P = a bq. b b. a max. P D 2. D a/b Max Q P 1 = 20 P 0 = 10 Q 1 = 80. Tvar funkce poptávky: Křivka D je klesající, má lineární, nebo nelineární tvar

Transkript

1 Mikroekonomie EKONOMIE se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje. otřeby každé společnosti přesahují produkční potenciál zdrojů, to zapříčinilo vznik ekonomie jako vědní disciplíny, která se tento problém snaží řešit. Ekonomie má mnoho potřeb a řadu disciplín. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÁ OTÁZKA co vyrábět, tj. jaké výrobky a služby vyrábět a spotřebovávat a v jakém množství, kvalitě a sortimentu jak vyrábět, tj. kolik kterých zdrojů využít, jakých kombinací výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), jakou zvolit techniku a organizaci práce, aby byla výroba efektivní. pro koho vyrábět, tj. jak účelně rozdělovat vyrobené produkty a služby mezi členy společnosti. Jde o problém rozdělování výsledků ekonomické činnosti. SUBJEKTY TRŽNÍ EKONOMIKY domácnosti firmy stát Ekonomické vztahy a subjekty ve smíšené ekonomice MIKROEKONOMIE chování subjektů ekonomických činností, tj. domácností a firem, jak se rozhodují a jaké jsou na různých trzích jejich interakce fungování dílčích trhů: trhu práce, kapitálu, výrobků a služeb, přírodních zdrojů také problémy jak určit rovnováhu na dílčím trhu a jaké má být optimální chování dílčích subjektů, tj. jakou mají zvolit strategii při výběru z různých možností ekonomických činností tak, aby byla pro daný subjekt co nejefektivnější. EKONOMICKÉ SUBJEKTY domácnost firmy stát TRH souhrn podmínek umožňujících, aby se prodávající a kupující téhož zboží dostávali do styku a vzájemně si konkurovali UTVÁŘENÍ TRŽNÍ OTÁVKY O STATKU, individuální poptávka tržní poptávka agregátní poptávka D Demand Tři druhy výrobních faktorů D Křivka poptávky () ekon. () OTÁVKA vztah mezi množstvím poptávky domácností D a tržní cenou statku, za předpokladu, že ostatní vlivy jsou konstantní (Y n, ceny ostatních statků aj.) - -

2 Tvar funkce poptávky: Křivka D je klesající, má lineární, nebo nelineární tvar Lineární a b a b b b a, b jsou konstanty, je směrnicí.. Vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně substituční zboží B B A komplementární zboží B B A indiferentní zboží móda reklama z výš e n í p o p tá vk y úspěšná očekávání a max. D sn íže n í p o p tá v ky D 0 D Zm ě ny poptávky tg α -b (sklon přímky, změna a změna b NABÍDKA S SULY S 0 D a/b Max 0 α maximální cena, při které nastává odliv veškeré D. DETERMINANTY OTÁVKY posun po křivce poptávky posun celé křivky poptávky 0 0. Změna nominálního důchodu, ostatní vlivy konstantní D D' ohyby podél nabídkové křivky: změny ceny a množství osuny celé nabídkové křivky: posun doprava zvýšení počtu výrobců technologickým pokrokem poklesem cen VF ostatními faktory osun doprava znamená, že výrobci při každé změně budou nabízet více zboží. 0 D - -

3 Individuální nabídka Tržní (dílčí) nabídka Agregátní nabídka Tržní rovnováha S s Křivka nabídky Lineární funkce nabídky S S * rovnovážná cena S D * rovnovážné množství D S TYY NEROVNOVÁHY ) > * S > D S S D * * E D * přebytek zboží S m - cena při nulovém množství, i při nulovém množství existují náklady, které výrobci musí krýt a které určují minimální cenu, od níž může probíhat fce S. n charakterizuje sklon fce S k ose x. DETERMINANTY NABÍDKY cena statku ceny výrobních faktorů úroveň technologie počet nabízejících výrobců S S 0 ) < * S < D D D S * D * S > D D S S snížení S zvýšení S S ři rovnováze trhu platí: S nedostatek zboží * S < D D D ELASTICITA RUŽNOST cenová důchodová křížová D a b S m + n D S a b m + n an + bm b + n a m b + n - 3 -

4 Chování spotřebitele Základní kategorie celkový užitek míra uspokojení ze spotřeby všech jednotek statku mezní užitek uspokojení ze spotřeby poslední (dodatečné) jednotky statku Racionální volba spotřebitele provádí výběr z dostupných statků a služeb tak, aby dosažený celkový užitek ze spotřeby byl maximální v poměru k vynaloženým nákladům v podobě cen těchto statků provádí výběr za určitých omezení (výše důchodu, ceny statků, vlastní preference) řídí se podle uspokojení z poslední (dodatečné) jednotky statku, podle mezního užitku Tři Gossenovy zákony. Zákon klesajícího užitku s postupným uspokojováním určité potřeby klesá její intenzita a význam jejího dalšího uspokojování, s růstem množství spotřebovávaných statků klesá užitek z poslední jednotky. Zákon vyrovnávání mezních užitků spotřebitel maximalizuje celkový užitek, jestliže rozděluje svůj důchod mezi jednotlivé statky tak, aby uspokojení z poslední jednotky důchodu vydávané na každý z těchto statků bylo stejné (MU / MU / ) 3. Zákon preference volného času za jakých podmínek spotřebitel preferuje volný čas před vynakládáním práce (možností nakupovat statky) Dvě verze teorie užitku Kardinalismus (S.Jevons, C.Menger) užitek lze měřit přímo (v peněžních jednotkách, v utilech atd.) Ordinalismus (W.areto) užitek nelze bezprostředně měřit, lze však porovnávat zda jedna kombinace statků je užitečnější než druhá (křivky indiference) A(5 jablek, 3 hrušky) B(4 jablka, hrušky) A > B A je preferováno před B Volba spotřebitele v kardinalistické teorii Funkce celkového užitku ze spotřeby statku q je počet spotřebovávaných jednotek TU 60q 6q Funkce mezního užitku a poptávky spotřebitele po statku MU dtu/dq MU 60 q optávka spotřebitele v kardinalistické teorii za další jednotku statku je ochoten dát nanejvýš cenu, která je ekvivalentní meznímu užitku (uspokojení, které mu tato jednotka přináší) cena poptávky je dána výší mezního užitku MU bod nasycení je tam, kde je TU maximální a MU 0 Volba spotřebitele v ordinalistické teorii spotřebovává více statků než jeden (většinou ) porovnává kombinace statků podle jejich užitku, v podmínkách vzácnosti volí tu, která mu přináší vyšší celkový užitek (A > B, rozhodne se pro A) považuje-li je obě za rovnocenné, neví, pro kterou z nich by se rozhodl, obě mu přinášejí stejný celkový užitek, je ve vztahu k nim indiferentní (A B) Axiomy spotřebitelských preferencí Srovnatelnost jakékoliv dvě kombinace statků mohou být porovnávány (spotřebitel je schopen si vybrat) Úplnost pořadí preferencí umožňuje spotřebiteli seřadit všechny kombinace statků Tranzitivita jestliže spotřebitel preferuje kombinaci A před B (A > B) a B před C (B > C), dává vždy přednost A před C (A > C) Antisymetričnost jestliže spotřebitel preferuje A před B (A > B), nemůže současně preferovat B před A (B > A) Axiomy spotřebitelských preferencí Více je lépe spotřebitel preferuje kombinaci, která mu přináší větší množství statků, před kombinací s menším množstvím, např. A(,0) > B(,9) Kontinuita mapa indiferenčních křivek je spojitá Křivka indiference - 4 -

