Možnosti a limity výzkumu ve speciální pedagogice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Možnosti a limity výzkumu ve speciální pedagogice"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Možnosti a limity výzkumu ve speciální pedagogice Miluše Hutyrová a kolektiv Olomouc 2013

2 Oponenti: doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D. Mgr. Martin Fink Seznam autorů: Mgr. Miluše Hutyrová, Ph.D. Mgr. Miroslava Adamík Šimegová, Ph.D. Mgr. Dita Finková, Ph.D. PaedDr. Tatiana Gogová, PhD. Mgr. Martin Kmeť Dr. Katarzyna Kochan PhDr. Mgr. Petr Kopečný Mgr. Mariana Koutská PhDr. Ľubica Kročanová Mgr. Pavel Kučera doc. PaedDr. Jana Lopúchová, PhD. Mgr. Martin Dominik Polínek, Ph.D. PaedDr. Andrea Prečuchová Štefanovičová, PhD. PhDr. Alena Říhová, Ph.D. Dr. Ewa Małgorzata Skorek, PhD. prof. PaedDr. Milan Valenta, Ph.D. prof. PaedDr. Alica Vančová, CSc. doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. Miluše Hutyrová a kolektiv, 2013 Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 ISBN vydání

3 Obsah Úvod 7 1 OHNISKOVÁ SKUPINA S OSOBAMI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (ZKUŠENOSTI, VÝZKUMNÁ ZPRÁVA) Úvod a teoretický rámec ohniskové skupiny Cíle kvalitativní části šetření ohnisková skupina I Metodologie šetření (ohnisková skupina I.) Výběr a popis výzkumného souboru Skupinová dynamika, kategorizace a analýza získaných údajů OS I Diskuse a závěr 15 2 PODPORA SOCIÁLNÍ INKLUZE JEDINCŮ SE SYMPTOMATICKOU PORUCHOU ŘEČI VE VĚKU MLADŠÍ DOSPĚLOSTI Úvod Teoretická východiska Cíle šetření a metodologie Charakteristika výzkumného vzorku Výsledky šetření Diskuze Závěr 29 3 SPECIFIKA NARUŠENÉ NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE U OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA TEORETICKÁ VÝCHODISKA A PARTIKULÁRNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÝCH ŠETŘENÍ Uvedení do problematiky Výzkumná šetření uvedení Výzkumná šetření metodologie Výzkumná šetření dílčí výsledky Závěr 40 4 ZAČLENĚNÍ KULTURY DO VZDĚLÁVÁNÍ NESLYŠÍCÍCH ŽÁKŮ ZŠ V ČESKÉ REPUBLICE, FRANCII A ŠVÉDSKU Úvod Význam kultury v evropské vzdělávací politice Status znakového jazyka v evropské jazykové politice Neslyšící žáci ZŠ v kontextu vzdělávacího systému České republiky, Francie a Švédska 46 3

4 4.5 Začlenění tématu kultury do kurikula pro neslyšící žáky ZŠ v ČR, Francii a Švédsku Vymezení cílů výzkumu Výsledky Závěr 54 5 SLUCHOVĚ POSTIŽENÍ VE FILMU Uvedení do problematiky Filmy s tématikou sluchového postižení Výzkumné šetření uvedení a metodologie Výsledky výzkumného šetření Závěr 67 6 ŠPECIFICKÉ ASPEKTY VČASNEJ SOCIÁLNEJ INTEGRÁCIE DETÍ SO SLUCHOVÝM POSTIHNUTÍM Úvod Výskumný problém Použité metódy skúmania a skúmaná vzorka Výsledková časť Záver 73 7 SATURÁCIA ŠPECIÁLNYCH EDUKAČNÝCH POTRIEB U JEDNOTLIVCOV SO ZRAKOVÝM POSTIHNUTÍM Úvod Z výskumu Vyhodnotenie výskumných aktivít 88 8 ŠKOLNÍ ZRALOST DĚTÍ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Úvod do problematiky a charakteristika předškolního období Systém předškolního vzdělávání Výstupní kompetence žáka ukončujícího předškolní vzdělávání Školní zralost a připravenost dětí Oblasti posuzování školní zralosti Somatický vývoj a zdravotní stav Kognitivní funkce Pracovní předpoklady a návyky Úroveň zralosti osobnosti Závěr INTERDISCIPLINARITA A INOVÁCIE V REHABILITAČNÝCH, KOREKČNÝCH A TERAPEUTICKÝCH POSTUPOCH ŠPECIÁLNÉHO PEDAGÓGA SO ZAMERANÍM NA DETI RANÉHO A PŘEDŠKOLNÉHO VEKU S POŠKODENÍM CNS 103 4

5 9.1 Psychomotorický vývin z interdisciplinárneho pohľadu Vývin motorickej sféry fylogenetické a ontogenetické aspekty Aplikácia poznatkov z neurofyziológie, neuropsychológie a biomechaniky do pedagogickej činnosti Neurokineziterapia ako terapia interdisciplinárneho charakteru a jej využitie v špeciálnopedagogickej praxi Ruka a mozog vzájomné vzťahy Výsledky výskumu vplyvu postupov neurokineziterapie na rozvoj motorickej sféry u detí s DMO a MR Záver KOMPARÁCIA NIEKTORÝCH DIAGNOSTICKÝCH NÁSTROJOV U JEDNOTLIVCOV S MENTÁLNYM A VIACNÁSOBNÝM POSTIHNUTÍM Úvod Günzburgova Metodika pedagogickej analýzy a curricula P-A-C Funkčná škála hrubej motoriky GMFM 66 (Gross Motor Function Measure 66) Pediatrické hodnotenie zdravotného postihnutia PEDI (Pediatric Evaluation of Disability Inventory) Záver ČITATEĹSKÉ SPOSOBILOSTI U RÓMSKYCH ŽIAKOV Úvod Výskumný súbor Metodológia Výsledky Závery ÚHLY POHLEDŮ NA PROBLÉMY V CHOVÁNÍ U DĚTÍ Úvod Teoretická východiska Cíle výzkumného šetření Stanovení problému, formulace výzkumných otázek Metodologie Výběr respondentů, charakteristika souboru Struktura rozhovoru Průběh šetření Výsledky a jejich analýza Diskuse a závěr HRŮZOSTRAŠNÝ PŘÍBĚH JAKO TERAPEUTICKÉ AGENS? Úvod Ambivalentnost strachu 157 5

