PROFIL MOTIVAČNÍ STRUKTURY UČITELE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PROFIL MOTIVAČNÍ STRUKTURY UČITELE"

Transkript

1 PROFIL MOTIVAČNÍ STRUKTURY UČITELE Lucie Křeménková 1, Jan Sebastian Novotný 2 Anotace Příspěvek přibližuje pohled na motivaci učitele. Jeho primární zaměření se klade za cíl teoreticky i výzkumně popsat profil struktury motivace u středoškolských učitelů. Motivace je nedílnou a esenciální složkou učitelova výkonu a jako taková se výrazným způsobem podílí na jeho celkových pracovních i profesních výsledcích. Motivační struktura je úzce napojena na osobnost jedince a v tomto kontextu také výrazně variuje. Domníváme se, že motivační struktura se v rámci jednotlivých profesí diametrálně odlišuje a v každé z nich jsou žádoucí odlišné motivační dispozice. Klíčová slova Motivace, motivační struktura, učitel. Summary The article outlines the motivation of teacher. It s aimed to theoretically and exploratively describe high school teachers motivation s structure profile. Motivation is an essentials part of teacher s performance and by that in participates significantly on teacher s work and career outcomes. Structure of motivation is closely connected with personality and varies markedly in this context. We suppose that structure of motivation differs diametrically in miscellaneous professions, and each of them requires different motivational dispositions. Keywords Motivation, structure of motivation, teacher. Uvedení do problematiky Koncept motivace pracovníka pojímáme jako důležitou součást pracovního výkonu. Motivaci není v psychologii přisuzován zcela jednoznačný význam. To je však osudem mnoha psychologických pojmů. Jak upozorňuje například Zimbardo (2003) motivaci jako takovou, není možné přímo pozorovat a proto na existenci a podstatu tohoto jevu usuzujeme spíše nepřímo, především z výsledků chování a jednání člověka. V tomto kontextu lze na motivaci pohlížet ve smyslu psychologických důvodů určitého chování, charakteristického subjektivitou a proměnlivostí. Motivační procesy určují, kterou z mnoha předpokládaných odpovědí organismu, jedinec v daném momentu zvolí. Motivaci je vlastní schopnost spojovat 1 Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. UP Olomouc, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie a patopsychologie Žižkovo náměstí 5, Olomouc PhDr. Jan Sebastian Novotný, Ph.D. OU Ostrava, Filozofická fakulta, Katedra psychologie Reální 5, Ostrava,

2 pozorované chování s vnitřními stavy člověka a rovněž i zdůvodňování variability lidského chování. V zaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince i jeho hierarchie hodnot, včetně mnoha dalších faktorů, které se mohou projevit v průběhu času, vlivem zkušeností, schopností a znalostí, pozitivních i negativních zážitků a v neposlední řadě taktéž aktuálním stavem daného jedince. Motivaci lze ovlivňovat více či méně zásadními změnami žádoucího cíle, kterého chce člověk dosáhnout, a taktéž vhodnými změnami okolností, které k němu vedou. Je možné předpokládat, že motivovaný učitel bude schopen a ochoten vyvíjet větší úsilí při profesním výkonu, což povede k optimalizaci vyučovacího procesu a je rovněž možné předpokládat, že i k větší pracovní spokojenosti (Křeménková, 2010). Pokud se zaměříme na motivaci z hlediska profesního výkonu, doznáme, že je tomuto aspektu přisuzován velký význam. Množství výzkumných studií a šetření předpokládá, že motivace je podstatnou determinantou výkonu. Přesto existuje podivuhodně málo prací, které by vliv motivace na výkon zkoumaly a potvrzovaly (Schuler, Prochaska, 2003). V souladu s tématem a obsahem našeho záměru je nutné vymezit způsob vnímání motivace v rámci tohoto příspěvku. Na motivaci lze nahlížet jako na soubor veškerého uvažovaného chování tedy na základě psychofyzického fenoménu, prezentujícího potřeby organismu. Jinou možností je naopak uchopení motivace jako chování vědomého, intencí řízeného a neimpulzivního charakteru. V tomto kontextu, je možné vybrané typy chování označit jako nemotivované. Na základě našeho odborného zaměření a s přihlédnutím k aplikační oblasti získaných informací i výzkumných dat, se přikláníme k druhé možnosti a budeme posuzovat motivaci s ohledem na užší vymezení tohoto jevu. Profil motivační struktury učitele Přestože o důležitosti a nutnosti motivace učitele a deskripce jeho motivační struktury jako takové nepochybujeme, v dostupné literatuře jsme našli jen velmi málo informací dotýkajících se přímo této oblasti. Můžeme tedy ve shodě například s Prášilovou (2006, 2008), Prášilovou a Vašťatkovou (2005) konstatovat, že v komentované sféře nebyl dosud učiněn žádný výraznější průlom, který by do této oblasti přinesl zásadní a nové informace. Následující část příspěvku je z těchto důvodů konstituována především jako souhrn komplementárních zdrojů a informací využitých ze souvisejících pramenů. Předpokládáme, že aktuální nedostatky v popisované oblasti by si zasloužily výraznější zájem odborné veřejnosti z různých vědních oborů (např. pedagogiky, psychologie či sociologie). Motivační profil učitele je tvořen složitým komplexem vnitřních incentiv, jež jsou uvědomované i neuvědomované, a které následně ve spojení s jejich vnějšími protějšky a situací aktivizují učitelovo chování a jednání. Osobnost pracovníka (především jeho adaptabilita, nezdolnost a otevřenost), sociální vztahy a vazby, osobní přínos vykonávané profese a konkrétní pracovní podmínky patří mezi základní pobídky, ovlivňující míru motivace (Matoušková, Spurný, 2008). Motivace úzce souvisí s jeho postojem k práci jako takové. Její míra poukazuje na případnou snahu či touhu učitele podílet se na pedagogických procesech, které zahrnují například klima třídy (školy), dále zájem učitele o vzdělání a disciplínu studentů. Řada výzkumů poukazuje na fakt, že zvyšování učitelovy motivace vede k jednoznačným ziskům jak na straně studentů, tak na straně samotného učitele. Například výzkumné šetření autorů Shaariho, Yaakuba a Hashima (2002) potvrdilo, že pracovní motivace je zásadní pro efektivitu každé organizace. V oblasti vzdělávání vytváří předpoklad pro kvalitnější práci učitele a lepší výkon studentů. Učitel, jehož motivace k úspěchu je vyšší, pracuje svědomitěji a vykazuje vyšší míru zodpovědnosti. Motivace k výkonu se stala ústředním faktorem pro další zkoumání a lze ji definovat jako určitou predispozici člověka ke snaze uspět. Učitelé mající vyšší motivační autonomii vykazují menší míru zátěže a vyšší 2

