Problematika tunelových portálů v sesuvných územích
|
|
- Arnošt Špringl
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Problematika tunelových portálů v sesuvných územích K. Novosad PRAGOPROJEKT, a.s., Praha, Česká republika SOUHRN: Portálové části silničních a dálničních tunelů jsou zpravidla nejnáročnější části výstavby tunelů, neboť bývají realizovány v oblasti s méně či nejméně kvalitními horninami. V oblastech postižených svahovými pohyby, ať povrchovými či s hloubkovými smykovými plochami či deformačními zónami pak najdou uplatnění téměř všechny metody speciálního zakládání od hřebíkovaných a kotvených stěn, přes pilotové a mikropilotové zajištění se sanacemi prostředí tryskovou injektáží po odvodňovací vrty. Portály jsou nejdéle otevřenými částmi stavby, často s několika fázemi výstavby, vystaveny povětrnostním vlivům a zátěží dopravy stavby. Tyto okolnosti vyžadují zvýšenou pozornost návrhu zajištění portálů již v přípravných fázích projektů, ve výběru polohy a situování portálů, tedy i při trasování silnice nebo dálnice jako takové. 1 ÚVOD Portálové části silničních a dálničních tunelů jsou zpravidla nejnáročnější části výstavby tunelů, neboť bývají realizovány v oblasti s méně, či nejméně kvalitními horninami. V oblastech postižených svahovými pohyby, ať už s povrchovými nebo hloubkovými smykovými plochami, či s deformačními zónami, najdou uplatnění téměř všechny metody speciálního zakládání, od hřebíkovaných a kotvených stěn, přes pilotové a mikropilotové zajištění se sanacemi prostředí tryskovou injektáží, až po odvodňovací vrty. Portály jsou nejdéle otevřenými částmi stavby, často s několika fázemi výstavby. Jsou vystaveny povětrnostním vlivům a zátěži od dopravy stavby. Tyto okolnosti vyžadují zvýšenou pozornost návrhu zajištění portálů již v přípravných fázích projektů, ve výběru polohy a situování portálů, tedy už při trasování silnice nebo dálnice jako takové. Jako příklad náročného zajištění portálu pro ražené dálniční tunely uvádíme realizované řešení tunelu Prackovice-pražský portál na stavbě D Lovosice Řehlovice, která je součástí dálničního tahu Praha Ústí nad Labem státní hranice ČR/SRN. Koridor, jímž dálnice prochází chráněnou krajinnou oblast České středohoří na svém začátku, navazuje v prostoru Lovosic na již provozovanou dálnici D8 Praha Lovosice. Na konci navazuje na rovněž provozovaný úsek Řehlovice Trmice. Celková délka stavby 0805 je 16,4 km. Technický návrh obsahuje několik jedinečných řešení průchodu krajinou - jako například dálniční most Vchynice, zakrytý protihlukovým tubusem, dálniční obloukový most přes Opárenské údolí, budovaný bez zásahu do údolí, ekomosty krátké přesypané tunely pro přechod zvěře s naváděcí výsadbou zeleně, dvě dvojice ražených dálničních tunelů s názvem tunel Prackovice a tunel Radejčín a řadu dalších. 1 2 TUNEL PRACKOVICE - PRAŽSKÝ PORTÁL Tunel Prackovice je dálniční tunel jednosměrný, dvoupruhový, kategorie T 9,5. Má 2 samostatné tunelové trouby o délkách 270 m (LTT) a 260 m (PTT). Prostupuje masiv hřebene kopce Debus ve vrcholové partii Prackovického lomu nad obcí Prackovice. Tunelové trouby mají ražené části a na koncích hloubené části, v definitivním stavu zasypané. Trouby tunelu Prackovice procházejí z hlediska geologické stavby území a konfigurace terénu velmi komplikovaným prostředím. Dle ČSN je stavba zařazena do III. geotechnické kategorie, tj. náročná stavba ve složitých geotechnických podmínkách. 3 INŽENÝRSKO-GEOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Zájmové území patří do Českého středohoří, které je tvořeno komplexem menších, někdy zcela izolovaných vulkanických těles různého složení a tvaru. Složitý reliéf vznikl za neogénní a kvartérní denudace a eroze, přičemž se výrazně uplatnily rozdíly v odolnosti hornin. Údolí a kotliny se vytvořily v tufech nebo měkkých podložních křídových sedimentech a rozsáhlejší příkrovy podmínily vznik tabulových vrchů. Menší tělesa dala vznik kuželovitým tvarům různého vzhledu podle charakteru horniny, jako např. oblast čedičových lomů Prackovice a Dobkovičky. Východní okraje vulkanického tělesa postihují v zájmovém území svahové pohyby blokového typu a zasahují až do prostoru dálnice D 8. Labe se zde zařezávalo pod bázi vulkanického příkrovu do měkkých křídových hornin a odnášelo zpod okrajů ker vytlačované turonské slínovce, takže se menšil sklon svahů a jednotlivé kry vulkanitů se posouvaly do údolí Labe. Během vývoje údolí se okraj vulkanitů od řeky vzdaloval, rychlost pohybu se zmenšovala, až dnes téměř dozněla.