5 Vlastnosti indiferenčních křivek body na jedné křivce indiference vyjadřují kombinace dvou statků se stejným celkovým užitkem, spotřebitel je ve vztahu k nim indiferentní čím je křivka vzdálenější od počátku tím vyšší hladinu celkového užitku vyjadřuje (U 3 > U > U ) spotřebitel bude preferovat kombinaci ležící na vyšší křivce indiference oproti kombinaci ležící na nižší křivce indiference sklon křivky indiference vyjadřuje podíl mezních užitků obou statků a také mezní míru substituce (ochotu k oběti) indiferenční křivky se neprotínají (axióm tranzitivity) Indiferenční křivky jsou klesající a (většinou) konvexní (. Gossenův zákon) Zvýšení ceny q Y Zvýšení ceny se projeví otočením rozpočtové přímky kolem konstantního bodu Y/ směrem k počátku. Výše sklonu / se zvýší a výše Y/ se sníží. Rozpočtová přímka spotřebitele BL BL q q Y + max. q Y Y Y q q Y q sklon max. q Y Snížení ceny Rovnováha spotřebitele q Y q q + q Y - MMS / MU /MU / Změny rozpočtové přímky q E E q U 3 BL U BL BL U BL BL q Zvýšení důchodu vyvolá rovnoběžný posun rozpočtové přímky směrem nahoru Y Y q Mezní míra substituce vyjadřuje kolik jednotek druhého statku je spotřebitel ochoten obětovat za jednotku prvního statku při stejném celkovém užitku je vždy záporné číslo je v absolutní hodnotě většinou klesající (konvexní tvar křivky indiference), výjimečně konstantní (křivka indiference je přímkou) je rovna podílu mezních užitků (v absolutní hodnotě) je vyjádřena sklonem křivky indiference v rovnováze je rovna podílu cen (v absolutní hodnotě) q E q - 5 -

6 Matematická analýza rovnováhy spotřebitele I. Funkce celkového užitku spotřebitele je U aq + bq + q q U > 0 U MU + U a q MU b + q q q Druhy statků a spotřebitelské rovnováhy z hlediska preferencí spotřebitele Optimální kombinace dvou substitučních statků q a + q b + q q + q Y U aq + bq + q q U > 0, a > 0, b > 0 Y + a b q q Y a + b BL U q Matematická analýza rovnováhy spotřebitele II. (Cobb-Douglasova funkce) Optimální kombinace základního (q) a zbytného statku (q) Funkce celkového užitku bude mít tuto podobu U q c. q d q U c d c d cq q MU dq q MU c q c + d Y c q d q d Y q c + d BL q U aq + bq + q q U > 0, a > 0, b < 0 c q Y c + d d c + d q Y Optimální kombinace při spotřebě dvou komplementárních statků q Rohové řešení (zvláštní případ rovnováhy spotřebitele) q U3 U U q E U3 4 U aq + bq + q q U > 0, a < 0, b < 0 U U U BL 5 q E q q - 6 -

7 Dokonalé substituty Dokonalé komplementy q q U Běžný statek (q) a neutrální statek (q) Neutrální statek (q) a běžný statek (q) 0 U BL U BL q q Kvazilineární preference ( q, q ) aq bq q U + Oblíbený statek přechází v neoblíbený Křivka CC (Cenová spotřební křivka) q q U 3 U3 U U q a b U U snížení ceny mění sklon BL: pokles / CC Neoblíbený statek (statek se záporným užitkem) q BL BL BL3 q q U ( q, q ) a ( u q ) + bq + ( u q ) q Odvození křivky poptávky q q Y + a b Y + a q + b Y a + b Y + b q + a q,,,q jsou proměnné, ostatní jsou konstanty - 7 -

8 optávková křivka Odvození Engelovy křivky Y / Y + a b a q Y + b q Giffenův statek cenová spotřební křivka D /3 4 q Důchodová spotřební (expanzní) křivka u méněcenného (inferiorního) statku q q q BL ICC BL U U CC U Důchodová spotřební křivka ICC Y H3 H H U BL BL ICC q q Omezení neoklasického modelu chování spotřebitele vzácnost může mít pro každý spotřebitelský subjekt jiný význam zanedbávají se vlivy nápodoby a další efekty (vzájemná propojenost preferencí, okázalá spotřeba) problematická je předpokládaná stabilita preferencí předpokládá se dokonalá informovanost, což je výhodou i omezením deterministických modelů předpokládá se racionální chování účastníků obtížná empirická odvoditelnost křivek indiference a tedy i obtížné testování funkcí užitku, které vyjadřují preference spotřebitele U H. Simona již není předpoklad dokonalé informovanosti, ale omezené racionality dnes se rozvíjejí probabilistické modely chování spotřebitele a modely s předpokladem omezené racionality (H.Simon) J J J3 X - 8 -

9 Trh výrobních faktorů říjem z mezního produktu (MR.M x ), hodnota mezního produktu (.M x ) Základní výrobní faktory RÁCE KAITÁL ůda (přírodní zdroje) Vlastnosti trhu výrobních faktorů funkce poptávky po faktorech je odvozená (z nabídky statků, pro jejichž výrobu je faktor používán) firmy působí na straně poptávky po faktoru, domácnosti na straně nabídky faktoru subjekty na trhu faktorů se řídí principem maximalizace zisku trh jednoho faktoru je izolovaný od trhů ostatních faktorů tvorba cen faktorů je spojena s jejich pronájmem ceny faktorů představují důchod pro domácnosti (vlastníky faktorů) a náklad pro firmy (pronajímatele); mzda, úrok, renta zaměření na krátké období optávková funkce je závislá na výnosu z výrobního faktoru je závislá na nákladech na výrobní faktor Kategorie výnosů (příjmů) z faktoru Celkový příjem TR. říjem z mezního produktu MR x dtr/dx o kolik se zvýší celkový příjem firmy, zvýší-li se množství používaných faktorů o jeden je cena jednotky produktu, je počet jednotek finálního produktu vyprodukovaných firmou, x je počet jednotek používaného variabilního faktoru MR x MR. M x příjem z mezního produktu MV x. M x hodnota mezního produktu v dokonalé konkurenci na trhu produktu platí MR x MV x (MR ) říjem z průměrného produktu AR x AR x TR/x. A x výše příjmu firmy, který připadá na jednotku faktoru MR x, MV x, AR x jsou klesající veličiny, pokud M x (Ax) je klesající veličina Náklady na faktor Mezní náklady na faktor MC x vyjadřují zvýšení nákladů firmy v důsledku zapojení dodatečné jednotky faktoru MC x dtc/dx růměrné náklady na faktor AC x vyjadřují výši nákladů firmy, které připadají na jednotku faktoru, rovnají se ceně jednotky faktoru x x AC x TC/x V dokonalé konkurenci (firma nedokáže ovlivnit cenu faktoru) platí, že MC x x AC x Funkce nabídky faktoru (dokonalá konkurence na trhu faktoru) nabídka faktoru S x x MC x AC x Čtyři situace na trhu faktorů dokonalá konkurence na trhu produktu (DK q ) i na trhu faktoru (DK x ) nedokonalá konkurence (monopol) na trhu produktu (NK q ), dokonalá konkurence na trhu faktoru (DK x ) dokonalá konkurence na trhu produktu (DK x ), nedokonalá konkurence (monopson) na trhu faktoru (NK x ) nedokonalá konkurence na trhu produktu (DK x ), nedokonalá konkurence (monopol-monopson) na trhu faktoru (NK x ) - 9 -