6 13.3 Rehabilitace hrůzy a děsu jako léčivého prostředku Experiment v psychoterapii Metodika a cíle výzkumného šetření Realizace výzkumu Výsledky výzkumného šetření Závěr OBRAZ POSTIŽENÝCH VE VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLECH PRO TŘÍDU ZŠ Úvod Obraz postižených v učebnicích pro nejmladší žáky Závěr HODNOTENIE ÚSPEŠNEJ - NEÚSPEŠNEJ ŠKOLSKEJ INTEGRÁCIE INTELEKTOVO NADANÝCH DETÍ PEDAGÓGMI ZÁKLADNEJ ŠKOLY Úvod Nadané dieťa v kontexte edukácie teoretické vymedzenie Úloha rodiny, školy a spoločnosti Screening a identifikácia nadaných detí Modely edukácie nadaných žiakov na Slovensku a úspešnosť integrácie Problémy intelektovo nadaných detí a edukácia Výskum Zhrnutie zistení výskumu Záver 196 SHRNUTÍ 198 SUMMARY 198 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 199 JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK 213 O AUTORECH 216 6

7 Úvod Publikace představuje přehled výzkumných projektů a teoretických východisek z jednotlivých oblastí speciální pedagogiky. Jednotlivé kapitoly představují jednotlivé výzkumné studie, které realizovali odborníci v dané problematice jak z akademického prostředí, tak i z praxe. V patnácti kapitolách nastiňuje konkrétní problematické oblasti oboru, možnosti výzkumných trendů a jejich aplikaci v praxi. Kapitoly zaměřené na problematiku osob s mentálním postižením popisují zkušenosti s realizací ohniskové skupiny u této populace či komparaci diagnostických nástrojů. Oblasti komunikace se věnují příspěvky o podpoře sociální inkluze jedinců se symptomatickou poruchou řeči a neverbální komunikaci osob s poruchou autistického spektra. K tématu kulturních potřeb osob se sluchovým postižením se vyjadřují autoři kapitol o osobách dané cílové skupiny ve filmu a komparativní studie o začleňování kultury neslyšících žáků základních škol v různých zemích. Jiné kapitoly pojednávají o aspektech školní zralosti a edukace žáků se zrakovým postižením nebo o významu sociální integrace dětí se sluchovým postižením. Ostatní příspěvky se zabývají problematikou inovací rehabilitačních, korekčních a terapeutických postupů u dětí s poškozením CNS, čtenářskou způsobilostí romských žáků, úhly pohledů na problémy v chování dětí, experimentem v dramaterapii, obrazy osob s postižením ve vzdělávacích materiálech polských základních škol a hodnocením úspěšnosti školské integrace žáků mimořádně nadaných. Stále zůstavají otevřené některé otázky, např. interdisciplinární pojetí výzkumných šetření, využití kvantitativní a kvalitativní metodologie a možnosti a meze těchto přístupů.věříme, že společné sdílení poznatků a zkušeností bude pro všechny zúčastněné kreativní, podnětné a užitečné. V Olomouci, prosinec 2013 za kolektiv autorů Miluše Hutyrová 7

