Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra finančních obchodů. Bankovky. Bakalářská práce. Kateřina Nedomová. Autor: Bankovní management

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Bankovky Bakalářská práce Autor: Kateřina Nedomová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha Březen 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Bankovky zpracovala samostatně, za pouţití uvedených zdrojů a konzultací s vedoucím práce. V Milovicích dne Kateřina Nedomová

3 Poděkování: Děkuji panu Ing. Zbyňku Kalabisovi, vedoucímu práce, za odborné vedení a konzultace při zpracovávání této práce.

4 Anotace: Historický vývoj peněz procházel změnami od počátku civilizace. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s vývojem peněz od komoditních aţ po dnešní papírové peníze bankovky. Zároveň je zaměřena na vysvětlení problematiky týkající se výroby bankovek, jejich ochrany a padělání, a zákony upravující nakládání s hotovostí, padělání, napodobeniny peněz a pozměněné peníze. Annotation: Historical evolution of money has been changing since the beginning of civilization. My bachelor project introduces evolution of money from commodity money to present paper money banknotes. Simultaneously, it s targeted on explication of broad issue related to production of money printing, its protection and counterfeiting, as well as explanation of Czech legislation related to disposing of cash money, to counterfeiting, imitation money and modified money.

5 Obsah: Úvod Historie a význam bankovek Teoretická definice peněz Význam peněz Historie peněz Mince Papírové peníze Státovky Bankovky Papírové peníze u nás Bankovky vs. státovky Výroba bankovek a ochranné prvky Legální výroba bankovek Státní tiskárna cenin Historie STC Předmět podnikání STC Bankovkový papír Ochrana bankovkového papíru Vodoznaky Ochranná vlákna Konfety Ochranné prouţky Fáze legální výroby bankovek První fáze Druhá fáze Třetí fáze Čtvrtá fáze

6 Pátá fáze Techniky tisku Tisk z výšky Historie knihtisku Výroba papírových platidel za pouţití tisku z výšky Tisk z plochy Historie ofsetového tisku Suchý simultánní ofset Hlubotisk Historie hlubotisku Ocelorytina Moderní výroba bankovek za pouţití hlubotisku Leptání Barevný hlubotisk Ochranné prvky Portrétní rytina Irisový tisk Giloše Mikrotext Průhledová značka Skrytý obrazec Suchá pečeť Luminiscence Lumigen Metamerie Vyuţití metamerie Magnetické potisky Raţený hologram

7 Výroba hologramu Opticky proměnlivá barva Iridiscentní pruh Zajímavosti týkající se bankovek Zachovalost bankovek Výrobní cena bankovek Padělání, pozměňování a napodobeniny bankovek Základní pojmy Padělání peněz Pozměněné peníze Napodobeniny peněz Jak se napodobenina můţe stát padělkem Pravidla pro nakládání s hotovostí Podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky Pravidla pro příjmem peněz a nakládání s nimi a pro poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky Příjem zákonných peněz Výměna zákonných peněz a neplatných bankovek a mincí Balení zákonných peněz Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Odebírání bankovek a mincí bankami bez náhrady Tiskové techniky s moţným vyuţitím padělateli k výrobě falzifikátů Světlotisk Sítotisk Historie sítotisku Princip sítotisku Elektrografie Tisk pomocí tiskáren

8 Autotypie Verifikační technika Zvětšovací lupa Zdroj ultrafialového záření Zdroj infračerveného záření Zkušební tuţka Výskyt padělků v České republice Závěry a doporučení Pouţité zdroje Seznam příloh

9 Úvod V dnešní době, kdy jsou peníze na předních místech v hodnotovém ţebříčku moderních společností, se jistě vyplatí o penězích vědět co nejvíce informací. A to nejen v oblasti investování a zhodnocování peněz, ale samozřejmě bychom měli mít alespoň základní vědomosti o penězích hotovostních. Téma Bankovky jsem si vybrala právě z tohoto důvodu, tedy protoţe bych chtěla seznámit čtenáře zejména s tiskovými technikami a ochrannými prvky bankovek, kterým je věnována převáţná část této práce. Hlavně znalost těchto faktů nám pomůţe vyvarovat se příjmu padělaných peněz, a tím si způsobit újmu v hodnotě případně přijatých padělků. Cílem této práce je tedy popsat problematiku výroby bankovek a jejich ochrany proti padělání. První kapitola nazvaná Historie a význam bankovek se věnuje historickému vývoji peněz od komoditních platidel přes vznik mincí z drahých kovů aţ po vznik papírových platidel. Vznik papírových platidel je dále rozčleněn na objasnění vývoje státovek aţ k dnešním bankovkám. Dále je tato kapitola zaměřena na vysvětlení významu peněz a jejich definici. V druhé kapitole nazvané Výroba bankovek a ochranné prvky se zaměřuji na fáze vzniku bankovek, a to od počátečních skic aţ po vlastní tisk bankovek. Dále jsou zde uvedená fakta týkající se Státní tiskárny cenin jakoţto jediné instituce, která má monopol na tisk současných českých bankovek. Snaţím se poukázat i na rozdíl mezi běţným a bankovkovým papírem. V této kapitole také popisuji 3 základní tiskové techniky pouţívané k legálnímu tisku bankovek, tedy tisk z výšky, tisk z plochy a hlubotisk. Jsou zde popsány a vyobrazeny základní ochranné prvky, se kterými se lze na bankovkách různých měn setkat. Poslední část této kapitoly je věnována zajímavostem, které se týkají bankovek. Dozvíme se zde, kolik stojí výroba jedné bankovky, či jak se posuzují bankovky vzhledem k jejich zachovalosti. Poslední, tedy třetí kapitola, je nazvaná Padělání, pozměňování a napodobeniny bankovek. Zde vysvětluji základní pojmy týkající se této problematiky padělané peníze, pozměněné peníze, napodobeniny peněz a v neposlední řadě způsob, jak se z napodobeniny můţe stát padělek. Dále tato kapitola poskytuje moţnost seznámit se se zákony, které specifikují pravidla pro nakládání s hotovostí, konkrétně podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky, a dále pravidla pro příjem peněz a nakládání s nimi a pro poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky. Další část je věnována tiskovým technikám, jeţ jsou potencionálně pouţitelné pro zhotovení padělků bankovek. 9

10 Předposlední část této kapitoly seznamuje s moţnostmi ověřování pravosti bankovek, konkrétně zde uvádím několik příkladů verifikační techniky, jako např. zvětšovací lupy apod. Poslední část se věnuje výskytu padělků v České republice. Je zde uvedena jednoduchá statistika týkající se padělkům v ČR v posledních letech. Na závěr uvádím stupnici, do které se padělky zařazují podle své nebezpečnosti. 10

11 1. Historie a význam bankovek Jelikoţ jsou bankovky a mince hotovostní formou peněz, je vhodné se nejdříve seznámit s některými základními definicemi, které se týkají peněz obecně Teoretická definice peněz Cílem teoretické definice peněz je objasnit jejich podstatu 1. Podle ní jsou peníze jakákoliv všeobecně přijímaná aktiva při placení za zboţí a sluţby nebo při splácení dluhu. Penězi mohou být např. i mušle, koření, dobytek apod. (blíţe viz kapitola Historie peněz). Peníze (zejména hotovostní) jsou tím nejlikvidnějším aktivem, tzn., ţe je můţeme hned pouţít při placení. Peníze lze rozdělit podle různých kritérií, mimo jiné na: peníze hotovostní: bankovky, mince, státovky bezhotovostní: existují v podobě zápisů na účtech (např. běţné vklady, termínované vklady apod.) S penězi je neoddělitelně spojen i pojem měna. Měna je národní formou peněz Význam peněz Peníze plní v ekonomice následující funkce: míra hodnoty a měřítko cen neboli zúčtovací jednotka: peníze vyjadřují hodnotu zboţí a sluţeb prostředek směny: zprostředkovávají oběh statků a sluţeb a umoţňují oddělit nákup a prodej zboţí, tím pádem nemusí existovat shoda potřeb - v tomto bodu by měly peníze splňovat následující poţadavky: o snadná pouţitelnost o snadná dělitelnost o vzácnost o neopotřebovávají se prostředek pro vyrovnávání závazků uchovatel hodnoty: peníze představují zásobu kupní síly v čase a jsou jednou ze sloţek bohatství 2. 1 Existuje i empirická definice peněz, která se zabývá vlivem peněz. Jejím výsledkem je konstrukce měnových agregátů. 2 BARTÁK, J., et al. Malá ilustrovaná encyklopedie. 1. vyd., Praha: Encyklopedický dům, s. ISBN

12 1.3. Historie peněz Historie peněz začíná v době, kdy lidé začali obchodovat. Nejstarší typy platidel se dnešním papírovým penězům a kovovým mincím ani zdaleka nepodobaly. V jednotlivých společnostech plnily funkci peněz různé předměty, které byly obecně chápány jako hodnotné. Bylo tedy moţné setkat se s penězi v podobě tkanin, různých nástrojů, mušlí, ozdobných předmětů, ale i dobytka apod. Všechny tyto komodity se dají nazvat penězi, jelikoţ byly v dané společnosti všeobecně přijímaným platebním prostředkem. Obyvatelům ostrovů v Tichém oceánu slouţilo jak platidlo peří. Tyto peníze byly sestavovány z malých červených peříček, která byla následně slepována k sobě a svazována do kotoučů z rostlinných vláken. Tyto kotouče mnohdy měřily aţ 10 metrů. Hodnota tohoto platidla se určovala podle pestrosti barev peří. Tedy čím jasnější byly barvy peří, tím byl daný kotouč cennější. Této formy peněz daná společnost vyuţívala např. ke koupi kanoí, které byly nezbytné k plavbám po oceánu, anebo při svatebních obřadech. Není sice přesně známo, kdy se peněz pouţilo poprvé, nejstarší zmínky o nich však lze nalézt v písemných záznamech starověké Mezopotámie starých přibliţně 4500 let 3. Zde se tehdy platilo váţeným mnoţstvím stříbra. V Mezopotámii existovala přísná pravidla týkající se hodnoty peněz a jejich pouţívání. Peněz se zde obvykle vyuţívalo k úhradě společenských povinností, např. k placení při uzavírání manţelství apod. Tento prostředek směny, resp. kovy obecně, se začal rozšiřovat do zemí celého světa, a tak později dal vzniknout mincím, jejichţ vývoj je podrobněji popsán v podkapitole Také ve starověkém Egyptě byl vyuţíván systém placení váţením mnoţstvím drahých kovů, historické prameny zmiňují konkrétně zlato, stříbro a měď. Hodnota platidla byla určována podle hmotnosti kovu, nikoliv podle jeho tvaru či velikosti. Bylo tedy běţným jevem, ţe se peníze vyznačovaly rozmanitostí tvarů Mince Mince jsou kousky kovu opatřené raţeným vzorem. Nejstarší zmínka sahá do 7. století př. n. l. 4, kdy byly mince vyráběny na území dnešního Turecka. Pro výrobu mincí bylo pouţíváno směsi zlata a stříbra. Posléze se mince začaly rozšiřovat i do ostatních zemí, avšak v některých zemích docházelo ke standardizaci jiných forem kovových peněz, např. měděných mincí, stříbrných kruhů apod. V Číně byly v 10 století našeho letopočtu 3 CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. Strana CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. Strana

13 vydávány těţké ţelezné mince, které měly nízkou hodnotu 5. Bylo obtíţné jimi platit, jelikoţ k provádění plateb bylo zapotřebí mnoho takovýchto těţkých mincí, a jejich přeprava nebyla příliš pohodlná. Proto později vznikly první papírové peníze Papírové peníze Jak bylo popsáno v podkapitole Mince, Číňané měli určité obtíţe se svými mincemi. Jejich přeprava byla sloţitá a nepohodlná, a tak si mince začali ukládat u obchodníků a místo nich jim obchodníci vystavovali ručně psané depozitní stvrzenky. Tyto stvrzenky se tak staly nejstarším typem papírových peněz. Na počátku 11. století začala skupina obchodníků vydávat papírové peníze nazývané Jiao Zi 6. Jednalo se o druh směnky, tedy o peníze kryté mincemi, avšak čím více jich bylo vydáváno, tím niţší byla schopnost obchodníků je směnit za peníze kovové. Proto muselo být vydávání těchto depozitních potvrzenek převzato státem 7. Stát tak začal tisknout vlastní papírové peníze roku Evropané začali pouţívat papír pro výrobu papírových peněz aţ přibliţně v 16. století 9. Nejen v minulosti, ale v některých zemích i dnes, se setkáváme se dvěma základními druhy papírových platidel. Jedná se o státovky a bankovky. Rozdíl mezi nimi je pouze majetkově právní, jelikoţ státovky jsou vydávány státem, bankovky emisní bankou 10. Podrobněji je rozdíl mezi bankovkami a státovkami popsán v kapitole 1.4. Státovky mají starší původ neţ bankovky Státovky První historicky doloţená zmínka o státovkách pochází z přelomu 2. a 1. století před naším letopočtem. 11 Nedá se zde však mluvit o papírovém platidle, neboť tyto státovky byly prý zhotovovány z bílé jelení kůţe a pomalovány štětcem. Jelikoţ v té době čínské písmo ovládalo málo lidí, byla taková státovka velmi snadno identifikovatelná. Kaţdá státovka byla jedinečná a podle stylu jejího zpracování se dalo určit, kdo ji vyrobil a kde ta či ona státovka vznikla. 5 CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. Strana KALABIS, Zbyněk. Nejstarší čínské bankovky. Puls BIVŠ. 2009, 04, s CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. Strana KALABIS, Zbyněk. Nejstarší čínské bankovky. Puls BIVŠ. 2009, 04, s Banknotes Introduction to Collecting of World Banknotes Currencies of the World [online]. [cit ]. URL: < >. 10 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana 8. 13

