Literatura: a ČSN EN s těmito normami související.

Transkript

1

2 Literatura: Kovařík, J., Doc. Dr. Ing.: Mechanika motorových vozidel, VUT Brno, 1966 Smejkal, M.: Jezdíme úsporně v silniční nákladní a autobusové dopravě, NADAS, Praha, 1982 Ptáček,P.:, Komenium, Praha, 1985 Svoboda, J., Doc. CSc. Ing.: Teorie dopravních prostředků. Vozidla silniční a terénní. ČVUT Praha, 2000, 253 s.,isbn BEROUN S.: Vozidlové motory. Technická univerzita v Liberci. Fakulta strojní. Katedra strojů průmyslové dopravy. Studijní texty k předmětu "Motorová vozidla Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky ČSN EN Požární automobily - Část 1: Terminologie a označení ČSN EN Požární automobily - Část 2: Obecné požadavky - Bezpečnost a provedení ČSN EN Požární automobily Část 3: Pevně zabudovaná zařízení - Bezpečnost a provedení ČSN EN 1777 Požární automobilové vysokozdvižné plošiny - Bezpečnostní požadavky a zkoušení ČSN EN Výšková požární technika - Automobilové žebříky se současnými pohyby - Požadavky na bezpečnost a provedení a zkušební metody ČSN EN Výšková požární technika - Automobilové žebříky s postupnými pohyby - Požadavky na bezpečnost a provedení a zkušební metody a ČSN EN s těmito normami související.

3 ÚVOD Pohon motorového vozidla při jeho jízdě zajišťuje motor. Výkon motoru se transformuje přes převodové a pojezdové ústrojí automobilu na hnací kola. Na obvodu hnacích kol, ve styku s vozovkou, působí hnací síla, která musí překonávat jízdní odpory.

4 Jízdní odpory F v valivý odpor Vzniká deformací pneumatiky i vozovky a jejich částečným třením: deformační práce (s vlivem hystereze) a tření na pneumatice a v jízdní stopě vozovky se projevuje zvyšováním jejich teploty, teplo (tepelná energie) z jejich povrchu přestupuje do okolního prostředí (vzduchu). F w odpor vzduchu Vzniká prouděním vzduchu kolem jedoucího vozidla. Tření vzduchu o povrch vozidla a dále rozvíření a lokální turbulence ve vzduchu spolu s přenosem tlakových rozruchů ve vzduchu jsou projevem kinetické energie, která byla předána vozidlem okolnímu vzduchu. Po průjezdu vozidla rozvíření postupně zaniká a kinetická energie se mění na energii tepelnou.

5 Jízdní odpory F s odpor stoupání Odpor stoupání při jízdě do kopce se mění na potenciální (polohovou) energii vozidla a tato energie bude využita k přeměně na kinetickou energii při jízdě z kopce. Konečným výsledkem je opět přeměna na energii tepelnou (valivým a aerodynamickým odporem, příp. třením v brzdách při brždění vozidla). F z odpor zrychlení Odpor zrychlení představuje využití mechanické energie z hnacího motoru vozidla na zvýšení kinetické energie vozidla. Zvýšená kinetická energie vozidla bude nakonec opět přeměněna na energii tepelnou (valivým a aerodynamickým odporem, příp. třením v brzdách při brždění vozidla).

6 Valivý odpor - F v Podmínky rovnováhy: - sil - momentů f součinitel valivého odporu e rameno valivého odporu Při odvalováni kola po vozovce se pneumatika deformuje. Měrný tlak ve styku pneumatiky s vozovkou je rozložen tak, že výsledná reakce od vozovky má působiště před průsečíkem svislice osy kola s vozovkou. Výsledná reakce F r se rozkládá do složky vodorovné F h a svislé F g.

7 Valivý odpor vozidla ve stoupání - F v Mechanika pohybu silni

8 Odpor stoupání - F s Odpor stoupání - F s [N] - složka tíhy vozidla rovnoběžná s vozovkou Stoupání vozovky - s s [%] - jakou vzdálenost v metrech vystoupá vozidlo do výšky jestliže v půdorysném průmětu ujede po silnici 100m.

9 Stoupavost - ε Technické podmínky dle Přílohy č.1 k Vyhlášce MV č.37/2007 Sb. o technických podmínkách požární techniky - schopnost ZPA zastavit a znovu se rozjet při jízdě do svahu u hmotnostní třídy a podvozkové kategorie Provedení podvozku silniční smíšený terénní Hmotnostní třída L M S

10 Odpor vzduchu - F w Odpor vzduchu - F w [N] Je to síla, která vzniká při pohybu vozidla vůči prostředí a působí proti směru pohybu. Na jeho velikosti se podílí v různé míře podle konkrétní konstrukce vozidla: - odpor profilový, - odpor tření, - odpor indukovaný, - odpor vznikající třením a vířením vzduchu od otáčejících se kol. F w = c x. ρ/2. A. v 2 kde: F w síla odporu vzduchu [N] c x součinitel odporu vzduchu [-] ρ měrná hmotnost vzduchu [kg/m 3 ] A čelní plocha vozidla [m 2 ] v rychlost vozidla [m/s]

11 Odpor vzduchu - F w

12 Stanovení čelní plochy vozidla - A Mechanika pohybu silnič silničních vozidel vozidel

13 Snížení odporu vzduchu

14 Odpor zrychlení - F z

15 Poloha těžiště vozidla

16 Zatížení náprav vozidla nákladem

17 Přípustné hmotnosti vozidel Limitní celkové hmotnosti vozidel dle staré vyhlášky č.41/1984 Sb., 13.

18 Přípustné hmotnosti vozidel Limitní povolená hmotnost vozidel podle vyhláška č.341/2002 Sb. Ministerstva dopravy a spojů o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se dvěma nápravami se třemi nápravami se čtyřmi a více nápravami u přívěsu se dvěma nápravami u přívěsu se třemi nápravami u přívěsu se čtyřmi a více nápravami u pásových vozidel 18,00 t 25,00 t 32,00 t 18,00 t 24,00 t 32,00 t 18,00 t

19 Brzdná dráha vozidla

20 Max. vnější obrysový průměr zatáčení - D [m] Technické podmínky dle Přílohy č.1 k Vyhlášce MV č.35/2007 Sb. o technických podmínkách požární techniky Měřeno při max. vytočení kol u hmotnostní třídy a podvozkové kategorie. ČSN EN Požární automobily - Část 2: Obecné požadavky - Bezpečnost a provedení. Provedení podvozku silniční smíšený terénní Hmotnostní třída L M S

21 Mezní rychlost v neklopené zatáčce - v [m/s] R poloměr zatáčky [m]

22 Rychlost jízdy na mezi překlopení v neklopené zatáčce - v [m/s] R - poloměr zatáčky [m] h t - výška těžiště [m] b - rozchod kol [m] m - hmotnost vozidla [kg] M o M g M o moment odstředivé síly [Nm] M g moment tíhy [Nm]

23

24 Vlivy na spotřebu paliva