3 pracovní spokojenost než ti, jejichž motivační nezávislost je nízká. Autoři však dále pokračují, že, navzdory intenzivnímu výzkumu a diskuzím na téma předpověditelnosti úspěšného vykonávání učitelské profese, zůstává výkon učitele (respektive jeho motivace k němu) nadále zčásti zahalen tajemstvím, neboť jakožto složitý komplex řady aspektů je velmi obtížně predikovatelný. Bedrnová a Nový (1998) naznačují, že motivace ve smyslu konečného ideálu představuje významný cíl snažení jedince, tedy to, o co usiluje. Pro každé školské zařízení by bylo žádoucí, kdyby směr usilování jejich pracovníků učitelů, byl v souladu s jeho cíli, což ne ve všech případech platí. Jedním z motivačních činitelů působících na učitele může být jeho profesní příprava, stejně jako další vzdělávání při zaměstnání. Řada učitelů si stěžuje na neutěšené podmínky či možnosti při dalším zvyšování kvalifikace a odborných znalostí či dovedností. Za nejčastější důvody uvádí časovou zaneprázdněnost, nedostatek finančních prostředků, či málo pochopení a podpory ze strany vedení školy. Zajímavý poznatek k tomuto tématu přináší Ústav pro informace ve vzdělávání (1996), který cituje studii OECD zabývající se problematikou efektivity učitelů, respektive škol jako samostatných subjektů vzdělávání. Publikace zdůrazňuje fakt, že kvalitnější výchova a další vzdělávání učitelů náleží mezi klíčové metody zvyšování kvality školství. Studie uvádí v souvislost národní systémy evaluace jednotlivých zemí, které se v konečném důsledku snaží vytvořit na školách atmosféru sebehodnocení, tak aby se podporovala tendence zaměstnanců stavět si stále nové a nové cíle, přehodnocovat výsledky vlastní činnosti a zvyšovat sebedůvěru a profesionalitu. Především pokud je škola v tzv. nedobrém stavu s nízkou úrovní morálky, nabývá odborný růst pracovníků školy na významu. Můžeme se domnívat, že při poskytování možností dalšího vzdělávání vedením školy (či přímou podporou ze strany MŠMT) bude analogicky vzrůstat i motivace k výkonu učitelské profese. V podobném duchu lze navázat při dalším motivu k výkonu učitelské profese, jímž je schopnost či potřeba seberealizace. Můžeme uvést například potřebu vzdělávat a vychovávat, stejně jako působit na formování dětí a mládeže. Učitelská profese je charakteristická řadou specifik (tabulkové zařazení platu, malá možnost postupu etc.), díky nimž není v praxi příliš reálné aplikovat běžná funkční manažerská opatření ke zvyšování motivace. Proto se domníváme, že hlavní prioritní osou by se v tomto případě měly stát především vnitřní charakteristiky práce, tedy posilování vnitřní motivace učitele (Křeménková, 2010). V této souvislosti můžeme připomenout vztah osobnostních předpokladů či proměnných k výkonu učitelské profese, což mimo jiné ovlivňuje i snahu o adekvátní, dobrý či plnohodnotný výkon. Určení osobnostních předpokladů pro efektivní adaptaci na výkon učitelského povolání, je vyústěním učitelské profesiografie. Koncept motivační struktury vnímáme, v souladu se Stuchlíkovou a Manem (2009) jako staronový psychologický pojem, jehož základ prošel během vývoje psychologických úvah výraznou proměnou. Obecně motivační struktura zahrnuje implicitní i explicitní motivy především v rovině osobních cílů. Právě u osobních cílů pokládáme za vhodné se zastavit, neboť jsou klíčovým místem k pochopení nejen motivace, ale i osobnosti jako takové. Zjištění toho, jaké cíle a proč si daná osoba klade, je zásadní při porozumění jejímu self-systému. Následně tedy může být motivační struktura definována jako osobně konzistentní způsob volby osobních cílů a způsobů usilování o ně. Může být posouzena na základě souhrnné informace o různých cílech, o něž dotyčná osoba v daném čase usiluje. Souhrnná míra vytváří individuálně specifický profil chování a poskytuje (nebo poskytnout může) relativně trvalou charakteristiku motivace (Stuchlíková, Man, 2009, s. 160). Autoři dále uvádějí, že koncept motivační struktury vychází z teorie current concerns, latentního mozkového procesu, který stojí na pozadí explicitně vyvozené potřeby mít cíl. Popsaný latentní proces zdůrazňuje emoční, percepční, kognitivní i motivační odpovědi na podněty, což podporuje proces usilování o cíl. Pro doplnění je třeba dodat, že latentní mozkový proces current concerns začíná v okamžiku vytvoření určitého zaujetí pro cíl. Touto fází se detailně 3

