rozhodnutí České národní banky č.j. 2018/15546/570 ze dne 29. ledna 2018, sp.zn. Sp/2017/120/573

Transkript

1 rozhodnutí České národní banky č.j. 2018/15546/570 ze dne 29. ledna 2018, sp.zn. Sp/2017/120/573

2 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze 29. ledna 2018 Č.j.: 2018 / / 570 Ke sp. zn. Sp/2017/120/573 Počet stran: 77 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále také jen správní orgán ) jako správní orgán dohledu příslušný v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) a zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen vyhláška 315/2013 ) a orgán dohledu příslušný ke kontrole podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném do (dále jen zákon o platebním styku ) ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance (dále jen vyhláška 142/2011 ) a orgán dohledu nad ochranou spotřebitele podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně spotřebitele ) a orgán příslušný ke kontrole podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ) ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen vyhláška 281/2008 ), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2017/120/573 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) ve spojení se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon ) se společností Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, zastoupenou.,., advokátem, ev. č. ČAK, takto: I. Společnost Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, i) neoznámila České národní bance bez zbytečného odkladu změnu ve své vedoucí osobě, ke které došlo v roce 2014, když se novou vedoucí osobou stal pan Gordon Robert Pryor, nar , bytem Bahia Dorada 4, Duplex 6, Malaga, Španělsko, a nepředložila k této osobě doklady k prokázání její bezúhonnosti, ii) neoznámila České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary, ke kterému došlo ke dni , a neoznámila České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese nám. Přemysla Otakara II. 78/20, České Budějovice, ke kterému došlo v blíže nezjištěný den roku 2015,

3 iii) iv) při kontrolních směnách provedených dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1 a dne ve 12:05 hod. a dne v 10:15 hod. v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary nedodržela podobu sdělení informací před uzavřením směnárenského obchodu uvedených v 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když zájemcům o provedení směnárenského obchodu kontrolním pracovníkům tyto informace byly sděleny takovým způsobem, kdy si je nemohli uchovat a opakovaně zobrazovat, při kontrolních směnách provedených dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1, dne ve 14:17 hod. a dne v 10:44 hod. v provozovně na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1, dne v 13:30 hod., dne v 11:00 hod. a dne v 11:00 hod. v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 nevydala kontrolním pracovníkům jako těm, s nimiž tyto směnárenské obchody provedla, doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, v) ve dnech a poskytla České národní bance nesprávné údaje o objemu směnárenských obchodů, když do výkazů DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za 4. čtvrtletí roku 2015 a 1. čtvrtletí roku 2016 zahrnula 13 transakcí (transakce č , č , č , č , č , č , č , č , č č , č , č a č ), které nebyly směnárenskými obchody, vi) dne v provozovnách na adresách Václavské náměstí 799/48, Praha, Železná 483/2, Praha 1 a Kaprova 15/11, Praha 1 nezpřístupnila svým klientům s dostatečným předstihem před tím, než byli vázáni smlouvou o jednorázové platební transakci, kompletní informace uvedené v 81 až 85 zákona o platebním styku, vii) viii) ix) v období od do ve 24 případech zpřístupnila klientům informace o úplatě za poskytnutí platební služby, které se lišily od skutečné výše účtované úplaty, v období od do ve 30 případech neinformovala klienty o konkrétní výši úplaty, kterou je klient povinen zaplatit za provedení platební transakce, dne poskytla České národní bance nesprávné údaje o objemu uskutečněných platebních transakcí, když do výkazu PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz za 2. čtvrtletí roku 2016 zahrnula i poplatky za provedené platební transakce, x) v období od měsíce března 2016 do ve svém systému vnitřních zásad dostatečně neupravila a) znaky podezřelých obchodů, které by se mohly vyskytovat při poskytování platebních služeb, b) identifikaci klienta, včetně opatření k rozpoznání exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, c) postupy pro provádění kontroly 2

4 klienta, včetně stanovování rozsahu kontroly klienta a d) postupy, odpovědnosti a pravomoci pro zpracování, vyhodnocení a oznámení podezřelého obchodu Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí, a xi) v případě směnárenských transakcí č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne a v případě platební transakce č ze dne řádně nezaznamenala všechny povinné údaje spojené s identifikací klienta, když v případě transakce č ze dne nezaznamenala druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, ani stát, popř. orgán, který jej vydal, když na příslušném místě formuláře pro identifikace klientů bylo uvedeno Moscow ; v případě transakce č ze dne nezaznamenala stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala trvalý pobyt klienta a stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z něhož byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala rodné číslo klienta, přestože mu bylo přiděleno; v případě transakce č ze dne nezaznamenala místo narození a trvalý pobyt klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala datum narození klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala číslo průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenala datum narození klienta a v případě transakce č ze dne nezaznamenala druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, t e d y p o r u š i l a ad i) povinnost podle 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 5 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013, ad ii) povinnost podle 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013, ad iii) povinnost podle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, ad iv) povinnost podle 14 zákona o směnárenské činnosti, ad v) povinnost podle 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 8 odst. 1 vyhlášky 315/2013, ad vi) povinnost podle 79 odst. 1 zákona o platebním styku, ad vii) povinnost podle 79 odst. 2 písm. c) zákona o platebním styku, ad viii) povinnost podle 87 odst. 1 písm. c) zákona o platebním styku, 3

5 ad ix) povinnost podle 27 odst. 1 zákona o platebním styku ve spojení s 44 odst. 1 téhož zákona ve spojení s 4 odst. 4 vyhlášky 142/2011, ad x) povinnost podle 21 odst. 5 písm. a), b), c) a f) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a ad xi) povinnost podle 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do , ve spojení s 5 odst. 1 písm. a) a 8 odst. 2 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, č í m ž s e d o p u s t i l a ad i) správního deliktu směnárníka podle 21 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad iii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad iv) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad v) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. i) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , ad vi) správního deliktu poskytovatele podle 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do , ad vii) správního deliktu poskytovatele podle 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do , ad viii) správního deliktu poskytovatele podle 130 odst. 3 zákona o platebním styku ve znění účinném do , ad ix) správního deliktu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle 125 odst. 3 písm. b) zákona o platebním styku ve znění účinném do , ad x) správního deliktu povinné osoby podle 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do , a ad xi) správního deliktu povinné osoby podle 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do , 4

6 z a c o ž s e j í u k l á d á podle 226 odst. 4 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku pokuta ve výši Kč (slovy jeden milion dvě stě tisíc korun českých). Peněžitá pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je II. Ve věci skutkového zjištění, že společnost Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, v letech 2015 a 2016 nevypracovala hodnotící zprávy v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se správní řízení zastavuje. III. Společnosti Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, se podle 9 odst. 3) písm. a) zákona o směnárenské činnosti odejímá povolení k činnosti směnárníka za opakované porušování povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti nebo jinými právními předpisy upravujícími postup při provozování směnárenské činnosti. IV. Společnosti Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, se podle 79 odst. 5 správního řádu, ve spojení s 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení ve znění vyhlášky 112/2017 Sb., ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1 (dále jen účastník řízení ), byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 133 ke dni Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsány jako předmět podnikání tyto činnosti: prodej cizí měny za českou měnu, činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, provádění a zprostředkování bezhotovostních obchodů s devizovými hodnotami (tyto bezhotovostní obchody mohou být prováděny v rozsahu bezhotovostních obchodů s cizí měnou (t.j. poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej cizí měny provedený na vlastní nebo cizí účet), sjednaných jako obchody promptní (spotové) s vypořádáním nejpozději do pěti dnů ode dne sjednání obchodu), poskytování peněžních služeb v rozsahu zprostředkování úhrad do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí podle pokynů klienta, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti č.j. 2010/3106/761. Účastník řízení tak byl devizovým místem ve smyslu ustanovení 5

7 1 písm. k) bodu 2. devizového zákona. V souladu s přechodným ustanovením 27 bodu 1 zákona o směnárenské činnosti se devizové místo registrované ke směnárenské činnosti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení měl ke dni zahájení správního řízení tři evidované provozovny k výkonu směnárenské činnosti na adresách Železná 483/2, Praha 1, Kaprova 15/11, Praha 1 a Václavské náměstí 799/48, Praha 1 (pozn. ke dni byly provozovny na adresách Kaprova 15/11, Praha 1 a Václavské náměstí 799/48, Praha 1 zrušeny). 4. Účastník řízení je dále na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu oprávněn od poskytovat platební službu podle ustanovení 3 odst. 1 písm. c) zákona o platebních službách, tj. provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, a dále je oprávněn poskytovat platební službu podle ustanovení 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebních službách, tj. provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz). 5. Účastník řízení je od obchodním zástupcem zahraničního poskytovatele platebních služeb. Průběh správního řízení 6. Kontrolní pracovníci správního orgánu provedli u účastníka řízení ve dnech , , , a v provozovnách účastníka řízení na adresách Železná 483/2, Praha 1, Kaprova 15/11, Praha 1 a Václavské náměstí 799/48, Praha 1 a Stará Louka 337/44, Karlovy Vary celkem 11 kontrolních směn, tj. úkonů ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Tyto kontrolní směny byly zaměřeny zejména na kontrolu plnění povinností podle ustanovení 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn byly vyhotoveny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu vedeného pod spis. zn. Sp/2017/120/ Samotná kontrola byla zahájena doručením Oznámení o zahájení kontroly č.j. 2016/068689/CNB/590 1 účastníku řízení dne Předmětem kontroly bylo prověření dodržování právních předpisů účastníkem řízení (i) v oblasti směnárenské činnosti, (ii) v oblasti poskytování platebních služeb, (iii) v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a (iv) v oblasti ochrany spotřebitele. 8. O provedené kontrole byl vyhotoven Protokol o kontrole č.j. 2016/142412/CNB/650 2, ze dne (dále jen kontrolní protokol ), jehož výtisk byl účastníku řízení doručen téhož dne. Účastníku řízení byly kromě kontrolního protokolu předloženy doplňující informace ke kontrole ze dne (tzv. side-letter ), č.j. 2016/143290/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 60 6

8 9. Dne správní orgán obdržel od účastníka řízení Námitky kontrolované osoby k obsahu protokolu o kontrole ze dne , č.j. 2017/006756/CNB/650 4 (dále jen námitky proti kontrolnímu protokolu ). O námitkách proti kontrolnímu protokolu bylo rozhodnuto správním orgánem v Rozhodnutí o námitkách ze dne , č.j. 2017/032950/CNB/650 5 (dále jen rozhodnutí o námitkách proti kontrolnímu protokolu ), které bylo účastníku řízení doručeno dne Správní orgán níže popsaná kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu vyhodnotil a rozhodl vydat příkaz podle 150 správního řádu. Proto správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne příkaz č.j. 2017/82423/570 6, kterým účastníku řízení uložil podle 125 odst. 4 písm. a) zákona o platebním styku pokutu ve výši Kč, odejmul podle 9 odst. 3) písm. a) zákona o směnárenské činnosti povolení k činnosti směnárníka a uložil podle 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění účinném do , náhradu nákladů řízení ve výši Kč. Vydáním příkazu dne bylo správní řízení zahájeno. 11. Proti příkazu podal dne účastník řízení v zákonné lhůtě podle 150 odst. 3 správního řádu odpor, evid. č. 2017/86192/570 7, s tím, že odpor doplní o své vyjádření do konce července Podáním odporu se výše uvedený příkaz zrušil a správní orgán pokračoval ve vedení správního řízení. 12. Správní orgán usnesením č.j. 2017/89532/570 8 ze dne stanovil podle ustanovení 39 odst. 1 správního řádu lhůtu do , ve které se podle ustanovení 36 odst. 3 správního řádu mohl účastník řízení vyjádřit k podkladům shromážděným správním orgánem ve správním řízení. 13. Dne nahlédl právní zástupce účastníka řízení do správního spisu vedeného pod sp. zn. Sp/2017/120/573. Z nahlížení do správního spisu byl vyhotoven protokol č.j. 2017/99785/ Dne obdržel správní orgán od účastníka řízení pod evid. č. 2017/106954/ doplnění odporu proti příkazu a vyjádření k obsahu správního spisu. Konkrétní námitky účastníka řízení, včetně jejich zhodnocení ze strany správního orgánu, jsou podrobně rozvedeny níže. Změna právní úpravy 15. Podle článku 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. (dále jen listina ) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. Právní úprava rozhodná pro posouzení jednání účastníka řízení je obsažena 4 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č spis Sp/2017/120/573, č. l spis Sp/2017/120/573, č. l spis Sp/2017/120/573, č. l spis Sp/2017/120/573, č. l spis Sp/2017/120/573, č. l

9 v zákoně o směnárenské činnosti, dále v zákoně o platebním styku a v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V kontextu této zásady provedl správní orgán komparaci znění příslušných zákonů za účelem vyhodnocení příznivosti sankčních ustanovení těchto předpisů vůči účastníku řízení, přičemž základním měřítkem hodnocení příznivosti právní úpravy byla maximální výše sankce, kterou bylo možné účastníku řízení za jemu vytýkané jednání uložit. Účastník řízení je tímto rozhodnutím uznán vinným ze spáchání správních deliktů upravených v 21 a 22 odst. 1 písm. b), g), h) a i) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , za spáchání správních deliktů upravených v 125 odst. 3 písm. b), 130 odst. 1 písm. a) a 130 odst. 3 zákona o platebním styku ve znění účinném do a správního deliktu upraveného v 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do a v 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do Správní orgán konstatuje, že zůstala zachována jak obsahová totožnost konkrétních zákonem stanovených povinností, které jsou relevantní pro právní hodnocení jednání účastníka řízení, tak též jejich trestnost z hlediska podřazení porušení právní povinnosti pod kategorii správního deliktu. Pokud se jedná o potenciální konkrétní výši pokut, tak za spáchání správních deliktů ad i) až ad v) upravených v 21 a 22 odst. 1 písm. b), g), h) a i) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do byl správní orgán oprávněn uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč, za delikty ad x) a ad xi) upravené v 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do a v 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do pokutu do výše 1 mil. Kč. Pokud se jedná o delikty ad vi) až ad ix), tak dne nabyl účinnosti zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který u deliktů ad vi) až ad viii) ponechal horní hranici maximální pokuty 1 mil. Kč, avšak u deliktu ad ix) došlo ke snížení horní hranice pokuty, když nově lze za tento delikt uložit dle 226 odst. 4 písm. a) pokutu maximálně do výše 5 mil. Kč. Z uvedeného tak vyplývá, že v případě deliktu ad ix) je pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Na základě výše uvedeného tak správní orgán kvalifikoval protiprávní jednání podle právní úpravy účinné v době spáchání příslušných správních deliktů, ale pokutu za spáchání nejzávažnějšího deliktu ad ix) uložil podle právní úpravy přiznivější, tj. podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. 16. Dne nabyl účinnosti nový přestupkový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon ). V kontextu čl. 40 odst. 6 listiny správní orgán zohlednil také znění přechodných ustanovení upravených ustanoveními 112 přestupkového zákona. 17. V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 tohoto zákona se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Zmíněný odstavec 1 přestupkového zákona tak upravuje otázku aplikovatelosti hmotněprávních ustanovení na jednání účastníka řízení, tedy úpravu práv a povinností stanovených povinným subjektům. Vzhledem ke skutečnosti, že k jednání zakládajícímu odpovědnost účastníka řízení došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona, a ke skutečnosti, že hmotněprávní úprava 8

10 obsažená v přestupkovém zákoně není pro účastníka řízení příznivější, posoudil správní orgán odpovědnost účastníka řízení podle právních předpisů účinných v době, kdy byl čin spáchán, viz výše. Zároveň protože nedošlo ke změně povahy a obsahu stanovených (dosavadních) správních deliktů, ale pouze k jejich přejmenování na přestupky, označuje správní orgán v souladu s výše uvedenými zásadami a příslušnými přechodnými ustanoveními zákona o přestupcích v tomto rozhodnutí posuzované (dosavadní) správní delikty stále jako správní delikty spáchané podle zákona o směnárenské činnosti, podle zákona o platebním styku a správní delikty spáchané podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 18. Pokud jde o promlčecí dobu, správní orgán uvádí, že správní řízení bylo zahájeno včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za skutky uvedené v části I. výroku rozhodnutí. Podle ustanovení 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do a ustanovení 135 odst. 3 zákona o platebním styku ve znění účinném do odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Podle ustanovení 52 odst. 3 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění do odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračující správní delikty platí, že prekluzívní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. Pro trvající správní delikty pak platí, že běh prekluzivní lhůty počíná okamžikem odstranění protiprávního stavu. V případě deliktu ad i) se jedná o trvající správní delikt, kdy účastník řízení vyvolal protiprávní stav v roce 2014, kdy došlo ke změně vedoucí osoby, a ten svou nečinností udržoval až do , kdy správnímu orgánu předložil výpis z rejstříku trestů pana Gordona Roberta Pryora. V případě deliktu ad ii) se jedná také o trvající správní delikt, kdy protiprávní stav byl účastníkem řízení odstraněn dne nahlášením ukončení činnosti ve dvou provozovnách. V případě deliktů ad iii) a ad iv) se jedná o pokračování ve správních deliktech, kdy poslední zaznamenané dílčí útoky spočívající v nedodržení formy sdělení informací před uzavřením směnárenského obchodu a v nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu byly účastníkem řízení spáchány v případě deliktu ad iii) dne a v případě deliktu ad iv) dne V případě deliktu ad v) se také jedná o pokračování ve správním deliktu, kdy poslední dílčí útok spočívají v nesprávném vykázání objemu nakoupené a prodané cizí měny byl účastníkem řízení spáchán dne O skutečnosti, že účastník řízení do výkazu DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za 4. čtvrtletí roku 2015 a 1. čtvrtletí roku 2016 zahrnul nesprávné údaje, se však správní orgán dozvěděl až na základě kontrolního pohovoru konaného dne Delikt ad vi) spočívající v neposkytnutí informací klientům před tím, než byli vázáni smlouvou o jednorázové platební transakci, spáchal účastník řízení dne V případě deliktů ad vii) a ad viii) se jedná o pokračování ve správních deliktech, kdy poslední dílčí útoky spočívající v nepravdivém informování o výši úplaty za poskytnutí platební služby cash advance a v neinformování o konkrétní výši úplaty, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, byly spáchány shodně dne Delikt ad ix) spáchal účastník řízení dne V případě deliktu ad x) se jedná o trvající správní delikt, kdy protiprávní stav spočívající v nedostatečně vypracovaném systému zásad byl účastníkem řízení odstraněn dne A konečně v případě deliktu ad xi) se jedná o pokračující správní delikt, kdy poslední dílčí útok spočívající v neprovedení identifikace klienta byl účastníkem řízení spáchán dne Správní orgán se o tomto porušení však dozvěděl až dne na základě předložených podkladů ke kontrole. Z výše uvedeného tedy vyplývá, 9

11 že nemohlo dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty, resp. dvouleté lhůty u deliktů dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro zahájení řízení u žádného z uvedených skutků. 19. Přechodné ustanovení 112 odst. 3 přestupkového zákona stanoví, že na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. Vzhledem k tomu, správní orgán ukládá sankci podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který vlastní kritéria závažnosti přestupků neobsahuje, bude při určení výměru trestu postupovat podle přestupkového zákona, viz část sankce. 20. Ve věci procesní úpravy správní orgán konstatuje, že v souladu s 112 odst. 4 přestupkového zákona platí, že správní řízení zahájená před se dokončí podle platné právní úpravy účinné do tohoto data. S ohledem na výše uvedené tak správní orgán vydáním příkazu zahájené správní řízení s účastníkem řízení dokončí podle správního řádu, a to na základě spáchání správních deliktů upravených v zákoně o směnárenské činnosti ve znění účinném do , v zákoně o platebním styku ve znění účinném do a v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do resp Ad I. výroku rozhodnutí správní delikty (i) Směnárenská činnost změna osoby řídící provozování směnárenské činnosti Skutková zjištění 21. V rámci kontrolního pohovoru dne za účelem zjištění, která osoba je v současné době vedoucí osobou, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti ve smyslu ustanovení 6 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, účastník řízení sdělil 11, že si není vědom, kdo tuto funkci u účastníka řízení v současné době zastává, neboť u účastníka řízení došlo v nedávné době k personálním změnám a paní je na pozici country managera až od měsíce prosince roku 2015 a o této agendě nebyla při nástupu do této funkce informována. 22. Dne účastník řízení předložil správnímu orgánu oznámení, č.j. 2016/094735/650 12, ve kterém uvedl, že: vedoucí osobou řídící směnárenskou činnost ve společnosti Chequepoint, a.s. je, po odchodu paní ze společnosti v roce 2014, ředitel a člen představenstva kontrolované osoby pan Gordon Robert Pryor, nar , bytem Bahia Dorada 4, Duplex 6, Malaga, Španělsko Z výše uvedených skutečností vyplývá, že účastník řízení porušil povinnost oznámit bezodkladně České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka, tedy změnu vedoucí osoby, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti, když byl v prodlení se splněním této povinnosti více než dva roky. S nenahlášením změny vedoucí osoby souvisí také porušení povinnosti účastníka řízení předložit správnímu orgánu k nové vedoucí osobě doklady k osvědčení její 11 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 24, Záznam o poskytnutí informací ze dne , č.j. 2016/090975/CNB/650: Kontrolní pohovor ,, - I. část.mp3 (čas od 05:15 do 08:50). 12 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l

12 důvěryhodnosti. Účastník řízení v rámci oznámení změny vedoucí osoby uvedl, že kopie výpisů ze španělského a britského rejstříku trestů byly v souvislosti s panem Gordonem Robertem Pryorem předloženy správnímu orgánu v roce 2011 v rámci žádosti účastníka řízení o povolení k činnosti platební instituce. To však nelze považovat za splnění povinnosti, neboť doklad prokazující bezúhonnost vedoucí osoby nesmí být starší než 3 měsíce, viz právní úprava níže. Nápravné opatření 24. Dne účastník řízení předložil správnímu orgánu výpis ze španělského rejstříku trestů pana Gordona Roberta Pryora ze dne , č.j. 2017/93435/ Dne pak účastník řízení předložil výpis z britského rejstříku trestů pana Gordona Roberta Pryora ze dne , č.j. 2017/99278/ Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 25. Účastník řízení k výše uvedenému skutkovému zjištění uvedl, že podle ustanovení 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti není třeba hlásit České národní bance změnu údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje, přičemž podle ustanovení 6 odst. 4 tohoto zákona se za vedoucí osobu právnické osoby považuje mj. statutární orgán nebo jeho člen. Jak účastník řízení Českou národní banku informoval dopisem ze dne , funkci vedoucí osoby pro směnárenskou činnost zastávala u účastníka řízení původně jeho provozní ředitelka paní. Od jejího odchodu v roce 2014 zastává tuto funkci ředitel a člen představenstva účastníka řízení pan Gordon Robert Pryor. S ohledem na skutečnost, že tato osoba byla jako člen představenstva účastníka řízení zapsána v obchodním rejstříku a Česká národní banka má k dispozici informace o jeho dosaženém vzdělání a bezúhonnosti, které obdržela jako součást žádosti o povolení činnosti v roce 2011, nebylo povinností účastníka řízení tuto změnu České národní bance samostatně hlásit. 26. Účastník řízení v doplnění odporu nad rámec výše uvedeného uvedl, že z předložených výpisů rejstříků trestů vyplývá, že pan Gordon Robert Pryor po celou dobu výkonu funkce vedoucí osoby splňoval podmínku důvěryhodnosti. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 27. Ustanovení 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že směnárník oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách, na jejichž základě mu bylo povolení k činnosti směnárníka uděleno. 28. Ustanovení 5 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky 315/2013 stanoví, že náležitostmi oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách jsou změna údaje, k níž dochází, a identifikační údaje osoby, u níž dochází ke změně, včetně uvedení, zda jde o vedoucí osobu žadatele, vedoucí osobu žadatele, která skutečně řídí činnost směnárníka, nebo skutečného majitele žadatele. 29. Ustanovení 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013 stanoví, že přílohami k oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích 13 spis Sp/2017/120/573, č. l spis Sp/2017/120/573, č. l

13 přílohách podle povahy oznamované skutečnosti za osobu, jíž se změna týká, jsou a) doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti, b) doklad k prokázání důvěryhodnosti osoby, c) doklad o dosaženém vzdělání, nebo d) prohlášení o způsobilosti k právním úkonům. 30. Podle 2 písm. a) vyhlášky 315/2013 se pro účely této vyhlášky se rozumí dokladem vydaným cizím státem o bezúhonnosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců vydaný cizím státem. 31. Dle ustanovení 6 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti se vedoucí osobou právnické osoby rozumí její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která skutečně řídí její činnost. 32. Účastníku řízení lze přisvědčit, že v souladu s ustanovením 8 zákona o směnárenské činnosti není povinností účastníka řízení oznamovat správnímu orgánu ty změny v žádosti, které se týkají údajů uvedených v základních registrech jako referenční údaje. Nicméně údaj o vedoucí osobě, která skutečně řídí provozování směnárenské činnosti podle ustanovení 6 odst. 1 písm. c) zákona o směnárenské činnosti, tímto údajem ve smyslu zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, není. Správní orgán uvádí, že podstatou dotčeného zjištění není změna ve složení statutárního orgánu (představenstva) účastníka řízení, nýbrž změna na pozici vedoucí osoby, která skutečně řídí směnárenskou činnost u účastníka řízení (bez ohledu na skutečnost, zda tato osoba je či není zároveň členem statutárního orgánu účastníka řízení). Jestliže tedy přestala být v roce 2014 vedoucí osobou paní, bylo povinností účastníka řízení podle ustanovení 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti oznámit správnímu orgánu osobu, která bude nově skutečně řídit směnárenskou činnost, a spolu s tímto oznámením předložit příslušné doklady, které jsou stanoveny v ustanovení 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013. V tomto ohledu správní orgán dodává k příslušným dokumentům týkajícím se pana Gordona Roberta Pryora, na které účastník řízení odkazuje ve své námitce, že podle 2 písm. a) vyhlášky 315/2013 je nezbytné, aby doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti nebyl starší 3 měsíců, a proto nelze akceptovat doklad předložený správnímu orgánu v roce 2011 v rámci žádosti účastníka řízení o udělení registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. 33. K argumentu účastníka řízení, že pan Gordon Robert Pryor po celou dobu výkonu funkce vedoucí osoby splňuje podmínku důvěryhodnosti, správní orgán uvádí, že tato skutečnost měla být správnímu orgánu doložena bezodkladně poté, co se pan Gordon Robert Pryor stal osobou, která skutečně řídí směnárenskou činnost u účastníka řízení, nikoli až po dvou a tři čtvrtích roku od této změny. Smyslem ustanovení 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti je zejména to, aby správní orgán, který udělí určitému subjektu povolení k činnosti směnárníka mimo jiné i na základě toho, že tento subjekt ovlivňují osoby, které splňují podmínku důvěryhodnosti podle ustanovení 6 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, v případě, že dojde u tohoto subjektu k výměně takových osob za jiné, byl o těchto nových osobách bez zbytečného dokladu informován a bylo mu doloženo, že i ony splňují podmínku důvěryhodnosti. V případě, že správnímu orgánu nejsou změny ve vedoucích osobách oznámeny, resp. mu nejsou předloženy doklady dle 5 odst. 2 vyhlášky 315/2013, existuje zde riziko, že nová vedoucí osoba, může být osobou, která nesplňuje podmínku důvěryhodnosti, v důsledku čehož by subjektu, pokud by s takovou osobou žádal o povolení k činnosti směnárníka, takové povolení uděleno nebylo, resp. pokud by taková (nedůvěryhodná) osoba řídila činnost směnárníka, bylo by povolení k činnosti směnárníka tomuto směnárníku odejmuto. 12

14 34. Ustanovení 21 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do stanoví, že směnárníkovi, který v rozporu s 8 odst. 1 neoznámí změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejich přílohách, se uloží pokuta do Kč. 35. Správní orgán má na základě výše uvedených skutečností za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že neoznámil České národní bance bez zbytečného odkladu změnu ve vedoucí osobě, ke které došlo v roce 2014, když se novou vedoucí osobou stal pan Gordon Robert Pryor, nar , bytem Bahia Dorada 4, Duplex 6, Malaga, Španělsko, a nepředložil k této osobě doklady k prokázání její bezúhonnosti, porušil povinnost podle 8 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 5 odst. 1 a 2 vyhlášky 315/2013, a dopustil se tak správního deliktu podle 21 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do V tomto případě se jednalo o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívá v tom, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav v roce 2014, kdy došlo ke změně vedoucí osoby, a ten svou nečinností udržoval až do , kdy správnímu orgánu předložil výpis z rejstříku trestů pana Gordona Roberta Pryora. Úprava trvajícího správního deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva. S nabytím účinnosti přestupkového zákona lze nalézt legální definici trvání (konkrétně v ustanovení 8 přestupkového zákona), která se prakticky shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis. (ii) Směnárenská činnost ukončení činnosti v provozovnách Skutková zjištění 37. Z údajů z databáze JERRS (jednotná evidence regulovaných a registrovaných subjektů) vyplývá, že u účastníka řízení bylo jak ke dni , tj. ke dni provedení kontrolní obhlídky, tak ke dni zahájení kontroly u účastníka řízení, tj. ke dni , evidováno celkem 5 provozoven pro výkon směnárenské činnosti, a to 3 provozovny v Praze a dále po jedné provozovně v Karlových Varech a Českých Budějovicích. 38. Dne provedli kontrolní pracovníci správního orgánu na adrese nám. Přemysla Otakara II. 78/20, České Budějovice kontrolní obhlídku 15, při které zjistili, že na této adrese není směnárenská činnost účastníkem řízení vykonávána. 39. Dne provedli kontrolní pracovníci správního orgánu kontrolní obhlídku provozovny účastníka řízení na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary 16, při které rovněž zjistili, že na této adrese není účastníkem řízení směnárenská činnost vykonávána. 15 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 1-3, Úřední záznam ze dne , č.j.: 2016/062162/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam ze dne , č.j.: 2016/089419/CNB/650 13