8

9 1 OHNISKOVÁ SKUPINA S OSOBAMI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM (ZKUŠENOSTI, VÝZKUMNÁ ZPRÁVA) Milan VALENTA 1.1 Úvod a teoretický rámec ohniskové skupiny Ohnisková skupina (blíže viz Morgan, 2001) využívaná v kvalitativně orientovaném šetření jako metoda sběru dat v tematických oblastech (ohniscích) zahrnující mnohoúrovňové zkušenosti probandů je postavená na interakci, vzájemné zpětné vazbě a na skupinové dynamice. V případě osob s mentálním postižením, se účinnost ohniskové skupiny výrazně zvyšuje se zkušeností osob s postižením s účastí v tzv. skupinách sebeobhájců, což ovšem nebyl případ dále popsaného šetření, nicméně členové skupiny se velmi dobře znali, protože se jednalo o uživatele sociálních služeb stejného denního stacionáře, což bylo nutným předpokladem fungování skupiny. Pro ohniskovou skupinu (dále OS) s osobami s těžším mentálním postižením se doporučuje (Lečbych, 2008) moderovat diskuzi více direktivně, aktivně se ptát participientů a žádat jejich odpověď, opakovaně upozorňovat na otázky a tyto také přeformulovávat a simplifikovat v případě, že odpovědi nejsou relevantní otázkám. Je nutno dále počítat s principem magického klíče, který se projevuje v opakování odpovědí členů skupiny, kteří byli tázáni dříve ( správnost odpovědí těchto byla schválena např. přikývnutím či mlčením moderátora skupiny). 1.2 Cíle kvalitativní části šetření ohnisková skupina I. Cílem šetření bylo zmapování a porozumění vyšším potřebám (ad Maslowova pyramida potřeb) a způsobu saturace těchto potřeb u členů výzkumného souboru uživatelů sociálních služeb DS Kopretina Kopřivnice-Vlčovice identifikování základních problémů a překážek saturace pro účely komunitního plánování v dané lokalitě. Výzkumný cíl lze rozdělit na následující výzkumné otázky: 1. Jak jsou saturovány potřeby seberealizace v oblasti pracovních aktivit uživatelů sociálních služeb (dále US)? 2. Jak jsou saturovány potřeby seberealizace v oblasti zapojení se do života obce US? 3. Jak jsou saturovány potřeby seberealizace v oblasti osobního rozvoje US? 1.3 Metodologie šetření ohnisková skupina I. Vzhledem ke zvolené metodě sběru dat (ohnisková skupina, dále OS) se výzkumníci (moderátoři OS prof. Milan Valenta a doc. Jan Slavík) rozhodli pro neexperimentální výzkumný plán, jehož hlavním posláním je deskripce a klasifikace (kategorizace) zkoumaných fenoménů, z typů neexperimentálních výzkumných designů byl pak zvolen orientační výzkum zaměřený na zorientování se a porozumění problému (fenoménu). Jedinou metodou této části šetření byla ohnisková skupina, realizována jako první v pořadí tří ohniskových skupin (OS I. uživatelé soc. služeb, OS II. odborníci z praxe a úředníci, OS III. rodiče US) jakožto kvalitativní část designu šetření zaměřeného na projekt ESF Plánování rozvoje sociálních slu- 9

10 žeb v Kopřivnici na období OS se realizovala v DC Kopretina, obsahem příspěvku je zpracování výsledků první ohniskové skupiny, tj. OS I. Kvalitativní části předcházela distribuce dotazníků respondentům (kvantitativní část šetření), z nichž někteří byli členy následných dvou ohniskových skupin. Vybrané položky dotazníku byly v ohniskové skupině transformovány na ohniska témata skupiny. Takto došlo k triangulaci metod a zdrojů dat i výzkumných designů. Jako témata ohniska skupiny byly využity následujících položky dotazníku kvantitativní části šetření (část C: Oblast potřeb občana se zdravotním postižením omezení, která pociťuje ve svém běžném životě): 1. omezení v pohyblivosti, 2. omezení v soběstačnosti (péče o sebe), 3. omezení v komunikaci, 4. omezení v domácím prostředí, 5. omezení v zapojení se do života v obci, 6. omezení v pracovních činnostech, 7. omezení v osobním rozvoji, 8. omezení v řešení problémů. Vzhledem k časové dispozici jedné ohniskové skupiny (do 90 minut) bylo zřejmé, že se nepodaří otevřít a saturovat všechna témata ohniska vytěžovaná z dotazníku. Z tohoto důvodu bylo stanoveno pořadí priorit tří dotazníkových položek: 1. Omezení v pracovních činnostech (s výběry uplatňování toho, co už umím osvojování si pracovních dovedností pro svou potřebu příprava na zaměstnání pracovní zařazení jiné). 2. Omezení v zapojení se do života v obci (nakupování doprava veřejnými prostředky úřady, instituce, služby volný čas (např. jít za sportem, za kulturou) jiné). 3. Omezení v osobnostním rozvoji (přístup k novým informacím rozvíjení osobních zájmů další vzdělávání (doplňující) jiné). Co do způsobu komunikace moderátorů se skupinou pro potřeby částečné simplifikace, vizualizace a strukturace témat, ohnisek skupiny vypracovala členka výzkumného týmu Mgr. Holubová systém situačních (a částečně piktogramizujících ) obrázků, které napomohly transferu témat do zjednodušené a přehledné podoby se čtveřicí/pěticí voleb, z nichž si proband šetření mohl vybrat (a svou volbu/volby odtrhnout a mít v ruce ), každá volba byla navíc zpřehledněna symbolikou (blíže viz příloha I.): 1. ohnisko: JÁ A PRÁCE (tj. omezení v pracovních činnostech) dělám něco užitečného (obrázek pletení košíků, práce se dřevem, tkaní koberců a symbol smějícího se smajlíka = pracuji pro radost) částečně pracuji (obrázek zametající postavy a symbol kovových mincí a jedné bankovky = pracuji na částečný úvazek, např. jednou týdně) chodím do práce (obrázek postavy vstupující do skladiště a symbol více bankovek = pracuji na plný úvazek denně) prázdný obrázek (tj. jiná volba) 2. ohnisko: MŮJ ŽIVOT V OBCI (tj. omezení v zapojení se do života v obci) nakupování (obrázek postavy s nákupním vozíkem a symboly potravin) doprava veřejnými prostředky (postava držící se madla v autobuse a symboly vlaku, autobusu, tramvaje či trolejbusu) vyřizování potřebných věcí (postava u přepážky a symbolika policie, pošty, czechpointu) volný čas (tančící postava a symboly divadla, kina, kuželek) 10

