Transport - protein sorting

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Transport - protein sorting"

Transkript

1 Transport - protein sorting Savčí buňka > typů proteinů Kvasinková buňka - cca 5000 proteinů přesná lokalisace (organely, membrány, atd.) část proteinů syntetisována z DNA mitochondrií a chloroplastů syntéza na ribosomech těchto organel X častěji syntéza cytosol distribuce mrna Nascentní protein - ER signální sekvence ER GA

2 Drsné ER - vstup proteinů do ER během translace ER- signální sekvence na N-konci (6-12 hydrofobních AK za 1-2 basickými AK) Buňky specialisované pro sekreci - velké množství ER a cisteren GA

3 SEKREČNÍ DRÁHY EXOCYTOSA Pouze, je-li signál (hormon), do té doby ve vesiklech LYSOSOM Nejdále od ER Migrace cisteren Mnoho proteinů modifikováno (glykosylace) RETROGRÁDNÍ TRANSP. Nejblíž k ER Cis - Golgi reticulum TRANSPORTNÍ VESIKLY - o 50 nm RETROGRÁDNÍ TRANSP. GA-ER Regulovaná sekrece: (př. insulin, endorfiny, trypsin, casein..) Konstitutivní sekrece: (př. proteiny séra - albumin, proteiny extracel. matrix - collagen, fibronectin ) mrna

4 MATURACE SEKRETOVANÝCH PROTEINU - 5 KROKU Kvasinkové sec mutanty - akumulace sekretovaných proteinů v místě bloku Membránové glykoproteiny - podobná cesta jako sekretované proteiny

5 1. Translokace proteinů přes membránu ER AK signální sekvence ER transport -N -konec 6-12 hydrofobních AK za nabitými AK - vlastní sekvence odlišné SEKRETOVANÉ PROTEINY mohou přejít přes ER membránu a signální sekvence je odstraněna POUZE BĚHEM PROTEINOVÉ SYNTÉZY Membrány ER KO-TRANSLAČNÍ TRANSPORT SIGNÁLNÍ PEPTIDASA - lokalisovaná v lumen ER X některé malé peptidy (např. a-mating faktor, cca 70 AK) -POST-TRANSLAČNÍ transport do ER (chaperony) Mikrosomy musí být přidány před tím, než je nasyntetizováno cca 70 AK

6 SEKRETORICKÉ PROTEINY - syntéza na ER membránách (ne na jiných membránách) - Signální sekvence - rozpoznání SRP ( signal recognition particle ) SRP receptor Signal recognition particle SRP - cytosolická partikule transientně se váže na ER-signální sekvenci na proteinu vazba k SRP receptoru na membráně ER 300 nukleotidů dlouhá RNA 6 proteinů (5 z nich vazba k RNA) Signální sekvence signal recognition particle TRANSLOKON zavřený otevřený Signální sekvencevazba na translokon Disociace SRP hydrolysa GTP odštěpení signální sekvence chaperon Vazba signální sekvence Nutný pro proteinovou translokaci Interakce s ribosomem RIBONUKLEOPROTEINOVÝ KOMPLEX Hsc70 chaperon (kvasinky, ne savčí buňky) - vazba spojená s hydrolysou ATP TRANSLOKON - nascentní protein TRAM (translocating chain associated membrane protein) (ATP se do ER dostává pomocí - savčí ATP/ADP antiporteru) - 8 membránových domén (ER) - glykosylace - Asp, Ser, Thr -nezbytný pro translokaci zbytky SEC61 (savčí) - homolog kvasinkového SEC61 proteinu - dokončení syntézy - uvolnění - 10 transmembránových domén, vazba s dalšími proteiny (sec61β, sec61γ) -? vazba ribosomu

7 Hydrolýza GTP - nutná pro proteinový transport do ER (energie) V kvasinkách - translokace (fce Hsc70) vyžaduje ATP hydrolysu (x v savčích buňkách stačí GTP)

8 2. Inserce membránových proteinu do membrany ER CYTOSOL LUMEN ER, GA nebo VNĚJŠÍ STRANA BUŇKY Membránové proteiny - stejná sekreční dráha jako nemembránové topologie (N,C konec, nemembránové a transmembránové oblasti) -určena již v ER - zůstává zachována během transportu Inserce do membrány ER - závisí na specifických TOPOGENNÍCH SEKVENCÍCH (<24 AK)

9 Inserce insulinoveho receptoru (a podobných proteinu) - vnitřní stop-transfer membrane-anchor sekvence (α-helix) cca 22 AK - zůstane vázána v translokonu, protein se přestane translokovat do ER -přerušení těsné vazby mezi translokonem a ribosomem Dokončení syntézy v cytosolu Uvolnění sekvence z translokonu Signální sekvence