4 zabývala německá motivační psychologie, která navázala na Heckhausenův model Rubikonu 3 (1989). V mezích výše uvedeného lze dále doplnit i vytváření určité motivační profilace, jakožto součásti osobnostní struktury jedince. Jinými slovy vznik či utvoření určitého hodnotového a postojového systému, který je natolik stabilní, že na jeho základě je možné predikovat určité způsoby chování. Existují však i podněty a stimuly, které musí být neustále posilovány. Mikuláštík (2001) zdůrazňuje především tzv. aktuální zájem, jakožto latentní chování organismu mezi dvěma časovými okamžiky, což jsou osobní zaujatost a úsilí směřující k cíli, a také následné dosažení cíle, nebo jeho vzdání se. Příkladem motivační struktury na obecnější rovině může být souhrn vybraných osobnostních charakteristik, jak nám je nabízí např. Schuler a Prochaska (2003). Autoři tento koncept pojímají jako podíl osobnosti na vlastní výkonnosti respektive na motivaci k ní. Na podkladě teoreticko výzkumné analýzy zmíněných autorů předpokládáme, že profesní motivační struktura může být determinována a popsána na základě následujících osobnostních vlastností: vytrvalost, dominance, angažovanost, důvěra v úspěch, flexibilita, flow, nebojácnost, internalita, kompenzační úsilí, hrdost na výkon, ochota učit se, preference, samostatnost, sebekontrola, orientace na status, soutěživost, cílevědomost. Předpokládáme, že na základě takto navrženého konceptu motivační struktury, respektive jednotlivých složek motivace k výkonu, se budou jednotlivé profese výrazně odlišovat. Naše primární zaměření si klade za cíl popsat motivační profil u profese učitele a v jeho výzkumné bázi pak detekovat rozdíly na základě stanovených proměnných. Nejprve se ve vymezených mantinelech pokusíme o deskripci učitelské profese z hlediska motivace k výkonu a jejího profilu. Výkonová motivace Jedním z hlavních aspektů pracovní činnosti a rovněž i jedním z kritérií hodnocení daného pracovníka je jeho pracovní výkon. Ten je spoluurčován i charakteristikami pracovní motivace, především z hlediska jeho výkonu v kvantitativních i kvalitativních aspektech, dále pak z hlediska kvalifikace a pracovních podmínek v nejširším slova smyslu (Bedrnová, Nový, 1998). Výkon jedince nemusí nutně v každém časovém úseku odpovídat realizované činnosti a schopnostem. Determinantou výkonu nejsou pouze schopnosti, dovednosti a praxe, ale také motivace, vůle k výkonu či pracovní ochota. Množství autorů se přiklání k předpokladu, že motiv vysokého výkonu je mnohdy pouze prostředkem k dosažení jiného cíle, nebo uspokojení vlastní potřeby (Bureš, 1981). Matoušková a Spurný (2008) si všímají relativně nedostačujícího počtu studií komentujících tuto problematiku a upozorňují na souvislosti popisovaného konstruktu s vlastnostmi osobnosti. Pracovní výkon bývá výsledkem působení motivačních sil, schopností člověka a kvality pracovních podmínek. Z tohoto vyplývá, že i nadměrná výkonová motivace je neúčinná při absenci schopností, stejně tak jako ani mimořádné schopnosti kauzálně nevedou k vysokému výkonu, pokud jedinec vykazuje nedostatek motivace. Bedrnová a Nový (1998) vnímají výkonovou motivaci jako úsilí jedince vyhnout se neúspěchu, zažít úspěch a obdiv. Cílem této snahy je zvýšení hodnoty sebe sama nejen pro daného člověka, ale i pro jeho sociální okolí. Motiv výkonu je konkretizován jako 3 V Heckhausenově modelu je první fáze charakterizována jako zvažování potenciálních cílů z hlediska výhod a nevýhod, možností jejich úspěšného dosažení apod. Následně dochází k fázi, kdy se formuluje intence záměr dosažení cíle, což je popisováno jako bod Rubikonu, nebo také předakční fáze. V ní jedinec ještě nemusí vykazovat žádné úsilí o dosažení cíle. Poté nastupuje část vlastního jednání, která je charakteristická potlačováním odlišných intencí, které nejsou v souladu se zaměřeným cílem a aktivací úsilí a vytrvalosti. Poslední je postakční fáze, jejíž náplní je retrospektivní hodnocení a výsledkem naučená intence k podobnému jednání v budoucnu. Metafora Rubikonu byla zvolena pro zdůraznění momentu, od kterého již není návratu cíl bude buď realizován, nebo se ho daný jedinec vzdá. Obě možnosti však budou uskutečněny s nutnou investicí duševních sil (Heckhausen, 2001). 4