2 Obrázek 1. Přehledná situace Hloubená část obou tunelových trub v oblasti Pražského portálu je z hlediska geologické stavby a morfologie terénu ve velmi komplikovaném prostředí. Z petrografického hlediska je zde zastoupena pestrá škála hornin. Jednotlivé lávové výlevy bazaltu čediče (nebo příbuzných horninových typů), vícenásobně střídají sopečné vyvrženiny pyroklastika. Zejména se jedná o sopečný popel - tuf s příměsí zrn a úlomků vyvrženin (lapilil, případně s izolovanými lávovými kameny a balvany vyvrženými v průběhu explozí). Sopečné tufy mají charakter úlomkovitě až kusovitě odlučné horniny s pórovitou nebo konglomerátovou strukturou (místy podobné škváře s obsahem pevných čedičových úlomků a kamenů). Rozložené tufy mají z důvodů vysokého obsahu montmorillonitické složky (od 28 % do 75 %) teoretickou schopnost bobtnání. nejsou významně postiženy postvulkanickou přeměnou (hydrotermálními roztoky). V případě intenzivního zvětrání mají původně velmi pevné vyvřeliny charakter drobně úlomkovitě rozpadavé, zvětralé až hlinitoúlomkovitě rozložené horniny. Přechod pevné horniny v hlinitoúlomkovitě rozloženou je zde jak pozvolný, tak velmi ostrý. Lom Prackovice byl vytěžen před více než 15 lety. Pro rozrušování horninového masivu (pro vlastní těžbu) zde byly prováděny také komorové odstřely, které silně narušily stabilitu horninového prostředí. Kromě popisované různorodosti horninového prostředí komplikovala stavební práce výrazná členitost povrchu blízkého okolí a také staré důlní dílo (štoly ložiskového průzkumu). Svahy u portálu tunelů jsou z převážné části pokryté sutí. Sutě mají většinou kamenitý a místy až balvanitý charakter, výplň je převážně hlinito-písčitá a celkově jsou kypré. Atmosférickými srážkami a ostatními klimatickými vlivy dochází k zřícení úlomků skal, opadání kamenů a posouvání suťových kuželů z okolních svahů nad budoucí dálnicí. Obrázek 2. Pohled na Pražský portál před zahájením prací Jak bazaltoidní horniny, tak efuziva jsou v prostoru zkoumané lokality různou měrou postiženy zvětrávacími procesy. Uvedené horniny lze zastihnout jednak jako pevné, či velmi pevné pokud 2 Obrázek 3. Pohled na Pražský portál s vyraženými tunely
3 Byla zjištěna poměrně velká porušenost skalních výchozů, zejména ve svahu nad spodní plošinou v místě portálu na Pražské straně tunelů. Trhliny jsou rozevřené, strmě ukloněné a jsou většinou orientovány šikmo k ose dálnice. Komplikované geologické poměry jsou také v celé délce zárubní zdi, která navazuje na Pražský portál na levé straně do svahu. Jedná se zejména o sopečný popel - tuf s příměsí zrn a úlomků vyvřelin. Sopečné tufy se místy podobají škváře s obsahem pevných čedičových úlomků a kamenů. Tedy původně velmi pevné vyvřeliny mají v dané oblasti charakter drobně úlomkovitě rozpadavé, zvětralé až hlinito-úlomkovitě rozložené horniny. Před realizací výkopů a zajišťovacích prací byla v předstihu realizována průzkumná štola v pravé opěře levé tunelové trouby, za účelem ověření konkrétních geologických a hydrogeologických poměrů, k ověření vhodnosti a účinnosti konstrukčních prvků použitých k zajištění ražených tunelů a v neposlední řadě k zajištění přístupu a k zahájení prací u druhého severního Ústeckého portálu. Průzkumná štola byla vybudována již v letech 2004 až 2005 jako provizorní dílo. Podrobným způsobem ověřila složité geologické podmínky a stanovila vlastnosti horninového masivu, včetně reakce na ražbu. Vzhledem k tomu, že realizace úvodního úseku průzkumné štoly pražského portálu byla pro komplikace se stabilitou zemin v čele lomové etáže vynechána, považoval zhotovitel tunelového díla za důležité, zbývající mezeru ve znalosti geologického prostředí vyplnit formou doplňujícího průzkumu portálového úseku. V blízkosti hrany lomové etáže byly provedeny čtyři průzkumné vrty, jejichž úkolem bylo ověřit mocnost navážky - nestabilních kamenitých a balvanitých zemin, nasypaných na čelo lomové etáže. Vrtání nových jádrových vrtů doprovázely problémy. Sondy s velkým úsilím pronikly ve dvou případech do hloubky 7 m; jeden vrt havaroval v hloubce 4 m, kde došlo k zaklínění vrtného nářadí, mezi balvany čediče. Obrázek 4. Pohled na Ústecký portál s vyraženými tunely Vrtný průzkum byl proto doplněn geofyzikální nepřímou průzkumnou metodou - mělkou refrakční seismikou. Obrázek 5. Pražský portál s opěrným horninovým klínem a stabilizačním blokem-podélný řez 3
4 Výsledkem doplňujícího IG průzkumu úseku pražského portálu bylo nové, konkrétnější prostorové vymezení geologických struktur vulkanoklastického komplexu. Strukturní schéma úseku ražby za portálem se vyznačovalo střídáním subvertikálně orientovaných těles pevnějších bloků horniny (hrubozrnných aglomerátových tufů) nebo méně zvětralých (alterovaných) bazaltových žil s polohami omezeně pevného, až hlinitoúlomkovitě rozloženého tufu. Nestejnorodé prostředí bylo při zajišťování portálu příčnou komplikací při vrtání a fixaci kotevních prvků. Podstatně hlubší byl rovněž dosah lokálního rozvolnění, než jaký udávala dokumentace průzkumné štoly. Blokovitě odlučná, pevnější tělesa komplikovala pozdější ražbu vyjížděním ze stropu a z čela výrubu. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem byla věnována mimořádná pozornost zajištění svahů portálu (definitivních i dočasných), aby nemohlo dojít během stavby i po stavbě k aktivaci starých nebo nových místních sesuvů. 