10 Interní signální sekvence Inserce asialoglykoproteinového receptoru (a podobných proteinů) -vnitřní signal-anchor sekvence (transferrinový receptor) obrácená orientace v membráně než insulinový receptor Funguje jako -ER signální sekvence -membránová kotva není štěpena, zůstává N konec v cytopl. uvolnění sekvence z translokonu závisí na konkrétních chemických vlastnostech sekvence CYTOCHROM P450 také interní sekvence x obrácená orientace

11 Transmembránové proteiny s více transmembránovými doménami - multiple topogenic sekvence - iontové pumpy, kanály, transportery... αhelixy Na inserci neparticipují SRP a SRP receptor 2. signal anchor sekvence 2. STOP- transfer anchor sekvence 1. signal anchor sekvence (interní) iniciuje inserci do ER 1.STOP-transfer anchor sekvence posun se zastaví

12 Některé proteiny po inserci do ER membrány - transport k GPI kotvě řada proteinů ukotvena do fosfolipidové dvojvrstvy nikoli hydrof. AA, ale GPI kotvou (glycosyl fosfatidyl inositol) Rozpoznání endoproteasou štěpení přenos na GPI kotvu 1. inserce do ER membrány jako insulinový receptor (štěpení N-koncové signál. sekvence) + internal stop-transfer membrane anchor sekv. 2. odštěpení a přenos na GPI kotvu odstranění cytoplasm. hydrofilní domény Proteiny s GPI kotvou z proteinu mohou difundovat v membráně např. polarisované epiteliální b. GPI kotva lokalisace proteinů do apikální domény (x Proteiny s alfa-helixy často vázány cytosol. sekvencemi s cytoskeletem)

13 Post-translační modifikace a kontrola kvality proteinů v drsném ER 1. Tvorba disulfidických mustků drsné ER 2. Správný folding drsné ER 3. Připojeni a úprava carbohydrátů drsné ER + další 4. Specifické proteolytické štěpení drsné ER + další 5. Assembly multimerních proteinů drsné ER Pouze správně sbalené proteiny transport z drsného ER do GA a dále Špatně upravené proteiny zpět do cytoplasmy (přes translokon) ERAD dráha (ER associated protein degradation) rozpoznává špatně sbalené nebo poškozené proteiny (např. špatné a neopravitelné S-S můstky) Maturace proteinu Správně sbalený protein Transport nesbaleného proteinu Špatně sbalený protein směrován na receptor membránově vázané ubiquitin ligasy, přenos do cytosolu (mechanismus?) polyubiquitinace Transport do proteasomu

14 1. Tvorba disulfidických mustků (-S-S-) nutný správný výběr (někdy během synthesy) x Někdy nutné přeměnit vazby -S-S- po synthese stabilisace terciární (kvart.) struktury proteinů Cys thiolové skupiny (-SH) oxidativní propojení tvorba S-S můstků pouze v ER (nikoli v cytoplasmě) PDI = protein disulfide isomerase intermediát pouze v sekretovaných proteinech ER lumen - vhodné redox prostředí pro oxidaci -SH skupin (x cytosol) PDI široké spektrum účinku pomáhá proteinům zaujmout termodynamicky stabilní konformace Glutathion (tripeptid) majoritní molekula obsahující thiolové skupiny v EB prevence formace -S-S- můstků v cytosolu Glutathion přechod mezi reduk. a oxid. formou GSH 50 GSSG : 1 (cytosol) Glutathion reduktase NADPH + H + + GSSG NADP + + 2GSH PDI - vazba proteinu, který nejde opravit PDI se z komplexu uvolní tvorba vnitřního S-S můstku

15 2. Správný folding - zprostředkován řadou proteinů ER folding - velmi rychlý (min) pomocné proteiny PDI (proteindisulfide isomerase) transientní vazba Hsc 70 2 homologní lektiny (Calnexin, Calreticulin) vazba k specifickým karbohydrátům Calnexin Tvorba trimeru Calreticulin + další proteiny Peptidyl prolyl isomerasy rotace kolem peptid. vazby (např. Drosophila: Nina A protein) Disulfidické vazby Hematoglutinin (HA) trimer tvorba trvá asi 7 min

16 Kontrola správně sbalených proteinů pro transport ER - GA špatný folding blok transportu např. permanentní vazba na Hsc 70 nebo Calnexin Endonuclease Unfolded proteins Kinase neštěpená HAC1 mrna štěpení endon. IRE1 Jaderný pór štěpená HAC1mRNA HAC1 (transkripční faktor) Kvasinky + savčí buňky: přítomnost nefoldovaných nebo špatně sbalených proteinů v drsném ER zvýšení transkripce genů kódujících chaperony (i Hsc 70) unfolded protein response IRE1 protein IRE1: transmembr. protein vnitřní jaderné membrány propojena s ER doména otočená do jádra kinasa (? fce) + endonukleasa RNA-specifická Vazba nefold. proteinu dimerisace receptoru IRE1 aktivace endonukleasy štěpení prekursoru mrna pro transkripční faktor HAC1 aktivace exprese CHAPERONŮ