10 Obecná podmínka maximalizace zisku (ekonomického) Zisk TR(x) TC(x) Zisk max : dtr/dx dtc/dx 0 dtr/dx dtc/dx při zvýšení množství faktorů o se musí přírůstek celkového příjmu rovnat přírůstku celkových nákladů Funkce poptávky po faktoru v podmínkách dokonalé konkurence firma bude poptávat další jednotku faktoru, pokud náklady na ni nepřevýší výnos s její pomocí dosažený, dokud se cena faktoru nevyrovná příjmu z mezního produktu MR x x. M x x Funkce poptávky po faktoru v DK (na trhu produktu a faktoru) současně musí platit, že dosažený ekonomický zisk je vyšší než 0. M x <. A x Rovnováha při DK na trhu faktoru a produktu nastává tam, kde se rovnají příjem z mezního produktu faktoru a mezní náklady na faktor (cena faktoru) pokud by MR x > x, je výhodné kupovat další jednotky faktoru pokud by MR x < x, je to už ztrátové MR x x Rovnováha na trhu faktorů (NKq, DKx) x ACx MCx X X MR. MX X X X MR. M X X. M X Rovnováha na trhu faktorů (NKq, DKx) X je rovnovážné množství faktoru v NK q (u monopolu) na trhu produktu X by bylo rovnovážné množství faktoru v DK q na trhu produktu X X protože MR Funkce nabídky faktoru (nedokonalá konkurence na trhu faktoru) MC x AC x X Rovnováha na trhu faktorů (DK q, DK x ) x začíná funkce poptávky, x 3 bod optima X MC X AC X S X X X Mezní a průměrné náklady na faktor x AC x m + nx TC x x.x mx + nx MC x m + nx MC x AC x - 0 -

11 Rovnováha na trhu faktorů (DKq, NKx) Trh univerzálního faktoru (zvýšení poptávky) zvýšení tržní poptávky po univerzálním faktoru nemění jeho cenu zvýšení tržní poptávky po univerzálním faktoru zvyšuje jeho tržní množství Trh univerzálního faktoru (snížení tržní nabídky) Rovnováha na trhu faktorů (DKq, NKx) MC x. M x x rovnovážné množství faktoru x rovnovážná cena faktoru x rovnovážná cena v DK ekonomický zisk obsah vyšrafovaného obdélníku Tržní poptávka po faktoru vzniká agregací poptávkových funkcí jednotlivých firem kupujících faktor je určena příjmem z mezního produktu faktoru (dokonalá konkurence) je klesající funkcí Elasticita tržní poptávky je tím větší, čím vyšší je podíl nákladu faktoru na hodnotě vyráběného produktu je tím větší, čím pružnější je poptávka po vyráběném statku (vůči ceně statku) je tím větší, čím snazší je substituce faktoru Trh univerzálního faktoru (snížení tržní nabídky) snížení tržní nabídky univerzálního faktoru snižuje jeho tržní množství snížení tržní nabídky univerzálního faktoru zvyšuje jeho tržní cenu Elasticita tržní nabídky (nekonečná) je-li nabídka faktoru dokonale elastická, určují nabídkové (nákladové) podmínky rovnovážnou cenu faktoru rovnovážná cena faktoru má podobu transferové platby (výlučně) poptávka určí rovnovážné množství faktoru zvýšení poptávky zvýší transfer, změna nabídky je nejednoznačná Transfer - Trh univerzálního faktoru X Trh univerzálního faktoru lze je využít při jakékoliv výrobě (elektřina, nekvalifikovaná práce) používají se ve všech odvětvích při malých změnách ceny faktoru je množství velmi proměnlivé vlivem přesunu nabídky mezi odvětvími se vytvoří tendence k jedné tržní ceně vysoká cenová pružnost Transfer D X S X Trh univerzálního faktoru (zvýšení poptávky) X - -

12 Trh unikátního faktoru (půdy) jejich nabídka je fixní, nelze je vyrábět (půda, umělecký talent) množství faktoru je fixní bez ohledu na cenu faktoru cenová elasticita nabídky faktoru je nulová Renta - Trh unikátního faktoru Trh unikátního faktoru (zvýšení nabídky) Trh speciálního faktoru používá se jen v omezeném počtu výrob jsou nabízeny jen v několika odvětvích menší cenová pružnost (možnost omezené substituce) Trh unikátního faktoru (zvýšení nabídky) zvýšení nabídky fixního faktoru zvyšuje jeho tržní množství zvýšení nabídky fixního faktoru snižuje jeho tržní cenu Trh unikátního faktoru (zvýšení poptávky) Elasticita tržní nabídky (mezi 0 a nekonečnem) tržní nabídka je rostoucí funkcí množství faktoru rovnovážnou cenu a rovnovážné množství určí nabídka i poptávka platba za faktor se bude dělit na rentní a transferovou (podle elasticity) Renta/Transfer Trh unikátního faktoru (zvýšení poptávky) zvýšení poptávky po unikátním faktoru nemění jeho tržní množství zvýšení poptávky po unikátním faktoru zvyšuje jeho tržní množství Elasticita tržní nabídky (nulová) je-li nabídka faktoru dokonale neelastická, určí poptávka po faktoru rovnovážnou tržní cenu rovnovážná cena má podobu rentní platby (výlučně) nabídka určí rovnovážné množství faktoru zvýšení poptávky zvýší rentu, změna nabídky má nejednoznačný vliv Trh speciálního faktoru (změny poptávky a nabídky) posuny nabídky a poptávky mění podíly renty a transferu posuny nabídky a poptávky mění cenu a množství faktoru - -