15 40. Při kontrolním pohovoru dne účastník řízení potvrdil 17, že směnárenskou činnost k uvedenému datu provozoval pouze ve 3 provozovnách umístěných v Praze. Účastník řízení v této souvislosti uvedl, že provozovna v Karlových Varech byla uzavřena ke dni a provozovnu v Českých Budějovicích uzavřel již v roce 2015, přičemž přesné datum ukončení výkonu směnárenské činnosti v této provozovně neznal, neboť výkon směnárenské činnosti v této provozovně byl ukončen ještě v době, kdy paní nebyla na pozici country managera účastníka řízení (paní je zaměstnaná u účastníka řízení od prosince roku 2015). 41. Nahlédnutím do informačního systému REGIS správní orgán zjistil, že účastník řízení oznámil ukončení činnosti v provozovnách na adresách nám. Přemysla Otakara II. 78/20, České Budějovice a Stará Louka 337/44, Karlovy Vary až dne , tedy až poté, co byl na uvedené nedostatky ze strany správního orgánu upozorněn. Z uvedeného vyplývá, že účastník řízení neoznámil bez zbytečného odkladu ukončení provozování směnárenské činnosti ve výše uvedených provozovnách. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 42. V námitkách proti obsahu protokolu o kontrole ze dne , č.j. 2017/006756/CNB/650 18, účastník řízení uvedl, že co se týče provozovny na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary, tak po zahájení kontroly účastník řízení informoval správní orgán o záměru ukončit činnost v této provozovně ke dni Účastník řízení tuto skutečnost oznámil správnímu orgánu prostřednictvím systému REGIS dne , tedy pouze 34 dnů po jejím skutečném uzavření. Účastník řízení v této souvislosti namítl, že příslušné ustanovení zákona o směnárenské činnosti stanovuje pro splnění této povinnosti pouze neurčitou lhůtu bez zbytečného odkladu". Účastník řízení má tedy za to, že s ohledem na skutečnost, že k uzavření provozovny došlo v letních měsících, a dále s ohledem na čistě informační charakter této povinnosti, lze oznámení během pěti týdnů od nastalé změny považovat za bezodkladné jednání. Pokud jde o uzavření provozovny v Českých Budějovicích, popsal účastník řízení konkrétní okolnosti případu, zejména jednání o prodloužení nájemní smlouvy, která měla být původně ukončena do konce roku Poté, co nebylo dosaženo shody ohledně prodloužení platnosti této nájemní smlouvy, účastník řízení se pokoušel zajistit prostory v blízkosti původní provozovny s tím, že po dobu těchto jednání změnu ani ukončení činnosti v dané provozovně správnímu orgánu nehlásil, protože nebylo jisté, zda činnost skutečně ukončí nebo dojde pouze ke změně adresy provozovny. Teprve když v létě 2016 jednání o znovuotevření provozovny definitivně selhala a bylo zjevné, že k obnovení provozu provozovny nedojde, změna se tak stala trvalou a účastníku vznikla povinnost tuto změnu ohlásit, což učinil. 43. V doplnění odporu účastník řízení uvedl nad rámec výše uvedeného, že lhůtu bez zbytečného odkladu je třeba vždy vykládat s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda osoba vázaná danou povinností bezodkladně využila všechny možnosti pro splnění příslušné povinnosti, případně jaké skutečnosti jí v tom bránily. Jak konkretizoval Nejvyšší správní soud, při výkladu délky trvání neurčité lhůty vymezené jako bez zbytečného odkladu je nutné zohlednit nejen konkrétní okolnosti případu ale také účel, který chce zákonodárce 17 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 24, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/090975/CNB/650: Kontrolní pohovor ,, - I. část.mp3 (čas od 09:10 do 11:25) 18 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č

16 příslušným ustanovením dosáhnout. Pokud jde o účel příslušného ustanovení zákona o směnárenské činnosti, účastník řízení zopakoval, že v případě ukončení činnosti provozovny má oznámení čistě informativní charakter, přičemž na toto oznámení není navázána žádná další povinnost, rozhodnutí ani žádné právní jednání, které by ČNB nebo směnárník měli učinit, takže oznámení, resp. neoznámení, nemá žádný vliv na vztah směnárníka a spotřebitele. Dle názoru účastníka řízení marginální význam oznámení o ukončení provozovny lze dokumentovat jeho porovnáním s povinnostmi při zahajování činnosti provozovny. Zatímco změnu údajů uvedených v oznámení o umístění provozovny má provozovatel směnárenské činnosti oznamovat pouze bez zbytečného odkladu, informace o zřízení provozovny oznamuje směnárník ČNB v předstihu, v jasně vymezené lhůtě nejméně tři pracovní dny, a navíc před zahájením činnosti provozovny. 44. Účastník řízení dále uvádí, že důvody, kterými se ČNB snaží dodat tvrzenému porušení informační povinnosti na závažnosti, nemohou logicky obstát, neboť pokud účastník řízení přestal vykonávat činnost v některé ze svých provozoven, spotřebitelé se o tom dozvěděli, když zjistili, že je provozovna dočasně uzavřena. Účastník řízení se vůči nim nedopustil žádného klamavého jednání. Proti pouličnímu veksláctví pak chrání spotřebitele ustanovení 10 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, podle kterého osoba oprávněná provozovat směnárenskou činnost nesmí tuto činnost provozovat mimo provozovnu. Účastník řízení tuto povinnost neporušil, protože své služby nikdy mimo registrované provozovny neposkytoval. Účastník řízení dále argumentuje, že vzhledem k tomu, že v porovnání s velikostí rozpočtu ČNB určeného pro výkon kontrolní činnosti jsou náklady na jednu kontrolu provozovny zcela zanedbatelné, předcházení zbytečnému vynakládání nákladů na kontrolu neexistujících provozoven také nelze považovat za závažný důvod, který by ospravedlňoval restriktivní výklad bezodkladného jednání. 45. Účastník řízení uzavřel, že výše uvedená údajná porušení informační povinnosti jsou dva ojedinělé případy. ČNB nikdy dříve nedospěla k závěru, že by se účastník řízení dopustil podobného jednání. V případě provozovny v Karlových Varech byla oznamovací povinnost splněna s odstupem jednoho měsíce, což se zdá být, s ohledem na čistě informativní povahu úkonu, akceptovatelné jako bezodkladné jednání. V případě provozovny v Českých Budějovicích byla změna nahlášena bezodkladně poté, kdy se stala trvalou. Porušení povinnosti, pokud k němu vůbec došlo, s čímž účastník řízení nesouhlasí, je tak pouze bagatelní a jeho přísný postih, ke kterému přistoupila ČNB, není přiměřený účelu normy. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 46. Ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel oznámí České národní bance, kde bude jeho provozovna umístěna, alespoň 3 pracovní dny přede dnem, ve kterém v ní začne provozovat směnárenskou činnost. Provozovatel oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu změnu údajů uvedených v tomto oznámení; to neplatí, jedná-li se o změnu údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaj. 47. Ustanovení 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013 stanoví, že náležitostí oznámení o změně údajů uvedených v oznámení o umístění provozovny je datum ukončení nebo změna data zahájení činnosti. 48. Smyslem ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti je zejména to, aby měl správní orgán přehled o místech, ve kterých provozovatelé směnárenské činnosti 15

17 vykonávají směnárenskou činnost, a to z důvodu zajištění dohledových činností správního orgánu (tj. aby nedocházelo k neúčelnému vynakládání materiálních a personálních zdrojů na kontrolu již neexistujících provozoven). Účastník řízení namítá, že tento důvod nemůže obstát, neboť náklady na jednu kontrolu provozovny jsou vzhledem k rozpočtu správního orgánu zcela zanedbatelné. K uvedenému správní orgán uvádí, že pro rychlý a efektivní dohled nad regulovanými subjekty je zcela zásadní, aby měl správní orgán aktuální přehled o místech, kde je směnárenská činnost vykonávána. Personální zdroje správního orgánu nejsou neomezené, a proto by nemělo docházet k jejich neefektivnímu využívání. Pokud správní orgán pověří své pracovníky kontrolu provozovny, o které nemá znalost, že v této provozovně již není směnárenská činnost vykonávána, dojde k zcela neúčelnému použití personálních zdrojů, neboť pracovníci, kteří byli alokováni na tuto kontrolu, mohli být využiti na kontrolu jiné provozovny nebo jiného subjektu. Takovéto neúčelné vynakládání lidských zdrojů na kontrolu již neexistujících provozoven pak snižuje efektivitu dohledu a potažmo ochranu spotřebitelů. 49. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti lze odkázat například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. K námitce účastníka řízení k případu nenahlášení zrušení provozovny v Českých Budějovicích správní orgán uvádí, že povinností účastníka řízení bylo správnímu orgánu oznámit, že směnárenská činnost v této provozovně již není vykonávána, bez ohledu na skutečnost, že by v budoucnu zde, anebo na jiném blízkém místě, mohla být směnárenská činnost opět vykonávána. V případě, že by následně došlo k opětovnému výkonu směnárenské činnosti, ať již na původní adrese provozovny či v jiných prostorách, bylo by povinností účastníka řízení v souladu s 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti oznámit správnímu orgánu datum zahájení skutečného výkonu směnárenské činnosti na této adrese. Nelze tedy akceptovat stav, že po dobu zajišťování nových prostor či vyjednávání o prodloužení nájemní smlouvy bude mít účastník řízení tuto provozovnu stále v evidenci svých provozoven určených k výkonu směnárenské činnosti, když zde žádná směnárenská činnost ve skutečnosti již není vykonávána. Lze tedy uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo odůvodnitelné 34 denní prodlení účastníka řízení s oznámením ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary a minimálně devítiměsíční prodlení v případě provozovny na adrese nám. Přemysla Otakara II. 78/20, České Budějovice. Účastník řízení tak nepochybně nedostál splnění povinnosti uvedené v ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti. 50. Ustanovení 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle 10 odst Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že neoznámil České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese Stará Louka 337/44,

18 Karlovy Vary, ke kterému došlo ke dni , a neoznámil České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese nám. Přemysla Otakara II. 78/20, České Budějovice, ke kterému došlo v blíže nezjištěný den roku 2015, porušil povinnost podle 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do V tomto případě se jedná o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívala v tom, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav, v případě provozovny v Karlových Varech minimálně na konci měsíce listopadu roku 2015 (účastník uvedl, že provozovna byla zrušena ještě před nastoupením na funkci country managera v prosinci roku 2015) a v případě provozovny v Českých Budějovicích dne , a ten byl udržován do dne , kdy oznámil správnímu orgánu ukončení činnosti v uvedených provozovnách. (iii) Směnárenská činnost informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 53. Průběh kontrolní směny ze dne ve 12:05 hod. v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary 19 : Kontrolující požádali obsluhu směnárny o nákup 40 EUR za CZK (z pohledu směnárníka). Po předložení měněného obnosu, obsluha směnárny podala vyhotovený tiskopis poskytující předsmluvní informace k prováděnému směnárenskému obchodu. Následně kontrolující vyzvala k signování uvedeného tiskopisu, který si po jeho podepsání převzala zpět a posléze napočítala korunovou protihodnotu k měněné částce, jejíž výši kontrolujícím ještě ústně sdělila. Po vydání patřičného obnosu ve výši 826 CZK obsluha směnárny vystavila doklad o provedení směnárenského obchodu. Obsluha směnárny kontrolujícím nepředala kopii předsmluvních informací. Použitý směnný kurz 20,65 CZK/EUR i nulová výše úplaty odpovídaly údajům uveřejněným na kurzovním lístku umístěném ve směnárenské provozovně. 54. Průběh kontrolní směny ze dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1 20 : Kontrolující požádaly obsluhu směnárny o nákup 40 EUR za českou měnu (z pohledu směnárníka) a vložily příslušný obnos do propusti (2 dvacetieurové bankovky). Obsluha směnárny převzala příslušný obnos a zadala transakci do PC. Následně vytiskla a předala kontrolujícím tiskopis, který podle svého obsahu sloužil jako předsmluvní informace podle ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti, a požádala kontrolující o jeho podpis. Kontrolující podepsala předsmluvní informace a obsluha směnárny si je odebrala zpět. Následně vyplatila kontrolujícím 600 CZK. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení obchodu ani nepředala kopii předsmluvních informací. Nabízený směnný kurz 15,01 CZK/EUR i nulová výše úplaty odpovídaly údajům uveřejněným na kurzovním lístku spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 9-12, Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/083719/CNB/590 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/068686/CNB/590 17

19 55. Průběh kontrolní směny ze dne v 10:15 hod. v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary 21 : Kontrolující požádali obsluhu směnárny o nákup 40 EUR za CZK (z pohledu směnárníka). Po předložení měněného obnosu, obsluha směnárny podala vyhotovený tiskopis poskytující předsmluvní informace k prováděnému směnárenskému obchodu. Následně kontrolující vyzvala k signování uvedeného tiskopisu, který si po jeho podepsání převzala zpět a posléze napočítala korunovou protihodnotu k měněné částce. Poté předala kontrolujícím částku 1033 CZK a doklad o provedení směnárenského obchodu. Obsluha směnárny kontrolujícím nepředala kopii předsmluvních informací. Při směně byl použit kurz 20,65 CZK/EUR i nulová výše úplaty, které odpovídaly údajům uvedeným na kurzovním lístku. 56. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě 3 výše uvedených kontrolních směn (celkově bylo provedeno 11 kontrolních směn) nedodržel formu sdělení informací před provedením směnárenského obchodu uvedených v 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když kontrolním pracovníkům nevydal kopii těchto informací. 57. Tato zjištění tak neodpovídají sdělení účastníka řízení v rámci kontrolního pohovoru ze dne , že klient po ukončení každé transakce obdrží jak předsmluvní informace (tzv. předúčtenku), tak doklad o provedení směnárenského obchodu (účtenku). Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 58. Účastník řízení ve své námitce proti výše uvedeným zjištěním správního orgánu poukazuje na skutečnost, že jeho snahou je zajistit maximální míru plnění povinností, které pro jeho činnost vyplývají z příslušné regulace. Za tímto účelem účastník řízení implementoval systém opatření, která mají co nejvíce automatizovat směnárenské obchody, a tím minimalizovat riziko, že se obsluha směnárny odchýlí od stanovených postupů. Dále účastník řízení ve své námitce popsal systém provádění směnárenských obchodů a práci s interním informačním systémem TMX ve vztahu k předkládání předsmluvních informací (tzv. předúčtenek) a dokladů o provedení směnárenského obchodu. Účastník řízení uvádí, že údaje o směně jsou nejprve zadány do souboru v MS Excel, z něhož se následně tisknou dvě kopie předúčtenky. Poté, co klient podmínky směny odsouhlasí, zadá obsluha směnárny údaje do systému TMX a vytiskne dvě kopie dokladu o provedení směnárenského obchodu. Spolu s příslušnou hotovostí je následně klientovi předávána kopie předsmluvní informace a dokladu o provedení směnárenského obchodu, přičemž účastník řízení si druhé výtisky těchto dokladů archivuje (tedy včetně klientem podepsané předúčtenky). Dále účastník řízení deklaruje, že všichni jeho zaměstnanci pravidelně procházejí povinným školením o zákonných povinnostech, které musí při provádění směnárenských obchodů dodržovat (včetně povinnosti předat klientovi po jedné kopii předúčtenky a dokladu o provedení směnárenského obchodu). K této skutečnosti účastník řízení předložil memorandum obsahující výše uvedené povinnosti stanovené příslušným zaměstnancům. 59. Účastník řízení argumentuje ustanovením 16 zákona o směnárenské činnosti, které stanoví povinnost hodnověrně osvědčit plnění povinností podle tohoto zákona s tím, že 21 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 4-8, Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/069275/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 24, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/090975/CNB/650: Kontrolní pohovor ,, - I. část.mp3 (čas od 28:50 do 31:00) 18

20 ke každé z namítaných kontrolních směn účastník řízení předložil správnímu orgánu jednu kopii předsmluvní informace podepsané klientem a jedno vyhotovení dokladů o provedení směnárenského obchodu. Účastník řízení opírá svoji námitku rovněž o výkladové stanovisko správního orgánu k tomuto ustanovení zákona o směnárenské činnosti, podle kterého směnárník doloží splnění namítaných povinností např. tím, že si od klienta nechá podepsat předsmluvní informaci, kterou mu nepředává, a kterou archivuje. Účastník řízení má za to, že výše uvedeným způsobem hodnověrně osvědčil splnění povinnosti poskytnout klientovi předsmluvní informaci a doklad o provedení směnárenského obchodu ve smyslu ustanovení 16 zákona o směnárenské činnosti. 60. Účastník řízení uvádí, že v roce 2015 byl opakovaně podroben kontrolám ze strany Magistrátu hlavního města Prahy, co do plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Při žádné z těchto kontrol nebylo zjištěno jakékoli porušení cenových předpisů. Jako důkaz účastník řízení předkládá kopie protokolů z kontroly provedené odborem daní, poplatků a cen Magistrátu hlavního města Prahy v roce Účastník řízení dále argumentuje, že byl dále účastníkem řízení před finančním arbitrem iniciovaným na základě stížnosti zákaznice, která se domáhala rozhodnutí o neplatnosti směnárenského obchodu. Důvodem mělo být mj. porušení informačních povinností ze strany účastníka řízení. Finanční arbitr celou věc prošetřil a neshledal stížnost jako důvodnou. V průběhu řízení finanční arbitr provedl také kontrolní směnu, přičemž tato proběhla v pořádku a finanční arbitr neshledal na straně účastníka řízení žádná porušení informačních povinností ani dalších ustanovení zákona o směnárenské činnosti a souvisejících předpisů. Jako důkaz účastník řízení předkládá kopie nálezu finančního arbitra sp. zn. FA/SM/604/2015 ze dne Účastník řízení má za to, že u všech kontrolních směn provedených správním orgánem dodržela obsluha směnáren účastníkem řízení popsanou standardní proceduru a předala kontrolnímu pracovníkovi kopii předúčtenky a účtenky ke každému provedenému směnárenskému obchodu. Dle účastníka řízení je nepochybné, že obsluha směnárny zadala každou v příkazu popsanou transakci do informačního systému účastníka řízení, který automaticky vygeneroval dvě předúčtenky a dvě účtenky. Obsluha směnárny totiž nemůže obejít systém a obchod nelze provést bez zadání údajů do interního systému účastníka řízení. Účastníku řízení není zřejmý žádný důvod, proč by obsluha směnárny neměla jednu předúčtenku a jednu účtenku předat kontrolnímu pracovníkovi správního orgánu. 63. Účastník řízení uvádí, že vzhledem k časovému odstupu mezi provedením kontrolních směn a dnem, kdy měl účastník řízení poprvé možnost seznámit se s jejich obsahem, došlo na všech provozovnách k automatickému smazání kamerových záznamů, neboť ty jsou archivovány pouze omezenou dobu. 64. Účastník řízení konstatuje, že pokud se tak nestalo, jednalo se o exces konkrétního zaměstnance, který jednal v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími z pracovního poměru. Tímto konstatováním však účastník řízení v žádném případě neuznává svoji vinu, jak se měl snažit dovodit správní orgán na str. 53 příkazu. Údajné nedostatky zjištěné při kontrole správního orgánu je navíc třeba dát do kontextu velkého počtu a rychlého sledu směnárenských obchodů prováděných v provozovnách účastníka řízení, a to zejména v jarních a letních měsících, ve kterých probíhala kontrola. 19

21 65. Účastník řízení předkládá správnímu orgánu přehled pochybení, které správní orgán označil v příkazu, spolu s informací o ostatních transakcích, které v příslušné provozovně v dané době byly realizovány. Z předloženého přehledu vyplývá, že v případě pěti z celkových osmi směn, které nebyly podle správního orgánu provedeny v souladu se zákonem o směnárenské činnosti, obsluhoval směnárník během krátkého časového úseku více zákazníků. Mohlo se tudíž stát, že chybějící doklad kontrolním pracovníkům vydal, ale v nastalém shonu jej položil na místo, kde si jej kontrolní pracovníci nevšimli, popřípadě jej omylem vzal jiný zákazník. Z kopií předúčtenek a účtenek, které má účastník řízení ve svém archivu, však lze zdokumentovat, že většina kontrolních směn probíhala v období, kdy byly provozovny značně vytížené a lidskou chybu na straně účastníka řízení, a stejně tak ani straně kontrolních pracovníků správního orgánu, proto nelze zcela vyloučit. Účastník řízení jako důkaz předkládá kopie účtenek a předúčtenek k uvedeným transakcím. 66. Pokud jde o celkový počet směnárenských obchodů, v období, kdy správní orgán prováděl kontrolní směny, eviduje účastník řízení celkem transakcí v květnu 2016 a transakcí v červnu S ohledem na velké množství transakcí, které účastník řízení na svých pobočkách každý den provede a s ohledem na množství kroků, které je třeba u každé jednotlivé směny správně provést, musí dle názoru účastníka řízení z povahy věci nevyhnutelně docházet k určitému procentu pochybení. Takovým pochybením nemůže předejít sebelepší interní systém a bylo by proto nepřiměřené tato ojedinělá, neúmyslná a nahodilá pochybení způsobená lidským faktorem trestat vysokými pokutami či dokonce odejmutím povolení k činnosti směnárníka. 67. Účastník řízení namítá, že tvrzení o údajných 111 stížnostech na jednání účastníka řízení, je třeba odmítnout jako zcela irelevantní, a to z důvodu, že na základě žádné z uvedených stížností správní orgán nikdy nezahájil s účastníkem řízení žádné řízení, navíc ve vztahu k většině stížností zmíněných v příkazů řízení již navíc ani nemůže zahájit, protože odpovědnost za správní delikt u většiny případných deliktů zanikla a správní orgán je již nemůže klást účastníku řízení za vinu ani je zohledňovat při svém rozhodování v tomto řízení. Účastník řízení je toho názoru, že pokud by byly stížnosti podložené a nasvědčovaly by tomu, že účastník řízení skutečně spáchal správní delikt, správní orgán by jistě ve věci jednal. To se však nestalo. Od konce roku 2015 obdržel účastník řízení od správního orgánu pouze dvě výzvy k poskytnutí informací týkající se konkrétních stížností zákazníků, které správnímu orgánu obratem poskytl. Správní orgán již v těchto věcech žádné další úkony vůči účastníku řízení nečinil. Stížnosti shromážděné ve spisu se navíc až na ojedinělé výjimky týkají pouze výše směnných kurzů. Přitom jak vyplývá z výše popsaných kontrol Magistrátu hlavního města Prahy, kurzovní lístky účastníka řízení jsou v souladu s cenovými předpisy a ani správní orgán v tomto správním řízení neshledal v tomto ohledu žádné pochybení. Vzhledem k uvedenému by bylo dle názoru účastníka řízení protiprávní a nepřiměřené klást tyto stížnosti k tíži účastníka řízení v probíhajícím řízení, a to v situaci, kdy účastník řízení ani neměl možnost se s obsahem stížností včas seznámit a bránit se proti tvrzením v nich obsaženým. Takový postup správního orgánu je v rozporu se zásadou legality, přiměřenosti a zákazem libovůle. 68. Účastník řízení uzavírá, že nastavením vnitřních procesů a pravidelným školením zaměstnanců se snaží zajistit dodržování právních povinností při výkonu směnárenské činnosti a předcházet podobným pochybením na straně zaměstnanců. Účastník řízení vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby zajistil plnění povinností vyplývajících ze zákona o směnárenské činnosti, a za případné porušení informačních 20

22 povinností ze strany jeho zaměstnanců v souladu s ustanovením 21 odst. 1 přestupkového zákona neodpovídá. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 69. Ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2 (informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce). Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 70. Ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že zájemci musí být v souladu s odstavcem 1 sděleny informace o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. 71. Provozovatel směnárenské činnosti je povinen sdělit zájemci před provedením obchodu informaci o provozovateli (obchodní firma, adresa sídla, adresa provozovny, kde směna probíhá a případně další kontaktní adresa a IČO), informaci o směnárenském obchodu (tj. uvedení měn, mezi kterými má směna proběhnout, směnný kurz, částka, kterou zájemce požaduje směnit, celková částka, kterou by zájemce dostal podle směnného kurzu v závislosti na složené směňované částce, případně poplatek za směnu a celková částka, kterou zájemce obdrží při zohlednění poplatku, datum a čas poskytnutí informace) a informaci o dalších právech zájemce (o právu podat stížnost orgánu dohledu nebo návrh orgánu pro mimosoudní řešení sporů a jejich kontaktní údaje). 72. Dle ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, věty třetí je textová podoba informací poskytovaných zájemci o provedení směnárenského obchodu zachována tehdy, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. Opakované zobrazení na straně klienta však může být proveditelné pouze za předpokladu, že mu bude kopie předsmluvní informace provozovatelem předána a ponechána. 73. Výše uvedený výklad správního orgánu je tak v souladu s důvodovou zprávou k návrhu zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti ze dne , když zákonodárce k 13 uvádí následující, cit.: Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoliv zobrazit Z úředních záznamů z provedených kontrolních směn vyplývá, že v případě 3 výše uvedených kontrolních směn nebyly kontrolním pracovníkům správního orgánu sděleny předsmluvní informace v textové podobě podle ustanovení 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když po jejich podpisu je obsluha směnárny odebrala zpět, aniž by kontrolním pracovníkům ponechala jejich kopie a tito si tak tuto předsmluvní informaci nemohli uchovat a kdykoli zobrazit. 75. S námitkou účastníka řízení, že předložením kopií předúčtenek správnímu orgánu bylo prokázáno splnění povinnosti dle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, správní orgán nesouhlasí. Jak vyplývá z popisu skutkových zjištění, správní orgán nespatřuje pochybení účastníka řízení v nesdělení předsmluvních informací kontrolním pracovníkům, ale v nesdělení předsmluvních informací kontrolním pracovníkům takovým způsobem, aby si je mohli uchovat a opakovaně zobrazovat, tedy v porušení spočívajícím

23 v tom, že účastník řízení si po podpisu předúčtenky kontrolním pracovníkem tuto vzal zpět a kontrolnímu pracovníku kopii této předúčtenky neponechal. Předložení podepsaných předúčtenek tedy prokazuje pouze splnění části povinnosti upravené v 13 odst. 1 větě první zákona o směnárenské činnosti, tedy že předsmluvní informace byly zájemci sděleny, ale již neprokazuje, zda byla dodržena forma sdělení předsmluvních informaci, kterou upravuje 13 odst. 1 věta druhá tohoto zákona. 76. Argument účastníka řízení, že v minulosti byl opakovaně prověřován ze strany Magistrátu hlavního města Prahy, přičemž ani v jednom případě nebylo zjištěno porušení právních předpisů ze strany účastníka řízení, považuje správní orgán ve vztahu ke kontrolním zjištěním za irelevantní, neboť tyto kontroly byly zaměřeny na kontrolu plnění jiných povinností než v případě kontroly správního orgánu a dále tyto kontroly nevypovídají nic o tom, jakým způsobem plnil informační povinnosti účastník řízení v průběhu kontrolních směn, v rámci kterých byly pochybení zjištěny. 77. Shodně i argument účastníka řízení, že činnost účastníka řízení byla prověřována Finančním arbitrem s tím, že z jeho strany nebylo shledáno porušení informační povinnosti, považuje správní orgán za irelevantní, neboť z předloženého rozhodnutí Finančního arbitra vyplývá, že v řízení bylo prověřováno, zda účastník řízení neporušil informační povinnost pouze ve vztahu k jednomu konkrétnímu zákazníku. Výsledek tohoto řízení tedy nevypovídá nic o tom, jakým způsobem je informační povinnost účastníkem řízení plněna dlouhodobě, což prověřil až správní orgán provedením 11 kontrolních směn ve všech provozovnách účastníka řízení. 78. Námitku účastníka řízení o tom, že pokud nedošlo k předání dokladů s předsmluvními informacemi, tak se jednalo se o exces konkrétního zaměstnance, který jednal v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími z pracovního poměru, správní orgán odmítá, neboť podle výsledku kontrolních směn jsou nedostatky v informační povinnosti systémového charakteru, když porušení byla zjištěna ve více případech na různých provozovnách účastníka řízení v delším časovém období. Navíc, skutečnost, že se v případě účastníka řízení nejedná o ojedinělá, neúmyslná a nahodilá pochybení způsobená lidským faktorem, jak uvádí ve své námitce účastník řízení, ale o dlouhodobé porušování předsmluvních povinností, svědčí již v minulosti vedená správní řízení s účastníkem řízení. 79. Účastník řízení namítá, že s ohledem na vysoký počet směnárenských obchodů v období provádění kontrolních směn mohla nastat situace, že obsluha směnárenského pracoviště doklad s předsmluvními informacemi kontrolním pracovníkům vydala, ale v nastalém shonu jej položila na místo, kde si jej kontrolní pracovníci nevšimli, popřípadě jej omylem vzal jiný zákazník. Správní orgán tuto námitku odmítá jako účelovou, a to z následujících důvodů. Nevydání dokladu ze strany obsluhy směnárenského pracoviště bylo kontrolními pracovníky správního orgánu zjištěno celkem ve třech případech. Lze se proto jen stěží domnívat, že by k přehlédnutí kontrolních pracovníků došlo v tak vysokém počtu případů. Presumpce správnosti skutečností uvedených v úředních záznamech o provedených kontrolních směnách, které jsou veřejnými listinami (instrumenta publica), je založena na tom, že kontrolní směny provádí vždy minimálně dva kontrolní pracovníci, a to právě z důvodu, aby nedošlo k přehlédnutí důležitých skutečností v průběhu kontrolní směny, přičemž kontrolní pracovníci vždy dbají na to, aby skutečnosti zachycené v záznamu o kontrolní směně odpovídaly objektivnímu průběhu kontrolní směny. Správní orgán kontrolní směny provádí dlouhodobě a to v počtu několika set těchto kontrol ročně a disponuje tedy náležitým know-how k jejich standardizovanému provádění. K postupu správního orgánu při provádění kontrolních 22

