Válka a stroj na peníze: utajování nákladů války pod pláštíkem inflace

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Válka a stroj na peníze: utajování nákladů války pod pláštíkem inflace"

Transkript

1 Válka a stroj na peníze: utajování nákladů války pod pláštíkem inflace Joseph T. Salerno V každé velké válce bylo uvažování o penězích narušeno inflací Ekonomické chování válčících stran tak bylo svedeno ze správné cesty; pravé důsledky války byly z jejich pohledu odstraněny. Někdo by mohl bez nadsázky říci, že inflace je nepostradatelným prostředkem militarismu. Bez ní se následky války na blahobyt stanou zřetelné mnohem rychleji a pronikavěji; válečná vyčerpanost nastane mnohem dříve. 1 [vlády] vědí, že jejich mladí muži budou ochotně obětovat své životy a že staří muži budou ochotně obětovat své životy a životy svých synů a vnuků a že jejich ženy budou ochotně obětovat životy svých manželů, jejich synů a jejich bratrů pro to, čemu věří, že je šlechetný důvod. Mají však smrtelný strach někdy, ale ne vždy že ženy a staří muži přestanou hlady trápit své žaludky a žaludky svých malých dětí, takže válečné nadšení bude upadávat, pokud se rozšíří, že spojení války a hojnosti jídla, pití a oblečení je falešné a že pořád platí staré motto mír a blahobyt pravda, že trápení vysokými cenami spíše než nízkými peněžními důchody a vysokými daněmi přiměje lidi rozzuřit se na prvním místě na osoby, které měly údajně mít zisk a často mají zisk většina z nich zcela bezelstně ze zvýšení cen, namísto toho, aby se rozzuřily na vládu. 2 Skutečné náklady války leží ve sféře zboží: vyčerpané zboží, devastace částí země, ztráta pracovní síly, to jsou reálné náklady pro ekonomiku jako obrovský požár válka pohltila obrovskou část národního bohatství, ekonomika se stala chudší Nicméně, v peněžním vyjádření se ekonomika nestala chudší. Jak je to možné? Jednoduše pohledávky za státem a peněžní poukázky nahradily zásoby zboží v soukromé ekonomice. 3 válka, och, k čemu je dobrá? Absolutně pro nic, není nic než lamač srdcí, má jednoho přítele, je to hrobník válka neumí život dát, pouze brát Úvod Jak předchozí citace ostře naznačily, válka je nesmírně nákladná a inflace je způsob, kterým vlády zkouší, více či méně úspěšně, tyto náklady občanům skrýt. Válka neničí pouze životy a končetiny vojáků, ale tím, že zvýšeně spotřebovává akumulovanou zásobu kapitálu válčících národů a případně zkracuje či ztěžuje život civilního obyvatelstva. Jestliže vláda nemá jiné východisko než zvýšit daně ihned po příchodu nepřátel, obrovská 1 Mises 1983, str Cannan 1928, str. 100; idem. 1929, str Schumpeter 1991, str Starr 1970

2 destrukce produktivního bohatství, které má válka na svědomí, je okamžitě evidentní, avšak schopnost vlády zvýšit nabídku peněz dovolí skrýt tuto destrukci za závoj rostoucích cen, zisků a mezd, stabilních úrokových sazeb a rostoucího akciového trhu. V následují části vysvětlím, jak válka zcela nezávisle na své fyzické destrukci způsobuje ekonomickou destrukci kapitálu a následně pokles v produktivitě práce, reálného příjmu a životního standardu. Argument v této části čerpá z Rakouské teorie kapitálu tak, jak je vyložena v pracích Ludwiga von Misese a později Murrayho N. Rothbarda. Třetí část analyzuje důvody proč různé metody financování války budou mít různé dopady na veřejné vnímání nákladů příslušejících na ekonomickou mobilizaci války. Analýza v této části dluží mnohé klasické meziválečné diskuzi o inflačním financování války od L. Misese. 5 Čtvrtá část uzavírá toto pojednání stručným vysvětlením, jak inflace vytváří první krok na cestě k fašistickému ekonomickému plánování, které je typicky vnucováno kapitalistickým ekonomikám v průběhu rozsáhlé války. 2. Ekonomie války Organizace války si vyžaduje to, aby vzácné zdroje, dříve alokované v produkci kapitálu nebo spotřebního zboží, byly realokovány na posílení, vybavení a udržování národní armády. Když musí nově narukovaní vojáci nebo povolané osoby opustit svá zaměstnání v soukromém sektoru, stále potřebují jídlo, šaty a přístřeší, ale i zbraně a ostatní výstroj pro válku. V praxi to znamená, že nespecifické zdroje jako např. práce a konvertibilní kapitálové statky jako např. ocel, elektřina, nákladní vozy atd., které nejsou přesně vymezeny určitému výrobnímu procesu, musí být převedeny z civilní na válečnou produkci. Za předpokladu snížení velikosti civilní pracovní síly a konverze obrovského množství zbylé pracovní síly a kapitálu do výroby vojenského materiálu je celkovým výsledkem zvýšená vzácnost spotřebních statků, snížení reálných mezd a životního standardu civilistů. Nicméně, transformace ekonomiky k přípravě na válku v sobě zahrnuje mnohem více než jenom horizontální realokaci faktorů směrem od spotřebního zboží k válečnému. To má také za následek vertikální posun zdrojů od vyššího stupně výroby k nižšímu stupni výroby, což znamená posun od výroby a udržování kapitálových statků časově vzdálených od služeb konečným zákazníkům k výrobě válečného zboží pro současnou spotřebu. Jak poukázal Mises, 6 válka může být vedena pouze se současnými statky, ale při nahrazení oprav a udržování důlních a vrtných souprav (zamýšlených pro udržení toku budoucích spotřebních statků) výrobou tanků a bomb (určených pro okamžitou spotřebu) zkracuje ekonomika svou časovou strukturu produkce a tedy spotřebovává kapitál. Nejprve se spotřeba kapitálu projevuje zahálkou fixního kapitálu, který nemůže být konvertován do okamžité válečné produkce (např. továrny a vybavení produkujících vrtné soupravy) a současným nadužíváním fixního kapitálu, který konvertovaný být může (např. továrna na automobily může začít vyrábět válečná vozidla). V krátkém časovém období může produkce současných statků nebo reálný příjem ve formě válečného a spotřebního zboží růst a to dokonce i za situace, kdy došlo ke ztrátě části pracovní síly odchodem do armády. Tak jak roky ubíhají, průmyslové a zemědělské vybavení je opotřebováno a nenahrazováno, reálný příjem nevyhnutelně klesá pravděpodobně prudce pod svojí předchozí mírovou úroveň. 5 Mises 1983, str Mises 1983, str. 168