5 jedna z relativně stabilních osobnostních charakteristik, přičemž její míra se projevuje v těch situacích, v nichž je měřítko výkonu významné. Je zřejmé, že profesní činnost tímto místem je. Zmiňovaná osobnostní míra výkonové motivace je dána poměrem dvou tendencí: potřeba úspěchu a potřeba vyhnout se neúspěchu. Schuler a Prochaska (2003) nepochybují o důležitosti, která je motivaci k výkonu přisuzována. Avšak samotný pojem a jeho teoretické ukotvení se vztahují k řadě problematických oblastí. Nejspornějším bodem, který zasahuje přímo do podstaty tohoto pojmu, je jeho neúplné potvrzení ve stupni homogenity, univerzálnosti či generalizovatelnosti. Navzdory předchozímu tvrzení je však hojně užíván především v psychologii práce. Pracovní výkon jedince závisí na souhře subjektivních a objektivních činitelů výkonu. V podstatě mohou všichni tito činitelé být v dané organizaci žádoucí a ve vysoké míře kontrolováni (ve smyslu řízení). Otázka motivace k výkonu se dotýká především činností, kde je žádoucí vlastní aktivita a iniciativa (Schuler, Prochaska, 2003). Přestože učitelství není činností, která je v obecných rysech charakteristická výraznou vlastní autonomií jejich vykonavatelů, máme důvod se domnívat, že v hlavních cílech (výchova a vzdělávání) umožňuje určitou aktivitu a do jisté míry i svobodu činnosti, neboť každý učitel má jiný (vlastní) způsob např. výkladu látky, ověřování osvojených znalostí a dovedností žáků či třeba schopnost komunikace (Křeménková, 2010). Jakožto dodatek k popisované oblasti můžeme rovněž zmínit také koncepci řízení pracovního výkonu pedagogů, což je nepřetržitý a flexibilní proces, ve kterém především manažeři (ředitelé škol) a jejich přímí podřízení (učitelé) kooperují jako partneři v rámci dosažení žádoucích výsledků (Koubek, 2004). Řízení pracovního výkonu je složitá činnost, jejíž podstatou je přimět zaměstnance k výkonu, který by zcela vystihoval cíle organizace. Motivace pracovníků je základní podmínkou vedoucí k aktivnímu, samostatnému, efektivnímu a plnohodnotnému výkonu profese. Vzhledem ke komplexnosti a složitosti fenoménu motivace je její uplatňování v praxi vystaveno řadě proměnlivých faktorů. Dle Prášilové (2006, s. 144) je motivace nutnou podmínkou realizace všech fází řídícího procesu, nejen fáze vedení lidí. V prostředí školy může (podle uvedené autorky) ředitel nebo jiný vedoucí pracovník využívat řadu stimulačních incentiv. Mezi nejúčinnější bezpochyby patří hmotné odměny, mezi něž řadíme plat, osobní ohodnocení, odměny, možnost využívat služeb a sportovních i jiných zařízení školy danými zaměstnanci, případně i rodinnými příslušníky, důchodové spoření, permanentní vstupenky, stravenky apod. Finančními aspekty se zabývá i Eger (1998), jenž předpokládá, že z motivačního hlediska mají peníze relativně malý akční rádius působnosti a i z hlediska korelační závislosti mezi nimi a motivací nenachází příliš silnou vazbu. Autor pro uvedené spojení používá zajímavý příměr drahé motivace. V souvislosti s typologií odměn platí, že lidé očekávají individualizované odměny, jinými slovy chtějí dostat to, co očekávají. Prášilová (2006) pokračuje dalším stimulem, kterým je atraktivita obsahu pracovní činnosti. Do této kategorie patří využívání kreativity, umožnění osobního developmentu, posilování osobní prestiže i autonomie zaměstnance. Povzbuzování zaměstnanců tvoří významný motivační stimul týkající se pozitivní zpětné vazby, zprostředkování dobrého pocitu z kvalitně odvedené práce a v neposlední řadě i příznivého dopadu v rovině racionální i prožitkové. Eger (1998) v tomto kontextu zmiňuje uznání jako nejdůležitější motivační aspekt, jehož přítomnost by měla být shledávána i u malých, dílčích úspěchů. Při motivaci učitelů by měl být vedoucí pracovník schopen vymezit základní principy související s aplikační oblastí teorií motivace. Mezi nejdůležitější patří komplexnost a proměnlivost projevů člověka v práci, což reflektuje uspořádání motivů do hierarchie dle osobní důležitosti a jejich situační variabilitu závislou na vnějších vlivech i pocitu uspokojování osobních potřeb. Další sférou jsou motivy určující jednání učitele, jež jsou výslednicí celkového vzájemného vlivu a vyrovnávání mezi původními potřebami a postupně 5