24 směn lze dále uvést, že po provedení kontrolní směny vyhotoví kontrolní pracovníci neprodleně úřední záznam o jejím průběhu. Úřední záznam z kontrolní směny obsahuje detailní popis průběhu kontrolní směny, identifikaci kontrolních pracovníků, kteří se kontrolní směny zúčastnili, a dále datum, čas a místo provedení kontrolní směny. Úřední záznam je poté opatřen podpisy na kontrolní směně zúčastněných kontrolních pracovníků, popř. je doplněn příslušnou fotodokumentací. Uvedený postup tak zajišťuje, že úřední záznamy obsahují objektivní zachycení reality. 80. K námitce účastníka řízení o tom, že tvrzení správního orgánu o 111 stížnostech 24 na jednání účastníka řízení, které správní orgán obdržel v období od prosince 2014 do 9. května 2017, je zcela irelevantní, a to z důvodu, že na základě žádné z uvedených stížností správní orgán nikdy nezahájil s účastníkem řízení žádné řízení, navíc ve vztahu k většině stížností již řízení nemůže být zahájeno, protože odpovědnost za správní delikt u většiny případných deliktů zanikla a správní orgán je již nemůže klást účastníku řízení za vinu ani je zohledňovat při svém rozhodování v tomto řízení, správní orgán uvádí, že 111 evidovaných stížností na jednání účastníka řízení je objektivní fakt, který nelze zpochybnit, obsah stížností však není předmětem tohoto řízení. Stížnosti na jednání účastníka řízení však indikují, že v oblasti informačních povinností existují u účastníka řízení dlouhodobé problémy. Správní orgán proto na základě obdržených stížností již v minulosti konal, když od roku 2012 vedl s účastníkem řízení několik správních řízení, přičemž například za nedostatky v informování byl účastník řízení v roce 2014 správním orgánem potrestán pokutou ve výši Kč mj. za to, že zákazníkům sděloval výhodnější kurzy cizí měny, než za které ve skutečnosti směnárenské obchody prováděl. 81. Správní orgán považuje zjištěné porušení účastníka řízení za velice závažné, neboť nevydáním kopie předsmluvních informací byla zákazníkovi znemožněna reklamace nabídky obchodu, kterou zákazník akceptoval na základě obdržených informací. 82. Ustanovení 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 13 odst. 1 nesdělí zájemci stanovené informace nebo nedodrží formu jejich sdělení. 83. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že při kontrolních směnách provedených dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1 a dne ve 12:05 hod. a dne v 10:15 hod. v provozovně na adrese Stará Louka 337/44, Karlovy Vary nedodržel podobu sdělení informací před uzavřením směnárenského obchodu uvedených v 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti, když zájemcům o provedení směnárenského obchodu kontrolním pracovníkům tyto informace byly sděleny takovým způsobem, kdy si je nemohli uchovat a opakovaně zobrazovat, porušil povinnost podle 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v nesdělení předsmluvních informací předepsanou formou, byly spojeny stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je 24 spis Sp/2017/120/573 přílohy, stížnosti klientů, č. l

25 založena bez ohledu na zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom nebo měl být vědom povinnosti vydat zákazníkovi kopii předsmluvních informací, tak danou povinnost neplnil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 85. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , a Úprava pokračování ve správním deliktu dříve nebyla v předpisech správního práva výslovně upravena, ale byla odvozována analogicky z trestního práva. S nabytím účinnosti přestupkového práva lze nalézt legální definici již rovněž v oboru správního práva (konkrétně v ustanovení 7 přestupkového zákona), která se prakticky shoduje s úpravou v trestním zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o hmotněprávní otázku doplňující charakteristiku správního deliktu, kterého se účastník řízení dopustil, je na místě nikoli přímá aplikace přestupkového zákona, ale postup per analogiam legis. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. (iv) Směnárenská činnost doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 86. Průběh kontrolní směny ze dne v 13:30 hod. v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 25 : Kontrolující požádaly obsluhu směnárny o nákup 40 EUR (z pohledu směnárníka). Po předložení měněného obnosu obsluha směnárny tento obnos převzala, přepočítala a zadala transakci do počítačového systému. Následně předala tiskopis poskytující předsmluvní informace k prováděnému směnárenskému obchodu a požádala kontrolující o podpis. Kontrolující začaly číst obsah tiskopisu, přičemž obsluha směnárny urgovala podpis s tím, že ukáže místo, kde má být podpis zaznamenán. Po podpisu předsmluvních informací obsluha směnárny předala kontrolujícím kopii tiskopisu s předsmluvními informacemi a odpovídající obnos 600 CZK, jehož výši ještě ústně sdělila. Obsluha směnárny však kontrolujícím nevystavila doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz 15,01 CZK/EUR odpovídal kurzu uvedenému na uveřejněném kurzovním lístku umístěném ve směnárenské provozovně. 87. Průběh kontrolní směny ze dne ve 14:17 hod. v provozovně na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1 26 : Kontrolující požádaly obsluhu směnárny v anglickém jazyce o nákup 30 EUR za CZK (z pohledu směnárníka) a vložily příslušný obnos do propusti. Obsluha směnárny převzala obnos a zadala údaje o směně do PC. Následně předala vyhotovený tiskopis poskytující předsmluvní informace a požádala kontrolující o podpis. Kontrolující se obsluhy dvakrát dotázala, o jaký doklad se jedná a ta pokaždé odpověděla, že se má podepsat. Po podpisu tiskopisu si obsluha směnárny tento vzala zpět, ale poté ho hned zpět předala kontrolující, aby se podepsala celým jménem. Kontrolující doplnila požadovaný údaj a obsluha směnárny si tento doklad vzala zpět. Pak předala kontrolujícím kopii tiskopisu s předsmluvními informacemi a vyplatila odpovídající obnos 450 CZK. Na dotaz zda se jedná o doklad o provedení směnárenského obchodu, obsluha směnárny odpověděla, že ano. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/068681/CNB/590 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/068679/CNB/590 24

26 15,01 CZK/EUR odpovídal kurzu uvedenému na uveřejněném kurzovním lístku umístěném v provozovně směnárníka. 88. Průběh kontrolní směny ze dne v 11:00 hod. v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 27 : Kontrolující požádali obsluhu směnárny o nákup 40 EUR za českou měnu (z pohledu směnárníka) a vložili příslušný obnos do propusti (2 dvacetieurové bankovky). Obsluha směnárny převzala příslušný obnos a zadala transakci do PC. Následně vytiskla a předala kontrolujícím tiskopis, který podle svého obsahu sloužil jako předsmluvní informace podle ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti, a požádala kontrolujícího o jejich podpis. Kontrolující si prohlédl obsah předsmluvních informací a dotázal se, zda opravdu platí zde uvedená výše směnného kurzu 15,01 CZK/EUR. Obsluha směnárny toto potvrdila a kontrolující sdělil, že za těchto podmínek si nepřeje provedení směnárenského obchodu. Obsluha směnárny si odebrala předsmluvní informace zpět, znehodnotila je a sdělila, že může nabídnout směnný kurz ve výši 25 CZK/EUR a provedla na kalkulačce výpočet 25 x 40. Kontrolující s nabídkou souhlasil a obsluha směnárny vytiskla a předala k podpisu další (nové) předsmluvní informace. Po podpisu kontrolujícího si je obsluha odebrala zpět, vyplatila 1000 CZK a předala kontrolujícímu kopii předsmluvních informací. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Nabízený směnný kurz 15,01 CZK/EUR i nulová výše úplaty odpovídaly údajům uveřejněným na kurzovním lístku. Použitý směnný kurz 25 CZK/EUR i nulová výše úplaty spojené s uskutečněnou směnou odpovídaly informacím o výhodnějších podmínkách směny uvedeným na kurzovním lístku. 89. Průběh kontrolní směny ze dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1 28 : Kontrolující požádaly obsluhu směnárny o nákup 40 EUR za českou měnu (z pohledu směnárníka) a vložily příslušný obnos do propusti (2 dvacetieurové bankovky). Obsluha směnárny převzala příslušný obnos a zadala transakci do PC. Následně vytiskla a předala kontrolujícím tiskopis, který podle svého obsahu sloužil jako předsmluvní informace podle ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti, a požádala kontrolující o jeho podpis. Kontrolující podepsala předsmluvní informace a obsluha směnárny si je odebrala zpět. Následně vyplatila kontrolujícím 600 CZK. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení obchodu ani nepředala kopii předsmluvních informací. Nabízený směnný kurz 15,01 CZK/EUR i nulová výše úplaty odpovídaly údajům uveřejněným na kurzovním lístku. 90. Průběh kontrolní směny ze dne v 10:44 hod. v provozovně na adrese na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1 29 : Kontrolující se v anglickém jazyce dotázal obsluhy směnárny, kolik obdrží při směně 50 EUR na českou měnu a vložil příslušný obnos do propusti (1 padesátieurová bankovka). Obsluha směnárny mlčky převzala příslušný obnos a zadala transakci do PC. Následně vytiskla a předala kontrolujícím tiskopis, který podle svého obsahu sloužil jako předsmluvní informace podle ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti, a požádala kontrolujícího o jejich podpis. Kontrolující si prohlédl obsah předsmluvních informací a dotázal se, zda opravdu platí zde uvedená výše směnného kurzu 15,01 CZK/EUR. Obsluha směnárny toto potvrdila, spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/068683/CNB/590 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/068686/CNB/590 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/070464/CNB/590 25

27 na což kontrolující odvětil, že tento směnný kurz považuje za příliš nízký. Obsluha směnárny sdělila, že může nabídnout 23 CZK/EUR a provedla na kalkulačce názorný výpočet 23 x 50. Kontrolující sdělil, zda by nebylo možné obdržet alespoň 25 CZK/EUR. Obsluha směnárny uvedla, že nikoli s tím, že směnný kurz 25 CZK/EUR by mohl být nabídnut při směně 100 EUR a odkázala na kurzovní lístek na skleněné přepážce. Kontrolující tedy souhlasil s nabízeným směnným kurzem ve výši 23 CZK/EUR. Obsluha směnárny znehodnotila původní předsmluvní informace, zadala údaje o směně do PC a předložila kontrolujícím spolu s propiskou další (nové) předsmluvní informace. Po jejich podpisu si je odebrala zpět, vyplatila kontrolujícím 1150 CZK a předala kontrolujícím kopii předsmluvních informací. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Prvně nabízený směnný kurz 15,01 CZK/EUR i nulová výše úplaty odpovídaly údajům uveřejněným na kurzovním lístku. Použitý směnný kurz 23 CZK/EUR i nulová výše úplaty spojené s uskutečněnou směnou odpovídaly informacím o výhodnějších podmínkách směny uvedeným na kurzovním lístku. 91. Průběh kontrolní směny ze dne v 11:00 hod. v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 30 : Kontrolující se v anglickém jazyce dotázal obsluhy směnárny, kolik obdrží za směnu 40 EUR na českou měnu a vložil příslušný obnos do propusti (1 dvacetieurová a 2 desetieurové bankovky). Dříve než obsluha směnárny zareagovala, sdělil kontrolujícímu vedle u přepážky stojící anglicky hovořící klient, který toho času vyplňoval na pultu vedle skleněné přepážky reklamační formulář, ať si dává pozor na kurzovní lístek, a přímo ukázal na zde uvedený nákupní směnný kurz ve výši 15,01 CZK/EUR. Kontrolující se tedy znovu dotázal obsluhy směnárny, kolik obdrží za směnu 40 EUR. Obsluha směnárny ukázala na kalkulačce, že kontrolující obdrží 1000 CZK, přičemž se kontrolující dotázal, jaký je to směnný kurz. Obsluha směnárny zobrazila na kalkulačce číslici 25, s čímž kontrolující souhlasil. Obsluha směnárny následně zadala transakci do PC, vytiskla a předala kontrolujícím tiskopis, který podle svého obsahu sloužil jako předsmluvní informace podle ustanovení 13 zákona o směnárenské činnosti, a požádala kontrolujícího o jejich podpis. Po podpisu si obsluha směnárny předsmluvní informace odebrala zpět, vyplatila kontrolujícím 1000 CZK a předala jejich kopii. Obsluha směnárny kontrolujícím nevydala doklad o provedení směnárenského obchodu. Použitý směnný kurz 25 CZK/EUR i nulová výše úplaty spojené s uskutečněnou směnou odpovídaly informacím o výhodnějších podmínkách směny uvedeným na kurzovním lístku. 92. Skutková zjištění z kontrolních směn lze shrnout tak, že účastník řízení v případě 6 výše uvedených kontrolních směn nevydal kontrolnímu pracovníkovi jako tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad o provedení směnárenského obchodu podle 14 zákona o směnárenské činnosti. 93. Tato zjištění tak neodpovídají sdělení účastníka řízení v rámci kontrolního pohovoru ze dne , že doklad o provedení směnárenského obchodu je předáván každému klientovi automaticky při každé transakci. 30 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Úřední záznam o provedené kontrolní směně, č.j. 2016/070467/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 24, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/090975/CNB/650: Kontrolní pohovor ,, - I. část.mp3 (čas od 37:40 do 38:40) 26

28 Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 94. Účastník řízení namítá, že podle 14 zákona o směnárenské činnosti má provozovatel směnárenské činnosti tomu, s kým provedl směnárenský obchod, bez zbytečného odkladu vydat doklad podle zákona o ochraně spotřebitele, přičemž zákon o ochraně spotřebitele ovšem nestanoví žádnou povinnost doklad vydat. Naopak podle 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele má prodávající (poskytovatel služeb) vydat doklad pouze na žádost spotřebitele. Jak vyplývá z popisu průběhu kontrolních směn, kontrolní pracovníci si ani v jednom případě účtenku výslovně nevyžádali. Účastníku řízení tak povinnost vydat účtenku formálně vzato ani v jednom případě nevznikla. 95. Účastník řízení uvádí, že jde nad rámec svých zákonných povinností, když má své vnitřní systémy a procesy nastaveny tak, aby ke každé transakci byly automaticky vygenerovány dvě účtenky. Zaměstnanci, kteří tvoří obsluhu směnárny, jsou pravidelně školeni, aby zákazníkům předávali po jednom vyhotovení předúčtenky a účtenky. S ohledem na velké množství transakcí, které účastník řízení provede a s ohledem na množství kroků, které je třeba u každé jednotlivé směny správně provést, musí z povahy věci nevyhnutelně docházet k určitému procentu pochybení. I kdyby snad směnárník měl povinnost vydat účtenku ke každé transakci, což podle účastníka řízení žádný právní předpis nestanovuje, bylo by nepřiměřeně přísné takováto ojedinělá pochybení trestat. V podrobnostech odkazuje účastník řízení na své námitky k části výše. 96. Účastník řízení má za to, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby zajistil plnění povinností vyplývajících ze zákona o směnárenské činnosti, a za případné porušení informačních povinností ze strany jeho zaměstnanců v souladu s ustanovením 21 odst. 1 přestupkového zákona neodpovídá. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 97. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 98. Ustanovení 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele stanoví, že na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 99. Účastník řízení namítá, že povinnost vydat zákazníkovi doklad po provedení směnárenského obchodu mu ani v jednom případě nevznikla, neboť podle 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele má prodávající (poskytovatel služeb) vydat doklad pouze na žádost spotřebitele, přičemž kontrolní pracovníci si ani v jednom případě účtenku výslovně od obsluhy směnárny nevyžádali. Správní orgán s uvedenou námitkou nesouhlasí a uvádí následující. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti, kdy zákon o směnárenské činnosti je v tomto bodě vůči zákonu o ochraně spotřebitele lex specialis, stanoví, že provozovatel (tj. osoba oprávněná provozovat směnárenskou činnost) vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. Úmysl zákonodárce, aby byl doklad 27

29 o provedení směnárenského obchodu vydán zákazníkovi vždy, nejen na jeho žádost, dokládá i důvodová zpráva k návrhu zákonu o směnárenské činnosti, která v části nadepsané K 14 (doklad o provedení směnárenského obchodu) uvádí, cit.: Navrhuje se, aby provozovatel směnárenského obchodu vydal klientovi po provedení směnárenského obchodu doklad, který splňuje náležitosti dokladu podle 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a to vždy, nejen na žádost spotřebitele, a každému, nejen spotřebiteli, jak je tomu ve výše uvedeném zákoně. Zákon o směnárenské činnosti v 14 tedy upravuje způsob, jakým má být zákazník informován po provedení směnárenského obchodu, tj. předáním dokladu o provedení směnárenského obchodu. Náležitosti tohoto dokladu pak lze odvozovat z ustanovení 16 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého na dokladu musí být uvedeno, o jakou službu se jedná, za jakou cenu byla služba poskytnuta a obchodní firma a identifikační číslo osoby, která službu poskytla K námitce účastníka řízení o tom, že se jedná pouze o ojedinělá pochybení, správní orgán uvádí, že z pořízených úředních záznamů vyplývá, že v celkem 6 případech z 11 provedených kontrolních směn nebyl kontrolujícím po provedení směny předán doklad o provedení směnárenského obchodu. V žádném případě tedy nelze hovořit o ojedinělých excesech jednotlivých zaměstnanců, ale naopak se jedná o systémový nedostatek v činnosti účastníka řízení, když nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu bylo zjištěno v 54,5 % případů. Z pohledu správního orgánu je alarmující, že účastník řízení ani po 4 letech od nabytí účinnosti zákona o směnárenské činnosti neví, že doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele je povinen vydat vždy, nikoli jen na žádost zákazníka Ustanovení 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 14 nevydá doklad tomu, s kým provedl směnárenský obchod Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že při kontrolních směnách provedených dne v 11:10 hod. v provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1, dne ve 14:17 hod. a dne v 10:44 hod. v provozovně na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1, dne ve 13:30 hod., dne v 11:00 hod. a dne v 11:00 hod. v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 nevydal kontrolním pracovníkům jako těm, s nimiž tyto směnárenské obchody provedl, doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, porušil povinnost podle 14 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , a

30 (v) Směnárenská činnost vykazování objemu nakoupené a prodané cizí měny Skutková zjištění 105. Účastník řízení při kontrolním pohovoru dne v souvislosti s problematikou vykazování informací o objemech směnárenských obchodů sdělil 32, že do výkazů DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny zahrnuje kromě samotných směnárenských obchodů rovněž i interní transakce, které sám provádí u jiných směnárníků ve formě tzv. bankingu (podle interní terminologie účastníka řízení). Jedná se o transakce, při nichž účastník řízení na svých provozovnách vyzvedne peněžní prostředky v cizí měně (získané z provádění směnárenských obchodů) a směňuje je u jiného směnárníka za Kč (namísto směny těchto prostředků např. v bance). Tyto transakce jsou zadávány do směnárenského softwaru účastníka řízení IMX jako prodej. S těmito transakcemi účastník řízení nakládá pro účely sestavení výkazu DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny jako s každými jinými směnárenskými transakcemi a slouží tedy jako podklad pro tvorbu čtvrtletního výkazu DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za příslušné vykazovací období Správní orgán ze vzorku 50 namátkově vybraných směnárenských obchodů 33 zjistil, že v 11 případech 34 se jednalo právě o výše zmíněné interní transakce účastníka řízení (směna cizí měny za Kč u jiného směnárníka). Dále bylo z tohoto vzorku zjištěno 8 transakcí 35, ke kterým účastník řízení nedoložil předsmluvní informace. K těmto transakcím účastník řízení v odpovědi na výzvu 36 (požadující vysvětlení nedoložení příslušných předsmluvních informací) sdělil 37, že tyto transakce: nejsou směnárenské obchody se zákazníky, ale jsou pro naše vlastní bankovní účely, proto nejsou pro tyto transakce používány žádné předsmluvní informace (předúčtenky).. Z uvedené odpovědi účastníka řízení tedy vyplývá, že i těchto 8 obchodů představuje výše zmíněné interní transakce účastníka řízení Skutečnost, že účastník řízení do výkazu DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny zahrnoval i některé z výše uvedených interních transakcí, byla správním orgánem zjištěna u 13 transakcí zahrnutých v podkladech za 4. čtvrtletí roku 2015 (transakce č , č , č , č , č , č , č , č , č a č ) 38 a za 1. čtvrtletí roku 2016 (transakce č , č a č ) 39, 32 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 23, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/090974/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.MP3 (čas od 12:35 do 16:40) 33 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Výzva k předložení podkladů ze dne , č.j. 2016/090978/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 31, Podklady od účastníka řízení ze dne , č.j. 2016/091569/CNB/650 (směnárenské obchody č , č , č , č a č ) a č.j. 2016/091570/CNB/650 (směnárenské obchody č , č , č , č , č , č ) 35 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 30, Podklady od účastníka řízení ze dne , č.j. 2016/091568/CNB/650 (směnárenské obchody č , č , č , č , č , č , č a č ) 36 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 46, Výzva zde dne , č.j. 2016/106659/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 49, Podklady od účastníka řízení ze dne , č.j. 2016/109634/CNB/650 (soubor: Cj_2016_106659_CNB_650_2.pdf ) 38 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 20, Podklady od účastníka řízení přijaté dne , č.j. 2016/080141/CNB/650, soubor: 28_Q4_SELL_transaction_IMX_ _Q_4.xl 39 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 17, Podklady od účastníka řízení přijaté dne , č.j. 2016/080129/CNB/650, soubor: 28_Q1_SELL_transaction_IMX_ xls 29

31 na základě kterých účastník řízení sestavil příslušné výkazy DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny Z výše uvedeného vyplývá, že účastník řízení zahrnul do výkazů DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za 4. čtvrtletí roku 2015 (výkaz doručen správnímu orgánu dne ) a 1. čtvrtletí roku 2016 (výkaz doručen správnímu orgánu dne ) minimálně 13 výše uvedených transakcí, které nebyly směnárenskými obchody, a tudíž v rozporu s ustanovením 15 zákona o směnárenské činnosti neposkytoval správnímu orgánu správné údaje o objemu vlastních směnárenských obchodů. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 109. Účastník řízení k výše uvedenému skutkovému zjištění uvedl, že předmětné směny představují transakce technického charakteru, které slouží ke konverzi peněžních prostředků v cizí měně vyzvednutých z jeho provozoven u jiného směnárníka za české koruny. Účastník řízení namítá, že z definice směnárenského obchodu v ustanovení 2 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti nevyplývá, že by se za směnárenský obchod neměly považovat transakce, ve kterých vystupuje směnárník v roli zákazníka. Účastník řízení uvádí, že pokud prodává cizí měnu spotřebiteli, maloobchodníkovi, směnárníkovi nebo obchodníkovi s cizí měnou, vždy tak činí za účelem dosažení zisku. Není proto jasné, proč by některá z těchto transakcí měla naplnit definiční znaky směnárenského obchodu a směnárenské činnosti a jiná zase ne. Obdobně ustanovení 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ani ustanovení 8 vyhlášky neposkytují jednoznačnou odpověď na to, zda tento typ transakcí informační povinnosti podléhá či nikoliv Dále účastník řízení uvádí, že plnění informační povinnosti pro něho od července 2015 zajišťoval, spolu s účetním a daňovým poradenstvím, externí poradce, který odpovídá za soulad reportů s požadavky vyplývajícími z příslušných právních předpisů s tím, že při sestavování výkazu DEV vycházel externí poradce nejen ze znění zákona o směnárenské činnosti, prováděcích předpisů a výkladových dokumentů ČNB, ale jejich obsah také konzultoval s příslušnými pracovníky správního orgánu. S ohledem na výsledky této analýzy, které si následně ústně potvrdil s pracovníky správního orgánu, zahrnul externí poradce do výkazu veškeré transakce, včetně výše uvedených směn prováděných účastníkem řízení u jiných směnárníků. Skutečnost, že externí poradce sestavování výkazů konzultoval na telefonické lince ČNB, byla opakovaně zmíněna i během kontrolního pohovoru konaného dne , při kterém se pracovníci správního orgánu proti tomuto tvrzení žádným způsobem neohradili. Za velice závažnou považuje účastník řízení skutečnost, že ani pracovníci správního orgánu nebyli schopni během kontrolního pohovoru potvrdit, zda by technické transakce měly být zahrnuty do výkazu jako směnárenský obchod. Účastník řízení považuje za zcela nepřijatelný postup správního orgánu, jehož zaměstnanci nebyli schopni příslušná ustanovení zákona o směnárenské činnosti a vyhlášky 315/2013 vyložit a poskytnout účastníku řízení autoritativní stanovisko k tomu, jak by měl při sestavování výkazů správně postupovat. Za takových podmínek je nepřípustné, aby správní orgán účastníka řízení trestal za porušení informační libovůle. Takový postup je pak podle účastníka řízení v rozporu se zásadou legality, přiměřenosti a zákazem libovůle Účastník řízení uvádí, že v dobré víře plnil ve stanovených termínech svoji informační povinnost o objemu směnárenských transakcí provedených v jednotlivých měnách. Jakmile si správní orgán na věc utvořil názor a informoval účastníka řízení, že technické transakce nemají být do reportů zahrnovány, účastník řízení dva výkazy opravil a nové 30

32 výkazy již sestavoval podle opravené metodiky. Bylo by proto nepřiměřeně tvrdé, trestat účastníka řízení za pokračující správní delikt v situaci, kdy právní norma, která má být aplikována, je natolik nejednoznačná, že si s její aplikací není jist nejen profesionální poradce, ale ani příslušní pracovníci správního orgánu Účastník řízení doplňuje, že s ohledem na výše uvedené přistoupil k informační povinnosti konzervativně, v dobré víře a na základě doporučení profesionálního poradce reportoval víc, než by měl podle dotčeného kontrolního zjištění uvádět v příslušném výkazu DEV. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 113. Ustanovení 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel (tj. osoba oprávněná provozovat směnárenskou činnost) poskytuje České národní bance informace o objemu směnárenských obchodů provedených v jednotlivých měnách. Ustanovení 15 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti pak stanoví, že rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis Tím je vyhláška 315/2013, která v ustanovení 8 odst. 1 stanoví, že provozovatel, který v uplynulém kalendářním roce nakoupil nebo prodal cizí měnu v objemu alespoň Kč, ke konci každého kalendářního čtvrtletí sestavuje výkaz DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny vyplněním elektronického formuláře, kde uvede za všechny své provozovny souhrnné údaje o objemu směnárenských obchodů provedených v jednotlivých měnách za vykazované kalendářní čtvrtletí V souvislosti s výše uvedeným skutkovým zjištění správní orgán uvádí, že za směnárenskou činnost, kterou definuje zákon o směnárenské činnosti v 2 odst. 2) jako soustavnou činnost provozovanou vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá v provádění směnárenských obchodů, které jsou v 2 odst. 1 tohoto zákona definovány jako obchody spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu, a to v souladu s 10 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti pouze v provozovně provozovatele, nelze považovat účastníkem řízení výše uvedené interní transakce prováděné u jiného směnárníka 40. V těchto případech, kdy účastník řízení prodává jím získané peněžní prostředky za účelem získání jiné měny, vystupuje účastník řízení v pozici zájemce o provedení směnárenského obchodu (zákazníka) u jiného směnárníka (a tento směnárník je osobou, která právě provádí směnárenský obchod a dopadá na ni povinnost tento směnárenský obchod vykázat dle 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti). Dané transakce proto nemohou být zahrnovány do příslušných výkazů DEV (ČNB) účastníka řízení Zástupce účastníka řízení v rámci kontrolního pohovoru dne uvedl (čas nahrávky 13:00), že technické transakce probíhají tím způsobem, že pověřený zaměstnanec vybere z pokladny účastníka řízení přebytečnou nakoupenou cizí měnu a fyzicky ji odnese k jinému směnárníkovi, kde tuto cizí měnu smění za českou měnu a tuto pak následně přinese a vloží do pokladny účastníka řízení. Z uvedeného průběhu technické transakce vyplývá, že k prodeji cizí měny (prodej cizí měny z pohledu účastníka řízení) dochází u jiného směnárníka, mimo provozovnu účastníka řízení. Ustanovení 10 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že osoba oprávněná 40 Pozn. Úhrada za nákup peněžních prostředků v jiné měně prostřednictvím platební karty stojí pro účely zákona o směnárenské činnosti naroveň platbě za tento nákup v hotovosti. 31

