejednoznačné ustanovení ZP nestanoví, zda dohoda se zaměstnancem na jiné pracovní době musí být písemná. V praxi tak nastávají situace, že zaměstnanci se o změně rozvržení pracovní doby dozvídají v termínech kratších než je stanoveno v ZP a při sporech nelze jednoznačně rozhodnout, zda k porušení ZP došlo. Evidence pracovní doby je u velkého počtu zaměstnavatelů prováděna elektronickou formou (výjimku tvoří zaměstnavatelé s malým počtem zaměstnanců). Vyskytují se problémy s evidencí přerušení pracovní doby při poskytovaných přestávkách na jídlo a oddech. U evidence pracovní doby se nedostatky vyskytují zejména u zaměstnanců, pracujících ve sféře služeb, dopravě a zemědělství. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 35 (celkem 112)

36 Zásady bezpečné pracovní činnosti prioritně ovlivňuje stav výrobních a provozních budov, ve kterých jsou činnosti vykonávány. Z tohoto důvodu byla kontrola zaměřena na plnění povinností zaměstnavatele nebo provozovatele objektů, používat tyto objekty a všechny prostory v nich jen pro činnosti, pro které byly projektovány a kolaudovány. Udržovat objekty ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob a pokud došlo ke změně výrobní činnosti nebo zavádění technologií, které se liší od činností a technologií pro které byly tyto objekty kolaudovány, zaměstnavatel, majitel nebo provozovatel objektu zažádá místně příslušný stavební úřad o vydání povolení ke změně užívání stavby. V těchto případech nebyla zjištěna porušení. Nedostatky byly zjištěny při zajišťování pravidelných revizí a kontrol těch částí budov, u kterých je to předepsáno zvláštními předpisy (např. stav ocelových konstrukcí, vyhrazených technických zařízení, komunikací, výměníkových stanic, kompresoroven, strojoven, kotelen, výtahů, chlazených místností apod.). Kontrolovaná pracoviště často postrádala bezpečnostní značení a značky, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nebyly označeny první a poslední stupně schodišťových ramen nebo nebezpečné konstrukční prvky v komunikaci. Mnohdy nebyly označeny únikové cesty a východy. Častým nedostatkem je nevhodná dispozice pracovišť, komunikace zúžené materiálem a neprůchodné únikové cesty. Pracovní postupy jsou zpracovány zejména u zaměstnavatelů s velkým počtem zaměstnanců a tam, kde probíhá sériová nebo opakující se výroba. U menších zaměstnavatelů a kde se jedná o kusovou nebo malosériovou výrobu, technologické ani pracovní postupy zpracovány nebývají. Častým nedostatkem zpracovaných technologických i pracovních postupů je absence částí, věnujících se bezpečnosti pracovních operací. V postupech bývají uváděny způsoby práce z hlediska technologie, pracovních zařízení, nářadí, materiálů apod., ale chybí popis bezpečného postupu prací. Seznámení zaměstnanců se zpracovanými technologickými postupy není prokazatelně zdokumentováno nebo provedeno vůbec, je jim pouze vysvětleno, jak se daná operace provádí technologický postup bez stanovení a vysvětlení zásad bezpečnosti práce. V technologických a pracovních postupech chybí stanovení způsobu odstraňování a odvoz odpadů a zbytků materiálu. V některých oblastech např. v lesnictví a těžbě dřeva jsou pracovní postupy vypracovány formálně, příp. vůbec, a zaměstnanci jsou seznámeni s pracovními postupy formou návodů k obsluze strojů. Pro činnosti, které nejsou v návodech k obsluze obsaženy, pracovní postupy zaměstnavatel nestanovil nebo jsou jako pracovní postupy pro těžební práce předkládány dříve platné rezortní předpisy (technickoorganizační směrnice). Chybí pracovní postupy na pěstební práce a na nové technologie, které zde nebyly podchyceny (např. vyvážecí soupravy, těžební stroje harvestory). Zaměstnavatelé často spoléhají na zkušenosti dlouholetých zaměstnanců, kteří při opakující se výrobě organizují práci, určují způsoby práce a pracovní činnosti ostatních zaměstnanců. Takový postup ovšem skýtá řadu rizik, která nejsou vůbec vyhodnocena a nejsou ani přijata opatření proti jejich působení. Vybavení provozoven novými stroji je prioritní snahou všech zaměstnavatelů a to z hlediska produktivity a kvality práce. Současně je pořízením nových strojů zvyšována i bezpečnost a hygiena práce, neboť nové stroje a zařízení ve většině případů splňují přísné standardy implementovaných evropských předpisů na pasivní bezpečnost stroje. Nové stroje jsou většinou uváděny do provozu servisními pracovníky výrobců, kteří po odborném namontování stroje a jeho oživení provedou seznámení pracovníků s obsluhou a údržbou stroje. Součástí tohoto seznámení však často nebývají pokyny pro bezpečné užívání strojů a o provedeném seznámení není vedena písemná dokumentace. Co se týká Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 36 (celkem 112)

37 bezpečnosti práce, bývají zaměstnanci často odkázáni jen na návody pro obsluhu a údržbu strojů a zařízení zpracované výrobcem, které jsou jim předány k samostatnému prostudování. U starších strojů byly hlavní nedostatky zjišťovány v těchto oblastech: neplnění požadavků na provádění revizí, zkoušek, údržby, chybějící zábrany nebo výstrahy tam, kde je zákaz vstupu, chybějící ochranná zařízení (nástroje, převody, nezabezpečený prostor do nebezpečných tlačných a střižných částí strojů), nevyhovující stav ovladačů - u dováženého strojního zařízení popis v cizím jazyce, cílené kontroly prováděné v termínech požadovaných výrobcem nejsou do provozní dokumentace zaznamenávány, ačkoliv jsou v zájmu provozní spolehlivosti (např. obsluhou strojů) v nezbytném rozsahu nepochybně prováděny, písemná forma stanovení zásad pro provádění kontrol strojů není obvyklá ani u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, povinnosti obsluhy stroje, pokud jde o kontroly před uvedením do chodu a v průběhu práce, jsou stanoveny ústní formou (tj. obtížně prokazatelné), ovladače a ovládací prvky u starších strojních zařízení nejsou dostatečně rozpoznatelné. Vedení předepsané provozní dokumentace ve smyslu ustanovení 2 odst. e) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (tedy souboru dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení) je spíše výjimečné. Pokud zaměstnavatelé všechny náležité dokumenty podle citovaného předpisu vlastní, tak je vedou odděleně a ne jako jednotnou ucelenou dokumentaci. Ve většině případů chybí některá předepsaná část průvodní dokumentace a to především u starších strojů vyrobených, uvedených do provozu nebo dovezených před účinností zákona 22/1997 Sb. v platném znění. Tam, kde chybí provozní dokumentace u zařízení a strojů vyrobených, uvedených do provozu nebo dovezených před účinností tohoto zákona, nemá zaměstnavatel často zpracován ani místní provozní bezpečnostní předpis, jak to požaduje nařízení vlády č. 378/2001 Sb. I u zpracovaných místních provozních bezpečnostních předpisů chybí část zabývající se zejména pracovními technologickými postupy pro používání zařízení a pravidly pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele. Většina zaměstnavatelů ani neví, že musí provozní dokumentaci vést a mají často k dispozici jen průvodní dokumentace v cizím jazyce. Vymáhání průvodní dokumentace v českém jazyce je složité, neboť neexistuje předpis bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který by to předepisoval. Jako provozní dokumentace strojů jsou předkládány záznamy servisních prohlídek, technických kontrol (např. motorového vozíku) a revizí (VTZ). Podmínky pro provoz strojů a zařízení jsou ze strany zaměstnavatelů u nových strojů a zařízení řádně dodržovány z důvodu, že tyto stroje mají pořízeny na leasing a v některých případech dokonce zapůjčeny a leasingové firmy si kontrolují, zda jsou jejich stroje provozovány podle stanových provozních podmínek. Tyto stroje většinou montují servisní zaměstnanci dodavatelských firem nebo výrobců. Z obav o neporušení záručních podmínek jsou stroje provozovány za podmínek daných výrobcem. U starších strojů někdy dochází k tomu, že jsou umístěny ve zhoršeném prostředí, prašnosti, vlhkosti, apod., ale většinou mají platné revizní zprávy s vyjádřením, že možné bezpečné provozování. Tyto revizní zprávy obsahují odvolávky na stanovení vnějších vlivů (určení prostředí). Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 37 (celkem 112)

38 Kontroly a revize strojů stanovené výrobcem bývají prováděny tam, kde jsou stroje pořízeny na leasing anebo mají organizace smlouvy se servisními organizacemi o provádění kontrol. Organizací, kde jsou stroje takto pořizovány, stále přibývá. V případě, že jsou stroje vlastnictvím organizace a organizace si zajišťují servis vlastními silami, jsou kontroly a revize stanovené výrobcem prováděny po dobu platné záruky stroje. Po uplynutí záruční lhůty bývají revize a kontroly omezeny z kapacitních a ekonomických důvodů pouze na opravy, které zajišťují kvalitní výrobu anebo jsou předepsány právním předpisem. Technický stav provozovaných strojů a zařízení je odvislý od jejich stáří. U nových strojů je technický stav na dobré úrovni, zejména proto, že dodavatelé strojů často provádí i jejich servis a že na kvalitě technického stavu závisí i kvalita a produktivita výroby. Při pravidelných servisních prohlídkách strojů jsou kontrolovány i bezpečnostní prvky a ovladače strojů a zařízení a bývají většinou v dobrém stavu. U starších strojů se při kontrolách setkáváme s tím, že ochranné kryty jsou při práci odstraněny nebo úplně chybí a nejsou používány. Ve většině případů je to způsobeno obsluhou stroje. Pokud je při kontrole tento stav zjištěn, zaměstnavatel sjednává nápravu, ale jsou i firmy, kde je tento stav zaměstnavatelem tolerován. Obecně lze konstatovat, že u nových zařízení a strojů jsou dodržovány jak povinnosti stanovené průvodní dokumentací, tak povinnosti stanovené právními předpisy a u starších strojů jsou dodržovány především povinnosti stanovené právními předpisy, protože průvodní dokumentace často chybí. Zaměstnavatelé OOPP zaměstnancům přidělují (porušení tohoto ustanovení je zjišťováno jen zřídka). Používání OOPP je kontrolováno především u velkých zaměstnavatelů a tam, kde v důsledku nepoužívání OOPP došlo k nemoci z povolání nebo úrazu. U menších firem tak přísná kontrola dodržování používání OOPP není uplatňována, zaměstnancům jsou sice OOPP poskytnuty, ale jejich nepoužívání je tolerováno. Výsledky kontroly naznačily, že se na úseku bezpečnosti práce vyskytují nedostatky nejen při samotném provozu strojů a zařízení, ale i v oblasti výchovy a vzdělávání pracovníků, ve zpracování a následném vedení předepsané provozně technické dokumentace a ve stavu provozovaných vyhrazených i nevyhrazených technických zařízení. Závažné nedostatky byly zjištěny i v systému vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, informování zaměstnanců o nich, včetně stanovení opatření k jejich ochraně. Jako nejpravděpodobnější příčiny tohoto stavu se jeví zejména nedostatek finančních prostředků na provoz a údržbu strojů, popř. na jejich výměnu za stroje nové (více omezující případná rizika možného ohrožení zaměstnanců) a dále nízká znalost problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany statutárních zástupců dozorovaných subjektů a s tím spojené podceňování následků možného vzniku pracovního úrazu. Ke zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení přispěla kontrola zejména zlepšením informovanosti dozorovaných subjektů o problematice bezpečnosti práce, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci dozorovaných subjektů a byly nařízeny termíny k jejich odstranění. Za velký klad provedených kontrol lze označit (dle vyjádření převážné většiny dozorovaných subjektů) provádění konzultační činnosti inspektory OIP přímo při prováděných kontrolách. Zavedení tohoto systému práce přispělo k větší vstřícnosti a ochotě dozorovaných subjektů spolupracovat s OIP a také větší úrovně znalostí problematiky bezpečnosti práce ze strany statutárních zástupců dozorovaných subjektů. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 38 (celkem 112)

39 Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Počet závad v násobnosti Počet závad Počet kontrol Počet kontrolovaných subjektů A lesnictví a těžba dřeva, B zpracování dřeva, C výroba nábytku D výroba potravin a nápojů E textilní průmysl F výroba papíru a výrobků z papíru G výroba chemických látek a přípravků H výroba pryžových a plastových výrobků I výroba skla a skleněných výrobků J výroba ostatních nekovových minerálních výrobků K výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla L slévárenství M výroba a rozvod elektrické energie, vody, plynu a tepla Celkem Kontrola systému BOZP v zemědělství Vzhledem k tomu, že činnosti v zemědělství, a to jak v rostlinné tak i v živočišné výrobě, jsou svým charakterem specifické a patří stále mezi rizikové obory činnosti s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti, byl stanoven úkol provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek u subjektů provozujících zemědělskou výrobou a činnosti s touto výrobou související. Každý okresní inspektor OIP provedl kontrolu alespoň u 2 subjektů, bez ohledu na jejich velikost. Ke kontrolám byly přednostně vybírány subjekty, u kterých nebyla ještě provedena kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly a kde je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 39 (celkem 112)

40 Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, týkají se jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž mohou zaměstnanci přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána. Při kontrolách bylo zjištěno, že ne všichni kontrolovaní zaměstnavatelé mají určen obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a způsob vedení dokumentace o provedeném školení u zaměstnavatele. Školení jsou u zaměstnavatelů prováděna zpravidla jednou ročně u zaměstnanců, a 1x za 2 až 3 roky u technických pracovníků. Obsahem školení je doklad zaměstnavatele, který tvoří osnova školení, jejímž obsahem jsou předpisy, které byly předmětem tohoto školení a prezenční listina zúčastněných zaměstnanců s jejich podpisy. S uvedenými doklady lze manipulovat, v průběhu intervalu periodicity školení je lze měnit a jejich věrohodnost je tímto ohrožena. Osnovy školení obsahují především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bez ohledu na pracovní činnosti zaměstnanců. Nejsou v nich uváděny např. místní provozní bezpečnostní předpisy zaměstnavatele, technologické a pracovní postupy, které vydal v rámci své působnosti, návody k obsluze strojů a zařízení, které zaměstnanec při výkonu své práce obsluhuje. Při nástupu nejsou noví zaměstnanci před započetím práce zaškoleni, s obsluhou strojů a zařízení zacvičeni, případně seznámeni se zásadami bezpečného chování při práci. Ověřování znalostí zaměstnanců z této tématiky, pokud výslovně její způsob nestanoví příslušný předpis, je prováděno na závěr školení položením otázek náhodným účastníkům, případně je na závěr vyplněn písemný test, který za všechny účastníky vyplní jeden zaměstnanec. Vedení dokumentace o školení je zaměstnavateli prováděno, zaměstnavatelé se často dotazují, jaká je maximální lhůta, po kterou jsou povinni dokumentaci vést (archivovat). I nadále v kontrolovaných organizacích přetrvává stav, kdy zaměstnavatelé mají rizika uvedená v komerčně zpracovaných programech, které nakupují, ale neupravují je na místní konkrétní podmínky prací a pracovišť, které se vyskytují v jejich působnosti. Kvalita seznámení s riziky není dostatečná, vzhledem k obsáhlosti komerčně zpracovaných vyhodnocení rizik. Uvedená skutečnost je ovlivňována osobami odborně způsobilými bezpečnostními techniky, ať v pracovně právním vztahu se zaměstnavatelem nebo privátními osobami. Tyto osoby využívají seznamy rizik zakoupené u privátních subjektů a neaktualizují je na místní podmínky zaměstnavatele. V součinnosti se zaměstnavatelem nejsou rizika na konkrétních pracovištích vyhledávána a v seznamech doplněna. Zaměstnanci jsou s riziky seznámeni tak, že seznam rizik je uveden v osnově školení pouze obecně. S riziky na konkrétních pracovištích a při jednotlivých činnostech se seznamují až v průběhu práce a to sami nebo je s nimi seznámí spolupracovníci na pracovišti. OOPP jsou ve většině organizací přidělovány na základě vlastního seznamu, zpracovaného s vyhodnocením rizik. Vyskytují se případy, kdy seznamy OOPP nejsou zpracovány na základě vyhodnocení rizik, ale zaměstnavatel OOPP zaměstnancům přiděluje na základě vlastního rozhodnutí (jde převážně o zaměstnavatele s menším počtem zaměstnanců). V oblasti používání OOPP si zaměstnanci začínají uvědomovat skutečnost, že použití OOPP není jen z důvodu povinnosti nebo kontroly, ale především pro zvýšený zájem o jejich zdraví. Používání OOPP je zaměstnavateli kontrolováno při provádění ročních prověrek BOZP, pokud jsou v organizaci organizovány. S novou právní úpravou NV č. 201/2010 Sb., která upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 40 (celkem 112)

41 o úrazu, vznikly zaměstnavatelům nové povinnosti v této oblasti. Výrazná změna v obsahu Knihy úrazů a Záznamu o úrazu hlášení změn, byly zejména v úvodu tohoto roku předmětem zjištěných nedostatků. Přetrvávají i takové problémy, že zaměstnavatelé neobjasňují příčinu a okolnosti vzniku úrazu a zjištění neobsahují opatření, která zamezí opakování úrazu. Vyskytují se případy, kdy zaměstnavatel neohlásil na OIP pracovní úraz, který si vyžádal hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní. U poloviny kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že nejsou prováděny kontroly a revize u strojů a zařízení pro posklizňovou úpravu zrnin. U zemědělské mechanizace traktorů, vzhledem k jejich pořizovací hodnotě, záruce a leasingu, jsou zajišťovány úkony údržby a kontroly servisními pracovníky. Průvodní nebo provozní dokumentace strojů a zařízení je u nových strojů vedena. U starších strojů, případně u strojů jakéhokoliv stáří, zejména dovezených ze zahraničí, kde se dokumentace nedochovala, případně je v cizím jazyce, zaměstnavatelé dokumentaci nepřeloží nebo nezpracují místní provozní bezpečnostní předpis ve smyslu nařízení vlády č. 378/2001 Sb. S vytvářením velkých ekonomických celků je dokumentace od strojů a zařízení převážně centralizována - uložena v sídle zaměstnavatele a na provozovnách, vzdálené několik desítek i stovek kilometrů od sídla organizace nejsou na pracovišti, zaměstnanci ji nemají k dispozici. Nedostatky byly zjištěny v oblasti vedení evidenčních knih, zejména u zařízení pro plynulou dopravu nákladů dopravníků a stabilních skladovacích zařízení zásobníků. Knihy jsou převážně založeny, ale evidence v nich chybí. Celospolečenské změny, ke kterým neustále dochází, zasahují i oblast zemědělství, zejména ve vztahu k jeho výrobním činnostem. Ke zlepšení stavu na úseku BOZP došlo i tím, že ekonomická situace je donutila opustit řadu výrobních objektů starší výstavby, kde se vyskytovala mimo jiné značná rizikovost práce. Nové investice s využitím dotačních titulů a jiných pobídek, zejména v oblasti posklizňové úpravy plodin, jejich dopravy a skladování, chovu zvířat, nové technologie a snižující se počty zaměstnanců, kteří zařízení obsluhují, to vše působí pozitivně v této oblasti. Přesto se při kontrolách vyskytly nedostatky, např. u pracovních obslužných plošin, strojního zařízení posklizňových linek nebo ramp pro vyskladnění jatečních zvířat na dopravní prostředky, kdy nebyla tato pracoviště zajištěna proti pádu zaměstnanců z výšky. Při skladování volně ložených zrnin v objektech, původně postavených pro jiné využití, jsou zatěžovány obvodové zdi vrstvením skladovaných hmot do výšky, u kterých není trvale vyznačena max. skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou objektu. Vyskytly se i případy v nezabezpečení vstupů a otvorů do zásobníků sypkých hmot. U zařízení pro plynulou dopravu nákladů byly zjištěny nedostatky v tom, že zařízení jsou z místa obsluhy nepřehledná a obsluha tak nemá možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec. Dále nebyla zařízení vybavena zvukovou nebo viditelnou signalizací, které upozorňují zaměstnance na jejich uvádění do provozu. Vyskytly se i nedostatky v nezajištění rizikových míst náběhu unášecího prostředku na buben nebo válec ochranným opatřením. Močůvkové nepřejezdné jímky, které se vyskytují zejména mezi staršími objekty živočišné výroby (převážně v zelených plochách, u kterých není známa nosnost jejich zakrytí), nejsou opatřeny ohrazením nebo bezpečnostním označením upozorňující na riziko propadnutí. V provozu odvětví živočišné výroby jsou k použití starší stroje a zařízení, která zde mají tzv. dosloužit a zaměstnavatelé k nim nemají potřebnou průvodní nebo provozní dokumentaci. V těchto případech je velmi časté, že zaměstnavatel nemá zpracován ani místní provozní bezpečnostní předpis v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska BOZP závady, pro které jsou nevhodné pro práci a použití. Zpracování technologických postupů vyžaduje nárok na Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 41 (celkem 112)