14 O prvních tištěných papírových státovkách je zmínka v čínských historických pramenech. Tyto státovky byly vydávány v Číně přibliţně v první polovině 11. století. Byly tištěny tiskem z výšky pomocí měděných desek 12. Papír pro výrobu těchto státovek byl vyráběn z lýkových vláken morušovitých stromů a jeho rozměry (tím pádem i rozměry státovky) byly úctyhodné přibliţně 21 cm x 33 cm. 13 Státovky na sobě měly vyobrazeny ornamenty těch nejjemnějších detailů, čímţ byly do určité míry chráněny proti padělání. V některých zemích se setkáme se státovkami ještě dnes (např. USA 1 dolarová státovka), u nás byla platnost státovek ukončena v roce Bankovky První bankovky v Evropě se objevily ve Švédsku v 17. století. V té době se ve Švédsku platilo těţkými měděnými mincemi a kromě této nevýhody docházelo i k rychlému znehodnocování mědi v důsledku Třicetileté války v letech Proto Johan Palmstruch, zakladatel Stockholmské banky, začal v roce 1661 vydávat papírové peníze své banky, tedy první bankovky 14. Bohuţel tištění bankovek přivedlo Johana Palmstrucha aţ k soudu. Jeho banka tiskla příliš mnoho bankovek na to, aby byla schopná své závazky vypořádat. Palmstruch byl za tuto skutečnost uznán zodpovědným a poslán do vězení. V té době se v Anglii přiostřovaly spory mezi králem a anglickými obchodníky. Ti poţadovali vznik nezávislé instituce, aţ se jim v roce 1694 podařilo vydobýt si zaloţení Bank of England jakoţto nezávislé úvěrové instituce. Bank of England vydávala tzv. zlatnické dluţní úpisy jako vlastní směnku zlatníka za poskytnutí úvěru bankou. V tomto úpise se zlatník zavazoval, ţe na poţádání drţiteli směnky zaplatí zlatem. Ne vţdy však bylo moţné zlatem úvěr splatit, jelikoţ úpisy jím nebyly vţdy dostatečně kryty. Stát posléze poskytnul Bank of England právo emise papírových peněz výměnou za úvěr. Tak se z Bank of England stala jedna z nejmocnějších emisních bank na světě. Taktéţ na britských ostrovech, konkrétně ve Skotsku, byla roku 1695 zaloţena Bank of Scotland, která drţela právo emisí bankovek aţ do roku Ve Francii bylo započato s tiskem bankovek roku 1703 za vlády Ludvíka XIV. Kvůli nejistotám spojeným s tiskem papírových peněz vyčkávaly ostatní evropské země do 12 KALABIS, Zbyněk. Nejstarší čínské bankovky. Puls BIVŠ. 2009, 04, s PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Banknotes Introduction to Collecting of World Banknotes Currencies of the World [online]. [cit ]. URL: < >. 14

15 jejich zavedení aţ do druhé poloviny devatenáctého století. Jedním z těchto problémů byl samotný papír, jeţ byl v osmnáctém a devatenáctém století předmětem řady experimentů mnoha evropských firem Papírové peníze u nás Papírové peníze na našem území byly zavedeny dekretem císařovny Marie Terezie v roce Tyto papírové peníze se nazývaly bankocedule a právo jejího vydávání náleţelo pouze Vídeňské městské bance. Bankocedule měly být posléze vyměňovány za státní obligace, jimţ lidé v té době věřili. A proto, i kdyţ nebyly vyměňovány za mince, byly zpočátku poměrně ochotně přijímány 16. Jejich oběh nebyl zpočátku nucený, avšak s přibývajícími náklady na armádu se to změnilo. Vláda proto musela tisknout více a více bankocedulí, aby tyto náklady pokryla. Začalo proto docházet k inflaci těchto papírových peněz a papírová měna tak byla dovedena aţ k úpadku. Tento úpadek byl vyhlášen roku 1811 císařským dekretem. Hodnota bankocedulí a měděných mincí jím byla sníţena o 80%, coţ postihlo hlavně chudé a střední vrstvu. Emisní banka rakouské monarchie byla spíše zástěrou dvorské komory a bankocedule byly v podstatě státovkami. Skutečná cedulová banka byla zřízena v roce Ta uţ měla částečnou nezávislost. Tato banka jiţ byla odpovědná za stabilitu měny v dlouhodobějším časovém horizontu Bankovky vs. státovky Vydávání bankovek v České republice upravuje v současné době zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance, vydávání státovek po zrušení Zákona č.41/1953 Sb. o peněţní reformě v roce 1992 uţ není moţné 18. Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 1.3.2, rozdíl mezi bankovkami a státovkami je spíše právní, ekonomická podstata je stejná 19. Rozšířenou definici těchto cenných papírů lze najít v různých zdrojích. Z těchto zdrojů lze zmínit publikaci Atentáty na peníze 20, kde je definice bankovek a státovek srozumitelně shrnuta. Tato kniha definuje bankovky jako 15 Banknotes Introduction to Collecting of World Banknotes Currencies of the World [online]. [cit ]. URL: < >. 16 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Prosím o vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 19 Prosím o vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 20 HLINKA, Bohuslav. Atentáty na peníze. 1. vyd., Praha: Svoboda, s. ISBN neuvedeno. 15

16 instrumenty vydávané emisní bankou, která musí mít na hodnotu vydaných bankovek určité krytí, např. ve zlatě nebo jiných aktivech. Je to vlastně bezúročný cenný papír na určitou peněţní částku, zní na majitele a ze zákona musí být přijímán jako platební prostředek. Státovky jsou oproti tomu kreditním platebním prostředkem vydávaným vládou na účet a ve prospěch státního rozpočtu 21. Státovka tedy představuje dodatečný finanční zdroj na krytí státních výdajů a obvykle má nucený oběh 22. Jsou neúročitelné, znějící na majitele a u pokladen státu byly přijímány k zaplacení státních pohledávek, např. daní. V minulosti obvykle docházelo k emisi státovek při nedostatku mincí z drahých kovů a zvýšených výdajích státního rozpočtu, nejčastěji pak v období nepříznivých situací, jako např. válek. Mnoţství státovek v oběhu bylo určováno vládou na základě výše schodku státního rozpočtu. Státovky byly v době vydávání mincí z drahých kovů přijímány s velkou neochotou, z tohoto důvodu emitent stanovoval jiţ výše zmíněný nucený oběh. Státovky měly být po určité době odkoupeny zpět za mince z drahých kovů. To bylo moţné pouze v případě dostatku drahých kovů ve státní pokladně. Tato podmínka však velmi často nebyla splněna. Se zvyšující se hladinou schodku státního rozpočtu byly zvyšovány emise státovek, a to pochopitelně vedlo k jejich znehodnocování, vzestupu cenové hladiny, tedy inflaci. Nadměrné emise státovek tak přivedly některé země aţ ke státnímu bankrotu a proto je dnes krytí schodků státních rozpočtů pomocí státovek zakázané 23. Původně byly tedy státovky dluhem státu u emisní banky, který měl být splácen jejich stahováním z oběhu. Postupně se státovky staly součástí celkového objemu peněz HLINKA, Bohuslav. Atentáty na peníze. 1. vyd., Praha: Svoboda, s. ISBN neuvedeno. Strana BARTÁK, J., et al. Malá ilustrovaná encyklopedie. 1. vyd., Praha: Encyklopedický dům, s. ISBN Státovka [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 24 Prosím o vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 16

17 2. Výroba bankovek a ochranné prvky 2.1. Legální výroba bankovek Výroba bankovek prochází stálým vývojem především díky nové technice. Dnešní tiskové stroje umoţňují výrobu vyspělých ochranných prvků a zvyšují tak ochranu proti padělání. Paradoxně vývoj techniky umoţňuje i padělatelům zhotovovat stále zdařilejší padělky. Je tedy nezbytné, aby byly stávající ochranné prvky zdokonalovány, popř. vyvíjeny prvky nové. Příprava výroby bankovek je sloţitý dlouhotrvající proces. U sloţitějších bankovek trvá přibliţně tři čtvrtě roku 25. Legální výrobou českých bankovek se v současnosti zabývá pouze jediná instituce Státní tiskárna cenin Státní tiskárna cenin Státní tiskárna cenin, státní podnik (dále STC) je právnická osoba, která má na starosti legální výrobu současných českých bankovek Historie STC Historie Státní tiskárny cenin spadá aţ do období vzniku samostatné Československé republiky. V té době měl stát zájem o vznik tuzemské instituce, která by měla na starost výrobu československých bankovek na ţádoucí úrovni. Proto byla v polovině dvacátých let dvacátého století vybudována tiskárna, která zahájila výrobu v roce Tiskárna během své existence zlepšovala své technické vybavení. Konkrétně v průběhu druhé světové války tak tiskárna díky novým strojům získávala velké zkušenosti s výrobou papírových peněz. V první polovině 50. let byla tiskárna bankovek vyčleněna ze Státní banky československé a následně, jako státní podnik, převedena pod ministerstvo financí. Kromě tisku bankovek se předmětem její činnosti stala i výroba dokladů, státních dluhopisů a jiných cenin 26. V souvislosti s takto rozšířenou výrobou bylo opět modernizováno technické vybavení tiskárny. 25 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana oddíl O společnosti, záloţka Historie, [cit ]. 17

18 Dalším velmi důleţitým vývojem prošla tiskárna v období po roce V té době probíhala modernizace tiskárny, jejímţ cílem bylo, aby úroveň a kvalita výroby odpovídala světovému standardu. Státní tiskárna cenin je tak v současné době schopna zákazníkům nabídnout mimo vlastní tisk cenin i sluţby s ním spojené, jako např. zpracování grafických návrhů, doručení zakázek na místo určení apod Předmět podnikání STC Hlavním předmětem podnikání Státní tiskárny cenin je příprava a tisk bankovek, cenin, cenných papírů, státních dokumentů, a jiných listin vyţadujících ochranu proti zneuţití. Případně můţe STC připravovat a tisknout bankovky a jiné ceniny pro cizí státy. V současnosti představuje výroba cenin 27 přes 90% výrobní kapacity Státní tiskárny cenin 28. Jako doplňkovou činnost můţe STC poskytovat i poradenské sluţby v oboru přípravy a výroby bankovek a jiných cenin vyţadujících ochranu před paděláním Bankovkový papír K tisku bankovek se pouţívá speciální bankovkový papír, 29 který se objednává předem u výrobce. Objednávka bankovkového papíru obsahuje nejen kresbu portrétního vodoznaku, ale i výběr ochranného prouţku s mikrotexty a ochranných vláken a dalších náleţitostí, a to vše pro kaţdou nominální hodnotu bankovek. 30 Všechny tyto ochranné prvky jsou zapracovány do papíru uţ při jeho výrobě. Bankovkový papír (a také ceninový papír obecně) je vyráběn pod dohledem a musí být stále odpočítáván. Dojde-li k nějaké odchylce, chybotisku apod., musí tento být komisionálně zničen. 31 Bankovkový papír musí splňovat přísnější poţadavky, neţ obyčejný papír. Musí být pevnější, pruţnější a odolnější vůči přehýbání a vůči dalším vlivům způsobeným oběhem. Musí mít nízkou průsvitnost, aby se rubová a lícová strana nerušily. 27 Podle oficiálních webových stránek Státní tiskárny cenin je výrobní program zaměřen na následující skupiny: výroba bankovek; výroba státně důleţitých dokumentů (občanské průkazy, cestovní a diplomatické pasy, řidičské průkazy, technické průkazy a osvědčení o registraci silničního motorového vozidla, doklady ke zbraním, víza a jiné průkazy, legitimace, dokumenty a osvědčení); výroba cenin (akcie a dluhopisy, dálniční a tabákové nálepky, známky, stravenky, poštovní poukázky, jízdenky a dopravní kupony, záruční listy, vstupenky, šeky, směnky a jiné ceniny); ostatní polygrafická výroba (pásky na bankovky a různé neceninové tiskopisy) oddíl O společnosti, záloţka Výrobní kapacita, [cit ] oddíl Produkty, záloţka Bankovky, [cit ]. 30 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

19 Zajímavostí je, ţe kvalitní bankovkový papír neobsahuje dřevní vlákna. Je to forma papíru, který je sloţen ze směsi vláken bavlny, konopí a lnu 32. Právě díky tomuto sloţení se bankovkový papír vyznačuje vysokou odolností vůči přehybům. Zatímco běţný celulózový papír vydrţí přibliţně 50 tzv. dvouohybů, bankovkový papír jich vydrţí aţ Bankovkový papír sám o sobě je jakousi formou ochranného prvku. Jeho specifickou vlastností je totiţ omak. Při prvním uchopení padělané bankovky právě odlišný omak mnohdy vzbuzuje první podezření Ochrana bankovkového papíru Při výrobě bankovkového papíru je do něj zapracována řada ochranných prvků. Jedná se konkrétně o vodoznak, ochranná vlákna, konfety a ochranný prouţek. Tyto prvky jsou podrobněji popsány v následujících podkapitolách Vodoznaky Vodoznak je vyroben na základě lokálně se měnící síly papíru 34. Vodoznak vzniká v mokré fázi výroby, kdy většina vody odtéká síty pryč a papír tak plstnatí. Tato zplstěná vlákna jsou následně přitlačena válcem, na kterém je plastický obrazec vodoznaku. 35 Vystouplá místa na válci papírní hmotu více zmáčknou, a tak v těchto místech bude papír více prosvítat a je tedy vidět jako světlejší. Naproti tomu hluboká místa na válci dávají při stlačení papírní hmoty vzniknout silnější vrstvě papíru, který lze vidět jako tmavý. 32 Vodoznaky můţeme podle toho dělit na: pozitivní neboli tmavočarý papír je v místě grafiky zesílen 36, tzn., ţe místa kresby jsou tmavší neţ okolní papír Bráníme se před padělky bankovek [online]. FinExpert.cz, [cit ]. URL: < 33 Bráníme se před padělky bankovek [online]. FinExpert.cz, [cit ]. URL: < oddíl Ochranné prvky, záloţka Ochranné prvky v materiálu, kapitola Vodoznak. Ze dne PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 19 Vodoznak na bankovce 5000 Kč, vzor Zdroj: dostupné z