33 provozovat směnárenskou činnost nesmí provozovat směnárenskou činnost mimo provozovnu. Pokud tedy účastník řízení provádí technické transakce mimo své evidované provozovny, tak tyto směny nemohou být považovány za směnárenskou činnost prováděnou účastníkem řízení a nemohou být zahrnovány do příslušných výkazů DEV (ČNB) V opačném případě, pokud by účastník řízení trval na svém vyjádření a prodeje cizí měny u jiných směnárníků, obchodníků nebo bank by za směnárenskou činnost považoval, mohl by se dopustit správního deliktu dle 22 odst. 1 písm. a) zákona o směnárenské činnosti, když v rozporu s 10 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti provozuje směnárenskou činnost mimo provozovnu K námitce účastníka řízení, že kontrolní pracovníci správního orgánu nebyly schopni v průběhu kontrolního pohovoru zodpovědět některé dotazy účastníka řízení, správní orgán uvádí, že cílem kontrolního pohovoru a obecně kontroly je zjištění, jakým způsobem dohlížený subjekt plní své povinnosti, které mu vyplývají z právních předpisů. Kontrola má tedy za cíl zjištění a popsání objektivní reality, nikoli diskusi a poskytování právních rad dohlíženému subjektu, jakým způsobem má vykonávat svoji činnost, neboť vyhodnocení zjištěných skutečností probíhá až s časovým odstupem ve formě závěrů kontrolujících osob v protokolu o provedené kontrole. Odkazovat se tedy na to, že konkrétní kontrolní pracovník nebyl přímo na místě schopen určitou situaci plně vyhodnotit, není na místě. V případě potřeby odstranění nejasností výkladu povinností vyplývajících z právních předpisů může dohlížený subjekt postupovat standardizovaným způsobem, tj. položit správnímu orgánu prostřednictvím jeho webových stránek kvalifikovaný dotaz, na který mu bude odpovězeno Podle 22 odst. 1 písm. i) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do se provozovatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní informační povinnost podle 15 odst Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že ve dnech a poskytl České národní bance nesprávné údaje o objemu směnárenských obchodů, když do výkazů DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za 4. čtvrtletí roku 2015 a 1. čtvrtletí roku 2016 zahrnul 13 transakcí (transakce č , č , č , č , č , č , č , č , č , č , č , č a č ), které nebyly směnárenskými obchody, porušil povinnost podle 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 8 odst. 1 vyhlášky 315/2013, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. i) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v nesprávném vykázání objemu nakoupené a prodané cizí měny naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech a , kdy doručil správnímu orgánu výkazy DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny za 4. čtvrtletí roku 2015 a 1. čtvrtletí roku 2016, obsahující nesprávné údaje. 32

34 (vi) Poskytování platebních služeb plnění informační povinnosti před uzavřením smlouvy Skutková zjištění 122. Účastník řízení nabízí svým klientům službu výplaty tuzemské hotovosti prostřednictvím platební karty, tzv. cash advance, a tím tedy poskytuje platební službu podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku formou jednorázové platební transakce (služba cash advance spočívá ve výdeji tuzemské hotovosti směnárníkem oproti předložení a použití platební karty, přičemž tato služba je odlišná od směnárenského obchodu, kdy klient může zaplatit platební kartou za nákup peněžních prostředků v jiné měně) 41. Z uvedené skutečnosti vyplývá povinnost účastníka řízení zpřístupnit klientům před uzavřením smlouvy poskytnutím služby cash advance tzv. předsmluvní informace, viz právní kvalifikace níže Samotná služba u účastníka řízení probíhá tím způsobem, že klient sdělí pracovníkovi účastníka řízení částku v českých korunách, kterou si přeje vyplatit. Poté obsluha klienta informuje prostřednictvím displeje kalkulačky o částce, která bude zadána do platebního terminálu, tj. o částce, kterou klient požaduje vyplatit, navýšené o poplatek účtovaný účastníkem řízení. Tuto celkovou částku obsluha zadá do platebního terminálu zřízeného na základě smlouvy uzavřené mezi účastníkem řízení a společností Československá obchodní banka, a.s. 42 Poté, co klient platbu zadáním PIN autorizuje, obdrží od pracovníka účastníka řízení v hotovosti české koruny, účtenku z platebního terminálu a doklad o provedené platební transakci. 43 Informace o poskytované službě cash advance jsou uvedeny v provozovnách účastníka řízení v Ceniku doplnkoveho zbozi a sluzeb, v němž je uvedena informace o typech přijímaných platebních karet a údaj o úplatě 44. Jiné informace, které by se přímo vztahovaly ke službě cash advance (a byly i takto označeny) účastník řízení v provozovnách, ani na internetových stránkách uveřejněny nemá Dále bylo v této souvislosti zjištěno, že v provozovnách účastníka řízení jsou uveřejněny informace o názvu účastníka řízení, identifikačním čísle, provozní době a odpovědné osobě. Sídlo účastníka řízení je uvedeno na cedulích vztahujících se ke směnárenské činnosti, resp. na reklamačním řadu. Reklamační řád 46, který účastník řízení předložil 41 Výkladové stanovisko k vybraným ustanovením zákona o směnárenské činnosti, dostupné z: ČNB > Dohled a regulace > Legislativní základna > Směnárny > Metodické a výkladové materiály > FAQ k některým otázkám zákona o směnárenské činnosti > Otázka C.2: renske_cinnosti.pdf 42 Smlouva o akceptaci platebních karet byla mezi účastníkem řízením a podepsána dne spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 41, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/097021/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.mp3 (čas od 12:35 do 13:50 a od 15:50 do 16:10) 44 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 42, č. 43 a č. 45, fotodokumentace ze dne z provozovny Železná 2, Praha 1 pod č.j. 2016/102184/CNB/650 (soubory: _ jpg, _ jpg, _ jpg, _ jpg a _ jpg); fotodokumentace ze dne z provozovny Václavské náměstí 48, Praha 1 pod č.j. 2016/102187/CNB/650 (soubory: _ jpg a _ jpg); fotodokumentace ze dne z provozovny Kaprova 11, Praha 1 pod č.j. 2016/102257/CNB/650 (soubory: _ jpg, _ jpg, _ jpg a _ jpg) 45 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 55, Otisk internetových stránek účastníka řízení ze dne a ze dne pod č.j. 2016/137838/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 18, Podklady od účastníka řízení přijaté dne pod č.j. 2016/080138/CNB/650 (soubor: 04_Chequepoint_Compliance_Manual_strana_36-41.pdf (str )) 33

35 a který je dle jeho vyjádření 47 dostupný v jeho provozovnách, obsahuje sice údaje o možnosti podat stížnost Finančnímu arbitrovi či České národní bance včetně uvedení jejich sídel, nicméně při kontrole na místě dne bylo správním orgánem zjištěno, že v provozovnách účastníka řízení na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1 a Železná 483/2, Praha 1 byl vyvěšen reklamační řád (účinný ode dne ) odlišný od dokumentu předloženého správnímu orgánu (účinný ode dne ). Zveřejněný reklamační řad se navíc vztahoval na peněžní služby ve formě přijímání hotovostních prostředků od zákazníků ke zprostředkování úhrady do zahraničí. Tuto službu však účastník řízení poskytoval do dne V provozovně na adrese Kaprova 15/11, Praha 1 nebyl dne reklamační řád k dispozici 49. Žádné další informace mimo výše úplaty nejsou klientovi ústně ani písemně sdělovány Z výše uvedeného vyplývá, že účastník řízení neinformoval klienty o tom, že je zapsán do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, o České národní bance jako orgánu dohledu a jeho sídle, o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací, o jazyce, v němž bude probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem, o možnosti způsobu mimosoudního řešení sporů, o možnosti podat stížnost orgánu dohledu, o způsobu a lhůtě pro oznámení nesprávně provedené platební transakce poskytovateli a odpovědnosti za takto provedenou platební transakci a o charakteru, tj. popisu platební služby. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 126. Účastník řízení namítá, že poskytování služby cash advance není platební službou ve smyslu 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku. Účastník řízení uvádí, že 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku upravuje poukazování peněz, mezi které nelze službu cash advance zahrnout. Jako zdůvodnění účastník řízení odkazuje na výkladové stanovisko správního orgánu k tomuto ustanovení, které jako jeden z příkladů poukazování peněz ve smyslu 3 odst. 1 zákona o platebním styku uvádí také případ, kdy plátce převede peněžní prostředky za účelem provedení platební transakce na účet poskytovatele a takovéto peněžní prostředky poté poskytovatel vyplatí příjemci v hotovosti. Přitom pokud je poskytovatel plátce odlišný od poskytovatele příjemce, platí podle tohoto výkladového stanoviska, že službu poukazování peněz poskytuje pouze poskytovatel vyplácející hotovost Účastník řízení s výkladem správního orgánu nesouhlasí a považuje jej za nesrozumitelný. Účastník řízení trvá na tom, že služba cash advance definiční znaky poukazování peněz nenaplňuje. Služba cash advance se skládá ze dvou samostatných transakcí. Z pohledu klienta dochází nejprve k vyplacení hotovosti. Hotovost vyplácí účastník řízení klientovi poté, co mu klient předloží platební kartu a autorizuje platbu 47 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 41, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/097021/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.mp3 (čas od 12:35 do 13:50 a od 17:45 do 17:55) 48 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 27, Podklady od účastníka řízení přijaté dne pod č.j. 2016/091504/CNB/650: Sp._zn_S-Sp 2016_00368_CNB_590_Chequepoint_a.s._ukonceni_ spoluprace_s_mg.pdf) 49 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 45, fotodokumentace ze dne z provozovny Kaprova 11, Praha 1 pod č.j. 2016/102257/CNB/650 (soubory: _ jpg, _ jpg, _ jpg a _ jpg) 50 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 41, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/097021/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.mp3 (čas od 12:35 do 13:50 a od 14:15 do 14:55) 34

36 ze svého platebního účtu. Při této transakci vystupuje účastník řízení jako plátce a klient jako příjemce. Peněžní prostředky jsou při této transakci vypláceny z účtu plátce (tedy z účtu účastníka řízení). Druhá transakce pak spočívá v převodu peněžních prostředků z účtu klienta na účet účastníka řízení. Poskytovatelem této služby je společnost (banka), která vede klientovi platební účet, k němuž je vydávána platební karta. Při této transakci vystupuje klient jako plátce a účastník řízení jako příjemce. Při obou těchto transakcích je tudíž používán účet plátce (tj. účet účastníka řízení při první transakci a účet klienta při druhé transakci). Ani jedna z těchto transakcí proto nevykazuje znaky poukazování peněz ve smyslu 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku. Navíc před výplatou hotovosti nikdo peněžní prostředky na účet účastníka řízení nepřevádí, celé vypořádání provádí teprve následně ČSOB, která zpracovává transakce provedené na platebním terminálu ve směnárně, a vypořádává transakci s vydavatelskou bankou klienta Účastník řízení trvá na tom, že služba cash advance se svojí podstatou blíží spíše službám vyjmutým z působnosti zákona o platebním styku, a to službě cash back vyjmuté podle 3 odst. 3 písm. e) bod 1 zákona o platebním styku, nebo výběru z bankomatů nezávislých provozovatelů upravené v 3 odst. 3 písm. e) bod 2 zákona o platebním styku. Poskytování služby cash advance totiž nespočívá v převodu peněžních prostředků, tímto postupem jen zákazník získá přístup ke svým vlastním prostředkům, tak jako v případě výběru z bankomatu. Dle názoru účastníka řízení nelze z pohledu práva činiti rozdílu mezi výběrem peněžních prostředků z bankomatu a jejich získáním prostřednictvím služby cash advance. Přítomnost lidského faktoru v podobě směnárníka nemění podstatu prováděných transakcí, kteréžto vykazují totožné rysy a liší se jen použitým technickým řešením. Na službu cash advance by se tak měla vztahovat výše uvedená výjimka dle zákona o platebním styku Účastník řízení dále argumentuje, že se jedná ze strany správního orgánu o extenzivní výklad pojmu platební služby, který je v rozporu se zněním směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007, o platebních službách na vnitřním trhu, jenž uvádí seznam platebních služeb ve své příloze č. 1, přičemž členské státy nesmí tento katalog platebních služeb rozšiřovat. V této souvislosti účastník řízení upozorňuje na praxi v jiných členských státech EU, kde služba cash advance není považována za platební službu ve smyslu směrnice. Jako příklad účastník řízení uvádí pokyny vydané britským orgánem dohledu, HMRC, ze kterého vyplývá, že výběr peněžních prostředků z vlastního účtu (obdoba služby cash advance) není platební službou Účastník řízení závěrem uvádí, že důvodem pro jeho zápis v registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu byla spolupráce se společností, která však byla v roce 2013 ukončena. S ohledem na tuto skutečnost se účastník řízení domnívá, že v současnosti neposkytuje žádné platební služby K vytýkanému jednání pak účastník řízení uvádí, že i kdyby se v případě služby cash advance skutečně jednalo o platební službu, což účastník řízení nepřipouští, nebyla by naplněna objektivní stránka příslušného správního deliktu, neboť skutková zjištění správního orgánu nedokládají, že byl naplněn znak soustavnosti. Jak uvádí důvodová zpráva k příslušné novele zákona o platebním styku, skutkové podstaty deliktů poskytovatele podle 130 zákona o platebním styku byly formulovány tak, že se jedná o správní delikty hromadné. Teorie trestního i správního práva vymezuje hromadné delikty jako delikty, u kterých se vyžaduje mnohost útoků, která teprve ve svém souhrnu 35

37 zakládá trestní odpovědnost. Zjištění správního orgánu, že účastník řízení neměl v několika pobočkách vyvěšeny všechny požadované informace, není dostatečné k prokázání soustavnosti povinností podle 79 zákona o platebním styku. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 132. Podle ustanovení 79 odst. 1 zákona o platebním styku poskytovatel (platební služby) zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2. Tyto informace musí být uživateli zpřístupněny určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou; na žádost uživatele musí být tyto informace uživateli tímto způsobem poskytnuty Podle ustanovení 79 odst. 2 písm. e) zákona o platebním styku musí být uživateli v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace: další informace podle 81 až 85, pokud to připadá v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci Podle ustanovení 81 písm. d) a e) zákona o platebním styku musí být uživateli zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace o poskytovateli: podle písm. d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu nebo registru poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu nebo registru; podle písm. e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb Podle ustanovení 82 písm. a) zákona o platebním styku musí být uživateli zpřístupněn nebo poskytnut popis platební služby Podle ustanovení 83 písm. b) a c) zákona o platebním styku musí být uživateli zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem: podle písm. b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací; podle písm. c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem Podle ustanovení 84 písm. e) zákona o platebním styku musí být uživateli zpřístupněny nebo poskytnuty informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu Podle ustanovení 85 písm. c) a e) zákona o platebním styku musí být uživateli zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele: podle písm. c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli a podle písm. e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce Platební služba cash advance poskytovaná účastníkem řízení spočívá ve výplatě hotovostních peněžních prostředků v tuzemské měně klientovi. Použitím platebního terminálu u účastníka a klientovy platební karty je na účet účastníka řízení vedeného jeho poskytovatelem zajištěn převod požadované částky, která je ihned na místě vyplacena v hotovosti klientovi v CZK a snížena o poplatek za poskytnutí této služby. Použitím 36

38 platební karty klienta dochází k ověření zůstatku u poskytovatele klienta, který vede účet klientovi, ke kterému je předmětná platební karta vydaná, k inicializaci a autorizaci požadované platební transakce a následnému převodu peněžních prostředků z platebního účtu klienta, který je veden odlišným poskytovatelem (většinou bankou) od poskytovatele (směnárníka) poskytujícího službu cash advance. Tomu předchází podání platebního příkazu klientem prostřednictvím poskytovatele služby cash advance (směnárníka) k převodu peněžních prostředků na účet směnárníka, který již není možné odvolat bez jeho souhlasu (v souladu s pravidly jednotlivých karetních asociací a současně na základě ustanovení 106 odst. 3 a 4 zákona o platebním styku). V důsledku podstaty karetní platební transakce tak ke skutečnému připsání peněžních prostředků na účet směnárníka v souvislosti s provedením služby cash advance dochází až následně po vyplacení hotovosti klientovi. V případě platební služby cash advance je tedy klient jak plátcem, tak příjemcem (optikou zákona o platebním styku klient poukáže sám sobě ze svého účtu karetní transakcí bezhotovostní peněžní prostředky, které jako příjemce obdrží v podobě hotovosti). Směnárník fakticky zabezpečuje komunikaci mezi klientem a jeho poskytovatelem (ohledně dispozice s jeho peněžními prostředky k provedení platební transakce) resp. inicializaci platební transakce a následně provedení samotného převodu peněžních prostředků klientovi od jeho poskytovatele prostřednictvím účtu směnárníka, a to formou autorizované jednorázové platební transakce. Přičemž účet směnárníka vede poskytovatel odlišný od poskytovatele klienta S využitím platební služby cash advance je úzce spojena další platební služba, která provedení této služby podmiňuje. Jedná se o platební službu podle 3 odst. 1 písm. c) bod 3. zákona o platebním styku, tj. provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr (převod iniciovaný platebním prostředkem platební kartou), kterou poskytuje poskytovatel (typicky banka), která vede klientovi platební účet, k němuž je vydána platební karta. Klient v rámci platební služby cash advance uzavírá smlouvu o jednorázové platební transakci se směnárníkem k provedení převodu peněžních prostředků, při němž nevyužívá platební účet u směnárníka (vychází se z toho, že platební příkaz své bance dává držitel karty prostřednictvím příjemce - akceptanta karty (směnárníka), resp. jeho banky (tzv. acquirera) K vyplacení peněžních prostředků směnárníkem, tj. k převodu peněžních prostředků dochází na základě poskytnutí platební služby, která je označována jako poukazování peněžních prostředků podle ustanovení 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku tj. převod peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES v článku 4 odst. 13 definuje poukazování peněz jako platební službu, při které dochází k přijetí peněžních prostředků od plátce, bez vytvoření jakéhokoliv platebního účtu na jméno plátce nebo příjemce, výhradně za účelem převodu příslušné částky příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb jednajícímu jménem příjemce nebo při níž dochází k přijetí těchto peněžních prostředků jménem příjemce a jejich zpřístupnění příjemci. Poskytnutí platební služby cash advance tedy spočívá v tom, že směnárník (poskytovatel platební služby cash advance) zajistí přijetí peněžních prostředků od plátce (karetní transakcí), a tyto peněžní prostředky mu vyplatí jako příjemci. Současně v souvislosti se službou cash advance nedochází k prodeji žádného jiného zboží nebo služeb, což je nutná podmínka k uplatnění výjimky podle ustanovení 3 odst. 3 písm. e) bod 1. zákona 37

39 o platebním styku (tzv. cash back), ani se nejedná o vyplacení hotovosti pomocí bankomatu podle 3 odst. 3 písm. e) bod 2. zákona o platebním styku, protože hotovost nevyplácí samoobslužné zařízení (automat), ale fyzická osoba Dle názoru účastníka řízení se služba cash advance skládá ze dvou samostatných transakcí, přičemž v té první vyplacení hotovosti klientovi, má účastník řízení postavení plátce a peněžní prostředky jsou při této transakci vypláceny z účtu plátce (tedy z účtu účastníka řízení). Z tohoto důvodu služba cash advance nenaplňuje definiční znaky poukazování peněz ve smyslu platební služby dle 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku, tj. provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz). Správní orgán s uvedenou argumentací účastníka řízení nesouhlasí, neboť takto konstruovat službu cash advance nelze, tedy že účastník řízení jako plátce i jako poskytovatel sám sobě vede účet a z něj převádí prostředky držiteli karty jako příjemci. V uvedeném případě by totiž o platební transakci nešlo, neboť účastník řízení by žádné finanční prostředky nezprostředkovával (což je podstata služby cash advance - zprostředkování peněz). Důvodová zpráva k 2 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku uvádí následující: Platební transakce je definována široce; nejedná se jen o převod ve smyslu stávajícího zákona o platebním styku, ale i o platební transakce iniciované příjemcem, uložení peněžních prostředků na platební účet nebo o jejich výběr z platebního účtu. Platební transakcí nejsou pouze takové změny na platebním účtu, které provádí přímo poskytovatel, který účet vede, např. připsání úroků, odepsání poplatků nebo započtení. V základním případě se platební transakce (jde-li o převod peněžních prostředků) účastní čtyři subjekty: plátce, poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a příjemce. Není vyloučeno, aby za určitých okolností některé z těchto subjektů splynuly. Plátce může v platebním příkaze určit jako příjemce sám sebe, potom je plátcem i příjemcem stejná osoba (např. platba mezi různými účty téhož majitele). Plátce a příjemce mohou mít stejného poskytovatele, který potom v platební transakci vystupuje jako jediný poskytovatel. Může nastat i situace, kdy na jedné straně platební transakce splývá osoba plátce nebo příjemce s osobou poskytovatele. Jedná se o případy, kdy poskytovatel provádí platbu (převod) svým jménem (plní svůj vlastní závazek) nebo platbu (převod) svým jménem přijímá (přijímá plnění své vlastní pohledávky). Pokud ovšem k takovému splynutí dojde na obou stranách transakce (v transakci by vystupoval pouze jediný uživatel a jediný poskytovatel, který by však přitom jednal svým jménem), nemá taková operace vůbec charakter platební transakce. 51. Z uvedeného vyplývá, že argumentovat, 51 Viz také komentář k zákonu o platebním styku: Beran, J., Doležalová, D., Strnadel, D., Štěpánová, A. Zákon o platebním styku, Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 10: Není vyloučeno, aby základní čtyřstranný vztah byl v konkrétním případě určitým způsobem modifikován. Platební transakce se může účastnit více subjektů, nebo mohou naopak některé ze zúčastněných subjektů splynout. Větší počet subjektů připadá v úvahu, jestliže poskytovatel plátce použije ke splnění svého závazku jiného poskytovatele. Tohoto poskytovatele označuje zákon jako zprostředkujícího poskytovatele a s jeho účastí výslovně počítá v 107 a 122 (srov. komentář k těmto ustanovením). Ke splynutí zúčastněných subjektů dochází tehdy, jestliže platební transakce probíhá mezi různými platebními účty téhož majitele. Totožnost plátce a příjemce nastává i v případě vložení peněžních prostředků na vlastní platební účet nebo výběru peněžních prostředků z vlastního platebního účtu. Plátce a příjemce mohou mít také stejného poskytovatele, který potom v platební transakci vystupuje jako jediný poskytovatel. Může nastat i situace, kdy na jedné straně platební transakce splývá osoba plátce nebo příjemce s osobou poskytovatele. Jedná se o případy, kdy poskytovatel provádí platbu svým jménem (plní svůj vlastní mimoplatební závazek, např. poskytuje příjemci peněžní prostředky jako úvěr) nebo platbu svým jménem přijímá (přijímá plnění své vlastní mimoplatební pohledávky, např. přijímá od plátce peněžní prostředky jako splátku úvěru). Pokud ovšem k takovému splynutí dojde na obou stranách transakce (v transakci by vystupoval pouze jediný uživatel a jediný poskytovatel, který by však přitom jednal svým jménem), nemá taková operace podle důvodové zprávy vůbec charakter platební transakce. V takovém případě totiž chybí základní prvek platebního styku, kterým je skutečnost, že třetí osoba 38

40 že jde o platební transakci, při níž účastník řízení jako plátce využívá svůj vlastní platební účet, nelze Účastník řízení namítá, že výkladové stanovisko k vybraným ustanovením zákona o platebním styku jako jeden z příkladů poukazování peněz ve smyslu 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku uvádí situaci, kdy plátce převede peněžní prostředky za účelem provedení platební transakce na účet poskytovatele a takovéto peněžní prostředky poté poskytovatel vyplatí příjemci v hotovosti, přičemž sám správní orgán měl uznat, že celé vypořádání se provádí až po vyplacení peněžních prostředků klientovi, což je v rozporu s citovaným stanoviskem. Správní orgán k uvedené námitce uvádí, že výkladové stanovisko správního orgánu neobsahuje taxativní výčet všech možných variant poukazování peněz, ale pouze výčet těch typických. Citovaný případ je popisem situace, kdy se poskytovateli poukazované prostředky převádí formou úhrady. Dovozovat z toho, že poukazované peněžní prostředky není možné poskytnout formou karetní transakce, tedy nelze K argumentu účastníka řízení, že služba cash advance se svojí podstatou blíží spíše službám vyjmutým z působnosti zákona o platebním styku, a to službě cash back nebo výběru z bankomatů nezávislých provozovatelů správní orgán uvádí, že službu výběru hotovosti při předložení platební karty nelze kvalifikovat jako poskytování služby cash back, upravené v 3 odst. 3 písm. e) bod č. 1 zákona o platebním styku. V souladu s 3 odst. 3 písm. e) bodem č. 1 zákona o platebním styku platí, že platební službou není vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cash back). Na toto ustanovení pak navazuje důvodová zpráva, která službu cash back definuje následovně: Jedná se o vynětí tzv. služby cashback (výběry hotovosti na pokladně dodavatele zboží či služeb, kdy kupující platí platebním prostředkem za nákup např. v supermarketu, platí však víc, než je cena nákupu, přičemž obdrží rozdíl mezi cenou nákupu a zaplacenou částkou zpět v hotovosti). K problematice služby cash back se také v minulosti vyjádřil správní orgán v dokumentu Výkladová stanoviska k vybraným ustanovením zákona o platebním styku, který je dostupný na jeho internetových stránkách 52, a kde je tato služba definována následovně: Jedná se o vynětí tzv. služby cash-back (výběry hotovosti na pokladně dodavatele zboží či služeb, kdy kupující platí platebním prostředkem za nákup např. v supermarketu, platí však víc, než je cena nákupu, přičemž obdrží rozdíl mezi cenou nákupu a zaplacenou částkou zpět v hotovosti). Obdobným způsobem pak charakterizuje službu cash back i doktrína v této souvislosti je možné odkázat na komentář k zákonu o platebním styku nakladatelství C. H. Beck 53. Z výše uvedeného vyplývá, že služba cash back je vázána zprostředkovává přesun peněžních prostředků od plátce k příjemci. Z tohoto důvodu se nejedná o platební transakci, jestliže poskytovatel odepíše z platebního účtu úplatu, na kterou má vůči majiteli účtu právo, nebo jestliže na platební účet připíše úroky, které je majiteli účtu dlužen (shodně Evropská komise, Q 286, ). 52 Dostupné z: ČNB > Platební styk>předpisy k platebnímu styku > Výkladová stanoviska > Výkladová stanoviska k vybraným ustanovením zákona o platebním styku > Výkladová stanoviska ze dne : ka/download/vykladova_stanoviska_zakona_o_plat_styku_k_ pdf 53 Viz Beran, J., Doležalová, D., Strnadel, D., Štěpánová, A. Zákon o platebním styku, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 67: Z režimu platebních služeb je vyňato vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby při placení za zboží nebo službu (tzv. služba cash back). Tato služba je nejčastěji poskytována v souvislosti s placením kartou u obchodníka. Spočívá v tom, že obchodník vyplatí zákazníkovi při placení kartou na jeho pokyn určitou částku v hotovosti, přičemž z platebního účtu zákazníka vedeného u jeho poskytovatele je následně odepsána jak částka zaplacená za odebrané zboží nebo čerpanou službu, tak částka vyplacená zákazníkovi v hotovosti. Služba vyplacení hotovosti poskytovaná obchodníkem zákazníkovi tedy režimu platebních služeb nepodléhá. 39