17 Mnoho špatně assemblovaných proteinu je z ER transportováno do cytosolu a degradováno - špatné sekretorické i membranové proteiny - degradace za 1-2 hod- - transport zpet do cytoplasmy přes translokon - degradace prostřednictvím ubiquitin/proteasomu - 2 ubiquitin konjugujici enzymy - lokalisace na cytosolickou stranu ER -? Mechanismus rozpoznání a transportu ven z ER Proteiny ER se do ER vracejí zpět z Cis-Golgi cisteren - residentní proteiny ER (Hsc70, PDI ) - specifická C-koncová sekvence KDEL (Lys-Asp-Glu-Leu)- nezbytná a dostačujici pro udržení proteinu v ER. - KDEL receptor - záchytává proteiny s KDEL sekvencí, lokalisace v membránách malých transportních vesiklu mezi cis-golgi a ER + v cis-golgi + ER proteiny - oligosach. řetězce s modifikacemi specifickými pro cis-golgi

18 N a O glykosylace: velmi odlišné, různé cukerné zbytky O-glykosylace: oligosacharidy připojeny a) k hydroxylové skupině Ser nebothr prostřednictvím N-acetylgalactosaminu nebo b) k hydroxylové skupine hydroxylysinu přes galaktosu (kolageny). - oligosacharidy krátké (1-4 cukerné zbytky) - biosynthesa: pridávání cukru po jednom, různé GLYKOSYLTRANSFERASY N-glykosylace: N-acetylglukosamin je připojen k amidoskupině Asn - složité oligosacharidy (manosa, k.sialová, větvení) - biosynthesa: pripojování dlouhých preformovaných oligosacharidu (14 cukerných zbytku) 3. Glykosylace proteinů v ER a GA Thr Většina cytosolických a jaderných proteinu není glykosylována (vyjimka - některé transkripční faktory + proteiny lokalisované v komplexu jaderného póru).

19 O-glykosylace Prekursory: nucleoside di-p nebo mono-p cukry Glykosyltransferasy: integrální membránové proteiny, specifické - donor / akceptor Nucleotid-cukr: - syntéza v cytosolu z NTP a cukr-fostátu. - import do ER a GA - specifické antiporterové proteiny (nukleotidy ven, UMP, CMP, GMP) UDP-Gal = UDP-galaktosa UDP-GalNAc = UDP- N-acetyl-galaktosamine

20 Dolicholfosfát: silně hydrofobní, 4-5 x přes membránu 1. vazba makroergní N-glykosylace Biosynthesa N-oligosacharidu zacíná v drsném ER připojením dlouhého prekursoru - vázán na DOLICHOL= polyisoprenoid lipid (79-95 C) v membráně ER přenašeč oligosacharidu. Dolichol pyrophosphoryl oligosacharid - tvorba na ER membráne. Oligosacharid - orientován smerem do lumen ER. Struktura prekursoru: stejná u rostlin, zivočichu, jednobuněčných eukaryot 3 x Glc, 9 x Man, 2 x N-acetyl- glucosamine Přenos z dolicholu na Asn zbytek nascentního polypeptidu Hotový prekursorpřenos na proteiny Konservované zbytky Asn-X-Ser nebo Asn-X-Thr oligosacharide - protein transferase: - 3 podjednotky - 1 a 2 podjednotka - Ribophorins (integralní membránové proteiny ER, cytosolické domény se váží s velkou podjednotkou ribosomu) - 3. podjednotka - uvnitř ER - vlastní přenos

21 Drsné ER oligosacharide - protein transferase 3 Glc + 1 Man jsou odstraněny Glc zbytky -? signál, ze oligosacharid je pripraven k přenosu na protein Glucosyltransferasa - lumen ER - znovu přidává 1 Glc zbytek - glukosylace špatně sbalených proteinu (ne nativnich) Calnexin, Calreticulin: selektivní vazba na re-glukosylované oligosacharidy, zabrání sbalení sousedních AA segmentu, po uvolnění deglukosylace. Přechod do GA - další modifikace (ruzné enzymy v cis, medial a trans GA) - variabilita - nekteré modifikace proběhnou, jiné ne Oligosacharidy: - někdy nutné pro správný folding, x řada sekretorických proteinu se sbalí správně a je transportována i bez gykosylace. - rozdíly ve stabilitě - glykosylované obvykle stabilnější než neglykosylované

22 Některé N-oligosacharidy - směrování lysosomálních enzymu do lysosomu -přidání a počáteční processing oligosacharidových prekursoru v drsném ER je stejný pro membránové, sekretorické i lysosomální enzymy. - v cis-golgi - manosové zbytky (1-více) FOSFORYLACE -2 kroky: a) připojení N-acetyl-glucosamin fosfátu (GlcNAc phosphotransferasa) b) odstranení N-acetyl-glucosaminu fosfodiesterasou - zustává mannosa-6p mannosa-6p

