Vývoj střevní mikroflóry. MUDr. Kristýna Zárubová. Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol

Transkript

1 Vývoj střevní mikroflóry MUDr. Kristýna Zárubová Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol Střevní trakt plodu je za normálních okolností sterilní a během prvních dnů po porodu probíhá jeho intenzivní kolonizace mikroorganismy. O tom, čím bude střevo novorozence osídleno, rozhoduje mnoho faktorů. Jako první hraje roli způsob porodu byly prokázány rozdíly ve složení i diverzitě střevní mikrobioty u dětí porozených vaginálně a císařským řezem. U dětí porozených vaginálně byl nalezen vyšší podíl rodu Bifidobacterium a další fekální a vaginální mikroflóry matky. Dle metaanalýzy z roku 2016 ale během 6 měsíců se tyto rozdíly zmenšují a roste vliv dalších faktorů. Na konci prvního roku života se složení střevní mikrobioty velmi podobá složení u dospělého člověka. Významným faktorem, který je v současné době intenzivně studován, je gestační týden, ve kterém se dítě narodí. Osídlení střevního traktu těžce nedonošených (a tedy dlouhodobě hospitalizovaných) dětí se liší od zdravých donošených novorozenců. Hlavním tématem je snížení rizika rozvoje nekrotizující enterokolitidy podáváním probiotik, výsledky zatím ale nejsou jednoznačné, i když některé studie prokázaly jejich pozitivní vliv. Mezi další situace, které mohou ovlivňovat, jakými bakteriemi (a dalšími organismy) je střevo novorozence osídleno, patří: nutnost hospitalizace, léčba antibiotiky, onemocnění matky (vč. infekcí) a také prostředí, ve kterém se o dítě pečuje. Popsané jsou také rozdíly ve složení střevní mikrobioty u dětí kojených a dětí živených náhradní mléčnou kojeneckou výživou, ačkoli ne všechny provedené studie je prokazují. U kojených dětí se udává opět vyšší obsah bifidobakterií ve střevě a současně studie poukazují např. na nižší riziko gastroenteritid u kojených dětí. Také u dětí s atopickým ekzémem se bifidobakterií vyskytovalo méně.

2 U mléčných formulí lze dosáhnout zlepšení počtu bifidobakterií několika způsoby přidáním probiotické kultury, oligosacharidů (fungujících jako prebiotika) a v poslední době také snahou o změnu složení blíže k mateřskému mléku. To má oproti kravskému mléku, užívanému v náhradní mléčné kojenecké výživě, nižší obsah proteinů a fosforu a více laktózy. Jednou z používaných probiotických bakterií je Lactobacillus reuteri. Tato Gram-pozitivní bakterie se přirozeně nachází nejen v lidském střevě, ale i ve střevě jiných savců a ptáků. Je přítomen také v mateřském mléku. Lactobacillus reuteri a jeho kmeny je intenzivně zkoumanou probiotickou bakterií se zajímavými výsledky. Ve studiích byl prokázán efekt na snížení doby trvání průjmových onemocnění u dětí jeho podávání, některé práce také udávají možný efekt u snížení rizika nekrotizující enterokolitidy a pozdní sepse u předčasně narozených novorozenců. Pro potvrzení tohoto účinku je ale třeba většího počtu studií. Probíhají také studie na účinnost Lactobacillus reuteri ve zlepšení symptomů kojeneckých kolik. Prebiotika jsou nestravitelné látky, které podporují růst střevních bakterií, zejména bifidobakterií a lactobacilů. Jako prebiotika se v mléčných formulích užívají např. galaktooligosacharidy (GOS) a fruktooligosacharidy (FOS). Ve většině studií, které se zabývaly podáváním prebiotik, byl prokázán vyšší počet bifidobakterií, nižší ph stolice a změny její frekvence a konzistence. Sledované děti dostávaly mléčné formule obohacené o GOS, FOS či jiné oligosacharidy. Z klinického hlediska jsou výsledky studií nejednoznačné často se ovšem liší designem, podávanou směsí oligosacharidů (složení, dávkování atd.) i souborem sledovaných pacientů. Tyto látky představují velmi zajímavou cestu do budoucna (zejména v kombinaci s probiotiky), ale je potřeba více studií s jasně stanovenými podmínkami k jednoznačnému doporučení. Vliv složení střevní mikroflóry na vznik různých onemocnění a možnosti jejího ovlivnění jsou v současné době předmětem intenzivního zkoumání. A to nejen u chorob souvisejících s imunitním systémem jako jsou atopie, zánětlivá střevní onemocnění nebo astma, ale také u obezity nebo inzulinové rezistence.