41 na prodej zboží nebo poskytnutí služby ze strany poskytovatele služby cash back. V posuzovaném případě však službu, kterou poskytuje účastník řízení, nelze kvalifikovat jako cash back, neboť existuje samostatně, a její poskytnutí není vázáno na prodej zboží Pokud jde o argument účastníka řízení týkající se analogie služby cash advance s výběrem hotovosti z bankomatu, správní orgán uvádí, že právě úloha lidského prvku odlišuje službu cash advance od bankomatů. V současné době absentuje v českém právu ucelená definice slova bankomat ; lze však aplikovat definici tohoto pojmu užívanou Sdružením pro bankovní karty. Slovo bankomat je definováno jako: samoobslužné zařízení umožňující výběr hotovosti prostřednictvím platební karty, případně přístup k dalším bankovním službám. Ve zkratce též ATM.. 54 Znakem bankomatu je tak fakt, že funguje na základě přednastaveného vzorce chování bez zasahování lidského faktoru a nezávisle na lidském faktoru tj. automaticky. Z tohoto důvodu odmítá správní orgán kvalifikovat vydání hotovosti zaměstnanci jako bankomat, když lidský prvek v procesu poskytování služby cash advance hraje nenahraditelnou roli. Výjimku dle 3 odst. 3 písm. e) bodu č. 2 zákona o platebním styku, dle kterého platební službou není vyplacení hotovosti pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby, pak nelze u účastníka řízení naplnit ani z toho důvodu, že účastník řízení je od registrován jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a jiné platební služby tedy poskytuje S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že správní orgán při hodnocení zjištěných skutečností nepřekročil interpretační rámec ustanovení 3 odst. 1 písm. f) zákona o platebním styku, tzv. poukazování peněžních prostředků, ani směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2007/64/ES, ani nevybočil ze zavedené aplikační praxe správního orgánu upřesněné v příslušných výkladových stanoviscích, která jsou zcela v souladu se zněním uvedené směrnice. Pokud jde o argument, že v jiných členských státech není služba cash advance považována za platební službu ve smyslu směrnice, přičemž jako příklad účastník řízení uvádí pokyny vydané britským orgánem dohledu, HRMC, dle kterých výběr peněžních prostředků z vlastního účtu není platební službou, správní orgán uvádí, že HMRC (Her Majesty's Revenue and Customs) je orgánem daňové správy Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nikoliv orgánem dohledu nad poskytováním platebních služeb. Tím je FCA (The Financial Conduct Authority), která na svých stránkách problematiku cash advance neupravuje. Rozdílný výklad příslušné směrnice v jiných členských státech Evropské unie tím však není vyloučen. Pro posouzení jednání účastníka řízení ve vztahu k národnímu zákonu o platebním styku to však relevantní není Účastník řízení namítá, že i kdyby se jednalo o platební službu, což účastník řízení nepřipouští, nebyla naplněna objektivní stránka příslušného správního deliktu, neboť skutková zjištění nedokládají, že byl naplněn znak soustavnosti. S uvedenou námitkou správní orgán nesouhlasí a uvádí, že znak soustavnosti byl naplněn tím, že příslušné porušení zákona o platebním styku bylo zjištěno ve více provozovnách účastníka řízení současně, viz popis skutkových zjištění, nešlo tedy o ojedinělé selhání Ustanovení 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do stanoví, že poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně porušuje informační povinnost podle Viz Sdružení pro bankovní karty 40

42 149. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že dne v provozovnách na adresách Václavské náměstí 799/48, Praha, Železná 483/2, Praha 1 a Kaprova 15/11, Praha 1 nezpřístupnil svým klientům s dostatečným předstihem před tím, než byli vázáni smlouvou o jednorázové platební transakci kompletní informace uvedené v 81 až 85 zákona o platebním styku, porušil povinnost podle 79 odst. 1 zákona o platebním styku, a dopustil se tak správního deliktu podle 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do (vii) Poskytování platebních služeb informace o úplatě Skutková zjištění 150. O úplatě za poskytnutí platební služby cash advance informuje účastník řízení prostřednictvím Ceníků, které jsou zveřejněny v jeho jednotlivých provozovnách. Dle informací uvedených v tomto ceníku si účastník řízení za zprostředkování každé jednotlivé služby výběru hotovosti v české měně z účtu klienta prostřednictvím platebních karet vydavatelů VISA a MasterCard účtuje standardní úplatu ve výši 10 % (dne byla úplata za službu cash advance navýšena z původních 9,8 % na 10 %), minimálně však ve výši 95 Kč. Účastník řízení k tomuto uvedl, že konkrétní výše úplaty za poskytnutí platební služby však závisí na dohodě mezi klientem a pracovníkem účastníka řízení, který informaci o celkové částce, včetně úplaty zadávané do platebního terminálu zobrazí na kalkulačce a současně klientovi ústně sdělí Kontrolní pracovníci si v rámci kontroly účastníka řízení vyžádali 55 od účastníka řízení vzorek 30 platebních transakcí 56 včetně veškeré archivované dokumentace za období od do konce měsíce července 2016, a to za účelem prověření postupu účastníka řízení při poskytování platebních služeb. Vzorek byl vybrán tak, aby obsahoval platební transakce ze všech provozoven účastníka řízení se zaměřením zejména na takové transakce, za něž byla účastníkem řízení požadována vyšší úplata než deklarovaných 10 %, resp. 9,8 % Analýzou předložených dokladů 57 bylo zjištěno, že v případě 15 transakcí (viz tab. č. 1, transakce č ) účastník řízení účtoval klientovi vyšší úplatu než na ceníku uvedených 9,8 %, resp. 10 % a v případě 9 transakcí účtoval vyšší úplatu než na ceníku uvedenou minimální úplatu ve výši 95 Kč (viz tab. č. 1, transakce č. 1 9). U 4 dalších platebních transakcí z předloženého vzorku pak úplata odpovídala zveřejněnému ceníku, resp. úplata za provedení platební transakce byla nulová, a ve zbývajících 2 případech byla úplata pro klienta výhodnější než deklarovaných 10 %, resp. 9,8 %. 55 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 39, Žádost o předložení dokladů k platebním transakcím ze dne , č. j. 2016/096990/CNB/ Kromě transakcí uvedených v tabulce č. 1 se jednalo transakce provedené ve dnech :32:28 AM, :00:49 AM, :37:22 PM, :07:29 PM, :57:00 AM a :47:00 PM 57 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 33, Podklady od účastníka řízení č.j. 2016/092035/CNB/2016 (soubor: vybrane_cc_transakce_vsechny_pobocky.pdf),č. j. 2016/096458/CNB/650 (soubory: Chequepoint_a.s_CC_receipts.pdf a Chequepoint_a.s._IMX_receipts.pdf), č. j. 2016/109634/CNB/650 (soubor: 8_uctenky_terminal_IMX.pdf) 41

43 Číslo transakce Datum a čas transakce Částka včetně úplaty (Kč), tj. částka, která byla uživateli odepsána z jeho bankovního účtu Úplata (Kč) Tab. č. 1 Vyplacená částka (Kč) Úplata (%) /07/2015 7:50:21 PM 450,00 100, , /01/2016 7:49:49 AM 500,00 100, , /07/2015 3:53:07 PM 600,00 100, , /09/2015 3:05:39 PM 600,00 100, , /03/2016 4:13:39 PM 600,00 100, , /07/2015 5:29:54 PM 900,00 100, , /08/2015 4:28:04 PM 900,00 100, , /03/2016 4:21:20 PM 900,00 100, , /07/2016 8:33:00 PM 900,00 100, , /08/2015 2:12:53 PM 1 400,00 200, , /08/ :36:44 AM 1 500,00 200, , /07/2016 5:51:00 PM 1 150,00 150, , /07/ :53:34 PM 1 600,00 200, , /07/ :41:00 AM 1 700,00 200, , /07/ :09:19 PM 1 700,00 200, , /01/2016 4:10:26 AM 1 700,00 200, , /01/2016 9:05:55 PM 1 700,00 200, , /01/2016 1:11:39 PM 1 300,00 147, , /08/2015 8:33:21 PM , , , /07/2015 3:15:36 PM 2 800,00 300, , /01/2016 2:33:55 PM 1 450,00 150, , /08/2015 5:15:56 PM 2 900,00 300, , /03/2016 4:15:51 PM 2 222,00 222, , /03/2016 3:35:43 PM 4 444,00 444, , Z uvedeného vyplývá, že ve výše uvedených případech neodpovídala úplata, kterou klient zaplatil za poskytnutí služby cash advance, prokazatelně zpřístupněnému údaji o úplatě, tj. ceníku uveřejněnému na informačních tabulích vyvěšených v provozovnách účastníka řízení. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 154. Účastník řízení namítá, že poskytovaná služba cash advance není platební službou dle zákona o platebním styku, proto není povinen plnit informační povinnosti vyplývající 42

44 z ustanovení 79 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Dále účastník řízení uvádí, že základní výše poplatku za službu byla uvedena v cenících vyvěšených v jeho provozovnách s tím, že po dohodě se zákazníkem bylo možné se od tohoto poplatku odchýlit. Účastník řízení dále uvedl, že informace o podmínkách, resp. úplatě za provedení služby cash advance uvedené v protokolu o kontrole již nejsou aktuální. Tato služba je nově poskytována pouze při výběru od Kč, přičemž poplatek byl fixně nastaven ve výši 10 % na všechny transakce. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 155. Podle ustanovení 79 odst. 2 písm. c) zákona o platebním styku zpřístupní poskytovatel uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informaci o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli. Tato informace musí být uživateli zpřístupněna určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou, a na žádost uživatele musí být tato informace uživateli tímto způsobem poskytnuta Pojmy poskytnutí a zpřístupnění informací jsou definovány v ustanovení 78 písm. a) a b) zákona o platebním styku. Podle písm. a) splní poskytovatel povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže v důsledku jednání poskytovatele dojde uživateli informace zachycená na trvalém nosiči dat. Podle písm. b) splní poskytovatel povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu před uzavřením smlouvy nebo během trvání smluvního vztahu sdělí údaj, který uživateli umožní informaci vyhledat. Způsob vyhledání nesmí uživatele nepřiměřeně zatěžovat K námitce účastníka řízení, že služba cash advance není platební službou, odkazuje správní orgán na své odůvodnění výše K tvrzení účastníka řízení, že výše úplaty je závislá na dohodě se zákazníkem, správní orgán uvádí, že účastník řízení nepředložil žádné podklady, které by prokazovaly, že se před poskytnutím služby cash advance v případech uvedených v protokolu o kontrole dohodl se zákazníky na jiné výši úplaty, než která jim byla prokazatelně zpřístupněna (tj. informace o úplatě uvedené v ceníku uveřejněném na informačních tabulích v provozovnách účastníka řízení), ani že těmto zákazníkům byla zpřístupněna informace o výši úplaty, kterou skutečně zaplatili, a která byla vyšší než výše úplaty zveřejněná v ceníku. Na údajích ceníku, který byl uveřejněn v jednotlivých provozovnách v době provedení kontroly, nebyla navíc uvedena možnost pro zákazníky dohodnout si odlišnou výši úplaty za poskytnutí služby cash advance, než je uveřejněna na ceníku (na rozdíl od explicitní informace o této možnosti v případě provádění směnárenských obchodů). Správní orgán závěrem k této námitce dodává, že nelze rozumně očekávat, že zákazník, pokud by byl před samotnou transakcí řádně informován o výši úplaty, by vědomě bez dalšího souhlasil s poplatkem vyšším, než je uveden v ceníku Ustanovení 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do stanoví, že poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že soustavně porušuje informační povinnost podle Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v období od do ve 24 případech zpřístupnil klientům informace o úplatě za poskytnutí platební služby, které se lišily 43

45 od skutečné výše účtované úplaty, porušil povinnost podle 79 odst. 2 písm. c) zákona o platebním styku, a dopustil se tak správního deliktu podle 130 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v nepravdivém informování o výši úplaty za poskytnutí platební služby cash advance naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , , , , v 17:29 hod. a 19:50 hod., , , , , , , , , v 13:11 hod. a 14:33 hod., , , , , v 15:35 hod. a 16:15 hod., a (viii) Poskytování platebních služeb informace po provedení platební transakce Skutková zjištění 163. Prověřením výše uvedeného vzorku 30 platebních transakcí cash advance správní orgán zjistil, že po provedení platební transakce klient obdrží vytištěnou účtenku z platebního terminálu a doklad o provedení platební transakce vytištěný z interního informačního systému účastníka řízení (tzv. IMX). Na účtence z platebního terminálu jsou uvedeny informace o datu a času provedení transakce, částce (tj. hotovost v Kč navýšená o poplatek) a informace o poskytovateli, tj. název, IČO a adresa provozovny. Doklad ze systému účastníka řízení mimo údajů o poskytovateli a datu a času provedení transakce dále obsahuje informace o celkové částce včetně poplatku, která byla klientovi odepsána z jeho bankovního účtu (položka Foreign (CZK)), o kurzovní hodnotě a o vyplacené částce, tj. částce, v níž byly peněžní prostředky dány k dispozici uživateli (položka Celková částka vyrovnání (CZK)). Na tomto dokladu však není jednoznačně uveden údaj o úplatě za poskytnutí platební služby cash advance Z výše uvedeného vyplývá, že klient tak nebyl řádným způsobem informován o údaji o úplatě, kterou jako příjemce zaplatil poskytovateli účastníku řízení za provedení platební transakce. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 165. Účastník řízení namítá, že poskytovaná služba cash advance není platební službou dle zákona o platebním styku a zároveň dodává, že doklady o provedení transakce vytištěné z platebního terminálu a jeho interního systému TMX, které klient při transakci obdrží, jsou dostatečně podrobné a výši poplatku z nich lze jednoduše zjistit. Nicméně pro zajištění maximální transparentnosti začal účastník řízení od počátku roku 2017 používat tzv. předúčtenky, které obsahují předsmluvní informace včetně údajů o výši úplaty za provedení platební transakce. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 166. Ustanovení 87 odst. 1 písm. c) zákona o platebním styku stanoví, že poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci způsobem uvedeným v 79 odst. 1 ihned 44

46 po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek K námitce účastníka řízení, že služba cash advance není platební službou, odkazuje správní orgán na své odůvodnění výše V protokolu o kontrole správní orgán uvedl, že na žádném z dokladů, které od účastníka řízení klient v rámci poskytování platební služby cash advance obdrží (doklad z platebního terminálu a doklad z interního systému TMX), není výslovně uvedena výše poplatku (konkrétně vyčíslena bez nutnosti dopočítávání), ani informace, že se jedná o úhradu poskytovateli za provedení platební transakce. Jak vyplývá z podkladů pořízených v průběhu kontroly, doklad z platebního terminálu obsahuje pouze celkovou částku platební transakce (tj. částku požadovanou klientem navýšenou o poplatek), z čehož není konkrétní výše poplatku patrná. Doklad ze systému TMX obsahuje dvě částky, a to celkovou částku včetně poplatku, která byla klientovi odepsána z jeho bankovního účtu, a částku, která je klientovi vyplácena. Z těchto údajů lze sice dovodit, že jejich rozdíl představuje právě výši poplatku, ale k tomu, aby byla řádným způsobem splněna povinnost informovat zákazníky po provedené transakci o úplatě, není uvedení pouze takovýchto údajů dostatečné. Skutečnost, že jej lze z ostatních zde uvedených údajů dopočítat, je v tomto ohledu irelevantní, jelikož příslušným ustanovením zákona o platebním styku je výslovně stanovena povinnost sdělit zákazníkovi konkrétní výši úplaty za provedenou platební transakci Ustanovení 130 odst. 3 zákona o platebním styku ve znění účinném do stanoví, že poskytovatel příjemce se dopustí správního deliktu tím, že porušuje informační povinnosti podle 87 odst Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v období od do ve 30 případech neinformoval klienty o konkrétní výši úplaty, kterou je klient povinen zaplatit za provedení platební transakce, porušil povinnost podle 87 odst. 1 písm. c) zákona o platebním styku, a dopustil se tak správního deliktu podle 130 odst. 3 zákona o platebním styku ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v neinformování o konkrétní výši úplaty, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , , , , , v 17:29 hod. a 19:50 hod., , , , , , , , , v 13:11 hod. a 14:33 hod., , , , v 12:37 hod. a 15:07, , v 15:35 hod. a 16:15 hod., , , a

47 (ix) Poskytování platebních služeb plnění informační povinnosti Skutková zjištění 173. Podle ustanovení 4 odst. 4 vyhlášky 142/2011 vykazující subjekt sestavuje a předkládá České národní bance výkaz PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz (dále jen výkaz PLT ) Účastník řízení ke způsobu sestavování výkazů PLT uvedl 58, že ve výkazech PLT vykazoval hodnoty vztahující se k provádění směnárenské činnosti a nikoliv hodnoty uskutečněných platebních transakcí. V této souvislosti byl účastník řízení kontrolními pracovníky správního orgánu vyzván 59, aby hodnoty uvedené ve výkazech PLT opravil. Dne účastník řízení předložil správnímu orgánu prostřednictvím aplikace SDNS opravený výkaz PLT za 2. čtvrtletí roku Za účelem ověření správnosti vykázaných údajů v tomto výkazu PLT správní orgán vyzval 60 účastníka řízení, aby dále předložil seznam uskutečněných platebních transakcí za 2. čtvrtletí 2016, který byl použit k sestavení opravného výkazu PLT za toto období. Kontrolou tohoto výkazu PLT (tj. porovnáním zde uvedených hodnot s předloženým seznamem uskutečněných platebních transakcí za uvedené období 61 ) bylo zjištěno, že účastník řízení do hodnoty objemu platebních transakcí zahrnul i poplatek za provedenou transakci, nikoliv samotnou hodnotu provedené platební transakce Z výše uvedeného vyplývá, že účastník řízení ve výkazu PLT za 2. čtvrtletí roku 2016, který byl správnímu orgánu předložen dne , vykázal nesprávné hodnoty objemu uskutečněných platebních transakcí. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 176. Účastník řízení namítá, že žádné platební služby svým zákazníkům neposkytuje. Sestavováním výkazu PLT účastník řízení pověřil společnost. Pro případ, že by správní orgán trval na svém stanovisku, že služba cash advance představuje platební službu, účastník řízení uvádí, že podle přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky, mají být obsahem výkazu v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu: struktura peněžních prostředků poskytovatele, které mu byly svěřeny za účelem provedení platební transakce; samostatně uvedené položky hotovosti, účtů u bank, dluhopisů v členění podle prováděcího předpisu a cenné papíry kolektivního investování a objem platebních transakcí uskutečněných v jednotlivých měsících sledovaného období. Platební transakce je definovaná v 2 odst. 1 písm. a) zákona o platebním styku jako: (i) vložení peněžních prostředků na platební účet, (ii) výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo (iii) převod peněžních prostředků. Tato definice je dle názoru účastníka řízení velice široká a její výklad pro jednotlivé modality není jednoznačný. Podle výkladu správního 58 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 23, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č. j. 2016/090974/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.MP3 (čas od 02:45 do 04:20) 59 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 23, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č. j. 2016/090974/CNB/650: Kontrolní pohovor ,.MP3 (čas od 06:15 do 06:35) 60 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 46, Výzva ČNB ze dne , č.j. 2016/106659/CNB/590 (bod č. 3) 61 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 49, Podklady od účastníka řízení přijaté dne pod č.j. 2016/109634/CNB/650 (soubor: 5._PLT_CNB_40_04_2Q2016.xls) 46

48 orgánu při poskytování služby cash advance dochází k převodu peněžních prostředků ve výši částky vyplácené klientovi a poplatku za poskytnutí služby. Za těchto okolností je nejasné, z jakého důvodu by měla být hodnota transakce o poplatek očištěna Účastník řízení ve svém vyjádření dále uvedl, že obsah výkazu PLT byl sestavován manažerkou účetního oddělení společnosti, která před začátkem zpracování reportu obsah reportu s pracovníky správního orgánu několikrát telefonicky konzultovala. Na základě pokynů do výkazu PLT zahrnula objemy platebních transakcí v plné výši, a to včetně poplatku za službu. Účastník řízení tak v dobré víře plnil informační povinnost v souladu s pokyny, které mu byly uděleny kontrolním pracovníkem správního orgánu. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 178. Ustanovení 27 odst. 1 zákona o platebním styku stanoví, že platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o obchodních zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby Ustanovení 44 odst. 1 zákona o platebním styku stanoví, že pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se obdobně použije ustanovení 27 odst. 1 tohoto zákona Podle ustanovení 4 odst. 4 vyhlášky 142/2011 vykazující subjekt sestavuje a předkládá výkaz PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz Podle ustanovení 5 odst. 1 vyhlášky 142/2011 je základní charakteristika a obsahová náplň výkazů podle 4 uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce Příloha č. 1 k vyhlášce 142/2011 říká, že hlášení obsahuje strukturu peněžních prostředků poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu byly svěřeny za účelem provedení platební transakce. Údaje se uvádějí podle stavu k poslednímu dni sledovaného období. Dále poskytovatel platebních služeb malého rozsahu uvádí objem platebních transakcí uskutečněných v jednotlivých měsících sledovaného období Účastník řízení v odporu proti vydanému příkazu uvedl, že hlavní účetní společnosti po ukončení kontrolního pohovoru dne diskutovala otázku platebních transakcí s pracovníkem správního orgánu, a bylo jí řečeno, že do výkazu PLT má být platební transakce zahrnuta v plné výši, ve které je promítnuta na platebním účtu 62. Účastník řízení tedy účelově pozměnil své vyjádření, neboť v námitkách proti kontrolnímu protokolu uvedl, že obsah reportu byl diskutován na schůzce s ČNB konané dne 29. července 2016 s panem (kontrolním pracovníkem správního orgánu). Prověřením obsahu veškerých zvukových záznamů pořízených na uvedeném kontrolním pohovoru totiž správní orgán neshledal, že by kontrolní pracovníci správního orgánu při pohovoru účastníku řízení výslovně udělili jakoukoli konkrétní instrukci týkající se zahrnutí poplatků za provedení platebních transakcí do výkazů PLT S námitkou účastníka řízení, že správní orgán aplikuje vysoce abstraktní normu, kterou lze vykládat různými způsoby, správní orgán nesouhlasí. Dle přílohy č. 1 vyhlášky 62 Odpor účastníka řízení str. 24, Průběh konzultace popsaný hlavní účetní společnosti paní. 47

49 142/2011 poskytovatel platebních služeb malého rozsahu informuje správní orgán o struktuře peněžních prostředků, které mu byly svěřeny za účelem provedení platební transakce, a objemu platebních transakcí uskutečněných v jednotlivých měsících sledovaného období. Z uvedeného plyne, že pro účely vykazovací povinnosti je tedy nezbytné do výkazu PLT ve vztahu ke službě cash advance uvádět pouze hodnotu uskutečněné platební transakce (tj. pouze hodnotu vyplacených peněžních prostředků), a to bez poplatku. V tomto případě se tak jedná o shodnou logiku, jako v případě výkazu DEV (ČNB) Nákup a prodej cizí měny, ve kterém je směnárník povinen vykazovat pouze objem nakoupené a prodané cizí měny bez poplatků, které byly klientům za provedení směnárenských obchodů naúčtovány Ustanovení 125 odst. 3 písm. b) zákona o platebním styku ve znění účinném do stanoví, že poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí správního deliktu tím, že poruší informační povinnost podle Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že dne poskytl České národní bance nesprávné údaje o objemu uskutečněných platebních transakcí, když do výkazu PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz za 2. čtvrtletí roku 2016 zahrnul i poplatky za provedené platební transakce, porušil povinnost podle 27 odst. 1 zákona o platebním styku ve spojení s 44 odst. 1 téhož zákona ve spojení s 4 odst. 4 vyhlášky 142/2011, a dopustil se tak správního deliktu podle 125 odst. 3 písm. b) zákona o platebním styku ve znění účinném do (x) AML systém vnitřních zásad Skutková zjištění 187. Účastník řízení je registrován u České národní banky jako směnárník a též jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, je tedy povinnou osobou ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 písm. b) bod 5. a 10. zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Podle ustanovení 21 odst. 1 a 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace za účelem naplnění povinností stanovených tímto zákonem a vypracuje v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen systém vnitřních zásad ) Účastník řízení na výzvu správního orgánu 63 dne předložil Compliance manual 64, aktualizovaný v březnu 2016, jehož součástí je i systém vnitřních zásad společnosti Chequepoint, a.s. pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (dále jen systém vnitřních zásad účastníka řízení nebo Compliance manuál ). V této souvislosti 63 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 29, Výzva ČNB ze dne , č.j. 2016/068690/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 17, Podklady od účastníka řízení přijaté dne pod č. j. 2016/080129/CNB/650 (soubor: 29_30_31_Chequepoint_Compliance_Manual_strana_17-35.pdf). 48

50 účastník řízení dále dne předložil 65 memorandum jednatele účastníka řízení upozorňující na povinnost identifikace klienta. Podezřelý obchod 190. Systém vnitřních zásad účastníka řízení v ustanovení čl Identifikační povinnost ověření identity zákazníka a v ustanovení čl Podezřelé chování zákazníků obsahuje demonstrativní výčet znaků podezřelého obchodu, které se mohou vyskytovat při směnárenské činnosti. Účastník řízení však ve svém systému vnitřních zásad nevymezuje znaky podezřelých obchodů, které by se mohly vyskytovat při poskytování platebních služeb. Identifikace klienta 191. Systém vnitřních zásad účastníka řízení upravuje identifikační povinnost v ustanovení čl Identifikační povinnost ověření identity zákazníka. Toto ustanovení však nezahrnuje pravidla pro provádění identifikace pro případ poskytování platebních služeb Systém vnitřních zásad účastníka řízení stanoví povinnost provést identifikaci klienta v případě: opakovaných směnárenských transakcí (bez ohledu na jejich výši), kdy je zřejmé, že jejich souhrnná výše dosáhne během 12 po sobě následujících měsíců výše EUR.. Opakovaná směnárenská transakce může podle okolností vyhovovat zákonné definici obchodního vztahu dle 4 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ustanovení 7 odst. 2 písm. b) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu spojuje povinnost identifikace klienta se vznikem obchodního vztahu, avšak nestanoví žádnou hodnotovou hranici pro uplatnění této povinnosti (tedy nikoli až od okamžiku, kdy je zřejmé, že souhrnná výše směnárenských transakcí dosáhne výše EUR, jak uvádí účastník řízení). Dále podle ustanovení 54 odst. 3 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu poslední věty platí, že je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tyto platby souvisí. Ve smyslu tohoto ustanovení je účastník řízení povinen identifikaci provést v případě, že je zřejmé, že souhrn opakovaných transakcí jednoho klienta převýší hodnotu EUR, a tedy nikoli až od výše EUR, jak účastník řízení uvádí v ustanovení svého systému vnitřních zásad. Dotčené ustanovení systému vnitřních zásad účastníka řízení tak neodpovídá zákonné povinnosti kontrolované osoby týkající se identifikace klienta Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu předpokládá (viz právní kvalifikace níže), že povinná osoba dostatečně zhodnotí věrohodnost získaných identifikačních údajů klienta, k čemuž je bezpodmínečně nutné ověřit věrohodnost předloženého průkazu totožnosti. V systému vnitřních zásad účastníka řízení je sice stanovena povinnost přijímat pouze originál průkazu totožnosti a ověřit platnost a pravost tohoto průkazu, nicméně nijak není stanoven způsob ověření pravosti a platnosti průkazu totožnosti ani žádné další postupy k ověření celkové věrohodnosti průkazu totožnosti, resp. nejsou (nejlépe demonstrativně) vyjmenovány znaky snižující věrohodnost průkazu totožnosti, například poškození průkazu, či známky manipulace s údaji v průkazu uvedenými. Účastník řízení též ve svém systému vnitřních 65 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 29, Podklady od účastníka řízení přijaté dne pod č. j. 2016/091567/CNB/650 (soubor: CPT_large_transactions_2014_sign_offs_examples.pdf). 49

51 zásad neupravuje postup pro případ absence některého identifikačního údaje v předloženém průkazu totožnosti (např. místo trvalého pobytu). Dále bylo zjištěno, že pro případ identifikace klienta, který je právnickou osobou, účastník řízení ve svém systému vnitřních zásad uvádí pouze zákonnou definici identifikačních údajů právnické osoby, avšak nijak blíže nerozvádí postup při identifikaci klienta právnické osoby. Zejména chybí vymezení fyzických osob, které mají být identifikovány, je-li klient právnickou osobou, a dále vymezení dokladů, které je nutno předložit pro identifikaci klienta právnické osoby a pro ověření zástupčího oprávnění fyzické osoby, která vystupuje ve vztahu k účastníku řízení jako zástupce klienta právnické osoby, a to včetně postupů pro ověření věrohodnosti takových dokladů. Ohledně identifikace klienta, který je zastoupen, obsahuje systém vnitřních zásad účastníka řízení pouze pravidlo, že: je-li zákazník při provádění obchodu podléhajícího identifikační povinnosti zastoupen zmocněncem, provede pracovník identifikaci tohoto zmocněnce ve stejném rozsahu, jak je uvedeno shora, a dále, že: pokud pracovník při provádění obchodu zjistí nebo pojme podezření, že zákazník nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, požádá jej, aby mu písemným prohlášením (plnou mocí) potvrdil, za koho jedná a doložil identifikační údaje takové třetí osoby. Systém vnitřních zásad účastníka řízení však neupravuje identifikaci klienta v případě, kdy za něj jedná zákonný zástupce (tedy zejména vymezení fyzických osob, které mají být identifikovány, a dokladů, které je nutno pro identifikaci předložit), a chybí též podrobnější úprava postupu pro identifikaci klienta zastoupeného na základě plné moci, zejména úprava dokladů, z nichž mají být zaznamenány identifikační údaje klienta samého (nikoliv jeho zástupce) Systém vnitřních zásad účastníka řízení v čl Politicky exponovaná osoba obsahuje definici politicky exponované osoby a pravidla pro neuskutečnění obchodu s politicky exponovanou osobou. K tomu, aby bylo možné považovat opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob za dostatečná, je nezbytné, aby tato opatření zahrnovala i stanovení toho, v jakých případech, resp. v jakém okamžiku a jakým způsobem má být zjišťováno, zda je klient politicky exponovanou osobou. Systém vnitřních zásad účastníka řízení však nijak neupravuje okamžik a způsob ověřování, zda klient je či není politicky exponovanou osobou, a tedy nestanoví dostatečná opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob Systém vnitřních zásad účastníka řízení též nezahrnuje žádná opatření k rozpoznání subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola klienta 196. Systém vnitřních zásad účastníka řízení v čl Identifikační povinnost ověření identity zákazníka uvádí, že: v případě, kdy se jedná o (i) podezřelou transakci (ii) transakci nad EUR nebo (iii) opakované transakce tj. transakce u kterých je zřejmé, že by jejich souhrn za posledních 12 měsíců převýšil částku EUR, pracovník kompletně vyplní také formulář Large Transaction Record Form, který tvoří přílohu č. 1 systému vnitřních zásad nebo Formulář pro zaznamenávání údajů zjištěných v rámci kontroly klienta, který tvoří přílohu č. 2 systému vnitřních zásad.. Tato pravidla však nepokrývají všechny zákonné případy pro provedení kontroly klienta (např. vznik obchodního vztahu, obchod s politicky exponovanou osobou, obchod ve výši EUR). Též není z textu systému vnitřních zásad účastníka řízení zcela zřejmé, jaký formulář má být vyplněn, když přílohou č. 1 je Formulář pro identifikace klientů a je 50