11 3. ohnisko: MÁM INFORMACE (omezení v osobnostním rozvoji) povídáme si (skupinka hovořících postav) jsem na počítači (silueta postavy s symbolem) čtu si (postava s novinami) sleduji televizi (silueta postavy sedící před televizí) poslouchám rádio (silueta postavy sedící u rádia). 1.4 Výběr a popis výzkumného souboru Participienti OS byli vybráni metodou samosběru (skupinový výběr), která je založena na principu dobrovolnosti a aktivního zájmu zapojit se do šetření. Jednalo se o uživatele sociálních služeb denního stacionáře Kopretina Kopřivnice-Vlčovice v počtu 14 participientů, z čehož bylo 10 mužů a 4 ženy ve věkovém rozmezí 24,6 37,1 (průměrný věk 31,5). Z hlediska hloubky postižení se jednalo o klienty (kvalifikovaný odhad) s lehkou nebo středně těžkou mentální retardací, přičemž u dvou US se jednalo patrně o horní pásmo (až hraniční pásmo) lehké mentální retardace. Pro potřeby anonymity šetření jsou odpovědi respondentů, tj. uživatelů služeb (US), řazeny pod kódy US 1 US Skupinová dynamika, kategorizace a analýza získaných údajů OS I. Moderátoři pro nastartování skupinové dynamiky a aktivity v OS a pro eliminování ostychu z neznámých osob (tj. především moderátorů) a novosti situace na počátek sezení zvolili dramickou (warming-up) techniku na seznámení s chozením v prostoru. Technika vnesla do sezení uvolnění, byla spontánní a vyřešila problém oslovování (jmény), seznámila (alespoň orientačně) se jmény členů OS, nastartovala skupinovou dynamiku. Poté pracovník zařízení představil členy OS účastníky, moderátory, zapisovatelky. Participienti byli dále seznámeni s účelem OS a formami práce (viz metodologická část zprávy). Z hlediska specifiky řízení OS s osobami se SMR bylo rozhodnuto hovořit postupně po kruhu k ohniskům, průběžně a opakovaně byla do dialogu formami generalizovaných dotazů vtahována skupina (spíše s menším úspěchem). Verbatim a záznamy moderátorů byly následně kategorizovány, čímž se generovaly následující kódy pro kvantifikaci a analýzu odpovědí US v rámci třech výše popsaných témat ohnisek OS. I. ohnisko JÁ A PRÁCE Z možných a vizualizovaných voleb tématu (dělám něco částečně pracuji chodím do práce jiná volba) si US zvolili (volby nebyly neomezené počtem kartiček): 4krát chodím do práce (tj. denní pracovní činnost za mzdu) 10krát práce pro radost (tj. ve stacionáři tedy jakási sociálně-terapeutická pracovní aktivita) Kód 1 Práce pro radost (ve stacionáři) US 8 verbálně nekomunikuje, omezeně nonverbálně (mimika, přikývnutí), zvolila si kartičku práce pro radost. US 9 ráda vyrábí ve stacionáři koberce. US 11: Já dělám koberce. 11

12 Kód 2 Chodit příležitostně do práce za malou mzdu Explicitně absence této volby, pouze implicitně lze ke kódu vztahovat odpovědi US1: Já jezdím uklízet do Frenštátu Já to mám do května v tym Frenštátě a pak se uvidí. Jsem jeden týden tam a jeden týden tady. Dostáván za to peníze a baví mě to. Kód 3 Chodit denně do práce za mzdu US 1: Já bych chtěl zkusit chodit do práce, jsem z domu zvyklý dělat se dřevem, tak bych to chtěl aspoň zkusit, jestli by to šlo, to dřevo. US 6 by těšilo chodit do práce, dělat něco lehkého, něco se dřevem, ale zatím neví co: Já bych též chtěl chodit do práce. U 7 pomáhá již s obědy v centru a vyřkl přání, aby to mohl dělat denně vybral si kartu za peníze. Na zpětnovazebnou ujišťující otázku moderátora potvrdil, že by chtěl pracovat pravidelně za mzdu. US 10 vybraná karta pravidelné práce: Já dělám rámečky, košíky, všecko možné a mě to tu baví chodit. Aji na stavu mě baví dělat. US 12 vybraná karta pravidelné práce: Hrozně ráda tady chodím a hrozně ráda vyšívám. Zkoušela jsem aji košíky, ale ty mi moc nejdou. Kód 4 Potřeba změny pracovní aktivity US 13: Já jsem tu učila košíky a něco jsem se tu naučila, od začátku až do konce a když něco nevím, tak mi někdo poradí. Dělala jsem i zvonky. Pocítila jsem, že potřebuji nějakou změnu, protože dělat košíky každý den, několik měsíců, rok potřebovala jsem změnu. Na otázku moderátora, zda by chtěli US dělat něco jiného, než nabízí DS, tj. práce se dřevem, košíkářství a práce na stavu, odpovídá US 9: Navlíkat korálky. Později bez výzvy ještě US 5 projevuje přání spravovat boty, viděl to v televizi, ale nezná nikoho, kdo to dělá. Kód 5 Pozitivní reflexe pracovních aktivit v denním stacionáři US 4: Když jsem přišel tady poprvé, tak ta výroba košíků tu vůbec nebyla, neměli jsme ani dílnu, byla tu jen tělocvična, potom někdo přišel s tím, že by se ta dílna mohla udělat a mohly by se začít dělat košíky, nakoupily se stroje, pediky, a začali jsme pracovat. Než jsem začal dělat košíky, pracoval jsem na stavech, košíky pro mě byly něco nového. Je to výborná práce a líbí se mi dělat košíky. US 7 líbí se mu výroba košíků i koberců, pracuje na nich každý den. US 13: Ráda tady chodím. Na košíky potřebuji sílu, odbýt se to nemůže. Kód 6 Nepochopené otázky US 2: Košíky je podnos kulatý z překližky, který se vyvrtá, pak se zahne, zahnou konce a pak se plete. Tři řady a když se to zlomí, tak se musí vyměnit na otázku moderátora, kterou volbu si US vybrali, o které budou hovořit, na opakovanou výzvu opět US 2: Košíky nejsou jednoduché, žádná sranda, někdy za známky, někdy bez známek, někdy za smajlík. 12