13 Teorie chování spotřebitele - Teorie užitku Teorie chování domácností (spotřebitele) ostavení domácností Domácnosti - považovány za rozhodující ekonomický subjekt na trhu. Z hlediska tržní ekonomiky vystupují domácnosti na dvou základních trzích: jednak je to trh statků a služeb a jednak je to trh výrobních faktorů. Na trhu statků a služeb domácnosti figurují jako spotřebitelé a představují tak stranu poptávající. Stranu nabízející na tomto trhu vytváří firmy (výrobci). Na trhu výrobních faktorů si domácnosti a firmy své postavení vyměňují. Domácnosti zde jako vlastníci výrobních faktorů tvoří stranu nabídky, kdežto firmy stranu poptávky. V této části se budeme věnovat prvnímu z uvedených trhů postavení domácností na trhu statků a služeb, tj. jejich postavením jako spotřebitele. optávka spotřebitele po statcích a službách Základní otázkou, před kterou spotřebitel stojí - jak získat důchod a - jak ho rozdělit na nákup různých statků Spotřebitel je tedy na trhu statků a služeb postaven před rozhodování, jaké spotřební předměty (tj. jaké statky) a v jakém množství nakupovat a tudíž spotřebovat. Existují dvě základní verze teorie užitku kardinalistická ordinalistická Kardinalistická teorie užitku považuje užitek za přímo měřitelný, jsou známé konkrétní hodnoty užitku. Jednotky k měření a vyjádření užitku utily nebo přímo peníze Dále tvrdili, že užitek z jednoho statku závisí pouze na spotřebovaném množství tohoto statku a není ovlivněn spotřebovaným množstvím jiných statků. racuje s pojmy jako: Celkový užitek (Total Utility TU nebo jen U) Mezní užitek (Marginal Utility - MU) Celkový užitek (Total Utility TU nebo jen U) celkové uspokojení potřeb při spotřebě daného množství statku. Jinak řečeno: Celkový užitek je užitek všech spotřebovávaných jednotek daného statku. Míra uspokojení potřeby, tj. velikost celkového užitku závisí na spotřebovávaném množství statku. S růstem spotřebovávaného statku celkový užitek roste, ale přírůstky se zpomalují. Mezní užitek statku (Marginal Utility - MU) změna celkového užitku vyvolaná změnou spotřebovávaného statku o jednotku. S tím souvisejí následující otázky: - Co vede daného spotřebitele (domácnost) k nákupu určitého statku nebo služby? - Co ovlivňuje kolik tohoto statku nakoupí? - roč nakupuje právě tento statek a ne jiný? - Jak daný spotřebitel rozdělí svůj důchod mezi více statků? Teorie užitku Snaží se zachytit chování spotřebitele (chování ekonomických subjektů trhu). Racionální spotřebitel - spotřebitel maximalizující svůj užitek - při rozhodování je omezen především svým důchodem - má určité preference (užitek záleží na preferencích) Užitek je ovšem pojem relativní: daný užitek někdo má větší užitek z piva, někdo z oblečení. Bod kde celkový užitek je nejvyšší a mezní užitek je 0, nazýváme bodem nasycení

14 Celkový užitek a mezní užitek Hodnoty celkového a mezního užitku Celkový užitek roste s růstem spotřebovávaného množství statku, ale přírůstky užitku se zpomalují. Zákon klesajícího mezního užitku S růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další spotřebovávaná jednotka přináší spotřebiteli nižší užitek než ta předcházející, každá další jednotka má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji. Tedy: S růstem spotřebovávaného množství statku - celkový užitek roste klesajícím tempem (tj. přírůstky se snižují) až do bodu nasycení a pak klesá a mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku klesá. Základní předpoklady teorie užitku:. Srovnatelnost spotřebitel je schopen si vybrat, která kombinace (spotřeba) je lepší.. Úplnost aby spotřebitel byl schopen vybírat ze všech možných kombinací 3. Tranzitivita - jestliže spotřebitel preferuje kombinaci A před B a kombinaci B před C, dává vždy přednost A před C (jasnost volby a hodnocení kombinace). Analýza chování spotřebitele V dalším výkladu budeme již předpokládat, že spotřebitel vybírá ze dvou statků, jejichž množství si označíme q (počet jednotek prvního statku) a q (počet jednotek druhého statku). Když užitek není přímo měřitelný využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. ři které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen říct, která kombinace má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší. Sestavuje svoji preferenční stupnici. Základními nástroji analýzy chování spotřebitele jsou indiferenční křivky. Indiferenční křivka Zákon klesajícího mezního užitku. Ordinalistická verze teorie užitku užitek není přímo měřitelný není možné konstruovat křivku celkového užitku (spotřebitel je schopen určit, který spotřební koš preferuje) Teorie užitku Volba Východiskem teorie spotřebitele je úvaha, že jednotlivec vybírá z různých souborů statků neboli spotřebních košů. Dvě stránky této volby: kvalitativní co, jaké druhy, jakou strukturu statků, kvantitativní kolik, jaké množství těchto statků. Volba spotřebního koše je ovlivněna:. Spotřebitelskými zvyklostmi a tradicemi, popř. přáním a zálibami spotřebitele. Možnostmi spotřebitele určené jeho příjmem (důchodem) a cenami statků 3. Cílem spotřebitele, kterým je dosáhnout v rámci jeho možností max. uspokojení potřeb. Indiferenční křivka je množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek Indiferenční křivka představuje určitou úroveň užitku Na vyšší indiferenční křivce leží kombinace, které spotřebiteli přinesou vyšší užitek. Síť (mapa) indiferenčních křivek ro každou kombinaci dvou statků lze nakreslit indiferenční křivku, která jí prochází. Souhrn všech těchto křivek pak nazýváme síť (mapa) indiferenčních křivek. Čím je indiferenční křivka dále od počátku, tím vyšší užitek spotřebiteli přinášejí kombinace na ní ležící. Tímto způsobem lze seřadit kombinace statků podle celkového užitku. q U U U3 q - 4 -

15 Mezní míra substituce ve spotřebě Marginal Rate of Substitution in Consumtion - MRS C Substituce záměna, v našem případě dvou statků. Mezní míra substituce vyjadřuje ochotu spotřebitele obětovat určité množství jednoho statku za jednotku statku jiného, aniž by se změnila výše užitku. MRS C je poměr, v němž je statek q nahrazován statkem q, aniž se změní úroveň uspokojení potřeb (celkový užitek). q MU q MU q q MU MU Změny rozpočtového omezení spotřebitele (rozpočtové přímky) Důvody změny: a) důchod spotřebitele, b) mění se ceny statků Jak tyto změny ovlivňují jeho rozpočtové omezení? Změna důchodu spotřebitele Z rovnice rozpočtové přímky vyplývá, že zvýší-li se důchod spotřebitele, rozpočtová přímka se posune rovnoběžně směrem nahoru, jak ukazuje následující graf. Rozpočtové omezení (linie rozpočtu) Dosud jsme se zabývali preferencemi spotřebitele a užitkem. Spotřebitel však se řídí také svým důchodem, který označíme Y a ceny dvou statků za jednotku budou a. odmínka pro výši spotřeby obou statků: q + q Y Vycházíme z předpokladu, že celý spotřebitelův důchod je utracen za oba statky, jejichž množství je q a q. Rozpočtové omezení spotřebitele () (rozpočtová přímka) Grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele je v podobě tzv. rozpočtové přímky. Změna ceny statku ředpokládejme nejprve, že dojde ke zvýšení ceny. statku, zatímco ostatní ceny a důchod zůstanou neměnné. odle rovnice rozpočtové přímky se nezmění poloha jejího průsečíku s osou q, protože výraz se nemění, ale přímka bude mít strmější sklon, protože podíl cen, který ho určuje, bude vyšší. Hodnota výrazu se sníží. ři snížení ceny naopak hodnota výrazu se zvýší. Zvýšení ceny. statku naopak. Optimum spotřebitele (rovnováha spotřebitele, maximalizace užitku) Nyní se dostáváme ke klíčovému problému volbě optimální spotřebitelské situace, kdy je užitek maximální, hledání optima spotřebitele nebo rovnováhy spotřebitele. růsečík s osou x představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý důchod na nákup statku q, průsečík s osou y situaci, kdy kupuje pouze statek q. Cílem je - co nejlepší rozdělení důchodu mezi dva statky, - a dále maximální celkový užitek při daném důchodu, daných cenách dvou statků a preferencích ve vztahu k těmto dvěma statkům