20 negativní 37 neboli běločarý papír je v místě grafiky zeslaben, tzn., ţe kreslící místa jsou světlejší neţ okolní papír stupňovité plynulé přechody mezi světlými a tmavými místy. Vodoznaky můţeme dělit i podle jejich umístění a předmětu zobrazení na: ornamentální vodoznaky neboli průběţné vodoznaky 38 tyto vodoznaky jsou na celé ploše bankovky, případně zaujímají jen menší plochu, kterou je pás vodorovný s kratší stranou bankovky figurální vodoznaky neboli portrétní vodoznaky, také lokalizované vodoznaky zaujímají konkrétní místo na bankovce a jsou příkladem vodoznaku s valérovými přechody. Tyto vodoznaky se pouţívají na současných českých bankovkách. Valérové přechody lze charakterizovat jako odstupňování tónové intenzity barvy od jasnosti do sytosti tmavých tónů. 39 Vodoznaky bývají nejčastěji padělány dvěma způsoby: tiskem a ruční malbou 40. Při pouţití tisku jako padělatelské metody ale chybí valérové přechody a vodoznak je často vytištěn pouze na rubové straně. Padělání ruční malbou je celkem snadno rozpoznatelné, protoţe při šikmém pohledu namalovaný vodoznak nápadně vystoupí. Padělatel pro vytvoření vodoznaku obvykle vyuţívá odstín barvy o něco málo tmavší neţ je barva papíru Ochranná vlákna Ochranná vlákna byla pouţívána jiţ v minulosti a původně se jednalo např. o zvířecí chlupy nebo hedvábí sypané do mokré papírní hmoty. Padělatelé je napodobují zejména jemnými linkami vytvořených perem, popř. tiskem nebo nalepením. Tato padělaná vlákna jsou ovšem pouze na povrchu na rozdíl od vláken pravých, která jsou zapuštěná do papíru. Ochranná vlákna se stále zdokonalují a získávají nové vlastnosti. Dnešní ochranná vlákna, která v normálním světle Ochranná vlákna na bankovce 2000 Kč, vzor Zdroj: dostupné z 37 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 39 ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. [cit ]. URL: < 40 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana 21 a

21 nelze spatřit, se rozsvítí pod zdrojem UV záření a ta vlákna, která jsou viditelná, pod UV světlem mění barvu Konfety Konfety jsou obarvené částečky papíru, nejčastěji kruhové, které jsou zapracovány v papírní hmotě obdobně jako ochranná vlákna. 41 Pouţívají se např. na kanadských dolarech 42. V minulosti se konfety na našich bankovkách vyskytovaly, lze se s nimi setkat např. u bankovky 500 Kč vzoru U současných českých bankovek se konfety uţ nepouţívají Ochranné proužky Historie ochranných prouţků začíná ve Velké Británii po druhé světové válce, v jejímţ průběhu nacisté ve velkém padělali britské libry 44. Tehdy byly libry chráněny pouze vodoznakem, a tak bylo nutné vyvinout účinnější ochranu. Původně začali Britové do bankovkového papíru zapracovávat prouţek z kovu, ale postupem doby byl ochranný prouţek rozvíjen. Začal se vyrábět z umělé hmoty, opatřen mikrotexty a v některých případech měl i světélkující vlastnosti pod zdrojem UV záření. Dnešní ochranný prouţek, který je i na všech současných českých bankovkách, je viditelný na lícní straně, kde vystupuje v pravidelných odstupech, a zbylé části zůstávají zanořeny v papíru, proto se mu říká okénkový ochranný prouţek. V místech kde je prouţek zanořen, je vrstva papíru silnější a tvoří tak tmavší dojem. Při pohledu proti zdroji světla tak vzniká efekt ţebříčku. Tím se padělání ochranného prouţku pro padělatele značně komplikuje. Ochranný prouţek bývá opatřen mikrotextem nebo hologramem 45. Konfety na bankovce 500 Kčs, vzor Dostupné z ilie.webnode.cz Ochranný okénkový prouţek na bankovce 1000 Kč. Zdroj: dostupné z 41 Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 42 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 44 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 21

22 Ochranné prouţky bývají padělány tak, ţe padělatel nalepí části staniolu na místa, kde má ochranný prouţek vystupovat, anebo nalepení prouţku po celé délce padělku a jeho následné zakrytí barvou v místech, kde má být prouţek zanořen 46. Mikrotext se však napodobuje jen těţko Fáze legální výroby bankovek Výroba bankovek prochází pěti základními fázemi První fáze V této fázi se rozhoduje, jak bude bankovka (nebo celá soustava bankovek) vypadat a jaké budou nominální hodnoty a jejich rozměry. Je stanoveno, jaké bude rozmístění textů a sériových čísel, jaké budou vlastnosti papíru a náleţitosti jeho ochrany apod. Účastníkem diskusí o těchto záleţitostech je samozřejmě i ceninová tiskárna Druhá fáze Zde se rozhoduje o tematickém obsahu budoucích bankovek. K nejdůleţitější části této fáze patří volba výtvarného návrhu pro bankovky všech nominálních hodnot. V České republice má tato volba podobu soutěţe, jeţ bývá obvykle omezená, ale mohou se jí zúčastnit i nevyzvaní výtvarníci. Vznik návrhu trvá několik měsíců. Úkolem vyzvaných výtvarníků je vytvořit výtvarně hodnotné návrhy, které musí být pouţitelné i po pozdější grafické rozpracování v ceninové tiskárně. Výtvarník musí při tvorbě návrhů dodrţet zadané parametry a technické náleţitosti, a vytvořit návrhy na všechny nominální hodnoty Třetí fáze Klíčovou roli této fáze hraje ceninová tiskárna, která převezme ukončené grafické návrhy. Kaţdý návrh je rozdělen do několika částí: části určené pro ruční rytinu sem patří portrét, krajina, části dekoru apod. části zaleptávané vše to, co bude tištěno v hlubotisku části, které budou tištěny ofsetem. Dále se rozhoduje, zda a kam se umístí mikropísmo, gilošové pletivo apod. 46 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

23 Významnou částí této fáze je ruční rytina. Rytec má vlastní výtvarné cítění, a proto můţe původní výtvarný návrh umocnit, anebo naopak sníţit. Postup rytce sleduje proto i autor původního návrhu. Na dílčích úkonech této fáze se podílí reprodukční fotografové, litografové, rytec a další Čtvrtá fáze V této fázi jsou dílčí úkony z předchozích fází spojeny do jednotlivých tiskových desek. Následuje natištění zkušebních bankovek v předpokládaných barvách. Tyto nátisky posoudí zadavatel (v České republice je to Česká národní banka) a autor. Pokud je vše v pořádku, začíná rozmnoţování tiskových desek. Na jedné desce je větší počet bankovek, které musí být naprosto identické. To je zajištěno galvanickým přenosem. Dále musí být vyrobeny šablony pro přenos jednotlivých barev jak pro techniku hlubotisku, tak i plošného tisku Pátá fáze V této fázi jiţ probíhá hromadný tisk bankovek. Ty jsou po vytištění kontrolovány v arších, následně rozřezány, a ještě jednou jednotlivě překontrolovány. Po důkladném zkontrolování jsou bankovky zapáskovány (adjustovány) do balíčků po sto kusech. Dále jsou vytvořeny svazky, přičemţ jeden svazek je tvořen deseti balíčky. Svazky jsou vakuově zabaleny. Pro zajímavost: je-li svazek tvořen pětitisícovými bankovkami, představuje hodnotu pět miliónů korun. Arch bankovek 500 Kč, vzor Zdroj: dostupné z Techniky tisku K legální výrobě bankovek jsou pouţívány tři základní tiskové techniky 48 : tisk z výšky neboli knihtisk, tisk z plochy neboli ofsetový tisk a tisk z hloubky neboli hlubotisk PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana oddíl Produkty, záloţka Bankovky. Ze dne

24 Na současných českých bankovkách jsou pouţívány všechny tři. Hlubotisk se pouţívá pro tisk lícové strany, všech textů, velkého hodnotového čísla na širokém okraji bankovek, portrétu vyobrazené osobnosti a hmatových slepeckých značek. Knihtisk je pouţit pro tisk sérií a čísel bankovek 50. Volba speciálních tiskových technik pro tisk bankovek znesnadňuje moţnost jejich padělání. Tisknout padělky stejnými technikami, jaké se pouţívají při tisku pravých bankovek, je pro padělatele téměř nemoţné z mnoha důvodů. Jedním z nich je nedostupnost tiskových strojů, jakými jsou velkokapacitní polygrafické stroje. Ty stojí řádově desítky milionů korun, jejich provoz je energeticky náročný a padělatelům by se tak nevyplatily 51. Navíc jsou jejich rozměry velké, takţe se nedají pouţívat někde ve sklepě Tisk z výšky Říká se mu také knihtisk a jedná se o jednu z nejstarších tiskových technik. Knihtisk lze definovat jako způsob mechanického rozmnoţování textu vytvářející identické kopie tiskem z výšky 52. Na tiskové desce jsou místa určená k tisku vyvýšena, princip se tedy podobá běţným razítkům. Na tato vyvýšená místa se nanáší barva, odtud název tisk z výšky. Obecně lze říci, ţe k tisku touto technikou není potřeba tiskařský lis. Tisknout se dá na běţném knihařském lisu, anebo přiloţit papír na štoček a přejet válečkem. Štočky se přitom téměř neopotřebovávají. Schéma tisku z výšky. Dostupné z Historie knihtisku Nejstarší tisky z dřevěných desek vznikly v Číně v 6. století našeho letopočtu 53. Evropa je začala pouţívat ve 14. století. Původně jimi byly tištěny karty, od patnáctého století se tímto způsobem začaly tisknout i učebnice latiny, výtahy z bible a podobně. Tisk z dřevěných desek se však ještě nepovaţuje za knihtisk oddíl Produkty, záloţka Bankovky. Ze dne PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Knihtisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 53 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

25 Vynález pravého knihtisku patří Johannu Guttenbergovi. Jeho dílčím vynálezem bylo písmolijectví, které umoţňovalo sériovou výrobu navzájem identických tiskařských liter. Nejprve byla vyryta matrice negativní obraz písmene. Matricí byla vyraţena forma do měkčího kovu. Za pouţití této formy byla odlévána jednotlivá písmenka litery ze slitiny kovů. Odlité litery byly zrcadlovým obrazem písmena a byly sestavovány v podobě slov a vět do rámů (ty jsou taktéţ Guttenbergovým vynálezem). Na vysázená slova byla nanesena tiskařská čerň a pomocí lisu byly vytvořeny jednotlivé stránky Výroba papírových platidel za použití tisku z výšky Tiskem z výšky se začaly tisknout ceniny v 17. století. V 18. století se touto tiskovou technikou tiskly i bankovky habsburské monarchie. Tisk z výšky byl tehdy jedinou technikou, která přicházela pro výrobu bankovek v úvahu. Jiné tiskové techniky se k tomuto účelu nehodily a tisk z plochy ještě nebyl objeven 54. Díky tisku z výšky bylo moţné tisknout více bankovek na jednom i více arších. Knihtisková linka vykazuje při okrajích konturaci (ohraničení) vytlačenou barvou 55, přičemţ ostrost kontury záleţí na mnoţství nanesené barvy a tlaku desky 56. Barva se při pouţití tlaku tiskové desky na papír vytlačí na okraj linky. Poţadavek barevnosti komplikoval rychlost výroby bankovek a přesnost tisku. Pro kaţdou barvu se totiţ musela vyrobit samostatná deska a bankovkový arch se tak musel opakovaně zakládat do tiskového stroje. Soutisky tedy mnohdy nebyly přesné. Řešením bylo zavedení tisku irisových přechodů. Tato technika umoţňovala opatřit bankovku aţ třemi barvami, které plynule přecházely jedna v druhou. Princip tisku irisového přechodu spočíval v rozmístění zásobníků různých barev vedle sebe a jejich aplikaci na válec, který je poté přenesl na tiskovou desku a touto deskou byl vytištěn iris neboli duhovka. Na přelomu 19. a 20. století se začal v Rusku pouţívat Orlovův pestrotisk 57. Jednalo se o stroj pracující na principu sloţitého systému přenášení barev na jedinou tiskovou desku, čímţ byla umoţněna výroba bankovek v mnoha barevných odstínech. Orlovův pestrotisk byl pouţíván i k tisku československých bankovek, avšak kvůli své nákladné údrţbě a nízké rychlosti tisku byl nakonec v roce 1940 odstaven. 54 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana VEINHAUER, Martin. Scénář výstavy Československé bankovky Bakalářská práce FF Masarykovy univerzity. Brno: PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