23 mannosa-6p - vazba mannosa 6-P receptory -vtrans Golgi - VESIKLY obsahující M6P receptory - pučení z trans Golgi a fuse s organelami late endosomy (vnitřní ph 5.5). M6P váže M6P-receptory při ph > 6, M6P se uvolní v endosomech + fosfatasa uvnitř endosomu - defosforylace lysosomálních enzymu Z late endosomu -pučí 2 typy vesiklu. 1) obsahují lysosomální enzymy, ale nikoli M6P receptor - fusují následně s LYSOSOMY; 2) recyklují M6P-receptory (zpět do trans-golgi nebo na buněčný povrch) M6P-receptor- přenáší neaktivní lysosomální proenzymy, aktivace v late endosomu nebo lysosomu POZDNÍ ENDOSOM

24 Protein sorting a processing - Golgi a post-golgi Golgi-enzymy: inserce do membrány drsného ER, pohyb transportními vesikly do GA. Ruzné GA - lokalisované enzymy (napr. glykosylacní) - podobná struktura: N-terminální doména (cytosol), 1 x transmembránový alpha-helix (důležitý pro lokalisaci v Golgi, zabrání transportu dále,? mechanismus), C-koncová doména (GA-lumen) s katalytickým místem A) Konstitutivní sekrece Kontinuální versus regulovaná (reakce na stimul) sekrece Proalbumin proteinu - Sorting do regulované dráhy - kontrola selektivní agregací proteinů. - Nematurované vesikly (pučící z trans-golgi) - zabalené do CLATHRINU, obsahují core tvořené agregovaným sekretorickým proteinem (k agregaci zřejmě dochází před inkorporací do vesiklu). B) Regulovaná sekrece - Regulované sekretorické vesikly (savčí buňky) obsahují 2 proteiny CHROMOGRANIN B a SECRETOGRANIN II (agregují při inkubaci při Proinsulin ph 6.5 a Ca, i v trans-golgi. Agregáty se netvoří při neutrálním ph (v ER)? Selektivní agregace regulovaných proteinu - sorting do regulovaných vesiklů Proteolytický processing pro-proteinu -některé proteiny plasmatické membrány a vetšina sekretovaných proteinu-syntéza jako inaktivní prekursory ( proproteiny ) (albumin, insulin ) -většinou probíhá v sekretorických vesiklech odvozených z trans-golgi Albumin Endoproteasy: Štěpí za sekvencemi Arg-Arg nebo Lys-Arg (kvasinkový homolog KEX2) savčí buňky : Furin, PC3, PC2 Insulin

25 Sorting proteinu z GA do apikální nebo basolaterární membrány - Plasmatická membrána polarisovaných epitheliálních bunek - 2 domény - apikální a basolaterární - ruzné proteiny - specifický sorting (řada mechanismů) - sorting v trans-golgi - proteiny, které finálně lokalisují na různých místech, v trans-golgi nalezeny na stejné membráně. - 2 typy vesiklu pučí z trans-golgi - 1 typ - fusuje s apikálni membránou, 2 typ fusuje s basolaterární membránou. Vesikly obsahují specifické Rab a V-SNARE proteiny - role v lokalisaci do správného místa. - např. proteiny s GPI (glycosylphosphatidyl inositol) kotvou - v různých typech buněk specifické lokalisace - kromě GPI kotvy nebyly identifikovány unikátní sekvence pro specifický targeting,? Mnohonásobné sekvence - Hepatocyty: všechny proteiny nejprve z trans-golgi do basolaterární membrány, poté jak basolaterární tak apikální proteiny - endocytosa do vesiklu - dráhy se odliší, basolaterární se vrátí zpět, apikální se prostřednictvím transportních vesiklu dostanou do apikální membrány - TRANSCYTOSA -role cytoskeletu BASO- LATERÁRNÍ VSV APIKÁLNÍ Chřipkový HA glykoprotein Infekce buněk VSV virem a chřipkovým virem

26 Receptorem zprostredkovaná endocytosa, sorting internalisovaných proteinů - Internalisace materiálu z okolí - fagocytosa (závislá na aktinu, pouze specialisované bunky) a endocytosa (tvorba membránových vesiklu o velikosti μm; většina eukaryotických buněk) Endocytosa: -pinocytosa (nespecifická, příjem kapek z okolí) -receptor-mediated endocytosis: specifický receptor na bunecném povrchu - vazba na extracelulární makromolekulu (ligand) - endocytosa, receptor - ligand komplex - inkorporace do intracelulárního transportního vesiklu CAVEOLAE (invaginace plasmatické membrány) obsahují membránový protein caveolin, obsahují některé receptorové proteiny - specifický typ endocytosy Clathrin-coated pit X nejčastější receptor- endocytosa CLATHRINOVÉ VESIKLY (clathrin coated pits) - tvoří asi 2 % povrchu některých buněk (napr. hepatocyty a fibroblasty) Ferritin LDL particles (low-density-lipoprotein) - savcí bunky