3 Schumpeter 7 podal názorné shrnutí horizontálního a vertikálního posunu zdrojů způsobených nutností válečné ekonomiky a škodlivého dopadu vertikálního posunu na zásobu kapitálu: Za prvé, válečná ekonomika v podstatě znamená přepnutí ekonomiky z produkce pro potřeby mírového života na produkci pro potřeby války. To na prvním místě znamená, že dostupné výrobní prostředky jsou užity v některé části k produkci různých konečných statků, zejména samozřejmě pro válečnou potřebu a z části k produkci stejné jako předtím, ale pro jiné zákazníky než v míru. To také znamená, že dostupné výrobní prostředky jsou použity hlavně pro výrobu tak vysokého množství zboží pro okamžitou spotřebu, jak je možné, na úkor výroby výrobních prostředků zejména strojírenství a průmyslových provozů takže tato část produkce, která v míru zaujímá velkou část, jmenovitě produkce pro údržbu a expanzi produktivního aparátu, se snižuje více a více. Možnost ihned užívat spotřební zboží, práci a kapitál, který předtím vytvářel statky pro výrobu a tak pouze nepřímo přispíval k produkci statků pro spotřebu (tj., s použitím technické terminologie, které vyráběly spíše budoucí než současné statky) právě tato možnost byla naše obrovská rezerva, která nás doposud zachránila a zabránila tomu, aby přísun spotřebního zboží zcela ustal. Chudoba přijde do našich domovů v plné míře teprve po skončení války. Pouze poté budou opotřebované stroje, zchátralé budovy, zanedbaná půda, zdecimovaná hospodářská zvířata a zdevastované lesy vypovídat v plné šířce o dopadech války. V komentáři o dopadech první světové války na britskou ekonomiku, Edwin Cannan 8 také poukázal na rozhodující fakt vertikálního posunu zdrojů a spotřebu kapitálu, která z něj vyplývá, a vypozoroval, že během války se přírůstky k materiálovému vybavení v Británii i přírůstky k zahraničním majetku úplně ustaly. Pracovní síla tak nebyla omezena a byla dostupná pro válečnou výrobu a pro produkci okamžitě spotřebovávatelného mírového zboží. [Kromě toho] každý člověk obeznámený s obchodem ví, že obnova, kromě oprav, byla odložena ve všech oblastech výroby a že zásoba všeho rychle klesala. Pracovní síla, která by mohla v běžných dobách stačit udržovat vybavení prostředky, byla odkloněna k válečné výrobě a k produkci okamžitě spotřebovávatelných statků. Bylo to zejména zapojení těchto zdrojů, které umožnilo zemi jako celku přestát válku s tak malým strádáním. Může být namítáno, že empiricky je vertikální posun zdrojů pravděpodobně bezvýznamný. Protože investice vytváří pouze malý segment reálného výstupu, a z toho důvodu nárůst válečného zboží musí pocházet zejména ze zdrojů převedených ze spotřebního zboží kombinovaného se snížením luxusu civilní populace, tj. díky zvýšení přesčasů a zvětšení poměru zaměstnanců na práceschopném obyvatelstvu. Ale tato mylná teorie utahování opasků spotřebitelů ve válečné ekonomice je založena na Keynesianském systému účetnictví národního důchodu, podle kterého kapitálové investice vytvářejí malý zlomek celkového HDP. Například, během čtvrtého čtvrtletí roku 1994, meziroční míra hrubých reálných investic soukromého sektoru v USA činila 939,7 miliard dolarů, více než 17 % reálného HDP a reálné soukromé spotřební výdaje ve stejném čtvrtletí se 7 Schumpeter 1991, str Cannan 1928, str. 183

4 rovnaly 3629,6 miliard dolarů, neboli skoro 67 % reálného HDP. 9 Bohužel, v tomto systému jsou investice do mezivstupů pro vyloučení dvojitého započítání očištěny. Tyto mezivstupy pro větší rozšíření zahrnují právě ty typy kapitálových statků, jmenovitě zásobu surovin, meziproduktů a energií, které mohou být pohotově převedeny k použití ve výrobě statků se současnou spotřebou, pro vojenské nebo spotřební účely. Jak vypozoroval Mises 10, toto je jeden způsob spotřeby kapitálu v Německu během první světové války: německá ekonomika vstoupila do války s vydatnou zásobou surovin a meziproduktů všech druhů. V mírových dobách byly jakékoli z těchto zásob věnovány na užití a nebo byla spotřeba často nahrazována. Během války byly zásoby zkonzumovány, aniž by mohly být nahrazeny. Zmizely tak z ekonomiky, národní bohatství bylo o jejich hodnotu sníženo. Tyto budoucí statky neboli statky vyšších řádů trvale zmizely, protože zdroje předtím investované při jejich reprodukci byly vyčerpány, aby zvýšily produkci válečného zboží. V moderní kapitál-užívající ekonomice v každém momentě v době míru agregovaná hodnota zdrojů určených k produkci a údržbě kapitálových statků ve vyšších stádiích výroby, více než převyšuje hodnotu zdrojů pracujících přímo pro zákazníky ve finální úrovni výroby produkčního procesu. Jako příklad uvedu ekonomiku USA v roce 1982, kdy celkové výdaje na mezivstupy a hrubé soukromé investice činily 3 196,7 miliard dolarů a osobní spotřeba činila 2 046,4 miliard dolarů. Více než 60% dostupných produktivních zdrojů, mimo vládního sektoru, bylo z tohoto důvodu určeno k produkci kapitálu nebo budoucích statků, nikoli spotřebních nebo současných statkům. 11,12 3. Financování válek Vlády mají k dispozici tři metody financování války: daňový systém, vypůjčování si od veřejnosti a peněžní inflaci, nebo též, chceme-li emisi nových peněz. Vlády se mohou mimo jiné uchýlit také k donucovacím praktikám, jakými jsou konfiskace materiálních zdrojů a verbování pracovní síly, jež jsou nezbytně důležité k naplnění jejich válečných ambicí. To vše bez jakékoliv kompenzace, či v lepším případě výměnou za netržní (nižší) ceny a mzdy. Z historického pohledu, v dlouhotrvajících válečných konfliktech, byla právě takováto kombinace výše uvedených metod obvykle používána k jednoduchému přesunu zdrojů ze soukromých do státních, válečných rukou. Z pohledu ekonomické teorie by nicméně vláda k uspokojení svých válečných ambicí vždy upřednostňovala dodatečné peněžní prostředky, výlučně před zvýšením daní a neinflačních půjček na kapitálovém trhu. Schumpeter 13 jako příklad zmiňuje Rakousko bezprostředně po první světové válce: Je zřejmé, že jsme ze soukromého sektoru mohli doslova vyždímat dodatečné, tak potřebné peníze, stejně tak, jako jsme to provedli se statky. Toho mohlo být dosaženo prostřednictvím daní, jež se sice na jednu stranu mohly zdát zatěžující, ale které na stranu 9 Federal Reserve Bank of St. Louis 1995, str. 4, str Mises 1983, str Skousen 1990, str více o kritické důležitosti konceptu hrubých investic, který zahrnuje jak investice do fixního kapitálu tak i investice do mezivstupů ve všech fázích produkce, pro analýzu struktury kapitálu, viz Rothbard 1993, Vol. I, str Schumpeter 1991, str. 121