13 Kód 7 Nedůvěra v sebe (vzhledem k možnosti práce za peníze) US 14: Rád dělám se dřevem, pomáhal jsem s frézováním, řezáním, broušením, všechno jsem mu dělal. Výrobky jsem dělal a tu stěnu jsem dělal ještě v dílně s Vlastou. Pak jsem se naučil dělat košíky. US si ovšem zvolil kartu se smajlíkem práce pro radost, a přestože o své práci hovoří kvalifikovaně, za peníze si pracovat netroufne. Kód 8 Nereálné představy Tyto nereálné představy a nereálné pracovní aspirace se vyskytly pouze u jediného participienta, všichni ostatní členové OS vykazovali až překvapivě zcela reálné aspirace. US 2: Já bych pracoval za peníze autem. Vozil bych někoho autem, kdyby mi to auto někdo daroval. Kód 9 Reflexe vlastního vývoje v oblasti pracovních dovedností typu už jsem se něco naučil, už něco dělám Tento kód je společný pro všechny členy OS, každý z nich přiznává, že ve stacionáři pracuje (tj. výroba košíků, koberců, práce se dřevem) s tím, že lze vyvodit implicitně, že se práci naučili ve stacionáři, obecně byla zaznamenána pouze pozitivní emocionální vazba na (nejen tuto) práci. US 1: Já jezdím uklízet do Frenštátu. US 3: Když já začínám tudy jezdit, tak jsem ani neznal ty košíky, potřeboval jsem se to naučit, už vím, jak na to košíky plést a i flašky. Když něco potřebují v dílně, tak jdu i natřít ty desky. US 4: Než jsem začal dělat košíky, pracoval jsem na stavech, košíky pro mě byly něco nového. US 14: Rád dělám se dřevem, pomáhal jsem s frézováním, řezáním, broušením, všechno jsem mu dělal. Výrobky jsem dělal a tu stěnu jsem dělal ještě v dílně s Vlastou. Pak jsem se naučil dělat košíky. US 13: Já jsem tu učila košíky a něco jsem se tu naučila, od začátku až do konce a když něco nevím, tak mi někdo poradí. Dělala jsem i zvonky. II. ohnisko MŮJ ŽIVOT V OBCI Z možných a vizualizovaných voleb tématu (nakupování doprava veřejnými prostředky vyřizování potřebných věcí volný čas) US preferovali následující možnosti (počet voleb nebyl omezen): - nakupování 8krát - doprava veřejnými prostředky 5krát - vyřizování potřebných věcí 6krát - volný čas 5krát Kód 1 Zkušenost s pravidleným dojížděním na krátkou vzdálenost Na otázku moderátora k dojíždění do DS Kopretina zareagovali všichni US s tím, že dojíždí do stacionáře z Kopřivnice bez doprovodu rodičů, sami či v menší skupině. Tuto zkušenost a dovednost mají všichni uživatelé. S dojížděním na delší vzdálenost by však měli velké problémy nebo by je vůbec nezvládli viz další kódy. 13

14 Kód 2 Zkušenost s trávením volného času a aktivitami na veřejnosti Tuto zkušenost deklarovali všichni US ať již implicitně či přímo. US 2: Já jsem chodil do tanečních. US 14: Já chodím s mamkou na poštu, vyřizuju občanku, všechno vyřizuju s mamkou, byl jsem i na bowlingu, chodím na výlety, exkurze a rád nakupuju. US 13: Chodím na bowling, na exkurze, na výlety, jsem ráda, že s nima někam chodím, jsem ráda, že se někam dostanu. Sama chodím do kostela a chodím tam ráda. US 11: Já chodím nakupovat s maminkou. US 10: Mě baví bowling, kino, koně a turistika a exkurze. Neumím si sám nakoupit, chodím s rodiči. Autobusem jezdím sám. US 9: Chodím nakupovat sama i s rodiči. US 8 komunikuje nonverbálně s rodiči chodí na úřady, s doprovodem jezdí autobusem, ale třeba v kině nebyla. US 7 si vybral všechny volby: Chodím též na nákup do obchodu, jezdím autobusem do práce do Vlčovic, jezdíme v sedm ráno. Dom jezdíme o půl třetí. Jezdím úplně sám. Nakupuji sám i s rodiči. Chodím do večerky. Umím počítat peníze. Chodím sám na hokej. US 6 chodí nakupovat s rodiči, na poštu zajde sám. US 1 věci vyřizuje se sestrou. US 4: Jezdím autobusem sám, ale nejel bych dál, kam to neznám, třeba do Brna. Nakupovat chodím většinou s našima, ale když chce mamka třeba rohlíky, tak můžu zajít sám. Nikdy jsem v kině sám nebyl, to bych netroufl. Sám chodí ven na procházky. US 4: Nejhorší je pro mě, protože já chodím s mamkou nakupovat a když mamka něco zapomene, tak jsem šel koupit sám vodu do Alberta. A šlo to. Ale je to donést, tak už chodím jen s mamkou. Tak potřebuju nějak to víc i naučit. A doprava my jezdíme s kamarády autobusem. US 2: Chodím nakupovat s mamkou, z Kopretiny jezdím sám, jinam jezdím s mamkou. Kód 3 Zkušenost s trávením volného času doma US 13 využívá doma počítač, přestože přiznává, že jí to moc nejde a že Mi to doma nikdo tak nevysvětlí. US 2 doma poslouchá hudbu a hraje playstation, s taťkou pracuje na opravě aut v dílně. Kód 4 Touha něco zlepšit a více se osamostatnit (v realizaci aktivit II. tématu ohniska) Přání více se osamostatnit je všeobecnou tendencí v OS, členové skupiny na tuto možnost reagovali zvýšenou emocionalitou, jednalo se především o okruhy cestování, nakupování a vyřizování svých záležitostí na úřadech. US 13 by se chtěla zlepšit v práci na počítači, ale vybrala si všechny volby. US 13, US 1, US 4, US 3 by se chtěli naučit jezdit dopravními prostředky na větší vzdálenosti ( nejel bych dál, kde to neznám, třeba do Brna do Ostravy a Olomouce bych nenašla autobus někde nějak sám na výlet, tak to ani vlakem ne ). US 5, US 12, US 11, US 10, US 6, US 1 by se chtěli naučit nakupovat sami (bez doprovodu rodičů či sourozenců). US 7, US 6 by se chtěli naučit vyřizovat věci na přepážce sami. US 2 by se chtěl naučit tančit a dělat diskotéky. US 9 se vyjádřila pro volný čas, protože ráda tančím a ráda cvičím. 14

