UPRAVENÝ REKREAČNÍ POZEMEK s exkluzivní chatou, vybavením a vedlejšími či doplňkovými stavbami (dále také URP)

Transkript

1 Počet listů: 20 Počet příloh/listů: 8/43 UPRAVENÝ REKREAČNÍ POZEMEK s exkluzivní chatou, vybavením a vedlejšími či doplňkovými stavbami (dále také URP) LOKALITA: Chatová osada Vysočina II východně od Jihlavy, dojezdová vzdálenost 10 km URČENO K PRODEJI za kupní cenu korespondující s úředním odhadem dle znaleckého posudku JARO 2017

2 LOKALIZACE POZEMKU V CHATOVÉ OBLASTI VYSOČINA II: a) Na leteckém snímku b) Na grafické mapě 2

3 Situace a základní údaje: Rekreační pozemek sestává ze tří parcel vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha o výměře 1094 m 2, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 100 m 2 a orná půda o výměře 323 m 2. Celková výměra pozemku tedy činí1517 m 2. Pozemek je situován na okraji lesa v horní části levobřežního svahu údolí řeky Jihlavy ve vzdálenosti cca 230 m od koryta vodního toku. Dostupný je od severovýchodu pěšky či obvyklými dopravními prostředky včetně motorových vozidel z krajské silnice III. třídy ve vzdálenosti cca 630 m po zpevněné polní cestě přes plochý horizont, řiroký asi 30 m, se soliterní vzrostlou a jednou menší břízou ve vzdálenosti cca 400 m od silnice viz obrázky níže: Z auta záhy po sjezdu ze silnice vidíme mohutnou břízu na obzoru v mlžném podzimním oparu! Za obzorem již za poněkud lepšího počasí už je pak vidět část střechy chaty s kamenným komínem!!! 3

4 Z jižní strany je pozemek také dostupný po nové cyklostezce vedoucí souběžně s vodním tokem řeky Jihlavy po jejím levém břehu. Na rozdíl od dříve zpevněné cesty jako od severovýchodu lze pro jízdu autem nyní cestu změněnou na cyklostezku použít jen v nouzových situacích! Pohled na vstupní prostor při pozemkové hranici se zpevněnou polní cestou Obrázek výše svědčí o tom, že jsme dorazili na místo a zaparkovali v upraveném osikovém hájku na vstupu předmětného rekreačního pozemku. Horní hranice pozemku na rohu při komunikaci je opticky vymezena nízkým zábradlím z ¾ trubek, po jehož vnitřní straně v šíři cca 60 cm a délce 2 m je zřízeno koryto z kolmých betonových dlaždic v železném rámu, osázené skalníky, tvořící základ nízkého živého plotu, který byl postupně podél horní pozemkové hranice prodloužen na cca 12 m směrem od příjezdové cesty. Tento pás skalníků je je po obvodu obložen přírodními kameny a přibližně ve dvou třetinách délky rozdělen velkým kamenem lesním valounem o hmotnosti cca 100 kg. Osikový hájek tvoří 14 stromů různé velikosti, jejichž koruny sahají do výše až cca 30 m. Devět stromů má obvod kmene ve výši 1,3 m nad zemí v rozmezí cm a pět stromů v rozmezí cm. Auto na obrázku zčásti zakrývá plevelný dvoukmenový smrk vysoký cca 5 6 m, který má o několik metrů výše ještě malého přízemního bratra, keřík zlatého deště a ozdobnou yuccu rupicolu. Před vstupem do oplocené části pozemku po pravé straně vedle brány je ještě situována vzrostlá, cca 4 m vysoká konifera, patrně druhu zerav. Kmeny dvou nejmohutnějších osik nejblíže bráně, vzdálených od sebe cca 3 m, jsou ve výši okolo 2 metrů spojeny silnostěnnou ocelovou trubkou o průměru 50 mm s navařenými packami z odpovídající silné pásoviny a opatřenou spirálovými závěsy pro zavěšení dětské houpačky, k oběma kmenům přišroubovanou několika dostatečně únosnými vruty. Celý prostor pozemku na vstupu před 4