42 administrativní práci, která je zaměstnavatelům z ekonomických důvodů snižována. V živočišné výrobě, kde se pracovní operace opakují, mají zaměstnavatelé stanoveny pracovní postupy pro chov jednotlivých kategorií zvířat. Závady byly zjištěny ojediněle zejména proto, že tuto povinnost ukládá NV č. 27/2002 Sb. V rostlinné výrobě, kde se pracovní operace často mění, nejsou pracovní postupy stanoveny a zaměstnanci se řídí pokyny svých vedoucích. Technologické postupy jsou většinou zpracovávány ve velkých organizacích, zejména v organizacích se sériovou nebo hromadnou výrobou. Závady v této oblasti jsou zjišťovány u malých organizací, farem. Situace v českém zemědělství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stále nedosahuje úrovně, kterou požadují právní předpisy. Především ekonomika tržního hospodářství, krize a zvláště pak ceny vstupů a komodit výrazně ovlivňují jeho růst a vývoj v této oblasti. Tyto ukazatele BOZP v zemědělství výrazně ovlivňují a zaměstnavatelům způsobují nesnadnou orientaci a rozhodování. Přesto lze konstatovat, že zaměstnavatelé by svoji činnost měli zaměřit na: výchovu a vzdělávání zaměstnanců v oblasti školení BOZP a prevence rizik na konkrétní práce a pracoviště zaměstnavatele, vedení, případně zpracování předepsané provozně technické dokumentace u provozovaných strojů a technických zařízení, důsledné šetření pracovních úrazů a přijímání opatření proti jejich opakování, zajištění prevence, provádění pravidelných a řádných kontrol, revizí a údržby u zařízení a strojů, které ovlivňují stav bezpečnosti práce a technických zařízení. Počet kontrolovaných subjektů 31 Počet kontrol 33 Počet následných kontrol 2 Počet závad 197 Počet závad v násobnosti 198 Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Bezpečnost práce při těžbě dřeva Převážná většina prací v těžbě dřeva (jmenovitě v nemechanizované těžbě dřeva řetězovou pilou) je zajišťována samostatně podnikajícími fyzickými osobami, které nikoho nezaměstnávají. Tyto podnikající fyzické osoby (dále jen OSVČ) jsou vystaveny při své činnosti stejným rizikům jako dřevorubci v pracovním poměru, přičemž úroveň dodržování zásad bezpečné práce u OSVČ nepodléhá kontrolám ze strany zadavatele prací. K velké části závažných a smrtelných pracovních úrazů v těžbě dřeva dochází právě u OSVČ. Cílem úkolu byly preventivní kontroly dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a monitorování skutečného stavu BOZP u kontrolovaných subjektů. Vedle stanovení nezbytných opatření k nápravě, které se týkaly kontrolovaných subjektů, lze předpokládat, že o aktivitě OIP budou nepřímo informováni i další samostatně podnikající fyzické osoby, u kterých kontrola dosud provedena nebyla a z jejich strany budou provedena některá preventivní opatření. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 42 (celkem 112)

43 Kontroly byly provedeny u OSVČ, které v době výkonu kontroly v rámci úkolu /A (malé a střední podniky podnikající v oboru lesnictví a těžba dřeva) prováděly u kontrolovaných subjektů pro tyto subjekty práce na základě obchodní smlouvy. Ochranná přilba - Případ, že by dřevorubec nebyl vybaven dřevorubeckou přilbou, nebyl zaznamenán. Zjištěno však bylo, že přilbu při své práci nepoužíval. Běžně, nepochybně z finančních důvodů, příp. i z neznalosti, jsou používány přilby s prošlou užitnou dobou (i o několik let). Rukavice (pětiprsté) - Používání pracovních rukavic je samozřejmé. Tzv. antivibrační rukavice (požadované dle některých výrobců v návodech k obsluze pily) jsou používány, zřejmě pro vyšší pořizovací náklady, spíše výjimečně. Ochranná obuv - Odpovídající pracovní obuv (pevná, s podešví odolnou proti propíchnutí, protiskluzová) je samozřejmostí. V mnoha případech (nikoliv však vždy viz zjištěný nedostatek) je používána i tzv. neprořezná obuv, požadovaná některými výrobci řetězových pil. Oděv chránící proti bodnutí a pořezání - Vybavení tzv. neprořezným oděvem (speciální oděv pro obsluhu řetězových pil požadovaný některými výrobci v návodu k obsluze) je v současné době běžným vybavením i u OSVČ, i když jde na úseku OOPP o často zjišťovaný nedostatek a to nepochybně pro značné pořizovací náklady. Ochrana zraku a obličeje - Dřevorubecká síťka je nedílnou součástí dřevorubecké přilby. Zjištěno bylo pouze poškození výpletu síťky. Ochrana sluchu - Chrániče sluchu (mušlové) jsou nedílnou součástí dřevorubecké přilby a jejich používání je samozřejmé, mj. i proto, že zaručují stabilitu přilby na hlavě. Funkčnost chráničů však nebyla předmětem kontroly, životnost chráničů výrobce nestanovuje. Prostředky první pomoci - Kontrolovatelné (z hlediska legislativy) je pouze vybavení kapesním obvazovým balíčkem přímo na pracovišti (v kapse apod.); dřevorubci však mají k dispozici takřka vždy autolékárničku (na pracoviště dojíždí vlastním vozidlem) a jsou vybaveni, až na výjimky, mobilním telefonem. Problematické je však pokrytí pracovišť GSM signálem. Telefonní čísla tísňového volání (112, 155 atd.) jsou všeobecně známa. Až na výjimky pracují OSVČ ve dvojicích, čímž je zajištěna vzájemná kontrola. Bezpečné provozování nářadí - Dřevorubci jsou přímo na pracovišti běžně vybaveni pouze dřevorubeckou lopatkou, často i v případech, kdy hmotnost kácených stromů je vyšší. V těchto případech je nářadí (kalač, klíny) mimo pracoviště ve vozidle. Jiné dřevorubecké nářadí nebylo zjištěno. Bezpečné provozování technických zařízení a strojů - Nejčastěji zjišťovanou závadou (nedostatkem) řetězových pil je chybějící zachycovač přetrženého řetězu. Obdobné zjištění bylo provedeno i v uplynulých letech kontrolou dřevorubců v rámci úkolu Malé a střední podniky. Nefunkční brzda řetězu nebyla zjištěna. Nebylo však zjišťováno, nakolik je seřízení brzdy citlivé vůči zpětnému vrhu, kdy má dojít k samočinnému uvedení do činnosti kontrola byla provedena pouze mechanickým úmyslným stlačením, nikoliv ověřením citlivosti brzdy pádem pily. Nefunkční pojistka plynové páky nebyla zjištěna. Posouzení Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 43 (celkem 112)

44 funkčnosti tlumičů vibrací bez použití měřících přístrojů je obtížné. Laickou kontrolou nebylo evidentní poškození tlumičů vibrací zjištěno. Nefunkčnost vypínače zapalování nebyla zjištěna. Posouzení funkčnosti tlumiče výfuku řetězové pily je bez použití měřících přístrojů obtížné. Vizuální kontrolou nebylo evidentní poškození tlumičů výfuku zjištěno. Skladování a nakládání s chemickými látkami - Byl posuzován způsob přepravy a uložení pohonných hmot na pracovišti. Jako nedostatek bylo posuzováno především uložení pohonných hmot v nevhodných plastových nádobách, určených pro potraviny (např. PET láhve, kanistry z bílého plastu). Někdejší ČSN požadující, aby nádoby pro PHM byly výrobcem trvale označeny výliskem, byla zrušena. Toto označení evidentně chybí i u nádob speciálně dodávaných výrobci řetězových pil (tzv. dvojče zdvojený kanistr s nádobou na benzin a nádobou na olej). Pracovní postupy - Kontrola pracovních postupů (resp. zjišťování dodržování zásad bezpečné práce při těžbě a zpracování dřeva) přímo na pracovišti je ztížena tím, že dřevorubec v přítomnosti kontrolního orgánu práci přeruší. Úroveň dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce bylo usuzováno především z pařezů po pokácených stromech. Teoreticky mohly být na pracovišti dále zjištěny např. neodstraněné zavěšené stromy, stopy po odstraňování zavěšených stromů nedovoleným způsobem (jmenovitě tzv. špalkováním). Zjištěno bylo především (čímž bylo opakovaně potvrzeno zjištění z minulých let) nedodržení odpovídající výšky hlavního řezu, kdy hlavní řez nesměřuje do horní poloviny záseku. Jedná se o závažnou systematickou chybu a úmyslné porušení zásad bezpečné práce. Nízko vedeným hlavním řezem je totiž docíleno: - nižších pařezů, což požaduje zadavatel prací z důvodů průjezdnosti soustřeďovacích prostředků a zalesňovací mechanizace, - vyšší výtěžnosti hmoty, kdy oddenek kmene je delší o část, která by jinak zůstala na pařezu (u stromů silnějších dimenzí a tedy cenných sortimentů jde o nezanedbatelný rozdíl), - úspory času a PHM, menšího opotřebení řezací části pily a usnadnění práce na straně dřevorubce; dřevorubec má snahu započít kácení směrovým zářezem nad kořenovými náběhy stromu, konečnou výšku pařezu kompenzuje nízko vedeným hlavním řezem, takže celková výška pařezu je pro zadavatele prací přijatelná. Dále bylo zjišťováno kácení slabších stromů jedním řezem. Převážná většina objemu ruční těžby dříví řetězovou pilou je prováděna OSVČ. Vzhledem k tomu, že se jedná o živnost volnou a že byla zrušena i povinnost držení průkazu obsluhy řetězové pily, neumožňuje stávající legislativa kontrolu kvalifikace těchto pracovníků (vč. účasti na periodickém školení). Dlouhodobým působením inspektora na zadavatele těžebních prací bylo docíleno alespoň stavu, kdy zadavatel prací při uzavírání obchodní smlouvy vyžaduje průkaz obsluhy jako doklad o kvalifikaci a o účasti na opakovaném školení dřevorubců nebo tato školení pro své dodavatele přímo organizuje. Podstatná část OSVČ si tak udržuje povědomí o platných bezpečnostních předpisech a zásadách bezpečné práce. Zodpovědný přístup převážné části dřevorubců (jmenovitě těch, pro které je tato práce profesí a hlavním zdrojem příjmů) je patrný mj. na jejich vybavení OOPP a technickém stavu pily a dalšího vybavení. Závažné nedostatky lze předpokládat Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 44 (celkem 112)

45 spíše v oblasti bezpečného provádění pracovních postupů, což potvrzují výsledky šetření pracovních úrazů OSVČ. Počet kontrolovaných subjektů 12 Počet kontrol 13 Počet následných kontrol 1 Počet závad 16 Počet závad v násobnosti 42 Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Bezpečný podnik OIP provedl během roku 2011 jako garant: - následné kontroly systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP ) u 6 právních subjektů, plnících program Bezpečný podnik (dále jen BP ); - u 3 právních subjektů provedl kontrolu systému řízení BOZP po 3 letech; - u jednoho právního subjektu byla na žádost garanta OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj provedena kontrola ve střediscích subjektu ČEZ Měření, s.r.o., situovaných v místě působnosti OIP se sídlem v Brně. OIP průběžně v rámci poradenské činnosti pokračoval ve spolupráci s právními subjekty připravujícími se na plnění programu Bezpečný podnik a to s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně a Alpiq Zlín s.r.o. V průběhu roku 2011 bylo prováděno poradenství u právních subjektů, které projevily zájem účastnit se programu BP : - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, Brno, IČ : Konzultace byly ukončeny Zápisem o poradě Alpiq Zlín s.r.o., Tř. T. Bati 650, Zlín, IČ : Konzultace pro vrcholový management právního subjektu byly ukončeny Zápisem o poradě z V roce 2011 byla ukončena výše uvedená kontrola u právního subjektu: - na základě žádosti OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, jako garanta kontroly, byla provedena prověrka ve společnosti ČEZ Měření, s.r.o., Riegrovo nám. 1493, Hradec Králové, IČ: Následné kontroly plnění programu BP byly provedeny v průběhu roku 2011 u těchto právních subjektů: - Teplárny Brno, a.s., se sídlem Okružní 25, Brno, PSČ , IČ SMO a.s., se sídlem Zlínská 172, Otrokovice, PSČ , IČ MIKROP ČEBÍN a.s., se sídlem Čebín 416, PSČ , IČ MP Krásno, a.s., se sídlem Valašské Meziříčí, Hranická 430, PSČ , IČ KOVOKON Popovice s.r.o., se sídlem Popovice 374, okres Uherské Hradiště, PSČ , IČ Fatra, a.s., se sídlem tř. T. Bati 1541, Napajedla, PSČ , IČ Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 45 (celkem 112)

46 V roce 2011 byla OIP provedena kontrola plnění programu BP v tříletém intervalu u těchto právních subjektů: - BLOCK a.s., se sídlem Praha 9, Stulíková 1392, PSČ , pracoviště U Kasáren 727, Valašské Meziříčí, IČ Nestlé Česko s.r.o., se sídlem Praha 4, Modřany, Mezi vodami 2035/31, PSČ , závod SFINX, Holešov, Palackého 134, PSČ , IČ OHL ŽS, a.s., se sídlem Burešova 938/17, Brno - střed, PSČ , IČ V roce 2011 byly poskytnuty informace, kdy spotřeba času závisela na rozsahu a místě předávání informací (na pracovišti OIP nebo přímo v organizaci), a dále byl proveden předaudit uzavřený Zápisem o poradě u právního subjektu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53 a konzultace managementu Alpiq Zlín s.r.o. Kontrolní tým byl tvořen garantem programu a inspektory profesně zaměřenými na klíčové činnosti právního subjektu. Kontrola byla, na základě žádosti OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj jako garanta kontroly, provedena ve společnosti - ČEZ Měření, s.r.o. Odborná připravenost právních subjektů, připravujících se na zavádění programu BP, je dobrá. Právní subjekty jsou na systém BOZP připraveny také plněním požadavků podle ČSN EN ISO řady nebo a plněním např. Projektu podpory zdraví. Zkušenosti získané plněním nejen výše uvedených ČSN EN ISO, ale i dalších systémových požadavků (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství, viz zkušenosti z KOVOKON Popovice s.r.o., NESTLÉ Česko s.r.o., MP Krásno, a.s., MIKROP ČEBÍN a.s.) se kladně projevují u těchto právních subjektů při opakovaně prováděných kontrolách. Program BP je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. Pozornost si zaslouží zavádění systémů: - vedoucí k maximální efektivnosti výrobního systému TPM (Total Performance Management), - na získávání informací týkajících se identifikace nebezpečí a identifikaci a zaznamenávaní vzniku skoronehod na jednotlivých pracovištích (zavedeno v NESTLÉ Česko s.r.o., Teplárny Brno, a.s., KOVOKON Popovice s.r.o. atd.), - k zajištění nebezpečných energií a označení strojů proti nežádoucímu spuštění LOTO (Lock Out Tag Out ), - velice přínosný, ale pro subjekt velice náročný program Behavior Based Safety (BBS), tj.vše zahrnující systém školení zaměstnanců a zavádění projektů a miniprojektů (mimo jiné i hlášení skoronehod s úkolem plnění počtu nahlášených skoronehod dle jednotlivých provozů viz zkušenost NESTLÉ Česko s.r.o.) a to nejen z oblasti BOZP. Cílem je zvýšení efektivity veškerých činností s jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti. Z vyhodnocení zjištěných neshod vyplývá, že se opakují neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností jako např.: - nutnost zahrnutí dokumentace programu Bezpečný podnik do řízené dokumentace, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 46 (celkem 112)

47 - zpracování osnov školení BOZP uvádějící konkrétní předpisy a jejich ustanovení, která se týkají jednotlivých pracovišť, - systematické a opakované provádění identifikace nebezpečí za účasti obsluh jednotlivých zařízení, - systémové zajištění informací o případných skoronehodách. Opakují se nedostatky, případně doporučení týkající se obsahu a konkrétnosti školení, kdy osnova školení BOZP prováděného na jednotlivých pracovištích neuvádí konkrétní předpisy a jejich ustanovení, se kterými musí být zaměstnanci seznámeni (jako např. návody na obsluhu strojů, organizační směrnice atd.), a které se k uvedenému pracovišti vztahují. Nedostatky zjištěné během auditu byly vždy během auditu odstraněny. Ověřování znalostí bylo prováděno namátkově na pracovištích a bylo zaměřeno na: - znalosti programu BP - většina právních subjektů využívá k propagaci BP nejen školení BOZP a pracovní porady, ale i podnikové časopisy a nástěnky. Znalost programu BP zejména u subjektů, které provádí audit opakovaně, je dobrá; - znalosti technologických postupů - byly ověřovány na pracovištích výrobních i obslužných činností (údržba, doprava, sklady, obsluha VTZ, stavebních strojů a zařízení, technologických linek). Z provedených kontrol u žadatelů o vydání osvědčení i následných kontrol vyplývá, že právní subjekty při zavádění systému řízení postupovaly dle vyhlášené bezpečnostní politiky, a že systém odpovídá rozsahu prováděných činností. Právní subjekty většinou také plní požadavky ČSN EN ISO 9001 (14 000) a programů dalších (Projekt podpory zdraví, HCPP, BBS, 5S, OHSAS , LOTO, TPM atd.). Tím je také zavádění programu BP profesionálnější a dříve funkční. V roce 2011 byly dokončeny konzultace jako příprava k plnění požadavků programu BP : - Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Pekařská 53 - Alpiq Zlín s.r.o. Oba právní subjekty předpokládají, že podají žádost o provedení auditu v roce V prosinci 2011 byly zahájeny konzultace s právním subjektem FS systém s.r.o., Líšeňská 25, Brno, ohledně provedení prověrky programu BP u právního subjektu Roscomac.cz, s.r.o., Kaštanová ul., Brno. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 47 (celkem 112)

48 3.1.8 Koordinované kontroly u subjektů vykonávající v rámci své činnosti balící a kompletovací činnost Ke kontrolám byly vybírány subjekty, kde je balící a kompletační činnost hlavní nebo důležitou součástí činnosti subjektů. Využity byly zkušenosti inspektorů všeobecné BOZP (regionálních, s ohledem na poznatky získané při kontrolách v regionu). Při společných kontrolách (OIP+ÚP) byl kontrolní tým sestaven 1 inspektorem OIP a 1 kontrolorem ÚP. Kontrolované subjekty nebyly o kontrole předem vyrozuměny. S ohledem na současné provádění koordinovaných kontrol na stavbách úkol , kde byla PČR součásti kontrolního týmu, nebyla s ohledem na personální možnosti PČR přizvána. Při kontrole inspektor OIP provedl kontrolu zaměřenou na provoz balící či kompletační linky (tam, kde se jednalo o větší subjekty s širším podnikatelským portfoliem, nebyla tedy prováděna komplexní kontrola, ale jen kontrola vybraných linek a procesů dle zadání kontrolního seznamu). Ve spolupráci s ÚP bylo provedeno celkem 102 kontrol. Samostatně provedl OIP kontrolu u 61 subjektů. Pracovníci ÚP provedli samostatně kontrolu u 54 subjektů. Ke společným kontrolám byly určeny především subjekty, kde byla v minulosti zaznamenána zvýšená úrazovost, případně byla při předcházejících kontrolách OIP zjištěna zvýšená četnost porušení nebo závažnost nedostatků. Některé kontrolované osoby vyjádřily nespokojenost s tím, že kontrola je zahajována bez předchozího ohlášení s odůvodněním, že dochází k narušení procesu výroby. V ojedinělém případě byli inspektoři osočováni ze šikany podnikatelských subjektů, kontrolovaná osoba bránila výkonu kontroly, což bylo řešeno přizváním PČR za účelem zajištění výkonu kontroly. Kontrolovaná osoba po projednání s právním zástupcem přehodnotila svůj postoj k výkonu kontroly a umožnila výkon kontroly před příchodem PČR. Při kontrolách nebyly problémy se zahájením. Pokud nebyl při zahájení kontroly přítomen statutární zástupce, byla kontrola zahájena se zaměstnancem kontrolované osoby, statutární zástupce byl o kontrole vyrozuměn, nejčastěji telefonicky. Součinnost kontrolovaných osob byla na dobré úrovni, stanovené termíny k projednání výsledků kontroly a protokolů byly dodržovány. V jednom případě se kontrolovaná osoba snažila o bezdůvodné obstrukce, kdy např. žádala o přezkoumání protokolu přestože při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. Požadované doklady při kontrole v oblasti BOZP (dle kontrolního seznamu) byly přímo na kontrolovaném pracovišti. Jiná situace byla při předkládání dokladů v oblasti pracovněprávních vztahů, kdy tyto doklady byly často uloženy v sídle firmy, popř. u firmy zajišťující subjektu účetnictví. Problémy s technickým zabezpečením nenastaly. Kontrola byla v den zahájení provedena fyzicky v místě kontrolovaného subjektu a pokud nebyla na místě ukončena protokolem, byl další postup sjednán se zástupcem kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba byla vyzvána, aby se ve stanovený termín dostavila na OIP, případně na konzultační místo OIP k projednání výsledků kontroly nebo byl protokol projednán a podepsán u kontrolované osoby. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 48 (celkem 112)

