TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ VYBRANÝCH DETAILŮ V BYTĚ P. TOMEŠE BYTOVÉHO DOMU BYTOVÉ DRUŽSTVO BABÁKOVA , DRUŽSTVO

Transkript

1 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ VYBRANÝCH DETAILŮ V BYTĚ P. TOMEŠE BYTOVÉHO DOMU BYTOVÉ DRUŽSTVO BABÁKOVA , DRUŽSTVO ADRESA: BABÁKOVA 2151, PRAHA 4, PSČ

2 TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ VYBRANÝCH DETAILŮ V BYTĚ PÍ FÉROVÉ, BYTOVÉHO DOMU BYTOVÉ DRUŽSTVO BABÁKOVA , DRUŽSTVO Posuzovaný objekt: BYT P. TOMEŠE, 2. Patro BABÁKOVA 2151/ PRAHA 4 Zákazník: BYTOVÉ DRUŽSTVO BABÁKOVA , DRUŽSTVO, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA: ING. ARCH. JAN SKOUPÝ BABÁKOVA 2151, PRAHA 4, PSČ Číslo zprávy: RM 8/2013 Zpracováno v období: Březen 2013 OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2. PODKLADY 3. SITUACE 4. PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ 5. OKRAJOVÉ PODMÍNKY 6. FUNKČNÍ POŽADAVKY 7. ZÁKLADNÍ INFORMACE K TERMOVIZNÍM SNÍMKŮM 8. MĚŘENÍ 9. HODNOCENÍ TERMOVIZNÍHO MĚŘENÍ 10. DOPORUČENÝ ROZSAH OPRAV 11. DOPORUČENÉ TEPLOTY A ZPŮSOBY VYTÁPĚNÍ V ZÁVISLOSTI NA MNOŽSTVÍ RELATIVNÍ VZDUŠNÉ VLHKOSTI 12. ZÁVĚR

3 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDMĚT BYT P. TOMEŠE, 2. Patro BABÁKOVA 2151/ PRAHA ÚKOL TERMOVIZNÍ MĚŘENÍ VYBRANÝCH DETAILŮ V BYTĚ P. TOMEŠE, 2. Patro BABÁKOVA 2151/ PRAHA OBJEDNATEL BYTOVÉ DRUŽSTVO BABÁKOVA , DRUŽSTVO, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA: ING. ARCH. JAN SKOUPÝ BABÁKOVA 2151, PRAHA 4, PSČ IČ: ZPRACOVATEL ONDŘEJ KOPŘIVA BŘÍZOVÁ JIRNY IČ: VYPRACOVAL ONDŘEJ KOPŘIVA KONTROLOVAL ONDŘEJ KOPŘIVA ZPRACOVÁNO V OBDOBÍ BŘEZEN PODKLADY Termovizní měření provedené od 15:00 hod do 15:30 hod. Měření provedl Ondřej Kopřiva za přítomnosti p. Tomeše majitele bytu. Vyhláška č.268/2009, o technických požadavcích na stavby ČSN EN ( ) Tepelné chování budov Kvalitativní určení tepelných nepravidelností v pláštích budov Infračervená metoda ČSN Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky ČSN Tepelná ochrana budov Část 3: Návrhové hodnoty veličin ČSN Tepelná ochrana budov Část 4: Výpočtové metody Normy a předpisy v platném znění

4 3. SITUACE Předmětem termovizního měření je měření vybraných detailů v bytě p. Tomeše, 2. Patro, Babákova 2151/4, PRAHA 4, bytový dům je 5-ti podlažní, konstrukční systém je panelový prefabrikovaný. V minulosti v domě proběhla výměna oken a zateplení fasády. Úkolem posudku je termovizní měření předmětných kritických detailů. Pro lokalizaci tepelných mostů bylo provedeno měření povrchových teplot termovizní kamerou. Termovizní kamerou byla provedena zkrácená zkouška podle ČSN EN (4), v průběhu měření nesvítilo na objekt slunce. 4. PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ Termovizní kamera FLUKE FLK-TIR1/9HZ. Přístroj na snímání povrchové teploty a vlhkosti VOLTCRAFT IR-SCAN-350RH. 5. OKRAJOVÉ PODMÍNKY Počasí: oblačno, bezvětří Teplota vzduch v exteriéru:.-2,0 C Relativní vlhkost vzduchu v exteriéru:.40 % Teplota vzduchu v interiéru:.+23,5 C Relativní vlhkost vzduchu v interiéru: % Rozdíl teplot vzduch mezi interiérem a exteriérem: 25,5 C Pokud není uvedeno jinak, je uvažován u všech snímků součinitel emisivity materiálu hodnotou 0,94 (-). Pokud není uvedeno jinak, je odrážející se (odražená) zdánlivá teplota stejná jako teplota vzduchu při měření. Na snímcích z exteriéru je odražená teplota -30,0 C. 6. FUNKČNÍ POŽADAVKY Pro úspory energie a ochrany tepla platí 16 ve Vyhlášce č. 268/2009 Sb. (3) 6.1. Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, případně klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky dané lokality Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující: tepelnou pohodu uživatelů, požadované tepelné technické vlastnosti konstrukcí a budov, tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, nízkou energetickou náročnost při provozu, Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami.