15 Kód 5 Potřeba podpory (v realizaci aktivit II. tématu ohniska) US svoji potřebu podpory demonstrovali především doprovodem (doprovázením rodičů) rodičů na nákupy a především při vyřizování svých věcí na institucích: US 14: všechno vyřizuji s mamkou. US 13: I na městský úřad bych šla vyřizovat občanku s mamkou. Ale objevil se i případ překonání této potřeby (US 13): Když mám vyřizovat nějaké věci, tak k tomu potřebuju nějakého dobrého člověka, na kterého se můžu spolehnout někdy, když nakupuji, tak si říkám, škoda, že tiu není mamka, abych se s ní mohla poradit, ale pak jsem ráda, že se rozhodnu sama Potřeba podpory při nákupech US 12, 11, 10, 8, 6. Potřeba podpory při vyřizování věcí US 12, 9, 8, 7, 6, 1, 14. Potřeba podpory při volnočasových aktivitách na veřejnosti návštěva kina (US 4, 10), bowling, výlety, exkurze (US 14, 13, 10), koně, turistika (US 10). Kód 6 Zkušenost s aktivitami realizovanými v obci a na veřejnosti bez podpory (doprovodu) Tato zkušenost je ve skupině marginální a týká se především dopravy do DS (všichni US viz výše), nákupů (US 13, 9, 7, 4, částečně i US 3: Nejhorší je pro mě, protože já chodím s mamkou nakupovat a když mamka něco zapomene, tak jsem šel koupit sám vodu do Alberta. A šlo to.) a některých jednoduchých volnočasových aktivit: US 13: Sama chodím do kostela a chodím tam ráda. US 6 si zvládne na poštu zajít sám. US 4 chodí sám na procházky. US 1 si troufne sám na bowling. US 7 chodí sám na hokej. III. ohnisko: MÁM INFORMACE Z možných a vizualizovaných voleb tématu (povídáme si jsem na počítači čtu si sleduji televizi poslouchám rádio) US vybrali následující možnosti, přičemž aktivita již byla významně poznamenána jejich únavou, odjezdem US domů a ukončením OS: - povídáme si 2krát - jsem na počítači 2krát - čtu si bez volby - sleduji televizi 2krát - poslouchám rádio 4krát 1.6 Diskuse a závěr Mentální postižení lze klasifikovat přinejmenším podle čtveřice modelů (Lečbych, 2008). Medicínský model přistupuje k mentálně postiženému jako k pacientovi, důraz je kladen na nedostatky a omezení, model sociální péče zase vyzdvihuje altruismus a soucit ke znevýhodněným osobám a nabízí (v rámci možností) komplexní péči, zatímco popisný model se vyhýbá jakémukoliv nálepkování a definování retardace pro potřeby nejrůzněji zaměřených občanských sdružení a pracovních skupin. Tzv. ekologický model vytěžuje inkluzivní přístup k takto postiženým občanům, jeho snahou je řešit praktické problémy této inkluze (tj. pře- 15

16 devším interakce s prostředím pracovní, v oblasti bydlení, učení se, využívání komunitních zdrojů,...). Ekologický model se v posledních letech stal tendenčním a souvisí s mírou podpory, která US náleží, aby se mohli co nejvíce zapojit do života v komunitě obce. Komunitní plánování pokud chce být efektivní musí akceptovat tento ekologický model. Z výzkumné zprávy ohniskové skupiny I. lze v tomto směru doložit následující suportivní závěry pro ekologický model pojetí mentálního postižení (pro daný výběr): - Nepotvrdilo se klišé pracovního syndromu osob s mentální retardací tvrdící, že dospělý mentálně retardovaný jedinec nemá potřebu a vnitřní motivaci k systémové a pravidelné práci (laicky je líný ). Naopak, OS dokládá značnou vnitřní motivaci a připravenost ke smysluplné práci i chuť pracovat za mzdu, a to i pravidelně, objevily se dokonce tendence k rozšíření zvládnutých pracovních aktivit. Celkové naladění skupiny k pracovním aktivitám lze hodnotit jako velmi pozitivní. Problémem (s odkazem na nálezy dalších OS) je však systém následných služeb, tj. absence APZ (agentury podporovaného zaměstnávání) a institutu tzv. job manažerů, chráněné dílny či chráněných pracovních míst, fungující sociálněterapeutické dílny, job klubů etc. v lokalitě šetření. - Účastníci šetření jsou pozitivně nastaveni na to, využívat více komunitní zdroje, a to především samostatně, což se demonstruje především v oblasti cestování, nakupování, vyřizování svých záležitostí na institucích, zapojení se do volnočasových aktivit na veřejnosti. Přestože mnoho z nich má zkušenost s asistovanou i samostatnou aktivitou na veřejnosti, skupinová tendence ukazuje jednoznačné nastavení klientů na rozšíření autonomie vzhledem k využívání komunitních zdrojů. Problémem lokality je opět absence o. s. nabízející kvalitní služby osobní asistence s finančním zabezpečením (dotačním, sponzorským, ), s nezbytnou tradicí a povědomím v širším společenském kontextu lokality. Literatura LEČBYCH, M Mentální retardace v dospívání a mladé dospělosti. Olomouc: VUP. MORGAN, D. L Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. Příloha (obrázkový transfer ohnisek) 16