49 Problémy při zadávání dat do informačního systému nenastaly. Na OIP byl stanoven koordinátor úkolu, jehož jedním z úkolů bylo zadávání všech dat z protokolů do informačního systému. Při ukládání pokut a určení jejich výše je přihlíženo zejména k: - závažnosti zjištěných porušení (nebezpečnost), - množství zjištěných nedostatků při kontrole. V některých případech sehrál roli i přístup kontrolované osoby ke kontrole, případně k tomu, jak k zjištěním přistupuje (zda jeví snahu ihned situaci řešit) Pokud nebyly nedostatky odstraněny ihned během kontroly tak, aby se inspektor o jejich odstranění mohl přesvědčit, bylo vydáno Opatření k odstranění nedostatků se stanovením termínu odstranění a povinností uloženou kontrolované osobě zaslat zprávu o tom, jakým způsobem byly nedostatky řešeny. Při kontrolách v rámci úkolu byl zjištěn celkem 1 nelegální pracovník občan ČR. Úřady práce uložily celkem 3 sankce. V souvislosti s nesplněním oznamovací povinnosti podle 25 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti, z evidence ÚP byli vyřazeni celkem 3 uchazeči bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Činnosti při balení a kompletaci výrobků nejsou pracoviště se zvýšeným rizikem s ohledem na možné ohrožení života a zdraví pracovníků. Většinou se jedná o linky, jež byly vybavené ochrannými zařízeními a bezpečnostními prvky, což je dokladováno počtem zjištění při kontrolní činnosti. Nedostatky byly zjištěny zejména u kvalifikace pracovníků, špatně vedené provozní dokumentace (chybějící české návody, nestanovení rozsahu a neprovádění kontrol linek) a zanedbávání údržby. Stanovené pracovní prostory nejsou v souladu s požadavky na BOZP (znepřístupnění materiálem aj.). Nejčastěji byla zjišťována porušení v oblasti provozní dokumentace a provádění kontrol zařízení, dále označení a stav ovladačů. Pro oblast BOZP nepovažujeme podobnou koncepci provádění kontrol za vypovídající. Kontrola, vzhledem k úzkému zaměření a časovému rozvrhu (je nutno provést velké množství kontrol během krátkého období), postrádá komplexnost inspektor není schopen důkladně posoudit systém řízení BOZP v organizaci, nemůže analyzovat výrobní podnik jako celek s možností ověření jednotlivých technologických procesů, zda jsou tyto nastaveny systematicky správně vzhledem k prevenci rizik a zda subjekt při plnění pracovních úkolů klade dostatečný důraz i na zajištění BOZP v rámci prováděných pracovních postupů, zda vedoucí pracovníci jsou kompetentní i v oblasti kontroly a vyžadování zásad bezpečné práce, atd. Úzké zaměření kontrolní činnosti, dle kontrolního seznamu, v případě provádění kontrol stejného rozsahu u téže kontrolované osoby (nejsou prováděny komplexně), nadměrně zatíží s ohledem na četnost kontrol kontrolovaný subjekt. Počet kontrol zahájených společně kontrolorem ÚP + inspektorem OIP 102 Počet kontrol zahájených samostatně inspektorem OIP 61 Počet nedostatků za OIP 357 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 49 (celkem 112)

50 3.1.9 Koordinované kontroly na stavbách OIP sestavil pro plnění úkolu čtyři kontrolní týmy, tvořené inspektorem (inspektory) BOZP a pracovníka místně příslušného úřadu práce. Kontroly 72 stavenišť byly provedeny za účasti policie. Do výběru byly zařazeny přednostně stavby, které byly předmětem podnětu, dále stavby na základě doručených oznámení o zahájení prací od zadavatelů stavby, v některých případech byly do seznamu kontrol operativně zařazeny stavby jiné. Vzhledem k časové náročnosti úkolu bylo inspektorům OIP stanoveno provést vždy na staveništi výběr jednoho (ojediněle více) subjektu ke kontrole. Kritériem byla především činnost, kterou daný subjekt na stavbě provádí (přednostně byly vybírány organizace, které vykonávaly práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví při jejich realizaci). Celkem byly v rámci úkolu provedeny kontroly na 72 stavbách. Všechny kontroly byly prováděny v součinnosti OIP + ÚP + PČR (odbor cizinecké policie). Devíti kontrol se zúčastnila celní správa. Kontroloři ÚP ČR samostatně vykonali 24 kontrol této oblasti. Inspektoři PVP se kontrol nezúčastnili, úkoly (dle kontrolního seznamu) stanovené v oblasti pracovněprávních vztahů kontrolovali inspektoři BOZP. Kontrolní činnost za OIP prováděly v rámci daného úkolu 4 týmy, 2 jednočlenné (inspektor specializace stavebnictví) a 2 dvoučlenné (inspektor specializace stavebnictví a inspektor specializace vyhrazená elektrická zařízení). Reakce kontrolovaných osob na probíhající kontrolu byly značně odlišné, ale žádnou nelze označit za problematickou. K zdárnému průběhu kontrol velkou měrou přispěla přítomnost a respekt z cizinecké policie. Některé kontrolované osoby, a to především generální dodavatelé (ve většině případů subjekty zaměstnávající 50 a více zaměstnanců), měly s kontrolou OIP na staveništích předchozí zkušenosti, proto byly také jejich reakce jiné a více kladné. Při kontrolách nebyly problémy se zahájením. Kontrolované osoby měly na stavbách zástupce kontrolované osoby, na většině staveb stavbyvedoucího. S tímto zaměstnancem bylo možné tuto kontrolu zahájit, stavbyvedoucí poskytl potřebná telefonní čísla a prvotní informace o kontrolovaném subjektu. V případě, že stavbyvedoucí nebyl na stavbě přítomen, řízením stavby byla pověřena jiná osoba z řad zaměstnanců, bylo v některých případech obtížné zajistit prvotní informace, především telefonní čísla na statutární zástupce a informace o odborových organizacích. V těchto případech kontrolní pracovníci vyčkali na zástupce kontrolované osoby, na většině staveb stavbyvedoucího, který se na stavby dostavil operativně. Kontrolované osoby vytvářely potřebnou součinnost, poskytnutí potřebných dokladů bylo bezproblémové a požadované doklady doložila. Také se dle možností snažily poskytnout zázemí pro kontrolní orgány - ať ve stavebních buňkách, nebo v mobilních kancelářích zbudovaných v rekonstruovaných budovách. Jak bylo uvedeno výše většina dodavatelů se s kontrolou v minulosti setkala, proto věděla, jak asi kontrola bude probíhat. Jejich součinnost byla vzhledem k těmto zkušenostem na daleko vyšší úrovni. Dostupnost požadovaných dokumentů na stavbách byl největší problém. Kontrolované osoby na stavbách měly dostupné doklady týkající se stavby (stavební deníky, plány BOZP, školení na staveništi, pracovní postupy, seznámení s riziky, revize, předání Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 50 (celkem 112)

51 pracoviště atd.), nebyly však dostupné pracovní smlouvy (DPP nebo DPČ), doklady o poskytování OOPP. Tyto doklady byly předloženy ve lhůtách stanovených inspektorem. Zaměstnavatelé, v některých případech, těchto lhůt využívali k doplnění (zpracování) požadovaných dokladů. S podpisem protokolů a jejich vypořádáním nebyly problémy, které by se lišily od kontrol prováděných v rámci plnění HÚ. Kontrolované osoby (statutární zástupce, zplnomocněná osoba) po seznámení s obsahem protokolu potvrdily podpisem protokol, stejnopis protokolu jim byl předán. Při kontrolách organizací, které nebyly místně příslušné (sídlo organizace mimo působnost OIP) nebyly problémy. Statutární zástupci zplnomocnili své zástupce. K jednání s OIP byli převážně pověření stavbyvedoucí nebo osoby, které poskytují v organizaci dohled nad BOZP. V případech, kdy se jednalo o dodavatele s působností po celé ČR, kteří mají většinou v určitých regionech svoje provozovny (divize), jsou pověřeni jednat za kontrolovanou osobu stanoveni zástupci, se zplnomocněním bez ohledu na právě prováděnou kontrolu. Problémy při zadávání dat do informačního systému nenastaly. Na OIP byl stanoven koordinátor úkolu, jedním z jeho úkolů bylo zadávat všechna data z protokolů do informačního systému. Při ukládání pokut a určení jejich výše je přihlíženo zejména k: - závažnosti zjištěných porušení (nebezpečnost), - množství zjištěných nedostatků při kontrole, - přístup kontrolované osoby k řešení nedostatků. V případech, že nebyly nedostatky odstraněny v průběhu kontroly tak, aby se inspektor o jejich odstranění mohl přesvědčit( převážná část nedostatků byla odstraněna v průběhu kontrol), byla vydána Opatření k odstranění nedostatků se stanovením termínu odstranění a povinností uloženou kontrolované osobě zaslat zprávu o tom, jakým způsobem byly nedostatky řešeny. Při kontrolách v rámci úkolu bylo zjištěno celkem 11 nelegálních pracovníků občanů ČR, 2 občané EU, žádný občan třetího státu. Úřady práce uložily celkem 3 sankce. Z evidence ÚP v souvislosti s nesplněním oznamovací povinnosti byli vyřazeni celkem 2 uchazeči. Hlavním podkladem pro výběr staveb bylo Oznámení o zahájení stavebních prací zaslaných zadavateli staveb na OIP. Termín kontrol byl v podzimních měsících, což znamenalo (současně s někdy nepřesnými údaji v Oznámení o zahájení stavebních prací), že stavební činnost vzhledem k počasí byla již v řadě regionů utlumována a dále nastaly případy, že stavby byly ve fázi před dokončením (před kolaudací) nebo přerušeny z důvodů finančního krytí nákladů na stavbu. Tyto skutečnosti se promítly do náročnosti organizace koordinovaných kontrol s ohledem na místní příslušnost pracovníků ÚP a PČR. Operativně byla vybírána jiná staveniště, což bylo v některých regionech časově a organizačně náročné, ale přispělo to k odhalení staveb, které nebyly ohlášeny na OIP Brno, případně na nich nepůsobil koordinátor BOZP. Na těchto staveništích byly Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 51 (celkem 112)

52 zjišťovány závažnější nedostatky a to jak ve vztahu BOZP, tak k nelegálnímu zaměstnávání kontrolovaném pracovníky úřadu práce. Nejčastěji byly zjišťovány závady na konstrukcích lešení chybějící zábradlí, zarážka u podlahy, zavětrování, nesouvislé pokrytí pracovní plochy podlážkami a také nevyhovující způsob zajištění volných okrajů pracoviště s nebezpečím pádu z výšky. Takto realizovaná koncepce kontroly staveb může být přínosnou zejména v tom, že lze bezprostředně postihnout nedostatky, které se na stavbě v danou chvíli vyskytují. Navrhovali bychom větší časový prostor pro kontroly tak, aby mohla být u větších staveb provedena komplexní kontrola u více zhotovitelů stavby (ne hodnotící kriterium jedna stavba-jedna kontrola, ale jeden zhotovitel - jedna kontrola). Přítomnost Policie považujeme za přínosnou, zejména pracovníkům Úřadu práce, kdy by se zřejmě nepodařilo zajistit k prověření všechny osoby přítomné v době zahájení kontroly na stavbě, neboť tyto by mohly mít snahu stavbu opustit, případně se chovat vůči kontrolním pracovníkům agresivně. Počet kontrol zahájených společně kontrolorem ÚP + inspektorem OIP 72 Počet kontrol zahájených samostatně inspektorem OIP 4 Počet nedostatků za OIP Kontroly zaměstnavatelů v dopravě Silniční doprava patří k nejrizikovějším oblastem s dlouhodobou vysokou četností pracovních úrazů s těžkými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými pracovními úrazy řidičů, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů je dlouhodobě zjišťováno porušování předpisů upravující pracovní podmínky řidičů a pracovněprávní vztahy. Cílem kontrol dle zadání úkolu bylo preventivně působit na zaměstnavatele, aby byla zajištěna bezpečnost provozu v silniční dopravě a bezpečná práce řidičů. Již po několik let byly kontroly v dopravě zaměřeny převážně na podnikatelské subjekty, které měly jako hlavní předmět podnikání silniční dopravu. Cílenými kontrolami byla u nich zjišťována úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při práci. Při prováděných kontrolách bylo poskytováno poradenství, které kontrolované subjekty oceňovaly, neboť provedenou kontrolou získaly skutečný obraz úrovně bezpečnosti práce v jejich firmě. Doposud opomíjenou a málo zastoupenou skupinou kontrolovaných zaměstnavatelů byly podnikatelské subjekty, které provozují dopravu na základě živnostenského listu, ale bez udělené licence k dopravě. I tito zaměstnavatelé jsou povinni při své činnosti dodržovat nejen nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ale také nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 52 (celkem 112)

53 Zaměření hlavního úkolu dopravy navázalo na dlouholetou činnost inspektorů jednotlivých OIP systému SÚIP, kdy byly i v minulých letech prováděny kontroly pracovních režimů řidičů silničních vozidel. Cílem inspekce práce bylo vytvořit tlak na zaměstnavatele v oblasti dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tím vytvářet předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti a silniční nehodovosti při provozu, údržbě a opravách motorových a nemotorových silničních vozidel. Takto zaměřeným úkolem se systém SÚIP připojil k plnění cílů stanovených v Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. Dále byly kontroly zaměřeny i na systém obecné prevence, tzn. zejména plnění povinností zaměstnavatelů v oblastech vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik ohrožení života a zdraví zaměstnanců, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce, které se týkají jejich práce a jejich pracoviště, zejména pokyny výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě atd. Cílem úkolu bylo dosáhnout, aby jak zaměstnavatelé, ale i samotní řidiči, dodržovali stanovené zákonné předpisy a tím bylo trvale dosahováno snižování nehodovosti a pracovní úrazovosti. Evidence pracovního režimu řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografy), je zkreslována neznalostí zaměstnavatele a řidičů těchto vozidel s manipulací ovládacího prvku záznamového zařízení (tachografu) pro záznam evidence pracovního režimu řidiče. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, stanovuje v 3 zaměstnavateli vydat Místní provozní bezpečnostní předpis, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. Tuto skutečnost nejeden zaměstnavatel přehlíží. Mnohé předložené zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly lékaři vypracovány na nestandardních dokumentech bez dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel) ve znění pozdějších předpisů. Provedené kontroly inspektory OIP zaměstnavatelům přiblížily situaci v organizaci, čímž získali další potřebné informace související s řešením BOZP ve spravovaném právním subjektu. Obecně lze konstatovat, že bezpečnost a ochrana zdraví je kontrolovanými osobami zajišťována spíše formálně (zejména tam, kde jde o vyhodnocení rizik, zpracování vlastních seznamů OOPP, místních provozních bezpečnostních předpisů a podobně). Celkově lze hodnotit výsledky kontrol pozitivně. Kontroly byly pro vybrané subjekty přínosem, zvláště poradenstvím k řešení vyskytujících se nedostatků a případné problematiky BOZP, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci prověřených subjektů a byly stanoveny termíny k jejich odstranění. Nejčastější nedostatky zjištěné při provedených kontrolách: - neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze, - chybějící bližší specifikace v pracovní smlouvě se zařazením řidič, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 53 (celkem 112)

54 - nevyžádání opisu evidence pracovní doby odpracované u jiného zaměstnavatele, - zaměstnavatel neoznámil zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje zdravotní preventivní péči a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. Zdravotní způsobilost je zajišťována samotnými zaměstnanci lékařskými prohlídkami u jimi zvolených lékařů. Tento stav je v rozporu s ustanovením 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, kde svobodná volba lékaře ze závodní zdravotní péče je vyloučena. - zdravotní způsobilost řidičů silničních vozidel není potvrzena tiskopisem dle vzoru, - neseznámení s místním provozním bezpečnostním předpisem, - neseznámení zaměstnanců s riziky možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců Zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení pro užívání elektrických zařízení při jejich půjčování a pronajímání V současnosti dochází ke stále častějšímu využívání pronájmu, resp. půjčování elektrických zařízení, a to zejména u malých firem a podnikajících fyzických osob. Tento způsob užívání a provozu zařízení v sobě skrývá celou řadu rizik. Kontroly a servis uvedených zařízení při krátkodobém či omezeném používání nemusí být dostatečné. Dalším důležitým hlediskem je ochrana veřejnosti při používání zapůjčených elektrických zařízení. Při tomto způsobu využívání dochází k častým změnám uživatelů, a z tohoto důvodu nemusí být zajištěn systém ověřování jejich bezpečnosti v dostatečné míře. Vzhledem k obecnému povědomí, jakým způsobem je s tímto zařízením zacházeno, zejména při stavebních činnostech, je velká pravděpodobnost poškození tohoto zařízení a následně takto poškozené zařízení může být půjčováno i dále. Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. Cílem úkolu bylo získat dostatek poznatků o situaci v oblasti zajišťování bezpečnosti osob a věcí při používání pronajatých nebo půjčených elektrických zařízení. Současně prověřil plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce i u elektrických zařízení včetně ověření, zda při půjčování nebo změnách uživatelů je k dispozici úplná provozní dokumentace (návody výrobce k obsluze atd.). Cílem úkolu bylo zejména provést kontrolu u poskytovatelů pronájmu, půjčoven, příp. též u uživatelů (při dlouhodobém pronájmu) s ověřením bezpečnosti zařízení, vedení návodů, pokynů k jejich obsluze apod. Nejčastěji zjištěné nedostatky: - zaměstnavatel nevyhledává a nehodnotí rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nezjišťuje jejich příčiny a zdroje, nerealizuje opatření k omezení jejich působení - nejsou zajišťovány revize poskytovaných el. zařízení před vydáním uživateli, - nejsou zajišťovány revize poskytovaných el. zařízení ve stanovených lhůtách, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 54 (celkem 112)

55 Počet kontrolovaných subjektů celkem 12 Počet kontrolovaných právnických osob 9 Počet kontrolovaných fyzických osob 3 Počet kontrol celkem 12 Počet kontrol bez zjištěných nedostatků 2 Počet zjištěných nedostatků 17 Násobnost zjištěných nedostatků Bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení autojeřábů, regálových zakladačů, systémů pro nakládání kontejnerů a odtahových vozidel Provedené kontroly byly zaměřeny na bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení při provozu autojeřábů, regálových zakladačů, systémů pro nakládání kontejnerů a odtahových vozidel. Vyhrazená zdvihací zařízení se často používají při manipulaci ve stísněných prostorách, kde není možná manipulace pomocí dopravních prostředků nebo při manipulaci s těžkými nebo nadrozměrnými materiály. Jsou to zařízení, která při nevhodném způsobu používání nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci mohou být značně nebezpečná (pád břemene, přimáčknutí osob, technická havárie atd.). Tím dochází ke zvyšování nároků na odbornou a zdravotní způsobilost obsluhy, nutnost modernizace zařízení, zajištění zabezpečovacích a jistících zařízení a nutnost zvýšené provozní údržby a péče ze strany obsluhy. Cílem kontrol zaměřených na bezpečnost práce při používání vyhrazených technických zařízení zdvihacích zařízení a vázacích prostředků, prostředků pro zavěšení a uchopení břemen bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení s důrazem na zpracování, vedení a uplatňování Systémů bezpečné práce zejména při provozu autojeřábů a stanovené povinnosti zaměstnavatele při provozu regálových zakladačů, systémů pro nakládání kontejnerů a odtahových vozidel. Kontroly byly zaměřeny zejména na: - kvalifikaci, školení a zdravotní způsobilost zaměstnanců podle jednotlivých zaměstnanců, - vedení provozní a průvodní dokumentace, - vyhledávání, hodnocení rizik včetně stanovení opatření k jejich eliminaci a seznámení zaměstnanců s riziky, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 55 (celkem 112)

56 - vzájemnou spolupráci, koordinaci a písemnou informovanost o rizicích a opatření k eliminaci rizik při práci dvou a více zaměstnavatelů na společném pracovišti, - poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků včetně pracovního oděvu a obuvi, - vnitřní systém řízení bezpečného provozu zdvihacích zařízení, - požadavky na pracovní prostředky, které budou při práci používány, - bezpečný technický stav zdvihacích zařízení, požadavky na provádění revizí a zkoušek u vyhrazených zdvihacích zařízení. Počet kontrolovaných subjektů celkem 139 Počet kontrolovaných právnických osob 114 Počet kontrolovaných fyzických osob 25 Počet kontrol celkem 140 Počet zjištěných nedostatků 453 Násobnost zjištěných nedostatků 588 Nejčastěji zjištěné nedostatky: - zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení (dále jen ZZ ) neprovádí školení a ověření znalostí, zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ nevede stanovenou provozní a průvodní dokumentaci, resp. ji nemá vůbec zavedenou, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ nemá vyhledaná rizika, neprovedl jejich vyhodnocení a nestanovil opatření k jejich eliminaci, - zaměstnavatel nezajistil informování spolupracujících subjektů o rizicích vyskytujících se při činnosti a nepřijal opatření k omezení jejich působení, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ neposkytuje OOPP podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ nemá vypracován Systém bezpečné práce pro provozované zařízení, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ používá vázací prostředky a prostředky pro zavěšení a uchopení břemen, aniž má k dispozici zápisy o prováděných kontrolách vázacích prostředků a prostředků pro uchopení a zavěšení břemene, - zaměstnavatel jako provozovatel ZZ nevytváří podmínky pro jejich bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující používání včetně jejich řádného technického stavu (provádění pravidelných kontrol, revizí a zkoušek včetně řádné údržby a oprav). Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 56 (celkem 112)

57 Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu vyhrazených technických zařízení parních a kapalinových kotlů Kontrola byla provedena se zaměřením na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení kotelních zařízení se středotlakými a vysokotlakými kotli včetně kotelen a provozu zařízení pro úpravu vody. Parní a horkovodní kotle jako vyhrazená tlaková zařízení jsou stále zdrojem potencionálního rizika. Tato rizika jsou snižována stále modernějšími automatickými systémy kontroly provozu (měřící, regulační, blokovací a signalizační zařízení spojená s bezpečnostní výstrojí), tím dochází ke zvyšování nároků na preventivní údržbu, na odbornou úroveň obsluhy a provozní údržby. Jsou to technická zařízení, která při neodborné manipulaci nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci mohou být značně nebezpečná (výbuch, havárie kotelního zařízení, zranění obsluh, apod.). Z těchto důvodů je nutno věnovat zvýšenou pozornost provozu i obsluze těchto vyhrazených technických zařízení. Cílem kontrol bylo posoudit bezpečnost provozu kotelních zařízení se středotlakými a vysokotlakými kotli včetně kotelen a provozu zařízení pro úpravu vody s ohledem na jejich stáří i stav a zjistit, zda jsou provozovatelem vytvářeny takové podmínky, které by vedly k minimalizaci rizik možného ohrožení života a zdraví. Po zjištěných nedostatcích, které měly vliv na zvýšenou rizikovost provozu, se kontroly zaměřovaly na způsob provádění preventivní údržby, a to provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení. Dle závažnosti těchto zjištění byly provedeny kontroly činnosti revizních techniků tlakových, plynových a elektrických zařízení při konkrétně vybraných revizích s možností posouzení nejen způsobu provedení revize a revizní zprávy, ale i stanovení potřebných opatření, jakož i plnění požadavků bezpečnosti práce při samotném způsobu provádění revize. Kontroly u provozovatele kotelního zařízení byly zaměřeny zejména na: - vyhodnocení rizik pro provoz kotelního zařízení a přijetí opatření k jejich minimalizaci, - ustanovení osoby odpovědné za provoz vyhrazeného technického zařízení dle příslušných předpisů, - kontrolu obsahu a rozsahu místních provozních předpisů a provozních řádů, zda obsahují požadavky předpisů, návodů a pokynů výrobce a zda jsou v souladu s hodnocením rizik a odpovídají skutečnému stavu, - skutečnost, zda najetí kotlů bylo v souladu s příslušnými předpisy, taktéž provedené opravy, - vedení provozních deníků při provozu kotelního zařízení, zda zápisy odpovídají skutečnosti a jsou vedeny v předepsaném rozsahu dle příslušných předpisů, - seznámení zaměstnanců s vyhodnocenými riziky a přijatými opatřeními, - kvalifikaci a zdravotní způsobilost k obsluze a údržbě tlakových, plynových a elektrických zařízení, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 57 (celkem 112)