5 7. ZÁKLADNÍ INFORMACE K TERMOVIZNÍM SNÍMKŮM Termovizní kamerou se snímají povrchové teploty objektů a konstrukcí. Kamerou nelze vidět skrz jakékoliv konstrukce, na termovizních snímcích je vpravo vždy stupnice a přiřazenými barvami k C. V případě měření fasády v chladném období, kdy je tepelný tok z interiéru do exteriéru (rozdíl alespoň 8 C), je za dobrý stav považována vnitřní povrchová teplota konstrukcí blížící se k teplotě vzduchu v místnosti. V místě tepelných mostů je povrchová teplota nižší než v charakteristickém výseku konstrukce. Povrchové teploty zobrazené na termografech jsou ovlivněny odrazem okolních objektů. Míra vlivu odrazu stoupá a klesající emisivitou povrchů. V rámci jednoho termogramu se mohou vyskytovat povrchy s různou emisivitou (sklo, omítka, plech, plast apod.) a také odražená teplota se může měnit v závislosti na okolních objektech a úhlu snímání. Proto není možné v rámci jednoho termogramu porovnávat povrchové teploty povrchů s odlišnou emisivitou a s odlišnou odraženou teplotou. Vliv odražené teploty je podrobněji popsán v odborné literatuře. Z termogramů nelze hodnotit kvalitu skleněných výplní oken a dveří. Sklo má nižší emisivitu než např. omítka, beton apod., tzn., že odráží větší množství infračerveného záření. Povrchové teploty zobrazené na oknech a na omítce či jiných površích nelze přímo porovnávat. Okna je možné v určitých případech porovnávat mezi sebou. Naměřené vnější povrchové teploty jsou ovlivněny sáláním tepla mezi konstrukcemi měřeného objektu a oblohou, která má nižší teplotu. K tomuto jevu dochází přirozeně a jeho vliv se zmenšuje s tím, jak je konstrukce vzhledem k obloze odcloněna a jak je obloha jasná. Proto lze na některých termogramech pozorovat vliv odclonění části fasády střechou nebo jinou částí objektu. Nejedná se o vadu konstrukce Tepelné mosty Tepelnými mosty se označují části konstrukcí, kde je tepelný odpor významně snížen. Příčinou bývá: Změna tloušťky vrstvy Proniknutí materiálu s odlišnou tepelnou vodivostí obalovou konstrukcí Tepelné mosty podle výskytu Systematické, pravidelně se opakující (např. kotvy v zateplovacích systémech); Lokální (např. konzoly balkonů, sloupky zábradlí) Tepelné mosty mají vliv na tepelnětechnické vlastnosti budov. Ovlivňují zejména vnitřní povrchové teploty a v důsledku zvýšení hustoty tepelného toku i celkové tepelné ztráty budov Použité symboly na termovizních snímcích LO.minimální povrchová teplota HI..maximální povrchová teplota

6 8. MĚŘENÍ V následující části jsou uvedeny civilní fotografie a jim odpovídající termovizní snímky. Na vybraných snímcích je v ploše konstrukce obdélníkem REF vyznačena charakteristická průměrná povrchová teplota. Která je dána okrajovými podmínkami při měření a skladbou a stavem konstrukce. Průměrná povrchová teplota udává povrchovou teplotu v ploše dané konstrukce bez vlivu nehomogenit, tepelných mostů a tepelných vazeb. Pokud by bylo měření prováděno za odlišných okrajových podmínek, byly by naměřené také jiné povrchové teploty.