6 získávanými zkušenostmi. Nutno podotknout, že na výsledku pracovního výkonu a motivaci k jeho realizaci se podílí rovněž i povaha pracovního úkolu, socioprofesní skladba zaměstnanců i přiměřenost výkonové i mentální kapacity pracovníka (Mayerová, 1998). Problematické aspekty aplikace základních principů motivace do oblasti školství V předchozím textu jsme se již v náznacích dotkli některých problematických aspektů aplikační oblasti motivace, motivace k výkonu a motivační struktury učitele. Nyní bychom rádi naznačené třecí plochy více rozvedli. Popisované oblasti jsou součástí širšího rámce, jímž je řízení školy 4. V kontextu této sféry se očekává interdisciplinární pojetí, které je primárně syceno z obecného managementu a rovněž i z pedagogiky. Mezi další vědní disciplíny se pak řadí: psychologie, sociologie, antropologie, ekonomie, filosofie a další. Obsáhlá oblast pracovní motivace z převážné většiny vychází z psychologicko-ekonomické podstaty, což může být obtížně uchopitelné a aplikovatelné v jiných vědních oborech či profesích, vycházejících z odlišného zaměření či samotné podstaty. Obdržálek (1989) a Eger (1998) uvádí rozdíly, které mezi školami a hospodářskými organizacemi spatřují. Primárně jde o vyšší míru nutnosti dodržovat předpisy a směrnice na straně škol, dále pak výchovně-vzdělávací cíl školy, který je diametrálně odlišný od cílů materiálně-finančních na straně podniků. Při konkretizaci rozdílů nelze vynechat oblast rozpočtu, který je v rámci školy stálejší a veřejně kontrolovatelný, zatímco u hospodářských organizací souvisí s dynamikou a požadavky trhu či spotřebitelů. Další bod souvisí s předchozím tvrzením, neboť se dotýká efektivnosti trhu jako kritéria úspěšnosti, což v případě školy neexistuje. Řada například vzdělávacích programů je realizována z edukačních nebo politických důvodů a na trhu by pravděpodobně neuspěla. V neposlední řadě lze zmínit i přímé ovlivňování záměrů školy politickými rozhodnutími a stavem teorie a praxe vedení výchovy a vzdělávání, nikoliv bezprostředně řídícími pracovníky. Výzkumné šetření V kontextu našeho výzkumného úsilí bude na motivační strukturu pohlíženo z hlediska vybraných osobnostních charakteristik, které se v určité míře objevují u všech jedinců. Pokusíme se stanovit, jakým způsobem se od sebe liší motivační struktura učitelů v závislosti na pohlaví, délce praxe a typu střední školy. Náš výzkumný záměr jsme realizovali na vzorku 117 učitelů středních škol na Střední Moravě. Výzkumný soubor byl dále vnitřně diferencován dle následujících charakteristik: pohlaví (muži, n = 42; ženy, n = 75), typu střední školy (gymnázia, G = 53; střední odborné školy SŠ = 64) a délky praxe 5 (začínající učitelé, Z = 40, učitelé experti E = 46, vyhasínající učitelé, V = 31). Výzkumnou metodou se stal dotazník motivace k výkonu LMI, jenž je 4 Jde o velmi náročný proces, který vyžaduje schopnosti v obou řídících dimenzích, což jsou dimenze manažerská a personální. Manažerská dimenze reprezentuje povinnost a odpovědnost rozhodovat o cílech a strategii organizace, využívání jejich zdrojů apod. Jde o oblast, která je velmi specifická. Personální dimenze zahrnuje lidský rozměr managementu, tedy řízení a vedení lidských zdrojů směrem k dosažení či splnění cílů organizace. Řízení školy vyžaduje odborný přístup a tedy i přípravu (především u vedoucích pracovníků škol), avšak může být poskytována i pracovníkům školské správy, samosprávy, případně i pracovníkům kontrolních orgánů a pedagogickým pracovníkům (Urban, 2003). 5 Začínající učitelé jsou charakterizování 10 letou délkou praxe, učitelé experti se pohybují v intervalu let praxe a učitelé vyhasínající pak zahrnují kategorii postihující praxi dlouhou více než 25 let. 6