58 - vypracování plánu revizí a zkoušek, případně harmonogramu kontrol vyhrazených technických zařízení a jeho dodržování, - správné provádění a vyhodnocení kontrol, revizí, zkoušek a odstranění zjištěných nedostatků, - kontrolu vybavení a funkčnosti ochranných zařízení kotlů, plynového zařízení a kotelny, - zajištění přívodu vzduchu pro spalování a větrání a zajištění bezpečného způsobu odvádění zplodin hoření, - zajištění tlakového, elektrického a plynového zařízení proti vnějším vlivům, - vyhledávání a vyhodnocování rizik, používání OOPP. Kontroly u revizního technika vyhrazených technických zařízení byly zaměřeny zejména na: odst. 1 a 2, 102, 104, 105 zákoníku práce, - vyhodnocení rizik při provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení a přijetí opatření k jejich minimalizaci, - skutečnost, zda revizní technik má ke své činnosti předepsané technické vybavení, a pro toto technické vybavení má průvodní dokumentaci, - zda na základě provedené revize jsou případná opatření uvedená v revizní zprávě k zjištěným skutečnostem a nedostatkům při revizích a zkouškách stanovena revizním technikem tak, aby rizika těchto zjištění a nedostatků byla minimalizována, - zda revizní zprávy prováděné revizním technikem mají náležitosti předepsané příslušnými předpisy, - stanovení OOPP na základě vyhodnocení rizik, - kontrolu používání OOPP při revizní činnosti, - evidenci pracovních úrazů. Počet kontrolovaných subjektů celkem 34 Počet kontrolovaných právnických osob 22 Počet kontrolovaných fyzických osob 12 Počet kontrol celkem 34 Počet zjištěných nedostatků 95 Násobnost zjištěných nedostatků 145 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 58 (celkem 112)

59 Nejčastěji zjištěné nedostatky u provozovatele kotelního zařízení: - zaměstnavatelé neprovedli vyhledávání, vyhodnocení rizik a přijímání opatření k jejich minimalizaci při provozu kotelních zařízení a zařízení s jejich provozem souvisejícím a nezajistili tak zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace o seznámení s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením při provozu a údržbě kotelního zařízení, - zaměstnavatelé nezajistili školení o právních a ostatních předpisech k předepsané odborné způsobilosti obsluh vyhrazených technických zařízení, včetně vydání osvědčení k této činnosti a zdravotní způsobilosti k obsluze, - zaměstnavatelé neposkytovali na základě vyhodnocení rizik zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhledání, posuzování a vyhodnocení rizik, OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje, - provozovatelé neustanovili pracovníka odpovědného za provoz kotlů, provoz tlakových nádob stabilních a provoz plynovodu, - provozovatelé neměli v předepsaném rozsahu vypracovány pro provoz kotlů a provoz úpravy vody aktuální Místní provozní předpisy, - provozovatelé nezajistili vedení všech provozních deníků nebo karet předepsaných při provozu tlakového a plynového zařízení, - provozovatelé neměli vypracovány plány revizí a zkoušek, případně harmonogramy kontrol těchto vyhrazených zařízení i zařízení s ním související, - zaměstnavatelé nedbali na dodržování termínů revizí, zkoušek a kontrol u všech provozovaných vyhrazených zařízení a neodstraňovali zjištěné nedostatky a závady tak, aby rizika, vznikající z těchto nedostatků, byla co nejdříve minimalizována nebo zcela odstraněna, - provozovatelé kotelního zařízení neměli bezpečnostní výstroj a další ochranné zařízení kontrolované v předepsaných termínech, - u zařízení nebyl dodržen dostatečný pracovní a manipulační prostor umožňující provádět všechny obvyklé pracovní operace, - nevyhledávání, nevyhodnocování a nepřijímání opatření k minimalizaci rizik při provozu kotelního zařízení, - neustanovení osoby odpovědné za provoz kotelny, provoz tlakových nádob stabilních a provoz plynovodu, - neseznámení obsluh vyhrazených technických zařízení s riziky, hodnocením rizik a přijímáním opatření k minimalizaci rizik, týkajících se jejich práce a pracoviště, - neseznámení obsluh s místními provozními předpisy kotelních zařízení a zařízení souvisejících, - neprovádění kontrol, zkoušek bezpečnostní výstroje kotelních zařízení a zařízení souvisejících v předepsaném rozsahu a termínech, - nezajištění dostatečného pracovního a manipulačního prostoru, umožňujícího bezpečně provádět obvyklé pracovní operace (obsluhu, kontroly, revize, údržbu, apod.), - dveře kotelny otevírající se do venkovního prostoru nebyly opatřeny samočinným uzavíracím zařízením, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 59 (celkem 112)

60 - rozvod plynu nebyl chráněn po celé své délce ochranným nátěrem proti poškození korozí, - průchod plynovodu ochrannou trubkou nebyl utěsněn Dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti Kontroly byly provedeny se zaměřením na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti. Provoz plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti může být zdrojem nebo příčinou ohrožení zdraví nejen zaměstnanců kontrolovaného subjektu, ale i klientů (návštěvníků) zařízení. Plynová zařízení jsou technická zařízení, která při neodborné manipulaci nebo při nedodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci mohou být značně nebezpečná (výbuch, požár, havárie, apod.). Z těchto důvodů je nutno věnovat zvýšenou pozornost provozu i obsluze těchto vyhrazených zařízení. Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudacích jsou v prostorách s přístupem veřejnosti v některých případech zjišťovány závažné nedostatky, proto bylo nutné ověřit, jak je zajištěno následné bezpečné provozování plynových zařízení i s ohledem na zajištění bezpečného pohybu občanské veřejnosti. Kontroly byly zaměřeny zejména na: - vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení, - odbornou a zdravotní způsobilosti osob pověřených obsluhou nebo údržbou zařízení, - vedení provozní dokumentace, - stanovení opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových zařízení, - zajištění bezpečného stavu provozovaného plynového zařízení kontrolovaným subjektem pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, - doklady z kontrol a revizí (předepsané náležitosti a odpovídající odborná úroveň), - zajištění bezpečného přístupu pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení, - dostatečnou ochranu zařízení proti vnějším vlivům, - zabezpečení dostatečného přívodu spalovacího a větracího vzduchu, - vybavení přívodního potrubí plynu předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely než pro které je určeno, - provedení dostatečné protikorozní ochrany, značení protékajícího média, - označení uzávěrů plynu a zajištění bezpečného přístupu k nim. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 60 (celkem 112)

61 Počet kontrolovaných subjektů celkem 37 Počet kontrolovaných právnických osob 36 Počet kontrolovaných fyzických osob 1 Počet kontrol celkem 37 Počet zjištěných nedostatků 218 Násobnost zjištěných nedostatků 246 Nejčastěji zjištěné nedostatky: - zaměstnavatel nepřiděluje OOPP na základě vlastního vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, - zaměstnavatel (provozovatel) nezajistil odborně způsobilou obsluhu provozovaného plynového zařízení, - zaměstnavatel nezajistil, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána tak, aby byla zajištěna bezpečnost a zdraví osob, - zaměstnavatel (provozovatel plynového zařízení) nezajistil provádění revizí, zkoušek a kontrol instalovaných zařízení, - zaměstnavatel (provozovatel plynového zařízení) nezajistil v nízkotlaké plynové kotelně provádění pravidelných odborných prohlídek, - zaměstnavatel (provozovatel) nezajistil pro provoz plynového zařízení vypracování místního provozního řádu, případně návody pro provoz a obsluhu plynového zařízení a vedení provozního deníku těchto zařízení, - zaměstnavatel (provozovatel) nezajistil, aby instalované a provozované plynové zařízení bylo umístěno v dostatečně větraném prostoru, - zaměstnavatel (provozovatel) nezajistil umístění hlavního uzávěru plynu v souladu s požadavky platných předpisů, - zaměstnavatel (provozovatel plynového zařízení) nezajistil v provozované plynové kotelně požadované vybavení pro zajištění bezpečnosti provozu a požární ochrany, - zaměstnavatel (provozovatel plynového zařízení) nezajistil vypracování harmonogramu revizí provozovaných plynových zařízení, - dveře kotelny otevírající se do venkovního prostoru nebyly opatřeny samočinným uzavíracím zařízením, - rozvod plynu nebyl chráněn po celé své délce ochranným nátěrem proti poškození korozí, - průchod plynovodu ochrannou trubkou nebyl utěsněn. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 61 (celkem 112)

62 Kontrola systému BOZP u škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku Úkol byl proveden na základě opakujících se pracovních úrazů zaměstnanců a žáků během praktického vyučování a z důvodu dalšího zajišťování bezpečnosti praktického vyučování a stavu technických zařízení ve středních školách a učilištích, včetně soukromých škol. Z těchto důvodů bylo žádoucí provést kontrolu v této oblasti z hlediska prevence vzniku pracovního úrazu ve všech odvětvích výuky škol a školských zařízení zřízených pro praktické vyučování. Dále bylo nutné zaměřit se i na nově vzniklé subjekty a na subjekty, u nichž nebyly v posledních letech kontroly provedeny. Hlavním cílem tohoto úkolu bylo zjišťování a působení na dodržování bezpečnostních předpisů, tím zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což je předpokladem k postupnému snížení pracovní úrazovosti ve sféře školství, neboť vedle zaměstnanců se zde pohybuje hlavní objekt vzdělávacího procesu a tím jsou žáci. Dalším cílem úkolu bylo zjistit skutečný stav BOZP u kontrolovaných subjektů a stanovení opatření k nápravě. Kontroly byly v souladu s kontrolním seznamem zaměřeny zejména na: - prevenci rizik - vyhledávání a hodnocení rizika a přijímání opatření k jejich odstranění podle druhu činností, seznámení s riziky a se stanovenými opatřeními, - odbornou kvalifikaci k obsluze technických zařízení (např. vyhláška č. 50/1978 Sb.), - nebezpečné látky a přípravky (bezpečnostní listy, seznámení s účinky těchto látek a bezpečným zacházením, skladování na místech k tomu určených, v předepsaném množství a v bezpečných obalech, bezpečnostní označování látky a pracoviště), - zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP, poskytování, seznámení a kontrola používání přidělených OOPP, - vedení stanovené provozní dokumentace strojů a technických zařízení (podle zaměření praktického vyučování), kontrola stavu strojů z hlediska bezpečnosti a vhodnosti pro bezpečný výkon práce, - revize elektrických zařízení v objektu, odstraňování zjištěných nedostatků, kontroly používaných zařízení, - stanovení opatření proti opakování pracovních úrazů, - organizaci práce a pracovních postupů z hlediska bezpečnosti i ve výukových programech. Počet kontrol 34 Počet nedostatků v násobnosti 251 Počet zjištěných nedostatků 183 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 62 (celkem 112)

63 Nejčastěji zjištěné nedostatky: - zaměstnavatel nezajišťuje zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, která doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce, - zaměstnavatel nezajišťuje úkoly v oblasti prevence rizik dané platnými právními předpisy, - zaměstnavatel neposkytuje zaměstnancům OOPP, mycí, čistící a dezinfekčních prostředky podle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, - zaměstnavatel neudržuje OOPP v použitelném stavu a nekontroluje jejich používání, - zaměstnavatel nezajistil, aby stroje, technická zařízení a nářadí byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, při které jsou používány, - zaměstnavatel nezajišťuje, aby stroje, technická zařízení a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány, - zaměstnavatel nezajistil, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska BOZP odpovídaly bezpečnostním požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, - zaměstnavatel nezajistil umístění bezpečnostních značek na pracovištích a v prostorách praktického vyučování, ve kterých jsou vykonávány práce, při kterých může dojít k poškození zdraví, - zaměstnavatel nezajišťuje pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize elektrických zařízení, hromosvodů, elektrických spotřebičů (včetně didaktických pomůcek) Společná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Pravidelná kontrola na základě požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů, je každý rok prováděna v koordinaci s ostatními orgány státní správy pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Kontroly u provozovatelů koordinuje Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno. Nově bylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje a Krajským úřadem Zlínského kraje rozhodnuto o zařazení 2 nových subjektů do režimu zákona č. 59/2006 Sb., uvedené krajské úřady dále definitivně schválily bezpečnostní dokumentace 9 subjektů. Předmětem kontrol bylo především : - odstranění nedostatků z minulé kontroly, - plnění přijatých opatření z bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 63 (celkem 112)

64 - péče o zaměstnance, především odborná a zdravotní způsobilost, školení zaměstnanců o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rizicích práce s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci, - ověřování znalostí a dodržování předpisů a pokynů, - průvodní a provozní dokumentace, - poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci, - posouzení stavu technického zařízení uvedeného v dokumentaci vzhledem k reálnému stavu, včetně revizí zařízení, stavu elektroinstalace, tlakových a plynových zařízení (za účasti specialistů vyhrazených technických zařízení), - skladování a manipulace s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest, - bezpečnost vykládky a nakládky nebezpečných látek, - opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostor, písemná dokumentace), - pracovní podmínky a to zejména pracovní režim zaměstnanců a zaměstnávání žen a mladistvých. V roce 2011 bylo na OIP posuzováno 6 dokumentací (aktualizace již dříve posuzovaných zpráv a programů), pouze v 1 případě se jednalo o zcela novou dokumentaci a provoz. OIP se v roce 2011 neúčastnil žádných připomínkových řízeních k navržené zóně havarijního plánování. Dále bylo v roce 2011 provedeno na území Jihomoravského kraje a Zlínského kraje celkem 16 kontrol u provozovatelů, kontroly byly prováděny v objektech skupin A i B. Speciální následné kontroly nebyly v roce 2011 prováděny. Nejčastěji zjištěné nedostatky: - vadný stav elektroinstalace, - neprovádění kontrol a revizí vyhrazených technických zařízení, - neodstraňování závad z revizí elektrických zařízení. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 64 (celkem 112)

65 3.2 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Dodržování pracovněprávních předpisů včetně BOZP u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením OIP provedl v roce 2011 celkem 6 kontrol, souvisejících s hlavním úkolem Ve všech kontrolovaných subjektech bylo zjištěno porušení, na základě kterého bylo vydáno opatření na jejich odstranění. Pouze u jednoho kontrolovaného subjektu byla navržena a následně uložena pokuta z důvodu nedodržení výše zaručené mzdy a nevyplacení mezd zaměstnancům za vykonanou práci v zákonném termínu. Smyslem kontroly bylo mimo jiné i v souladu s 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona o inspekci práce zjistit případné zneužívání zaměstnávání zdravotně postižených zaměstnanců, na které zaměstnavatel čerpá státní dotace. Zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením porušovali pracovněprávní předpisy ve stejných oblastech jako jiní zaměstnavatelé. V zjištěných porušeních převládají problémy s minimální a zaručenou mzdou a splatností mzdy. Rozšířené porušení je i neinformovanost zaměstnanců vyplývající z 37 zákoníku práce a vydáváním potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při ukončení pracovního poměru. Spolupráce se všemi zainteresovanými ÚP byla výborná, podklady, které jsme požadovali, nám byly včas a v řádné kvalitě předány. Seznam kontrolovaných osob byl sestaven na základě pragmatického výběru OIP Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních podnicích potravinářského průmyslu OIP provedl v roce 2011 celkem 13 kontrol, ve většině kontrolovaných subjektech bylo zjištěno porušení pracovněprávních předpisů a na základě těchto porušení byla vydána opatření na jejich odstranění. V jednom případě došlo zároveň k uložení sankce. V oblasti vzniku, změn a skončení pracovního poměru byla zjištěna porušení zejména při vzniku pracovního poměru a to neinformování o obsahu pracovního poměru zaměstnanců vyplývající z 37 odst. 1, zákoníku práce a při vydávání potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při ukončení pracovního poměru zaměstnanců dle 313 odst. 1 zákoníku práce. Potvrzení o zaměstnání nebyla vydávána při skončení pracovního poměru a nebyly v nich uvedeny veškeré zákonné náležitosti jako např. druh konaných prací apod.v jednom případě došlo ze strany zaměstnavatele k nedostatku pozdě vydané písemné formy změny mzdového výměru při změně výši měsíční mzdy. Zaměstnavatelé rozvrhli pracovní dobu tak, aby délka pracovní doby v týdnu činila: - v jednosměnném provozu nejvíce 40 hod., - v dvousměnném pracovním režimu 38,75 hod., - v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu 37,5 hod.. Zaměstnavatele uplatňovaly zejména 40 hod. rozvržení pracovní doby, v jednom případě dokonce kratší rozvržení pracovní doby v délce 35 hod. Pravděpodobně Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 65 (celkem 112)

66 problémová oblast je poskytování přestávek v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, neboť zaměstnanci se u výkonu práce při výrobě studené kuchyně a pekárenských či cukrárenských výrobků musejí vystřídat. Přesto v této oblasti byla zjištěna porušení pouze u dvou zaměstnavatelů dle 88 odst. 1 zákoníku práce. Porušení v oblasti nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu nebyla zjištěna. Po zhodnocení provedených kontrol v rámci hlavního úkolu Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních podnicích potravinářského průmyslu lze ve většině případů konstatovat, že zaměstnavatelé vedli evidenci pracovní doby o odpracované době tak, aby byl zřejmý příchod a odchod zaměstnanců do a ze zaměstnání, dále pak případná práce přesčas, práce v sobotu a neděli a noční práce. V některých případech došlo k nedostatečnému vedení evidence pracovní doby, která nebyla v souladu s ust. 96 odst. 1 zákoníku práce. Podezření na dvojí evidenci pracovní doby je pouze domněnkou z důvodu nejednoznačnosti legislativy v oblasti evidence pracovní doby. Z výše uvedeného vyplývá, že hypotéza, která se nabízí, u hodnocení oblasti pracovní doby jako problémové, se nepotvrdila. Z provedených kontrol vyplynulo, že další problematickou oblastí je odměňování zaměstnanců. NV č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, požaduje podle skupiny prací pro účely nejnižší úrovně zaručené mzdy v oboru výroby potravin, zařadit zaměstnance alespoň do 2. a 3. skupiny prací. Zaměstnavatelé nedodržovali zařazení zaměstnanců dle NV č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za zmínku stojí, že pouze v jednom případě bylo zaměstnancům na pozici cukrář/cukrářka poskytována minimální mzda 8 000,- Kč a v jednom případě došlo k poskytnutí odměny z dohody konané mimo pracovní poměr nižší než minimální mzda. Zaměstnavatelé ve většině případů poskytovali mzdu na úrovni mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou. K uvedenému, sdělili v průběhu kontroly, že se jednalo zejména o neznalost výše uvedeného NV č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí a ne o úmyslné nedodržování legislativy. Zaměstnavatelé ve většině případů dodržovali ustanovení zákoníku práce v oblasti odměňování za práci v noci, práci o sobotách a nedělích, práci ve svátek, práci přesčas. Pouze v jednom případě došlo k prokazatelnému porušení v oblasti neposkytnutí příplatků za práci přesčas dle ust. 114 odst. 1 zákoníku práce a příplatků za noční práci a za práci v sobotu a neděli dle 115 a 116 zákoníku práce. V jednom případě došlo k provedení srážek ze mzdy bez písemné dohody o srážkách ze mzdy dle 327 zákoníku práce. Kontrolou bylo zjištěno, že se jednalo o srážky za poskytnuté obědy u zaměstnavatele. V oblasti určení čerpání dovolené a náhrady za dovolenou nebyla provedenými kontrolami zjištěna žádné porušení. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 66 (celkem 112)