27 LDL (low-density lipoprotein) - PARTIKULE -přenásejí cholesterol v krvi nm v prumeru - vetsina savcich bunek produkuje povrchový receptor, který váze a internalisuje LDL partikule - po endocytose, LDL transport do lysosomu, hydrolasy štěpí ApoB na aminokyseliny a cholesterol, estery na cholesterol a mastné kyseliny - LDL receptor - glykoprotein 839 AK, transmembránový ApoB protein LATE ENDOSOMES - acidické ph - fibroblasty - internalisace cca 50 % povrchových proteinu / hod. - vetsina povrchových receptoru - opakovane umístí ligand uvnitr bunky a vrátí se do membrány. - napr. LDL receptory - cyklus za min X nekteré receptory (napr. insulin, rustové faktory) - cyklus jen 2-3 x a poté degradovány v lysosomech (- snízení citlivosti bunky k hormonální signalisaci) - disociace receptoru a ligandu - obvykle v late endosomech pozdní endosomy: obvykle blízko bunecného povrchu

28 LDL partikule Clathrin Coated pit Coated vesicle Clathrin triskelion Uncoated vesicle (early endosome) Sorting vesicle (late endosome) Separace LDL partikule od receptoru při nízkém ph (ph 5.0) - recyklace receptoru na plasmatickou membránu Transport vesicle Lysosome - degradace LDL na AK, cholesterol, mastné kyseliny

29 Ferrotransferrin Transferrinový receptor Apotransferrin se uvolní z transferrinovému receptoru při neutrálnímph Transport Fe Transferrin = majoritní glykoprotein krve, transportuje zelezo do bunek Apotransferrin - váže dva Fe3+ ionty a tvoří ferrotransferrin Transferrinový receptor - váže ferrotransferrin při neutrálním ph endocytosa Při ph <6, Fe3+ disociují z ferrotransferrinu Apotransferrin zustane vázán k transferrinovému receptoru při nízkém ph

30 Transcytosa: pohyb ligand buňkou Import extracellularního ligandu na jedné straně buňky, transport cytoplasmou a export z druhé strany Polarizované epithelialni bunky Při ph 7 uvolnění z receptoru Fc receptor - vazba Fc oblast IgG při ph 6

31 Molekulární mechanismy transportu pomocí vesiklu 3 typy obalených ( coated ) vesiklu (mají proteinový obal na cytosolickém povrchu) - transport proteinu ze zdrojové organely do cílové organely -během tvorby vesiklu - subjednotky obalového proteinu - polymerace okolo vznikajícího vesiklu -některé subjednotky obalových proteinu nebo s nimi asociovaných adapterových proteinu - role v selekci prenasených proteinu (cargo proteiny) - cargo proteiny - mají specifické sekvence, které je směrují do specifického vesiklu - Role GTP-vazebného proteinu regulujícího úcinnost tvorby vesiklu membrána GTP-vazebný protein Membránový receptorový protein solubilní cargo p. membránový cargo protein obalové a adapterové proteiny

32 VESIKLY: 1. Clathrinové - z plasmatické membrány a trans-golgi; do pozdních endosomu 2. COPI - retrograde směr mezi GA cisternami a z cis-golgi do drsného ER 3. COPII - z drsného ER do GA

33 1. CLATHRINOVE VESIKLY nm průmer - obal tvořený clathrinem (težký a lehký řetězec) Triskelion -assembly i bez membránového vesiklu

34 integralní proteiny vyloucené z transportního vesiklu Triskelion - vazba k tzc. assembly particle - obsahuje adapterové proteiny assembly particle - vazba i k membránovým proteinům -určení, které budou zahrnuty do pučiciho transportního vesiklu 3 typy assembly partikulí - AP1, AP2, AP3 - různé adapterové proteiny DYNAMIN - nezbytný pro tvorbu clathrin-coated pit - vazba a hydrolysa GTP -? regulace kontrakce a odškrcení vesiklu - inkubace b.extraktu s derivatem GTP, který nemůže být hydrolysován - akumulace clathrin-coated pits s prodlouzenymi krčky s polymerovaným dynaminem - neuvolni se Další dva proteiny - nezbytné pro tvorbu clathrinových vesiklu: AMPHYPHYSIN - vazba na dynamin a assembly particle SYNAPTOJANIN - vazba na amphyphysin a dynamin CLATHRIN-COATED VESICLE Depolymerace clathrinových vesiklu: clathrinové vesikly - stabilní při ph a iontovém slození cytosolu X ztrací clathrinový obal rychle po vzniku - asi role cytosolického Hsc70 (a dalsich chaperonu) - clathrin - recirkulace na další vesikly