5 druhou nebyly nijak méně represivní než znehodnocení peněz, ke kterému se sáhlo. 14 Proč tedy, vláda, jestliže je schopna svými fiskálními opatření získat dostatečné příjmy, tak potřebné na financování svých válečných choutek, téměř vždy získává zdroje peněžní inflací a přímým zabráním statků a služeb. Odpověď lze najít v nadměrně nákladném vedení války a snaze skrýt náklady před zraky široké veřejnosti. 15 V momentě, kdy je totiž veřejnost plně seznámena s veškerými náklady, válka se stává nepopulární a občanské nadšení a pracovní úsilí opadává. Projevy nespokojenosti mohou být mimo jiné provázeny nepokoji, které místy mohou přerůst v aktivní odpor. Hnutí v průběhu první světové války, jež bylo v Rusku úspěšně podněcováno ruskými bolševiky, je pouze jedním dokladem takového masového odporu. Robert Higgs 16 mimo jiné poukázal na tendence vlády přecházet v dobách krize z regulérní fiskální politiky na politiku příkazů a četných regulací, tedy k faktickému přechodu na tzv. příkazově-direktivní ekonomiku: Je zřejmé, že občané nebudou projevovat svou nespokojenost s výší jimi nesených nákladů, jestliže si jich nebudou vědomi. Existence disproporce mezi veřejností vnímatelnými náklady a náklady skutečnými, uvádí vládu k nemalému pokušení vést v dobách krize značně nákladnou politiku. Na druhou stranu, občan si je přeci jenom schopen zjistit výši peněžních nákladů, například podle jeho vlastního daňového výměru, nebo jejich agregací v podobě vládních příjmů. Ovšem tam, kde jsou obětovány lidské životy, není kalkulace nákladů jako nákladů peněžních tak snadná. Sluší se, aby vláda svou politiku, jež s sebou nese jistou cenu, odůvodnila a zároveň vyvíjela úsilí nalézt cestu přeměny nepeněžních nákladů v náklady peněžní. Teprve takové chování vlády, může vést k razantnímu snížení občanských protestů a odporu. Vyvlastnění zdrojů státem je obzvláště účinné v těch podmínkách, kdy se jedná o ztěží obnovitelné zdroje, jako je tomu v případě pracovní síly. Stát coby představitel všemi respektované autority může svými zákonnými nařízeními donutit jak občany, tak firmy, aby po určitou dobu sloužili jeho vojenským záměrům. To vše za 14 Navzdory jeho všeobecně známému stanovisku proti inflačnímu financování války, Schumpeter 1991, str. 121, připouští, že je nemožné krýt válečné výdaje toliko ze zdanění a fiskálních metod. Mises 1983, str a Canna 1929, str , jsou naproti tomu přesvědčeni, že inflace není nezbytně nutná k financování velké části války. Jakýkoliv objem zdrojů, které mohou být získány ze soukromého sektoru inflačním financováním, může být stejně tak získáno skrze daně a neinflační půjčky. Za zmínku stojí mimo jiné názor Misese 1983, str. 165 a to, že tržní podněty by nikdy nedokázaly ve vyhovující míře přilákat dostatečný lidský potenciál, jenž by sloužil v ozbrojených složkách v době války, a proto branná povinnost byla nezbytným doplňkem tržních transakcí financovaných daněmi a půjčkami. Mises zde argumentuje tím, že nabídková křivka odvedenců je neelastická, a navíc bezpodmínečně předpokládá, že je za všech okolností fixována, přičemž zdánlivě přehlíží možnost, že spontánní posun nabídkové křivky, by se mohl projevit v případě obrany, nebo v situaci, kdy se obecně a skálopevně věří v oprávněnost války. 15 Ne všichni předkeynesiánčtí ekonomové souhlasili s Misesovým-Schumpeterovým-Cannanovým pohledem na význam inflace, která podle nich není teoreticky nebo prakticky nutná k financování podstatné části válečných výdajů. Dva z jejich předních současníků, A.C. Pigou (Pigou 1941) a Lionel Robbins (Robbins 1950), ovšem trvají na tom, že inflační financování a přímá vládní regulace jsou nezbytnou součástí válečné ekonomiky. V počátcích poválečné éry druhé světové války, neokeynesiánci, stejně jako Keynes osobně, změnili dřívější pohled na válečnou ekonomiku a tvrdili, že válečné výdaje stejně jako jiné výdaje, či operace, mohou skrze multiplikační proces automaticky generovat plnou zaměstnanost, a proto má ekonomický blahobyt tendenci vytvářet v makroekonomice inflační mezeru. Proto usuzují, že vedení války je neodmyslitelně spjato s inflací a s nezbytnými rozsáhlými vládními regulacemi jak cen, tak produkce a pracovní sily, za účelem potlačení inflace a zabránění jí tak v podkopání válečné ekonomiky. Příklad neokeynesiánského přístupu k obranné ekonomice, viz Hart 1951 a Wallace Robert Higgs (Higgs 1992) jednoznačně odmítá a vyvrací keynesiánské tvrzení, že druhá světová válka přinesla ekonomice Spojených státům prosperitu. 16 Higgs 1987, str. 65.

6 daleko nižší mzdy než ty, které by se za normálních okolností utvářely na svobodném trhu. Tím vláda významně redukuje rozpočtové náklady války a tedy i částku, jež musí být pokryta zvýšenými daněmi. Podstatně nižší náklady, které jsou s takovými praktikami státu nutně spojeny, nám potom dávají vysvětlení, proč je branná povinnost užívána v takovém měřítku a to i moderně demokraticky vyhlížejícími zeměmi. Nekompenzovaná konfiskace reprodukčních zdrojů ovšem čelí jednomu závažnému problému a to, že podněty jednotlivců a firem k jejich reprodukci jsou v takovém případě výrazně tlumeny. V tržních podmínkách vyžaduje průmyslový produkční proces jistou peněžní kompenzaci těm producentům, které stát zneužívá pro své cíle. Taková kompenzace by ovšem nebyla nutná v případě, kdyby vláda kompletně zakázala směnu a přešla by k bezpeněžní (a velmi chaotické) formě socialismu, kde přerozdělovací procesy zdrojů a produktů probíhají skrze široký byrokratický aparát. O takový pokus se mezi lety pokusili v SSSR bolševici v podobě známé jako Válečný komunismus. Tento pokus se ovšem ukázal jako značně neúspěšný 17. Na druhou stranu, demokratické země v dobách světových válek volily pozvolné přijímání prvků centrálně plánovaných nebo příkazově-direktivních ekonomik. V počátcích válek se často uchylovaly k nám již známému fenoménu zatajování nákladů. K tomu, aby tento systém dokázal z jejich ještě stále výkonných peněžně-směnných ekonomik získat dostatečný objem potřebných zdrojů, bylo potřeba koncentrovat moc emitovat peníze do rukou jediné, centrální banky. K tomu došlo v prvních dnech po vypuknutí První světové války, kdy válčící mocnosti opustily zlatý standard, čímž se prakticky na území vlastního státu dostaly do monopolního postavení emitenta peněz. K pochopení, jakým způsobem emise nových peněz zkresluje náklady vynaložené na válečnou mašinérii, musíme v prvé řadě analyzovat případ, kdy se financování války děje výlučně přes zdanění, doplněné o vládní výpůjčky u veřejnosti. Dříve než stát přistoupí ke zvýšení daní, či dříve než provede emisi státních cenných papírů, existuje v ekonomice kapitálová struktura, jejíž velikost je určena časovými preferencemi neboli mezičasovými spotřebními volbami spotřebitelů-střadatelů. Nižší časové preference, vedou k větší ochotě obyvatel odložit bezprostřední spotřebu do vzdálenější budoucnosti. Větší část příjmu je tak uspořena, což vytváří nezbytný základ pro financování investičních aktivit a zvyšování objemu kapitálových statků, které tak v budoucnu vedou ke zvýšení produktivity pracovní síly a následně k vyšším reálným mzdám. 18 Z pohledu jednotlivých investorů tvořících kapitálovou strukturu firemní vlastníci, akcionáři, držitelé dluhopisů, držitelé pojistek se hodnota jejich vlastnických nároků a pohledávek na kapitálové statky projevuje prostřednictvím peněžní kalkulace, zachycuje ji tedy kapitálové účetnictví a je vnímána jako suma peněžního bohatství. 19 Tedy akumulace nebo spotřeba kapitálu, ceteris paribus za předpokladu stabilní kupní síly peněz se vždy projeví v okamžité změně peněžního bohatství, a to alespoň některých lidí. Změna bohatství je tak prezentována pohyby akciových trhů a trhů nemovitostí, na kterých probíhají směny titulů k agregovaným 17 Carr 1971, str a Alec Nove (Nove 1972, str ) provádí komplexní výčet takových politik a událostí, které lze označit za Válečný komunismus. Paul Craig Roberts (Roberts 1971, str ) podává přesvědčivé vysvětlení, že Válečný komunismus nebyl pouhým náhodným opatřením vlády v době války, ale že byl naopak výsledkem záměrné a účelné aplikace marxistické doktríny. 18 Pro detailnější pochopení teorie časových preferencí, viz Rothbard 1993, svaz. I., str a Mises 1996, str Moderní obhajoba a objasnění teorie časových preferencí je detailně prezentována Kirznerem (Kirzner 1993). Pro stručné, přesto postačující zasvěcení do problematiky teorie časových preferencí, viz Garrison (Garrison 1988). 19 Mises 1996, str. 230 vysvětluje: Peněžní kalkulace dosahuje svou plnou dokonalost v kapitálovém účetnictví. Stanovuje peněžní cenu dostupných prostředků a srovnává tuto sumu se změnami způsobenými činností a působením ostatních faktorů. Toto porovnání nám následně ukazuje, které změny se udály v prostředí jednajícího člověka a rozměr těchto změn; činí to úspěchy a chyby, zisky či ztráty zjistitelnými.