26 Tisk z plochy Tisku z plochy se také říká ofset a jedná se o převaţující tiskovou techniku pouţívanou k výrobě dnešních bankovek. Tisknoucí a netisknoucí místa jsou v jedné výškové úrovni (na rozdíl od ostatních tiskových technik), odtud název tisk z plochy Historie ofsetového tisku Ofset se vyvinul z kamenotisku neboli litografie. Vynález kamenotisku se připisuje Aloisi Senefelderovi 58. Náhodou objevil zvláštní fyzikální vlastnosti vápence ze Solenhofenu 59. Tento vápenec se vyznačoval jemnou zrnitostí a v suchém stavu přijímal tuk i vodu. Jelikoţ jsou tyto dvě látky vzájemně se odpuzující, zkusil pan Senefelder vápenec pokreslit mastnou křídou a celý povrch navlhčit. Mastná křída odpudila vodu, ale přijala nanesenou barvu. Po přitlačení vápence na papír vznikl konečný obraz. Rychlé rozšíření tohoto vynálezu způsobilo masovou těţbu zmíněného vápence a bylo nutné začít hledat náhradu za tento kámen. Na počátku 20. století byl tedy kámen nahrazen lehkou tenkou ohebnou plechovou deskou v bimetalické aţ trimetalické chemické úpravě, která je upnutá na válci a tím je zároveň umoţněn rotační tisk, který je rychlejší neţ vratný pohyb kamene na vozíku kamenolisu 60. Na rozdíl od jednoduchého kamenotiskařského stroje u ofsetu vstupuje mezi plechovou tiskovou desku a arch přenosový gumový válec, který snímá barvu z navlhčené desky a přenáší ji na arch. Snahy stále zlepšovat ofset vyústily v řadu dalších inovací. Američan Washington Rubel se snaţil o výrobu tříválcového stroje zaloţeného na myšlence nepřímého tisku. Tento stroj měl mít tři stejně velké válce, z nichţ jeden by byl formový, druhý přenosový a třetí tlakový. Tyto válce by dohromady tvořily tiskovou jednotku. Z finančních důvodů Rubel svou ideu nikdy nezrealizoval. Schéma ofsetového tisku. Zdroj: dostupné z Podobný nápad jako Rubel měl i Kaspar Herrmann. Jeho stroj měl být tvořen soustavou pouze dvou válců v poměru 2:1, zato však válec dvojnásobného objemu měl plnit jak funkci formového válce, tak i funkci tlakového válce. Menší válec byl pak válcem 58 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Solenhofen je město v Bavorsku známé pro svá bohatá naleziště vápence uţívaného pro litografii 60 Ofset [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 26

27 přenosovým. Tento návrh ofsetového dvouválcového stroje byl nakonec sestaven a od roku 1907 to byl první evropský ofsetový stroj, který byl pouţíván i k tisku bankovek. Navíc bylo moţné tisknout jak rubovou tak i lícovou stranu současně. Později vznikaly aţ čtyřválcové stroje, kde odpadla nutnost potištěné archy přenášet a znovu zakládat, neboť archy postupovaly automaticky od jednoho válce k dalšímu. Konstruktéři však stále nebyli spokojeni a snaţili se tuto tiskovou techniku stále zdokonalovat. Jejich snahy vyústily ve vynález suchého simultánního ofsetu Suchý simultánní ofset Tato tisková technika pracuje bez pomoci vody, odtud název suchý ofset. Voda je zde nahrazena rozdílnými povrchovými vlastnostmi dvou látek nanesených ve dvou vrstvách na tiskovou formu. Těmito dvěma vrstvami jsou silikonová vrstva a vrstva polymerová. Silikonová vrstva tvoří netisknoucí místa a odpuzuje barvu. Polymerová vrstva funguje na opačném principu, tzn., ţe tvoří místa tisknoucí a barvu přijímá. V tisknoucích místech je vrchní (silikonová) vrstva vypálena laserovým paprskem. Tak se odhalí spodní (polymerová) vrstva, která přijímá barvu. Pro tento typ ofsetu se nedá pouţít běţná tisková barva, neboť by přilnula na netisknoucích místech. Zároveň je nutné udrţovat určitou teplotu tiskových válců. Jestliţe je teplota příliš nízká, nelze na tiskovou desku nanést poţadovanou vrstvu barvy. Je-li teplota příliš vysoká, barva přilne na tisknoucí místa, coţ je neţádoucí kvůli přílišnému špinění. Suchý ofset je proto velmi citlivý na výkyvy teplot. Dnešní tiskové stroje mohou tisknout simultánně (odtud pojmenování simultánní ofset) aţ čtyřmi válci na spodní a čtyřmi na vrchní straně. Lze jimi tisknout i irisové přechody a díky polymerovým válcům je umoţněno pouţít velkou škálu barevných odstínů. Nevýhodou suchého ofsetu je tzv. vypadávání barvy. Jedná se o odlupování částeček prachu z tiskových desek, které vznikají na pomezí tisknoucích a netisknoucích míst. To se projevuje malými bílými místy v tištěném obrazu. Aby kvalita obrazu se zvyšujícím se počtem tisků neklesla, musí být válce s tiskovými deskami po několika stech vytištěných kusech vymyty. Z tohoto důvodu je suchý ofset pouţíván spíše u nízkonákladových zakázek. Výhodou je moţnost dosaţení vysoké kvality tisku, protoţe nepřítomnost vlhčícího roztoku umoţňuje tisknout jemnější detaily. 27

28 Přesnost poloh tisku na lícní a rubové straně (jelikoţ jsou tištěny současně) umoţňuje vytvoření soutiskové průhledové značky jako nového ochranného prvku. Padělatelé nemají přístup k simultánně tisknoucím strojům, a proto musí tisknout lícní a rubovou stranu zvlášť. Výsledné obrazce se pak na obou stranách rozcházejí, nejsou tedy čitelné, a proto jsou velmi snadno rozpoznatelné od pravých bankovek. Průhledová značka se skládá z obrazce, který je vytištěn zčásti na lícní, zčásti na rubové straně bankovky. Při běţném pohledu z jedné strany lze vidět jenom příslušnou část tohoto obrazce, avšak je-li bankovka otočena proti světlu, lze spatřit celou soutiskovou značku. U současných českých bankovek je tato průhledová značka tvořena písmeny CS, případně ČR. Suchým simultánním ofsetem jsou tištěny celé rubové strany současných českých bankovek (kromě označení čísla a série bankovky, jeţ jsou tištěny knihtiskem) a ty prvky na lícních stranách, jeţ nejsou tištěny hlubotiskem. Velmi dobrých výsledků je dosaţeno i při tisku mikropísma, kdy je dosaţeno tak malých rozměrů, ţe se mikropísmo dostává aţ pod práh vidění bez pouţití zvětšovací lupy. Linka vytvořená suchým simultánním ofsetem je plochá a bez výraznějšího ohraničení a plochy vykazují rovnoměrné nánosy barev Hlubotisk Hlubotisk neboli tisk z hloubky pracuje na opačném principu neţ tisk z výšky. Tisková místa jsou zahloubena pod úroveň povrchu tiskové desky a jsou tvořena např. vrypy ryteckého rydla nebo vyleptáním 62. Tisknoucí místa jsou zaplněna řídkou barvou, která rychle zasychá. Zbytková barva musí být z netisknoucích míst tiskové desky precizně odstraněna, tzn., ţe barva smí zůstat jen v prohlubních. Při tisku dochází k převzetí barvy v prohlubních potiskovaným materiálem, tedy většinou papírem. Vytištěná barva na papíru je fixována odpařením těkavých rozpouštědel. Hlubotisk jako tisková technika je náročný v oblasti technologie přípravy a je třeba vysokých nákladů na výrobu tiskových forem. Proto je hlubotisk vyuţíván spíše u vysokonákladových zakázek. Setkáme se s ním převáţně na bankovkách, poštovních známkách, akciích, obligacích a jiných cenných papírech apod. 61 Existuje i klasický vlhčený ofset, jenţ se vyuţívá k tisku většiny knih, časopisů apod. 62 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

29 Historie hlubotisku Princip hlubotisku se objevil jiţ v 15. století v podobě mědirytu, jehoţ počátky se objevují v dílnách starých zlatníků. Ti mědiryt pouţívali ke kontrole svých rytin a to tím způsobem, ţe vetřeli do vrypů barvu a tu pak otiskli na navlhčený papír. Z něj se později vyvinul plošný mědiryt. Obraz byl rytcem obráceně zahlubován rydlem do měděné desky. Prohlubně byly vyplněny barvou, přebytečná barva setřena z netisknoucích ploch. Následně byl obraz velkým tlakem přenesen na navlhčený změkčený papír, který se vmáčkl do vrypů, vysál barvu v nich napuštěnou a tak vznikl výsledný otisk. Rytina se stala pro ceninovou grafiku ideální tiskovou technikou. Měditisk jí ale (kapacitně) nevyhovoval, protoţe měkké tiskové desky neumoţňovaly zhotovení matric pro potřebné rozmnoţování tiskových desek. Přesto byla mědirytina pro tisk bankovek na konci osmnáctého století pouţívána, i kdyţ jen pro tisk bankovek několika soukromých bank. Tyto bankovky musely být tištěny pouze po jednom kuse a omezených nákladech. Z výše zmíněných důvodů nebyla hromadná výroba bankovek moţná Ocelorytina Hromadná výroba bankovek byla umoţněna aţ s vynálezem ocelorytiny v roce Linky vytvořené touto technikou byly velice jemné, dokonce svou jemností předčily i linky měditiskové. Ţivotnost ocelových tiskových desek byla proti měděným nesrovnatelně delší. Navíc bylo moţné vyrábět kopie tiskových desek v potřebných mnoţstvích, čímţ byla umoţněna jiţ výše zmíněná hromadná výroba. Na našem území se pomocí ocelorytiny začaly tisknout bankovky jiţ na počátku čtyřicátých let devatenáctého století 63. Právě díky ocelorytině byla u těchto bankovek zvýšena ochrana proti padělání, jeţ bylo v té době vykazováno ve velkých číslech. Trojrozměrný plastický hlubotisk umoţnil zkrášlovat bankovky nejrůznějšími zdobnými prvky. Velmi populární byly především portréty, květinové dekory apod. Rytecké obrazy však byly vytvářeny podle vzoru renesančních a barokních umělců, kteří vytvářeli své rytby pomocí spletí hustých krátkých čar s bohatým tečkováním. Tato manýra však nebyla příliš ţádoucí, jelikoţ velmi znesnadňovala opatření bankovek pestrotisky, či například podkládání rytin ochrannými rastry, jeţ měli zabránit nelegálnímu fotomechanickému snímání a následnému padělání. To vše dalo podnět ke zjednodušování 63 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

30 ryteb. Navíc dobrý rytec dokáţe portrét vyrýt tak, ţe se padělek prozradí absencí detailů, slitinami apod. Mnoho padělků bylo rozpoznáno právě kvůli odlišnému výrazu portrétované osobnosti. Nutno však podotknout, ţe ruční rytina není jediným způsobem, kterým lze portrét na bankovce vyrobit. Několik ceninových tiskáren se uchyluje k převedení kresby např. do vlnovek, a to pomocí speciálního softwaru. První zemí vyuţívající této metody bylo Švýcarsko Moderní výroba bankovek za použití hlubotisku Moderní ruční rytina vyuţívaná k výrobě současných bankovek se vyznačuje jednoduchostí. Charakterizuje ji menší počet linek, jeţ jsou vedeny čistě účelově. Základem ochrany proti padělání je kombinace hlubokých vrypů a vlasových škrtů, jeţ jsou kombinovány a kříţeny tak, ţe znesnadňují padělání fotografováním, kopírováním či leptáním. Nutno zmínit, ţe moderní bankovky díky své ruční rytině překročily rovinu řemesla a staly se uměním. Jejich estetická hodnota je tak bezesporu vysoká a i ve světě obdivovaná a ceněná. Hlubotisk na bankovkách však není tvořen pouze rytinami, ale i částmi zaleptávanými Leptání Leptání je široce vyuţívanou technikou nejen k výrobě cenin ale i k tvorbě umělecké grafiky. Je to poměrně obtíţný způsob vytváření desek pro hlubotisk, a proto by se mu měl věnovat pouze profesionál. Postup leptání je u ceninového hlubotisku sloţitější neţ u zmíněné umělecké grafiky. Litograf rozkreslí leptané části v několikanásobném zvětšení. Tato kresba je následně fotograficky zmenšena na poţadovanou velikost, negativ je zkopírován na kovovou destičku, na níţ je nanesena světlocitlivá ţelatinová vrstva. Po vyvolání propustí pokreslená místa kyselinu aţ na kovový základ, ta nepokreslená zůstanou nedotčena, tedy v původním stavu. Pro zajímavost a snazší pochopení leptání je vhodné zmínit se i o principu vyuţívaném k výrobě umělecké grafiky. Na kovovou destičku je nanesena rovnoměrná 64 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