7 relevantní psychologickou metodou posuzující míru chování směřujícího k naplnění podstaty dané profese. Metoda v 17 škálách postihuje jednotlivé osobnostní vlastnosti, které umožňují zjistit motivační profil dané osobnosti. Jednotlivé škály obsahují následující vlastnosti osobnosti podílející se na vlastní výkonnosti: vytrvalost (VY), dominance (DO), angažovanost (AN), důvěra v úspěch (DU), flexibilita (FX), flow (FL), nebojácnost (NE), internalita (IN), kompenzační úsilí (KU), hrdost na výkon (HV), ochota učit se (OU), preference (PO), samostatnost (SA), sebekontrola (SK), orientace na status (OS), soutěživost SO), cílevědomost (CV). Základní profil motivační struktury učitelů námi sledovaného vzorku ukazuje následující tabulka (CS=celkový skór): Tabulka 1: Profil motivační struktury učitelů VY DO AN DU FX FL NE IN KU HV OU PO SA SK OS SO CV CS Jak můžeme vidět, drží se většina průměrů výsledného profilu kolem středových hodnot. Z tohoto úhlu pohledu by se tak mohlo zdát, že z pohledu motivace není možné vymezit jasněji konkrétní podoblasti, které by výrazněji vybočovaly. Je však nutné uvědomit si některé skutečnosti. Většina hodnot byla zatížena relativně vysokou hodnotou směrodatné odchylky, jinak řečeno odpovědi učitelů se od sebe často výrazně lišily. To znamená, že využitelnost profilu motivační struktury při vytváření motivačního plánu musí být postavena především na individuální práci s profilem konkrétních učitelů (neboť výsledná data ukazují, že zde není možné provádět větší zobecňování). Druhou skutečností je potom fakt, že tento profil popisuje jednu profesi. Chtěli-li bychom hodnotit použitelnost tohoto přístupu při moderování motivace pracovníka, bylo by nutné nejdříve zjistit profil motivační struktury i u jiných typů profesí, a teprve po jejich vzájemném porovnání bychom byli schopní určit, zda je možné využít těchto profilů na obecnější úrovni jednotlivých profesí (čili zda existují pro určité profese specifické profily motivační struktury pracovníků), nebo zda je použit těchto profilů možné pouze na úrovni jednotlivců. Kromě zjištění tohoto profilu jsme také porovnali profily motivační struktury učitelů v závislosti na výše uvedených sledovaných charakteristikách. 7

8 Tabulka 2: Profil motivační struktury v závislosti na pohlaví (červená=m, zelená=ž) VY DO AN DU FX FL NE IN KU HV OU PO SA SK OS SO CV CS Provedená statistická analýza s využitím Studentova t-testu prokázala signifikantní rozdíly především v těchto škálách: flow a sebekontrola. Tabulka 3: Profil motivační struktury v závislosti na typu školy (červená=sš, zelená=g) VY DO AN DU FX FL NE IN KU HV OU PO SA SK OS SO CV CS Statistická analýza realizovaná s využitím Studentova t-testu potvrdila signifikantní rozdíly pouze v této škále: angažovanost. 8