35 2. COPI VESIKLY COPI vesikly - tvořeny z cytosolických komplexů coatomers obsahujících 7 polypeptidových podjednotek - polymerace na povrchu pučicích vesiklu a disociují pryč rychle po jejich uvolnení - některé podjednotky - spojka mezi membránovým proteinem a obalem - specificka inkorporace proteinu integralní proteiny vyloucené z transp. vesiklu Golgi cisterna ARF receptor ARF = malý GTP-vazebný protein hladina ARF-GTP - regulace podle potreby ARF-GTP - vazba na ARF-receptor COPI coatomer - vazba na ARF a další proteiny cytosolické strany GA Fatty acyl CoA - nutný pro uvolnení a maturaci vesiklu -? mechanismus Depolymerace obalu -? řídí hydrolysa GTP GTP analog - nedojde k hydrolyse ani k depolymeraci Retrograde transport - KDEL sekvence -vzbak COPα a β podjednotkam Kvasinkové sec mutanty

36 3. COPII VESIKLY (transport z ER do GA) - tvorba podobná jakocopi (analog Arf proteinu je Sar1 Cis-Golgi Pohyb podél mikrotubulu Fuse COPII vesiklu - tvorba ER-Golgi intermediárního kompartmentu Drsné ER

37 Specifické fuse vesiklu Fuse - poté co depolymerují obaly - vyzadují konservované skupiny proteinu nutné pro privedení vesiklu k cílovému partnerovi a poté pro fusi Komplex T-SNARE a SNAP25 Rab protein V-SNARE Akceptorová membrána? NSF,α,β,γ-SNAPs V-SNARE Depolymerace - odkryje specifické integrální membránové proteiny V-SNARE (inkorporované při pučeni ) - pro každý typ vesiklu - privedou vesikly k cíli Membrány vsech typu obsahují protein pro fusi (SNAP25) a 1-více integrálních membránových proteinu T-SNARE - kooperativní specifická vazba V-SNARE V-SNARE, T-SNARE a SNAP25 - dostatečné pro zprostředkování fuse (liposomy) - pomalu X v bunkách - fuse během sekund další proteiny NSF - tetramer, váže a hydrolysuje ATP α, β a γ - SNAPs (soluble NSFattachment proteins) - vazba NSF k membráně vesiklu GTP-vazebné Rab proteiny - regulatory pohybu vesiklu -struktura podobná Ras - GTP hydrolysa -? Regulace frekvence fuse - regulace pomeru Rab-GTP : Rab-GDP Prefusion complex Přidržení vesiklu u membrány Vesikly nesoucí V-SNARE - návrat k puvodní membráně

38 TARGETING SEKVENCE - ORGANELY (SKL) SYNTHESA A TARGETING DO MITOCHONDRIÍ A CHLOROPLASTU Mitochondrie a chloroplasty strukturně podobné -dvě membrány, chloroplasty navíc interní membránový kompartment - thylakoidy - vyuzívají proton-motivní sílu a F-ATPasy pro generování ATP - podobné elektron transportní proteiny - většina proteinu syntetisovana na cytosolických ribosomech, které nejsou vázány na drsné ER - uptaketargeting sequences - příjem proteinu větsinou vyžaduje energii a závisí na integrálních proteinech organel Mitochondrie - prekursorové proteiny - syntéza v bezbuněčném systému, pak přidání mitochondrií -inkorporace prekursoru do organel + odstřižení (většinou)sekvence

39 A) Transport do mitochondriální matrix Hlavní charakteristiky importu do mitochondrií 1) informace pro targeting do matrix je v N-terminální targeting sekvenci (fusní proteiny - experimenty) 2) Pouze nesbalené proteiny mohou být importovány 3) Translokace probíhá pouze v místech, kde jsou vnitrní a vnejsí membrána v blízkosti Nascentní prekursorový protein MSF Chaperon - energie z ATP Matrix-targeting sequence MSF se uvolní Hsc70 MSF (mitochondrial-import stimulating factor) - zabrání spatnému sbalení a agregaci prekursoru Transport přímo na Tom20/22 Tom40 = kanál vnejší membrány Transport do mitochondrií vyzaduje energii 3 zdroje energie 1) ATP hydrolysa v cytosolu - chaperony - udrzení proteinu v nesbaleném stavu 2) proton-motivní síla na vnitřní membráně -pro translokaci, ne pro vazbu na receptor, transmembránový potenciál (200 mv, matrix negativní) 3) ATP hydrolysa v mitochondriální matrix Tom receptory presun z 70/37 na 20/22 Proteasa odstepí N-koncovou matrix-targeting sekvenci Tim44 kanál vnitrní membrány Translokace do matrix vyzaduje proton motivní sílu vnitrní membrány Hsc60 Contact site Matrix Hsc70 chaperon Nekteré proteiny potrebují matrixový chaperonin Hsc60

40 Dlouhá sekvence hydrofobních AA na N konci, zastaví v Tom40, není odštěpena žádná z targetting sekvencí

41 B) Transport do vnitřní membrány Proteiny vnitrní a vnejsí membrány - inkorporace pomocí kotevních sekvencí receptor Zprostředkovávají přenos mezi vnějším a vnitřním kanálem (fce jako chaperony) kanál N-terminální matrix-targeting sekvence