52 použita logická spojka nebo indikující alternativní výčet mezi oběma výše uvedenými formuláři Dále bylo zjištěno, že účastník řízení nemá v systému vnitřních zásad stanoven zákaz uskutečnění obchodu pro případ, kdy je dána povinnost kontroly klienta a tuto se nepodaří uskutečnit, zejména pro nedostatek součinnosti ze strany klienta. Postup při zjištění podezřelého obchodu 198. Systém vnitřních zásad musí podle ustanovení 21 odst. 5 písm. f) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu zahrnovat postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení ministerstvu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v 18 odst. 1 tohoto zákona, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují. Systém vnitřních zásad účastníka řízení však zakotvuje pouze povinnost jednotlivých pracovníků účastníka řízení nahlásit podezřelý obchod svému nadřízenému, tj. manažerovi pobočky nebo country manažerovi. Neupravuje však již následný postup, odpovědnosti a pravomoci nadřízeného pracovníka, tj. manažera pobočky či country manažera, a dalších osob podílejících se na vyhodnocení podezřelého obchodu a na jeho oznámení Finančně analytickému útvaru Ministerstva financí České republiky, resp. od Finančně analytickému úřadu. Kromě toho je v příloze č. 2 systému vnitřních zásad účastníka řízení, kterou tvoří Formulář pro zaznamenávání údajů zjištěných v rámci kontroly klienta, zmíněno Bezpečnostní oddělení, kterému má být mimo jiné oznamováno, že obchod je podezřelým obchodem. Takové oddělení však účastník řízení v době kontroly zřízeno neměl Z výše uvedených dílčích zjištění obsažených výše vyplývá, že účastník řízení ve svém systému vnitřních zásad žádným způsobem nevymezil znaky podezřelých obchodů, které by se mohly vyskytovat při poskytování platebních služeb, neupravil postupy pro identifikaci klienta při poskytování platebních služeb, nedostatečně upravil postupy pro identifikaci klienta při výkonu směnárenské činnosti, nestanovil okamžik a způsob ověřování, zda klient je či není politicky exponovanou osobou, nezavedl opatření k rozpoznání subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, nedostatečným způsobem upravil postupy pro provádění kontroly klienta, včetně stanovení rozsahu kontroly klienta, neupravil metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a nedostatečným způsobem stanovil postupy, odpovědnosti a pravomoci pro zpracování, vyhodnocení a oznámení podezřelého obchodu Finančně analytickému útvaru Ministerstva financí České republiky (dále jen FAÚ ) Dne účastník řízení předložil správnímu orgánu aktualizovaný systém vnitřních zásad 66, do kterého promítl kontrolní závěry správního orgánu uvedené v protokolu o kontrole. 66 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l , Systém vnitřních zásad Chequepoint (verze z ), č.j. 2017/53135/570 51

53 Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním Ad Podezřelý obchod 201. Účastník řízení namítá, že neposkytuje platební služby ve smyslu zákona o platebním styku, a proto se ani nemohl dopustit zmíněného pochybení. Bez ohledu na to dle účastníka řízení platí, že systém vnitřních zásad účastníka řízení obsahoval v souladu s 21 odst. 5 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podrobný demonstrativní výčet jednání, která mohou představovat podezřelý obchod, a to v bodech 1.5 a 1.9 systému vnitřních zásad účastníka řízení. Účastník řízení má za to, že demonstrativní výčet podezřelých jednání klientů v bodě 1.9 lze zajisté vztáhnout i na službu cash advance. Tj. v případě služby cash advance by zaměstnanec účastníka řízení měl považovat za podezřelý obchod, při kterém např. klient: s provedením transakce hodně spěchá; snaží se zavést hovor na jiné téma, aby odvedl pozornost směnárníka; nezajímá se o sazby a poplatky; přijde s lidmi, kteří postávají okolo ve chvíli, kdy provádí transakci; provádí velké transakce v neobvyklou dobu; a mnoho dalších příkladů uvedených v systému vnitřních zásad účastníka řízení. Znaky podezřelého obchodu dále rozvádí Manuál ČSOB pro obchodníky přijímající platby prostřednictvím platebních karet (dále jen ČSOB Manuál ), který má každý směnárník ve všech pobočkách k dispozici a se kterým se musí seznámit každý zaměstnanec účastníka řízení. Účastník řízení doplňuje, že o znacích podezřelých obchodů (včetně těch uvedených v ČSOB manuálu) byli/jsou zaměstnanci pravidelně školeni v souladu s ustanovením 23 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, resp. článku 1.11 systému vnitřních zásad účastníka řízení. Ad Identifikace klienta 202. Účastník řízení argumentuje, že povinnost identifikovat klienta při každém výběru hotovosti z karty (cash advance) vyplývá přímo ze smluvních podmínek pro poskytování služby (ČSOB Manuál) a byla také promítnuta do interní směrnice účastníka řízení ohledně používání platebních karet, kterou účastník řízení předložil společně s námitkami ke kontrolnímu protokolu Účastník řízení uvádí, že v souladu s důvodovou zprávou k ustanovení 4 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu prováděl identifikaci u všech obchodů, které nebyly jednorázové, tj. u nichž se od počátku předpokládalo, že budou mít své trvání (čl. 3 odst. 9 AML směrnice) Účastník řízení namítá, že mělo-li dojít k uzavření více obchodů jednou a tou samou osobou (a tím pádem vzniku obchodního vztahu) na dvou pobočkách, u dvou různých směnárníků a s určitým časovým rozestupem, není i při vynaložení veškerého úsilí v silách žádného směnárenského řetězce zajistit řádnou identifikaci klienta z důvodu navázání obchodního vztahu a uložení drakonické sankce za takovéto opomenutí by bylo naprosto nepřiměřené K problematice identifikace právnických osob při uzavírání směnárenských obchodů účastník řízení uvádí pouze toliko, že s právnickými osobami (jako klienty) nijak nespolupracuje, a proto ani nevyvstala potřeba detailněji tuto povinnost rozebírat v systému vnitřních zásad účastníka řízení. 52

54 Ad Kontrola klienta 206. Účastník řízení odmítá tvrzení, že by systém vnitřních zásad účastníka řízení neobsahoval postup pro případ, kdy by se nepodařilo totožnost klienta zkontrolovat, a v tomto ohledu odkazuje na bod 1.5 systému vnitřních zásad účastníka řízení, ve kterém je jednoznačně uvedeno, že zaměstnanec nesmí provést obchod v případě, že mu klient odmítne poskytnout průkaz totožnosti. Z uvedeného dle účastníka řízení jednoznačně vyplývá, že pokud se jeho zaměstnanci nepovede ověřit identitu klienta, není možné provést požadovaný obchod. Nadto zaměstnanci účastníka řízení postupují v praxi dle ustanovení 9 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, přičemž o povinnostech tam uvedených jsou pravidelně školeni v souladu s ustanovením 23 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ad Postup při zjištění podezřelého obchodu 207. Účastník řízení odkazuje na bod 1.4 systému vnitřních zásad účastníka řízení, který stanoví, že zaměstnanci účastníka řízení musí okamžitě hlásit podezřelý obchod svému nadřízenému, směnárník svému manažerovi pobočky, manažer pobočky Country manažerovi, přičemž Country manažer je osobou odpovědnou za komunikaci s FAÚ, což dle námitky účastníka řízení potvrzují i body 1.4 a 1.10 systému vnitřních zásad účastníka řízení. Účastník řízení dále uvádí, že funkci Country manažera účastníka řízení v současné době vykonává paní, což bylo správnímu orgánu sděleno v přípisu účastníka řízení ze dne 11. srpna Systém vnitřních zásad účastníka řízení tedy dle názoru účastníka řízení obsahuje srozumitelný popis nepřerušené komunikační linie, po které se informace o podezřelém obchodu dostane od řadového zaměstnance až ke Country manažerovi, který daný obchod vyhodnotí a následně rozhodne, zda je účastník řízení povinen hlásit tento obchod FAÚ (tj. představuje-li podezřelý obchod) či nikoli Účastník řízení je toho názoru, že závěr správního orgánu o nedostatečném stanovení postupů, odpovědnosti a pravomoci pro zpracování, vyhodnocení a oznámení podezřelého obchodu FAÚ tak neobstojí a musí být odmítnut. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu Ad Podezřelý obchod 209. Ustanovení 21 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že povinná osoba uvedená v 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen "systém vnitřních zásad") Ustanovení 21 odst. 5 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že systém vnitřních zásad podle odst. 2 zahrnuje podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodů, které se mohou vyskytovat při činnosti konkrétní povinné osoby. 53

55 211. Z textu ČSOB Manuálu, na který účastník řízení ve své námitce odkazuje, nevyplývá, že by zde uvedené znaky (typizované situace) měly zároveň být považovány za podezřelý obchod ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu při poskytování platební služby cash advance. Uvedené znaky, při nichž nelze platební kartu přijmout, nejsou nadto ani nijak inkorporovány do systému vnitřních zásad účastníka řízení, např. odkazem na tato ustanovení v systému vnitřních zásad účastníka řízení. Stejně tak povinnost neprodleně informovat autorizační centrum vydavatele karty, na niž se účastník řízení odvolával v námitkách proti kontrolnímu protokolu, neprokazuje, že by znaky uvedené v ČSOB Manuálu měly být současně znaky podezřelého obchodu, jelikož autorizační centrum vydavatele karty zajišťuje primárně plnění povinností vydavatele karty vyplývajících ze zákona o platebním styku, nemůže však zajišťovat plnění povinností účastníka řízení vyplývajících ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dále správní orgán uvádí, že ČSOB Manuál je nedílnou součástí smlouvy o akceptaci platebních karet, a je tedy závazný pro účastníka řízení ve vztahu k jeho smluvnímu partneru (Československé obchodní bance, a.s.), přičemž z jeho znění, ani z žádného dalšího interního pokynu účastníka řízení, jednoznačně nevyplývá, že by byl závazný pro jeho zaměstnance S argumentem účastníka řízení o tom, že demonstrativní výčet jednání klientů v bodě 1.9 systému vnitřních zásad lze vztáhnout i na službu cash advance, správní orgán nesouhlasí, neboť jednání zde uvedená se mohou vyskytovat při směnárenské činnosti, nikoliv však při poskytování platebních služeb 67. Z uvedeného výčtu 19 podezřelých jednání je pouze několik málo situací které by mohly nastat i při poskytnutí služby cash advance. Ani jedna z těchto situací podezřelých jednání však nereflektuje specifikum platební služby cash advance, a sice fakt, že při této službě jsou klienty předkládány platební karty. Ad Identifikace klienta 213. Ustanovení 21 odst. 5 písm. b) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že systém vnitřních zásad podle odst. 2 zahrnuje způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí Text ČSOB Manuálu, o který se účastník řízení ve své námitce opírá, nestanovuje povinnost provést identifikaci klienta ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu při poskytování platební 67 Dle bodu 1.9 systému vnitřních zásad účastníka řízení se podezřelým stává obchod zejména tehdy, pokud zákazník s provedením transakce hodně spěchá; snaží se s vámi zavést hovor na jiné téma, aby odvedl vaší pozornost; nezajímá se o sazby a poplatky; má v souvislosti s transakcí neobvyklé potřeby nebo přání; říká, že peníze vyměňuje za někoho jiného; na výzvu neochotně předkládá požadovaný průkaz totožnosti; provádí velké transakce v neobvyklou dobu (např. brzo ráno, nebo pozdě večer); nabízí poškozené bankovky nebo mnoho pomíchaných bankovek různé hodnoty; nabízí spropitné za provedení transakce; provádí transakce na úrovni, která neodpovídá jeho postavení; je ochoten zaplatit vyšší poplatek, pokud nemusí předložit pas; přijde s lidmi, kteří postávají okolo ve chvíli, kdy transakci provádí; má dotazy o způsobu, jakým společnost nakládá s důvěrnými informacemi, nebo o oznamovacích postupech; ptá se, jakou maximální částku je možné směnit bez udání totožnosti; zdá se slušný, ale přinese peníze v igelitové tašce; neví, kolik peněz vyměňuje; pravidelně navštěvuje pobočku a vyměňuje malé bankovky za velké (nebo opačně); sníží částku peněz ve chvíli, kdy se dozví, že musí předložit průkaz totožnosti; požaduje ekonomicky nevýhodné transakce, např. konverzi jedné měny na druhou, nebo nákup a prodej stejné měny v jeden den. 54

56 služby cash advance. Údaje, které musí prodejní doklad podle ČSOB Manuálu obsahovat, nadto neodpovídají zcela požadavkům zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, když nezahrnují žádný identifikační údaj podle ustanovení 5 tohoto zákona a z dalších údajů zahrnují pouze číslo průkazu totožnosti a stát, který jej vydal. Ani interní směrnice účastníka řízení týkající se transakcí s použitím platebních karet, kterou účastník řízení předložil, neobsahuje dostatečná pravidla identifikace klienta, když zahrnuje povinnost zaznamenat pouze jméno, příjmení a státní občanství klienta a dále číslo průkazu totožnosti a dobu jeho platnosti, nikoliv však již další identifikační či jiné údaje požadované zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Správní orgán je tedy toho názoru, že účastník řízení ve svém systému vnitřních zásad řádným způsobem neupravil proces identifikace klienta při poskytování platební služby cash advance Systém vnitřních zásad účastníka řízení nezahrnuje povinnost provést identifikaci klienta v případě vzniku obchodního vztahu. Podle okolností (v případě, kdy by opakovanost směnárenských transakcí byla od počátku zřejmá a byla by též zřejmá jejich souhrnná výše EUR nebo více) by tato povinnost mohla být splněna na základě dotčeného ustanovení systému vnitřních zásad účastníka řízení, avšak v případě vzniku obchodního vztahu, kdy by byla zřejmá pouze opakovanost směnárenských transakcí, avšak nikoliv též jejich souhrnná výše, nedošlo by na základě dotčeného ustanovení systému vnitřních zásad účastníka řízení ke splnění povinnosti identifikace klienta, přestože dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je účastník řízení povinen takovou identifikaci provést. Ani skutečnost, že v oblasti směnárenské činnosti je pouze u minima uzavřených obchodů od počátku předpokládáno, že budou mít své trvání, neznamená, že na tyto případy nemusí být pamatováno v systému vnitřních zásad. Kromě toho účastník řízení tvrdí, že jeho zaměstnanci zaznamenávají a ověřují identifikační údaje v souladu s ustanovením 8 odst. 5 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které upravuje následnou identifikaci již dříve identifikovaného klienta, což naznačuje, že účastník řízení s klienty uzavírá obchody opakovaně, resp. vstupuje do obchodního vztahu K tvrzení účastníka řízení, že ve směnárenské praxi se jeví být téměř nemožným identifikovat osoby, které opakovaně s účastníkem řízení vstupují do smluvního vztahu, správní orgán uvádí, že tím spíše se jeví nemožným odhadnout souhrnnou výši těchto transakcí, což ještě více znejasňuje význam dotčeného ustanovení systému vnitřních zásad účastníka řízení K další části námitky týkající se identifikace právnických osob při uzavírání směnárenských obchodů účastník řízení sice uvádí, že nespolupracuje s právnickými osobami, avšak spolupráci s právnickými osobami ani nijak nezakazuje, a je tedy možné, že do smluvního vztahu s právnickou osobou vstoupí (provede směnárenský obchod). V tomto případě by tedy měl systém vnitřních zásad účastníka řízení upravovat i pravidla pro identifikaci právnických osob. Ad Kontrola klienta 218. Ustanovení 21 odst. 5 písm. c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že systém vnitřních zásad podle odst. 2 zahrnuje postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta 55

57 odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu Správní orgán v příkazu konstatoval, že účastník řízení nemá stanoven zákaz uskutečnění obchodu pro případ, kdy se nepodaří uskutečnit kontrolu klienta ve smyslu zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tedy např. přezkoumat zdroj peněžních prostředků. Účastník řízení však ve svém systému vnitřních zásad upravuje pouze jeden možný případ, a to situaci, kdy klient odmítne poskytnout průkaz totožnosti. Ad Postup při zjištění podezřelého obchodu 220. Ustanovení 21 odst. 5 písm. f) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že systém vnitřních zásad podle odst. 2 zahrnuje postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují Podle bodu 1.4. systému vnitřních zásad účastníka řízení jedná s FAÚ statutární zástupce účastníka řízení (myšleno zřejmě statutární orgán), případně osoba jím pověřená plnou mocí, nikoliv tedy Country manažer či kontaktní osoba nahlášená FAÚ, jak uvádí účastník řízení. I pokud by správní orgán připustil, že osoba pověřená plnou mocí je kontaktní osobou (přestože žádná plná moc v rámci kontroly nebyla předložena ani společně s námitkami účastníka řízení), není v žádné části systému vnitřních zásad účastníka řízení stanoveno, že pověřenou osobou (kontaktní osobou) musí být Country manažer jako vrcholný nadřízený v organizační struktuře účastníka řízení. Skutečnost, že v současné době dochází ke kumulaci obou funkcí v osobě paní, nemůže ospravedlnit nedostatek příslušného vnitřního předpisu. Navíc je v této souvislosti nezbytné poznamenat, že paní byla nahlášena jako kontaktní osoba až v srpnu 2016 na podnět kontrolních pracovníků při kontrole na místě. Do té doby byl kontaktní osobou člen představenstva účastníka řízení pan Gordon Robert Pryor, který však nebyl Country manažerem. Správní orgán uzavírá, že porovnáním textu námitky účastníka řízení se zněním systému vnitřních zásad účastníka řízení není zřejmé, kdo odpovídá za vyhodnocení potenciálně podezřelého obchodu a rozhodnutí o nahlášení tohoto obchodu FAÚ (Branch manažer, Country manažer, kontaktní osoba, člen představenstva) Ustanovení 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do stanoví, že povinná osoba, které je v 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí správního deliktu tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v období od března 2016 do ve svém systému vnitřních zásad dostatečně neupravil a) znaky podezřelých obchodů, které by se mohly vyskytovat při poskytování platebních služeb, b) identifikaci klienta, včetně opatření k rozpoznání exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, c) postupy pro provádění kontroly klienta, včetně stanovování rozsahu kontroly klienta a d) postupy, odpovědnosti a pravomoci 56

58 pro zpracování, vyhodnocení a oznámení podezřelého obchodu FAÚ, porušil povinnost podle 21 odst. 5 písm. a), b), c) a f) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a dopustil se tak správního deliktu podle 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do V tomto případě se jedná o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívala v tom, že účastník řízení minimálně po dobu jednoho roku (dne účastník řízení předložil správnímu orgánu aktualizovaný systém vnitřních zásad, který odstraňuje nedostatky systému vnitřních zásad účastníka řízení verze březen 2016) ve svém systému vnitřních zásad neměl dostatečně upraveny některé povinnosti stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (xi) AML identifikace klienta Skutková zjištění 225. Na základě výzvy správního orgánu 68 účastník řízení předložil 69 doklady k 45 vybraným směnárenským obchodům, které byly prověřeny z hlediska řádného plnění povinnosti identifikace klienta ve smyslu ustanovení 7 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Kontrolou předložených dokladů byly zjištěny následující nedostatky: - v případě transakce č ze dne (nákup EUR) účastník řízení nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, ani stát, popř. orgán, který jej vydal, když na příslušném místě formuláře pro identifikace klientů bylo uvedeno Moscow, - v případě transakce č ze dne (nákup RUB) účastník řízení nezaznamenal stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, - v případě transakce č ze dne (nákup EUR) účastník řízení nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, - v případě transakce č ze dne (prodej EUR) účastník řízení nezaznamenal trvalý pobyt klienta a stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z něhož byly ověřeny identifikační údaje klienta, - v případě transakce č ze dne (nákup NOK) účastník řízení nezaznamenal rodné číslo klienta, přestože mu bylo přiděleno, - v případě transakce č ze dne (nákup EUR) účastník řízení nezaznamenal místo narození a trvalý pobyt klienta, - v případě transakce č ze dne (nákup USD) účastník řízení nezaznamenal datum narození klienta, - v případě transakce č ze dne (nákup DKK) účastník řízení nezaznamenal číslo průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, - v případě transakce č ze dne (nákup DKK) účastník řízení nezaznamenal datum narození klienta a - v případě transakce č ze dne (nákup EUR) účastník řízení 68 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 25, Výzva k předložení podkladů ze dne , č.j. 2016/090978/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 28, Odpověď ze dne pod č.j. 2016/091568/CNB/650, 2016/091569/CNB/560 a 2016/091570/CNB/650 a ze dne pod č.j. 2016/109634/CNB650 57

59 nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta Dále správní orgán za účelem ověření plnění povinnosti identifikace podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu prověřil též platební transakci cash advance č ze dne ( Kč), a zjistil, že účastník řízení nezaznamenal rodné číslo klienta a jeho trvalý pobyt Z výše uvedeného vyplývá, že účastník řízení při 10 směnárenských obchodech ve výši nad EUR a při jedné platební transakci ve výši nad EUR nezaznamenal některé povinné identifikační údaje nebo další údaje spojené s identifikační povinností klienta. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovým zjištěním 228. Účastník řízení se k výše uvedeným skutkovým zjištěním správního orgánu ve svých námitkách proti vydanému příkazu nevyjádřil. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 229. Ustanovení 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do , stanoví, že jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud tento zákon dále nestanoví jinak Podle 5 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se identifikačními údaji rozumí u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství Ustanovení 8 odst. 2 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu stanoví, že při identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti Správní orgán uvádí, že v ustanovení 8 odst. 2 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do , je jednoznačně stanoveno, že při identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, musí povinná osoba zaznamenat (i) identifikační údaje a dále (ii) druh a číslo průkazu totožnosti, (iii) stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a (iv) dobu jeho platnosti, přičemž identifikační údaje fyzické osoby jsou pak přesně definovány v ustanovení 5 písm. a) tohoto zákona. Pokud některá z těchto náležitostí (identifikační nebo jiný údaj) není v průběhu identifikace zaznamenána, dochází tak k porušení předmětné povinnosti stanovené tímto zákonem. Skutečnost, že účastník řízení předložil klientům formulář 70 S novelizací zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu došlo od u ustanovení 7 odst. 1 ke změně, když znění jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud tento zákon dále nestanoví jinak bylo nahrazeno zněním povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. 58

60 k vyplnění a že jej tito podepsali, je zcela nerozhodná, pokud byl tento formulář vyplněn neúplně, a tedy nebyly zaznamenány veškeré výše uvedené údaje související s identifikací klienta Ustanovení 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do , stanoví, že povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost identifikace klienta podle Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v případě směnárenských transakcí č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne , č ze dne a v případě platební transakce č ze dne řádně nezaznamenal všechny povinné údaje spojené s identifikací klienta, když v případě transakce č ze dne nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, ani stát, popř. orgán, který jej vydal, když na příslušném místě formuláře pro identifikace klientů bylo uvedeno Moscow ; v případě transakce č ze dne nezaznamenal stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal trvalý pobyt klienta a stát, popř. orgán, který vydal průkaz totožnosti, z něhož byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal rodné číslo klienta, přestože mu bylo přiděleno; v případě transakce č ze dne nezaznamenal místo narození a trvalý pobyt klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal datum narození klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal číslo průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta; v případě transakce č ze dne nezaznamenal datum narození klienta a v případě transakce č ze dne nezaznamenal druh průkazu totožnosti, z nějž byly ověřeny identifikační údaje klienta, porušil povinnost podle 7 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do , ve spojení s 5 odst. 1 písm. a) a 8 odst. 2 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a dopustil se tak správního deliktu podle 44 odst. 1 písm. a) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v neprovedení identifikace klienta, naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech , , , , , , , , , a

61 Další vyjádření účastníka řízení a jejich hodnocení správním orgánem 237. Kromě vyjádření směřujících vůči konkrétním zjištěním, která správní orgán vypořádal vždy v rámci popisu těchto zjištění, se účastník ve svých podáních vyjádřil též k dalším okolnostem. Tato vyjádření jsou pak vypořádávána v této části odůvodnění Účastník řízení ve svém odporu namítl, že Oznámení o zahájení kontroly č.j. 2016/068689/CNB/590 odkazuje pouze na provedení kontroly dodržování 6 zákonných norem a nespočet norem podzákonných, aniž by předem správní orgán oznámil účastníku řízení, na jaké specifické povinnosti vyplývající z uvedených norem se chystá správní orgán během kontroly zaměřit. Tento postup nemá oporu ani v zákoně, judikatuře či praxi ostatních ústředních správních orgánů, a je tak třeba považovat jej za nezákonný, neboť účastníkovi řízení odepírá právo na spravedlivý proces dle článku 6 Úmluvy. Účastník řízení v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , č.j. 8 As 12/ , č. 865/2006 Sb. NSS: Povinnost kontrolních pracovníků oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly směřuje k možnosti kontrolované osoby bránit svá práva v průběhu kontroly a je-li to možné, být přítomna jejímu průběhu. Dle názoru účastníka řízení tedy platí, že není-li správním orgánem dostatečně určitě vymezen předmět kontroly, kontrolované osobě je odepřeno právo se během kontroly efektivně bránit Účastník řízení dále odkazuje na Metodické doporučení Ministerstva vnitra k činnosti územních samosprávných celků ohledně zákona o kontrole, kdy na str. 56 tohoto dokumentu je ve vzorovém oznámení o zahájení kontroly uvedeno, na které povinnosti se kontrola zaměří, včetně uvedení zcela konkrétních ustanovení zákonů, které tyto povinnosti ukládají. Obdobně také Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj pro výkon kontrol v odpovědnosti řídicích orgánů při implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů pro období ve vzorovém oznámení o zahájení kontroly uvádí přesnou specifikaci kontrolovaných projektů Účastník řízení argumentuje, že vymezení předmětu kontroly způsobem, jakým to učinil správní orgán v Usnesení, zabraňuje účastníku řízení připravit řádně podklady pro účely kontroly a zároveň si nachystat případné argumenty podporující jeho obranu ve smyslu práva na spravedlivý proces. Zároveň vymezení předmětu kontroly v Oznámení o zahájení kontroly je v daném případě podle názoru účastníka natolik bezbřehé, kdy jsou v Oznámení o zahájení kontroly uvedeny téměř všechny oblasti, ve kterých se jakákoli směnárna může pohybovat, že kontrola nabývá rysů tzv. rybářské výpravy (fishing expeditions). Jediným cílem těchto výprav je díky co nejširšímu vymezení předmětu kontroly či správního řízení získat přístup k co největšímu množství podkladů a informací a až následně zaměřit svoji pozornost na tu oblast, ve které správní orgán spatřuje svůj možný úlovek. Tzv. rybářské výpravy byly opakovaně shledány českou i evropskou judikaturou 71 za nezákonné. V této souvislosti odkazuje účastník řízení na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, č.j. 30 Af 29/ , který uvedl: S ohledem na vše dosud uvedené k procesnímu postupu ve věci je možné shrnout, že v nyní souzené věci se nejednalo o zahájení správního řízení bez důvodného podezření; nicméně při vymezení předmětu řízení v oznámení o zahájení správního řízení potažmo při vymezení účelu místních šetření správní orgán I. stupně toto podezření nerespektoval účel místních 71 Účastník řízení odkazuje na judikaturu Tribunálu a Soudního dvora Evropské unie: rozsudek ze dne , C-37/13 P, ve věci Nexans SA a Nexans Francie SAS; rozsudek ze dne , C-583/13 P, ve věci Deutsche Bahn AG; rozsudek ze dne , C-247/14 P, ve věci HeidelbergCement. 60