3 Zdroje: 1. Hascoët JM et al, Effect of formula composition on the development of infant gut microbiota, J Pediatr Gastroenterol Nutr Jun;52(6): doi: /MPG.0b013e Rutayisire E et al, The mode of delivery affects the diversity and colonization pattern of the gut microbiota during the first year of infants' life: a systematic review., BMC Gastroenterol Jul 30;16(1):86. doi: /s Newburg DS et al, Oligosaccharides in human milk and bacterial colonization., J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2000;30 Suppl 2:S Ballard O et al, Human Milk Composition: Nutrients and Bioactive Factors, Pediatr Clin North Am Feb;60(1): doi: /j.pcl Matamoros S et al, Development of intestinal microbiota in infants and its impact on health. Trends Microbiol Apr;21(4): doi: /j.tim Epub 2013 Jan Marques TM et al, Programming infant gut microbiota: influence of dietary and environmental factors., Curr Opin Biotechnol Apr;21(2): doi: /j.copbio Epub 2010 Apr Palmer C et al, Development of the Human Infant Intestinal Microbiota, PLoS Biol Jul;5(7):e177. Epub 2007 Jun Grönlund MM et al, Fecal microflora in healthy infants born by different methods of delivery: permanent changes in intestinal flora after caesarean delivery, J Pediatr Gastroenterol Nutr Jan;28(1): Orrhage K et al, Factors controlling the bacterial colonization of the intestine in breast-fed infants, Acta Paediatr Suppl Aug;88(430): Jiménez E et al, Is meconium from healthy newborns actually sterile?, Res Microbiol Apr;159(3): doi: /j.resmic Epub 2008 Jan 11.

4 11. Penders J et al, Factors influencing the composition of the intestinal microbiota in early infancy, Pediatrics Aug;118(2): Morelli L et al, Postnatal development of intestinal microflora as influenced by infant nutrition, J Nutr Sep;138(9):1791S-1795S. 13. Turnbaugh PJ et al, An obesity-associated gut microbiome with increased capacity for energy harvest, Nature Dec 21;444(7122): Cani PD et al, Changes in gut microbiota control metabolic endotoxemia-induced inflammation in high-fat diet induced obesity and diabetes in mice, Diabetes Jun;57(6): doi: /db Epub 2008 Feb Urbańska M, Gieruszczak-Białek D, Szajewska H, Systematic review with metaanalysis: Lactobacillus reuteri DSM for diarrhoeal diseases in children, Aliment Pharmacol Ther May;43(10): doi: /apt Epub 2016 Mar Athalye-Jape G, Rao S, Patole S. Lactobacillus reuteri DSM as a Probiotic for Preterm Neonates: A Strain-Specific Systematic Review. JPEN J Parenter Enteral Nutr Aug;40(6): doi: / Epub 2015 Jun 9. Review. PubMed PMID:

5 INZERCE: ho výz k u m u ma m léka 60 let teřské Správné základy do života Spolehlivá péče podpořená vědou BEBA OPTIPRO Comfort je evoluční kojenecká výživa vyvinutá na základě 60 let výzkumu mateřského mléka. Zajišťuje zdravý růst, váhové přírůstky a metabolické parametry po vzoru kojených dětí, díky nejnižšímu množství vysoce kvalitní bílkoviny OPTIPRO 1 Podporuje správnou funkci imunity 2 Chrání zažívání a bakteriální osídlení díky Lactobacillus reuteri 3 6 Změkčuje stolici kojenců díky probiotickým oligosacharidům GOS/FOS 7 Podporuje optimální vývoj mozku díky obsahu LC-PUFA 8 Důležité upozornění: Světová zdravotnická organizace (WHO*) doporučuje, aby těhotné ženy a matky byly informovány o výhodách a nadřazenosti kojení zejména o skutečnosti, že mateřské mléko poskytuje dětem tu nejlepší výživu a ochranu před nemocemi. Matkám by měly být podrobně vysvětleny techniky kojení a způsoby udržení kojení se zvláštním důrazem na význam správné vyvážené stravy, a to jak v průběhu těhotenství, tak po porodu. Mělo by se zabránit zbytečnému zavádění částečného krmení z lahve nebo podávání jiných nápojů a potravin, protože by to mohlo mít negativní vliv na kojení. Matky by měly být upozorněny na obtížnost návratu ke kojení, pokud se rozhodují nekojit. Matkám by také měly být vysvětleny zdravotní, sociální a ekonomické důsledky takového kroku. Matkám by mělo být zdůrazněno, že mateřské mléko je pro dítě tou nejlepší výživou. Pokud se přijme rozhodnutí používat kojeneckou výživu, tak je nezbytné matky poučit o správné přípravě a zdůraznit, že použití nepřevařené vody, nemyté lahve nebo nesprávného ředění může vést k onemocnění dítěte. *viz Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka přijatý WHA v rezoluci v květnu References: 1. Grathwohl DJ et al Díky obsahu vitamínů A, D, C 3. Indrio F et al Reuter G Weizman Z et al Papagaroufalis K et al Vivatvakin B et al Agostoni A. et al