42 C) Transport do dalších mitochondriálních kompartmentů Mezimembránový prostor - různé dráhy, často další sekvence Intermembrane space-targeting sequence (2.sekvence) Intermembrane space-targeting sequence (2.sekvence) Odstepení 2.sekvence Receptor + kanál

43 Transport do chloroplastu -N-koncová targeting sekvence, odštěpena při transportu do stroma - vyzaduje energii Prekursorvazba chaperonu Stromal import sequence A) Transport do stroma chloroplastu GTP Toc komplex Toc kanál - vazba GTP asi dulezitá pro otevrení kanálu Tic komplex Hsc70 stromal chaperon - Proteiny pravdepodobne importovány nesbalené - není proton-motivní síla - asi role ATP pro translokaci Odstepení sekvence

44 B) Transport do thylakoidu - dalsí sekvence - 4 thylakoid import systémy - nekteré vyuzívají ph gradient na membráne 2 ze 4 drah Protein zůstává nesbalen ArgArg Protein folding SRP dependent pathway ph dependent pathway

45 SYNTHESA A TARGETING DO PEROXISOMU Peroxisomy: - malé organely μm - jedna membrána - vsechny proteiny syntetizovány v cytoplasmě - volné ribosomy, inkorporace do peroxisomu - proteiny se v cytoplasmě sbalí do maturované konformace před importem - import vyzaduje ATP hydrolysu, nevyžaduje elektrochemicky gradient - targeting sekvence SKL (Ser-Lys-Leu) na C-konci (katalasa), vyjimečně na N-konci SKL uptake targeting sequence Apo catalase Heme Catalase tetramer PTSIR = solubilní receptor v cytosolu Komplex Pex14 receptor Jiné proteiny - signální sekvence na N-konci (thiolasa), po transportu je odstepena SKL sekvence se neodstepí

46 TRANSPORT DO / Z JÁDRA Transport proteinů a mrna Komplex jaderného póru - jaderný obal cytoplasmatická strana jaderná strana Vazba k jaderné lamině 50 (kvasinky) 100 (savčí buňky) proteinů (nukleoporiny) - více kopií Ionty, malé metabolity a globulární proteiny (do 60 kdal) difuse kanálem (H 2 0) X velké proteiny a ribonukleoproteinové komplexy neprojdou selektivně transportovány dovnitř/ven jádra za pomoci solubilních transporterových proteinů váží makromolekulu a interagují se specifickým nukleoporinem

47 Jaderné proteiny syntéza v cytoplasmě transport do jádra, NLS ( nuclear localisation signal ) různá struktura např. basické AK Pro-Lys-Lys-Lys-Arg-Lys-Val 4 cytosolické proteiny nutné pro import proteinů s basickou NLS sekvenci: Importin α, importin β TRANSPORT DO JÁDRA Nuclear import receptor Importin α vazba NLS Importin β interakce s FG nukleoporiny (i na cytosolických filamentech), mají mnohonásobné repetice krátkých hydrofobních sekvencí bohatých na phenyl-alanine a glycine (FG repeats) cargo Homology importinu: interakce s jinými NLS Ran (GTPasa) Ran-GTP a Ran-GDP Importin NTF2 (nuclear transport factor 2) bez spotřeby ATP x jiné proteiny vyžadují ATP interakce s Ran-GDP vrací ho do jádra Interakce s FG nukleoporiny Interakce s importinem β Ran cargo disociace komplexu Importin NLS Ran cargo + NTF2 Ran NLS FG repetice - interakce s importinem Translokace vyžaduje ATP hydrolysu Importin (α+β) cargo GTPase-accelerating protein Importin Ran Ran

48 TRANSPORT Z JÁDRA DO CYTOSOLU Nuclear export signal (NES) -různé typy - stimulace exportu jaderným pórem, někdy v kombinaci s NLS leucine - rich NES Nuclear export receptor = exportin - interakce s FG nukleoporiny a difuse pórem Importiny + exportiny skupina Karyopherins (14 v kvasinkách, 20 v savčích buňkách) Pouze u některých identifikovány NLS a NES na které se váží Některé fungují jako importiny i exportiny Některé exportiny role v exportu trna + některé mrna (asociované s některými hnrnp proteiny) role Ran X většina mrna transportovaná nezávisle na Ran Ran + NTF2 Ran Podobný mechanismus Ran Regulace transportu některých cargo transkripčních faktorů - Vazba ligandu stimuluje translokaci (odkrytí NLS) -Odštěpení sekvence, která je udržuje jinde (např. na membráně) - Modifikace (např. fosforylace) zvyšuje afinitu k importinu/exportinu exportin exportin cargo NES cargo exportin Ran cargo exportin Ran