9 Tabulka 4: Profil motivační struktury v závislosti na délce praxe (červená=z, zelená=e, modrá=v) VY DO AN DU FX FL NE IN KU HV OU PO SA SK OS SO CV CS V posledním případě, zjišťujícím rozdíly mezi učiteli dle délky praxe, byla zvolena metoda ANOVA. Ta prokázala následující rozdíly: v případě škál důvěra v úspěch a flow jsou rozdíly patrné mezi skupinou začínajících učitelů a učitelů expertů. U škál nebojácnost a orientace na status byly rozdíly prokazatelné nejen mezi skupinou učitelů začínajících a expertů, ale i mezi učiteli začínajícími a vyhasínajícími. Jak můžeme vidět, neliší se učitelé významně téměř v žádné z charakteristik bez ohledu na diskriminační kritérium. Statisticky významné rozdíly se nám podařilo nalézt pouze u několika kategorií, tyto kategorie se navíc liší v závislosti na diskriminační charakteristice. Z tohoto úhlu pohledu tak není možné z těchto výsledků odvozovat hlubší závěry. Zajímavým poznatkem je tak spíše skutečnost, že u kategorie internalita můžeme sledovat největší rozdíly ve výsledných hodnotách u všech skupin učitelů, zároveň ale tyto výsledky vykazují velmi vysoké směrodatné odchylky. Zdá se, že tato kategorie je jedním z nejvýraznějších odlišujících parametrů nejen v rámci skupin (velké rozdíly průměrů), ale zároveň i uvnitř jednotlivých skupin (velké směrodatné odchylky). Z výše uvedeného se domníváme, že další výzkum, využívající profil struktury motivace, by se měl zaměřit jednak na komparaci profilů v rámci jednotlivých profesí, jednak na podrobnější analýzu více diferencujících kategorií (s velkým rozdílem průměrů nebo směrodatných odchylek) s cílem zjistit, zda a jak je možné tyto zvláštnosti hodnot interpretovat a využít. Důležitým krokem by tak zdá se bylo hlubší zkoumání profilu, především s využitím širší testové baterie v kombinaci s individuálněji zaměřenými kvalitativními metodami. Závěr 9

10 Aspekty motivace se výrazně uplatňují v každé profesi, přičemž především v manažerské oblasti a u podnikatelských subjektů dosáhlo využívání motivačních principů značných výsledků. Pracovní motivace je však zásadní pro efektivitu každé organizace (Shaari, Yaakub, Hashim, 2002). Oblast učitelské profese můžeme v tomto ohledu s trochou nadsázky připodobnit k poli neoranému, čímž máme na mysli nedostatečnou pozornost věnovanou oblasti školství z hlediska pracovní motivace. Důležitým pojmem je motivace k výkonu, jež se stala ústředním bodem pro další zkoumání a lze ji definovat jako určitou predispozici jedince uspět. Řada autorů se přiklání k tezi, že motiv vysokého výkonu je zpravidla pouze prostředkem k dosažení jiného, dalšího cíle, případně uspokojení vlastní potřeby. Zvláště se zdůrazňuje potřeba pozitivního sebehodnocení vzhledem k provedenému výkonu (Bureš, 1981, Shaari, Yaakub, Hashim, 2002). Sférou motivace se z hlediska školství nejvýrazněji zabývá oblast školského managementu, přičemž se v česky psaných textech objevují ještě synonyma: management školy, školní management, vnitřní řízení školy, mikrořízení školy (Prášilová, 2008). Je možné se setkat i s termínem koučování ve školní praxi. I v tomto případě je však patrný výrazný nedostatek dostupných zdrojů týkajících se primárně školství, proto autoři (např. Mayerová (1998), Eger (1998), Prášilová (2006, 2008), Horská (2009) a další) většinou využívají informační zdroje jiných vědních oborů. Literatura BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. Psychologie a sociologie řízení. 1. vyd. Praha : Management Press, s. ISBN BUREŠ, Z. Psychologie práce 1. svazek. 1. vyd. Praha: SPN, s. ISBN EGER, L. Hodnocení spolupracovníků a jeho důsledky. 1. vyd. Efektivní školský management. Plzeň : Západočeská univerzita, s. ISBN HECKHAUSEN, H. Motivation and action. 1st ed. Berlin : Springer, s. ISBN HORSKÁ, V. Koučování ve školní praxi. 1. vyd. Praha : Grada, s. ISBN KŘEMÉNKOVÁ, L. Pracovní spokojenost učitelů a související determinanty. Olomouc, Disertační práce (Ph.D.). Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Ústav pedagogiky a sociálních studií. MATOUŠKOVÁ, I., SPURNÝ, J. Pracovní spokojenost - mnohorozměrný pojem. Brána vzdělání [online] [cit ], s Dostupný z WWW: <http://www.branavzdelani.estranky.cz/clanky/kontakt/kontakt>. MAYEROVÁ, M. Motivace a ovlivňování pracovníků. 1. vyd. Efektivní školský management. Plzeň : Západočeská univerzita, s. ISBN OBDRŽÁLEK, Z. Riadenie výchovy a vzdelávania v socialistickej spoločnosti. 2. vyd. Bratislava, s. PRÁŠILOVÁ, M. Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. 1. vyd. Olomouc : UP Olomouc, s. ISBN PRÁŠILOVÁ, M. Řízení základní školy v letech vyd. Olomouc : UP, s. ISBN PROCHASKA, M., SCHULER, H. Dotazník motivace k výkonu LMI. 1. vyd. Praha : Testcentrum, s. ISBN SHAARI, S., YAAKUB, N. F., HASHIM, R. A. Job Motivation and Performance of Secondary School Teachers. Malaysian Management Journal [online]. 2002, 6, [cit ]. Dostupný z WWW: <http://eprints.uum.edu.my/979/1/job_motivation_and_performance_of_sec ONDARY_SCHOOL_TEACHERS.pdf>. ISSN

11 STUCHLÍKOVÁ, I., MAN, F. Motivační struktura integrující koncept psychologie motivace. Československá psychologie 2009, roč. 53, č. 2, s ISSN X. URBAN, J. Personální rozměr managementu. Moderní řízení, 2003, č. 4, s ISSN ZIMBARDO, P., G. Psychology. 4th ed. Boston : Allyn and Bacon, s. ISBN

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových

SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových SOUHRNNÁ ZPRÁVA Výběr a definice klíčových kompetencí řídících pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže, nebo pracujících s dětmi a mládeží.