62 šetření, jakož i pověření k jejich provedení, pojal neodůvodněně široce až bezbřeze a takto také postupoval při samotném provádění místních šetření. Za dané situace, kdy správní orgán I. stupně překročil rozsah odpovídající původnímu podezření a nevyhověl tedy podmínce nezbytnosti (přiměřenosti legitimnímu cíli), nelze podle názoru zdejšího soudu jinak než provedená místní šetření pokládat za nezákonná z důvodu zakázaného lovu informací (nepřípustné tzv. rybářské výpravy - fishing expedition); konkrétně se jednalo o ten typ lovu informací, který je založen na neodůvodněně širokém vymezení předmětu, resp. účelu místních šetření, jež není možné akceptovat z důvodu zájmu na zachování práva žalobců na účinnou obhajobu a respektování soukromí v širším slova smyslu, vč. nedotknutelnosti obydlí či korespondence Dle účastníka řízení k obdobnému procesnímu postupu přistoupil správní orgán i v projednávaném případě, kdy po provedení 11 kontrolních směn měl jednoznačně uvést v Oznámení o zahájení kontroly konkrétní povinnosti (včetně odkazů na ustanovení daných zákonů), které podle jeho zjištění neměl účastník řízení řádně splňovat a na ty se v průběhu kontroly zaměřit a dát tak účastníku řízení prostor pro řádnou přípravu a obranu svých postupů. Bohužel správní orgán v projednávané věci postupoval nezákonně v rámci samotné kontroly, když si nechával předkládat další a další dokumenty a informace pouze z titulu takřka neomezeného předmětu kontroly V další části odporu pak účastník řízení uvádí, že místní šetření a kontrola vykazují společné znaky, pro které se výše uvedené judikatorní závěry ohledně místního šetření musí vztahovat i na oblast provádění kontrol dle kontrolního řádu Účastník řízení uzavírá, že provedená kontrola vykazovala znaky zakázané rybářské výpravy založené na neodůvodněně širokém vymezení předmětu kontroly, jež v souladu s výše uvedenou judikaturou není možné akceptovat z důvodu zájmu na zachování práva účastníka řízení na spravedlivý proces (účinnou obhajobu) a respektování soukromí v širším slova smyslu, vč. nedotknutelnosti obydlí či korespondence. Celé správní řízení tak trpí od počátku zcela zásadní procesní vadou, pro kterou by mělo být prvostupňovým orgánem zastaveno Správní orgán k výše uvedeným námitkám účastníka řízení uvádí následující. Účastník řízení cituje ve svém odporu rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 8 As 12/ Citovaná právní věta judikátu však nehovoří o povinnosti kontrolního orgánu vymezit rozsah kontroly, jak chybně argumentuje účastník řízení, ale o povinnosti kontrolního orgánu uvědomit kontrolovaný subjekt o zahájení kontroly, cit.: S ohledem na odůvodnění shora již pouze na okraj Nejvyšší správní soud doplňuje, že při posuzování zákonnosti kontroly prováděné u stěžovatele dne je třeba vyjít především z ustanovení 12 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Citované ustanovení stanoví povinnosti kontrolních pracovníků, jeho odst. 2 písm. a) pak mimo jiné povinnost oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly. V souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat pouze v případech a mezích stanovených zákonem, a pouze způsobem, který zákon stanoví. Je to sama státní moc, která tvorbou zákonů, a možností jejich vynucení, stanoví meze svého fungování. Proto i ona musí dbát hranic, které si vytyčila. V případě nejasností je pak třeba interpretovat meze výkonu státní moci restriktivním způsobem. Povinnost kontrolních pracovníků oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly směřuje k možnosti kontrolované osoby bránit svá práva v průběhu kontroly a je-li to možné, být přítomna jejímu průběhu. Z žádného ustanovení zákona o státní kontrole nevyplývá požadavek, aby kontrolovaná osoba byla vždy fyzicky přítomna provádění kontroly (srov. č. 719/2005 Sb. 61

63 NSS). Je ovšem vyloučeno, aby v případě kontroly úřadu práce nebyl o jejím zahájení vyrozuměn statutární orgán kontrolované společnosti, je-li přítomen, a v opačném případě jiná odpovědná osoba. Nepostačuje, jedná-li kontrolní pracovník pouze s osobou, u níž je sporné i to, zda je vůbec zaměstnancem společnosti Správní orgán se dále neztotožňuje s argumentací účastníka řízení týkající se vymezení rozsahu kontroly v oznámení o zahájení kontroly. Primárně k účastníkem řízení citovaným materiálům Ministerstva vnitra a Ministerstva financí správní orgán uvádí, že na jeho činnost tyto materiály nedopadají a jsou vytvořeny v kontextu rozsahu činnosti a specifik kontrolovaných subjektů. Kromě toho účastník řízení svoji argumentaci nepodpořil žádným soudním rozhodnutím, ze kterého by vyplývalo, že by absence označení konkrétních povinností nebo paragrafů jednotlivých předpisů v oznámení o zahájení kontroly podle kontrolního řádu způsobovalo absolutní nebo relativní neplatnost takového úkonu. Dále považuje správní orgán za nutné poukázat na skutečnost, že kontrolní řád umožňuje plošnou (totální) kontrolu kontrolovaného subjektu tj. kontrolu všech jeho činností vykonávaných podle konkrétních právních předpisů Správní orgán také musí odmítnout tvrzení účastníka řízení o tom, že by mu nebyla poskytnuta dostatečná lhůta k předložení podkladů a hájení vlastních práv správní orgán v každé výzvě jasně definoval, jaké dokumenty od účastníka řízení požaduje a z těchto výzev bylo také patrné, jakým konkrétním tématům (bodům) věnuje správní orgán při kontrole pozornost. To samé pak platí i pro kontrolu na místě provedenou u účastníka řízení. Kromě toho správní orgán uvádí, že je to on, kdo určuje rozsah kontroly, a přitom může rozsah kontroly v kontextu zjištěných skutečností i rozšířit Správní orgán musí dále odmítnout argumentaci účastníka řízení týkající se vymezení rozsahu kontroly a šetření na místě založené na analogii k 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOHS ). Primárně správní orgán poukazuje na fakt, že 21f ZOHS umožňuje provádět místní šetření bez předchozího varování vyšetřovaného subjektu a Úřad na ochranu hospodářské soutěže v souladu s 21f odst. 4 ZOHS disponuje oprávněním i násilného otevírání uzamčených prostor takovými pravomocemi správní orgán v posuzovaném případě nedisponuje, a to ať podle kontrolního řádu, nebo zákona o České národní bance Z důvodu rozsáhlých pravomocí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže je pak logické, že je kladen vyšší požadavek na vymezení rozsahu místního šetření prováděného u soutěžitele v režimu správního řízení. V souvislosti s účastníkem řízení citovaným rozsudkem Krajského soudu v Brně, sp.zn. 30 Af 29/2016 pak správní orgán uvádí, že místní šetření podrobené soudnímu přezkumu v tomto rozsudku již bylo činěno v režimu správního řízení, a proto jeho rozsah nemohl logicky přesáhnout rozsah předmětu správního řízení tak, jak byl vymezen v oznámení o zahájení správního řízení, což mimo jiné vyplývá i z citovaného rozsudku: Nicméně přistoupil-li správní orgán I. stupně na základě vyhodnocení anonymního podání a z něho plynoucího podezření k zahájení formálního správního řízení, bylo jeho povinností vymezit předmět tohoto řízení, a to dostatečně konkrétním způsobem s vazbou na získané podezření, což se zjevně nestalo. Náležité vymezení předmětu řízení o správním deliktu přitom není samoúčelné. Jak již bylo uvedeno, jde o korektiv proti případné svévoli správního orgánu při zahájení řízení, ale také a to především o samotný smysl popisu skutku, kterým je především jeho nezaměnitelnost. Nezaměnitelnost popisu skutku hraje významnou roli zejména z pohledu dodržení zásady ne bis in idem (nikdo nesmí být stíhán opětovně pro týž skutek), 62

64 vyloučení překážky litispendence či překážky věci rozhodnuté a v neposlední řadě i z pohledu práva na obhajobu, jakožto součásti širšího práva na spravedlivý proces. Je třeba, aby obviněný ze správního deliktu věděl, co je mu kladeno za vinu a aby se mohl dostatečně účinně bránit. Lakonicky řečeno, neví-li soutěžitel, z čeho je obviněn, stěží se pak může účinně hájit a ve výsledku vůbec obhájit V souvislosti s citací výše uvedeného rozsudku pak správní orgán považuje za nutné upozornit i na jiné jeho části, ve kterých Krajský soud v Brně připustil i postup Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který vymezil rozsah oznámení o zahájení správního řízení a místního šetření velmi úzce, a v průběhu místního šetření narazil na dokumenty potvrzující jiné protiprávní jednání (přesahující dosud vymezený rozsah) i v takovém případě je totiž Úřad na ochranu hospodářské soutěže oprávněn takové dokumenty použít a zahájit jiné správní řízení, případně předmět stávajícího správního řízení rozšířit: V tomto kontextu lze jen těžko pochopit, proč správní orgán I. stupně při formulaci předmětu řízení potažmo účelu šetření nevycházel z pojatého podezření a nezaměřil takto také své šetření na místě v obchodních prostorách s tím, že pokud by pak při respektování takového rozsahu šetření náhodně narazil na dokumenty, které naznačují existenci jiného než prověřovaného protisoutěžního jednání, nepochybně by je mohl využít k zahájení nového, jiného správního řízení (popř. podle povahy věci k rozšíření předmětu původního řízení). Namísto toho se však správní orgán I. stupně rozhodl uspořádat typickou vyšetřovací výpravu, pro kterou využil neodůvodněně širokého předmětu řízení potažmo účelu šetření Zahájení a průběh kontroly u účastníka řízení však nelze srovnávat s místním šetřením podle 21f ZOHS, ale spíše se sektorovým šetřením podle zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských výrobků a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů. K interpretaci způsobu vymezení sektorového šetření v prostorách prošetřovaných subjektů se pak vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 30 A 116/2016 ze dne : Jak však již bylo naznačeno shora sektorové šetření není správním řízením... Tato pravomoc je stanovena maximálně obecně a z právně teoretického hlediska ji lze nepochybně nahlížet jako administrativní dozor zaměřený na subjekty stojící vně veřejné správy konkrétně: odběratele, dodavatele a jejich vzájemné vztahy. Základem každého dozoru je přitom určité zjišťovací a nápravné zaměření v tom nejobecnějším slova smyslu, jemuž podle názoru krajského soudu svědčí i zaměření sektorového šetření, jež je nutno vnímat jako jakousi specifickou formu dozoru, jak již bylo zmíněno shora. ( ) Ostatně v mnoha případech (a tento není výjimkou) administrativního dozoru, který představuje určitou formu kontroly, se jedná o kontrolu předběžnou či průběžnou, kdy dozorový orgán má k dispozici zpravidla spíše obecné informace či indicie bez bližší konkretizace, nikoli konkrétní podezření pak by bylo na místě zaměřit dozor právě na prověření tohoto podezření, příp. rovnou zahájit správní (sankční) řízení a splnit všechny požadavky, které s tím souvisí (a na které žalobce ve své replice upozorňuje, tj. zejm. specifikaci subjektu a skutku, který je předmětem řízení). Je totiž třeba, aby obviněný věděl, co je mu kladeno za vinu a aby se tak mohl dostatečně bránit, což ovšem není tento případ. Proti žalobci žádné konkrétní podezření potažmo obvinění vzneseno nebylo a nebylo ho ani třeba, neboť výkon dozoru není ničím takovým podmíněn ani limitován. Limitován je z povahy věci pouze svojí kontrolní funkcí, která je v tomto případě zaměřena na dodržování zákona o významné tržní síle, jehož rámec nelze překročit; k tomu dále viz žalobní bod ad 3). ( ) Žalovaný tak dostál své povinnosti podle 21e odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, tj. uvést právní důvod i účel svého postupu, přičemž na závěr nelze nezdůraznit právě to, že se jednalo o postup v rámci dozoru nikoli o správní řízení. 63

65 V případě správního (sankčního) správního řízení by muselo být jasně formulováno již konkrétní podezření; naproti tomu v případě dozoru postačí podstatně obecnější zacílení a formulace právního důvodu a účelu, jako tomu bylo i v tomto případě, kdy nelze důvodně namítat porušení zákazu tzv. vyšetřovacích výprav neboli fishing expeditions. Tímto termínem bývá v praxi soutěžních orgánů označován fenomén spočívající buďto v cíleném vyhledávání dokumentů, které nesouvisejí s předmětem a účelem šetření, nebo v neodůvodněně širokém vymezení předmětu kontroly. Vznik zákazu tzv. vyšetřovacích (rybářských) výprav vychází zejm. z práva na účinnou obhajobu a na respektování soukromí a vyvinul se především na poli evropského práva v souvislosti s Komisí využívaného místního šetření, tj. jednoho z vyšetřovacích oprávnění, o které v nyní souzené věci nejde. Jde o žádost o informace, nicméně i ve vztahu k tomuto vyšetřovacímu oprávnění je nutno zachovat podobné principy. To znamená, že žádost o informace musí být odůvodněna a její předmět nesmí být nepřiměřeně široký. ( ) Jak již bylo uvedeno výše, administrativní dozor je jistou formou kontroly veřejné správy a taková kontrola může být pojata různě, tj. i jako kontrola průběžná či namátková, tedy taková, kdy kontrolující osoba a priori nedisponuje (konkrétním) podezřením, že kontrolovaný subjekt neplní řádně své povinnosti; k tomu srov. mutatis mutandis rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 2 Aps 2/ , publ. pod č. 2000/2010 Sb. NSS, potažmo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne , sp. zn. Pl. ÚS-st. 33/11, publ. pod č. 368/2011 Sb., jež se zabývaly otázkou ochrany před nezákonným zásahem v podobě daňové kontroly, resp. jejím zahájením bez konkrétními skutečnostmi podloženého podezření Kromě výše uvedeného správní orgán na tomto místě zdůrazňuje, že kontrola a správní řízení tvoří 2 na sebe sice navazující, ale oddělené procesy. K tomu lze citovat i judikaturu z oblasti daňové nebo cenové kontroly. Primárně lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 97 Afs 33/2011 ze dne : Kontrolou se rozumí postup orgánu veřejné moci, který zjišťuje a eventuelně posuzuje plnění povinností adresáty veřejné správy. Účelem cenové kontroly je zjišťování, zda kontrolované subjekty postupují v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o cenách a dalšími cenovými předpisy. Způsob provádění kontroly je upraven zákonem ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, včetně práv a povinností kontrolních orgánů a kontrolovaných subjektů. Na rozdíl od řízení o uložení pokuty za porušení cenových předpisů se na cenovou kontrolu nevztahuje správní řád, a to s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů. Kontrola je svou povahou procesem kontrolním, nikoliv rozhodovacím, jedná se o formalizovaný proces opatřování důkazů. Dále lze odkázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Aps 2/2009 ze dne : Tento výklad pojmu daňové kontroly je plně v souladu s obecným významem termínu kontroly. Ten v teorii správního práva označuje postup orgánu veřejné moci, který zjišťuje a eventuelně posuzuje plnění povinností adresáty veřejné správy. Pojmovými znaky takových kontrol bývá možnost zahájení na základě podnětu či ex officio, zákonem upravený postup zahájení, regulace práv a povinností kontrolujících pracovníků i kontrolovaných subjektů, stanovení sankcí pro porušení takových povinností, oprávnění kontrolovaného subjektu podat námitky proti kontrole apod. Takový charakter vykazuje celá řada institutů, jež zvláštní předpisy správního práva označují jako kontrolu, např. kontrola prováděná Českou obchodní inspekcí, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí aj. Podstatným znakem takové kontroly je mj. možnost jejího namátkového provedení, tedy provedení za situace, kdy kontrolující osoba a priori nedisponuje (konkrétním) podezřením, že kontrolovaný subjekt neplní řádně své povinnosti (podobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 8 Afs 46/2009 ( 64

66 252. K námitce účastníka řízení ve věci fishing expeditions tak správní orgán uvádí, že námitku musí v plné šíři odmítnout, neboť v případě rozsudků prezentovaných účastníkem řízení se jednalo o místní šetření prováděné v rámci správního řízení, kdy byl rozsah místního šetření vázán vymezením skutku v oznámení o zahájení správního řízení u účastníka řízení se však jednalo o odlišnou situaci, a to o výkon správního dozoru, ve kterém nejsou na vymezení rozsahu kontroly nebo místního šetření kladeny tak vysoké nároky. Ani v případě místního šetření prováděného Úřadem na ochranu hospodářské soutěže není svazující vymezení místního šetření definitivní a je možné jej překročit, pokud jsou při místním šetřením nalezeny materiály usvědčující účastníka hospodářské soutěže z protiprávního jednání Účastník řízení dále namítá, že správní orgán vydáním příkazu porušil ustanovení 150 odst. 4 správního řádu, když uložil účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení ve výši Kč s odkazem na ustanovení 79 odst. 5 správního řádu. V daném případě se však uvedené ustanovení nemůže uplatnit, neboť vydání příkazu bylo prvním úkonem správního orgánu v řízení, a proto v něm dle speciálního ustanovení 150 odst. 4 správního řádu nelze uložit povinnost nahradit náklady řízení. Příkaz tak trpí další zásadní vadou Správní orgán výše uvedenou námitku musí odmítnout. Jak již bylo uvedeno výše, dne nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ve stejný den pak nabyl účinnosti i zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, který mimo jiné novelizoval i správní řád, když do 150 odst. 4 byla doplněna věta Jestliže je vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nelze v něm uložit povinnost nahradit náklady řízení. Vzhledem k tomu, že správní řízení bylo s účastníkem řízení zahájeno vydáním příkazu dne , správní orgán postupoval při ukládání náhrady nákladů řízení podle správního řádu ve znění účinném do , tedy náhradu nákladů řízení paušální částkou byl správní orgán povinen účastníkovi řízení uložit. Vzhledem k tomu, že účastník ve věci podal odpor, je tato otázka v této fázi řízení již bezpředmětná. Ad I. výroku rozhodnutí sankce 255. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikty je skutečnost, že správní orgán prokázal, že došlo k jejich spáchání. V případě účastníka řízení došlo ke spáchání celkem 11 správních deliktů uvedených v části ad I. výroku tohoto rozhodnutí K možné liberaci účastníka řízení dle 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do , dle 135 odst. 1 zákona o platebním styku ve znění účinném do , dle 52 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do a dle 21 odst. 1 přestupkového zákona (tj. právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila), pak správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Recidiva v protiprávním jednání svědčí o tom, že zavedená pravidla měla ryze formální povahu, když se ve skutečnosti účastník řízení těmito pravidly neřídil. 65

67 257. S ohledem na závažnost protiprávního jednání účastníka řízení v tomto konkrétním případě, nepřipadá aplikace alternativních druhů trestání ani modifikace trestu v úvahu. Správní orgán při určování druhu správního trestu a jeho výměry přihlížel v souladu s ustanovením 37 odst. 2 písm. a), c) a g) přestupkového zákona k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti účastníka řízení. Zmíněné ustanovení 37 přestupkového zákona upravuje demonstrativní výčet faktorů, z nichž bylo možné vzhledem k charakteru správního deliktu uplatnit pouze výše jmenované Podle ustanovení 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména: a) významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, b) významem a rozsahem následku přestupku, c) způsobem spáchání přestupku, d) okolnostmi spáchání přestupku, f) délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a g) počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku Pokud jde o dotčené nebo ohrožené zájmy chráněné zákonem, byly tyto u jednotlivých správních deliktů různé. V případě správního deliktu ad i) je to zájem na jistotě, že směnárenskou činnost u účastníka řízení mohou ovlivňovat pouze důvěryhodné osoby ve smyslu 6 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, v případě deliktu ad ii) je to zájem na informovanosti správního orgánu o činnosti účastníka řízení a na vykonávání účinného dohledu nad ním, v případě deliktu ad iii) byl ohrožen zájem klientů na možnosti reklamace nabízených služeb, v případě deliktu ad iv) byl ohrožen zájem klientů na efektivní možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb, v případě deliktů ad v) a ad ix) byl ohrožen zájem správního orgánu na informovanosti o činnosti účastníka řízení, v případě deliktů ad vi) až ad viii) došlo k ohrožení zájmu klientů na informovanosti o podmínkách poskytnutí platební služby a v případě deliktů ad x) a ad xi) byl ohrožen zájem na jistotě, že při provádění směnárenských transakcí nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Podle typové závažnosti, vyjádřené horní hranicí sazby peněžité sankce, lze uložit za správní delikty ad i) až ad v) podle 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do pokutu do výše 1 mil. Kč, za správní delikty ad vi) a ad viii) podle 130 odst. 6 písm. a) zákona o platebním styku ve znění účinném do pokutu do výše 1 mil. Kč, za správní delikt ad ix) 72 podle 226 odst. 4 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, pokutu do výše 5 mil. Kč, za správní delikt ad x) podle 48 odst. 7 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pokutu ve znění účinném do do výše 1 mil. Kč a konečně za správní delikt ad xi) podle 44 odst. 2 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve znění účinném do , pokutu do výše 72 Nesplněním informační povinnosti podle 30 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, se poskytovatel platebních služeb malého rozsahu dopustí přestupku dle 226 odst. 3 písm. b) tohoto zákona. 66

68 1 mil. Kč. Dle typové závažnosti, vyjádřené horní hranicí sazby peněžité sankce, se tedy za nejzávažnější ze spáchaných správních deliktů považuje delikt ad ix), za který bude účastníku řízení uložena pokuta podle 226 odst. 4 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku Co se týká způsobu porušení předpisů upravujících směnárenskou činnost, oblast poskytování platebních služeb a oblast opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tak delikty ad i) až ad ad iv), ad vi), ad viii) a ad x) a ad xi) mají omisivní povahu, neboť účastník řízení se jich dopustil opomenutím, resp. nekonáním tam, kde mu zákonná ustanovení povinnost nějakým způsobem konat ukládala (tj. oznámit správnímu orgánu bez zbytečného odkladu změnu ve vedoucí osobě; oznámit správnímu orgánu bez zbytečného odkladu zrušení provozoven; vydat klientovi kopii předsmluvní informace, vydat klientovi doklad o provedení směnárenského obchodu; poskytnout klientovi před poskytnutím platební služby informace uvedené v 81 až 85 zákona o platebním styku; poskytnout klientovi informaci o konkrétní výši úplaty za provedení platební transakce; vypracovat systém vnitřních zásad, který obsahuje všechny náležitosti; zaznamenat všechny povinné údaje spojené s identifikací klienta). V případě deliktů ad v), ad vii) a ad ix) pak došlo k jejich porušení komisivním jednáním, tj. aktivním konáním tam, kde se měl účastník řízení zdržet jednání (nezahrnovat do výkazů DEV transakce, které nebyly směnárenskými obchody; nezpřístupňovat klientům informace o úplatě za poskytnutí platební služby, které se lišily od skutečné výše úplaty a nezahrnovat do výkazů PLT i poplatky za provedené platební transakce) Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním, k naplnění skutkových podstat příslušných správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušnými jednáními ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli, škodlivý následek netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto deliktů. Zákonodárce považuje již ohrožení způsobené porušením příslušných povinností ve vztahu k zákazníkům za natolik závažné, že k odpovědnosti za příslušné správní delikty není třeba vzniku přímé škody. Správní orgán proto vznik škody nezkoumal Správní orgán při úvaze o výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil celkem 11 správních deliktů, přičemž tato skutečnost významně zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). Celkový rozsah a intenzita škodlivosti zjištěných porušení svědčí o tom, že se v případě účastníka řízení jedná o systémové neplnění povinností stanovených příslušnými zákony Správní orgán při zvažování výše sankce hodnotil v souladu s 40 přestupkového zákona jako výrazně přitěžující okolnost tu skutečnost, že s účastníkem řízení byla v nedávné minulosti opakovaně vedena správním orgánem sankční správní řízení za porušení předpisů upravujících směnárenskou činnost a platební styk (účastník řízení se dopustil recidivy v protiprávním jednání) Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával v souladu s 39 přestupkového zákona i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Polehčující okolností na straně účastníka řízení je skutečnost, že po dobu kontroly spolupracoval se správním orgánem a u zjištění, která se týkají porušení zákona o platebním styku a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, deklaroval zjednání nápravy ve formě 67

69 zavedení opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Pokud by tak neučinil, byla by na místě sankce vyšší Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu podle 226 odst. 4 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku ve výši Kč. Takto uložená pokuta je stále v dolní polovině zákonem vymezeného rozpětí ( Kč). Vzhledem k tomu, že správní orgán nemá k dispozici finanční výkazy účastníka řízení, neboť účastník řízení je neuložil do sbírky listin obchodního rejstříku, jak mu to ukládá zákon, nemohl správní orgán při stanovování pokuty přihlédnout k jeho majetkovým poměrům 73. Správní orgán je však toho názoru, že pokutu ve stanovené výši nelze i s ohledem k celkovému objemu směnárenských obchodů za rok 2016 ve výši 162,1 mil. Kč u nákupu cizích měn a 162,4 mil. Kč u prodeje cizích měn a zejména pak k závažnosti a rozsahu spáchaných správních deliktů hodnotit jako zjevně nepřiměřenou. Snížení pokuty zároveň reflektuje fakt, že došlo ke snížení počtu projednávaných správních deliktů a dále že došlo ke snížení horní hranice pokuty u deliktu ad ix) V souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem přistoupil správní orgán k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Správní orgán má za to, že zvolená výše pokuty je individualizovaná a odráží závažnost jednání účastníka řízení ve světle jeho majetkových poměrů. Výše ukládané pokuty je s ohledem na represivní účinek tohoto rozhodnutí odpovídající. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu v odpovídající výši Na základě všech shora uvedených skutečností rozhodl správní orgán tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ad II. výroku rozhodnutí zastavení řízení 269. Podle 8 vyhlášky 281/2008 instituce v rámci vnitřních kontrolních činností nejméně jednou ročně vypracuje zprávu hodnotící činnost instituce v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen hodnotící zpráva ), v níž zhodnotí, zda a) postupy a opatření, které instituce uplatňuje v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jsou dostatečně účinné, b) byly v systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření instituce v uplynulém období zjištěny nedostatky, a jaká rizika z toho mohou pro instituci plynout V rámci kontroly účastníka řízení si kontrolní pracovníci správního orgánu vyžádali hodnotící zprávy účastníka řízení z let 2015 a K tomu účastník řízení uvedl 75, že: hodnotící zpráva o činnosti kontrolované osoby v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za rok 2016 bude vypracována a zaslaná do České národní banky na konci roku Žádnou hodnotící zprávu, tedy ani za rok 73 Pozn. V usnesení ze dne byl účastník řízení správním orgánem upozorněn, že při posuzování jeho majetkových poměrů bude v rozhodnutí ve věci vycházet ze stejných podkladů jako ve vydaném příkaze. 74 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 25, Výzva k předložení podkladů ze dne , č.j. 2016/090978/CNB/ spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 28, Odpověď ze dne dne pod č.j. 2016/091565/CNB/650 (soubor: Sp._zn_S-Sp-2016_00368_CNB_590_predlozeni_podkladu.pdf) 68

70 2015, účastník řízení v návaznosti na tuto výzvu nepředložil. Skutečnost, že hodnotící zpráva za výše uvedené období nebyla vypracována, účastník řízení potvrdil i při kontrolním pohovoru dne Účastník řízení v reakci na zjištění, že nejméně jednou ročně nevypracoval zprávu hodnotící jeho činnost v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, předložil dne společně s námitkami proti obsahu kontrolního protokolu hodnotící zprávu za rok Hodnotící zprávu za rok 2016 pak účastník řízení předložil správnímu orgánu dne Na základě výše uvedených skutečností správní orgán zahájil s účastníkem řízení správní řízení pro podezření, že účastník řízení v letech 2015 a 2016 nevypracoval hodnotící zprávy v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Účastník řízení v námitkách proti vydanému příkazu uvedl, že ve vztahu k hodnotící zprávě za rok 2015 i 2016 platí, že jejich nevypracování nemůže představovat správní delikt, neboť ze strany České národní banky aplikované ustanovení 48 odst. 1 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu sankcionuje pouze porušení povinnosti vypracovat systém vnitřních zásad nikoli však hodnotící zprávu. Dochází zde tak k porušení principu nullum crimen sine lege, kdy správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci, aniž by pro to byla opora v zákoně Správní orgán k námitce účastníka řízení uvádí, že ze strany účastníka řízení k porušení povinnosti jednou ročně vypracovat hodnotící zprávu v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu došlo, když sám účastník řízení při kontrolním pohovoru dne správnímu orgánu potvrdil, že hodnotící zprávu za rok 2015 nevypracoval. Pokud se jedná o hodnotící zprávu za rok 2016, kterou účastník řízení předložil správnímu orgánu dne , tak správní orgán na základě provedené analýzy dotčených ustanovení dospěl k závěru, že účastník řízení v tomto případě dostál povinnosti uvedené v 8 vyhlášky 281/2008, když vypracoval hodnotící zprávu v období jednoho roku po konci období (období roku 2016), za které byla zpracována Vzhledem k tomu, že účastník řízení splnil svou povinnost vypracovat zprávu hodnotící činnost účastníka řízení v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za rok 2016 a zprávu za rok 2015 dodatečně správnímu orgánu předložil, čímž prokázal její vypracování, rozhodl se správní orgán řízení v tomto bodě správní řízení zastavit. Ad III. výroku rozhodnutí odnětí povolení k činnosti směnárníka Vyjádření účastníka řízení 276. Účastník řízení ve svém odporu uvádí, že případy, ve kterých správní orgán přistoupil k odnětí povolení k činnosti směnárníka, nelze poměřovat s pochybeními zjištěnými 76 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 24, Záznam o poskytnutí informací ze dne pod č.j. 2016/090975/CNB/650: Kontrolní pohovor ,, - II. část.mp3 (čas od 30:10 do 30:20) 77 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 63 (soubor: Priloha_c._13.pdf) 78 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 66 (soubor: Chequepoint_a.s._Hodnotici zprava_2016.pdf) 69