67 Kontrolované subjekty byly vybrány na základě: - došlých podnětů celkem se jednalo o sedm kontrolovaných subjektů na základě podnětu, - vytipováním subjektů z registru ekonomických subjektů celkem se jednalo o šest kontrolovaných subjektů na základě registru ekonomických subjektů. Do kontrolního vzorku byly zahrnuty profese, které přímo souvisejí se zadáním hlavního úkolu Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních podnicích potravinářského průmyslu. Zejména se jednalo o pozice: - cukrář/cukrářka, - pomocný cukrář/ pomocná cukrářka, - dělník v potravinářské výrobě/ dělnice v potravinářské výrobě, - dělník při výrobě pečiva/ dělnice při výrobě pečiva, - samostatný mistr pekař, - kuchař/ kuchařka. V průběhu kontrol však dochází i k dalším zjištěním a poznatkům jako např.: V rámci úkolu dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v malých a středních podnicích potravinářského průmyslu došlo k zjištění, že zaměstnavatel se silným regionálním zastoupením sítí poboček pekáren sjednal se svými zaměstnanci v pracovních smlouvách neplatným způsobem konkurenční doložku ve výši ,- Kč, z důvodu obavy vynášení informací jeho receptů a technologických postupů při výrobě pečiva. Konkurenční doložku sjednal již ve zkušební době, čímž je dle 310 odst.1, 2 zákoníku práce neplatná. Zároveň nebyl sjednán závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Výše uvedenou konkurenční doložku, však neuplatňuje a jedná se pouze o zastrašování zaměstnanců. Na tuto skutečnost byl zaměstnavatel ze strany OIP upozorněn v rámci 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce Kontroly dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti Ochrana zaměstnanců v oblasti soukromoprávních vztahů se stala v roce 2011 jedním z hlavních úkolů systému SÚIP. Právo na ochranu soukromí je jedním ze základních lidských práv, jež je chráněno jak vnitrostátními prameny práva, tak prameny práva mezinárodního. Důležitost tohoto základního práva potvrzuje rovněž rozsáhlá judikatura. Znamená to, že "právo na ochranu osobního soukromí je právem fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům a zároveň se bránit neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Pro zajištění těchto práv byla provedena kontrola u 7 podnikatelských subjektů v Jihomoravském a Zlínském kraji. Z kontrolovaných subjektů nebylo zjištěno, že by zaměstnavatelé monitorovali telefonní hovory zaměstnanců nebo kontrolovali jejich elektronickou poštu. Kontrola OIP akceptovala především skutečnost, že pracovněprávní vztahy jsou do jisté míry specifické, Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 67 (celkem 112)

68 neboť zaměstnanec je v určitém vztahu závislosti na zaměstnavateli. Jedná se tak o vztah fakticky nerovný, proto je třeba, aby právo tuto nerovnováhu vyrovnávalo zvýšenou ochranou zaměstnance. Ochranu soukromí zaměstnanců upravuje Zákoník práce v 316 odst. 2, ve kterém je stanoveno, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Při kontrolách se potvrdilo, že toto pravidlo přitom neplatí zcela absolutně, neboť mohou existovat případy, kdy by taková ochrana zaměstnance příliš zasahovala do práv a oprávněných zájmů zaměstnavatele. Proto zákon stanoví, že je-li u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen informovat přímo zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího průběhu. Ani v těchto odůvodněných případech nesmí tedy nikdy probíhat sledování zaměstnance skrytě včetně odposlechu telefonních hovorů. Jakákoliv skrytá kontrola mimo zákoník práce představuje porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropské úmluvy). Ochrana osobních práv zaměstnanců kontrola elektronické a listovní pošty představuje rovněž porušení platné legislativy. Zaměstnavatel se toho nemusí dopustit pouze skrytým sledováním kamerovým systémem, ale například také skrytou kontrolou obsahu korespondence, kam jsou řazeny také telefonní hovory a . Je tedy zřejmé, že ochrana práva zaměstnance na soukromí má vysokou důležitost, kterou jí přiznává jak právní úprava, tak judikatura. V praxi mají zaměstnanci často problém domoci se svého práva, proto volají po ochraně zvnějšku. V tom spočívá i úloha orgánů SÚIP na které se mohou v takovém případě obracet, Kontrola je prováděna dle 5 zákona o inspekci práce a ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. U žádného z kontrolovaných subjektů nedošlo k takovému porušení, že by byla sledována elektronická nebo listovní pošta zaměstnanců. Mohou existovat případy, kdy je třeba, aby zaměstnavatel ve svých prostorech skutečně monitoring uplatil. Je tedy nutné akceptovat závažný důvod na jeho straně. Ani v těchto odůvodněných případech nesmí tedy nikdy probíhat sledování zaměstnance bez jeho vědomí. Stejně tak se judikatura Evropského soudu pro lidská práva jednoznačně kloní k tomu, že pokud má zaměstnanec rozumné oprávněné očekávání soukromí představuje jakákoliv jeho skrytá kontrola porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Evropské úmluvy). Porušení tohoto článku se pak zaměstnavatel se může dopustit i také skrytou kontrolou obsahu korespondence, kam jsou řazeny také telefonní hovory a , což u kontrolovaných subjektů v rámci tohoto úkolu, jak jsme uvedli výše, zjištěno nebylo. Je jednoznačné, že ochrana práva zaměstnance na soukromí má vysokou důležitost, kterou jí přiznává jak právní úprava, tak judikatura. OIP se proto zajímal o to, zda je sledování kamerovým systémem, popřípadě i jiné sledování zaměstnanců uvedeno ve vnitřních předpisech zaměstnavatele. Všechny kontrolované subjekty bez problémů poskytly veškeré požadované informace. Osobním údajem je jakákoliv informace tykající se určeného nebo určitelného subjektu. Je to tedy i kamerový záznam zaměstnance. To si však mnoho zaměstnavatelů neuvědomuje. Úřad dříve zastával právní názor, že úprava v zákoníku práce je speciální k úpravě obsažené v zákoně o ochraně osobních údajů a pravomoc inspekce práce má přednost před výkonem kontrolní kompetence Úřadu. Tento výklad byl i s ohledem na nedostatečnou možnost správního trestání nakonec úřadem opuštěn a bylo uznáno, že kontrolní Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 68 (celkem 112)

69 pravomoci mohou vykonávat oba orgány souběžně. Úřad sám disponuje kontrolní a především sankční pravomocí, přičemž sankce mohou činit v případě odpovědnosti právnické osoby za správní delikt i několik milionů korun. Nejčastějším deliktem je z hlediska zákona o ochraně osobních údajů zpracovávání osobních údajů bez souhlasu příslušného subjektu. Může stát i to, že zaměstnavatel v podstatě donutí zaměstnance podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů, tedy se sledováním kamerovým systémem. V takovém případě lze důvodně pochybovat o tom, zda je takový souhlas platným právním úkonem s ohledem na neexistenci vůle jednající osoby, resp. na deformaci této vůle zaměstnavatelem. Zaměstnanec se tak v těchto případech může dovolávat neplatnosti tohoto vynuceného souhlasu. Souhlas se zpracováním může zaměstnanec také odvolat. V takovém případě je zaměstnavatel povinen skončit se zpracováváním osobních údajů, neboť dle 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů je správce povinen být schopen prokázat souhlas subjektu údajů se zpracováním po celou dobu zpracování. Hlavní úlohou kamerového systému je bezesporu ochrana majetku, života a zdraví všech občanů, kteří se v monitorovaném prostoru nacházejí. Nezastupitelná role spočívá ale i v účinku preventivním, zejména v boji proti vandalismu a kriminalitě. Mnoho potencionálních nežádoucích návštěvníků odradí už jen samotná přítomnost zařízení, která by mohla vést k jejich rychlému odhalení. Ačkoliv se nejedná o veřejné prostranství, je nezbytné, aby o instalaci kamerového systému byli všichni zaměstnanci prokazatelně informování, protože monitorování může významně zasáhnout do jejich soukromí. Skrytá instalace je absolutně nepřípustná. Přesto však máme za to, že není prokázáno, že by existovala úzká vazba mezi monitorováním na pracovištích a výkonností zaměstnanců Za efektivnost práce zaměstnanců odpovídají výhradně vedoucí na všech stupních řízení a mají k tomu potřebné ekonomické i právní nástroje. Odpovídají za to, že zaměstnanci dodržují právní a ostatní předpisy vztahující se k jejich práci, že řádně hospodaří se svěřenými prostředky a nejednají v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Existují nepochybně pracoviště, kde je monitorování na místě, zejména kvůli bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale obecně je nelze prosazovat s ohledem na možná rizika zneužití získaných dat. Z těchto důvodů bude zajímavé dle tématu hlavního úkolu zaměřit kontroly orgánů státní inspekce práce i v příštím období Dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce V období roku 2011 bylo provedeno 17 kontrol, z toho 10 u agentur práce (z toho 1 následná) a 7 u uživatelů (z toho 1 následná). Počet kontrol byl dodržen a mírně překročen a to i přesto, že souběžně probíhal úkol Koordinované kontroly v oblasti agenturního zaměstnávání. Stejně jako v předchozím roce, prvotní výběr agentur práce byl proveden z databáze vedené MPSV. Následně byly vybrané AP telefonicky kontaktovány a bylo zjišťováno, zda aktivně vykonávají agenturní činnost a jaké mají uživatele. Na základě těchto informací byl výběr upřesněn a doplněn. Kontrolní vzorek byl sestaven v poměru 1:1 jedna agentura a jeden uživatel. Při výběru kontrolního vzorku agentur práce již bylo přihlédnuto ke skutečnosti, kde vybrané agentury práce mají uživatele a přednostně byly voleny ty agentury práce, která přidělují zaměstnance k výkonu práce u uživatelů sídlících v místní příslušnosti OIP. Během roku byl seznam upravován podle nových skutečností např. podnět ke kontrole, který byl směřován proti agentuře, případně uživateli, byl zařazen do plánu kontrol. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 69 (celkem 112)

70 U uživatelů prováděl kontrolu inspektor PVP. Při kontrolní činnosti bylo postupováno podle předmětu kontroly. Předmět kontroly byl rozšířen, pokud se jednalo o zařazení kontroly s využitím podnětu. Pokud v oblasti dle zadání úkolu nebylo zjištěno porušení, nebyla tato skutečnost pozitivně konstatována. Kontaktnost kontrolovaných osob byla bezproblémová. Pokud nebylo možné jednat přímo se statutárním zástupcem, byla zmocněná jiná osoba, která měla plnou moc k zastupování při kontrole. Vzhledem ke skutečnosti, že místní příslušnost není vždy dodržena, je zde riziko duplicitního zahajování kontrol u jednoho subjektu /zejména u agentury práce/ v rámci systému SÚIP. Toto je způsobeno celorepublikovou působností mnoha agentur /resp. uživatelů/. V případě kontrol agentur práce a jejich uživatelů se jeví ale efektivnější, aby agenturu i uživatele kontroloval jeden OIP /jeden inspektor/ přesto, že není dodržena místní příslušnost. Dostupnost potřebných dokladů byla dobrá kontrolované subjekty, pokud měly doklady v centrále, doručily žádané doklady do sídla OIP, nebo do své pobočky v Brně. Obecně je častým jevem, že agentura práce sídlí v Praze nebo v Brně a uživatele má v různých místech republiky. Snahou bylo vybírat agentury, které mají v blízkosti i svého uživatele, jelikož pokud sídlo bylo ve vzdáleném místě, bylo časově náročnější tyto doklady postupně od kontrolované osoby získávat. V přístupu kontrolovaných osob k provádění kontrol se projevil dlouhodobý tlak na kontrolní činnost v této oblasti. Agentury práce jsou informovanější o povinnostech, které musí dodržovat. Kontrola u agentury práce i u jejího uživatele byla prováděna souběžně, aby se získané informace mohly porovnávat a doplňovat během kontrolního šetření. Vzorek kontrolovaných agentur práce nemá statisticky vypovídací hodnotu, jelikož byly vybrány většinou agentury, kde bylo předem prověřeno, že činnost vyvíjí a uživatele mají. Přesto bylo v počtu 10 agentur zjištěno, že 3 v současné době zaměstnance nepřidělují. V rámci kontrolního vzorku byli vybráni srovnatelní zaměstnanci uživatele. Pro porovnání mzdových podmínek v ojedinělých případech nebylo možné srovnání, vzhledem ke skutečnosti, že uživatel využíval agenturní zaměstnance na činnosti, které nezajišťoval svými kmenovými zaměstnanci. Porušení agentur práce období roku 2011 poř. č Porušení Zákoník práce Četnost Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení neobsahovala stanovené náležitosti Nevydání potvrzení o zaměstnání nebo neúplné náležitosti Pokyn k dočasnému přidělení zaměstnance neobsahoval stanovené náležitosti nebo nebyl vydán Nezabezpečeno, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. 308 odst odst odst odst. 5 3 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 70 (celkem 112)

71 5. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance není uzavřena Nevyplacena mzda za práci přesčas 114 odst Neposkytnuta náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené 222 odst Nevede evidenci pracovní doby Srážka ze mzdy vyšší, než je nezabavitelná částka V dohodě o pracovní činnosti není stanovena výše odměny Nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu 92 odst. 1 a Nevyplacena zaručená mzda 112 odst. 3 písm. a) Provádí jiné, než stanovené srážky ze mzdy 146 písm. b) Odchylná úprava práv týkajících se mzdy, nižší než právo 2 odst Neukončen písemně pracovní poměr 48 odst Nevyplacena odměna z dohody o pracovní činnosti Neinformování zaměstnance o obsahu pracovního poměru 37 odst Nevyplacen příplatek za práci v so a ne 118 odst Neposkytnuta náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti Porovnáním zjištěných nedostatků v roce 2010 s rokem 2011 vyplývá, že nejčastější porušení u kontrolovaných agentur práce, zjištěné v roce 2010, a to neinformování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru, se již často neobjevuje. Toto porušení, které není v praxi závažné a jedná se spíše o administrativní nedostatky, již kontrolované agentury práce dodržují a ukazuje to na větší informovanost o povinnostech zaměstnavatele. Jako závažnější se jeví další nejpočetnější nedostatky, a to, že agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (není vydáván písemný pokyn k přidělení zaměstnance, nebo neobsahuje všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Ze znění ustanovení 308 odst. 1 by bylo možné dovodit, že zákon počítá s tím, že dohoda mezi uživatelem a agenturou práce je vždy individualizována ve vztahu ke konkrétní osobě přidělovanému zaměstnanci. V praxi sice dochází k situacím, kdy se spolupráce agentury práce s uživatelem odehraje v úrovni jednorázového přidělení jednoho zaměstnance, častější je však opakovaná spolupráce. V takovém případě se požadavek individualizace dohody o dočasném přidělení snaží účastníci naplnit např. tak, že uzavírají rámcové smlouvy mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo v případě neaktuálních dodatků nebo příloh vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle 308 zákoníku práce. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 71 (celkem 112)

72 V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance / 309 odst. 5 zákoníku práce/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do dohody o dočasném přidělení zaměstnance. Byla ale zjištěna i opakovaná porušení v oblasti rovného přístupu, kdy byla agentura práce prokazatelně seznámena s kolektivní smlouvou uživatele. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování. Celkově lze konstatovat pokles zjištěných porušení a větší snahu agentur práce o důsledné dodržování zákonných povinností. Porušení uživatelů období roku 2011 P.č. Porušení Zákoník práce Četnost 1. Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení neobsahovala stanovené náležitosti 308 odst Nezabezpečeno, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou 309 odst. 5 4 nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. 3. Nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu 92 odst. 1 a 3 4 Nezměněn obsah pracovní smlouvy písemně při změně 4. obsahu pracovního poměru 40 odst Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance není uzavřena Zasílání mzdy na účet bez žádosti zaměstnance 143 odst Provádí jiné, než stanovené srážky ze mzdy 146 písm. b) 1 8. Nevydání potvrzení o zaměstnání nebo neúplné náležitosti 313 odst Neposkytnuta mzda 38 odst. 1 písm. a) a 141 odst. 1 1 V oblasti povinností, vyplývajících z 308 zákoníku práce, bylo postupováno obdobně, jako u agentur práce, vzhledem ke skutečnosti, že povinnost uzavření dohody je dvoustranná. Na základě zjištěných nedostatků, pokud nejsou odstraněny již během kontroly, je vydáváno opatření k odstranění nedostatků a stanoveny lhůty k jejich odstranění. Současně je těmto kontrolovaným subjektům uloženo, aby v přiměřených lhůtách zaslaly písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům. Je vyžadováno doložení odstranění nedostatků doklady, ze kterých je odstranění nedostatků zřejmé. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 72 (celkem 112)

73 Následná kontrola byla provedena v jednom případě, kde bylo zjištěno, že vytknutá porušení se opakovaně vyskytují. Při ukládání pokut je určující závažnost porušení, zda se jedná o opakovaná porušení, zda jsou systémová nebo se jedná o jednorázovou chybu. Při rozhodování se nepreferují určitá porušení, ale jako závažnější se jeví porušení, která se vztahují ke mzdovým nebo pracovním nárokům zaměstnanců. Přihlíží se k rozsahu porušení, k velikosti kontrolovaného subjektu. Zohledňuje se i postoj kontrolované osoby vůči vytknutým nedostatkům, snaha nedostatky odstranit již během kontroly. Vzhledem ke skutečnosti, že na základě porušení 308 a 309 zákoníku práce je možné MPSV správním rozhodnutím odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání, rozlišuje se, zda se jedná spíše o administrativní nedostatek /místo narození/ nebo o systémové chyby /neuzavření dohody, atd./. Zaměstnavatelé zajišťují plnění svých úkolů, kromě zaměstnanců v pracovním vztahu /včetně agenturního zaměstnávání/, dalšími fyzickými osobami na základě jiných, než pracovních vztahů. Tato práce naplňuje znaky závislé práce dle ustanovení 2 odst. 4 zákoníku práce výlučně osobní výkon práce pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů, jeho jménem, ve stanovené nebo dohodnuté době na určeném pracovišti popř. na jiném dohodnutém místě, pracovními prostředky zaměstnavatele, na jeho náklady a jeho odpovědnost. Stejně je vytýkán tento postup firmám mezi kterými jsou také agentury nebo družstva, které skrytě ve formě služby nebo díla - tyto pracovní síly poskytují s upozorněním, že se jedná o závislou práci Kontroly vzniku pracovního poměru v základních a středních školách Kontroly byly provedeny na základě požadavku České školní inspekce Jihomoravského inspektorátu Brno a to v počtu tří kontrol. Tyto organizace se byly též uvedeny na seznamu, který poskytl ÚP. Všechny tyto kontrolované organizace se nacházejí v okrese Brno město. Kontrola byla provedena u 26 zaměstnanců z celkového počtu 276 zaměstnanců. Kontrolovaný vzorek zaměstnanců tvořily učitelé a mistři odborného výcviku. Spolupráce s Českou školní inspekcí je na velmi dobré dobrá. Po provedení kontrol byla inspekci zaslána informace o provedených kontrolách. U dvou kontrolovaných organizací nebylo zjištěno porušení dle ustanovení 39 zákoníku práce. U jedné organizace bylo zjištěno porušení ustanovení 39 zákoníku práce a to v jednom případě. Pokuta udělena nebyla pracovní poměr byl ukončen dohodou v listopadu roku U jedné organizace bylo zjištěno porušení ustanovení 39 zákoníku práce a to v jednom případě. Jednalo se o pracovní poměr prodlužovaný vždy po jednom roce od roku Kontrolovaná osoba při kontrole předložila žádosti o prodloužení na období jednoho roku na žádost zaměstnance. Pracovní poměr tohoto zaměstnance skončil Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 73 (celkem 112)

74 Jednalo se o učitele cizích jazyků, který ve své žádosti uváděl možnost vycestování za prací mino Českou republiku Provádění plánovaných koordinovaných kontrol v součinnosti orgánů ÚP, SÚIP a ČSSZ a v oblasti předpisů o zaměstnanosti, pracovních podmínek a vztahů, včetně BOZP a sociálního pojištění. Před zahájením samotného výkonu koordinovaných kontrol na základě zadání úkolu inspektoři OIP v součinnosti s kontrolními pracovníky ÚP sestavili tzv. plán kontrol. Při sestavování plánu kontrol spolu inspektoři a kontrolní pracovníci ÚP spolupracovali a zohlednili i poznatky další zúčastněných složek, tj. ČSSZ, PCŘ a Celní správy. Takřka ihned poté, co proběhly první koordinované kontroly a zažila se praxe provádění těchto kontrol, byly navázány osobní vztahy napříč zúčastněnými složkami. Tyto osobní kontakty přispěly k hladkému průběhu kontrol. V případě drobných nesrovnalostí a nejasností, byly tyto odstraňovány a řešeny pomocí dostupných komunikačních prostředků (inspektoři a kontrolní pracovníci často komunikovali i prostřednictvím osobních prostředků [telefonů, ů]). Při sestavování konkrétních plánů kontrol vycházeli inspektoři a kontrolní pracovníci ÚP z místní znalosti odvětví, která jsou, jako zaměstnavatelé, v dané oblasti dominantní (například na Zlínsku převazují zaměstnavatelé z kovozpracovatelských odvětví a odvětví vážící se na obuvnický průmysl, na Vsetínsku převažují zaměstnavatelé z dřevozpracovatelských a potravinářských odvětví, na Brněnsku převládají zaměstnavatelé ze strojírenských a textilních odvětví, dále jsou jako zaměstnavatele významné i obchodní řetězce, na Kroměřížsku je jedním z nejvýznamnějších odvětví stavebnictví). Významným zdrojem informací pro sestavování jednotlivých plánů kontrol byly seznamy pojištěnců, které poskytla ČSSZ. Z uvedených seznamů bylo možno dovodit (a to i bez místní znalosti), jaký počet a jakou strukturu zaměstnanců lze u konkrétního zaměstnavatele očekávat. Uvedené bylo významné zejména v případech, kdy byl kontrolovaný subjekt zařazen do kontrolního seznamu na návrh příslušníků PČR, nebo Celní správy. Inspektoři vycházeli při sestavování plánu kontrol a při výběru jednotlivých kontrolovaných subjektů také z dlouhodobých zkušeností. Na základě těchto vybírali ke kontrolám subjekty, u kterých předpokládali zaměstnávání cizích státních příslušníků a to jak ze zemí členských států Evropské unie, tak zaměstnávání státních příslušníků z tzv. třetích zemí. Lze tedy konstatovat, že v rámci zadání úkolu bylo kontrolováno široké spektrum zaměstnavatelů napříč většinou významných odvětví. Mezi kontrolované subjekty byly však zařazen i reprezentanti odvětví, která jsou v rámci Jihomoravského a Zlínského kraje minoritní (např. sklozpracovatelské podniky). Zaměstnavatelé z odvětví představující nejvýznamnější zaměstnavatele, nebo u nichž byl předpoklad, že zaměstnávají cizince, popř. jsou jim cizinci k výkonu práce přidělováni agenturami práce (uvedené poznatky pramenily z předchozí inspekční a kontrolní činnosti zúčastněných složek), a spadali do sféry místní působnosti OIP, byly do plánů koordinovaných kontrol zařazovány samozřejmě nečastěji. V rámci zadání úkolu byly všechny kontroly prováděné inspektory zahajovány v koordinaci s pracovníky ÚP, ČSSZ, PČR a Celní správy. Následnou realizaci kontroly prováděli inspektoři (zejména inspektoři odboru pracovních vztahů a podmínek) samostatně, v rámci svých možností s ohledem na legitimní možnosti a potřeby kontrolovaných subjektů. Kontrolované subjekty nemají často k dispozici doklady Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 74 (celkem 112)