7 kapitálovým statkům. 20 Navíc se zvýšení či snížení kapitálové zásoby projeví v pohybu současných příjmů agregovaných peněžních zisků v ekonomice a ve všeobecné úrovni platů a mezd. V předešlých odstavcích jsme uvedli, že válka nepochybně povede k upřednostňování současné spotřeby a zásadnímu přesunu výrobních kapacit od výroby budoucích statků k výrobě současných statků. Aby bylo možné provést v tržní ekonomice tuto časovou restrukturalizaci v produkčním procesu, je potřeba, aby došlo ke změně v toku peněžních výdajů, k relativnímu nárůstu spotřebních a vojenských výdajů oproti úsporáminvesticím. Bez ohledu na to, jaké techniky a jakých procesů je k dosažení těchto poměrných výdajů využito, bude přechod k válečné ekonomice znamenat jediné, dá vzniknout úpadkové ekonomice, v níž se firmy potýkají s poklesem kapitálu. Krize, jež následně prostupuje celou ekonomikou bude mít podobu růstu úrokových sazeb, poklesu cen akcií, dluhopisů a nemovitostí a povede ke ztrátě hodnoty finančních aktiv. 21 Za takových podmínek je firma daleko náchylnější k jakémukoliv negativnímu vývoji a tak se i běžná obchodní ztráta může stát pro ni osudnou. Pokud se stát rozhodne krýt nákladné finance války zvýšenými daněmi, dopady jsou zjevné ihned. Aby občané mohli dostát svým závazkům, jež jim z principu zvýšené daně plynou, omezí své úspory, stejně jako i svou spotřebu. Omezení na straně úspor je ovšem oproti omezení spotřeby zpravidla razantnější. Děje se tak ze dvou důvodů. Za prvé, navýšením daně klesá čistá výnosnost jejich investic, jinými slovy, člověk nyní očekává nižší budoucí spotřebu jako důsledek dané výše úspor či zdržení se současné spotřeby. Pakliže časové preference zůstanou beze změny, zhoršený směnný poměr mezi současnou a budoucí spotřebou povede plátce daní k tomu, aby se vyhnul dani zvýšenou současnou spotřebou, a tedy snížením úspor, a tím i vidiny budoucí spotřeby. Klesající agregovaná nabídka úspor pak vytlačí vzhůru úrokovou míru, jež tak vlastně odráží zvýšené zdanění investičních příjmů. Za druhé, zvýšené daně se také projeví ve výši současných příjmů a peněžních aktiv občanů, kteří jsou tak v důsledku jejich poklesu nuceni omezovat spotřebu statků současné spotřeby. Propadem spotřeby těchto statků na minimální úroveň v níž je občanem zcela upřednostňována současná spotřeba před spotřebou odloženou rostoucí časové preference a běžná (po zdanění) úroková míra nebudou již více dostačovat k udržení současného poměru úspor a investic. Tedy občan bude nucen snížit své úspory. 22 Konečně, vláda může potřebné zdroje k financování války generovat mimo jiné i z akumulovaného kapitálu. Vláda tak bude vyvíjet úsilí k dalšímu zdanění, jež se pohybuje nad rámcem daní z příjmů. Domácnosti zatěžuje další daní, daní z bohatství, která je vybírá z tržní hodnoty majetku vlastněného domácnostmi, zejména z jimi držené hotovosti. Plošné vynucení této daně z bohatství (na všechny typy majetku) nutí kapitalisty, aby se zbavovali majetku či se zadlužovali z důvodů povinnosti plnit daňové požadavky státu. Dopad tohoto opatření vlády se viditelně dotkne i úspor na straně domácností, které jsou omezovány v důsledku poklesu čistého příjmu, protože daň z bohatství, jakkoliv se vztahuje na majetek akumulovaný v minulosti, je placena ze současných příjmů. Časové preference domácností tak rostou Tak, jak Rothbard 1975, str. 75, str. 316 n. 29 tvrdí, Akcie jsou právní nároky na kapitálové statky a nemovitost vyjadřuje vlastnické právo na pozemek. 21 Pro pochopení pojmu úpadková ekonomika a doprovodné krize, viz. Rothbard 1993, svaz. I., str a Mises 1966, str , str Blíže k těmto dvěma efektům daně z příjmu, viz. Rothbard 1993, svaz. II, str Analýzu daní z akumulovaného kapitálu nebo bohatství, viz. Rothbard 1970, str , str Jako nezbytnou součást válečných financí, Pigou (Pigou 1941, str. 84) obhajuje progresivní daň z bohatství, která je jeho ústy široce definována a zahrnuje jak spotřební zboží, tak i zhodnocenou hodnotu lidských duševních a fyzických sil. Mises (Mises