4 TECHNICKÉ PROVEDENÍ ZABEZPEČOVACÍCH PRACÍ Rozsah výkopů a zajišťovacích prací pro Pražský portál je zhruba od km 58,280 do km 58,370 (staničení trasy dálnice). Hloubený pravý tunel zde bude dlouhý cca 90,0 m a levý hloubený tunel cca 87,0 m. Výkopy a plochy před jižním Pražským raženým portálem tunelů musely zajistit prostor pro vlastní hloubené tunely, zařízení staveniště, dopravu rubaniny z tunelů a zavážení materiálu do tunelů. Výkopy a zajištění svahů bočních i čelního (portálového) byly postupné a shodné s etážemi zajišťovacích prací. Při postupném odtěžování materiálu bylo použito jako základní technologie zajišťování ocelovými tyčovými kotvami SN - zemní hřeby. Ty tvořily dva profily betonářské oceli průměru 25 mm, kvality BSt 500 S. Technologie přispěla k zajištění stability zemního nebo horninového tělesa dvěma základními faktory. Zálivka kromě propojení hřebů s okolím současně vyplnila i systém puklin, či dutin v okolí vrtu a zpevnila tak okolí vrtu. Vlastní táhla hřebů pak umožnila přenos sil od povrchových oblastí do vnitřních oblastí zajišťovaného svahu, tj. do míst s příznivější napjatostí. Jde o vyztužení masivu (poloskalní horniny) pruty armovací výztuže, která je prostřednictvím cementové zálivky propojena s okolím v celé své délce. Silové namáhání hřebů plyne ze změn napjatosti vlivem odtěžení horniny v oblasti kolem líce. Hřeby jsou pak v této části namáhány tahy, přičemž zmenšují deformace a pokles napjatosti. Tahy jsou přenášeny do hlubších částí masivu, kde je již vliv odtěžení malý. 4 Tuto interakci tahových prvků - hřebů s armovaným prostředím horninového masivu nebylo možno spolehlivě zajistit bez ověření charakteru rozložených poloh, resp. bez jejich případné sanace. Sanace se prováděly formou zpevnění prostředí tryskovou injektáží po celé aktivní délce jednotlivých hřebů. Teprve do takto sanovaného prostředí byly prováděny vlastní vrty, osazovány hřeby a aktivovány cementovou zálivkou. S ohledem na složitou a nepravidelnou strukturu masivu bylo možno zprvu rozsah vrtů sanovaných tryskovou injektáží pouze odhadnout. Přesnější rozsah byl stanoven teprve poté, kdy byly známy výsledky a vyhodnocení aplikace hřebů ze zkušebního pole. Dle vyhodnocených zkoušek vrtání, zálivky, aktivace hřebů a výsledků tahových zkoušek, provedených nezávislou akreditovanou zkušebnou, byl dále stanoven rozsah v dalších dílčích etapách a byl postupně upřesňován. Obrázek 6. Pražský portál s opěrným horninovým klínem a stabilizačním blokem Zajištění armovaného svahu portálu bylo dále doplněno pramencovými kotvami z předpínané oceli ve třech úrovních přes ocelové převázky. Kotvy byly v délce 26, 24 a 18 m, třípramencové, předpínané na 300 kn s kořenovou částí délky 9 m. Převázky byly ze štětovnic Larssen III-n, délky 7 resp. 3,5 m pro tři, resp. dvě kotvy. Kontakt převázek se zajištěnou portálovou stěnou ze SB byl zajištěn po osazení převázek obetonováním, rovněž z SB. Kotvy situované nad obrysem budoucích tunelů byly směrově odkloněny, aby nezasahovaly do profilu tunelů. Postup armování horniny a stříkaní betonu na povrchu probíhal postupně shora, v koordinaci s výkopovými pracemi. Pro návrhy sklonů a rozměrů zajišťovacích prvků byl volen portál v km 58,367 (staničení osy dálnice), kde celkový rozdíl výšek činí až asi 25 m. Sklon stěny portálu kolmé na osu tunelů byl členěn do 3 typů: ve spodní části je sklon 2,5:1 (tj. 68 stupňů). Strmější sklon je tu výhodnější pro nasazení ražby. Nad úrovní tunelů je volen sklon mírnější, a
5 sice 1,75:1 (tj. asi 60 stupňů) a nejvýše je sklon 1,25:1, volen s ohledem na zcela rozvolněný charakter horniny (tj. asi 50o). Portálová stěna byla odlehčena dvěma lavičkami šířky 1,5 m. Hustota a délka armování vyšla z výpočtů. Plošné členění bylo navrženo v síti 1,8x1,8 až 2,0x2,0 m. Délka hřebů byla odstupňována od 8 m při patě, do 12 m při koruně svahu. Délky byly stanoveny pomocí fiktivní smykové plochy (pukliny), jež dávala největší aktivní síly. Za tuto plochu byly hřeby zataženy min. 5 m, přičemž bylo zohledněno využití délek hřebů. Povrch armovaného svahu byl zajištěn stříkaným betonem C16/20-X0 tl.20 cm, který byl armován dvojitou sítí "KARI" prof. 6 mm, s oky 10x10 cm. V rámci prací stabilizujících odtěžovaný svah byla provedena zesilující konstrukce pro usnadnění ražby tunelů - ochranný deštník z mikropilot 114/12,5 mm délky 20 m nad obrysem budoucích tunelů. Aby nedocházelo k padání kamenů do výkopů z úžlabí s nestabilní části suťového kužele při a nad pravou stranou výkopů, bylo v této části úžlabí, kde vyznívá plošina nad portálem v úrovni cca 340 m n. m. provedeno posílení zajištění železobetonovým kotveným věncem šířky 60 cm, výšky 90 cm v délce cca 26 m s mikropilotovou stěnou. Tvar věnce nepravidelným obloukem kopíruje vrstevnici zhruba na úrovni cca 340 m n. m. V předstihu před realizací věnce byl seshora proveden částečný zásyp úžlabí tak, aby byla vytvořena dostatečně široká plošina (cca 6 m) pro provedení mikropilotové stěny z MP 114/12,5 mm, délky 10 m, po 90 cm v ose budoucího železobetonového věnce. MP byly vždy střídavě svislé a odkloněné směrem do masivu pod 30. Horní část MP vyčnívá cca 90 cm nad korunu věnce a slouží jako zábrana proti sesouvání kamenů. Na vyčnívající MP jsou navařeny tyče armovací výztuže se záchytným plotem z Kari sítí do výšky cca 1,5 m. Počet MP je 28 kusů. Po zabetonování MP do železobetonového věnce byl věnec za rubem důkladně obetonovaný pro zajištění kontaktu se svahem a byl za ním proveden odvodňovací žlab ze stříkaného betonu. Přes předem osazené průchodky byl na závěr železobetonový věnec přikotven osmi třípramencovými kotvami s předpětím 300 kn, délky 28 m s kořenem délky 9 m. Odklon od vodorovné byl 20o. Půdorysně kotvy tvoří vějíř v rozteči na věnci 2,6 m. Po realizaci tohoto horního věnce a jeho aktivaci pokračovalo zajištění portálové stěny do nižších etáží s postupným odtěžováním pomocného zásypu. Pro zajištění boků obou ražených tunelů Pražského portálu v úvodní části portálové stěny byla provedena sanace (zpevnění boků) mikropilotovými vějíři po stranách tunelu ze dvou trojic MP 114/12,5, realizovaných při zajišťovacích pracích portálu z druhé pracovní úrovně na kótě 326,30 m n. m. Během realizace všech těchto zajišťovacích prací probíhal současně s nimi geotechnický monitoring, který, prováděla společnost AZ Consult, a který sledoval velikost a vývoj deformací portálové stěny 3D geodetickým měřením vybraných bodů. Zároveň byla sledována odezva v hlubších partiích masivu inklinometrickým a extenzometrickým sledováním. Vytipovaná zhlaví předepjatých kotev byla osazena dynamometry pro sledování