7 9. HODNOCENÍ TERMOVIZNÍHO MĚŘENÍ Obecně se při návrhu konstrukcí zateplení z hlediska nejnižší vnitřní povrchové teploty (hodnocení rizika růstu plísní a povrchové kondenzace) uvažuje návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období -15,0 C. Během měření termovizní kamerou byla teplota venkovního vzduchu - 2,0 C. Proto byly vnitřní povrchové teploty vybraných vzduchotěsných detailů hodnoceny v poměrném stavu jako teplotní faktory vnitřních povrchů. Teplotní faktor vnitřního povrchu je jednoznačná vlastnost konstrukce nebo styku konstrukcí ve sledovaném místě, která nezávisí na teplotách přilehlých prostředí.

8 Z naměřené teploty venkovního vzduchu, teploty vnitřního vzduchu a vnitřní povrchové teploty byl vypočten teplotní faktor vnitřního povrchu posuzovaných konstrukcí. Hodnoty použité pro výpočet nejsou plně v souladu s hodnotami, které dle ČSN (6) vstupují do výpočtu teplotního faktoru vnitřního povrchu. Vypočtené hodnoty jsou tedy orientační a informativní. Vypočtený teplotní faktor byl porovnáván s požadovanou hodnotou teplotního faktoru, která byla stanovena při uvažování vnější návrhové teploty -15,0 C a vnitřní návrhové teploty + 21,0 C. V případě, že je vypočtený teplotní faktor nižší než požadovaný teplotní faktor rizika růstu plísní a vnitřní kondenzace, hrozí při nízkých teplotách venkovního vzduchu v zimním období na chladných površích kritických detailů růst plísní a kondenzace vodní páry. Na stavebních konstrukcích dle požadavků ČSN (5) nesmí hrozit riziko růstu plísní a na výplních otvorů nesmí docházet k trvalé povrchové kondenzaci. Graf: chování vlhkého vzduchu 10. DOPORUČENÝ ROZSAH OPRAV V dokumentovaných a měřených detailech se jedná o kombinaci více faktorů, doporučují provést následující postup opatření: Provést úpravu venkovního těsnění okna rámu odbornou firmou, a to v seříznutí těsnící části v délce cca 15 cm na horní hraně okna, odvod kondenzované páry z prostoru mezi křídlem a rámem okna Seřízení oken a kontrolu těsnění odbornou firmou Případně zkrátit přesah parapetní desky v interiéru z důvodů zlepšení proudění (omývání) teplého vzduchu od radiátoru topení Snížit vnitřní relativní vlhkost v bytě (odvlhčovač, větrání apod.) Prověřit účinnost vzduchotechnických rozvodů, u systémů Lomanco, které jsou na střeše instalovány, nedochází k vytvoření dostatečnému podtlaku a odtahu vzduch z bytových jednotek vzduchotechnickým potrubím. 11. DOPORUČENÉ TEPLOTY A ZPŮSOBY VYTÁPĚNÍ V ZÁVISLOSTI NA MNOŽSTVÍ RELATIVNÍ VZDUŠNÉ VLHKOSTI Tepelná pohoda je jedním z faktorů zajišťujících optimální prostředí pro pobyt člověka. Je to stav rovnováhy mezi subjektem a interiérem bez zatěžování termoregulačního systému. Subjektivní pocit tepelné pohody je stav, při němž je