16 Určení optima (4) Optimum (rovnováha) spotřebitele je potom dána platností dvou vztahů q + q Y MU MU nebo Grafická analýza rovnováhy spotřebitele () q q E E U 3 MU MU Výše položená indiferenční křivka představuje vyšší celkový užitek. Dosažitelná křivka indiference s nejvyšším celkovým užitkem je tedy ta, jíž je rozpočtová přímka tečnou. RODUKČNÍ FUNKCE RODUKČNÍ FUNKCE f (L,K) T celkový produkt (Total roduct) A (Average roduct) průměrná produktivita práce, kapitálu objem výstupu na jednotku vstupu M Mezní produkt (Marginal roduct) Říká, jak se změní celková produkce, když se vstup změní o jednotku M L L MK K K odle charakteru produkční funkce v krátkém období jde o výnosy z variabilního vstupu. rogresivní produkční funkce U Jde o rostoucí výnosy z variabilního vstupu. q E BL U q rodukce roste rychleji než vstup. Rovnováhy spotřebitele Vnitřní a rohové řešení Až dosud jsme předpokládali, že rozpočtová přímka je tečnou nějaké indiferenční přímky a bod dotyku určuje optimální kombinaci statků, tj. předpokládali jsme tzv. vnitřní (tečnové) řešení. Může však nastat situace, kdy tímto způsobem nelze optimální kombinaci nalést, rozpočtová přímka není tečnou žádné indiferenční křivky. Rovnováhy spotřebitele () V tomto případě je pro spotřebitele mnohem příznivější statek q. Cenu statku q považuje spotřebitel za velmi vysokou. Spotřebitel by porovnáním cen a mezních užitků nenalezl optimální kombinaci a spotřebovával by jen statek q. Vyjádřeno matematicky MU < MU ř. α x ; α > ; α x x A x x d M x dx - 6 -

17 Degresivní produkční funkce L < L Jde o klesající výnosy z variabilního vstupu. rodukce roste pomaleji než vstup. ř. x x A α M ; α < ; α x x d dx x x x x x x x KRÁTKODOBÁ RODUKČNÍ FUNKCE RŮMĚRNÉ MEZNÍ VELIČINY Z grafu je vidět, že M nejprve roste, jde o rostoucí výnosy z variabilního vstupu, pak nabývá maxima, a pak klesá a produkce vykazuje klesající výnosy z rozsahu. latí: inflexní bod (MAX M, kde rostoucí výnosy z var. vstupu se mění na klesající) maximální produkce, kdy M 0 maximum A, kdy jeho první derivace je 0 ro krátké období, v němž se mění pouze variabilní faktory, zatímco jiné jsou konstantní má produkční funkce progresivně degresivní tvar. Lineární produkční funkce L L Jde o konstantní výnosy z variabilního vstupu. rodukce roste stejně rychle jako vstup. ř. ax ax A a x d M a dx RODUKCE V DLOUHÉM OBDOBÍ V tomto období je firma schopna měnit objem všech VF, neboli všechny VF jsou variabilní. rodukční množina je prostorovým tělesem v případě vstupů. f(l,k) rodukční fce je hranicí tohoto tělesa. VÝNOSY Z ROZSAHU vyjadřují vztah mezi změnami vstupů a výstupů Nákladová fce v dlouhém období: Vlastnosti fce v DO: substituce vstupů (inputů) výnosy z rozsahu inputů Míra, ve které nahrazuje firma input druhým, aniž by se změnil output, se nazývá MMTS L MMTS K t.j. MMTS práce kapitálem Je-li dáno, pak substituce práce kapitálem vede ke M kapitálu a M práce, poklesem jejího množství M K M L K L

18 t.j. MMTS kapitálu s prací ři substituci kapitálu prací, pak M kapitálu a M práce, zvýšením množství práce Ochota k substituci práce kapitálem bude klesající. NÁKLADY NÁKLADOVÉ FUNKCE definice peněžní výdaje firmy na nákup VF potřebných k vyrobení určitého množství produktu. Každá koruna snižuje zisky, která byla vydaná na náklady. EXLICITNÍ skutečně vynaložené IMLICITNÍ náklady obětované příležitosti NÁKLADY C (Costs) člení se: FIXNÍ FC (Fixed Costs) VARIABILNÍ VC (Variable Costs) L > 3 > TC FC + VC 3 ENĚŽNÍ VÝDAJ je určen množstvím spotřebovaných VF a tržními cenami těchto faktorů. C x + x n x n latí: pro dané vznikne substituční fce s klesajícími MMS určenými poměry M K L K M M L K Grafy funkcí celkových nákladů: TC TC TC FC + VC VÝNOSY Z ROZSAHU rostoucí (produkce rychleji než vstupy) klesající (produkce pomaleji než vstupy) konstantní (produkce roste stejně rychle jako vstupy) OTIMALIZACE VÝROBY V DO optimální kombinace VF se kterou se dosáhne max. možný výstup optimální kombinace vstupů, se kterou se budou minimalizovat náklady Mezní míry substituce jsou rovny reciproké hodnotě poměru mezních produktů se záporným znaménkem. L M latí : L* E K K K* K M L L latí pro minimalizaci nákladů při daném množství produktu. Nákladový výdaj: C K. K + L. L Rostoucí výnosy z rozsahu: A, M AC, MC Klesající výnosy z rozsahu: A, M AC, MC RŮMĚRNÉ NÁKLADY AC (Average Costs) FC Grafickým vyjádřením AC je u křivka. AC nejprve klesají a s růstem rozsahu produktu rostou. AC VC AC FC AFC VC AVC - 8 -