31 tenká vrstva nejčastěji z vosku. Umělec pak do této vrstvy vyryje obraz např. ocelovým hrotem, čímţ voskovou vrstvu odstraní aţ na kovový základ. Následně kresbu zalije kyselinou, jeţ v místě vrypů vyleptá kovovou destičku. Tento proces lze opakovat v případě, ţe se autor rozhodne pro lepty různé intenzity. Některé jiţ vyleptané části zakryje ochrannou voskovou vrstvou, a zbylé části znovu vyleptá. Po dokončení leptání voskovou vrstvu odstraní a vznikne tak tisková deska připravená k pouţití. Leptáním byly v minulosti zhotovovány např. giloše, mikropísmo, apod. U dnešních českých bankovek se s leptem setkáme v podobě skrytého hodnotového čísla umístěného v rameni portrétu na přední straně bankovek. Toto číslo není v normálním světle vidět, ale je-li bankovka pozvednuta do výše očí a nakloněna ke zdroji světla do vodorovné polohy (tzv. sklopný efekt 65 ), lze skryté číslo velmi zřetelně spatřit. Pokud je bankovka sledována z delší strany, skryté číslo se jeví jako tmavé. Při otočení bankovky a sledování z kratší strany se hodnotové číslo mění na světlé. Dnes jsou skrytým obrazcem vybaveny téměř všechny moderní bankovky. Nutno však zmínit, ţe skrytý obrazec lze vyrobit i jinými technikami, neţ je leptání. Na příklad kombinací iridiscentního podkladu a suché raţby je taktéţ docíleno vynikajících výsledků. Tuto techniku pro výrobu skrytého obrazce vyuţívá např. německá tiskárna Giesecke & Devrient 66. Linka hlubotisku se vyznačuje plastičností a proto je její napodobení paděláním velmi obtíţné. Padělatelé se hlubotisku většinou vyhýbají kvůli jeho náročnosti na přípravu tiskových desek a vytvářejí padělky pomocí ofsetu, popřípadě svých laserových či inkoustových tiskáren. Plasticitu se padělku snaţí dodat protlačením papíru z druhé strany tam, kde je hlubotisk snadno nahmatatelný Barevný hlubotisk Vícebarevný hlubotisk má významnou ochrannou hodnotu. V dnešní době se pouţívají jiţ pouze vícebarvové hlubotiskové stroje, které začaly od konce padesátých let nahrazovat ty jednobarvové. Běţně se pouţívají tříbarvové, ale existují i čtyřbarvové stroje 67. Všechny barvy jsou na papír přenášeny současně. 65 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Giesecke & Devrient je tiskárna zaloţena roku 1852 se sídlem v německém Mnichově a s mnoha dceřinými společnostmi. Specializuje se na inovace v oblasti tisku bankovek, výroby čipových karet apod. Zároveň je předním dodavatelem bankovkového papíru. Giesecke & Devrient tiskne bankovky jak pro Spolkovou republiku Německo, tak i pro dalších 60 států světa. Oficiální webové stránky: 67 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

32 2.5. Ochranné prvky Bankovky lze padělat snadněji, neţ mince 68. Aby se bankovky ochránily, jsou pouţívány ochranné prvky. Pod pojmem ochranné prvky rozumíme soubor technických prvků, jejichţ účelem je znesnadnit popř. úplně znemoţnit výrobu padělků. Ochranné prvky bankovek by měly být co nejsloţitější, avšak se zdokonalujícími se technologiemi si padělatelé vţdy najdou způsob, jak ten či onen ochranný prvek velmi zdařile napodobit. Potřeba zabezpečit bankovky proti padělání nebo pozměňování vyţaduje neustálý vývoj nových a dokonalejších ochranných prvků. Kaţdý účastník peněţního oběhu by tyto ochranné prvky měl znát, aby se ochránil před přijetím falz. Překvapující však je fakt, ţe mnoho ochranných prvků je veřejnosti utajena, tudíţ je obyčejný člověk nemá šanci pouhým okem rozpoznat. Na tyto prvky se zaměřují odborníci ve zkušebně platidel. 69 Ochranné prvky nalezneme nejen na bankovkách, ale i na ostatních ceninách, jakými jsou např. cenné papíry prezentující určitou finanční hodnotu, kolky, dálniční nálepky, ale i stravenky do provozoven veřejného stravování. Soubor ochranných prvků plní dvojí funkci. Na jedné straně znesnadňují výrobu falzifikátů a na straně druhé umoţňují rozeznat pravé bankovky od těch padělaných. Tyto technické prvky, podle toho komu jsou určeny, jsou trojího druhu: určené veřejnosti, určené bankovním pracovníkům, pokladním apod. a určené odborníkům ve specializovaných laboratořích. 70 Ochranné prvky určené veřejnosti musí být zjevné a snadno rozpoznatelné bez jakýchkoli pomůcek. Prvky pro bankovní úředníky jsou pozorovatelné UV lampami, mikroskopem nebo mohou být odhaleny speciálními chemickými látkami. Rozlišujeme dva druhy ochranných prvků cenin: ochranné prvky v designu a ochranné prvky v materiálu. Mezi prvky v designu patří figurální rytina, irisový tisk, giloše, mikrotext, skrytý obrazec, ochranný rastr a průhledová značka. Prvky v materiálu jsou pak zejména vodoznak, ochranný prouţek, ochranná vlákna, speciální barvy, ochranné fólie, hologramy, či chemická ochrana. Tyto ochranné prvky lze rozdělit do dvou kategorií: ochranné prvky bankovek a ostatní ochranné prvky. Níţe budou popsány ochranné prvky bankovek uţívané jak na českých bankovkách, tak i ty, se kterými se na našich bankovkách nelze setkat, ale v zahraniční bankovkové tvorbě jsou rozšířené. 68 Ochranné prvky na bankovkách [online]. KULM: notafilie, [cit ]. URL: < 69 Ochranné prvky na bankovkách [online]. KULM: notafilie, [cit ]. URL: < oddíl Ochranné prvky, záloţka Význam a uţití. Ze dne

33 Portrétní rytina Portrétní rytina je ručně vytvořená rytina, která má nejen vysokou estetickou hodnotu, ale především díky ručnímu zpracování a grafické náročnosti se uţívá jako ochranný prvek zejména při tvorbě bankovek (více viz kapitola ) Irisový tisk Irisový tisk je technologie tisku, která se vyznačuje plynulým přechodem různých odstínů barev. Tento přechod barev nelze tisknout na strojích, které k tomu určené. nejsou Portrétní rytina na bankovce 1000 Kč. Irisový tisk. Zdroj: dostupné z Giloše Gilošový motiv je sloţitý obrazec, který plní estetickou i ochrannou funkci. Jedná se o soustavu jemných linek kruhových, elipsovitých apod., které jsou vytvářeny elektronicky pomocí speciálního softwaru. Při kopírování se kontinuita těchto linek naruší a výsledný obraz působí rozbitým dojmem. Giloše rozlišujeme: irisující název napovídá, ţe u tohoto typu gilošového motivu lze spatřit irisový přechod barev tmavočarý běločarý gilošová výseč běločarý s kolorovanou výplní 71 Gilošový motiv. Zdroj: dostupné z 71 Ochranné prvky na bankovkách [online]. KULM: notafilie, [cit ]. URL: < 33

34 Mikrotext Mikrotext funguje na podobném principu jako gilošový motiv. Při pořízení kopie se mikrotext rozbije a obraz je tak tvořen tiskovými body. Pravost lze rozpoznat pouhým okem, nebo ideálně za pouţití lupy. Pro tisk mikrotextu se pouţívají dvě různé tiskové techniky, ofset nebo hlubotisk. Pro mikrotext je však ideální tiskovou technikou hlubotisk (viz kapitola této práce). Mikrotext na bankovce 2000 Kč, vzor Zdroj: dostupné z Průhledová značka Průhledová, neboli soutisková značka je tištěna suchým simultánním ofsetem (blíţe viz kapitola této práce). Z lícní části bankovky je vidět pouze jedna část, z rubové strany lze spatřit zbývající část této značky. V průhledu proti světlu je značka vidět celá a její jednotlivé linky na sebe přesně navazují. Na starších vzorech českých bankovek (emitované v letech 1993 aţ 1996) ji tvoří písmena CS, u novějších vzorů, tedy počínaje bankovkou 1000 vzoru 1996 soutiskovou značku tvoří písmena ČR 72. Soutisková značka na bankovce 5000 Kč, vzor Zdroj: dostupné z Skrytý obrazec Skrytý obrazec vzniká technikou liniového hlubotisku (blíţe viz kapitola této práce) a tvoří ho soustava linek s různou orientací s vysokým nánosem barvy. Lze ho spatřit, pokud je bankovka (popř. jiný dokument) pozorována proti zdroji světla a sklopena v úrovni očí do vodorovné polohy Suchá pečeť Skrytý obrazec na bankovce 5000, vzor Zdroj: dostupné z Suchá pečeť byla pouţívána jiţ v osmnáctém století. Dnes se s ní lze setkat jen zřídka, proto je její zařazení mezi moderní ochranné prvky sporné. Nicméně v posledních 72 Ochranné prvky 2000 Kč [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 34

35 letech lze zaznamenat její návrat. Tisk suché pečeti pouţívá jiţ zmíněná ceninová tiskárna Giesecke & Devrient (viz kapitola č této práce). K tisku suché pečeti se nepouţívá barva, jedná se pouze o otisk z negativního razidla, přičemţ stlačený papír si při tisku uchová tvarovou paměť. Suchou pečeť lze spatřit při šikmém nasvětlení Luminiscence Luminiscence neboli světélkování je spontánní záření obvykle pevných nebo kapalných látek, které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho tepelného záření v dané spektrální oblasti při dané teplotě, přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku 74. Látka s těmito účinky se nazývá lumigen 75. Zjednodušeně se luminiscence dá popsat jako vyzařování elektromagnetického záření (světla) po předchozím dodání energie 76. V případě procesu kontrolování bankovek dodává energii látce ultrafialové světlo. Zdroje ultrafialového záření jsou poměrně snadno dostupné k běţné koupi. Ke vzniku luminiscence je třeba dodat látce energii v libovolné podobě, kromě energie tepelné. Podle druhu energie rozlišujeme několik druhů luminiscence: fotoluminiscence - potřebná energie je dodávána v podobě světelného nebo ultrafialového záření; elektroluminiscence - energie je dodávána v podobě elektrického pole nebo elektrického proudu; katodoluminiscence - vyvolána dopadem svazku elektronů na obrazovku televizoru; radioluminiscence - vyvolána radioaktivními látkami; sonoluminiscence - vyvolána dopadem ultrazvuku; triboluminiscenci - vyvolána mechanickou deformací tělesa; Luminiscence na bankovce 2000, vzor Zdroj: dostupné z 73 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Luminiscence [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 75 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Luminiscence [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit ]. URL: < 35

36 chemiluminiscence, bioluminiscence - dodávaná energie má svůj původ v chemických a biologických procesech probíhajících v ţivé hmotě Lumigen Lumigen je v obyčejném denním světle bezbarvý a tudíţ neviditelný. Můţe mít řadu podob, např.: tisk samostatných prvků na bankovce v podobě číslic, písmen, nápisů a geometrických obrazců dá se přidat do jedné z barev pouţívaných pro hlubotisk přidání do barev uţitých pro plošný tisk přidání do barvy číslovačů, kterými se tisknou sériová a pořadová čísla bankovek zpracování ochranných vláken i ve více barvách 78. Lumigen se nedá běţně koupit, přesto se padělky s jejich pouţitím u nás jiţ objevily, konkrétně se jedná např. o padělek 1000 Kč bankovky vzoru 1993, kde padělatel napodobil ochranná luminiscenční vlákna 79. U novějších emisí českých bankovek se lumigen přidává do jedné z barev hlubotisku a taktéţ ochranná vlákna jsou vybavena širší barevností Metamerie Zatímco se luminiscenční obraz objeví ve spektru ultrafialovém, u metamerie ho lze spatřit v oblasti dlouhovlnného záření infračerveného. K jejímu zviditelnění je zapotřebí speciálních přístrojů, kterými bývají vybaveny instituce přijímající větší mnoţství valut 80. Konkrétně se jedná o infravizor a o speciální verifikační techniku, která se vyrábí v ČR pod jménem MEKA MAKRO, jeţ má černobílou obrazovku, a MEKA MAKRO COLOR, který je oproti tomu vybaven obrazovkou barevnou. MEKA MAKRO COLOR je stolní tester a umoţňuje nejen zobrazení infračervených, ale i ultrafialových luminiscenčních ochranných prvků a mikrodetailů. Dále je vybaven magnetickou sondou pro detekci příslušných sloţek tisku 81. S touto speciální aparaturou lze odhalit i padělky bankovek zahraničních měn. 77 Aktivní prostředí, luminiscence [online]. Encyklopedie fyziky, [cit ]. URL: < 78 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Verifikační technika testery [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 36

37 Tiskové barvy pouţívané k tisku cenin se podle odezvy v infračerveném spektru dělí na infrabílé a infračerné. Pouţijí-li se výše zmíněné aparatury (tzn. infravizor či MEKA), infrabílá barva zmizí a lze vidět pouze papír. Oproti tomu v případě infračerné barvy se objeví veškeré detaily. Tyto barvy s odezvou vyrábí specializované firmy, které je prodávají pouze prověřeným ceninovým tiskárnám Využití metamerie Metamerie je vyuţívána ke zvýšení ochrany bankovek a také k identifikaci v elektronických třídících aparaturách. Infrabílá barva je systematicky střídána s barvou infračernou. Takto lze při pozorování bankovky verifikační technikou spatřit jev, kdy např. část portrétu či velkého hodnotového čísla zmizí a část lze pozorovat Magnetické potisky Tento ochranný prvek se rozšířil díky zjištění, ţe americké dolary jsou tištěny černou barvou, jejíţ pigment obsahuje kysličník ţeleza. Tento pigment vytváří magnetické napětí, jeţ je sledovatelné aparátem s magnetofonovou hlavou. Tyto aparáty se nazývají dolartestery 82. Magnetická zkouška se provádí tím způsobem, ţe se dolartesterem přejíţdí po místech s magnetickým potiskem. Dolartester poté vydá v případě pravé bankovky souhlasný, v případě bankovky padělané nesouhlasný světelný nebo akustický signál. Některé země tento princip převzaly a magnetickou barvu aplikují nejčastěji do barvy číslovačů. Někteří padělatelé dokáţou své padělky upravit tak, ţe magnetickou zkoušku přelstí. Ta tedy sama o sobě není příliš spolehlivá. Na druhou stranu lze říci, ţe pokud je dolartester funkční (tj. nemá-li vybitou baterii) a signál pro pravost nedá, pak se bude s největší pravděpodobností jednat o bankovku padělanou. České bankovky magnetickými potisky vybaveny nejsou Ražený hologram Pro ochranu cenin jsou vyuţívány ceninové hologramy. Design ceninových hologramů je mezinárodně registrován 83. Mezi klasickým a raţeným hologramem je rozdíl. Klasický hologram bývá pořízen fotografickou cestou, musí být prosvícen a tak vznikne zdánlivě plastický obraz vysoké úrovně. Raţený hologram pouţívaný k ochraně bankovek oproti tomu vyuţívá velmi 82 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana oddíl Ochranné prvky, záloţka Ochranné prvky v materiálu. Ze dne