9 zachována rovnováha metabolického tepelného toku a toku tepla odváděného z těla při optimálních hodnotách fyziologických parametrů. Jako fyziologická kritéria slouží teplota povrchu pokožky a tepelný tok odváděný viditelným vypařováním potu. Mechanicky lze upravit tok tepla z povrchu těla změnou tepelného odporu oděvu - výměnou částí oděvu a změnou činnosti člověka. Základním kritériem, ze kterého tyto úpravy vycházejí, jsou mikroklimatické parametry v místě pobytu člověka, tj. výsledná teplota vzduchu (teplota vzduchu v místnosti ovlivněná ochlazujícími nebo naopak tepelnými účinky okolních ploch - stěn, oken, sálajících elektrospotřebičů včetně osvětlení), spolu s relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu. Jsou dány doporučené hodnoty teplot vzduchu, které by měly zajistit pocit tepelné pohody, ale ani krátkodobý pobyt v prostředí, kde se teploty vzduchu doporučovaným hodnotám pouze blíží, nepociťuje zdravý jedinec většinou jako pocit nepohody. Rozdíly mezi produkovaným teplem a teplem odnímaným okolím tělu vyrovnávají termoregulační mechanismy. Termoregulační procesy souvisí s věkem, celkovým zdravotním stavem jedince, stavem výživy, pohybovým režimem a jsou přímo ovlivněny tepelně- vlhkostním stavem prostředí. Je známo, že tepelná pohoda člověka má daleko větší vliv na jeho subjektivní pocit pohody, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce, než nežádoucí emise či obtěžující hluk. Existují zahraniční studie, které dokazují, že např. při lehké práci dochází ke stoprocentnímu výkonu člověka při teplotě 22 C, při teplotě 27 C klesá schopnost podávat plný výkon o 25 %, při 30 C se dosahuje pouze 50 % z optima. S teplotou vzduchu úzce souvisí relativní vlhkost vzduchu. V bytech s ústředním vytápěním je nutno v zimním období vzduch vlhčit. V tomto období dochází vlivem vytápění k poklesu relativní vlhkosti vzduchu na 20 % i méně. Organismus je tak vystaven nefyziologickému prostředí, kde i u zdravých jedinců dochází k intenzivnímu vysoušení sliznice horních cest dýchacích, tím klesá jejich ochranná funkce a stoupá možnost průniku škodlivých látek až do dolních cest dýchacích. V letním období naopak vysoká relativní vlhkost spojená s vysokou teplotou může nepříznivě ovlivňovat tepelnou rovnováhu organismu omezením respirace a tím ztráty tepla. Doporučené hodnoty: Pro zajištění tepelné pohody lze doporučit optimální hodnoty teploty vzduchu, které jsou závislé i na způsobu větrání místa pobytu. Jsou dány minimální hodnoty teplot a vzduchových požadavků, které musí použitá technická opatření (otopná soustava, nucené, případně přirozené větrání) zajistit. Tab. 1 Normové požadavky na dispenzování otopných soustav a větrání - obytné budovy Druh místnosti Teplota vzduchu ( C) Intenzita výměny vzduchu (h -1 ) Množství vzduchu (m 3. h -1 ) Obytná místnost na 1 m 3 podlahy

10 Kuchyně Kuchyňský kout 15 plyn 3 elektřina 3 Koupelna s vanou Koupelna s WC WC individuální Umývárna individuální 18 0,5 - Šatna Spižírna Chodby schodiště Další doporučené hodnoty: Relativní vlhkost vzduchu se má pohybovat v rozmezí 30-60%. Rychlost proudění vzduchu: zimní období max. 0,15 m.s-1; letní období max. 0,25 m.s-1. Rychlost proudění vzduchu 0,35 m.s-1 a větší může vyvolávat příjemné nebo naopak nepříjemné (většinou) pocity podle tepelného stavu organismu. Doporučené teplotní parametry pro dlouhodobý pobyt člověka jsou C. Toto navýšení proti normovým hodnotám lze snadno dosáhnout tam, kde je lokální vytápění, případně bytové kotelny. U centrálních zdrojů, které jsou omezeny stanoveným přídělem energie, lze problém nižší teploty řešit jen zakoupením přídavného topného tělesa a přizpůsobením oděvu. U malých dětí, starých, oslabených nebo podvyživených lidí nastává pocit tepelné pohody skutečně až při vyšší teplotě prostředí - cca C. Hlavně tam, kde je vytápění nedostatečné je vhodné vybavit interiér materiály s vysokou schopností tepelné akumulace - koberce, PVC s izolační vrstvou, dřevěné materiály a pod. Obecně lze říci, že v bytech s teplotou vzduchu v rozmezí C hrozí minimální zdravotní riziko i pro staré lidi, jestliže jsou přiměřeně oblečení a mezi teplotou okolních povrchů (stěn) a teplotou vzduchu v místnosti není větší rozdíl než 2 C při rychlosti proudění vzduchu přibližně 0,2 m.s-1. V zimním období je nutné se vyvarovat nekontrolovaného větrání, větrat krátce co největším průřezem větracího otvoru. V letním období je třeba se snažit o snížení negativního dopadu vysokých teplot na lidský organismus. Je možno použít následující opatření: 1. Snížení o sálání okenních ploch a přestupu tepla do vnitřních prostor stíněním - žaluzie, okenice, stříšky, rolety, závěsy a pod. 2. Zvýšení proudění vzduchu ve vnitřních prostorách a tím zvýšení evaporačního ochlazení zpocené kůže (pozor na míru ochlazení, v extremních případech může dojít i k prochladnutí organismu) a zlepšení individuálního pocitu z tepelného diskomfortu. 3. Redukce pohybové intenzity a tím redukce celkové ztráty potu na únosnou úroveň. 4. Dostatečný příjem tekutin. Kriteria tepelné pohody lze vyjádřit pomocí tzv. součtové teploty :