vývoje a velikosti změn v předpětí. Výsledky měření byly pravidelně předkládány a vyhodnocovány na schůzkách Rady geotechnického monitoringu a v případě potřeby byla přijímána rozhodnutí o nutných opatřeních, či byl stanovován další postup prací. Měření ukázala poměrně výraznou reakci na postupující práce zejména velikostí a vývojem deformací vlastní portálové stěny. K největším pohybům došlo na hraně koruny portálu, na horní ploše za touto hranou a pak zejména na ploše svahu portálu uprostřed mezi tunely, a to velikosti až 80 mm. Deformace potvrzovaly i inklinometrická a extenzometrická měření a nárůst předpětí pramencových kotev. Poklesy byly nejvýraznější nad portálem a pak horizontální deformace - vytlačování stěny portálu do jámy uprostřed nad tunely, u kterých byla zahájena ražba. Deformace byly reakcí na postupné odtěžování a zajišťování portálu, ale také poměrně výrazně na ražbu vlastních tunelů v jejich úvodní portálové časti a na dílčí etapy členění výrubů. 5
6 Obrázek 7. Rozvinutý pohled na zajištění Pražského portálu Koncem roku 2008 byl vývoj deformací postupně klesající avšak setrvalý. Aby bylo zajištěno ustálení deformací, bylo přikročeno k dodatečnému posílení stability paty svahu portálu mezi tunely přibetonováním stabilizačního bloku mezi tunely na opěrný horninový klín. V patě stabilizačního bloku byly v předstihu realizovány šikmé mikropilotové bárky. Toto opatření po vyhodnocení měření výrazně přispělo k ustálení deformací, i když se tyto projevovaly i nadále v podstatně menší míře jako reakce na další postup ražeb a na změny v klimatických poměrech. Dnes jsou dokončeny ražby obou tunelových trub, probíhá betonáž hloubených tunelů a následují definitivní zásypy. Zajištění Ústeckého portálu na opačné straně tunelů bylo provedeno s použitím shodné technologie jako na pražském portále. Přesto že zde byly velmi stísněné prostorové poměry a přístup k zajišťovacím pracím byl po jistou dobu pouze malým profilem průzkumné štoly, bylo zajištění portálu provedeno bez komplikací. Ústecký portál byl podstatně menší a prakticky shodné horniny nebyly tak silně postiženy alterací a lomovou činností v minulosti. Minimalizace rozlohy a zajištění portálu byla také umožněno schopností zhotovitele provést prorážku pravého tunelu prakticky s nulovým nadložím. LITERATURA: PRAGOPROJEKT, a.s., TUBES spol. s.r.o., , Realizační dokumentace stavby 6
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRAŽSKÉHO PORTÁLU TUNELU PRACKOVICE NA DÁLNICI D8 PŘES ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ
Ing. Jiří Svoboda; PRAGOPROJEKT, a.s., K Ryšánce 1668/16, 147 54 Praha 4; tel. 226 066 388, fax 226 066 118, e-mail svobodaj@pragoprojekt.cz Ing. Kamil Novosad; Tubes spol. s r.o., K Ryšánce 1668/16, 147
VíceFakulta stavební ČVUT v Praze Katedra geotechniky TUNEL PRACKOVICE
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra geotechniky TUNEL PRACKOVICE Příspěvek k problematice výstavby pražsk ského portálu Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. Délky a zprovoznění úseků na D8 1. Řehlovice Trmice
VícePROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST. Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o.
PROJEKT SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU PŘEDPOKLADY A SKUTEČNOST Ing. Libor Mařík, Ing. Zuzana Nováková IKP Consulting Engineers, s. r. o. TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE TÁBOR 24.9.2014 OBSAH PREZENTACE OBSAH PREZENTACE ÚVOD
VíceZmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč
Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2 OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč Mimořádná událost ze dne 15.11 a 17.11.2009 Zával části tunelu v délce 120 m vyraženého primární
VíceGeotechnický průzkum hlavní úkoly
Geotechnický průzkum hlavní úkoly * optimální vedení trasy z hlediska inženýrskogeologických poměrů * stávající stabilitu území, resp. změny stabilitních poměrů v souvislosti s výstavbou * polohu, velikost
VíceObr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.
VYUŽITÍ CHEMICKÝCH INJEKTÁŽÍ PRO RAŽBU KRÁLOVOPOLSKÉHO TUNELU JIŘÍ MATĚJÍČEK AMBERG Engineering Brno, a.s. Úvod Hlavní důvody pro provádění injektáží v Královopolském tunelu byly dva. V první řadě měly
VíceTunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu
Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy Projektové řešení Zahradnického tunelu Zahradnický tunel základní údaje Celková délka tunelu 1044 m Délka vjezdového hloubeného
VíceTunel Poľana. Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún
Tunel Poľana Ing. Jiří Břichňáč Ing. Jiří Kocian Ing. Ján Papcún IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název stavby: Dálnice D3 Svrčinovec - Skalité Ucelená časť stavby: Tunel Poľana Místo stavby: k.ú. Skalité okres Čadca,
VíceSTATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3
OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 2. Konstrukční systém stavby... 3 2.1. Gabionová část... 3 2.2. Část z bednících dílců... 3 3. Navržené výrobky, materiály a konstrukční prvky... 4 4. Hodnoty zatížení
VíceGeotechnický průzkum
Geotechnický průzkum jednotlivé metody jsou vysoce účinné jen v určitém typu horniny volba vhodné metody je závislá na výstižné klasifikaci horniny v celé dotčené oblasti (např. po celé délce trasy tunelu)
VíceGeologické působení gravitace svahové pohyby
Svahové pohyby Geologické působení gravitace svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Casita - Nicaragua
VíceZakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa
Identifikační údaje mostu... 2 1.1 Stavba... 2 1.2 Investor... 2 1.3 Projektant... 2 1.4 Ostatní... 2 2 Zdůvodnění stavby a její umístění... 3 2.1 Zdůvodnění stavby... 3 2.2 Umístění stavby... 3 2.3 Rozsah
VíceT E R M I N O L O G I E
825-4 Objekty podzemní tunely T E R M I N O L O G I E B Beton prostý je beton bez výztuže nebo s výztuží hmotnosti do 15 kg/m 3. Beton stříkaný je konstrukce vytvořená pneumatickým nanášením betonové směsi.