75 potřebné k ukončení kontroly na místě výkonu práce konkrétních zaměstnanců. To platí pro většinu kontrolovaných subjektů, zejména pak pro oblast stavebnictví. Na koordinovaných kontrolách v rámci zadání úkolu se účastnili rovněž inspektoři oblasti BOZP. Ti se podílely na koordinovaných kontrolách zejména u kontrol subjektů v oblasti stavebnictví. Další účast inspektorů BOZP byla rovnoměrně rozvrstvena do odvětví stravování, kovo, výroby armatur, lisování plastů, zemědělství a textilní výroby. Kontroly za účasti inspektorů oblasti BOZP byly uskutečňovány v případech, kdy byl předpoklad (např. z předchozí kontrolní činnosti), že bude jejich účast na koordinované kontrole užitečná a účelná. Inspektoři OIP provedli na základě zadání HÚ celkem 138 koordinovaných kontrol. Z toho 117 u právnických osob a 21 u fyzických osob. Z toho pouze u 21 kontrolovaných subjekty nebyla shledána žádná porušení platných předpisů, které se dotýkají věcné příslušnosti OIP. V průběhu koordinovaných kontrol bylo zjištěno celkem 413 porušení platných právních předpisů u 117 z kontrolovaných subjektů (co do četnosti se jedná o porušení platných předpisů u 1749 osob). Data počtu porušení v jednotlivých oblastech jsou shrnuta v následující tabulce. Kontrolovaná oblast Počet nedostatků Násobnost BOZP 9 9 Rovné zacházení 8 94 Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Odměňování zaměstnanců Náhrady Pracovní doba Dovolená 3 8 Agenturní zaměstnávání 2 2 Z uvedené tabulky je zřejmé, že největší počet zjištěných porušení platných předpisu je v oblasti pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, v oblasti odměňování a v oblast pracovní doby. Při zahajování koordinovaných kontrol v součinnosti s pracovníky ÚP, ČSSZ, PČR a Celní správy nedošlo k významnějším komplikacím. Model koordinovaných kontrol (úkol byl prvním při jehož naplňování byl aplikován) překvapoval zástupce kontrolovaných subjektů i zaměstnance nasazením a počtem uniformovaných složek, to bylo pro kontrolované subjekty bezesporu novum. Významnou komplikací (nikoli překvapením), byla skutečnost, že kontrolované subjekty nemají povinnost uchovávat doklady, které jsou předmětem kontroly (a to ani základní doklady, kterými by doložily existenci a dobu vzniku pracovního poměru, nebo některé z tzv. dohod), na pracovištích zaměstnavatelů, nebo na konkrétních místech výkonu práce. To výrazně ztěžuje možnost prokázat existenci zejména nelegálního Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 75 (celkem 112)

76 zaměstnání tuzemců. Zkušenosti inspektorů vedou k domněnce, že v mnoha případech byla nelegální práce, následně zlegalizována narychlo sepsanou, a posléze doloženou, nejčastěji dohodou o provedení práce. K této praxi přispívá i fakt, že v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nemá zaměstnavatel povinnost evidovat pracovní dobu a činí tak jen o své vlastní vůli a vzácně. Inspektor tedy v takovém případě není sto prokázat, zda byla dohoda sepsána ex post a kolik hodin konkrétní zaměstnanec v rámci uvedených dohod odpracoval. Musí se spokojit, např. jen s ústním prohlášením zástupce kontrolované osoby o počtu odpracovaných hodin. V den zahájení kontrol byly zaměstnanci vyzváni inspektory k podání informace (v rámci záznamu o poskytnutí informace dle ustanovení 7 odst. 1 písm. c) zákona o inspekci práce), ve kterých jim byly kladeny otázky směřující k odhalení nelegálního naměstnávání, popřípadě zastřené závislé činnosti. Snaha prolomit mlčenlivost zaměstnanců, kteří v kontrolovaném subjektu vidí perspektivu dalšího zaměstnání, se v drtivé většině případů míjela účinkem. K uvedenému přispívá i fakt, že si je značná část zaměstnanců vědoma toho, že i oni jsou, za předpokladu prokázání nelegálního zaměstnání, vystaveni nebezpečí sankce (např. finanční přestupek nebo vyřazení z evidence). Ve většině případů došlo v den zahájení kontroly, ze strany inspektorů, pouze k aktu zahájení kontroly. Jednak často nemají kontrolované subjekty doklady, nutné k výkonu kontroly v místě kontroly, jednak by kontrola inspektora (zejména inspektora odboru pracovních vztahů a podmínek) neúměrně vázala další zúčastněné složky na jedno místo a to v řádu hodin i při drastickém zeštíhlení kontrolované problematiky. Tedy v den zahájení kontroly inspektoři zajistili jen nejdůležitější doklady a pokračování kontroly sjednali se zástupci kontrolovaných subjektů na jiný termín. Uvedený model korespondoval snaze využít složky, účastnící se koordinovaných kontrol, co možná účelně a efektivně. Jednoznačným pozitivem koordinovaných kontrol byla skutečnost, že kontrolovanému subjektu bylo prokazatelně předáno (doručeno, s potvrzením převzetí), písemné oznámení o zahájení kontroly. Tento postup výrazně omezil možnost obstruovat zahájení kontroly ze strany kontrolovaných subjektů. Z výše uvedeného je zřejmé, že s poskytováním potřebné součinnosti při výkonu jednotlivých kontrol, nastaly problémy jen výjimečně a nebyly tak významné, aby zabránily výkonu kontrol, a to i za již uvedené absence povinnosti dokládat (např. doklady o vniku a existenci pracovního poměru, nebo dohody o pracích konaných mino pracovní poměr), na místě výkonu práce. Absence uvedené povinnosti do významné míry znesnadňuje provést kontrolu v den zahájení kontroly zejména v oblastech pracovní doby, odměňování zaměstnanců, náhrad a do značné části i v oblasti vzniku a zániku pracovních poměrů (popř. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Co do přístupu a reakcí zástupců kontrolovaných subjektů se kontrolní skupiny, které se účastnily koordinovaných kontrol v rámci HÚ , nesetkaly s významným odporem, nebo obstrukcí. Uvedené bylo do značné míry dáno i počtem zúčastněných inspektorů, zaměstnanců ÚP, zaměstnanců ČSSZ, příslušníků PČR a příslušníků Celní správy. Problémy s místní, popř. věcnou příslušností nebyly zaznamenány v míře, která by byla hodna zaznamenání. Inspektoři jsou místně příslušní jak podle sídla (popř. místa bydliště) kontrolovaného subjektu, tak podle místa výkonu. Komplikace s technickým zabezpečením koordinovaných kontrol v žádném případě nedosáhly rozměrů, které nebylo možno na místě odstranit. Zadávání dat do informačního systému se stalo rutinní otázkou konkrétních pověřených inspektorů a v praxi nebyly zaznamenány významné komplikace. Omezený přístup inspektorů k informačnímu systému, který je dán dílem rozlohou Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 76 (celkem 112)

77 a demografickými specifiky Jihomoravského a Zlínského kraje, dále dílem skutečností, že ne všechna konzultační místa OIP jsou k informačnímu systému připojena, byl eliminován spontánním využitím osobních elektronických komunikačních prostředků inspektorů. Zabezpečení stran technické a elektronické podpory bylo zcela dostatečné. Při navrhování a ukládání finančních sankcí byla inspektory zohledněna četnost a rozsah zjištěných porušení. Zúčastnění inspektoři dbali při navrhování finančních sankcí zejména zásady přiměřenosti. Inspektory byl brán ohled na i charakter a velikost kontrolovaného subjektu, a to v tom smyslu, aby se případná sankce nestala pro kontrolovaný subjekt likvidační. Zároveň bylo inspektory přihlíženo na závažnost zjištěných porušení, popřípadě k soustavnosti výskytu porušení. Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky a grafu, nejčetnější jsou porušení platných předpisů v oblasti vzniku a zániků pracovních poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Uvedená porušení jsou sice nejčetnější ale, z jisté části nemají dramaticky negativní vliv na pracovněprávní vztah a ve značné míře nejsou důsledkem úmyslného porušení (nebo obcházení normy), ale jsou důsledkem neznalosti problematiky. Uvedené platí zejména pro plnění povinností, které stanoví ustanovení 37 ZP (povinnosti v oblasti informování zaměstnanců) a stanovení 313 ZP (vydání nebo opožděné vydání potvrzení o zaměstnání a chybějící náležitosti). Uvedené ovšem neplatí zejména pro výše popsanou praxi zastírání nelegálního zaměstnávání, která spadá do téže oblasti. O jiný případ jde u porušení, která jsou sice méně četná, ale mají svým charakterem značně negativní vliv na pracovní poměr. Jedná se o porušení v oblastech odměňování a to zejména porušení povinností v oblasti odměňování, která jsou dána stanovením 38 ZP a 141 ZP (nárok na mzdu a její splatnost), 111 a 112 ZP (dodržení úrovně minimální a zaručené mzdy), dále porušení povinností, které jsou stanoveny ustanoveními 114, 116 a 118 ZP (příplatky za práci přesčas, za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli). Mezi závažná a pozornosti hodná jsou porušení v oblasti pracovní doby. Jedná se o porušení povinností, které jsou dána ustanovením 90 (nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami) ustanovením 92 (nepřetržitý odpočinek v týdnu), ustanovením 94 (noční práce) zákoníku práce. Zejména pak povinnosti dané ustanovením 96 (evidence pracovní doby) zákoníku práce. Uvedená evidence je stěžejním dokladem, od jejíž existence a od jejího stavu se odvíjí řada dalších zjištěných porušení platných právních předpisů. Uvedená porušení oblastí odměňování a pracovní doby jsou v naprosté většině důsledkem úmyslného jednání a mají na pracovněprávní vztah značně negativní vliv. Ve 117 případech z celkového počtu provedených kontrol, bylo vydáno inspektory opatření k odstranění nedostatků. Lhůta k odstranění nedostatků je určována inspektorem, který je detailně seznámen se stavem u konkrétní kontrované osoby. Obecně nebyly s naplňování opatření k odstranění zjištěných nedostatků zaznamenány významné problémy. V zaznamenaných případech nenaplnění inspektorem dané lhůty šlo o opomenutí zástupců kontrolovaných subjekt a prosté upozornění vedlo k okamžité nápravě. Za celou dobu realizace koordinovaných kontrol, prováděných na základě zadání HÚ bylo podána dvě oznámení jinému orgánu státní správy a to kontrolními pracovníky ÚP. Tato oznámení směřovala k FÚ a VZP. Zanedbatelný počet podaných oznámení jiným orgánům státní správy byl dán spektrem zúčastněných složek. Při zahajování kontrol na jednotlivých místech výkonu práce, popřípadě v sídlech kontrolovaných subjektů, byli přítomni inspektoři OIP, kontrolní pracovníci Úřadu práce, zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení, příslušníci Policie české republiky a Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 77 (celkem 112)

78 příslušníci Celní správy. Aktivní kooperace uvedených složek umožnila to, aby se naprosté většiny zjištěných porušení platných právních předpisů ihned na místě ujal věcně a místně příslušný inspektor, kontrolní pracovník, popřípadě příslušník PČR, nebo Celní správy. Z uvedeného vyplývá, že potřeba postupovat zjištěné skutečnosti, oznamovat zjištěné skutečnosti jiným orgánům státní správy, nebo podávat trestní oznámení, v praxi vznikla jen velmi vzácně. Výjimkou uvedeného jsou výše uvedená podání, v ostatních případech se řešení zjištěných porušení platných právních předpisů ihned ujaly příslušné složky státní správy. Z dostupných materiálů vyplývá, že v rámci Jihomoravského a Zlínského kraje bylo při naplňování zadání HÚ zjištěno kontrolními pracovníky ÚP celkem 44 případů nelegálního zaměstnávání. Z uvedeného počtu nelegálně zaměstnaných jich pocházelo 20 z České republiky a ze zemí EU. Ze zemí, které ležící mimo EU a EHP pocházelo 24 nelegálně zaměstnaných (data užita z dostupných materiálů). Uvedené počty zjištěných nelegálních zaměstnanců, jsou vzhledem k odhadovaným počtům nelegálně zaměstnaných osob v ČR poměrně nízká. Tato skutečnost je snad i důsledkem výše popsané praxe legalizace pracovníka, a dále faktu, že v praxi nelze očekávat aktivní součinnost nelegálně zaměstnaných osob. Jistou roli může hrát i fakt, že v průběhu roku 2011 se významně zvýšil počet případů, kdy nejsou na pracovištích zjištěni zaměstnanci, ani členové družstva, popřípadě agenturní zaměstnanci, ale živnostníci, kteří provozují předmět svého živnostenského oprávnění (například restauraci), na základě smlouvy o sdružení. Jako osoby samostatně výdělečně činné se tak ocitnou mimo věcnou příslušnost OIP. Výsledkem koordinovaných kontrol provedených v rámci HÚ bylo vyřazení tří osob z evidence ÚP. V případě těchto konkrétních vyřazených osob se nejednalo o osoby, které by měly nárok na podporu v nezaměstnanosti. V průběhu koordinovaných kontrol provedených na základě zadání HÚ nebyl vydán zákaz provozu strojů, zřízení, objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků, nebo pracovních a technologických postupů, látek a materiálů, dále nebyl vydán zákaz vykonávání prací nebo činností, které by bezprostředně ohrožovaly bezpečnost zaměstnanců, práce přesčas, práce v noci ani práce přesčas. Koordinované kontroly HÚ prováděné od konce roku 2010 a dále pak v roce 2011 byly vlastně pilotním projektem koordinovaných kontrol, které se následně rozvinuly celou řadu koordinovaných kontrol, které náležely zadáním zvláštních hlavních úkolů. Na základě realizace HÚ získaly zúčastněné složky cenné zkušenosti, které byly využity při realizaci dalších modelů koordinovaných kontrol. Při realizaci prvních koordinovaných kontrol zúčastněné složky odstranily počáteční nejasnosti, sladily postup výkonu a ujednotily možnosti a formu vzájemné komunikace. Jednotlivé složky účastnící se koordinovaných kontrol se naučily účinně kooperovat a nasazovat pouze účelně využitelný počet zaměstnanců popř. příslušníků. Nejvýznamnějším přínosem koordinovaných kontrol provedených v rámci hlavního úkolu HÚ , bylo zažití praxe modelu koordinovaných kontrol. Mezi pozoruhodná zjištění koordinovaných kontrol patří již výše popsaná praxe zastírání nelegálního zaměstnávání pomocí dohod (zejména dohod o provedení práce), v rámci kterých nemají kontrolované subjekty povinnost dokládat cokoli z pracovněprávní problematiky na místě výkonu práce a takřka nic evidovat. Velmi často se inspektoři setkávají s vyjádřením zástupců kontrolovaných subjektů, že doklady potřebné k provedení kontroly jsou uloženy např. mimo obec, u účetního, který není k zastižení a podobně. Tímto oddálením kontroly (byť by se jednalo jen o hodiny), vznikne dostatečný časový prostor k sepsání dohody. Vzhledem k již Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 78 (celkem 112)

79 uvedené absenci povinností dokládat existenci pracovněprávního vztahu na místě a povinnosti evidovat v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pracovní dobu, je možnost prokázat uvedenou praxi pouze v teoretické rovině. Za návrhy, popřípadě za doporučení lze považovat již výše uvedený komentář povinností (lépe řečeno absence povinnosti), prokazovat v místě výkonu práce nějakým hodnověrným způsobe pracovněprávní vztah. Na závěr bych snad poukázal na značný počet indicií, ze kterých lze dovodit, že zaměstnavatelé, kteří se dříve profilovali jako agentury práce, a o kterých měli inspektoři za to, že se pohybují na hraně zákona, popřípadě za ní, se v průběhu let 2010 a 2011 transformovali na družstva, a dále pak na sdružení osob samostatně výdělečně činných (na základě smluv o sdružení dle občanského zákoníku). Ve skutečnosti v mnoha případech jedná o zastřenou závislou práci. K možnosti prokázat takto maskovanou závislou práci nebylo v průběhu naplňování HÚ dostatek instrumentů ani času. S nadějí na zjasnění a zjednodušení právní úpravy v této věci hledíme k novelizaci příslušné úpravy, která začne platit od Jak bylo uvedeno výše technické a elektronické zabezpečení bylo naprosto dostatečné Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v restauračních a ubytovacích zařízeních koordinované kontroly Při výběru kontrolovaných zaměstnavatelů (kontrolovaných osob) pro následnou kontrolní činnost, OIP přihlížel, jak k závažnosti nedostatků zjištěných při kontrolách restauračních a ubytovacích zařízení v průběhu měsíce června a července, tak ke splnění povinnosti, která byla ukládána prostřednictvím opatření k odstranění nedostatků. Při realizaci tohoto úkolu OIP spolupracovaly s krajskými pobočkami a kontaktními pracovišti Úřadu práce České republiky. Součinnost poskytla i OSSZ, která zajistila z registru pojištěnců pro všechna kontaktní pracoviště v jednotlivých okresech seznamy zaměstnanců kontrolovaných osob, čímž usnadnila kontrolorům vlastní průběh kontrolního šetření. Subjekty pro následnou kontrolu, které byly realizovány ve spolupráci s kontrolory ÚP, byly vybírány na základě hodnocení výsledku kontrol probíhajících v měsících červnu a červenci. Ke kontrole byly vybrány subjekty, kde bylo konstatováno porušení zákona o zaměstnanosti především v oblasti nelegálního zaměstnávání v oblasti informační povinnosti kontrolovaných osob při zaměstnávání zahraničních občanů. V období měsíce října a listopadu 2011 bylo provedeno 81 kontrol, z toho 10 kontrol bylo provedeno ve spolupráci s kontrolorem ÚP ČR. Na základě předběžného vyhodnocení kontrolovaných subjektů byly vybrány subjekty pro společnou kontrolu s kontrolorem ÚP ČR. U těchto vybraných subjektů se předpokládalo porušení zákona o zaměstnanosti. Ve spolupráci s inspektorem BOZP nebyla provedena žádná kontrola v rámci tohoto zadaného úkolu. Na základě předběžného vyhodnocení kontrolovaných subjektů se nepředpokládala porušení v právních předpisech upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 79 (celkem 112)

80 Následná kontrolní činnost probíhala bez větších komplikací, kontrolované osoby si byly vědomy svých povinností v souvislosti s vydaným opatřením k odstranění nedostatků. Kontroly byly zahájeny v místě kontroly se statutárním orgánem, popř. majitelem provozovny (podnikající fyzickou osobou) nebo se zaměstnancem kontrolovaného subjektu. Jediný problém byl spatřován v dokládání originálů pracovněprávních dokladů, neboť ne ve všech případech byly požadované doklady doloženy v místě kontroly. Dokládány byly až následující den po provedené kontrole externí mzdovou účetní. Kontrolované osoby až na výjimky spolupracovaly, dodržovaly plánované termíny, dokládaly požadované doklady. Inspektoři neměli problém s technickým zabezpečením průběhu kontrol a zadáváním dat do systému. V oblasti nelegálního zaměstnávání a splnění informačních povinností nebylo zjištěno u kontrolovaných osob opakované porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti zaměstnanosti. Kontrolované osoby odstranily nedostatky zjištěné předchozími kontrolami a přijaly taková opatření, aby k podobným situacím již nedocházelo. Z hodnocení zjištěných nedostatků vyplývá, že při následných kontrolách kontrolované osoby neodstranily nedostatky v oblasti odměňování, a to v oblasti ustanovení, která upravují zaručenou poskytování zaručené mzdy a příplatků za práci v noční době. Z průběhu těchto následných kontrol je patrné, že kontroly, které proběhly v měsíci červnu a červenci v těchto zařízeních, měly výrazně pozitivní vliv na další činnost v těchto zařízeních. ÚP ČR hodnotí spolupráci s inspektory OIP a s pověřenými pracovníky OSSZ jako výbornou a na profesionální úrovni. Jednotlivé složky si vzájemně vycházely vstříc a operativně si vyměňovaly v průběhu kontrolního šetření informace Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v prodejnách maloobchodu (koordinované kontroly) Při výběru kontrolovaných zaměstnavatelů (kontrolovaných osob) pro kontrolní činnost OIP bylo přihlíženo zejména k podaným podnětům ke kontrole, k informacím z informačního systému a k poradenské činnosti. Při realizaci tohoto úkolu OIP spolupracovaly s krajskými pobočkami a kontaktními pracovišti Úřadu práce České republiky a s OSSZ. V období měsíce září až října 2011 bylo provedeno 167 kontrol, z toho 102 kontrol bylo provedeno ve spolupráci s kontrolorem ÚP ČR. Kontroloři ÚP ČR provedli samostatně 54 kontrol. Na základě předběžného vyhodnocení kontrolovaných subjektů byly vybrány subjekty pro společnou kontrolu s kontrolorem ÚP ČR. U těchto vybraných subjektů se předpokládalo porušení zákona o zaměstnanosti. U kontrol, prováděných samostatně kontrolory ÚP ČR byl výběr subjektů uskutečněn s cílem rovnoměrně pokrýt kontrolami celé území spadající pod Krajskou pobočku v Brně a Krajskou pobočku ve Zlíně, se zaměřením na maloobchody, jenž provozují osoby cizí státní příslušnosti, obchody, které ještě nebyly kontrolovány, nebo obchody, kde se v minulosti vyskytly nedostatky. Kontrolní činnost v prodejnách maloobchodů probíhala bez rušivých momentů, velmi ojediněle se inspektoři setkali s agresivitou a vulgaritou kontrolované osoby při zahájení Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 80 (celkem 112)