38 tenkou kovovou fólii, od které se odráţí světlo. Takto mohou vzniknout aţ tři plastické obrazy. Z různých úhlů je vidět vţdy jen jeden z nich v proměnlivých barvách. Tento obraz se pak nazývá kinegram Výroba hologramu hodnotou 85. V hologramu je spojena vysoká technická náročnost s výtvarnou a estetickou Při výrobě hologramu se vyuţívá laser. Tím je vypálen obraz na razidlo. Z tohoto razidla je obraz přenesen tlakem na velmi tenkou kovovou fólii, jeţ je následně překryta několika ochrannými vrstvami. Jedna z těchto vrstev má pak speciální funkci. Pokusí-li se totiţ někdo sejmout hologram z papíru, tato vrstva hologram zničí. Celý hologram je spojen s papírem tepelnou cestou. Proměna barev je dána interferenčním jevem 86. Hologram se pouţívá při ochraně cenin a bankovek vyšších hodnot, avšak u nás zatím na bankovkách pouţit nebyl Opticky proměnlivá barva Opticky proměnlivá barva (anglicky optically variable ink - OVI) je speciální druh barvy, která se mění v závislosti na úhlu dopadu světla. To znamená, ţe v pohledu z různých stran se obrazec vytvořený touto barvou mění do různých barev. Stejně jako hologram vyuţívá interferenčního jevu (viz kapitola ). Výroba tohoto barviva je finančně poměrně nákladná, a proto bývá na bankovkách pouţita jen na malých plochách. Výrobce OVI barev ji prodávají opět pouze prověřeným ceninovým tiskárnám 87. Opticky proměnlivou barvu obsahují české bankovky nominální hodnoty 1000 Kč a vyšší. Opticky proměnlivá barva na bankovce 5000 Kč, vzor Zdroj: dostupné z U bankovky nominální hodnoty 1000 je touto barvou vytištěn stylizovaný lipový list v koruně stromu na lícní straně bankovky. U bankovky 2000 Kč jsou opticky proměnlivou barvou vytištěny struny lyry na lícní straně bankovky. Na bankovce nominálu 5000 je touto speciální barvou na lícní straně vytištěn šestiúhelník s hlavou lva uprostřed. 84 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana oddíl Ochranné prvky, záloţka Ochranné prvky v materiálu. Ze dne Interferenční jev se u světelných vln projevuje zesilováním a zeslabováním intenzity světla v různých místech. 87 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

39 Iridiscentní pruh Iridiscentní neboli duhově proměnlivý pruh mívá šířku cca 2 cm a nachází se na lícové straně bankovky blíţe k jejímu pravému okraji. Při běţném pohledu se iridiscentní pruh zdá být jakoby průhledný, zaţloutlý aţ světle okrově zbarvený pruh, avšak je-li bankovka sklopena proti zdroji světla, ukáţe se pruh jako zlato-fialový, resp. zlato-modrý s kovovými odlesky. U českých bankovek se iridiscentní pruh vyskytuje u nominálních hodnot 1000, 2000 a 5000 Kč. Niţší nominální hodnoty tento ochranný prvek zatím neobsahují. Na iridiscentním pruhu jsou vyznačena čísla označující nominální hodnotu dané bankovky. Iridiscentní pruh na bankovce 5000 Kč, vzor Zroj: dostupné z Zajímavosti týkající se bankovek bankovek. Tato kapitola si klade za cíl uvést několik málo zajímavostí týkajících se českých Zachovalost bankovek K určení zachovalosti bankovek se pouţívá škála sedmi základních stupňů. K detailnějšímu rozlišení slouţí znaménka plus a minus. Např. 1- je horší neţ 1, ale lepší neţ 2+. neliší. Obecně lze říci, ţe zachovalost lícní a rubové strany bankovek se nijak zásadně Stupeň Popis Označení oboustranně bezvadně N zachovalý exemplář, dosud neobíhající, bez jakýchkoliv UNC přehybů, ulámaných růţků, bez skvrn, nepošpiněný 0 nepatrné vady (např. ulámané růţky) bez přehybů AU velmi krásný, čistý, 1 neznatelně přeloţený XF (nejvýš 1x) 2 krásný, nepatrně přeloţený, nejvýše jeden ostrý přehyb v VF hlavním směru, další 39

40 3 4 5 přehyby slabé. Olámané rohy, menší nečistotu i nepatrné odření lze tolerovat. Neprodřený či jinak poškozený (natrţení nebo nastřiţení není přípustné) dobrý, průměrně zachovalý, přehyby v obou směrech, jinak bez poškození, nenatrţený, průměrně pošpiněný, v místech přehybů slabě odřený, nikoliv prodřený méně zachovalý, silněji překládaný, vydřená místa v přehybu, silněji pošpiněný, nepatrně natrţený, ulámané či částečně chybějící rohy, poškozený velmi špatný, silně překládaný, silně znečištěný, silně poškozený, natrţený, či dokonce roztrţený, odřený, chybějící části a rohy VG G POOR Zdroj: Výrobní cena bankovek V předcházejících kapitolách bylo popsáno, jak sloţitý a zdlouhavý proces je taková příprava a následně i samotná výroba bankovek. Proto je moţná překvapující, ţe výrobní cena jedné bankovky se pohybuje od 1,30 Kč (to se týká nominální hodnoty 50 Kč) do 2,30 (za bankovku o nominální hodnotě 5000 Kč) Koruna česká [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 40

41 3. Padělání, pozměňování a napodobeniny bankovek Peníze jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. Státy vnímají vlastní peníze mimo jiné i jako projev nezávislosti země, proto se snaţí je chránit, jak nejlépe dovedou. K jejich ochraně slouţí ochranné prvky podrobně popsané v kapitole 2. Boj proti padělatelům bankovek je celosvětovým problémem, proto Evropská unie vytvořila při Evropské centrální bance analytické středisko, které má na starosti boj proti padělání peněz 89. Pokusy o padělání či pozměňování státy trestají podle zákona. V minulosti bylo padělání peněz trestáno např. deportací, useknutím ruky, hozením zaţiva do vřící vody či popravou 90. V současnosti se padělání na našem území trestá odnětím svobody. Padělané bankovky a mince jsou plátci odebrány bankou bez náhrady a předány České národní bance a toto odebrání je povinna oznámit orgánům činným v trestním řízení Základní pojmy Padělání peněz Česká legislativa upravuje padělání a pozměňování peněz zákonem č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, Hlava VI, Díl 1: Trestné činy proti měně a platebním prostředkům. Padělání peněz je nezákonná reprodukce platidel, tzn. výroba předmětu napodobujícího zákonné platidlo s úmyslem udat je do oběhu jako peníze pravé. Je to zločin proti měnovému regálu, coţ je výhradní právo emisní banky vydávat bankovky a mince 92. Ten, kdo takto jedná, se stává padělatelem a je trestán podle zákona. Podle tohoto zákona je trestná i pouhá výroba a drţení padělatelského náčiní, a to i v případě, ţe k padělání zatím nedošlo SCHLOSSBERGER, Otakar SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, s. ISBN Strana CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. Strana SCHLOSSBERGER, Otakar SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, 236 Výroba a drţení padělatelského náčiní. 41

42 Nejen výroba padělků je trestná. Zákon zná i trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz 94. Podle něj ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiţ mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, můţe být potrestán odnětím svobody nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty Pozměněné peníze Pozměněné peníze jsou peníze jakkoliv upravené za účelem jejich udání do oběhu jako peněz vyšší hodnoty. Nejčastěji se jedná o peníze s graficky upravenou nominální hodnotou u bankovek anebo mechanickou úpravu technických parametrů u mincí 96. Pozměněná bankovka je i taková bankovka, která vznikla slepením částí dvou různých bankovek 97. Trestný čin pozměňování peněz je upraven, stejně jako padělání peněz, v zákoně č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, Hlava VI, Díl 1: Trestné činy proti měně a platebním prostředkům. Pozměněná bankovka 1000 Kč. Zdroj: dostupné z Napodobeniny peněz Napodobeniny peněz jsou jakékoliv reprodukce (kopie) peněz, jeţ byly vytvořeny za jiným účelem, neţ za účelem jejich udání do oběhu. Nejčastěji se jedná o divadelní a filmové rekvizity, reklamní předměty, učební pomůcky apod. Výroba napodobenin bankovek je upravena vyhláškou ČNB číslo 553/2006 Sbírky 98. Napodobenina mince Zdroj: dostupné z 94 Zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz. 95 Zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz. 96 Řeţábek, P. Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < ad/rezabek_ _padelky.pdf>. 97 Výskyt pozměněných bankovek [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 98 Řeţábek, P. Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < ad/rezabek_ _padelky.pdf>. 42

43 Jak se napodobenina může stát padělkem Podmínky reprodukce platných bankovek jsou charakterizovány ve Vyhlášce č. 553/2006 Sb., ze dne 30. listopadu 2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Tyto podmínky jsou blíţe popsány v kapitole Rozhodujícím rysem pro napodobeninu či druhotnou reprodukci je okolnost, ţe jejich výrobce prokazatelně neměl v úmyslu je udat do oběhu jako peníze pravé. Pokud ale někdo danou napodobeninu či reprodukci vystřihne a pokusí se jí do oběhu udat, uţ je zde jasný úmysl a napodobenina se tak stane padělkem. V této transformaci je tedy rozhodující úmysl 99, a člověk, který se pokusí touto napodobeninou zaplatit, můţe být stíhán podle zákona Pravidla pro nakládání s hotovostí Pro nakládání s penězi, tzn. s bankovkami a mincemi, platí přesně stanovená pravidla, protoţe právo jejich emise náleţí jedinému subjektu České národní bance. Pravidla pro nakládání s nimi upravuje Vyhláška č. 553/2006 Sb., ze dne 30. listopadu 2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. Dalším právním předpisem je Vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, ke které bylo vydáno Úřední sdělení České národní banky za dne 11. září Podmínky, za kterých lze reprodukovat bankovky Podle zákona 101 lze vyrábět hmotné reprodukce platných bankovek a dále bankovek, které mohou být za platné vyměněny, a vyrábět předměty, které bankovky úpravou napodobují (napodobeniny bankovek), jde-li např. o: jednostranné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, pokud při zachování poměru stran činí jejich velikost maximálně 75% anebo minimálně 125% délky a šířky originální bankovky, 99 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Vyhláška č. 553/2006 Sb., ze dne 30. listopadu 2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. 43

44 oboustranné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, jejichţ velikost při zachování poměru stran činí maximálně polovinu anebo minimálně dvojnásobek délky a šířky originální bankovky, a další. Podle stejného zákona lze vyrábět nehmotné reprodukce bankovek a napodobeniny bankovek, pokud mají při zachování velikosti originální bankovky rozlišení maximálně 72 obrazových bodů na palec a jsou úhlopříčně opatřeny nápisem Specimen (případně jiným nápisem obdobného významu, např. Vzor ). Tento nápis musí být dlouhý minimálně 75% velikosti delší strany bankovky a vysoký nejméně 15% velikosti kratší strany bankovky Pravidla pro příjmem peněz a nakládání s nimi a pro poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky Postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince upravuje vyhláška České národní banky č. 37/1994 Sb., ke které bylo vydáno Úřední sdělení České národní banky za dne 11. září Tato vyhláška a úřední sdělení k němu vydané stanovuje postup při příjmu zákonných peněz, za jakých podmínek se uskutečňuje výměna zákonných peněz a neplatných bankovek a mincí, balení zákonných peněz, poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince, odebírání bankovek a mincí padělaných, pozměněných a podezřelých z padělání nebo pozměňování, odebírání bankovek a mincí bankami bez náhrady aj Příjem zákonných peněz Bankovky jsou přijímány bez omezení 102. Právnické osoby přijímají i zákonné peníze opotřebované oběhem, pokud se jimi platí a pokud jsou celé a celistvé. Celé peníze jsou takové peníze, kterým nechybí ţádná jejich část. Za celistvé peníze se povaţují takové, které tvoří souvislý a neporušený celek Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