VíceKrálovopolské tunely Brno
Královopolské tunely Brno Geotechnický monitoring David Rupp Václav Veselý CzTA - Tunelářské odpoledne, 13.5.2009 1/41 Geotechnický monitoring ražba průzkumných štol 2001-2003 - inženýrskogeologický průzkum
VíceStavební jámy. Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Stavební jámy Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Fakulta
VíceVÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU
VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU Ing. Libor Mařík ILF Consulting Engineers, spol. s r.o. Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8 Karlín tel.
VíceRev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz
Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola Objednatel: Zhotovitel: Projekt Obec Psáry Pražská 137 252 44 Psáry HW PROJEKT s r.o. Pod Lázní 2 140 00 Praha 4 IČO 241580 tel.
VíceTUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU
Tunelářské odpoledne Silniční okruh kolem Prahy Radotín, 15.10.2008 TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU Ladislav Štefan, Gottlieb Blažek HOCHTIEF 15.10.2008 Tunelářské odpoledne
VíceOLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.
Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com Česká tunelářsk ská asociace ITA-AITES AITES TUNELÁŘSK SKÉ ODPOLEDNE č.. 1/2011 Masarykova kolej 23.3.2011 1 Základní informace
VíceProdlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ
Prodlouženi trasy metra V.A Dejvická - Motol: Aplikace technologie ražeb NRTM, realizovaná v rámci sdružení Metrostav-Hochtief firmou Hochtief CZ HOCHTIEF Solutions AG Niederlassung Frankfurt, Verkehrsprojekte
VíceZakázka: D111029 Stavba: Sanace svahu Olešnice poškozeného přívalovými dešti v srpnu 2010 I. etapa Objekt: SO 201 Sanace svahu
1 Identifikační údaje... 2 1.1 Stavba... 2 1.2 Investor... 2 1.3 Projektant... 2 1.4 Ostatní... 2 2 Základní popis stavby... 3 3 Zdůvodnění stavby a jejího umístění... 3 3.1 Návaznost na jinou PD... 3
VíceGEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN
GEOTECHNICKÝ MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ STANICE NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN Tomáš Ebermann, Jakub Bohátka, Ondřej Hort Martin Vinter, Stanislav Liška, Martin Čermák Tunelářské odpoledne 1/2013 13. března 2013 Praha
VíceSANACE SESUVŮ NA TRATI BYLNICE HORNÍ LIDEČ
SANACE SESUVŮ NA TRATI BYLNICE HORNÍ LIDEČ Zlín 27. 29. března 2007 Konference Železniční dopravní cesta 2007 1.1 Charakteristika trati Trať Bylnice Horní Lideč leží na severozápadních svazích Bílých Karpat.
VíceBUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK
GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:
VíceOBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby
OBSAH 1 Koncepční řešení nosné konstrukce 2 Použité podklady 3 Statický model konstrukce 4 Materiály a technologie 5 Jakost navržených materiálů 6 Rekapitulace zatížení 7 Návrh a posouzení nosných prvků
VíceTECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY
TECHNICKÉ ODSTŘELY A JEJICH ÚČINKY Přednáška č.6 6. Přednáška Trhací práce na stavbách Jsou ve většině případů originální v projektu i provedení, protože vycházejí z konkrétních místních podmínek co do
Více1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha
Poklesové kotliny 1 Úvod Projekt musí obsahovat volbu tunelovací metody a případných sanačních opatření, vedoucích ke snížení deformací předpověď poklesu terénu nad výrubem stanovení mezních hodnot deformací
VíceDodatečná informace č. 43
Dodatečná informace č. 43 Číslování dotazů ponecháno dle číselné řady zaslané uchazečem Dotaz uchazeče 21) ze dne 6.3.2015: SO 09.1 Pol. 22 a 23 Vrty a trny V projektové dokumentaci jsme tyto konstrukce
VíceDLOUHODOBÉ CHOVÁNÍ VYZTUŽENÝCH ZEMNÍCH KONSTRUKCÍ
GEOSYNTETIKA V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE 31.leden 2006 - Praha, 1.únor 2006 - Brno DLOUHODOBÉ CHOVÁNÍ VYZTUŽENÝCH ZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Ing. Vítězslav HERLE International Geosynthetics Society, Česká republika
Více1. Úvod. 2. Inženýrskogeologické poměry lokality.
1. Úvod Předložená projektová dokumentace (DPS dokumentace pro provedení stavby) řeší sanaci svahu nad rybníkem Volný v Ostravě Radvanicích. V rámci rekultivace a odstraňování následků důlních škod se
VíceHazmburk Vladislav Rapprich
Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad
Vícevysoce plastické jíly, s výrazně thixotropními vlastnostmi, které jsou nepravidelně proloženy čočkami písků a siltů.
Ing. Pavel Šípek Geoengineering, spol.s r.o., Korunní 32, 708 00 Ostrava Mar. Hory tel.: 596 624 091, fax: 596 615 889, e mail: pavel.sipek@geoengineering.cz OPTIMALIZACE TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ VÝSTAVBY STARTOVACÍ
VíceZakládání staveb. 04. Zemní práce ve stavební praxi
S třední škola stavební Jihlava Zakládání staveb 04. Zemní práce ve stavební praxi Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován Evropským
VícePříčiny havárií v Jablunkovském tunelu
Příčiny havárií v Jablunkovském tunelu Seminář ČzTA - tunelářské odpoledne 2/2013 25.9.2013 Prof. Ing. Josef Aldorf DrSc., Ing. Lukáš Ďuriš VŠB-TUO, fakulta stavební (1917) (Tunel Kalchberg 1870) NÁVRH
VíceVýsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A
Výsledky výpočtů a skutečnost Tunely prodloužení trasy metra A Ing. Martina Urbánková METROPROJEKT Praha a.s. Prodloužení trasy A pražského metra Začátek výstavby v roce 2010 Ukončení výstavby se předpokládá
VíceDálniční most v inundačním území Lužnice ve Veselí n.lužnicí
18. Mezinárodní sympozium MOSTY 2013, Brno Dálniční most v inundačním území Lužnice ve Veselí n.lužnicí Ing. Tomáš Landa, PRAGOPROJEKT, a.s. Ing. Zdeněk Batal, SMP, a.s. Ing. Pavel Poláček, SMP, a.s. Situace
VíceSTAVEBNÍ TECHNIKA 19. STOLETÍ JEŘÁBOVÝ NOSIČ BAUER MC 64 HLOUBENÉ TUNELY LETNÁ POLYFUNKČNÍ OBJEKT 3NITY A FIRMA LANNA A FRÉZA BC 32 V BRATISLAVĚ
Časopis ZAKLÁDÁNÍ STAVEB, a. s. 1/2009 Ročník XXI STAVEBNÍ TECHNIKA 19. STOLETÍ A FIRMA LANNA JEŘÁBOVÝ NOSIČ BAUER MC 64 A FRÉZA BC 32 HLOUBENÉ TUNELY LETNÁ POLYFUNKČNÍ OBJEKT 3NITY V BRATISLAVĚ Dopravní
VíceIng. Jan Panuška, Subterra a.s.