81 kontroly. Inspektoři neměli problém s vyhledáním provozovny maloobchodu a následným zahájením kontroly. Menší problémy nastaly pouze v několika případech, a to z důvodu nedostupnosti zástupců kontrolovaných osob v místě kontroly při zahájení kontrolního šetření. Tyto kontroly byly následně zahajovány se statutárním orgánem telefonicky v místě kontroly nebo se zaměstnancem kontrolovaného subjektu. Dále, v mnoha případech nebyly v místě kontroly doloženy požadované doklady, zpravidla z důvodu absence těchto dokladů na pracovišti (externí mzdová účetní, sídlo, popř. místo podnikání jinde než provozovna). Na základě výzvy byly doloženy v nejbližším stanoveném termínu. Kontrolované osoby až na výjimky spolupracovaly, dodržovaly plánované termíny, dokládaly požadované doklady. Ve výjimečných případech byly požadované doklady ke kontrole dostupné a předložené přímo při zahájení kontroly v provozovně. Inspektoři neměli problém s technickým zabezpečením průběhu kontrol a zadáváním dat do systému. Při ukládání pokut bylo přihlíženo k velikosti zaměstnavatele a počtu zaměstnanců, k závažnosti a počtu porušení, k součinnosti zaměstnavatele s inspektorem. Při navrhování pokut byla preferována porušení především v oblasti odměňování. Každý inspektor, v případě, že vydává opatření k odstranění nedostatků, sleduje stanovený termín pro podání zprávy o odstranění nedostatků a důsledně kontroluje i způsob odstranění nedostatků. V případě, že je kontrolovanou osobou doloženo opatření, které je neúplné nebo prokazatelně nedokládá odstranění nedostatků, je kontrolovaná osoba vyzvána k doplnění. V případě, že opatření není doloženo vůbec nebo je neúplné, je to jeden z důvodů pro vykonání následné kontroly. Z hodnocení zjištěných nedostatků vyplývá, že jako nejčastější porušení u kontrolovaných provozoven maloobchodů bylo zjištěno neinformování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru. Toto porušení není v praxi závažné a jedná se spíše o administrativní nedostatky. Jako závažnější se jeví další nejpočetnější nedostatky, a to, že zaměstnavatelé zaměstnávající zaměstnance v provozovnách maloobchodů porušují pracovněprávní předpisy na úseku odměňování, a to především tím, že neposkytují zaručenou mzdu resp. doplatky ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy a neposkytují příplatky v sobotu a v neděli. V ojedinělých případech byly požadované doklady ke kontrole dostupné a předložené přímo při zahájení kontroly v provozovně, proto bylo možné provést kontrolu rychle a efektivně. V průběhu kontrol bylo možné zaregistrovat, že kontrolované subjekty již věděly, že několik měsíců probíhá masová kontrolní činnost, zaměřená na odhalování nelegálních zaměstnanců a že si v průběhu doby věci ve svých provozovnách uspořádaly v souladu se zákony. Koordinované kontroly v dané oblasti byly všemi složkami pozitivně hodnoceny. Jednotlivé složky si vzájemně vycházely vstříc a operativně si vyměňovaly informace ze svých databází, což značně přispělo k rychlosti, účinnosti a efektivnosti kontrolního šetření. Závěrem lze konstatovat, že tyto kontroly mají značný význam v oblasti prevence Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců agenturami práce ( koordinované kontroly) Prvotní výběr agentur práce byl proveden z databáze vedené MPSV a dále dle dostupných informací z internetových zdrojů. Hodnocením kontrol bylo zjištěno, že Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 81 (celkem 112)

82 členové družstva často nemají uzavřený pracovněprávní vztah a zajišťují předmět podnikaní družstva anebo družstvo zaměstnává zaměstnance na základě dohody o provedení práce a povolení ke zprostředkování zaměstnávání družstvo nevyužívá. V rámci koordinovaných kontrol se inspektoři nejčastěji setkali se zaměstnanci Ukrajiny, kteří vykonávali závislou práci pro agenturu práce především na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nebo se jednalo o přidělené zaměstnance k uživateli. U žádného kontrolovaného zaměstnavatele nebyl zjištěn zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu EU, který by byl vyslán v rámci nadnárodního poskytování služeb k výkonu práce na území ČR. V období měsíce září a října 2011 bylo provedeno inspektory OIP 85 kontrol agentur práce a uživatelů, z toho 21 kontrol bylo provedeno ve spolupráci s kontrolorem ÚP ČR. Na základě předběžného vyhodnocení kontrolovaných subjektů byly vybrány subjekty pro společnou kontrolu s kontrolorem ÚP ČR. U těchto vybraných subjektů se předpokládalo porušení zákona o zaměstnanosti. Na základě předběžného vyhodnocení kontrolovaných subjektů byly vybrány subjekty pro společnou kontrolu s inspektorem BOZP, ve vybraných případech se předpokládala porušení na úseku BOZP. Ve spolupráci s inspektorem BOZP bylo provedeno 10 kontrol. Při plánování bylo snahou vybírat agentury, které mají v blízkosti i svého uživatele, jelikož pokud sídlo bylo ve vzdáleném místě, bylo časově náročné tyto doklady postupně od kontrolované osoby získávat. Snahou bylo provádět souběžně kontrolu u agentury práce i u jejího uživatele, aby se získané informace mohly porovnávat a doplňovat během kontrolního šetření. Kromě jiného se vycházelo i z kontrolní činnosti z minulých let a z podání podnětů. Z celkového počtu 85 kontrol bylo provedeno 45 kontrol agentur práce a 40 kontrol uživatelů. Kromě výše zmíněných kontrol se inspektoři pokusili zahájit i další plánované kontroly u subjektů, které byly vedené v databázi MPSV. Kontroly uživatelů byly v některých případech provedeny ve spolupráci s inspektory BOZP, v ostatních případech oblasti BOZP kontrolovali inspektoři PVP. Součinnost poskytla i OSSZ, která zajistila z registru pojištěnců pro všechna kontaktní pracoviště v jednotlivých okresech seznamy zaměstnanců kontrolovaných osob, čímž usnadnila kontrolorům vlastní průběh kontrolního šetření. Jen v několika málo případech se jednalo o opakovanou kontrolu v době posledního roku a zde se inspektoři nesetkali s žádnými zásadními problémy až na fakt, že si kontrolované osoby stále více stěžují, že kontrol obecně přibývá, a to od všech státních kontrolních orgánů a oni cituji: nemají čas se věnovat podnikání, nýbrž musí investovat svůj čas do přípravy podkladů ke kontrole. Inspektoři OIP při zahajování kontrol v terénu občas řešili problematickou situaci, kdy kontrolovaná osoba se v sídle společnosti nenacházela nebo v uvedeném sídle společnosti nesídlila. Dalším problémem bylo duplicitní zahajování kontrol agentur práce v celé ČR v rámci systému SÚIP, agentury práce často působí na celém území ČR.Dostupnost kontrolovaných osob a jejich statutárních zástupců byla bezproblémová, pokud nebylo možné jednat přímo se statutárním zástupcem, byla zmocněná jiná osoba, která měla plnou moc k zastupování při kontrole. Dostupnost potřebných dokladů byla dobrá Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 82 (celkem 112)

83 kontrolované subjekty, pokud měly doklady v centrále, doručily žádané doklady do sídla OIP, nebo do své pobočky v Brně. Některé kontroly agentur práce byly časově náročné hlavně z důvodu dočasného přidělování velkého počtu zaměstnanců (velký počet mzdových listů, pracovních smluv, písemných pokynů apod.). Inspektoři neměli problém s provedením kontroly zadaných oblastí ani s vypořádáním protokolu. Dále se nikdo s inspektorů nesetkal s jazykovou bariérou zahraničních subjektů ani statutárních orgánů. Při ukládání pokut bylo přihlíženo k velikosti zaměstnavatele a počtu zaměstnanců, k závažnosti a počtu porušení, k součinnosti zaměstnavatele s inspektorem, k tomu, zda se jedná o první kontrolu nebo kontrolu následnou. V případě porušení 308 a 309 se jednalo většinou o porušení drobného charakteru. Počet kontrolovaných subjektů celkem 81 Počet kontrolovaných právnických osob 78 Počet kontrolovaných fyzických osob 3 Počet kontrol celkem 86 Počet zjištěných nedostatků 85 Násobnost zjištěných nedostatků 253 Z hodnocení zjištěných nedostatků vyplývá, že jako častější porušení u kontrolovaných agentur práce bylo zjištěno neinformování zaměstnanců o obsahu pracovního poměru. Toto porušení není v praxi závažné a jedná se spíše o administrativní nedostatky. Za vážnější lze považovat porušení na úseku agenturního zaměstnávání. Při kontrolní činnosti v rámci úkolu se jednalo především o porušení 308 odst. 1 písm. a). Toto porušení lze považovat za administrativní chybu, kdy v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance nebylo uvedeno místo narození zaměstnance. Zaměstnavatelé zajišťují plnění svých úkolů, kromě zaměstnanců v pracovním vztahu /včetně agenturního zaměstnávání/, dalšími fyzickými osobami na základě jiných, než pracovních vztahů. Tato práce naplňuje znaky závislé práce dle ustanovení 2 odst. 4 zákoníku práce výlučně osobní výkon práce pro zaměstnavatele, podle jeho pokynů, jeho jménem, ve stanovené nebo dohodnuté době na určeném pracovišti popř. na jiném dohodnutém místě, pracovními prostředky zaměstnavatele, na jeho náklady a jeho odpovědnost. Stejně je vytýkán tento postup firmám mezi kterými jsou také agentury nebo družstva, které skrytě ve formě služby nebo díla - tyto pracovní síly poskytují s upozorněním, že se jedná o závislou práci. Tuto závislou práci zdeformovanou do obchodních vztahů je problematické uchopit ve vazbě na zákon o inspekci práce. U agentur práce se obecně vyskytuje, již dlouhodobě a ne jen u subjektů vybraných ke koordinovaným kontrolám, skutečnost, že celá řada subjektů, kterým bylo MPSV vydáno povolení ke zprostředkování práce, tuto činnost vůbec nezahájila, nebo ji vykonávala pouze velmi krátký časový úsek a nyní již tuto činnost neprovádí. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 83 (celkem 112)

84 4. Ostatní kontrolní činnost OIP se podle ustanovení 5 odst. 1 písm. i) zákona o inspekci práce vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určeným pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Výběr projektových dokumentací pro vyjádření se řídí Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb (dále jen Metodický pokyn). Při posuzování projektové dokumentace staveb OIP prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. OIP podle ustanovení 5 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob. Účast při kolaudačním řízení a povolování staveb se řídí výše jmenovaným Metodickým pokynem jako při výběru projektovým dokumentacím pro vyjádření. Tyto kontroly přispívají k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a mají důležitý preventivní charakter. 4.1 Projektová dokumentace staveb V průběhu roku 2011 OIP obdržel opět velké množství projektových dokumentací s žádostí o posouzení. I přes rozsáhlou informovanost na všechny stavební úřady týkající se výběru projektových dokumentací, ke kterým se OIP vyjadřuje, vyžadují stavební úřady i nadále v mnoha případech na investorech a projektantech naše vyjádření i na stavby, které jsou z našeho hlediska bez zvýšeného rizika (drobné stavby, bytové domy apod.), které jsme nuceni vracet na základě písemného sdělení, že se k těmto dokumentacím nebudeme vyjadřovat s doplněním, že jejím vrácením bez posouzení nejsou dotčeny povinnosti dané zákoníkem práce a souvisejícími předpisy z hlediska bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. A právě toto sdělení stavební úřady požadují, pokud si projektovou dokumentaci nevybereme k posouzení, aby měly doklad, že projektová dokumentace byla na OIP předložena. Zasílány jsou i dokumentace pro vydání územních rozhodnutí, které jsou vráceny zpět s vyrozuměním, že se k těmto dokumentacím OIP nevyjadřuje. Z celkového počtu 908 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo vybráno 678 dokumentací z toho 74 pro územní řízení a 604 dokumentací ke stavebnímu řízení. K těmto dokumentacím pro stavební řízení se OIP nevyjadřoval, protože se jednalo o drobné stavby bez zvýšeného rizika, bytové domy apod., které nesplňovaly kriteria pro výběr daná výše uvedeným Metodickým pokynem. K dokumentacím staveb, jejich změn a změn v užívání staveb pro výrobu a skladování, určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, určených pro shromažďování více než 200 osob, bioplynových stanic atd. (viz Metodický pokyn) vydal OIP v letošním roce 230 vyjádření, z toho 46 projektových dokumentací bylo vráceno na základě výzvy k doplnění a opětovnému předložení k posouzení. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 84 (celkem 112)

85 Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD) 908 PD ke stavebnímu řízení - vybrány k posouzení 230 PD ke stavebnímu řízení - nevybrány k posouzení 604 PD pro územní řízení (žádná nevybrána k posouzení) 74 Na základě zkušeností z kontrol příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na stavbách byla 8 % pozornost při posuzování 25 % projektových dokumentací 67 % staveb zaměřena i v roce 2011 mimo jiné na plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích podle zákona č. 309/2006 Sb. Náležitá pozornost byla rovněž opět věnována posouzení PD - vybráno k posouzení PD - územní řízení PD - nevybráno k posouzení podmínek pro provádění staveb z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, ale i pro budoucí bezpečný provoz staveb, včetně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří provádí údržby, opravy a revize stavebních konstrukcí, strojů a zařízení. V roce 2011 byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předcházejícím roce. Předkládané dokumentace v mnoha případech nemají dostatečnou vypovídající schopnost o řešení rizik při výstavbě i budoucím provozu a až na výjimky přetrvává snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu. Ve srovnání s předchozím rokem došlo i v roce 2011 jen k mírnému zlepšení kvality předložených projektových dokumentací, tj. 20% z celkového počtu posouzených dokumentací bylo vráceno k doplnění (v roce 2010 to bylo 22,5% dokumentací). Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: - Dokumentace neodpovídaly svým rozsahem a obsahem ustanovení vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. - Projekty dostatečně neřeší způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti při výstavbě a při užívání. - Dokumentace neobsahuje část E. Zásady organizace výstavby. - Chybí dokumentace výtahu, dispozice výtahové šachty a projekt elektrického zařízení. - V projektu elektro není doložen protokol o stanovení vnějších vlivů z hlediska elektrického zařízení. - Dokumentace nerespektuje požadavky na ochranu před bleskem, stanovení přípustného rizika, třídy ochrany před bleskem, vnější a vnitřní ochrany apod. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 85 (celkem 112)

86 - Při větším rozsahu a složitosti stavby z dokumentace nevyplývá, zda se zadavatel zabýval otázkou koordinátora na stavbě a jejím ohlášením podle zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. - Chybí technologická část projektu týkající se výroby a skladování včetně vnitřní dopravy. - V dokumentacích jsou stále odvolávky na neplatné právní předpisy nebo obsahují několika stránkový výčet právních předpisů, které nesouvisí s předloženou dokumentací. Předkládané projektové dokumentace v některých případech upřednostňovaly architektonické a technické řešení a méně se zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání a udržování staveb včetně působení předvídatelných vlivů. V rámci poskytovaných bezplatných informací a poradenství jsou často závažné nedostatky v projektových dokumentacích odstraněny ještě před jejich podáním k posouzení. Počet posouzených projektových dokumentací v roce 2007 až rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Projektové dokumentace v roce Projektové dokumentace v roce Kolaudační řízení V roce 2011 OIP obdržel celkem 629 žádostí týkajících se účasti na kolaudačním řízení a povolování staveb, resp. závěrečných kontrolních prohlídek staveb (dále jen kolaudační řízení ). Tyto žádosti byly od investorů staveb nebo od stavebních úřadů v rámci konání závěrečné kontrolní prohlídky. Pozvánky přicházejí často duplicitně, a to od stavebních úřadů, tak od stavebníků, od kterých stavební úřad požaduje naše vyjádření. Cílem účasti na kolaudačním řízení bylo ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do užívání, zda splňuje požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. Stále je viditelná snaha ze strany investora kolaudovat stavby před úplným dokončením s četnými nedodělky. Také se množí žádosti o vyjádření OIP na stavby bez technologie výroby a skladování. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 86 (celkem 112)

87 Při účasti na kolaudačním řízení se upřednostňovaly stavby většího charakteru a stavby se zvýšenými riziky možného vzniku úrazů (viz Metodický pokyn). Dále to byly stavby, kde byla posuzována projektová dokumentace, přičemž se zjišťovalo, zda byly odstraněny závady, na které bylo upozorněno již při jejím posuzování. Z celkového počtu 629 doručených žádostí se OIP zúčastnil 285 kolaudačních řízení a povolování staveb s místním šetřením, při kterých uplatňoval požadavky z hlediska zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Ze strany stavebních úřadů nadále trvá vysoký zájem o účast OIP jako dotčeného orgánu na kolaudačním řízení. Vyžadují, aby investoři staveb doložili před vydáním kolaudačního souhlasu stanovisko OIP, a to i často na stavby bez zvýšeného rizika, bytových domů, malých provozoven apod. Ve většině případů nebyly zjištěny závady, které by bránily uvedení stavby do užívání. Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám, zjištěné drobné nedostatky byly odstraněny během řízení. V případě uplatňovaných požadavků na odstranění větších závad byly stanoveny lhůty pro jejich odstranění. Vyskytli se případy, že pro zjištěné nedostatky musela být řízení přerušena a odložena na pozdější termín. Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce 629 Kolaudační řízení účast 285 Kolaudační řízení neúčast % 45 % Kolaudační řízení - účast Kolaudační řízení - neúčast Nejčastější zjištěné závady při kolaudačním řízení - Stavby jsou provedeny tak, že nejsou respektovány požadavky uplatněné ve vyjádření OIP k projektovým dokumentacím. - V době řízení není nainstalována technologie výroby a technologie skladování. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 87 (celkem 112)

88 - Na podlaze ve skladech a výrobních halách chybí značení komunikací, prostory pro skladování a snížené profily. - Nejsou označeny spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat. - Vnější vlivy nejsou ve vztahu k elektrickým zařízením určeny, popř. neodpovídají skutečnosti. - Ochrana před bleskem a ochrana před účinky statické elektřiny není provedena dle platných předpisů. - Nejsou označeny hlavní vypínače el. energie a hlavní uzávěry plynu. - U výtahů chybí ověřovací zkoušky před zahájením provozu. Počet účastí na kolaudačním řízení a povolování staveb v roce 2007 až rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 Kolaudační řízení rok Kolaudační řízení rok Vyšetřování pracovních úrazů V roce 2011 bylo na OIP zasláno (dle 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) celkem 6692 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 280 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní (závažné) a 25 úrazů smrtelných. Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku Ostatní Závažný Smrtelný Celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 88 (celkem 112)

89 Počet hlášených úrazů Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který činil v roce 2009 téměř 30 % (nárůst nezaměstnanosti, změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval. Rok 2011 zaznamenal jen minimální pokles oproti roku Poměrně značný nárůst v úrazech s hospitalizací delší než 5 dní (45 %) je z větší části způsoben změnou vyhlášky o evidenci a registraci pracovních úrazů, kde se na formuláři záznamu o úrazu použila kolonka na označení úrazu s hospitalizací delší než 5 dní a také se firmy seznamovaly s novou vyhláškou a připomněly si i povinnosti ohlášení úrazu dle 4 nař. vl. č. 201/2010 Sb. Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Ze 6692 nahlášených pracovních úrazů, bylo 1837 úrazů žen, což je 27,5 %. U závažných úrazů je to 52 úrazů - 18,6 % a u smrtelných úrazů 1 případ 4 %. (Dle ČSÚ byl podíl žen na celkově nemocensky pojištěných v roce ,2 %). Smrtelné pracovní úrazy V roce 2011 bylo hlášeno celkem 25 smrtelných pracovních úrazů. K 17 úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, ke 3 úrazům u zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou a 5 smrtelných úrazů se stalo osobám samostatně výdělečně činným. Šetření bylo uskutečněno v 17 případech. Nešetřeny zůstaly pouze dopravní nehody a zastřelení dvou pracovníků na pracovišti. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Počet Procento Pozemní vozidla 9 36 Stabilní jeřáby, mostové jeřáby, zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem 3 12 Stroje a zařízení stabilní 2 8 Vnitropodniková pracoviště, schody 1 4 Materiál, břemena, předměty 2 8 Ostatní materiál - strom 3 12 Nebezpečné látky jedovaté, nedýchatelné ovzduší 2 8 Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem 1 4 Lidé 2 8 Celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 89 (celkem 112)