45 Vznikne-li podezření, ţe předkládané peníze jsou padělané, mohou fyzické osoby jejich přijetí odmítnout. Právnické osoby tyto peníze odeberou bez náhrady, a tuto skutečnost musí bezodkladně oznámit orgánům policie nebo státního zastupitelství Výměna zákonných peněz a neplatných bankovek a mincí Výměnu zákonných peněz určitých nominálních hodnot za zákonné peníze jiných nominálních hodnot a výměnu platných pamětních mincí za jiné zákonné peníze provádí Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace, a to bezplatně 105. Neplatné bankovky jsou vyměňovány ve lhůtě stanovené Českou národní bankou. Tuto výměnu provádí Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace, a to bezplatně Balení zákonných peněz Při předávání zákonných peněz mezi právnickými osobami a mezi právnickými a fyzickými osobami navzájem roztřídí plátce zákonné peníze podle jejich jednotlivých nominálních hodnot. Bankovky stejné nominální hodnoty jsou vkládány do balíčků po 100 kusech. Balíčky musí být přepáskovány. Na pásce musí být napsána nominální hodnota příslušných bankovek a souhrnná částka balíčku. Deset balíčků stejné nominální hodnoty tvoří svazek Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Poškozené bankovky a mince vydané Českou národní bankou, u kterých nejsou pochybnosti o tom, o jakou nominální hodnotu se jedná, vyměňují Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace. U vyměňovaných bankovek přitom nesmí být pochybnost o tom, ţe nejsou padělané 108. Náhradu za necelé bankovky poskytuje ČNB a banky provádějící pokladní operace podle velikosti plochy poškozené bankovky. K určení velikosti plochy bankovky se pouţívá speciálních mříţek. Náhrada se přitom poskytuje ve výši: 104 Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince

46 nominální hodnoty bankovky, jestliţe je celá nebo její předloţený zbytek je větší neţ tři čtvrtiny původní plochy bankovky, jedné poloviny nominální hodnoty bankovky, činí-li předloţený zbytek polovinu aţ tři čtvrtiny původní plochy bankovky, jedné čtvrtiny nominální hodnoty bankovky, činí-li předloţený zbytek nejméně čtvrtinu a méně neţ polovinu původní plochy bankovky. za zbytek bankovky menší neţ čtvrtina původní plochy se náhrada neposkytuje Odebírání bankovek a mincí bankami bez náhrady Banky odmítnou vyměnit a zadrţí bez náhrady neplatné bankovky. Jedná se o následující typy bankovek: bankovky určené ke zničení, které byly znehodnoceny proraţením tří aţ šesti otvorů o průměru přibliţně 1 cm vzory bankovek, které jsou označeny strojovým nebo ručním přetiskem, popřípadě perforací textem VZOR nebo SPECIMEN chybotisky bankovek označené textem CHYBOTISK 110. Vyobrazení těchto typů bankovek je uvedeno v příloze č Tiskové techniky s možným využitím padělateli k výrobě falzifikátů Hlavní techniky tisku legálních bankovek byly popsány v kapitole 2. Jsou ale i takové, které mohou být vyuţívány padělateli. Patří k nim světlotisk, sítotisk, elektrografie a autotypie Světlotisk Světlotisk je druh tisku z plochy. Poprvé byl pouţit Jakubem Husníkem, profesorem kreslení. Vyuţil vlastnosti chromové světlocitlivé ţelatiny, kterou poléval silné rovné sklo. Po vysušení ţelatiny do ní nanesl fotografický tónový negativ. Osvětlená místa 109 Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince Úřední sdělení České národní banky ze dne 11. září 2007 k vyhlášce České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 111 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

47 zůstanou nerozpustná a tvrdá a jsou schopna přijmout barvu na rozdíl od navlhčených měkkých míst, která tiskařskou barvu odpuzují. Tak je vytvořena plocha pro tisk. Pomocí světlotisku lze dosáhnout i velmi jemných detailů a proto je v současnosti vyuţíván spíše k reprodukcím starých rytin a uměleckých tisků, k tisku pohlednic apod. V sachsenhausenské padělatelské dílně Třetí říše byl na konci druhé světové války vyuţíván ke zkušebnímu tisku padělků amerických dolarů Sítotisk Sítotisk je téţ nazýván průtisk nebo šablonový tisk a jedná se o samostatnou tiskovou techniku vyuţívanou především v grafice. Před delší dobou se sítotisková technika vyskytla na dolarových padělcích, avšak pro některá jeho určitá specifika lze očekávat jeho vyuţívání při legálním tisku chráněných cenin Historie sítotisku Sítotisk byl vynalezen na dálném východě, jeho technologie byla však zdokonalena na konci dvacátých let dvacátého století v USA, odkud ji do Československa dovezl Tomáš Baťa. Nejprve byl sítotisk vyuţíván především v uţité grafice a v průmyslu. Jedná se o rychlou metodu tisku, a proto se hodí ke zhotovování velkých sérií Princip sítotisku Základem sítotisku je jemná síťka, která můţe být opatřena světlocitlivou vrstvou. Princip tisku tak spočívá v protlačování bravy přes toto sítko na potiskovaný materiál. Síto se skládá z rámu (obvykle z kovu, dřeva či plastu), na který je napnutá síťovina. Touto síťovinou můţe být např. uhelon 115, hedvábí, kovová vlákna apod. Různé síťoviny se mohou vyznačovat různou hustotou ok. Síťovina se dá napínat na rám ručně, anebo pomocí hydraulického zařízení, které rám napíná všemi směry současně 116. Důleţité však je, aby osnova síťoviny byla rovnoběţná s rámem. Před tiskem se síto musí odmastit lihem či octem. Při vícebarevném sítotisku se pro kaţdou barvu pouţívá samostatné síto. Sítotisková barva by měla být poměrně hustá. Na síto se nanese lak tím způsobem, ţe 112 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Sítotisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 115 uhelon je tkanina z polyamidových vláken s určitou velikostí ok. Oka jsou fixována proti posunutí. 116 Sítotisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 47

48 překryje oka v síťovině na místech, kde zůstane potiskovaný materiál bílý (tedy nepotištěný). Lak musí mít přesnou konzistenci, jinak v případě, ţe je příliš řídký, nezalepí oka síťky, je-li naopak hustý, po zaschnutí zanechá na sítu hroudy laku. Následně je barva protlačena těrkou (většinou gumovou) přes nezaslepené otvory na potiskovaný materiál 117. Další moţností, jak sítotisk vytvořit, je tisk přes síto opatřené světlocitlivou vrstvou. Po promítnutí negativu jsou osvětlené kreslící části chemicky vyplaveny. Na těchto místech tak zůstane pouze síťovina, ostatní místa, která nebyla osvětlena, zůstanou nedotčena 118. Po přiloţení na potiskovaný materiál propustí očka síťky barvu a pod nedotčenými místy zůstane materiál bílý. Výhodou sítotisku je, ţe ho lze pouţít k tisku na různé tvary a materiály. Dá se tedy vyuţít i k tisku na kov, kůţi, papír a podobně 119. Dále sítotisk nabízí mnoho moţností tisku. S jeho pomocí lze vytvořit plochý potisk, trojrozměrný efekt apod. Pravidelnost síťky je pozorovatelná při přibliţně šestinásobném zvětšení na okrajích písmen nebo obrázků Elektrografie Elektrografie je oblíbenou padělatelskou metodou. Základním předpokladem pro vytvoření elektrografického tisku je elektrografický kopírovací přístroj, který V Evropě jako první začala vyrábět firma Xerox 120. Tento stroj je vybaven selenovým válcem a spékavým magnetickým práškem známým pod názvem toner. Obsah kopírované předlohy je přenesen na selenový válec a v místech, kde jsou na předloze vytištěna písmena či obrázky, získá tento válec elektrický náboj. Válec následně přitáhne spékavý prášek. Prášek je z válce přenesen na papír, kde ho okamţitě zahřeje vysokovýkonná výbojka, která ho na papír připeče 121. Původně se jednalo o kopírovací stroje jednobarevné, později ale vznikla moţnost záměny černého spékavého prášku za modrý, zelený, či červený. Jelikoţ je obsluha kopírovacích přístrojů jednoduchá a není k ní potřeba ţádných polygrafických znalostí, stala se elektrografie oblíbenou padělatelskou technikou. V průběhu šedesátých let se začaly objevovat jednobarevné, ručně domalované kopie 117 Sítotisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 118 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Sítotisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 120 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

49 bankovek. Jelikoţ v té době na ně veřejnost nebyla připravena, byly tyto padělky v té době poměrně úspěšně udávány do oběhu 122. Nebezpečnější kopie se však objevily s příchodem digitalizovaných laserových kopírek na světový trh. V osmdesátých letech se do zkušebny platidel Státní banky dostaly padělané československé bankovky. Dovoz laserových kopírek na území Československa tak byl omezen. V devadesátých letech bylo toto omezení zrušeno a náš trh zaznamenal nárůst tohoto zboţí. Kvůli tomu se počet padělků zhotovených pomocí laserových kopírovacích strojů začal zvyšovat 123. Barevné laserové kopírovací stroje jsou vybaveny čtyřmi válci. Tři z nich jsou určeny pro tři základní barvy a čtvrtý se pouţívá na barvu černou. Barvy kopírovaného dokumentu se snímají postupně a jsou ukládány do elektronické paměti. Laser pak dá impuls selenovému válci. Válec se pak v daném místě stane magnetický a nabere toner. Toner je následně tepelně zafixován na papír, stejně jako tomu bylo u starších xeroxových strojů 124. Díky uloţení předlohy do elektronické paměti dovoluje laserový kopírovací přístroj pořízení většího mnoţství kopií, aniţ by byl kopírovaný dokument v kopírce v danou chvíli přítomen. Kopírovací přístroje jsou stále vylepšovány, ale obecně se dá říci, ţe se kopie bankovek jimi pořízené od originálů liší v těchto ohledech: pořízená kopie je plochá a postrádá třetí rozměr, kterým se vyznačuje hlubotisk mikropísmo a oblasti s hustým čárkováním budou na kopii vypadat hůře, neţ na originálu u originální bankovky jsou barevné přechody vytvořené plošným tiskem velmi jemné, přičemţ přechod barev u kopie bude vypadat tvrději ale především bude papír padělku odlišný na omak 125. Pro zkoumání padělků vytvořených právě kopírováním se hodí zvětšovací lupa (blíţe viz kapitola ) s plošným zvětšením nejméně šestinásobným. Kopie se obvykle vyznačuje především pravidelným řádkováním, které v ceninovém tisku nelze nalézt PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

50 Tisk pomocí tiskáren Tiskárny jsou běţnou součástí domácností, a v porovnání s kopírovacími přístroji jsou podstatně levnější. Současné laserové tiskárny mohou reprodukovat bankovky poměrně věrně. Padělek je ale rozpoznatelný opět za pomoci zvětšovací lupy 127. Tiskárny mnohdy vyţadují prvotní sejmutí obrazu skenerem. Nutno však podotknout, ţe současné české bankovky jsou proti snímání skenerem chráněny ochranným prvkem v podobě ţlutých krouţků na nepotištěných místech bankovky a v některých částech tiskového obrazce Autotypie Autotypie je fotoreprodukční technika, jejíţ podstatou je rozklad polotónové předlohy rastrem na malé body v pravidelných odstupech 128. Autotypie je pouţívána k běţnému komerčnímu tisku. V oblasti ceninového tisku se pouţívá rytecká rozkresba (blíţe viz kapitola 2.4.3) všeho, co se na určité bankovce nachází. A především liniový tisk je hlavním rozdílem mezi komerčním a ceninovým tiskem. Autotypie je díky charakteristickému rozloţení obrazových bodů schopna vyjádřit celou škálu nejrůznějších odstínů, čehoţ se liniovou kresbou těţko dá dosáhnout 129. Autotypické plošky se v místech tmavého tisku slévají dohromady, ve světlejších místech se objeví pouze jako malé tečky a v místech nejsvětlejších se autotypické plošky neobjeví vůbec. Autotypický tisk se vyznačuje určitou hranicí frekvence obrazových bodů, za kterou jiţ není lidské oko schopno rozpoznat autotypické plošky. K rozpoznání autotypické Autotypická mříţka. Zdroj: o021/offset01.jpg, dne mříţky na případném padělku je tedy potřeba pouţít zvětšovací lupu (blíţe viz kapitola ). Především je důleţité si uvědomit, ţe autotypická mříţka se na pravých bankovkách nevyskytuje. Objeví-li příjemce bankovky autotypickou mříţku, bude se jednat s největší pravděpodobností o padělek nebo o napodobeninu. Padělatelé někdy kombinují autotypii s liniovou kresbou. Liniovou kresbu pouţijí v oblastech s výraznými 127 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Autotypie [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit ]. URL: < ze dne >. 129 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

51 liniemi, k autotypii se uchýlí v případě míst se světlejší barvou, jako např. v obličeji portrétu Verifikační technika Moderní bankovky jsou zpracovány tak, aby jejich příjemce mohl bez jakýchkoliv zařízení rozpoznat, zda se jedná o falzifikát či o bankovku pravou. Profesionální pokladníci by měli rozpoznat padělek instinktivně, ale důleţité je také umět si odůvodnit, proč se jedná o falzifikát. Důleţité je tedy rozpoznat různé techniky tisku, a k tomu, např. k posouzení jemnosti či spojitosti linek nebo mikropísma, jsou profesionálům k dispozici nejrůznější pomůcky Zvětšovací lupa Na trhu lze nalézt širokou nabídku zvětšovacích lup jakoţto verifikační pomůcky pro zkoumání pravosti bankovek. Mnohdy jsou nabízeny lupy se zabudovaným osvětlením, stolní lupy a mnoho dalších typů zvětšovacích lup s různými funkcemi a různým zvětšením 131. Při výběru vhodné lupy je však třeba vzít v úvahu všechna pro a proti. Koupě lupy s vnitřním osvětlením je jistě lákavá, avšak je třeba si uvědomit, ţe směr osvětlení většinou nelze změnit. Navíc se hodí spíše do prostor, kde není dostatečné světlo. Podobné je to i u stolních lup, které jsou vybaveny moţností vlastního osvětlení, jehoţ směr taktéţ nelze měnit. Nejvhodnější pro zkoumání bankovek bývá tedy malá lupa, která je vybavena cca šesti- aţ desetinásobným zvětšením 132. Lupa s tímto plošným zvětšením má ohnisko 2 aţ 3 cm, a proto není potřeba rozměrné lupy. Bankovka se s ní tedy dá zkoumat ze všech úhlů a pouhým natočením ji lze pozorovat v různých nasvětleních Zdroj ultrafialového záření V kapitole byly popsány efekty luminiscenčních potisků. K jejich viditelnosti je zapotřebí zdroje ultrafialového záření. Avšak nutno podotknout, ţe odezva v UV světle se netýká pouze speciálních luminiscenčních potisků či speciálních ochranných vláken. Cennou informací je i druh odrazu z bankovkového papíru. Zatímco bankovkový papír by 130 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Verifikační technika lupy [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 132 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