8 Zatímco válečné daně citelně ovlivňují výši soukromých úspor, investic a bohatství, přisvojené daňové příjmy jsou vládou neodkladně vynaloženy na nákup válečných statků, služeb a výstroje. Obdobně jako tomu bylo v případě růstu poměru spotřeby/úspory, plynoucí z růstu časových preferencí, i zde čistá nebo skutečná úroková míra, jež je určujícím elementem pro stanovení úrokových sazeb z půjček a míry výnosnosti investic, roste. Vyšší úrokové sazby z půjček následovány pádem tržního ocenění pohledávek a vlastnických podílů snižují objem obchodní půjček a tlumí investiční aktivitu tak potřebnou k údržbě a reprodukci existující kapitálové struktury. Výsledkem je pokles celkové poptávky po kapitálových statcích včetně objevujících se předzvěstí krize. Následný relativní pokles cen kapitálových statků vzhledem k cenám spotřebně/vojenských statků, je odrazem vyššího diskontu budoucích statků, oproti současným statkům, který se projevuje vyšší úrokovou mírou a odráží se ve větších ztrátách firem na vyšším stupni výrobní struktury. Jakkoliv vysoké jsou rostoucí vládní válečné výdaje, nestačí to ke kompenzaci ztrát firem a úhrnem ztráty převyšují zisky. Děje se tak v důsledku poklesu pracovní produktivity a v důsledku značného přesunu a vytlačení zdrojů z produkce kapitálových statků na zbrojení. Tyto přechodné, ztěží viditelné ztráty, nesené obchodními firmami, jsou prvotním impulsem k propadu mezních produktivit, jež následně vedou k snižování pracovních důchodů a přírodních zdrojů. 24 Kapitálově dekumulační krize se následně přelévá na burzu, protože jak víme, akcie nejsou nic jiného, než dílčí právní nároky (vlastnické právo) držitelů, na kapitálové statky, jež agregovaně tvoří obchodní společnost. Právě budoucí hodnota výkonů firemních výrobních aktiv, především jeho fixních kapitálových statků, je najednou při ohodnocování kapitálové hodnoty firmy více diskontována. To platí obzvláště pro firmy, které samy vyrábějí trvanlivé kapitálové statky či vstupy k výrobě těchto statků. Nastává tak celkový propad tržního ocenění kapitalizovaných hodnot různých firemních aktiv, který se projevuje poklesem hodnoty aktiv a dluhopisů, které již nejsou pouhým odrazem běžných obchodních ztrát, ale jsou výsledkem skutečnosti, že peněžní kalkulace odhalila existenci kapitálové dekumulace. Pokles na trhu nemovitostí by se projevil i v případě zvýšení daní k financování válečné ekonomiky, jelikož průmyslové a obchodní stavebnictví a půda představuje obzvláště trvanlivé zdroje, jejichž kapitálové hodnota je proto velmi citlivá na vyšší míru diskontu budoucích statků. I kdyby tyto kapitálové statky mohly být převedeny na vojenskou produkci, jejich hodnota by přesto klesla, jelikož by odrážela mrhání kapitálem při této výstavbě. Jinými slovy, jestliže by potřeby války byly očekávány, pracovní síla a jiné nespecifické zdroje by v nich nebyly bývaly drženy po tak dlouhou dobu. 25 Obdobně jako je tomu u cyklických krizí, tak i válečná mobilizace s sebou ponese i jisté vedlejší, přesto dosti viditelné náklady, a to jak finanční, tak měnové. Mnoho firem se bude potýkat nejen s poklesem cen svých produktů, ale i s poklesem dobytnosti svých pohledávek. Snaha zabezpečit si svou likviditu povede k růstu krátkodobých úrokových sazeb, stejně tak jako k růstu poptávky po penězích a k prudkému snížení cen výrobků prodávaných na trhu za hotovost. Všeobecný pokles cen pak už jen zintensivní boj o zabezpečení likvidity, který následkem neplacení bankovních úvěrů vrcholí ztrátou důvěry ve zdraví a spolehlivost finančního sektoru. Do jaké míry bankovní systém fungující na částečných rezervách pak odolává napětí je více méně jedno, protože 1983, str ) vidí oproti zdanění bohatství lepší alternativu v krátkodobých vládních výpůjčkách. Také Pigou považuje výpůjčky za možnou alternativu, ale osobně dává přednost zdanění, které je podle jeho mínění spravedlivé, jelikož nutí bohaté nést větší díl břemena války. Mimochodem podle Pigoua náklady války (ne)mohou být hrazeny z kapitálu. Zdrojem růstu pokladu, musí být skutečný příjem země (Pigou 1941, str. 84 pozn. 1). 24 Blíže k tomuto dělícímu procesu, viz. Rothbard 1993, svaz. II, str a Mises 1996, str Jak Mises (Mises 1966, str. 503) dodává, některé výrobní prostředky mohou být použity na nový proces bez jakékoliv adaptace; ale kdyby se vědělo v čas, že budou použity na to, na co budou, bylo by bývalo možné vyrábět při nižších

9 jen stěží přehlédnutelné bankroty bank a obchodních firem, zesíleny poklesem soukromého bohatství a příjmů, obyvatele pouze utvrdí v přesvědčení, že válka nemůže být v žádném případě nositelem prosperity. Prohlubující se státní deficit může být namísto daní financován vládními půjčkami. Ty ovšem vedou k mobilizační krizi. Zatímco totiž daně musí být placeny ze současných příjmů, čímž tedy redukují jak soukromou spotřebu tak úspory (podle poplatníkových časových preferencí), vládní půjčka využívá úspor přímo. Děje se tak prostřednictvím prodeje vládních cenných papírů, jímž si stát dokáže zajistit finance v dostatečném objemu, jež nezbytně potřebuje. Jak Rothbard 26 uzavírá: Veřejné půjčky dopadají na úspory daleko efektivněji než zdanění, z jednoho prostého důvodu, a to obecně přijímaného názoru raději úspory než zdanění. Vytěsňovací efekt soukromých investic, jehož princip byl nastíněn výše, přenáší veškeré břemeno válečných výdajů výhradně na výrobce spotřebních statků. Mises 27 přirovnává vládní půjčky k jakési dani z akumulovaného kapitálu a poukazuje na jejich pustošivý dopad, obzvláště pak na kapitálovou strukturu: Jestliže výdaje, jakkoliv jsou prospěšné, jsou financovány z odvodů dědických daní těch částí vyšších příjmů, které by mohly být za jiných okolností použity na investice a půjčky, stává se vláda nositelem kapitálového mrhání. 28 V předvečer propuknutí První světové války mezi červencem válčící státy opustily zlatý standard a započala tak inflace jejich národní peněžní zásoby. Krach předních světových burz v St. Petěrburgu, Vídni, Torontu a New Yorku, byl obecně přičítán panující nejistotě a vzrůstajícímu požadavku likvidity. 29 Na druhou stranu jejich krach mohl být stejně tak přičítán enormním vládním půjčkám potřebných k financování válečných výdajů v režimu neinflačního zlatého standardu. Můžeme tak dojít k závěru, že vládní půjčky krizi prohlubují. Britský ekonom Ralph G. Hawtrey velmi výstižně popsal výchozí prvky mobilizační krize a zběsilý pokus vlády o její řešení pomocí okamžitého dluhového moratoria a bankovní úvěrové inflace: Vyhlídka, situací vynucených, velikých vládních půjček povede k celkovému potlačení poptávky po existujících cenných papírech. Burzovní spekulanti a pojišťovatelé, vlastnící velké objemy cenných papírů, teď budou schopni prodat, pokud vůbec, pouze s vysokými ztrátami. Následnému celkovému rozpadu obchodu lze zabránit pouze přijetím specifických opatření, jakým může být například nařízení moratoria, které bylo předmětem oživovacích pokusů v Evropě v roce Vláda, jež je konfrontována tváří v tvář s válkou, nemůže dovolit nechat padnout polovinu národního obchodu a zadlužení obchodníci se tak mnohdy opírají buď o četné kroky, jež by jim měly zajistit urovnání, nebo o zmiňované zákonné moratorium. 30 nákladech jiné statky, které by vykonaly stejnou službu. 26 Rothbard 1993, str Mises 1966, str K bližší analýze dědické daně jako čistě kapitálové daně, viz Rothbard 1970, str Anderson [1949] 1979, str Michael A. Heilperin, mezinárodní peněžní teoretik, ve své studii o poválečných inflacích, naznačuje spojitost mezi deficitním financováním a válečnou mobilizační krizí. Píše: Deficitní financování bylo úzce spojeno s průběhem vývoje peněžního oběživa. Propuknutí války mělo za následek nejen potřebu deficitního financování, ale mimo jiné způsobilo i paniku na straně veřejnosti. Stát tedy téměř okamžitě deklaroval moratoria na bankovní ústavy, za účelem předejití hromadných útoků ze strany veřejnosti. Kromě toho byl zrušen zlatý standard. Kupodivu, Heilperinova cenná studie, uskutečněna v letech pod patronátem Národního odboru ekonomického výzkumu (NBER), která byla rozeslána velké skupině vůdčích amerických expertů, nebyla nikdy publikována NBER. Ve skutečnosti, když NBER povolila převod autorských práv na Heilperina, tak, aby článek mohl začlenit v knize svých esejí (vydané v roce 1968), institut si vyhradil