49 TRANSPORT mrna Z JÁDRA DO CYTOSOLU Heterodimerní mrna-exporter protein (studium ts mutant kvasinek s defektem v exportu mrna) směruje většinu mrna ven z jádra jaderným pórem mutanty akumulují polyadenylovanou mrna v jádře homology u všech eukaryot nevyžaduje Ran malá podjednotka homologní s NTF2 interakce s NTF2 homologní doménou vetší podjednotky doména interagující s FG nukleoporiny větší podjednotka RNA vazebná doména vazba mrna spolu s mrnp proteiny + další proteiny vazba mrna -výběr mrna mrnp proteins

50 EXPORT mrnp (messenger ribonuclear protein complex) Slinné žlázy hmyzích larev Chironomous tentans model pro studium transportu mrna z jádra pomocí EM pre-mrna asociace s hnrnp proteiny uspořádání do kruhové mrnps s mrna (75 kb) kódují proteiny, které pomáhají larvám adherovat k listům mrnps (elektronová mikroskopie) transport jaderným pórem rozbalení během průchodu a vazba ribosomů po vstupu do cytosolu 5 konec vstupuje první Jaderný obal nukleoplasma cytoplasma

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2. Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina

Více

Molecular Biology of the Cell Fifth Edition

Molecular Biology of the Cell Fifth Edition Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů. doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Alberts Johnson

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Majeská Čudejková 3. Proteosyntéza Centrální dogma molekulární biologie Rozluštění genetického kódu in vitro Marshall Nirenberg a Heinrich Matthaei zjistili,

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)

molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) Glykoproteiny y Vytášek 2008 Glykokonjugát (komplexní sacharid) molekula obsahující jeden nebo více sacharidových řetězců kovalentně navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) nebo lipid (glykolipidy) Glykoproteiny

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =

Více

TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY

TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY TRANSPORT PŘES BUNEČNÉ MEMBRÁNY Plasmatická membrána - selektivně permeabilní bariera: esenciální molekuly (cukry, AA, lipidy.) vstupují do bunky; metabolické intermediáty zustávají v bunce; odpadní látky

Více

MBRO ) Membránový transport

MBRO ) Membránový transport MBRO1 2018 3) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů g) Sekreční dráha proteinů h) Rozpad

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

Intracelulární Ca 2+ signalizace

Intracelulární Ca 2+ signalizace Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární

Více

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

in Cl - Δµ s = RTln(C si /C so ) + zf(e i - E o ) MBR ) Membránový transport

in Cl - Δµ s = RTln(C si /C so ) + zf(e i - E o ) MBR ) Membránový transport MBR1 2016 3) Membránový transport d) Kanály e) Přenašeče a cotransportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů g) Sekreční dráha proteinů h) Rozpad proteinu

Více

2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk

2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk 2. Buněčné membrány a vakuoly rostlinných buněk Biologické membrány (blány): model tekuté mosaiky Povrchová membrána rostlinné buňky, plasmalema Endomembránový systém rostlinné buňky: definice, složení,

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa 8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika

Více

Endomembránový systém rostlinné buňky. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Endomembránový systém rostlinné buňky. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Endomembránový systém rostlinné buňky Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Endomembránový systém: systém vnitřních membrán eukaryotické buňky Součástí je: -Jaderný obal -Endoplazmatické

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace

Více

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk 3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak

Více

Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů

Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů Aleš ampl Proteiny Proteios - první místo (řecky) = Bílkoviny u většiny buněčných typů tvoří nejméně 50% jejich suché hmoty hrají klíčovou úlohu ve většině

Více

Přírodní polymery proteiny

Přírodní polymery proteiny Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů

Více

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus 10.10.2016 Nejjednodušší forma života (viry neschopnost samostatné reprodukce) Základní stavební a funkční jednotka organismů schopná se dělit Spojeno s

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.

BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D. BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné

Více

Má tajemný clusterin u dětí v septickém stavu aktivitu chaperonu? J. Žurek, P.Košut, M. Fedora

Má tajemný clusterin u dětí v septickém stavu aktivitu chaperonu? J. Žurek, P.Košut, M. Fedora Má tajemný clusterin u dětí v septickém stavu aktivitu chaperonu? J. Žurek, P.Košut, M. Fedora Klinika dětské anesteziologie a resuscitace, Lékařská fakulta MU, Fakultní nemocnice Brno DNA transkripce

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou

Více

Syllabus přednášek z biochemie

Syllabus přednášek z biochemie Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná

Více

Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace. Termíny přednášek

Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace. Termíny přednášek Plazmatická membrána, buněčná stěna, kompartmentalizace doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Termíny přednášek 4.10.

Více

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin 4. Degradace bílkovin Degradace - několik proteolytických cest, specifických pro určitý buněčný kompartment REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN 4. Degradace bílkovin 4. Degradace bílkovin Degradace bílkovin

Více

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza 19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,

Více

3) Membránový transport

3) Membránový transport MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných

Více

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných

Více

Katabolismus - jak budeme postupovat

Katabolismus - jak budeme postupovat Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův

Více

Translace (druhý krok genové exprese)

Translace (druhý krok genové exprese) Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů) 1 Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi

Více