52 se měl pod zdrojem UV záření chovat neutrálně (tzn., ţe nesvětélkuje, i kdyţ součástí ochrany některých měn je vědomý opak 133 ), běţný papír v ultrafialovém spektru jasně září. Stejně tak jako tomu bylo u zvětšovacích lup, je i v oblasti UV lamp na trhu široký výběr. Existují např. počítačky bankovek se zabudovanou UV lampou 134, stolní aparatury se zdrojem UV záření a moţností přepnout na ţárovku v běţném viditelném spektru. To se týká např. verifikátoru bankovek MAG II., který je kromě UV ţárovky vybaven i reţimem bílého světla na prosvícení bankovky, konkrétně pak ke kontrole vodoznaku, soutiskové značky či ochranného prouţku Cena podobných přístrojů se pohybuje okolo Kč 135. Obecně pak tyto zdroje UV záření lze rozdělit do dvou skupin podle druhu napájení. Lze tedy volit mezi zdrojem síťovým nebo bateriovým. Nevýhodou síťového zdroje je, ţe je vázán na přítomnost elektrické zásuvky, na druhou stranu však chrání oči pozorovatele stínítkem. Bateriové zdroje jsou mobilní, tím pádem i jednodušší a tak nejsou jejich ţárovky obvykle příliš odstíněny Zdroj infračerveného záření Zdroje infračerveného záření se vyuţívá ke kontrole metamerických ochranných prvků. Výběr aparatury není vůbec široký 137. V kapitole byla zmíněna unikátní aparatura MEKA jejíţ koupě není zrovna levnou záleţitostí. Cena tohoto přístroje se pohybuje okolo Kč a výše Tato aparatura je zaloţena na zobrazení či magnetické detekci neviditelných ochranných prvků bankovek většiny světových měn. Umoţňuje zobrazení nejen IR, ale i UV ochranných prvků 138. Lze se však setkat i s méně nákladnými přístroji, např. s přenosnými testery bankovek, jejichţ cena se pohybuje okolo Kč 139, či např. špičkově vybavenými infračervenými detektory. Tyto infračervené detektory mohou být vybaveny kamerou, UV zářivkou, průsvitkou pro kontrolu vodoznaku, perem pro chemickou kontrolu pravosti a 133 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Počítačky bankovek [online]. [cit ]. URL: < 135 Verifikační technika UV lampy [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < Consygen [online]. [cit ]. URL: < 136 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Verifikační technika testery [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 139 Verifikační technika testery [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 52

53 magnetickou hlavou pro kontrolu magnetismu a ověřují pravost bankovek s ochrannými prvky v oblasti infračerveného světla. Takový detektor lze pořídit za cca Kč Zkušební tužka Zkušební tuţka je druh detektoru padělků bankovek podobající se lihové fixe. Jsou to jednoduché testery pro základní ověření pravosti bankovek zaloţené na chemickém principu. Na pravém bankovkovém papíru značka vytvořená takovouto tuţkou zmizí, na běţném komerčním papíru obvykle zanechá stopu 141. Nelze ale vyloučit skutečnost, ţe i obyčejný papír se v tomto testu zachová jako papír bankovkový. To znamená, ţe značka udělaná zkušební tuţkou můţe zmizet. Můţe se to stát u papírů s obdobným sloţením, jaké má papír ceninový. Tuto pomůcku lze tedy vyuţívat spíše jako zkušební metodu doplňkovou, v ţádném případě se na ní nelze stoprocentně spoléhat. Tuto pomůcku lze vyuţít pro otestování bankovek různých světových měn Výskyt padělků v České republice Padělky jsou rozdělovány podle zdařilosti provedení do pětistupňové škály. Většina padělků české měny je řazena do třetího stupně nebezpečnosti 142. Stupnice zní následovně: 1. stupeň: padělek velmi nebezpečný Pouţité tiskové techniky se shodují s originálními a většina ochranných prvků je dobře napodobena. 2. stupeň: padělek nebezpečný Na těchto padělcích je napodobena většina prvků, i kdyţ pouţité tiskové techniky nejsou shodné s originálními. Při běţném pohledu je moţné, ţe příjemce padělek přijme, aniţ by ho rozpoznal. 3. stupeň: padělek zdařilý Řada ochranných prvků je úplně vynechána a tiskové techniky se od originálních výrazně liší. Do této skupiny lze zařadit padělky zhotovené pomocí laserových nebo inkoustových tiskáren popřípadě autotypickým tiskem (blíţe viz kapitola ). 4. stupeň: padělek méně zdařilý Má vlastnosti předchozího stupně, ale v horším provedení. Udat tento padělek do oběhu vyţaduje laxní přístup příjemce anebo nepříznivé vnější prostředí, např. spěch či 140 Počítačky mincí a bankovek, detektory pravosti [online]. [cit ]. URL: < 141 PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana

54 nedostatek světla. Tyto padělky mohou být zhotovovány např. vybarvením černobílé kopie apod. 5. stupeň: padělek neumělý 143 Zde se jedná o amatérské kresby téměř neudatelné do oběhu. Tento druh padělku je rozpoznatelný na první pohled, nejde-li o příjemce s váţnou vadou zraku 144. Zatímco v roce 2006 bylo v České republice zjištěno a zadrţeno 7834 kusů padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, v roce 2007 tento počet poklesl na 3524 kusů. Od roku 2008 začal počet zadrţených padělků opět vzrůstat. V tomto roce bylo zadrţeno 4584 padělků a o rok později, tedy r. 2009, uţ to bylo 6853 kusů 145. Podrobnější přehled poskytuje následující tabulka: Tabulka č. 2: Počet padělků bankovek a mincí všech měn v letech (v počtech kusů) Padělané bankovky a mince Pozměněné bankovky a mince Celkem Zdroj: vlastní úprava 143 SCHLOSSBERGER, Otakar SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, s. ISBN Strana PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1.vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN Strana Zadržené padělky v roce 2009 [online]. Česká národní banka [cit ]. URL: < 54

55 Závěry a doporučení I přes neustálý vývoj ochranných prvků lze říci, ţe počet zajištěných padělků se meziročně nijak výrazně nesniţuje. Vyvstává zde tedy otázka: jak je to moţné? Důvodem je vývoj tiskových technik, jeţ jsou pouţívány k legální výrobě bankovek, se současným technickým pokrokem provázejícím trh s reprodukční technikou. Převáţná většina padělků je zhotovena na barevných kopírovacích přístrojích či na barevných tiskárnách. Tato reprodukční technika poskytuje moţnost zhotovení ne příliš kvalitních, zato však barevně velmi vydařených padělků, i kdyţ tyto nejsou mnohdy opatřeny jinými ochrannými prvky, jako např. iridiscentním pruhem apod. A právě barevnost padělků hraje bohuţel rozhodující roli při příjmu peněz. Pro mnoho lidí je to tedy rozhodující kritérium při rozhodování, zda bankovku přijmout či nikoliv. Moje hlavní doporučení tedy zní: nespoléhat se pouze na barevnost, ale prověřit všechny prvky, které lze za daných podmínek v dané chvíli vysledovat. Všechny padělky jsou totiţ rozpoznatelné metodou hmatu, zraku nebo přístroji. Bohuţel většina běţných příjemců bankovek profesionálními přístroji nedisponuje. Důležité je tedy bankovku vnímat všemi smysly. Důleţitým prvním dojmem je často hmat. Mnoho padělků bylo rozpoznáno právě v této fázi. Příjemci byl totiţ podezřelý odlišný pohmat, neţ kterým se vyznačuje pravý bankovkový papír. Ten vydává také specifický šustivý zvuk. Dále bychom se měli zaměřit na základní ochranné prvky, tedy ochranný prouţek, vodotisk, iridiscentní pruh apod. I znalost tiskových technik nám zajisté přinese prospěch, neboť nás naučí, čím se daná tisková technika vyznačuje a jaké prvky na bankovce jí jsou vytištěny. Pomůţe nám tedy rozeznat tiskové techniky legální od těch padělatelských. I přes veškerá doporučení se podle mého názoru i nadále bude stávat, ţe padělky budou přijímány. Padělatelé jsou totiţ stále více vynalézaví a příjemci mnohdy zbytečně nepozorní. 55

56 Použité zdroje 1. BARTÁK, J., et al. Malá ilustrovaná encyklopedie. 1. vyd., Praha: Encyklopedický dům, s. ISBN CRIBB, Joe. Peníze. 1. vyd., Praha: Fortuna Print, s. ISBN NEUVEDENO. 3. FILLINGEROVÁ, Hana. Padělání a ochrana bankovek. Bakalářská práce BIVŠ. Praha: HÁSKOVÁ, Jarmila. Československé bankovky, státovky a mince vyd., Praha: Lunarion a ČNB, s. ISBN HLINKA, Bohuslav. Atentáty na peníze. 1. vyd., Praha: Svoboda, s. ISBN neuvedeno. 6. HLINKA, Bohuslav. Nenávistní penězokazi. 1. vyd., Praha: Panorama, s. ISBN neuvedeno. 7. HLINKA, Bohuslav RADOMĚRSKÝ, Pavel. Peníze, poklady, padělky. 2. pozměněné a doplněné vydání, Praha: Academia, s. ISBN KALABIS, Zbyněk. Nejstarší čínské bankovky. Puls BIVŠ. 2009, 04, s KRANISTER, Wilibald. The Moneymakers International. 1. vyd., Anglie: Black Bear Publishing, s. ISBN PEKÁREK, Jiří. Poznáte padělek bankovky? 1. vyd., Praha: Pragoeduca, s. ISBN SCHLOSSBERGER, Otakar SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vydání, Praha: Bankovní institut vysoká škola, s. ISBN SURGA, Leopold PEKÁREK, Jiří. České bankovky a mince vyd., Pacov: Nuga, s. ISBN VEINHAUER, Martin. Scénář výstavy Československé bankovky Bakalářská práce FF Masarykovy univerzity. Brno: Seznam právních předpisů 1. Vyhláška č. 37/1994 ze dne 21. února 1994, kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 56

57 2. Úřední sdělení České národní banky ze dne 11. září 2007 k vyhlášce České národní banky č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 3. Zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, 236 Výroba a drţení padělatelského náčiní. 4. Zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009, 235 Udávání padělaných a pozměněných peněz. 5. Vyhláška č. 553/2006 Sb., ze dne 30. listopadu 2006 o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Internetové zdroje 1. Aktivní prostředí, luminiscence [online]. Encyklopedie fyziky, [cit ]. URL: < 2. Autotypie [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit ]. URL: < ze dne >. 3. Banknotes Introduction to Collecting of World Banknotes Currencies of the World [online]. [cit ]. URL: < >. 4. Bráníme se před padělky bankovek [online]. FinExpert.cz, [cit ]. URL: < 4659>. 5. Consygen [online]. [cit ]. URL: < 6. ABZ.cz: slovník cizích slov [online]. [cit ]. URL: < 7. Knihtisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < >. 8. Koruna česká [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < y>. 9. Luminiscence [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < Luminiscence [online]. ABZ.cz: slovník cizích slov, [cit ]. URL: < 57

58 11. Ofset [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < Ochranné prvky na bankovkách [online]. Notafilie.cz, [cit ]. URL: < 13. Ochranné prvky na bankovkách [online]. KULM: notafilie, [cit ]. URL: < 14. Ochranné prvky 2000 Kč [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 15. Počítačky mincí a bankovek, detektory pravosti [online]. [cit ]. URL: < 16. Počítačky bankovek [online]. [cit ]. URL: < 17. Prosím o vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 18. Řeţábek, P. Padělaná a pozměněná platidla a napodobeniny platidel v České republice v roce 2007 [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < rojevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_ _padelky.pdf>. 19. Sítotisk [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 20. Státovka [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit ]. URL: < 21. Verifikační technika testery [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 22. Verifikační technika lupy [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 23. Verifikační technika UV lampy [online]. KARTO K spol. s r. o., [cit ]. URL: < 24. Výskyt pozměněných bankovek [online]. Česká národní banka, [cit ]. URL: < 25. Zadržené padělky v roce 2009 [online]. Česká národní banka [cit ]. URL: < 58

59 Seznam příloh 1. Vídeňská bankocedule 2. Přehled platných českých bankovek 3. Perforované bankovky, vzory bankovek, chybotisky bankovek 4. Verifikační technika 59

60 Vídeňská bankocedule Příloha č. 1 Zdroj: dostupné z 60

61 Přehled platných českých bankovek Příloha č. 2 Nominální hodnota v Kč Vyobrazená osobnost Rozměry v mm Vzorové vyobrazení 50 Svatá Aneţka česká 134 x Karel IV. 140 x Jan Ámos Komenský 149 x Boţena Němcová 152 x František Palacký 158 x Ema Destinnová 164 x Tomáš Garrigue Masaryk 170 x 74 Zdroj: dostupné z vlastní úpravy 61

62 Perforované bankovky, vzory bankovek, chybotisky bankovek Příloha č. 3 62