17 17

18 18

19 2 PODPORA SOCIÁLNÍ INKLUZE JEDINCŮ SE SYMPTOMATICKOU PORUCHOU ŘEČI VE VĚKU MLADŠÍ DOSPĚLOSTI 2.1 Úvod Petr KOPEČNÝ Míra úspěšnosti sociálního začlenění osob se zdravotním postižením závisí na celé řadě faktorů. Za významný indikátor sociability jedinců s těžkou poruchou dorozumívacích schopností lze považovat míru narušené komunikační schopnosti, jež je determinována druhem a stupněm zdravotního postižení. U osob se symptomatickou poruchou řeči se nejčastěji jedná o mentální či kombinované postižení, které se do schopnosti navazovat plnohodnotný komunikační vztah se společenským okolím promítá velmi výrazně. Šetření se zaměřuje na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením ve věku mladší dospělosti, žijících v zařízeních sociálních služeb, u nichž lze předpokládat vyšší riziko sociální exkluze. Studie proto v kontextu aktuálních speciálněpedagogických snah, inkluzivních přístupů a pojetí celoživotního vzdělávání analyzuje oblast rozvoje komunikačních schopností jedinců žijících v domovech pro osoby se zdravotním postižením, a sleduje tedy uplatňování logopedické intervence v uvedených zařízeních jako možného nástroje posilování sociálního začlenění osob s mentálním a kombinovaným postižením. 2.2 Teoretická východiska Vyjdeme-li z výrazu inkluze pocházejícího z anglického spojení to be included s českým ekvivalentem být úplnou součástí, můžeme sociální prostředí vnímat jako milieu schopné vybudovat systém, jenž je inkluzivní a strukturován směrem k plnění všech speciálně pedagogických potřeb každého individua s postižením (Nováková, Z. In Vítková, M. 2004, s. 9). V ideálním případě lze tedy hovořit o trvalém procesu vycházejícího z přesvědčení rovnosti jedinců v důstojnosti a právech, v němž se osoby s postižením účastní všech aktivit společnosti stejně jako lidé bez postižení (srov. Slowík, J. 2007). Sociální inkluzi je možno jinými slovy charakterizovat jako stav rovnoprávného začlenění osoby do společnosti, dle citovaného autora by měl být něčím přirozeným a měl by se týkat všech členů společnosti. Pro J. Dvořáka (1998) je podstatné hledisko plnohodnotného soužití jedinců se zdravotním postižením i bez něj, které umožňuje respektování potřeb každé individuality v rozličných oblastech života, tedy například ve vzdělávání, pracovně-právních vztazích či ve volném čase. V praktickém životě se však stále ještě setkáváme s poměrně znatelnou vzdáleností od zmiňovaného ideálu. J. Slowík (2007) uvádí, že komplikace nastávají ve specifických případech některých osob nebo minoritních skupin (např. etnické menšiny, osoby s postižením apod.), které se od většinové populace výrazně odlišují a nejsou schopny dosahovat přirozeným způsobem vysoké míry socializace (Slowík, J. 2007, s. 31). V případech, kdy je proces sociální inkluze ztížen přítomností těžkého postižení, které M. Vítková (2006) charakterizuje jako zvlášť těžkou formu omezující člověka jako celek ve všech jeho prožitkových sférách a výrazových možnostech, narůstá význam činitelů s potenciálem pozitivního působení na komunikační dovednosti jedince, neboť nejsou podstatně omezeny a změněny pouze schopnosti emocionální, kognitivní a tělesné, nýbrž také sociální a komunikační. 19