Stavba č. 9567 Radlická radiála JZM Smíchov (podrobný inženýrsko-geologický průzkum) REALIZACE RAŽENÉ PRŮZKUMNÉ ŠTOLY Z POHLEDU ZHOTOVITELE Ing. Jan Panuška, Subterra a.s. Stavba č. 9567 Radlická radiála
VíceSANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTA FULNEK
Ing. Karel Polach, Ing. Zdeněk Cigler Carbotech-Bohemia s.r.o., Lihovarská 10, 716 04 Ostrava Radvanice, Tel.: 596 232 803 Fax: 596 232 994, E-mail: grouting@carbotech.cz SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM
VícePŘEDBĚŽNÁ ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČSN P Inženýrskogeologický průzkum. Ground investigation. Obsah. Strana. Předmluva 4.
PŘEDBĚŽNÁ ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.020 Listopad 2016 ČSN P 73 1005 Inženýrskogeologický průzkum Ground investigation Obsah Strana Předmluva 4 Úvod 6 1 Předmět normy 7 2 Citované dokumenty 7 3 Termíny
VíceGeologické výlety s překvapením v trase metra V.A
Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring přehradních hrází doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceRealizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín
Tunelářské odpoledne 1/2013 Realizace ražené části stanice Nádraží Veleslavín Ing. Jan Panuška, Subterra a.s., divize 1 Stavební jáma Veleslavín, ZS Přístupová sjízdná rampa délky 180m, sklon 15 stupňů
VíceNÁSLEDKY POVODNÍ V ROCE 2002
Ing.Jaroslav Ryšávka, Ing. Petr Ondrášek UNIGEO a.s. Ostrava, 596706251, E mail: rysavka.jaroslav@unigeo.cz ondrasek.petr@unigeo.cz Prof.Ing. Josef Aldorf, DrSc., VŠB-TU Ostrava, 597321944, E mail: josef.aldorf@vsb.cz
VíceD.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení
Investor stavby: Statutární město Teplice odbor dopravy a životního prostředí D.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Obsah: D.1. Základní údaje o stavbě... 2 D.2. Návrh technického řešení...
VíceRealizace geotechnických opatření pro stabilizaci porušeného skalního svahu J. Hájovský, V. Vykydal, D.Dufka SG - Geoinženýring, s.r.o.
J. Hájovský, V. Vykydal, D.Dufka SG - Geoinženýring, s.r.o. Sídlo: 28. října 150/2663 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel: 59 7577377 mobil: 606 564 269 fax: 59 757 7677 e-mail: geoinzenyring@geoinzenyring.cz
VíceMODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY
2012 27. 29. března 2012 MODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY Ing. Michal Žák GJW spol. s.r.o. Modernizace stavby Votice-Benešov u Prahy řeší zdvoukolejnění trati a její celková délka je 18,472 km.
VíceTECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA
Úvod Ing. Josef Krátký S 5 Energie-stavební a báňská a.s. TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA Stavba 0079 Špejchar-Pelc-Tyrolka je součástí městského okruhu v Praze, má celkovou
VíceNOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA
NOVÁ RAKOUSKÁ TUNELOVACÍ METODA Observační metoda s cyklickým ražením Umožňuje řešení složitých profilů a geologických podmínek ve formě Design as yougo Novější definice NRTM NRTM je založená na tom, že
VíceTUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014. autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera
TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 3/2014 autoři fotografií: Vladimír Lender, Libor Mařík, Martin Pospíšil, Miloš Voštera Koncem dubna 1869 začala vlastní stavba na území okresu Sedlec, odkud zakrátko postoupila do
VíceNRTM Nová rakouská tunelovací metoda
NRTM Nová rakouská tunelovací metoda Historický vývoj Ritter Franz von Rziha (1878) Zatížení ostění je tvořeno tíhou horniny uvolněné nad stropem v průběhu času Prof. L. von Rabcewicz patent z roku 1948
VíceFakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky
Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky Ostrava, 2013 Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Osnova
Více1.1 Účel stavebních jam
1 1. STAVEBNÍ JÁMY (Zpracoval prof. JIŘÍ BARTÁK) 1.1 Účel stavebních jam Stavební jámy jsou výkopy sloužící pro spolehlivé založení stavby a výstavbu podzemních prostor objektu. Orientační dělení podzemních
VícePODZEMNÍ STAVITELSTVÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA Katedra geotechniky a podzemního stavitelství PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ PŘEDNÁŠKY 5 ŠTOLY, KLASICKÉ METODY RAŽENÍ Definice štoly: liniové vodorovné nebo šikmé podzemní
VíceIng. Pavel Šípek RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.