90 Z výše uvedené tabulky je patrné, že nejpočetnější skupinou jsou úrazy dopravními prostředky. U šesti úrazů to byla dopravní nehoda na veřejné komunikaci, další případ byl pád pod vyvážecí soupravu při svozu dřeva z lesa a dvakrát převrácení dopravního prostředku ve svahu (jednou se jednalo o nákladní auto, podruhé o traktor). Dalším častým zdrojem úrazu je materiál, břemena, předměty - z 5 případů je to třikrát pád stromu při těžbě dřeva, v jednom případě byl pracovník zavalen materiálem z podkopané betonové podezdívky plotu a poslední případ je pád břemene z vysokozdvižného vozíku na pracovníka. Jeřáby se podílely na 3 pracovních úrazech (v jednom případě to byl jeřáb se zavěšeným břemenem, dále závěsné zařízení jeřábu a třetí úraz jeřábem stržený trám a jeho pád na pracovníka). Ke dvěma úrazům došlo na strojích (speciální stroj používaný v zemědělství ramenová sekačka, balící stroj na cihly), dva úrazy způsobily látky jedovaté (otrava oxidem uhelnatým v autě a zadušení v prostoru s nedostatkem kyslíku). Smrt dvou lidí byla způsobena zastřelením třetí osobou na jednání ve firmě. Na vnitropodnikovém pracovišti došlo k smrtelnému úrazu při pádu ze schodů, jeden úraz se stal při obsluze kotle, kde došlo k roztržení kompresní zóny podavače paliva a zranění vymrštěným kusem plechu. Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje Kotle, nádoby a vedení pod tlakem 4% Nebezpečné látky jedovaté, nedýchatelné 8% Materiál, břemena, předměty 20% Pády osob na rovině, z výšky, do hloubky 4% Lidé 8% Stroje a zařízení stabilní 8% Pozemní vozidla 36 % Jeřáby, zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem 12% Z rozboru příčin smrtelných úrazů je na prvním místě zřejmé porušení pracovní kázně postiženým 9 případů, což je 36 %. V převážné většině jde o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl postižený řádně seznámen porušení 106 odst. 4 písm. c) a d) zákoníku práce. Dále je to 8 úrazů ohrožení jinými osobami (jednalo se především o dopravní nehody spolujezdců, případ vraždy a u jednoho úrazu zavinění ze strany obsluhy jeřábu). U dvou úrazů byla příčinou nesprávná organizace práce nestanovení bezpečného pracovního postupu, a to při svozu dřeva a při zemních pracích. Čtyři úrazy mají příčinu v riziku práce nebo špatně či nedostatečně odhadnutém riziku. K jednomu úrazu došlo z příčiny nedostatečného ochranného zařízení a zajištění, a to u balícího stroje; jeden úraz má hlavní příčinu ve vadném zdroji úrazu (nefunkční tlačítko ovládání jeřábu) U sedmi případů vznikly úrazy z několika příčin (např. nesprávná organizace práce, nepřidělení osobních ochranných pomůcek a porušení ze strany postiženého). Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 90 (celkem 112)

91 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle příčiny úrazu Příčina Počet Procento Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu 1 4 Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 1 4 Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP 0 0 Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace 0 0 Nesprávná organizace práce 2 8 Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace 0 0 Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu 9 36 Nepoužívání (nesprávné používání přidělených osobních ochranných pomůcek) 0 0 Ohrožení jinými osobami 8 32 Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce 2 8 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 2 8 Nezjištěno 0 0 Celkem Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 8% Nedostatky osobních předpokladů a riziko práce 8% Vadný nebo napříznivý stav zdroje úrazu 4% Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 4% Nesprávná organizace práce 8% Ohrožení jinými osobami 32% Používání nebezpečných postupů práce 36% Rozdělení podle odvětví CZ-NACE K 6 pracovním úrazům došlo ve zpracovatelském průmyslu (výroba pryžových a plastových výrobků, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba chemických látek, výroba pálených a zdících materiálů, výroba nápojů a ostatní zpracovatelský průmysl). Dále je to 6 pracovních úrazů u firem s převažující činností Velkoobchod, maloobchod, ke čtyřem smrtelným pracovním úrazům došlo v kategorii Lesnictví, těžba dřeva a podpůrné činnosti pro zemědělství a lesnictví. Po třech úrazech je Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 91 (celkem 112)

92 pak u firem ve stavebnictví, v pozemní dopravě a vedlejších činnostech v dopravě a 3 smrtelné úrazy při dopravní nehodě pracovníků školy odvětví vzdělávání. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE Vzdělávání 12% Doprava, vedlejší činnosti v dopravě 12% Velkoobchod, maloobchod 24% Stavebnictví 12% Zpracovatelský průmysl 24% Lesnictví, těžba dříví 16% Závažné pracovní úrazy r Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 280, a to 29 u podnikajících fyzických osob, které působí jako zaměstnavatelé a 251 u právnických osob. Šetření bylo v roce 2011 uskutečněno 51. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnější případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období. Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Počet Procento Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země 43 15,4 Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země 63 22,5 Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země 4 1,4 Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje 4 1,4 Stavební stroje 2 0,7 Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 11 3,9 Pozemní vozidla 50 17,9 Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach 43 15,4 Nebezpečné látky a přípravky 23 8,2 Zvířata, lidé 3 1,1 Ostatní zdroje 6 2,1 Celkem Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 92 (celkem 112)

93 Z tabulky, ve které je uvedeno 280 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, je zřejmé, že u nejčastější skupinou zdrojů jsou Budovy, stavební konstrukce, povrchy. Při podrobnějším členění pak jde o vnitropodniková pracoviště - povrchy v úrovni země 31, silnice, cesty 12, schody, žebříky, výstupy pády osob na nich a z nich 37, pády z výšky 26. Celkem 110 úrazů, což je 39,3 % z celkového počtu. U 50 závažných úrazů je zdrojem pozemní vozidlo 17,9 %, a to převážně motorové silniční dopravní prostředky a motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (vysokozdvižné vozíky). Úrazy způsobené materiálem, předměty, výrobky 43 případů (15,5 %), kde se jedná převážně o úrazy způsobené pádem materiálu a předmětů 24 úrazů a o úrazy břemeny 10 případů. Stroje pro různá odvětví i stroje stavební jako zdroj úrazu mají na svědomí 30 úrazů (10,8 %). Převážně se jednalo o okružní, rámové a jiné pily na dřevo, speciální stroje zemědělské, lisy, a další stroje pro zpracování materiálů. Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování to jsou především stabilní jeřáby, mostové jeřáby, zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem a dále výtahy a další zdvihací zařízení. Následuje 23 pracovních úrazů způsobených nebezpečnými látkami a přípravky z toho 2 látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny a oheň, 2 úrazy látkami žíravými a leptavými a po jednom opaření horkými látkami tekutými a látky jedovaté, nedýchatelné plyny. Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje Materiál, předměty, břemena 15,4% Nebezpečné látky 8,2% Pozemní vozidla 17,9% Zvířata, lidé 1,1% Systémy pro dopravu, manipulaci 3,9% Ostatní zdroje 2,1% Stroje 10,7% Ruční nářadí, ručné ovládané přístroje 1,4% Budovy, konstrukce, povrchy 39,3% Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Počet Procento Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu 6 2,1 Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 10 3,6 Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP 2 0,7 Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace 9 3,2 Nesprávná organizace práce 10 3,6 Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace 0 0 Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu 45 16,1 Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 93 (celkem 112)

94 Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek 1 0,4 Nepoužití přidělených osobních ochranných pracovních prostředků 3 1,1 Ohrožení jinými osobami 21 7,5 Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce 79 28,1 Ohrožení zvířaty a přírodními živly 3 1,1 Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 86 30,7 Nezjištěno 5 1,8 Celkem Rozborem příčin ohlášených závažných úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 165 případů (58,9 %). Tyto příčiny jsou většinou u pádů na komunikacích, často u nešetřených úrazů, kde takto příčinu úrazu hodnotí zaměstnavatel. Dále následuje porušení pracovních povinností postiženým Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu 45 úrazů (16,1 %). Na dalším místě je ohrožení jinými osobami v 21 případech (7,5 %), kdy se jednalo většinou o dopravní nehody, kdy byl zraněn spolujezdec, nebo nehodu způsobilo jiné vozidlo a dále zranění řidičem vysokozdvižného vozíku. V 10 případech (3,6 %) došlo k úrazu v důsledku nesprávné organizace práce, a to většinou nestanovením vhodného pracovního postupu. Stejně se na příčině úrazů podílela chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění -10 případů (3,6 %). Kromě nezabezpečených pracovišť při pádech z výšky se jednalo o nedostatečná ochranná zařízení u strojů. V 9 případech byl jako příčina úrazu stanoven nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště či komunikace jednalo se převážně o neupravené povrchy cest při náledí či sněžení. V 6 případech byl příčnou úrazu vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu, ve 3 případech nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených OOPP a 3 úrazy byly způsobeny zvířetem. U více případů k úrazu došlo z několika příčin, např. při chybějících ochranných zajištěních na stavbě se často na příčině úrazů podílí i nesprávná organizace práce. Při těchto porušeních na straně zaměstnavatele existuje často i porušení ze strany zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání proti pokynům nebo prodlévání v ohroženém prostoru. Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 31,7% Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezp. zařízení a ochranných opatření 0,4% Závažné úrazy - rozdělení podle příčiny vzniku Nesprávná organizace práce 3,7% Ohrožení zvířaty 1,1% Nezjištěné příčiny 1,5% Vadný stav zdroje úrazu 2,2% Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3,7% Nepřidělené, nedostatečné OOPP 0,7% Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce 16,6% Nepoužívání přidělených Nedostatky osobních OOPP předpokladů, riziko práce 1,1% 29,2% Ohrožení jinými osobami 7,7% Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 94 (celkem 112)

95 Rozdělení závažných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE K nejvíce pracovním úrazům došlo ve výrobě kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výrobě strojů a zařízení došlo (60 úrazů), a dále ve zpracovatelském průmyslu (47 úrazů), a to ponejvíce výroba pryžových a plastových výrobků a výroba potravin. Ke 48 úrazům došlo ve stavebnictví. Větší počet závažných úrazů vznikl u organizací kategorie doprava, skladování, spoje (29 úrazů) a také obchod a opravy motorových vozidel (23 úrazů). Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle odvětví CZ-NACE 3,9% Doprava, skladování, spoje 10,4% Školství Veřejná správa 5,4% 2,1% Zdravotnictví, veter. činnosti Pohostinství a ubytování 1,1% Služby převážně pro podniky 2,2% Obchod, opravy motor. Stavebnictví vozidel 17,1% 9,0% Ostatní 3,2% Zemědělství, lesní hospodářství 6,1% Výroba kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, strojů a zařízení 21,4% Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod 16,8% elekřiny, plynu, vody 1,8% Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., a to 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona nebezpečný pracovní prostor stroje je přístupný, štípací stroj není vybaven zábranou bránící kontaktu nebo zachycení zaměstnance, balící stroj není vybaven zábranou nebo ochranným zařízením, kotoučová pila není udržována a kontrolována, nejsou prováděny revize a zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky u tlakových nádob, není stanoven rozsah a četnost kontrol profilových palet, nejsou prováděny kontroly a zkoušky bezpečnostní výstroje tlakových nádob, není vedena dokumentace a MPBP k míchačce krmných směsí. Dále je to 5 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona na trubkovém lešení chybí u podlahy zarážka, zemní práce jsou prováděny bez zajištění stability přiléhajících staveb, nejsou stanoveny pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími předměty, systém bezpečné práce provozu jeřábů neřeší všechna předvídatelná rizika, nejsou stanoveny pracovní postupy a práce nejsou organizovány tak, aby byly dodrženy zásady bezpečného chování na pracovišti, není stanoven bezpečný způsob přepravy břemen na pracovišti. Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákoník práce, a to 102 odst. 1 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních (nevyhledání rizika pro montáž a bourání ocelových prvků, nepřijetí úkonů v prevenci rizika výbuchu výparů organického rozpouštědla, nezajištění volného okraje schodiště, nevybudování bezpečnostní bariéry okolo pásového samomontážního jeřábu apod. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 95 (celkem 112)

96 Zaměstnavatel často nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a zaměstnanci nejsou seznamováni s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Porušován je i 103 odst. 2 písm. c) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno. U úrazů na strojích je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, 4 odst. 2, nejsou stanoveny zásady pro provádění kontrol posedů a mysliveckých zařízení, není doložena technická způsobilost jednonápravové vlečky, není stanoven rozsah a četnost kontrol místním provozním bezpečnostním předpisem, chybí záznamy o provádění následných kontrol apod. Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 30,8 % smrtelných a 18,1 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu, odstranění nebo nepoužití předepsaných bezpečnostních zařízení a opatření a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen porušení 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu (např. použití nepřípustného způsobu při uvolnění zavěšeného stromu při těžbě dřeva, nevěnování dostatečné pozornosti okolnímu prostoru při pohybu v areálu skladu, provádění manipulace s břemenem pomocí jeřábu tedy práce, na kterou nebyl odborně způsobilý, bez jakéhokoliv pokynu, nerespektování zákazu ohřívat na plynovém vařiči nebo si jím přitápět v kabině vozidla, práce pod vlivem alkoholu, postup v rozporu s pokyny zaměstnavatele při manipulaci s břemenem při ovládání pohybů jeřábem, zasažení do vytlačovacího stroje za chodu v rozporu s návodem na použití...). Porušení předpisů u smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu) 14% 67% 19% Nedodržení předpisů na straně zaměstnavatele Zavinění na straně zraněného Riziko práce, ohrožení jinou osobou nebo zvířaty Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 96 (celkem 112)

97 Zhodnocení opatření organizací U zaměstnavatelů, kde došlo ke smrtelnému nebo závažnému pracovnímu úrazu jsou přijímána nejčastěji výchovná opatření, a to seznámení zaměstnanců s úrazem a opakované proškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů, seznámení s návodem na obsluhu stroje, s technologickým postupem. Tam, kde byly nalezeny nedostatky na zařízeních, byla přijímána technická opatření, např. stávající ovládání jeřábů ze země bude nahrazeno dálkovým ovládáním; před pohybujícími se částmi balicího stroje byla nainstalována optická zábrana a bylo provedeno vyznačení nebezpečného prostoru kolem stroje bezpečnostním značením; byla provedena úprava části ovládání režimu chodu lisu; provedení úpravy horního a čelního krytu řezačky; po kontrole všech pracovišť budou doplněny způsoby zajištění pracovníků proti pádu z výšky; zajištění schodiště prostředky kolektivní ochrany; vybavení pracovníků prostředky proti pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí; byla provedena výměna horní části jímky - plastového víka za víko litinové, čímž byla zvýšena odolnost proti deformacím. V případě úrazů, na kterých se podílela nesprávná organizace práce, stanovil zaměstnavatel organizační opatření většinou spočívající ve zpracování technologických postupů a seznámení zaměstnanců s těmito postupy. Např. technologický postup pro zajištění stability výkopů a staveb, pracovní postup pro filtraci vodního skla na Ama filtru, zpracování Místního provozního bezpečnostního předpisu pro lis MABU PRESSE s uvedením zásad pro přepínání jednotlivých chodů režimu ovládání a určením kontroly správného způsobu chodu ovládání pro jednotlivé pracovní operace; bude provedeno vyhodnocení rizik vznikajících při používání výtahů a způsob eliminace těchto rizik a doplněno do směrnice k používání výtahů; montáž rozměrných dílů bude prováděna na jiném pracovišti, které dispozičně odpovídá potřebám manipulace; budou-li na jednom pracovišti plnit úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, zajistí zaměstnavatelé vzájemnou písemnou informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště. Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 97 (celkem 112)

98 4.4 Šetření podnětů, oznámení a stížností Analýza podnětů ke kontrole zaměstnavatelů OIP obdržel v roce 2011 celkem 955 podání podnětů ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů u zaměstnavatele, přičemž většina podání směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek (851 podání). Porovnáním údajů za loňský rok a roky uplynulé zjistíme, že počet zaslaných podnětů ke kontrole v letošním roce mírně poklesl oproti loňskému roku, přestože oproti předcházejícím letům je podstatně vyšší. Zatímco v r přijal OIP 805 podání, v r to bylo 795 podání, v roce 2010 to bylo 1048 podání a v roce 2011 došlo 953 podání. Pokles je patrný v oblasti pracovních vztahů a podmínek (851 v roce 2011 oproti 978 v roce 2010, 740 v r. 2009, 755 v r ). V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci došlo k nárůstu podnětů (104 v roce 2011 oproti 70 v roce 2010, 50 v r a 2009). Rozlišení podnětů ke kontrole podle oblasti podání však není jednoznačné, neboť řada podnětů ke kontrole je tzv. kumulovaných, tj. spadajících do oblasti pracovních vztahů a podmínek i oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Srovnání počtu podání za rok celkem PVP BOZP Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 98 (celkem 112)

99 Způsob komunikace s OIP Podavatelé se mohou obracet na OIP s dotazy a podněty ke kontrole osobně v rámci poskytovaného poradenství (podnět je sepsán na OIP do připraveného formuláře), telefonicky, písemně, faxem, em či prostřednictvím datové zprávy. Pro podavatele je tak zřejmý nejpohodlnější způsob komunikace s OIP osobním jednáním (nejčastěji v rámci poskytovaného poradenství na konzultačních místech) a prostřednictvím držitele poštovní licence. V roce 2010 bylo podáno podnětů ke kontrole: Způsob podání Počet podání osobně 379 telefonicky 3 poštou 245 faxem 1 em 223 datovou zprávou 104 Ze srovnávací tabulky let 2010 a 2011 zjistíme, že oproti roku 2010 narostlo především využívání komunikace em, nejčastější je komunikace osobní zejména v rámci poradenství a prostřednictvím datových schránek (tento způsob komunikace využívají zejména úřady při postupováním věcně či místně nepříslušných podání, popř. podávání podnětů k využití v rámci vlastní kontrolní činnosti). Podavateli podnětů ke kontrole byli jednak přímo zaměstnanci daného zaměstnavatele, popř. bývalí zaměstnanci, jednak byla některá podání postoupena SÚIP či ostatními státními orgány. Obdobně jako jsou OIP postupovány podání od jiných subjektů, taktéž OIP zjišťuje, že v některých případech nespadá problematika do jeho působnosti a není tak k provedení kontroly věcně příslušný. Jedná se nejčastěji o výtky týkající se neplacení sociálního a Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 99 (celkem 112)

100 zdravotního pojištění zaměstnavatelem, nevydání evidenčního listu důchodového pojištění - působnost okresní správy sociálního zabezpečení, diskriminaci při výběrovém řízení působnost úřadu práce, problematika stavebního zákona působnost stavebních úřadů městských úřadů (magistrátů), hygiena práce (zaměstnanci se nemají kde umýt, neteče teplá voda atd.) - působnost hygienických stanic. V roce 2011 bylo postoupeno jiným orgánům 51 podání, nejčastěji jinému orgánu inspekce práce (OIP či SÚIP) z důvodu místní nepříslušnosti (zrušení části zaměstnavatele, umístění centra či agendy v působnosti jiného OIP atd.). V roce 2010 bylo postoupeno jiným subjektům 44 podání. Řada podání byla částečně postoupena, když zbývající část spadala do působnosti OIP (např. podavatel sdělil, že mu nebylo vydáno potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění). Nejčastěji se jedná o podání částečně postoupená úřadům práce, okresním správám sociálního zabezpečení, Krajské hygienické stanici, finančním úřadům či městským úřadům (jakožto zřizovateli zaměstnavatele, živnostenským úřadům). Číslo takto částečně postoupených podání nelze určit, neboť není vedena samostatná statistika. Jelikož se v r se nepodařilo prošetřit všechna podání adresovaná na OIP, bylo 338 podnětů ke kontrole převedeno do r V loňském roce se OIP podařilo vyřídit 869 podání (v roce 2010 to bylo 844 podání), z toho bylo 528 podání šetřeno formou kontroly (v roce 2010 to bylo 640 podání), 115 podání bylo vyřízeno jinak dopisem 13 podání, jinou kontrolou 43 podání, postoupeno 98 podání (v roce 2010 to bylo 44 podání) a 226 podání nebylo šetřeno, nejčastěji z důvodu nemožnosti prošetření (např. zaměstnavatele nebylo možno dohledat) a neshledání důvodu k šetření. Nevyřízeno zůstalo v roce podnětů ke kontrole (ať již z důvodu stádia rozpracovanosti či o nichž nebylo doposud rozhodnuto) a OIP se jimi bude zabývat v prvním čtvrtletí letošního roku. Důvodem je výrazné zvýšení počtu kontrol v rámci potírání nelegální práce při stávajícím personálním obsazení odborů (kapacitních možnostech OIP). V grafu je znázorněno, že 74 % podání bylo v roce 2011 vyřízeno šetřením či vyřízeno jinak (dopisem, osobně, postoupením podání). Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 100 (celkem 112)

101 Výsledky šetřených podnětů v roce 2011: oprávněné 182 částečně oprávněné 134 neoprávněné 79 neprokázané 133 Z výše uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že u 60 % podaných podnětů ke kontrole byla zjištěna jejich oprávněnost, tj. kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení právních předpisů. Srovnání výsledků při prošetření podnětu oprávněné % částečně oprávněné % neprokázané % neoprávněné 79 15% Porovnáním údajů s léty předchozími zjistíme v mírný pokles podnětů vyhodnocených jako oprávněných (35% v roce 2011 oproti 40% v roce 2010 a oproti 52% v r. 2009) za současného poklesu podnětů vyhodnocených jako částečně oprávněných (25% v roce 2011 oproti 30% v r a 23% v r. 2009). Procento podnětů ke kontrole po obsahové stránce neoprávněných je více mírně vyšší než v minulosti (15% v roce 2011 oproti 12% v roce 2010 a, 11% v r. 2009). K většímu nárůstu došlo v případě podnětů, u nichž zůstal obsah neprokázán (25% v roce 2011 oproti 18% v roce 2010, 16% v r. 2009). Srovnání výsledků prošetření podnětů neoprávněné; 79; 20% oprávněné; 182; 46% částečně oprávněné; 134; 34% Jelikož OIP není ze zákona nadán soudní ani komplexní vyšetřovací pravomocí (např. inspektor není nadán pravomocí zpochybňovat pravost či autenticitu ke kontrole předložených dokladů), popř. se jedná o tvrzení proti tvrzení (výpovědi zaměstnance a zaměstnavatele jsou skutkově vzájemně rozporné) či se na OIP obracejí zaměstnanci (bývalí zaměstnanci), jejichž spor je již řešen u soudu, do jehož pravomoci nemůže OIP zasahovat a který je jediný nadán pravomocí rozhodovat s konečnou platností o Zpráva o činnosti za rok 2011 Strana 101 (celkem 112)