10 Dle výše uvedené charakteristiky můžeme dospět k závěru, že použití vládních výpůjček namísto zdanění, bude mobilizační krizi jen zhoršovat. I kdyby byly finanční náklady války hrazeny výhradně půjčkami, následné přizpůsobení ekonomiky nebude úplně vertikální, protože nabídka úspor je daleko méně elastická nebo citlivá vzhledem ke změnám úrokové míry. Při vysokých úrokových mírách, budou někteří dobrovolně ve větši či menší míře omezovat svou současnou spotřebu, aby tak v budoucnu mohli pobírat výhody v podobě budoucí zvýšené spotřeby, jež jim právě vyšší úrokové míry garantují. Pakliže jsou tedy časové preference veřejnosti dostatečně citlivé na úrokové míry, může zvýšení úrokových měr znamenat citelné ztráty pro průmysl vyrábějící spotřebitelské statky. Ztráty v konečném důsledku mohou být větší, než by tomu bylo v případě daňového financování. Dojdeme tak k závěru, že ekonomická kalkulace tržních subjektů prováděna jednotlivě či agregovaně a založená na skutečných tržních cenách, jim poodhaluje enormní destrukci skutečného bohatství a poklesu reálného důchodu způsobené válkou. Ovšem jak Mises 31 poznamenal: Tržní hospodářství je nezbytné, protože dokáže kalkulovat. Hlavními prvky ekonomické kalkulace jsou veličiny příjmu, úspor a kapitálové spotřeby. Kapitálové statky, tzv. fixní kapitál se v produkčním procesu opotřebovává a ve světě ustavičných změn musí být postupem času fyzicky nahrazen jiným majetkem. Kapitálová struktura podniku tak v každém časovém okamžiku prochází fyzickou přeměnou. Znamená to, že kapitalističtí podnikatelé, kteří musí neustále přizpůsobovat výrobní proces zákazníkovým preferencím, technické inovaci a dostupným zdrojům, musí mít možnost použít společný jmenovatel, aby mohli stanovit výsledek svých minulých rozhodnutí o produkci a určit, kolik výrobních zdrojů lze použít pro budoucí rozhodování. Jinými slovy, pouze tržní cenový mechanismus poskytuje podnikateli smysluplné hodnoty k výpočtu jeho nákladů, příjmů, zisků a množství kapitálu. V tržních podmínkách probíhající změny ovšem neustále tlačí skutečnou kapitálovou strukturu k přizpůsobení a faktická fyzická různorodost komplementárních kapitálových statků znemožňuje producentům nejenom kvantitativně odhadnout jejich kapitál a výnos, ale také mezi nimi vytváří značný rozdíl. Bez vodítka kapitálové kalkulace by tak nebylo možné říci, jakou část z hrubého příjmu může podnikatel přidělit současné spotřebě, tak aby si se zbylými zdroji v dostatečné míře zajistil budoucí spotřebu, aniž by na jeho straně docházelo k přílišnému mrhání. 32 Byli jsme svědky toho, že v socialismu, za neexistence peněžní kalkulace založené na skutečných tržních cenách, je racionální alokace zdrojů nemožná. Zavržením soukromého vlastnictví tak socialistické centrální plánování způsobilo destrukci stávající kapitálové struktury, především z důvodu vymýcením trhů, jako důležitého generátora peněžní kalkulace. 33 Přestože dopad peněžní inflace na ekonomickou kalkulaci není tak zjevně devastující jako přímá socializace přinejmenším zpočátku i ona v dostatečné míře deformuje kapitálový propočet. Podstata této deformace spočívá v tom, že účetnictví musí pro co nejvěrnější obraz právo, aby článek zůstal bezejmenný (Heilperin 1968, str. 97). Sám vlastním kopii článku z původních skript, kde je úvodní stránka označena titulem Prozatímní a tajný a nese pečeť Národního odboru ekonomického výzkumu, finační výzkumný odbor. 31 Mises 1966, str Jak Mises (Mises 1966, str ) píše: Ekonomická kalkulace je buď odhad očekávaného výsledku budoucího jednání nebo stanovení výsledku minulého jednání. Jeho praktický význam je tedy ukázat kolik jednotek lze uvolnit k současné spotřebě, aniž by tím byla zmenšena budoucí kapacita produkce. To je možné pouze za těch okolností, že základní pojmy ekonomické kalkulace kapitál a příjem, zisk a ztráta, úspory a spotřeba, náklady a výnosy jsou známy. Viz také str. 230, ,491 a str Pro novější pohledy, zdůrazňující Misesovy původní teze, že socialismus je nemožný právě proto, že postrádá možnosti ekonomické kalkulace, viz. Salerno 1990a, str ; Salerno 1990b; Salerno 1994; a Rothbard 1991.

11 skutečnosti přebírat stabilitu hodnoty peněz, která ale v tomto případě neexistuje. Naopak tam, kde je kolísání kupní síly peněz nepatrné, jako tomu bylo v případě ekonomik řídící se zlatým standardem, toto převzetí prakticky podnikatelskou peněžní kalkulaci a oceňování neovlivňuje. Metoda kalkulace, vytvořena v devatenáctém století v období zlatého standartu tak dala vzniknout mohutné a složité kapitálové struktuře. K odlišnému procesu dochází v případě, pokud vláda operuje skrze centrální banku, která emituje bankovky. Zkreslení obchodní kalkulace nastává z jiného důvodu a to, že pokles kupní síly peněz způsobený emisí není zprvu tržními subjekty zpozorován, a nemůže tak tudíž dojít k patřičným úpravám v účetních postupech. Navíc ceny v odpovědi na vzrůstající nabídku peněz nereagují okamžitě a pokles kupní síly peněz je tak výsledkem zdlouhavého přizpůsobovacího procesu, který mimo jiné s sebou nese deformaci relativních cen, včetně úrokové míry. 34 V novodobých podmínkách inflačního financování války vláda monetizuje své dluhy přímým či nepřímým prodejem cenných papírů, centrální bance. Získané finance jsou následně vynaloženy na nákup prostředků nezbytných k vybavení a udržení válečné síly. Výsledkem je náhlá expanze poptávky po produktech jak vojenského, tak spotřebitelského průmyslu, aniž by se snížila peněžní poptávka po produktech odvětví kapitálových statků. Boom tak následně akceleruje v důsledku rostoucích cen, zisků, stejně tak jako v důsledku rostoucích hodnot akcií průmyslových odvětvích. Průmysl pak právě z procesu inflace vydělává, protože ceny stoupají. Nominální příjmy zpočátku rostou pouze těm, kteří jako první obdrží emitované peníze. Jak Mises 35 uzavírá, Váleční dodavatelé mají tedy vysoké zisky nikoliv toliko z dobrého obchodování, ale právě z důvodu, že ono dodatečné množství peněz přiteklo jako první k nim. Ceny jimi nabízeného zboží a služeb vzrostou dvojnásob, za prvé v důsledku rostoucí poptávky po jejich produkci a za druhé z principu rostoucí nabídky peněz. Protože růst poptávky po úvěrech představovaný výdejem státních dluhopisů je financován nově vytvořenými úvěry bank, tržní úrokové míry zpočátku nerostou. Na druhou stranu, vyšší ceny spotřebního a válečného zboží rozvětví strukturu produkce a zvýší ceny i u kapitálových vstupů produkovaných firmami vyšších řádů, tj. firmami působícími daleko od konečné spotřeby. Jak Heilperin 36 prohlašuje v narážce na inflaci v první světové válce: Vlna rostoucích cen má tendenci generovat zisky pro kohokoliv, kdo drží zásoby majetku, a zvyšuje existující zisky producentům Vyšší současné zisky vedou k přehodnocení zisků budoucích, jež se po odečtení neměnných úrokových měr projeví v růstu hodnoty majetku. Válka je tak obecně vnímána jako nositel prosperity. Důvod, proč tyto firmy nerozeznají své ztráty a vzrůstající dekapitalizaci, je ten, že stále ještě používají účetní postupy, se kterými mají dobré zkušenosti z předválečného období vyznačujícího se stabilitou cen. Tedy, navzdory znehodnocující se peněžní jednotce, firmy nadále evidují své investiční celky v účetních knihách v částkách, jež odpovídají jejich historickým nákladům, včetně neměnného výpočtu jejich opotřebení. Přestože některé z jejich nákladů, například mzdové sazby rostou, následují rostoucí zisky se zpožděním, takže dojem ziskovosti je zachován. Teprve když budou nahrazovat již odepsaný strojový park novým zhruba po několika letech při daleko vyšších nahrazovacích nákladech, podnikatelé procitnou. Zde se pokles jejich kapitálu stane evidentním. 34 Dlouhý peněžní přizpůsobovací proces, viz Mises 1981, str a Salerno Mises 1983, str Heilperin 1968, str. 105.