71 v rámci kontroly, jejíž výsledek je předmětem tohoto řízení. S ohledem na zásadu rovného zacházení a přiměřenosti by tudíž správní orgán neměl v případě účastníka řízení odnětí povolení k činnosti směnárníka vůbec zvažovat. Z případů, na které účastník řízení ve svém odporu odkazuje, vyplývá, že k odnětí povolení k činnosti směnárníka přistupuje správní orgán v případech, kdy je dozorovaný subjekt v jeho očích naprosto nedůvěryhodným a neregulovatelným. To však v žádném případě nemůže platit pro účastníka řízení, který v průběhu kontroly postupoval zcela odlišně od uvedených případů a reflektoval veškeré připomínky správního orgánu ještě před vydáním příkazu. Účastník řízení veškerý, z pohledu správního orgánu, závadný stav odstranil a na veškeré výtky a přípisy či předchozí rozhodnutí správního orgánu okamžitě reagoval dle vůle správního orgánu. Účastník se tak snaží správnímu orgánu vyjít maximálně vstříc, je korektní a dobře regulovatelný subjekt Účastník řízení uvádí, že nedostatky zjištěné správním orgánem v tomto správním řízení nedosahují takové intenzity, aby odůvodňovaly odnětí povolení k činnosti směnárníka. Takový postup by byl v rozporu s rozhodovací praxí správního orgánu a jako takový mimo rámec správního uvážení a v rozporu se zásadou legality vyplývající z čl. 2 odst. 3 Ústavy a v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, stejně jako se základními zásadami činnosti správních orgánů zakotvenými v 2 odst. 1,2,3 a 4 správního řádu Účastník řízení uvádí, že ne všechna rozhodnutí, na která správní orgán v příkaze odkazoval, se týkají směnárenské činnosti. Rozhodnutí z roku 2015 (viz přehled správních řízení vedených s účastníkem řízení níže) se týká pouze porušení zákona o platebním styku, přitom zákon o platebním styku reguluje činnost platebních institucí, nikoli směnárníků. Účastník řízení v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k opakovanému porušení povinností a k věcnému vymezení předmětu dohledu v oblasti platebního styku, kterou lze použít analogicky k výkladu příslušných ustanovení zákona o směnárenské činnosti. Podle této literatury 79 se v případě odnětí povolení k činnosti pro opakované porušení povinností musí vždy jednat o porušení takové povinnosti, jejíž dodržování je předmětem dohledu ČNB v příslušné oblasti, to v posuzovaném případě znamená v oblasti provozování směnárenské činnosti. Z uvedeného účastník řízení dovozuje, že dozor nad směnárnami a platebními institucemi jsou dvě samostatné oblasti dohledu. Vzhledem k tomu, že zákon o platebním styku reguluje poskytování platebních služeb platebními institucemi a směnárnám žádné konkrétní povinnosti neukládá, nelze nedodržení informační povinnosti podle 27 zákona o platebním styku, kterého se účastník řízení dopustil jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (byť účastník řízení toto zařazení odmítá), považovat za porušení povinností stanovených jiným právním předpisem upravujícím provozování směnárenské činnosti. K tomuto správnímu deliktu proto dle názoru účastníka řízení nesmí správní orgán při rozhodování o odnětí povolení k činnosti směnárníka přihlížet Účastník řízení dále argumentuje, že skutky označené v rozhodnutích z let 2012 a 2014 posuzoval správní orgán podle odlišných právních úprav (a to podle Zákona o ochraně spotřebitele a Devizového zákona) a správní delikty, za které správní orgán účastníka řízení potrestal, nejsou totožné s údajnými delikty šetřenými v tomto správním řízení. 79 Beran, J., Doležalová, D., Strnadel, D., Štěpánová, A. Zákon o platebním styku, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 100: K odnětí povolení k činnosti tak může dojít v případě, že platební instituce poruší povinnost vyplývající pro ni ze zákona o platebním styku nebo jiného právního předpisu upravujícího postup při výkonu činnosti, kterou je osoba podléhající dohledu oprávněna vykonávat podle zákona o platebním styku. Podle našeho názoru se však vždy musí jednat o porušení takové povinnosti, jejíž dodržování je předmětem dohledu ČNB v oblasti platebního styku 70

72 V rozhodnutích z let 2012 a 2014 správní orgán konstatoval porušení 3e písm. e) devizového zákona, který ukládal devizovým místům registrovaným ke směnárenské činnosti povinnost informovat klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny. Porušení tohoto ustanovení devizového zákona se účastník řízení dopustil tím, že při několika směnách nesdělila zájemci o směnu cizí měny její korunovou protihodnotu před provedením transakce. V rozhodnutí z roku 2014 dále správní orgán dospěl k závěru, že se účastník řízení dopustil klamavých obchodních praktik ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele, když v několika případech od korunové protihodnoty cizí měny pokladní odečetl poplatek za mapu, kterou přiložil k vyplácené protihodnotě a účastník řízení tak měl zájemcům o směnu sdělit nepravdivé informace o směnném kurzu. Projednávané delikty v tomto správním řízení se však od dřívějších správních deliktů významně liší. Účastník řízení kontrolní pracovníky správního orgánu v případě všech kontrolních směn o podmínkách směnárenského obchodu řádně informoval. Jediné, co správní orgán v tomto správním řízení zpochybňuje, je předání kopie předúčtenky a účtenky pro zákazníka, nikoli informování zákazníka o podmínkách směnárenského obchodu Účastník řízení namítá, že od spáchání správních deliktů, za které byl účastník řízení v rozhodnutích z let 2012 a 2014 potrestán, uplynula značná doba. Navíc byla v mezidobí přijata nová právní úprava provozování směnárenské činnosti. Aby zajistil maximální soulad své činnosti s požadavky vyplývajícími ze zákona o směnárenské činnosti, přijal účastník řízení řadu opatření. Díky těmto opatřením účastník řízení tyto delikty už nikdy neopakoval Účastník řízení dále namítá, že v případě zjištěných pochybení se nejedná o zásadní porušení zákona o směnárenské činnosti. Účastník řízení v této souvislosti odkazuje na obdobné ustanovení 130 zákona o platebním styku, které pro správní delikt spočívající v porušení informační povinnosti stanoví jako jeden ze znaků objektivní stránky skutkové podstaty deliktu, že k porušování informační povinnosti dochází soustavně. I když je příslušný správní delikt definován v 22 odst. 1 písm. g) a h) zákona o směnárenské činnosti přísněji než v zákoně o platebním styku a postihuje každé jednotlivé porušení informační povinnosti vůči zájemci, správní orgán by při rozhodování o trestu za příslušný správní delikt, měl zohlednit specifickou povahu směnárenských obchodů, jak naznačil zákonodárce při přijímání novely zákona o platebním styku. Ve světle množství obchodů, které účastník řízení denně provede, jsou nedostatky dle názoru účastníka řízení bagatelní a nesvědčí o nesprávném nastavení vnitřních systémů účastníka řízení Účastník řízení uvádí, že odejmutí povolení k činnosti směnárníka by bylo nezákonným zásahem do jeho ústavně garantovaných práv. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva představuje povolení nebo licence opravňující k výkonu určité podnikatelské činnosti majetek chráněný podle čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy 80, podle kterého: Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Odejmutí povolení k činnosti je podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská 80 Např. rozsudek ESLP Tre Traktörer Aktiebolag proti Švédsku ze dne , odst. 53, rozsudek ESLP Megadat.com SRL proti Moldavsku ze dne nebo rozsudek Bimer S.A. proti Moldavsku ze dne , odst

73 práva zásahem do pokojného užívání majetku ve smyslu Úmluvy. Při posuzování souladu odejmutí licence s podmínkami čl. 1 Protokolu č. 1 Úmluvy používá Evropský soud pro lidská práva následující test 81 : 1) Evropský soud pro lidská práva nejprve posuzuje, zda lze chráněný statek podřadit pod pojem majetek. Tato část testu by tak byla splněna. 2) Evropský soud pro lidská práva následně zjišťuje, zda došlo k zásahu do tohoto majetku, konkrétně k a) zbavení majetku, b) úpravě užívání majetku nebo c) jinému zásahu do pokojného užívání majetku. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je odejmutí povolení k činnosti považováno za úpravu užívání majetku. Rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti směnárníka tak bude zásahem do majetku chráněného citovaným ustanovením. 3) zásah do práva na pokojné užívání majetku lze ospravedlnit pouze, pokud k němu došlo a) na základě zákona, b) při realizaci veřejného či obecného zájmu (legitimita) a c) při zachování spravedlivé rovnováhy mezi zájmy společnosti a ochranou jednotlivce (přiměřenost). Tyto tři podmínky musí být splněny kumulativně. Účastník má pochybnosti o tom, že by navrhované odejmutí povolení k provozování směnárenské činnosti splnilo podmínku legality a přiměřenosti. Účastník řízení má za to, že správní orgán mu klade za vinu porušení, která nevyplývají jednoznačně ze znění zákona, což činí postup správního orgánu nezákonným. To platí zejména pro plnění informačních povinností podle 15 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti a 27 odst. 1 zákona o platebním styku. Pokud jde o přiměřenost odnětí povolení k činnosti směnárníka, ta je Evropským soudem pro lidská práva vykládána tak, že jednotlivec nesmí být nucen nést nepřiměřenou zátěž. Evropský soud pro lidská práva nejprve posoudí povahu a závažnost porušení ze strany trestané osoby, zejména negativní dopady, které takové jednání může mít na chráněný zájem, a ty porovná se závažností sankce, která je mu za porušení uložena. Správní orgán si mohl vybrat z celé škály opatření k nápravě a sankcí, které mohl účastníku řízení za tvrzená pochybení uložit, aniž by mu znemožnil dále vykonávat svoji činnost. Účastník řízení uvádí, že trest v podobě odejmutí povolení k činnosti směnárníka je nepřiměřeně přísný, protože zjištěná porušení jsou bagatelní, povaha deliktů a přístup účastníka řízení k jejich řešení se významně liší od případů, ve kterých správní orgán dříve rozhodl o odnětí povolení k činnosti směnárníka, údajné opakované porušování povinností je sporné, účastník řízení po celou dobu spolupracuje se správním orgánem a zjištěné nedostatky promptně odstranil a součinnost, kterou účastník řízení v průběhu kontroly i v tomto řízení poskytuje, dává správnímu orgánu záruku, že účastník řízení bude respektovat rozhodnutí správního orgánu a postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy. S ohledem na svévolnost a nepřiměřenost zvolené sankce a vzhledem k diskriminační povaze postupu správního orgánu je navrhované opatření zjevně nepřiměřené k závažnosti pochybení na straně účastníka řízení, a jedná se tudíž o neoprávněný zásah do práva účastníka řízení na pokojné užívání majetku Účastník řízení dále poukazuje na zásadu proporcionality (přiměřenosti) a zákaz zneužití práv, které, jak opakovaně judikoval Ústavní soud, vyplývají z čl. 1 Ústavy 82. Zásada přiměřenosti zahrnuje tři principy. Zaprvé opatření musí být způsobilé dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana základního práva nebo statku. Zadruhé je povoleno použití pouze nejšetrnějšího z více možných prostředků. Zatřetí nesmí být újma na základním právu nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. S ohledem na výše uvedené má účastník řízení za to, že odnětí povolení by také bylo v rozporu s druhým a třetím principem formulovaným Ústavním soudem, a jako takové v rozporu s ústavně zakotvenou zásadou přiměřenosti státního zásahu do základních práv a svobod. 81 Krmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, str Např. Nález Ústavního soudu ze dne , Pl. ÚS/02 72

74 Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 284. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odejmul povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu Ustanovení 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti stanoví, že Česká národní banka může povolení k činnosti směnárníka odejmout, jestliže směnárník opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování směnárenské činnosti U účastníka řízení došlo k opakovanému porušení povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti nebo jiným právním předpisem upravujícím provozování směnárenské činnosti Nejprve rozhodnutím ze dne , č.j. 2012/7401/570 83, uložil správní orgán účastníku řízení podle 22 odst. 1 písm. e) ve spojení s 26 odst. 3 písm. b) devizového zákona pokutu ve výši Kč za to, že účastník řízení v rámci deseti kontrolních směn provedených kontrolními pracovníky České národní banky ve dnech , , a v provozovnách na adresách 28. října 377/13, Praha 1; Železná 483/2, Praha 1; Václavské náměstí 799/48, Praha 1 a náměstí Republiky 1090/5, Praha 1 prostřednictvím svých zaměstnanců oprávněných k zajišťování směnárenské činnosti nesdělil klientům výši protihodnoty jimi směnovaných částek cizí měny EUR v české měně před konečným uskutečněním ze svého pohledu nákupu cizí měny EUR. Tímto jednáním účastník řízení porušil ustanovení 3e písm. e) devizového zákona, provedené dále ustanovením 5 odst. 5 vyhlášky 376/2009, čímž se dopustil správního deliktu podle 26 odst. 2 devizového zákona. Dále byla účastníku řízení uložena náhrada nákladů řízení ve výši Kč Dále pak rozhodnutím ze dne , č.j. 2014/56347/570, uložil správní orgán účastníku řízení podle 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele pokutu ve výši Kč za to, že účastník řízení (i) při kontrolních směnách ve dnech a v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1, a ve dnech a v provozovně na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1, nepravdivě informoval klienty (kontrolní pracovníky) při provádění nákupů cizí měny, když jim sděloval výhodnější kurzy cizí měny, než za které ve skutečnosti směnárenské obchody prováděl, přičemž příčinou bylo automatické započtení částky ve výši 75 Kč za nevyžádanou mapu do celkové vyplácené protihodnoty české měny, a dne v provozovně na adrese Václavské náměstí 799/48, Praha 1, nepravdivě informoval klienta, že přiložená nevyžádaná mapa je zdarma, ačkoli byla zpoplatněna částkou 75 Kč, a dále (ii) neinformoval klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu cizí měny, když dne v provozovně na adrese Železná 483/2, Praha 1 nesdělil klientce před konečným uskutečněním nákupu cizí měny ve výši 45 EUR informace, které se týkají výše protihodnoty nakupované měny. Tímto jednáním účastník řízení porušil (i) ustanovení 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele ve spojení s ustanovením 5 odst. 1 písm. a) téhož zákona a (ii) ustanovení 3e písm. e) devizového zákona, dále provedené ustanovením 5 odst. 5 vyhlášky 376/2009, čímž se dopustil (i) správního deliktu podle 24 odst. 1 písm. a) zákona o 83 Rozhodnutí nabylo právní moci dne Rozhodnutí nabylo právní moci dne

75 ochraně spotřebitele a (ii) správního deliktu podle 26 odst. 2 devizového zákona. Dále byla účastníku řízení uložena náhrada nákladů řízení ve výši Kč Kromě výše uvedených správních řízení, ve kterých byl účastník řízení sankcionován za porušení právních předpisů upravujících platební styk, byla příkazem ze dne , č.j. 2015/43854/570 85, účastníku řízení uložena podle 125 odst. 4 písm. a) zákona o platebním styku pokuta ve výši Kč za to, že účastník řízení nepředložil České národní bance výkazy PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz za 4. kalendářní čtvrtletí 2014 ve lhůtě do 10. února následujícího roku po jeho skončení (tj. do ) a tentýž výkaz za 3. kalendářní čtvrtletí 2014 ve lhůtě do 30 kalendářních dnů po jeho skončení (tedy do ). Tímto jednáním účastník řízení porušil informační povinnost vůči České národní bance stanovenou v ustanovení 44 odst. 1 ve spojení s 27 odst. 1 a 2 zákona o platebním styku provedenou ustanovením 4 odst. 4 vyhlášky 142/2011, ve spojení s ustanovením 5 odst. 2 této vyhlášky, čímž se dopustil správního deliktu uvedeného v ustanovení 125 odst. 3 písm. b) zákona o platebním styku. Dále bylo účastníku řízení uloženo nápravné opatření spočívající v zaslání výkazu PLT(ČNB) Hlášení o přípustných aktivech a objemu platebních transakcí a vydaných elektronických peněz za 4. kalendářní čtvrtletí roku 2014 České národní bance. Účastníku řízení byla též uložena náhrada nákladů řízení ve výši Kč Z výše uvedeného je zřejmé, že předchozí uložené sankce, konkrétně rozhodnutí ze dne a rozhodnutí ze dne zjevně nesplnily svoji preventivní funkci, když nevedly účastníka řízení k tomu, aby se vyvaroval opakovaného protiprávního jednání pro futuro. Účastník řízení ani po více než sedmnáctiletém působení v oblasti poskytování směnárenské činnosti není schopen přizpůsobit své konání povinnostem zákona o směnárenské činnosti (dříve devizovému zákonu) nebo jiných právních předpisů upravujících postup při provozování směnárenské činnosti (zákon o ochraně spotřebitele, zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), které tyto kladou na osobu oprávněnou provozovat směnárenskou činnost Účastník řízení namítá, že správní orgán porušuje zásadu rovného zacházení, když u jiných subjektů, u kterých odňal povolení k činnosti směnárníka, se jednalo o mnohem závažnější porušení zákona, než jsou ta, která byla zjištěna u účastníka řízení. Správní orgán s uvedeným tvrzením účastníka řízení nesouhlasí. Správní orgán přistupuje ke všem dohlíženým subjektům stejně, avšak s přihlédnutím k věcným odlišnostem u jednotlivých případů (jiné skutkové okolnosti případů, jiné protiprávní delikty, jiný časový a věcný rozsah protiprávního jednání atd.). Pokud na základě zjištěných skutečností usoudí, že dohlížený subjekt již není nadále regulovatelný nebo zjištěná pochybení jsou velice závažná nebo dochází k recidivě v jednání, správní orgán přistoupí bez ohledu na velikost subjektu nebo jeho tržní postavení k odnětí povolení k činnosti směnárníka. Správní orgán tedy rozhodně nepostupuje v případě účastníka řízení v rozporu se svou ustálenou rozhodovací praxí Účastník řízení namítá, že správní orgán odkazuje na rozhodnutí, která nezakládají opakované porušení zákona o směnárenské činnosti. S uvedenou námitkou správní orgán nesouhlasí, neboť jak rozhodnutí ze dne , č.j. 2012/7401/570, kterým byla účastníku řízení uložena podle 22 odst. 1 písm. e) ve spojení s 26 odst. 3 písm. b) devizového zákona pokuta Kč, tak i rozhodnutí ze dne , 85 Příkaz nabyl právní moci dne

76 č.j. 2014/56347/570, kterým byla účastníku řízení uložena podle 24 odst. 12 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele pokuta Kč, se týkala porušení povinností při provozování směnárenské činnosti, mj. porušení informační povinnosti vůči zákazníkům před uskutečněním směnárenského obchodu, když v prvním případě účastník řízení nesděloval klientům výši protihodnoty jimi směnovaných částek cizí měny EUR před konečným uskutečněním směny a ve druhém případě účastník řízení nepravdivě informoval klienty při provádění nákupů cizí měny, když jim sděloval výhodnější kurzy cizí měny, než za které ve skutečnosti směnárenské obchody prováděl. V obou dvou případech tedy došlo u účastníka řízení k opakovanému porušení povinností stanovených jinými právními předpisy upravujícími postup při provozování směnárenské činnosti a je tak splněn zákonný předpoklad pro odejmutí povolení k činnosti směnárníka dle 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. Pokud se týká příkazu ze dne , č.j. 2015/43854/570, kterým byla účastníku řízení uložena podle 125 odst. 4 písm. a) zákona o platebním styku pokuta ve výši Kč, tak informace o této sankci uvedená v odůvodnění příkazu a také v odůvodnění tohoto rozhodnutí měla za cíl dokreslit obraz o tom, jakým způsobem účastník řízení přistupuje k plnění povinností v dalších oblastech, ve kterých účastník působí Správní úřady disponují nejen sankčními oprávněními, ale řadou mocenských oprávnění, kterými mohou velmi účinně prosadit plnění právních povinností, zabránit jejich dalšímu porušování nebo odstranit protiprávní stav (např. exekuční prostředky, možnost bezprostředních zásahů, oprávnění zakázat určité činnosti, vyloučit věci z užívání, zastavit provoz, zrušit, pozastavit, omezit vydaná povolení atd.). Plnění právních povinností ve veřejné správě lze proto zajistit i jinými způsoby než správními tresty. Odejmutí povolení k činnosti směnárníka je nápravným institutem státního dozoru, nikoli primárně nástrojem správního trestání. 86 Rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt a rozhodnutí o výše uvedených opatřeních jsou zcela odlišné a samostatné právní instituty. Jejich souběžné užití proto není porušením zásady ne bis in idem. Sám zákon o směnárenské činnosti nepovažuje odnětí povolení k činnosti směnárníka za přestupek, ale zařazuje jej samostatně ( 9). Přestupky upravuje až v navazujících ustanoveních Jakkoliv může být odejmutí povolení k činnosti směnárníka přísným opatřením, nemůže být považováno za sankci v trestním slova smyslu, a to i za předpokladu, že je spojeno s chováním držitele povolení S tvrzením účastníka řízení o tom, že se nedopustil zásadních porušení zákona o směnárenské činnosti, správní orgán nesouhlasí. Jak vyplývá z výroku rozhodnutí, účastník řízení se dopustil celkem pěti správních deliktů dle zákona o směnárenské činnosti, přičemž zejména delikt ad iii) spočívající v nedodržení textové podoby sdělení informací před uzavřením směnárenského obchodu a delikt ad iv) spočívající v nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu 86 Srov. D. Hendrych a kol. Správní právo. Obecná část. 5. rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 249: Specifická skupina oprávnění navazujících na výkon dozoru bývá formulována pro případ zjištění nedostatků (rozdílů) mezi zjištěným a žádoucím chováním dozorované osoby. Tuto skupinu oprávnění dozorčího orgánu lze označit jako nápravné prostředky dozoru. ( ) Specifickými nápravnými prostředky dozoru mohou především být uložení povinnosti zdržet se určitého jednání, uzavření provozovny nebo odnětí oprávnění. 87 V této souvislosti lze odkázat na závěry Evropského soudu pro lidská práva, který v rozsudku ze dne ve věci Tre Traktörer AB proti Švédsku, stížnost č /84, dospěl k závěru, že odejmutí povolení nabízet alkoholické nápoje v restauračním zařízení není trestním obviněním ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , č. j. 4 As 39/ , kde konstatoval, že zrušení rozhodnutí o povolení dovozu přípravku na ochranu rostlin není správním trestáním. 75

77 spotřebitele, hodnotí správní orgán jako velice závažné, neboť se dotýkají přímo klientů účastníka řízení a jejich náležité informovanosti. O vysoké závažnosti uvedených porušení svědčí také fakt, že zákon o směnárenské činnosti postihuje každé jednotlivé porušení informační povinnosti vůči zájemci nebo klientovi; nevyžaduje se mnohočetnost útoků, soustavnost jednání apod. (dle 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti se provozovatel dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 13 odst. 1 nesdělí zájemci stanovené informace nebo nedodrží formu jejich sdělení a dle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti se provozovatel dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 14 nevydá doklad tomu, s kým provedl směnárenský obchod.) Z popisu skutkových zjištění přitom vyplývá, že nedostatky zjištěné správním orgánem nejsou nedostatky ojedinělými a izolovanými S námitkou účastníka řízení o tom, že rozhodnutí správního orgánu je v rozporu s ústavně garantovaným právem účastníka řízení na pokojné užívání majetku, správní orgán nesouhlasí. Správní orgán je toho názoru, že povolení k činnosti směnárníka není majetková hodnota, ale akt, kterým veřejná moc, v tomto případě správní orgán, osvědčuje, že konkrétní subjekt splnil zákonem stanovené podmínky a je tak oprávněn k určité regulované činnosti. V případě, že regulovaný subjekt v budoucnosti tyto podmínky poruší, správní orgán je oprávněn udělené povolení regulovanému subjektu odejmout. V konkrétním případě je správní orgán přesvědčen o tom, že protiprávním jednáním účastníka řízení opakovaně došlo k ohrožení veřejného zájmu chráněného zákonem, a to zejména k ohrožení zájmu klientů na informování o podmínkách provedení směnárenských obchodů. Právní skutečnosti, na základě kterých lze účastníku řízení odejmout povolení k činnosti směnárníka pak stanoví 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti, který předpokládá recidivu v protiprávním jednání nebo vysokou závažnost protiprávního jednání. Dle názoru správního orgánu, účastník řízení naplnil obě výše uvedené okolnosti. Zákon o směnárenské činnosti přitom předpokládá, že při naplnění už jen jedné z nich je správní orgán oprávněn přistoupit k odnětí povolení k činnosti směnárníka Účastník řízení zpochybňuje, že by navrhované odejmutí povolení k provozování směnárenské činnosti splnilo podmínku legality a přiměřenosti. Správní orgán s tímto tvrzením nesouhlasí. Pokud se jedná o podmínku legality, tak jak bylo uvedeno výše, správní orgán postupuje zcela v mezích zákona o směnárenské činnosti. Tato právní norma je pro účastníka řízení dostupná, její obsah je pro účastníka řízení předvídatelný a dostatečně přesný. Pokud by si účastník přeci jen nebyl jist, jak určité ustanovení vykládat, mohl nahlédnout do veřejně přístupných výkladových stanovisek správního orgánu popř. položit správnímu orgánu kvalifikovaný dotaz, na který by mu bylo zodpovězeno. Pokud se jedná o přiměřenost odnětí povolení k činnosti směnárníka, správní orgán je přesvědčen o tom, že protiprávní jednání, kterých se účastník řízení dopustil, ať už v předchozích správních řízeních nebo v projednávaném případě, jsou natolik závažná, že odůvodňují odnětí povolení k činnosti směnárníka, kterým účastník řízení disponuje. S ohledem na potřebu zachovat důvěru v oblast směnárenství a za účelem ochrany klientů je nutné mít za to, že veřejný zájem na tom, aby směnárníci, kteří se dopustili těch nejzávažnějších deliktů, na trhu dále nepůsobili a klienty nepoškozovali, převažuje nad soukromým zájmem účastníka řízení na dalším podnikání v této oblasti Správní orgán tak dospěl k závěru, že činnost účastníka řízení v oblasti poskytování směnárenské činnosti jako osoby, u které nelze, a to ani cestou opakovaného ukládání pokut, zajistit, že její poskytování směnárenské činnosti bude souladné s požadavky zákonné regulace, je nežádoucí. Je tak zcela na místě přistoupit jako ultima ratio podle 76

78 9 odst. 3 písm. a) zákona o směnárenské činnosti k odnětí povolení k činnosti směnárníka, a to za opakované porušování povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování směnárenské činnosti. Ad IV. výroku rozhodnutí náhrada nákladů řízení 298. Správní orgán v rozhodnutí ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti, zákon o platebním styku a zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši Kč. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky Doručuje se prostřednictvím datové schránky:.,., advokát, ev. č. ČAK, ID datové schránky:, ( ),, 77

79 rozhodnutí bankovní rady České nárdní banky o rozkladu č.j. 2018/68884/CNB/110 ze dne 31. května 2018, sp.zn. Sp/2017/120/573

80 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 31. května 2018 Č.j.: 2018/068884/CNB/110 Počet listů: 18 Vypraveno dne: 1. června 2018 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne společností Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1, zastoupenou., advokátem, ev. č. ČAK, se sídlem ( ),,, rozhodnutí České národní banky ze dne , č. j. 2018/15546/570, sp. zn. Sp/2017/120/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do (dále jen správní řád ) rozhodla takto: Rozhodnutí České národní banky č. j. 2018/15546/570 ze dne se I. v části I. i) výroku a v souvisejících částech I. ad i) výroku podle 90 odst. 1 písm. a) správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance ruší a správní řízení se v tomto rozsahu zastavuje, II. ve zbytku podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Česká národní banka (dále též správní orgán prvního stupně ) zahájila správní řízení se společností Chequepoint, a. s., IČO , se sídlem Železná 483/2, Praha 1 (dále jen účastník řízení ) vydáním příkazu č. j. 2017/82423/570 ze dne , kterým jí byla podle 125 odst. 4 písm. a) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, v rozhodném znění (dále jen zákon o platebním styku ) uložena pokuta ve výši Kč, odňato podle 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, v rozhodném znění (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) povolení k činnosti směnárníka a uložena náhrada nákladů řízení paušální částkou ve výši Kč. [2.] Zahájení správního řízení předcházela kontrola podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen kontrolní řád ) zahájená doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. 2016/068689/CNB/590 1 dne a ukončená doručením rozhodnutí 1 spis Sp/2017/120/573 přílohy, č. l. 196, CD, složka č. 14