20 Komunikační schopnost jakožto vědomé užívání jazyka jako složitého komunikačního systému znaků a symbolů můžeme považovat za jednu z nejdůležitějších lidských schopností (Lechta, V. 1995). O. Braun (1999) popisuje pedagogicko-terapeutické hledisko komunikační schopnosti a pokládá ji za východisko a zároveň cílovou kategorii, za schopnost jednání v jazyce, kterou lze členit na dílčí lingvistické, psycholingvistické a pragmatické schopnosti. V současné době stále častěji skloňované problematiky vícenásobného postižení narůstá důležitost zkoumání kategorie narušené komunikační schopnosti u osob s těžkými formami zdravotního postižení, tedy kategorie symptomatických poruch řeči, které mohou být zároveň prvotním nápadnějším ukazatelem začínajících vážných onemocnění, takže včasná intervence může mít preventivní účinek nebo může mírnit další negativní následky. Význam zmiňované tematiky je patrný i z existence osmidílné řady Handbuch der Sprachtherapie (Grohnfeldt, M. a kol. 1995), a především jejího posledního dílu Sprachstörungen im sonderpädagogischen Bezugssystem, v němž je pojednáváno o dnes velmi aktuálním pojetí jednotlivých projevů symptomatických poruch řeči (srov. Grimm, H. 1999, Lechta, V. 1990, 2008). V odborné literatuře se můžeme setkat také s pojmoslovím sekundární poruchy řeči. H. Grimm (1999) vyčleňuje mimo klasické a tradiční poruchy řeči a jazyka skupinu druhotných řečových a jazykových poruch, které se naproti primárním poruchám rezultují z hlouběji zasahujících poškození. Rozlišuje tak mezi poruchami řečového vývoje u senzorického postižení (děti se sluchovým a zrakovým postižením), neurologického poškození (např. děti s afázií), mentální retardace (např. Downův syndrom a Williams-Beueren syndrom) a pervazivních poruch (dětský autismus). Z uvedeného vyplývá, že v obecné rovině lze symptomatickou poruchu řeči charakterizovat jako narušenou komunikační schopnost způsobenou primárním postižením různého druhu. Nezanedbatelný počet jedinců se symptomatickou poruchou řeči ve věku mladší dospělosti tráví významnou část svého života v zařízeních sociálních služeb, spadajících pod rezort práce a sociálních věcí, jenž prochází nejen ve středoevropském regionu v posledním desetiletí mnohými změnami. Znatelný legislativní posun v sociální oblasti přinesl zákon č. 108/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tento klíčový právní dokument se zabývá do té doby nesystematickými a rámcově neukotvenými institucemi, organizacemi, zařízeními a službami zaměřenými na osoby se zdravotním postižením. Zákon o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb a předpoklad pro výkon činnosti v sociálních službách. Mezi služby sociální péče se řadí domovy pro osoby se zdravotním postižením, tedy pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Domovy se zaměřují na podporu soběstačnosti člověka a zajištění podmínek pro jeho důstojný, aktivní život a zajišťují podle individuálních potřeb jedince zejména ubytování, stravování, pomoc při sebeobsluze, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů, pomoc při zajištění chodu domácnosti a poskytnutí informací. Speciálněpedagogicky lze pod zmíněnými výchovnými, vzdělávacími a aktivizačními službami sledovat mimo jiné nabídku a možnost aktivního rozvoje a podpory komunikačních dovedností skrze logopeda s cílem posilování kompetencí jedinců v procesu jejich sociálního začleňování. Podpora a vytvoření vhodných podmínek pro sociální začlenění a zabránění či zmírnění následků sociální exkluze je jedním z filozofických cílů sociálních služeb. Za účelem zkva- 20

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Inovace systému kvality sociálních služeb

Inovace systému kvality sociálních služeb Individuální projekt Inovace systému kvality sociálních služeb Newsletter 29 říjen 2014 Aktuální dění v realizaci veřejné zakázky najdete na webu MPSV, odkaz http://www.mpsv.cz/cs/11748. Ohlédnutí za Metodickými

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Smlouva o poskytování sociální služby sociální rehabilitace

Smlouva o poskytování sociální služby sociální rehabilitace Smlouva o poskytování sociální služby sociální rehabilitace I. Označení smluvních stran MENS SANA o.s. zastoupená Mgr. Jaroslavou Saidlovou, předsedkyní Rady sdružení MENS SANA o.s. Ukrajinská 1533/13

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015

Katalog podpůrných opatření. Kontext sociálního znevýhodnění. Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 Katalog podpůrných opatření Kontext sociálního znevýhodnění Tomáš Habart, Praha, 6.11.2015 1 Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR červenec 2013 - červen 2015 Nositel projektu: Univerzita Palackého

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009

Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem. na vysokých školách v ČR 2009 Průzkum podmínek studia studentů se zdravotním handicapem na vysokých školách v ČR 2009 Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové Říjen 2009, Praha 1 Úvod Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV) pomáhá lidem,

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty

existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty DPL Opařany Základní škola při Dětské psychiatrické

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Práce s rodičovskou skupinou

Práce s rodičovskou skupinou Zkvalitnění a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.2.08/04.0006 Práce s rodičovskou skupinou

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Dobrovolnictví jako cesta k inkluzi Mgr. Eva Urbanovská Mgr. Eliška Vymazalová Dobrovolník je člověk, který si dostatečně věří v tom, že může sám změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 084 342/99-1165 Signatura: vh5ns102 Oblastní pracoviště č. 8 Liberec Okresní pracoviště Semily INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Speciální mateřská škola při Dětském centru

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU

ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE V OŠETŘOVATELSKÉM PROCESU VYSOKÁ ŠKOLA ZDRAVOTNÍCTVA A SOCIÁLNEJ PRÁCE SV. ALŽBETY, BRATISLAVA, N. O. ÚSTAV SV. JÁNA NEPOMUKA NEUMANNA, PŘÍBRAM ÚROVEŇ TEORETICKÝCH ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ SESTER S REALIZACÍ KONCEPTU BAZÁLNÍ STIMULACE

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Lucie Jurystová Obsah příspěvku Úvod - Proč právě tento příspěvek? Cíl analýzy

Více

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

03. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) 04. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace RANÁ PÉČE 01. Pojmenování (název) životní situace Raná péče 02. Základní informace k životní situaci Raná péče je terénní sociální služba, případně doplněná ambulantní formou služby. Mohou ji využít rodiny,

Více

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů

Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Vnímání přátelství na internetových sociálních sítích mezi žáky a učiteli z pohledů učitelů Cíle: - zjistit, jak vnímají různí pedagogové přátelství na sociálních sítích a seznámit se s jejich osobními

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více