12 Začnou tak zjišťovat, že utrácené iluzorní peněžní zisky tak vlastně byly částí jejich odpisových kvót. To je cena za jejich život v nadbytku. Rakouský ekonom, Fritz Machlup ilustroval tento proces amortizace pracovního kapitálu na názorném příkladu rakouské inflace v průběhu první světové války: Obchodník koupil tisíc tun mědi. Prodal ji se značným ziskem, právě když cena rostla. Jednu polovinu zisku spotřeboval a druhou ušetřil. Opět investoval do mědi a získal tak několik stovek tun. Ceny rostly a rostly. Obchodníkův zisk byl enormní; mohl si dovolit cestovat a kupovat auta, venkovská sídla, cokoliv. Opět ušetřil a investoval do mědi. Jeho peněžní majetek byl nyní několikanásobkem původního. Po opakování transakcí pořád si dopřával luxusní živobytí investoval celý svůj kapitál, vzrostlý na enormní částku, do několika liber mědi. Zatímco jej tak veřejnost považovala za zbohatlíka s nejvyšším příjmem, ve skutečnosti celý svůj kapitál zničil. 4. Válečná inflace a cesta k ekonomickému fašismu Dokonce i poté, co se monetární inflace projeví celkovým růstem cen, může být veřejnost stále uváděna v omyl, že tyto vzestupy cen jsou výsledkem dočasného nedostatku základních surovin nebo machinací bezohledných válečných kšeftařů a cenových podvodníků. Je pouze otázkou času, než pracovníci a investoři mimo vojenskoprůmyslový celek rozpoznají, že pokles hodnoty měnové jednotky je trvalým rysem válečné ekonomiky a zaměří na své snižující se reálné mzdy a iluzorní zisky jasnou a bolestivou pozornost. K odložení dne, kdy se přesně rozpoznají náklady války, vláda užívá regulaci cen. Jako výsledek nevyhnutelného nedostatku a neefektivností tvořených regulacemi cen, vláda zoufale zahajuje a poté rychle zvyšuje kontrolu nad produkcí, distribucí a pracovní silou, dokud z původní tržní ekonomiky a její kapitálové struktury nezbude téměř nic. Konečným výstupem tohoto procesu je ekonomika, ve které, ačkoli produktivní zdroje jsou stále formálně privátně vlastněny, si stát neoprávněně přisuzuje moc nad všemi zásadními rozhodnutími o výrobě. Tato ekonomika je, konečně a nevyhnutelně, fašistickou ekonomikou. 37 Guenter Reiman 38 nazval příhodně svou knihu o fašistickém ekonomickém systému nacistického Německa The Vampire Economy (Upíří ekonomika), protože jako trvale válečná ekonomika systematicky a zběsile spotřebovávala kapitál, životní mízu hostitelské kapitalistické ekonomiky. K vynucení poslušnosti svých občanů v tomto bolestivém sebezničujícím postupu je všemocný stát nepostradatelný. Tak jako formuloval Reiman 39 : není možné předpovídat, kdy vojenský systém zkolabuje jako výsledek nedostatku potravin, surovin nebo ostatních ekonomických faktorů. Pokud je státní mašinérie v pořádku, má sílu omezit spotřebu celé veřejnosti a 37 Tak jak Charlotte Twight (Twight 1975, str ) bystře argumentuje, Fašismus je unikátní mezi kolektivistickými systémy, jelikož si vybírá kapitalismus jako svého formálního ekonomického přítele, ale kapitalismus je v tomto svazku zcela zvrácen. [F]ašismus toleruje formu soukromého vlastnictví s posvěcením vlády, ale eliminuje jakékoli smysluplné právo na soukromý majetek. Fašistický kapitalismus je regulovaný kapitalismus; je to vládní zásah do ekonomiky v obrovském rozměru Avraham Barkai (Barkai 1990, str. 248) charakterizuje nacistickou ekonomiku v podobných termínech: trh stále existoval, ale nebyl to svobodný trh a většina rozhodnutí učiněných vlastníky podniků také nebyly svobodné. Termín organizovaný kapitalismus se na tuto ekonomickou metodu hodí, pouze s tou výhradou, že toto uspořádání bylo společnosti vnuceno mimoekonomickými, tj. politickými okolnostmi; právě tyto okolnosti byly zodpovědné za řízení ekonomiky v souladu v podstatě s neekonomickými úvahami. Byla to kapitalistická ekonomika, ve které kapitalisté, stejně jako ostatní občané, nebyli svobodní, a ačkoli byli v privilegované pozici, měli sníženou míru svobody ve svých aktivitách a mohli akumulovat vysoké zisky pouze dokud přijali nadřazenost politiky. 38 Reiman Ibid, str. xi

13 snížit téměř eliminovat výdaje na obnovu průmyslových strojů. Je možné zvýšit výrobu munice i se sníženými dodávkami surovin. To se může provést drastickým omezením výroby spotřebních statků, přídělovým systémem potravin pro populaci a ponecháním rozsáhlých sektorů ekonomiky v úpadku. V Německu například navzdory faktu, že celková produkce se zvýšila z předválečné úrovně jako výsledek drancování produktivního bohatství poražených národů a realokace a nucené práce porobených lidí, od roku 1944 výstup stavebnictví, jež bylo nepostradatelné, poklesl o 25 % své předválečné úrovně, zatímco výstup spotřebitelských statků poklesl pouze o 15%. 40 Spotřeba kapitálu, kterou zprvu podloudně způsobuje inflace, musí represivní fašistický stát udržovat i v dlouhém období ve službách válečného úsilí. Americký novinář John T. Flynn napsal, že špatný fašismus je takový fašistický režim, který je ve válce proti nám. Dobrý fašistický režim je ten, který je na naší straně. Ale, a to musíme zopakovat, všechny válečné ekonomiky jsou a musí být nakonec fašistickými ekonomikami. Higgs velice jasně popisuje proces, kterým byla vláda Spojených států ve snaze utajit svým občanům náklady druhé světové války železnou logikou ekonomické teorie vedena k drakonickému fašistickému ekonomickému plánování. Obrovské vojenské a námořní síly vyžadovaly odpovídající obrovské množství vybavení, dodávek, minimálních životních prostředků a dopravy. Když vládní nákupčí, jejich vypouklé kapsy s nově vytvořenou kupní silou, uvedli do pohybu nabídkovou válku, která by mohla vytáhnout ceny do působivých výšek a odkrýt tak plné náklady vládního programu a vyvolat politickou reakci a odpor se vláda rozhodla ukrýt náklady regulací cen. Ale regulace cen zboží a služeb nemůže být efektivně vynucována, když mzdy mohou růst volně. Z tohoto důvodu následovala v pravý čas regulace náhrad zaměstnancům. Tržní ekonomika, nekonečný a elegantně nezávislý systém transakcí, neustále překvapovala a mátla ty, kteří částečné regulace zaváděli. Jako odpověď vláda progresivně rozšiřovala a utužovala příkazový systém, až byla nakonec během posledních dvou let války nastolena úplná posádková ekonomika. Úředníci, a nikoli trh, v podstatě rozhodovaly co, jak a pro koho bude ekonomika pod tímto režimem produkovat. Můžeme shrnout, že peněžní inflace je rozhodujícím prvním krokem v procesu, ve kterém vlády hledají, jak ukrýt svým občanům enormní náklady spojené s válkou, zejména postupnou destrukci národního výrobního bohatství. Inflační proces je nezbytný pro maskování krize dekumulace kapitálu vyvolané válečnou mobilizací, která by jinak mohla být rychle všem prozrazena peněžní kalkulací. Při nepřítomnosti inflace pláštíku přehozeného přes reálné ekonomické procesy, by prudce stoupající úrokové sazby, pády akciových a dluhopisových trhů a všeobecné bankroty firem a runy na banky a to ponecháváme stranou konfiskatorní druhy a výši daní vedly k rychlému a významnému snížení veřejného entusiasmu pro domnělou slávu války. Ironicky to nejsou peníze sami o sobě, co je oním pláštíkem jak prohlašovali klasičtí ekonomové a mnoho současných teoretiků hájících kvantitativní teorii peněz tvrdí i dnes protože je to právě peněžní kalkulace, která dovoluje účastníkům trhu smysluplně posoudit jejich bohatství a příjem a ocenit výsledky alternativní alokace zdrojů. Přesněji řečeno je to manipulace nabídky peněz centrální bankou, která zkresluje kalkulaci ekonomických veličin a deformuje přehled kapitalistů a podnikatelů o tržních procesech. Za zdůraznění stojí i skutečnost, že charakterizace peněžní inflace jako způsobu zastírání reálných nákladů války je logickým vyústěním hodnotově neutrální ekonomické teorie. Z tohoto samotného závěru logicky 40 Barkai 1990, str. 238