Ing. Pavel Šípek Geoengineering, spol.s r.o., Korunní 32, 708 00 Ostrava Mar. Hory tel.: 596 624 091, fax: 596 615 889, e mail: pavel.sipek@geoengineering.cz RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Prof. Ing. Josef
VíceInformace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace
Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace Připravili: pracovníci České geologické služby a Ředitelství silnic a dálnic ČR Předkládá (25. 6. 2013 pro
VíceRekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě
DRUPOS HB s.r.o. Chotěboř, Svojsíkova 333 tel. 569 641 473, e-mail: drupos@tiscali.cz Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě D. Dokumentace objektů Seznam příloh: Technická zpráva D.01. Situace 1:200
VícePROJEKT ZPEVŇUJÍCÍCH INJEKTÁŽÍ - TUNEL DOBROVSKÉHO
Ing. Jiří Matějíček AMBERG Engineering Brno, a.s. Ptašínského 10, 602 00 Brno tel.: 541 432 611, fax: 541 432 618 email: jmatejicek@amberg.cz, amberg@amberg.cz PROJEKT ZPEVŇUJÍCÍCH INJEKTÁŽÍ - TUNEL DOBROVSKÉHO
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceHISTORIE A SOUČASNOST ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Libor Mařík IKP Consulting Engineers, s. r. o.
HISTORIE A SOUČASNOST ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Libor Mařík IKP Consulting Engineers, s. r. o. KONFERENCE GOTTHARD BASE TUNNEL PRAHA 21.3.2013 OBSAH PREZENTACE ÚVOD HISTORIE VÝSTAVBY TUNELŮ
VíceSkalní svah - stabilita horninového klínu
Inženýrský manuál č. 28 Aktualizace: 04/2016 Skalní svah - stabilita horninového klínu Program: Skalní svah Soubor: Demo_manual_28.gsk Cílem tohoto inženýrského manuálu je popsat určení stability stěny
VícePŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY
Ing. Jiří Chlebík, Ing. Věslav Galuszka OKD, a.s. vnitřní organizační složka nezapsaná v obchodním rejstříku: Důl Lazy, se sídlem Orlová Lazy, č.p. 605, PSČ 735 12 Telefon: 00420/596511755-8 Fax: 00420/596511144,
VíceA. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba
A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného
VíceRekonstrukce nádrže Slatina p.p.č. 1694/16
Rekonstrukce nádrže Slatina p.p.č. 1694/16 Investor : obec Slatina č.p. 50, 410 02 Lovosice Zpracovatel dokumentace : Ing. M. Jeřábek, Vodohospodářská kancelář INDORS Velká Dominikánská 10, Litoměřice
VícePODZEMNÍ STAVBY BF06. Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka
PODZEMNÍ STAVBY BF06 Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka ZÁKLADNÍ INFORMACE Stavba: Předstudie železničního tunelu Anenská Studánka Lokalita: Obec Křenovice Profil: 60 m 2 Délka: 2420 m Návrhová
VíceREFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí
Úšovický potok Mariánské Lázně, ř. km 5,00 6,31 ( 2010-2011) V zakryté části toku bylo nejprve provedeno statické zajištění paty stávajících zdí, následně potom vlastní opevnění dna ŽB deskou. Na tuto
VíceRAŽBA DVOUKOLEJNÉHO TUNELU METRA POD ZÁSTAVBOU V ULICI STOUPAJÍCÍ NA TRASE IV.C2 V PRAZE
Ing. Miroslav Kochánek, e-mail: kochanek@metroprojekt.cz, Ing. Maroš Dávid, e-mail: david@metroprojekt.cz METROPROJEKT Praha a.s., I.P.Pavlova 2/1786, 120 00 Praha 2 Tel.: 296 154 205, 296 154 152, Fax.:
VíceDílce ostění se ukládají erektorem, prostor mezi dílcem a horninou se vyplňuje injektáží, případně se dělá zakládka
Prstencová metoda Pro soudržné zeminy, poloskalní a skalní horniny Ražení plným profilem destruktivním či nedestruktivním způsobem na délku prstence definitivního ostění či délku rámu provizorního ostění
VíceVrtné schema. zálomové
Vrtné schema 1-vrty obrysové 2-vrty přibírkové zálomové 3-vrty Trhací práce při ražbě Typy zálomů 1. Sbíhavé zálomy šikmé vrty 2. Přímé zálomy vrty kolmé k čelbě 3. Přechodné zálomy kombinace Sbíhavé zálomy
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring stavebních jam doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceVOTICKÉHO Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com AITES
Ing. Libor Mařík, IKP Consulting Engineers, s. r. o. libor.marik@ikpce.com Česká tunelářsk ská asociace ITA-AITES AITES TUNELÁŘSK SKÉ ODPOLEDNE č.. 1/2011 Masarykova kolej 23.3.2011 1 Základní informace
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring tunelů a kolektorů doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceOBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2
OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MÍSTO STAVBY
VíceKRYCÍ LIST SOUPISU. SO-03 - Sdružený objekt. Objekt: Cena s DPH v CZK 0,00. Cena bez DPH. REKONSTRUKCE RYBNÍKA č. parc. 345/1, k.ú. Chraštice.