19 MARGINÁLNÍ (MEZNÍ) NÁKLADY MC (Marginal Costs) ředstavuje náklad změny celkových nákladů při změně rozsahu produkce o jednu jednotku TC MC je-li fce TC spojitá, pak mezní náklady můžeme vypočítat pomocí. derivace fce celkových nákladů, resp. Fce VC dtc MC d Graf MC: MC MC NÁKLADY V DO Všechny vstupy jsou variabilní. Neexistují FC. Neexistují AFC a AVC, pouze AC (průměrné náklady) růběh nákladové funkce v DO je ovlivňován výnosy z rozsahu rostoucí výnosy z rozsahu náklady rostou pomaleji než výnosy klesající výnosy z rozsahu náklady rostou rychleji než výnosy konstantní výnosy z rozsahu náklady rostou stejně rychle jako výstup TC LTC Náklady v DO V následujícím grafu je vidět, že MC protínají AC v bodě jejich minima MC jsou důležité pro rozhodování firmy o rozsahu celkové produkce. CELKOVÉ VARIABILNÍ NÁKLADY DEGRESIVNĚ ROGRESIVNÍ VC ZÁVĚR: Křivka LTC je spodním obalem krátkodobých nákladových křivek. Křivka LAC je spodním obalem krátkodobých křivek průměrných nákladů. VC VC VC > VC Grafické odvození: ( platí LAC LMC SMC SAC) VC < VC Od bodu vlevo, klesají AC v DO rychleji než SAC a od vpravo rostou LAC pomaleji než SAC. latí pro krátké období degresivně progresivně rostoucí funkce. V degresivní části firma vykazuje rostoucí výnosy z variabilního vstupu, náklady rostou pomaleji, než výstup, a v progresivní části firma vykazuje klesající výnosy z variabilního vstupu, náklady rostou rychleji než výstup

20 ŘÍJMOVÁ FUNKCE FIRMY TR (Total Revenue) CELKOVÝ ŘÍJEM TR * ř.: 3 TR 3 5 TR v DK Složky normálního zisku (π N ) úrok z kapitálu přirážka za riziko renta z vlastnictví půdy odměna za podnikatelskou aktivitu Účetní (bilanční zisk): π B π B R C B (Rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady) AR (Average Revenue) RŮMĚRNÝ ŘÍJEM TR AR MR (Marginal Revenue) MEZNÍ ŘÍJEM TR MR Hlavní činnost: přeměna vstupů na výstup Determinanty ekonomické volby: π zisk firmy R příjem (Revenue) C náklady (Costs) π R - C C náklady Ekonomické náklady: C C B + π N explicitní (C B ) implicitní (π N ) nákup služeb VF přeměna VF na výstup prodej výstupu zisk firmy konkurenční prostředí, v němž firma podniká technické podmínky výroby délka období Ekonomický zisk firmy: (π) π B R (C B + π N ) R C (Může být kladný nebo záporný) ek. Náklady Technický pokrok, výrobní faktory a produkce firmy Vliv technického pokroku Technický pokrok - způsobuje, že výrobní faktory (práce, kapitál) jsou více produktivní. Dva způsoby projevu: ) Se stávajícím množstvím vstupů je firma schopna vyrobit větší množství produkce. ) Stávající objem produkce je firma schopna vyrobit s menším množstvím vstupů. V krátkém období převažuje první aspekt, v dlouhém období spíše druhý aspekt. Dopad technického pokroku na krátkodobou produkční funkci Dojde-li k technickému zlepšení, pak za jinak stejných podmínek dojde k proporcionálnímu posunu funkce celkového produktu práce směrem vzhůru, dojde tedy k růstu produkce. Je to výrazem toho, že každá jednotka práce (ale i fixního kapitálu) je produktivnější. Dopad technického pokroku na dlouhodobou produkční funkci Dojde-li k technickému pokroku, pak za jinak stejných podmínek je možné vyrobit stejnou produkci s menším množstvím kapitálu a práce. Technický pokrok může na oba výrobní faktory dopadat různě, a to podle toho, jaké je relativní zvýšení jejich produktivity. Dopad technického pokroku na dlouhodobou produkční funkci Z tohoto hlediska v DO rozeznáváme technický pokrok: - neutrální zvýšení produktivity je u obou výrobních faktorů relativně stejné - kapitálově náročný ovlivňuje především kapitál, produktivita práce jím není ovlivněna - pracovně náročný působí především na výrobní faktor práce, produktivita kapitálu jím není ovlivněna - 0 -

21 Dokonale konkurenční trh Trh je dokonale konkurenční právě tehdy, když žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. Firma se rozhoduje pouze o tom, jaké množství vyprodukuje a prodá při ceně která je dána trhem V podmínkách dokonalé konkurence je schopna prodat libovolné množství za tržní cenu, tak platí: MR() pokud se firma rozhodne prodat další jednotky, tak z prodeje libovolné z nich vždy realizuje dodatečný příjem o velikosti tržní ceny odmínka maximalizace zisku v krátkém období: odmínka maximalizace zisku v dlouhém období: Matematicky: MR() AR() MR() AR() Matematicky: Celkové příjmy: růměrné příjmy: Mezní příjmy: Mezní náklady: TR TR AR TR MR TC MC ředpoklady modelu dokonale konkurenčního trhu rodukt, který je firmami na trhu nabízen je zcela stejný homogenní. Tzn. neliší se naprosto ničím (ani obalem) a výrobky jednotlivých firem jsou stejně dostupné. Subjektů na trhu (nakupujících a prodávajících) je tolik, že žádný nemůže ovlivnit tržní cenu. Na trhu existuje dokonalá informovanost. Jestliže by jeden výrobce zdražil, hned to všichni budou vědět. Vzhledem k tomu, že nikdo netrpí iluzí o kvalitě výrobků nedomnívá se, že nabízející nabízejí různě kvalitní výrobky nebude ochoten platit vyšší cenu. Firmy mohou na trh volně vstupovat a odcházet z něho. Na trhu neexistuje riziko. Dokonale konkurenční firma bývá někdy označována jako price taker, tj. jako firma přebírající cenu (tzv. cenový příjemce). To vyjadřuje skutečnost, že pro firmu je cena její produkce a cena vstupů exogenní (daná z vnějšku) tzn. že firma nemůže tyto ceny ovlivnit. Její rozhodování se proto omezuje jen na rozhodování o objemu výstupu a o množství vstupů, které hodlá koupit. To je dáno faktem, že v DK existuje velký počet malých firem, které svoji činností nemohou ovlivnit tržní cenu. V podmínkách dokonalé konkurence je firma schopna prodat libovolné množství za tržní cenu, tak platí: MR(). Na základě výše uvedeného můžeme tvrdit, že funkce mezní produkce MR() je konstanta. roto je vždy totožná s funkcí poptávky. A to se týká i průměrné produkce, neboť AR()./ růměrné náklady: TC AC Zisk: π TR TC *.optimální vyprodukované množství - ideální množství, které přináší nejvyšší zisk - maximální zisk je v bodě, kde MR MC - bod, kdy cena mezním nákladům - -