14 neplyne hodnotový soud, že by válka měla být financována neinflačními fiskálními metodami. Jak by válka měla být financována a zda-li by vůbec měla být vedena, jsou otázky, které mohou být vyřešeny pouze ve světle politicko-etické teorie. Samozřejmě to nepopírá, že tato teorie by měla být logická v širokém smyslu a měla by brát v úvahu ve svých formulacích pozitivní závěry ekonomie stejně jako všechny ostatní relevantní vědy týkající se důsledků různých vládních politik. Ve skutečnosti, vzhledem k závěrům rakouské ekonomické teorie, je zjevně, že samotný koncept veřejných statků je neobhajitelný a že národní obrana může být a bude dodávána nejefektivněji trhem, stejně jako ostatní požadované zboží. Byla tak vyklizena cesta pro konstrukci politicko-etického argumentu, že obrana osob a majetku proti lokálním kriminálníkům stejně jako proti invazi cizích útočníků by měla být ponechána na volném trhu. 41 Přeložili David Staněk a Jan Bureš. 41 Rakouská kritika konceptu veřejného statku, viz např. Rothbard 1993, Vol. II, str a Hoppe 1989, str Klasický článek obhajující konkurenční produkci obranných služeb soukromými podniky, originálně napsaného v roce 1848 vedoucím ekonomem Francouzské liberální školy, viz Gustave de Molinari (Molinari 1977). Modernější výklad toho, jak volný trh bude fungovat, aby poskytoval obranu a ostatní veřejné statky, viz. Morris a Linda Tannehill (Tannehill/Tannehill 1970); Rothbard 1970, str. 1 7; Rothbard 1978, str ; Hummel 1990; a Hummel/Lavoie 1994.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 11 FINANČNÍ ŘÍZENÍ PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového zadání: 1

Více

ROZVAHA STRUKTURA, OBSAH, VÝZNAM PRO UŽIVATELE. ANALÝZA MAJETKOVÉ STRUKTURY. OPTIMÁLNÍ KAPITÁLOVÁ STRUKTURA 4.1 Podstata podvojného účetnictví. 4.2 Rozvaha, její funkce a druhy. 4.3 Obsah a uspořádání

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Jak splním svoje očekávání

Jak splním svoje očekávání Jak splním svoje očekávání Zlatá investice SPOLEHLIVÝ PARTNER PRO ÚSPĚŠNÉ INVESTOVÁNÍ Proč investovat do zlata? Cena (USD) Vývoj ceny zlata v letech 2000 až 2012 Zdroj: Bloomberg Investice do zlata je

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014

Inflace. Průvodce inflací pro rok 2014 Inflace Průvodce inflací pro rok 201 V následujících pěti stranách si stručně ale obsažně vysvětlíme velkou část informací o inflaci, její působení na současnou světovou ekonomiku, ale i katastrofické

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

VÝKAZ CASH FLOW. Řízení finančních toků. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. VÝKAZ CASH FLOW Řízení finančních toků Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 3. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Peněžní a materiálové toky v podniku Hotové výrobky Nedokončená výroba

Více

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky

Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky, její ovlivňování ČNB, pravidla likvidity, kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti banky Stabilita banky Stabilitou banky obecně rozumíme její solventnost a likviditu. Vzhledem

Více

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek

Majetek. MAJETEK členění v rozvaze. Dlouhodobý majetek Majetek Podnikání se bez majetku neobejde, různé druhy podnikání ovlivňují i skladbu a velikost majetku. Základem majetku jsou peníze, za které se nakupují potřebné majetkové části. Rozvaha (bilance) písemný

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005 Oproti uplynulému roku jsme přistoupili k novému uspořádání této zprávy. Namísto komentáře za poslední kalendářní měsíci zde budete nacházet informace o vývoji ekonomiky a kapitálových trhů za uplynulých

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA)

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) 1 z 6 27.5.2011 10:22 AAA AUTO Úvod» IR zprávy a oznámení (vnitřní informace)» Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) Konsolidované neauditované

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Investiční velkotrendy

Investiční velkotrendy Investiční velkotrendy Valuace Jiří Soustružník Duben 2012 Investiční velkotrendy: Valuace Základní investorova otázka (asi) zní: Jsou akcie levné, nebo drahé? Pokus o odpověď může být učiněn: Pohledem

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Vnitřní informace: Konsolidované neauditované výsledky skupiny ČSOB (IFRS) za 3. čtvrtletí 2009 Praha, 13. listopadu 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA DEVĚT MĚSÍCŮ ROKU 2009 ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Hlavní

Více

Výsledky za rok 2008

Výsledky za rok 2008 Tisková zpráva Povinně zveřejňované informace 19. března 2009 Výsledky za rok 2008 Hrubé výnosy z pronájmů vzrostly o 116,6 % (+ 6,5 milionů EUR) a dosáhly 12,0 milionů EUR. Výnosy z uzavřených nájemních

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Mezitímní účetní závěrka. k 30.6.2005

Mezitímní účetní závěrka. k 30.6.2005 Mezitímní účetní závěrka k Název společnosti: Sídlo: Právní forma: Burešova 938/17, 660 02 Brno střed akciová společnost IČ: 463 427 96 Komentář k prezentovaným výsledkům Popis hospodářské činnosti v prvním

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2008

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2008 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2008 28.. května 2008 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

6. Dodatek Základního prospektu

6. Dodatek Základního prospektu Dluhopisový program v maximálním objemu nesplacených hypotečních zástavních listů 15 000 000 000 Kč s dobou trvání programu 10 let 6. Dodatek Základního prospektu Tento dokument aktualizuje Základní prospekt

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost

10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost 10. kapitola Platební bilance, zahraniční zadluženost Úvod V dnešní globalizované ekonomice jsou jednotlivé státy navzájem propojeny nejen prostřednictvím mezinárodního obchodu, ale také prostřednictvím

Více

Obsah Předmluva Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů Investiční a finanční rozhodování Grafická analýza investičních projektů

Obsah Předmluva Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů Investiční a finanční rozhodování Grafická analýza investičních projektů Obsah Předmluva............................................. 7 1. Finanční kritéria efektivnosti investičních projektů...... 9 1.1 Doba návratnosti.................................. 12 1.2 Čistá současná

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více