KRYCÍ LIST SOUPISU KSO: CC-CZ: Zadavatel: Projektant: Ing. Václav Ureš, Mariánské údolí 126, Příbram II Poznámka: D D D 408 97 656 Cena bez DPH DPH základní 21,00% ze snížená 15,00% ze Cena s DPH v CZK
Více14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY
STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ DETAILY V OBRAZE Část 14, Díl 7, Kapitola 2.1, str. 1 14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY 14/7.2.1 KONVENČNÍ METODA RAŽBY Konvenční metodou ražby rozumíme především tzv. Novou rakouskou
VíceNávrh výkopů stavební jámy
Návrh výkopů stavební jámy Hloubka založení Rozdíl úrovně základové spáry a nejníže položeného bodu upraveného terénu u objektu Stanovuje se s ohledem na: stabilitu a sedání stavby klimatické vlivy (promrzání,
VícePažicí konstrukce Shee2ng
Pažicí konstrukce Shee2ng Pažení návrh Pažení posudek Definice pažicí konstrukce Jedná se o konstrukce pro zabezpečení svislých stěn stavebních jam, rýh, zářezů a šachet. Druhy výkopů Rýha šachta Druhy
VíceVpříportálových úsecích, kde nepříznivé geotechnické
38 TECHNOLOGIE Tunely stavby 513 Silničního okruhu kolem Prahy Předpoklady projektu a první zkušenosti z realizace Praha se stejně jako většina evropských metropolí dlouhodobě potýká s narůstající intenzitou
VíceOŘ37, Příloha č. 3. Druhy stabilizace bodů ŽBP
OŘ37, Příloha č. 3. Druhy stabilizace bodů ŽBP 4.1 STABILIZACE BODU ZABETONOVANOU NIVELAČNÍ ZNAČKOU N1 Otvor pro zabetonování nivelační značky N1 do betonového základu, do skály nebo doprostřed opracované
VíceMěstský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov
Městský úřad Turnov odbor životního prostředí Antonína Dvořáka 335 511 22 Turnov Adr: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951/8, 500 03 Hradec Králové IČ: 70890005 (doručeno DS dbyt8g2) Ostatní
Více1 Stavební jámy. 1.1 Účel stavebních jam. 1.2 Druhy stavebních jam. Stavební jámy
1 Stavební jámy 1.1 Účel stavebních jam Stavební jámy jsou výkopy sloužící pro spolehlivé založení stavby a výstavbu podzemních prostor objektu. Různě hluboké stavební jámy se provádějí prakticky ve všech
VíceSystém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka
Tunelářské odpoledne 3/2012 Praha 28.11.2012 Systém a výsledky geotechnického monitoringu při realizaci tunelového komplexu Blanka Ondřej Kostohryz Zadání monitoringu Historický vývoj: 1.veřejná soutěž
VíceOCHRANA POVRCHOVÉ ZÁSTAVBY PŘED VLIVY TUNELOVÁNÍ Tunelářské odpoledne č.1/2010
ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra geotechniky OCHRANA POVRCHOVÉ ZÁSTAVBY PŘED VLIVY TUNELOVÁNÍ Tunelářské odpoledne č.1/2010 Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. PŘÍČINY DEFORMACÍ POVRCHU PŘI P I TUNELOVÁNÍ
VícePřehled prací dokončených a plánovaných k dokončení před zprovozněním dálnice D8
II. Informace o činnosti pracovní skupiny pro zajištění dalšího postupu, operativní rozhodování a koordinaci průzkumných, monitorovacích a sanačních prací v souvislosti s havarijní situací způsobenou sesuvem
VícePROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV
PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s. r. o. 1 ÚVOD Příspěvek pojednává o technickém řešení
VíceObrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu
Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků
VíceREKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE
REKONSTRUKCE DRENÁŽNÍCH PRVKŮ SYPANÝCH HRÁZÍ VD SLUŠOVICE A VD BOSKOVICE 1. Úvod Petr Holomek Na sypaných přehradních hrázích je správně navržený a provedený drenážní systém jedním z nejdůležitějších prvků,
VíceDOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY mosty, tunely, propustky, zárubní a opěrné zdi, galerie, nadjezdy, podjezdy umělé stavby ekonomicky velmi náročné? KOLIK TO STOJÍ? 1km dálnice..
VíceProblematika ražby dálničních tunelů v Českém středohoří
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Problematika ražby dálničních tunelů v Českém středohoří (Tunnelling in České Středohoří) Bakalářská
VíceF1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ)
F1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ) Dokumentace objektů a provozních souborů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty nebo provozní soubory samostatně v členění: Stavba je členěna na tyto stavební objekty:
VíceGT DOZOR A MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR PRAHA ČESKÉ BUDĚJOVICE - LINZ
GT DOZOR A MONITORING PŘI VÝSTAVBĚ SUDOMĚŘICKÉHO TUNELU IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR PRAHA ČESKÉ BUDĚJOVICE - LINZ ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Ortofoto místa budoucího tunelu: - Dl. ražené části 420 m, hloubená
VíceNázev akce : Veřejné koupaliště ve Spořicích Rekonstrukce oplocení areálu. Příloha A A. TECHNICKÁ ZPRÁVA
Název akce : Veřejné koupaliště ve Spořicích Rekonstrukce oplocení areálu Příloha A A. TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 3 2. PODKLADY, NORMY 3 3. MÍSTNÍ POMĚRY, ZDŮVODNĚNÍ STAVBY 3 4. ÚDAJE
VíceNávrh hlubinných základů dle EC 7
Návrh hlubinných základů dle EC 7 PILOTOVÉ ZÁKLADY PLATNOST NORMY, MEZNÍ STAVY, ZATÍŽENÍ A NÁVRHOVÉ PŘÍSTUPY Kapitola 7 je členěna do článků: všeobecné údaje seznam mezních stavů - všeobecné poznámky -
VíceZákladové konstrukce (3)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (3) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VíceHORNINOVÉ INJEKTÁŽE PŘI RAŽBĚ PRŮZKUMNÉ ŠTOLY BLANKA V PRAZE
Ing. Alexandr Butovič, SATRA spol. s r.o. Ing. Jan Frantl, Metrostav a.s. HORNINOVÉ INJEKTÁŽE PŘI RAŽBĚ PRŮZKUMNÉ ŠTOLY BLANKA V PRAZE V rámci podrobného geotechnického průzkumu pro stavbu městského okruhu
VíceALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ STABILITY SVAHŮ SANOVANÝCH HŘEBÍKOVÁNÍM
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc. Ing. Lukáš Ďuriš, VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, L. Podéště 1875, 708 00 Ostrava-Poruba tel./fax: 597 321 944, e-mail: josef.aldorf@vsb.cz, lukas.duris@vsb.cz, ALTERNATIVNÍ
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceKrálovopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta
Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta Ing. Jan Rožek Obsah prezentace Ražené tunely Návrh postupu ražby, primárního a sekundárního ostění Navazující stavební objekty
VíceNUMERICKÝ MODEL PRŮZKUMNÉ ŠTOLY A TUNELŮ LAHOVSKÁ
NUMERICKÝ MODEL PRŮZKUMNÉ ŠTOLY A TUNELŮ LAHOVSKÁ Běhal, O. a Mašín, D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Oddělení inženýrské geologie, Albertov 6, 128 43 Praha 2, fax: 221951556, behy@centrum.cz,
VíceHLUK RD V LOKALITĚ POD SÁDKAMA GEOLOGICKÝ PRŮZKUM. Objednatel: Město Hluk. Místo : Hluk. A.č.: CD6 / L / 001 Z.č.:
HLUK RD V LOKALITĚ POD SÁDKAMA Objednatel: Město Hluk Místo : Hluk GEOLOGICKÝ PRŮZKUM Z.č.: 122505 Vyhotovení: Listopad 2012 a. s. HLUK RD V LOKALITĚ POD SÁDKAMA Z.č.: 122505 Počet stran : 8 INŽENÝRSKOGEOLOGICKÝ
Více