22 Krátké období (Short Run, SR) období v němž je alespoň jeden výrobní faktor fixní období, ve kterém je počet firem na trhu fixní Dlouhé období (Long Run, LR) doba dostatečná na to, aby byly změněny všechny používané vstupy počet firem na trhu se může měnit V dlouhém období má firma dost času, aby ukončila činnost, nebo aby do odvětví naopak vstoupila. Nabídka v krátkém období při změně ceny se stále pohybujeme po funkci mezních nákladů funkce nabídky je totožná s funkcí mezních nákladů rotože má firma variabilní a fixní náklady a víme, že firma vyrábí, když celkové příjmy převyšují variabilní náklady Funkce nabídky je totožná s funkcí mezních nákladů, ale až od bodu *, kde MC Firmě se vyplatí nabízet zboží, pokud TR > VC. > AVC. > AVC ro cenu nižší než průměrné variabilní náklady bude objem výroby nulový. ro cenu vyšší bude takový, aby platila podmínka rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. Křivka nabídky firmy je tedy totožná s křivkou mezních nákladů od bodu, kdy se mezní náklady (a tedy i cena) rovnají průměrným variabilním nákladům. Nabídka v dlouhém období Nulový ekonomický zisk je, když TR TC AR AC odmínka maximalizace zisku v dlouhém období: Dodržení obou těchto podmínek znamená rovnost dlouhodobých mezních a průměrných nákladů, která nastává v bodě minima křivky průměrných nákladů. ro dlouhodobý optimální výstup dokonale konkurenční firmy proto platí, že jej firma vyrábí s minimálními dlouhodobými průměrnými náklady V dlouhém období je funkce nabídky jedné dokonale konkurenční firmy tvořena pouze jedním bodem. Je to průsečík průměrných nákladů a mezních nákladů. Nabídka firmy v dlouhém období TR ( ) TC( ) AC MIN Graf funkce nabídky firmy v krátkém období (Funkce nabídky firmy splývá s funkcí mezních nákladů od jejího průsečíku s funkcí průměrných variabilních nákladů.) Výrobní efektivnost Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Alokační efektivnost Ekonomika je alokačně efektivní, jestliže při dané úrovni technologie využívá své zdroje maximálně efektivně. Firma je tedy alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU MC. V případě dok. konkurence platí rovnost: MC. Dále z teorie užitku víme, že spotřebitel je ochoten poptávat takové množství statků, pro které platí: MU. Nyní je zřejmé, že dokonale konkurenční firma je alokačně efektivní (firma produkuje takové množství produktu, že platí MU MC) a je i výrobně efektivní - -

23 Nedokonalá konkurence Hospodaří omezený počet firem a firma zde může ovlivnit tržní cenu. Je takový trh, kde alespoň jeden tržní subjekt (jedna firma) může ovlivnit cenu svého výstupu. Rozeznáváme tři základní typy tržních struktur v závislosti na situaci v daném odvětví: monopol oligopol monopolistická konkurence Monopol - tržní struktura, ve které existuje jediný prodávající. Název je odvozen z řeckých slov mono a polist jeden prodávající. Monopol, kdy nabídku celého odvětví zajišťuje jediný výrobce označujeme také jako monopol čistý či monopol absolutní. Oligopol tržní struktura, kdy na daném trhu vystupuje několik málo firem, je zde konkurence mezi několika firmami. Monopolistická konkurence - tržní struktura, kdy v odvětví existuje větší počet firem, prodávajících podobný, ale ne identický produkt. Je nejvíce podobná dokonalé konkurenci. Firma působící v podmínkách nedokonalé konkurence není ani výrobně, ani alokačně efektivní. Matematicky: Rovnováha nedokonale konkurenční firmy: Cena: TR TR q q Maximalizace zisku v klasickém modelu: > MR MC dπ dtr dtc max 0 dq q q Monopolistická konkurence ředpoklady modelu monopolistické konkurence: rodukt, který je firmami na trhu nabízen, je diferencovaný jde o blízké substituty, tzn. jednotlivé produkty se liší, ale jen velmi málo. Např. mýdlo s medem, mýdlo s olivovým olejem a mýdlo s ovocnými kyselinami, Subjektů na trhu (nakupujících a prodávajících) je větší počet, takže jeden výrobce může ovlivnit tržní cenu jen málo. Na trhu existuje dobrá informovanost. Jestliže by jeden výrobce např. zdražil, velice rychle by se to mnoho zákazníků dozvědělo. Firmy musejí při vstupu a odchodu z trhu překonávat jen malé bariéry. Na trhu existuje riziko. Dáváme přednost konkurenci nedokonalé (monopolistické konkurenci) před dokonalou konkurencí. Např. v případě oblečení, kosmetiky, atd. Jen velmi málo lidí by se spokojilo s homogenním produktem na trhu dámského sportovního oblečení Matematicky: Základní podmínka maximalizace zisku v krátkém období: Základní podmínka maximalizace zisku v dlouhém období: Celkové příjmy: růměrné příjmy: růměrné náklady: Mezní příjmy: TR TR AR TC AC TR MR Mezní náklady: TC MC Zisk: π TR TC MR MC AC AR Monopol Vznik monopol je spojen s dvěma základními předpoklady: monopol představuje jediného prodávajícího v daném sektoru trhu (což znamená, že zde neexistuje konkurence) z hlediska produkce vyrábí produkt, který nemá blízké substituty (nelze daný produkt zaměnit za jiný) Monopol je tržní struktura, v níž v daném odvětví existuje jen jediný prodávající daného produktu, který nemá blízké substituty. rotože je monopol jediným prodávajícím může v konkrétní době rozhodnout o výši ceny a o velikosti vyráběného produktu. Hlavní podstatou existence monopolů jsou překážky vstupu dalších firem do odvětví, určitá firma se prosadí jako jediný výrobce a ostatní firmy mají ztížené podmínky. Možné překážky vstupu dalších firem do odvětví - čtyři zdroje tržní síly: výlučné ovládání významných vstupů úspory z rozsahu (přirozené monopoly) patenty státní licence a koncese Ovládání významných vstupů firma (monopol) ovládá vstupy nezbytné z hlediska výroby a tudíž další účastník z tohoto důvodu nemá možnost vstoupit na trh (například vlastnictví nezbytných surovin, vodních zdrojů, minerálních pramenů, úrodné půdy, technologií, atd.) Úspory z rozsahu (přirozené monopoly) přirozený monopol vzniká v situaci, kdy jediná firma je schopna plně zabezpečit nabídku daného produktu s nižšími průměrnými náklady než by mohlo zabezpečit několik firem - 3 -