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1

Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah. Téma č. 1 Vymezení a význam marketingového výzkumu pro manažerské rozhodování. Základní východiska empirického přístupu, vztah teorie a empirie. Téma č. 1 Výzkum trhu Historický vývoj: Výzkum veřejného mínění, sociologický

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ

KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ KONCEPTY MANAŽERSKÝCH FUNKCÍ Pracovník musí vědět: s kým bude spolupracovat komu bude nadřízen / podřízen jakých zdrojů bude organizace využívat atp. Organizační struktura = mechanismus sloužící ke koordinaci. je výsledkem organizování

Více

Motivace, stimulace, komunikace

Motivace, stimulace, komunikace Řízení lidských zdrojů Motivace, stimulace, komunikace Analýzy fungování firem jednoznačně prokazují, že jedním ze základních faktorů úspěšnosti firem je schopnost zformovat lidské zdroje a využívat je

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Školský management v perspektivě tří časových rovin

Školský management v perspektivě tří časových rovin Centrum školského managementu Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Školský management v perspektivě tří časových rovin PhDr. Václav TROJAN, Ph.D. vedoucí katedry 07.06.2012 1 2 Přivítání na konferenci

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM

MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky Tomáš Svatoš, Martina Maněnová Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové Hodnocení vyučování - historický

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

OSOBNOST VEDOUCÍHO MANAŽERA V SOCIÁLNÍ SFÉŘE

OSOBNOST VEDOUCÍHO MANAŽERA V SOCIÁLNÍ SFÉŘE OSOBNOST VEDOUCÍHO MANAŽERA V SOCIÁLNÍ SFÉŘE Dagmar Pitnerová Abstrakt Příspěvek se zabývá osobností vedoucího pracovníka- manažera v sociální sféře. Poukazuje na jeho odborné znalosti, způsob řízení lidských

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ. Těmto dílčím tématům jsou věnovány kapitoly v základní literatuře.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ. Těmto dílčím tématům jsou věnovány kapitoly v základní literatuře. Metodické listy pro předmět PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Metodický list č. 1 Název tematického celku: Úvod do personální práce Tento tématický celek je úvod do problematiky řízení lidských zdrojů v organizaci, definuje

Více

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S.

VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE COMPANY PNS, A.S. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY VYUŽITÍ ASSESSMENT CENTRA / DEVELOPMENT CENTRA V PNS, A.S. ASSESSMENT CENTRE / DEVELOPMENT CENTRE AND THEIR USE IN THE

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul H Vzdělávání pracovníků mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová - termín motivace označuje hybnou sílu či energii, která nás vede k určitému chování a jednání

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Soňa Lemrová Katedra psychologie, Filozofická fakulta UP Olomouc lemrovas@ff.upol.cz Abstrakt Volbu zaměstnání

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie

Psychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

Management Podklady do školy

Management Podklady do školy Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů

Více

Cíle personální práce v podniku

Cíle personální práce v podniku PERSONÁLNÍ PRÁCE Cíle personální práce v podniku Organizace personálnípráce Plánování pracovníků Získávánía výběr pracovníků Hodnocení pracovníků a jejich výkonů Podnikové vzdělávání Pracovní podmínky

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Metodický list č. 1 Personální práce a řízení lidských zdrojů v organizaci. Vytváření a analýza pracovních míst. Personální plánování.

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika Výběr z nových knih 11/2015 pedagogika 1. 100 her pro děti do tří let: v dětských skupinách a mateřských školách / Katharina Bäcker-Braun ; z německých originálů Die 50 besten Spiele für unterdreijährige

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Motivace k podnikání a její podpora

Motivace k podnikání a její podpora Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup

Více

Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová

Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová B.Rossí Adaptační proces z hlediska personální práce KKS 2014 Řízení lidských zdrojů Olomouc 10.09.2014 Bc. R. Kodetová Adaptační proces Definice : Není to nic jiného než seznamování pracovníka s podnikem,

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz

Moravská vysoká škola. Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. www.mvso.cz Obsah OBSAH... 2 1 VEDENÍ MVŠO... 3 2 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MVŠO... 4 3 HISTORIE MVŠO... 5 4 NABÍDKA STUDIA... 6 strana 2 strana 3 1 Vedení MVŠO 2 Organizační

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1289_Vedení. Faktory motivace_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více