11 a) pro zimní období tv = ti + tu < 38 C tv - součtová teplota ( C) ti - teplota vzduchu v místnosti ( C) tu - účinná teplota okolních povrchů - stěn ( C) Příklad: Jsou-li v rohovém bytě v zimě "vymrzlé" stěny o povrchové teplotě cca 12 C, musí být pro zajištění tepelné pohody v místnosti teplota vzduchu 26 C, při teplotě povrchu stěn 18 C je dostatečná teplota vzduchu 20 C. b) pro letní období tv = ti + tu < 51 C Problémem z hlediska tepelné pohody jsou vyhřáté obvodové zdi domů a velikost zasklených ploch. Je zapotřebí fasády a okna stínit a v bytech zajistit zvýšené proudění vzduchu (ne průvan). Doporučovaná max. teplota vzduchu v místnosti pro letní období je 26 C. Přestože v zimním období dochází vlivem vytápění k velkému poklesu vlhkosti vzduchu ve vytápěném prostoru, jsou v bytě místa, kde mohou naopak být velké zdroje vlhkosti po celý rok - tab.2. Tab. 2 Produkce vlhkosti v bytech Zdroj Obyvatel bytu 40 Odpar z otevřené vodní hladiny (mokré pleny, akvaria,...) Vlhkost rostlin (pravidelná zálivka 1 / 24 hod) 50 Vaření (na 5 l objemu nádob) 110 Sušení prádla (na 1 kg suchého prádla) 400 Žehlení 200 Množství vlhkosti (g/h) Je třeba, aby při vyšší vlhkosti vzduchu nemohlo docházet k orosování stěn místností jak z důvodů hygienicko-zdravotních (růst plísní atd.), tak estetických, ale i ekonomických, tj. nezanedbatelný nárůst energetických nákladů při poklesu tepelně izolačních odporů vlhkých stěn. Povrchy se orosují, jestliže jejich teplota dosáhne teploty "rosného bodu". Teploty rosného bodu v závislosti na teplotě vzduchu a relativní vlhkosti jsou v následující tabulce 3. Tab. 3 Teploty rosného bodu Zdroj Obyvatel bytu 40 Odpar z otevřené vodní hladiny (mokré pleny, akvaria,...) Vlhkost rostlin (pravidelná zálivka 1 / 24 hod) Množství vlhkosti (g/h) 50

12 Vaření (na 5 l objemu nádob) 110 Sušení prádla (na 1 kg suchého prádla) 400 Žehlení 200 Teploty rosného bodu Z tabulky vyplývá, že snížení teploty rosného bodu vzduchu (a tím zamezení orosování povrchů) dosáhneme snížením teploty vzduchu v místnosti (větráním). Toto je však možné pouze tehdy, je-li vlhkost venkovního vzduchu nižší, než vlhkost vzduchu v místnosti. Je-li poměr vlhkosti obrácený, větráním vlhčím vzduchem sice snížíme teplotu vzduchu v místnosti, ale vlhkostní poměry se ještě zhorší. Vlastní teplota povrchu stěn je dána stavební konstrukcí a tepelnou akumulací obvodových stěn. Nesmí zde vznikat tzv. tepelné mosty, kde je v zimě teplota stěny trvale pod teplotou rosného bodu vzduchu. Jsou to místa s vysokou vlhkostí, podporující růst plísní. Řešením je dodatečná izolace stěn. V místech s trvale vysokým zdrojem vlhkosti zabráníme provlhání stěn nepropustnou vrstvou místo omítky, příp. pod omítku. V ostatních částech bytu, kde tyto zdroje vlhkosti nejsou a kde člověk tráví většinu času (obývací pokoje, ložnice, pracovny) je vlhčení vzduchu v zimním období žádoucí. Dlouhodobý pokles vlhkosti (kolem 20 %) má negativní dopad na zdravotní stav lidí. Částečně lze vlhkost zvýšit snížením teploty - větráním. 12. ZÁVĚR Termovizním měřením z interiéru nebyly zjištěny výrazné závady ani teplotní anomálie na stěnách okolo oken, nebo připojovacích spárách, hlavní zdroj závad je ve zvýšené relativní vlhkosti a nedostatečné výměně vzduchu v měřeném bytě. V JIRNECH, DNE ONDŘEJ KOPŘIVA