24 Úspory z rozsahu (přirozené monopoly) monopolní firma v tomto případě může vyrábět jakékoliv požadované množství produkce s nejnižšími náklady a tudíž tato firma se na základě této své monopolní síly prosadí na trhu monopolní firma sama je kdykoliv schopna zvýšit rozsah výroby. firma dosahuje ve svém výrobním procesu rostoucích výnosů z rozsahu výroby neboli úspor z rozsahu přirozený monopol není trvalá záležitost na základě rozvoje nových technologií může docházet k prosazení nových firem v daném odvětví tyto firmy jsou schopny výrazně snížit náklady a udržet se na trhu tím zruší monopolní postavení dosavadních výrobců v dlouhém období mají úspory z rozsahu největší význam pro vznik monopolu (Jestliže dosahuji úspor z rozsahu, mám pravděpodobně nejlepší technologii, jsem na špičce vědeckého rozvoje, nejpravděpodobněji dosáhnu nových objevů a tím i nových patentů) atenty firma výhradní právo po určitou dobu na danou technologii, která ji umožňuje vyrábět dané produkty a jiné firmy nemohou daný výrobek produkovat. Např. výroba určitých léčiv, používání určitých technologií, apod. Státní licence a koncese monopoly mohou vznikat i vlivem opatření státu, na základě udělení licencí a koncesí pro provozování určitých činností patří k nejstarším způsobům vzniku monopolu. Např. právo na těžbu určitých surovin udělované panovníkem např. Česká pošta v oblasti doručování zpráv či Státní tiskárna cenin v oblasti tisku některých dokumentů apod. (tato forma se označuje jako administrativní monopol Monopol maximalizace zisku Firma maximalizuje zisk, jestliže: je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady je největší dojde k vyrovnání mezních příjmů a mezních nákladů (MRMC) Monopol však je v postavení, že může stanovit nejen množství výrobků, které bude na trhu nabízet, ale i jejich cenu (je v postavení tvůrce ceny). Monopol však nemůže stanovit cenu libovolnou, ale takovou cenu, kterou budou kupující ochotni přijmout. Monopol může vytvářet ekonomický zisk v krátkém i dlouhém období neuplatňuje se v podmínkách monopolu tendence k nulovému ekonomickému zisku. Nabídková křivka - v podmínkách monopolu neexistuje vyplývá to ze skutečnosti, že monopol nenabízí stále stejné množství, ale nabízené množství je různé v závislosti na průběhu poptávkové křivky platí, že růst ceny je vždy spojen s poklesem poptávky a naopak. Optimální množství produkce, tj. množství produkce při kterém monopol dosahuje maximální zisk, je potom v průsečíku křivek mezních nákladů a mezních příjmů, tj. v bodě rovnosti MCMR. rotože však v monopolu je klesající poptávková křivka, která je však na vyšší úrovni než křivka mezních příjmů, znamená to, že monopol bude akceptovat cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit. Optimální množství i cena jsou dány průsečíkem křivek mezních příjmů a mezních nákladů, ale výsledná cena bude z tohoto bodu přenesena na křivku poptávky, která je vyšší než by byla cena přímo v bodě. Rovnováha na trhu v podmínkách monopolu a maximalizace zisku Monopol totiž může realizovat i nulový ekonomický zisk či dokonce ztrátu, tak jako kterákoliv firma při svém podnikání. okud monopol dosahuje nulový ekonomický zisk, znamená to, že v daném období se celkové náklady se rovnají celkovým příjmům nebo jinak vyjádřeno průměrné náklady se rovnají ceně produktu Dosažení nulového ekonomického zisku či ztráty v podmínkách monopolu: - 4 -

25 Regulace monopolu Cílem regulace monopolu je snížit jeho neefektivnost. Monopoly vyrábějí méně než je společensky efektivní rozsah výroby. Monopoly mohou zvyšovat své zisky pouhým zvyšováním ceny, tj. na úkor svých zákazníků. Jako jediný subjekt na trhu pak nemusí mít zájem na růstu výroby a kvalitě produktů. Stát se snaží omezovat, či lépe řečeno regulovat chování monopolů. Regulace cen - nejčastější formou regulace monopolu monopolu není dovoleno prodávat své výrobky za jakoukoliv cenu, ale za cenu, kterou stát dovolí státem je stanovena maximální možná prodejní cena, která odráží oprávněné náklady výrobce (monopolu) a přiměřený zisk. Antitrustové zákony - stát může výrazně omezit vznik monopolů tím, že každou operaci týkající se převzetí konkurenčních firem a jejich následné spojení musí předem schválit. Např. v České republice působí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Cenová diskriminace odstatou cenové diskriminace je tudíž různá cena pro různé kupující Tři stupně cenové diskriminace: Cenová diskriminace prvního stupně - vyjadřuje pouze teoretickou možnost, kdy by prodávající stanovil každému kupujícímu maximální cenu, kterou by byl ochoten zaplatit Cenová diskriminace druhého stupně - znamená, že ceny jsou stanoveny dle objemů zboží, které si jednotliví zákazníci objednají. ro zákazníka, který objedná větší množství je uplatněna nižší cena, než pro zákazníka s menším odběrem. Např. nákup elektrické energie, ceny přepravních jízdenek Cenová diskriminace třetího stupně - je založena na rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž každá má vlastní poptávkovou křivku a tudíž pro každou skupinu platí různé ceny. Např. snížené ceny vstupenek do kin například pro důchodce na dopolední představení Monopol a monopson Monopol existuje-li na trhu jediný prodávající na trhu Monopson existuje-li na trhu jediný kupující např. trh práce, kdy proti nabídce práce (celé řadě potencionálních uchazečů o zaměstnání) vystupuje jeden konkrétní podnik Oligopolní konkurence Oligopol (řec. oligos malý; poleiu prodávající) model trhu typu nedokonalé konkurence, pro který je charakteristický malý počet firem v odvětví a poměrně vysoký stupeň vzájemné závislosti jejich rozhodování (o cenách, množství a kvalitě produktu apod.) existenci pouze několika firem v odvětví, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu a mohou tedy ovlivňovat cenu produkce na trhu při oligopolním chování nabízející firma ovlivňuje tržní poptávku a nabídku celého odvětví, a musí proto při své volbě nabídky na trhu počítat kromě poptávky jednak s reakcí konkurenta na její volbu, jednak sama reaguje na volbu nabídky konkurentů každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí říklad oligopolního chování vztah dvou nejznámějších televizních stanic na českém trhu - České televize a Novy při rozhodování o týdenním programu musí každá z nich brát v úvahu chování svého konkurenta pokud se např. České televizi podaří zjistit v dostatečném předstihu název filmu vysílaný Novou v sobotu večer, pokusí se jí "přetáhnout" diváky ještě atraktivnějším titulem Další příklady oligopolu v ČR telekomunikační trhu České republiky - firmy O, T-mobile a Vodafone jsou jedinými mobilními operátory nejsilnější trojicí na českém portálovém trhu je Seznam.cz, Centrum. cz a Atlas.cz. ředpoklady modelu oligopolu: A) Existence malého počtu firem v odvětví jedná se většinou o velké firmy s rozhodujícím podílem v nabídce odvětví: ) duopol - dvě firmy na sledovaném trhu ) kartel - několika stejně silných firem 3) oligopol s dominantní firmou - jedna z firem se nachází v dominantním postavení na trhu B) Charakter vyráběné produkce ) homogenní (nebo-li čistý) oligopol - několik velkých firem produkuje téměř identický výrobek či službu tendence k jednotné rovnovážné tržní ceně statku, neboť je zde silná vzájemná závislost firem sebemenší změna ceny jedné z firem ovlivní výrazně chování ostatních firem. např. těžba ropy v případě mezinárodního ropného kartelu OEC, produkce uhlí, kovů či zemědělských plodin (kukuřice, banány, káva apod.) ) heterogenní oligopol - firmy produkují heterogenní (substituční) produkci s diferencovanými tržními cenami rozdíly mezi produkty jednotlivých oligopolních firem nejsou zpravidla podstatné, jedná se o blízké substituty např.,výroba automobilů, léků, pracích prášků, kosmetiky, apod. C) Možnost každé firmy v odvětví činit odhady o akcích a reakcích konkurentů každá firma je schopna změnami své nabídky působit na změnu celkové nabídky odvětví má možnost kontrolovat celou tržní poptávku v odvětví, prostřednictvím svého relativně vyššího podílu na celkové tržní nabídce statku. má-li konkurent reagovat na změnu tržní ceny (tržního množství) firmy, musí tato změna působit na změnu jeho tržní ceny a tržního množství