5 jeho oplocenou částí umožňuje parkování až cca 10 osobních vozů. Pozemková hranice dále směrem po svahu je tvořena drátěnou osnovou z izolovaného drátu na nízkých, cca 1 m vysokých plotových sloupcích, a živým plotem ze vzrotlých skalníků za osnovou na sousedově straně. Tento stav je poněkud lépe z povzdálí dokumentován následujícím aktuálním podzimním snímkem, pořízeným přes čení sklo auta při příjezdu na místo, kde je již také zřejmý pokrok ve vzrůstu skalníkového živého plotu u cesty na horním rohu vstupního prostoru. Část pozemku na rozhraní vstupní neoplocené a vnitřní oplocené části byla původně bažinatá loučka, rozbředlá vodou vytékající z přírodního pramenitého napajedla pro dobytek, které bylo po omezení živočišné výroby před lety původními chataři, a později i za přispění současných vlastníků pozemku, upraveno betonovými skružemi a poklopem na mělkou studnu s ruční pumpou, kterou s jejich souhlasem výhradně využívá jiný vlastník sousední chaty. Protože touto rozbahněnou úžlabinou - zejména při silných deštích nebo při jarním tání sněhu - protékalo a protéká množství srážkových vod, nebylo možno průchod suchou nohou nebo potřebný průjezd vozidlem na nyní oplocenou část pozemku řešit prostým náspem, který by tak působil jako přehradní hráz a odtékající vody zadržoval. Proto únosnost takto rozbahněného pozemku a výškové přizpůsobení pochozích ploch vstupní předplotové a vnitřní oplocené části bylo nutno řešit uložením poměrně velkého množství (tři pětitunová sklápěcí nákladní vozidla) lomového kamene a zřízením dostatečně únosného můstku. Jeho konstrukce a rozměry jsou uvedeny v samostatné příloze č. 7. Celkové uspořádání a popis pozemku: Je patrno z grafického zákresu do snímku katastrální mapy na následujícím listu: 5

6 Rekreační pozemek celkové uspořádání 6

7 Do oplocené části pozemku se vchází nebo vjíždí přes zmíněný můstek otevřenou dvoukřídlou branou. Po pravé straně za můstkem jsou vysázeny 4 stříbrné smrky, před nimi u můstku jsou nízké konifery a borovicová kleč. Ve větší míře je pak nízkými koniferami osázená plocha za touto malou oázou stříbrných smrků a nízkých okrasných jehličnanů podél úseku kolmým valem vytýčené pozemkové hranice, která opticky odděluje sousední pozemek. Proto k tomu více dále v pojednání o valech. Dominantou pozemku, na zákresu jeho uspořádání ve snímku katastrální mapy výše vyjádřenou červeným obdélníkem a čárkovaným průmětem její střechy, je samozřejmě rekreační chata viz snímek na titulním listu, zvýrazněná úpravou vjezdu do jejího podsklepení a kamenného posezení se schodištěm vedoucím ke vchodu do chaty z jejího zadního štítu. Úpravu tohoto prostoru částečně dokumentují níže uvedené pohledy včetně pohledu směrem od chaty v pozadí s můstkem a dvoukřídlou vstupní branou, ale zejména další snímky, výkresy a dokumentace v samostatných přílohách a projektu chaty: Kamenné posezení před chatou po jejím pravém boku z různých pohledů 7

8 Neméně chatu jako dominujícího objektu rekreačního pozemku zvýrazňuje uspořádání prostoru kolem mohutného zahradního krbu po jejím levém boku, tedy z pohledu od můstku za chatou, což dokumentují hlavně snímky a výkresy v příloze č. 3, ale také následující snímky, pořízené z jiných úhlů či období budování před dalšími úpravami i po pozdějších úpravách: Toto uspořádání plní současně několik funcí. Mohutnost zahradního krbu byla zvolena především proto, aby dominantní krbové těleso s postranními nikami na uskladnění palivového dřeva spolu s navazujícími opěrnými zdmi z opracované žuly umožnilo ve svažitém terénu vytvořit k využívání vnějšího rekreačního prostoru dvě výškově i funkčně odlišené, relativně vodorovné plochy. Přední část krbu s otevřeným ohništěm, obsluhovaná z níže položené zpevněné půkruhové plochy, slouží k primárnímu účelu zahradních krbů, tj. k opékání či grilování masa i jiných k témuž účelu používaných potravin, a to trojím způsobem: 1. na do krbového ohniště vkládaném grilovacím stolku, svařeném z profilových jeklů a tzv. kotloviny, nad niž je vsunuta cca 3 cm tlustá kamenná grilovací deska, 2. na nerezovém grilovacím roštu zasunutém do závěsného víceúrovňového držáku, svařeného rovněž z ocelových profilů a 8

9 uzpůsobeného k zavěšení do rovněž z kotloviny svařené krbové střechy nad ohništěm, 3. opékáním kuřat či jiné důbeže nebo selete na ručně otáčeném nerezovém rožni s posuvnými nastavitelnými vidlicemi. Rožeň se zavěšuje do zásuvných ocelových postranic, zasunutých do vnitřních vodících lišt krbové střechy, a to dle potřeby odstupňovaně do potřebné výšky. Otáčení rožně lze, samozřejmě, upravit na převodový pohon elektromotorem s regulátorem otáček či stupňovytým pootáčením pomocí intervalového spínání elektromagetu apod. Z výše položené rekreační plochy je na zadní straně krbového tělesa přístup k dvojitým dvířkám (vnější ozdobná z ocelového plechu a vnitřní ze železného rámu vyplněného šamotovými pláty) do kouřové komory s roštem a závěsnou tyčí, kde je možno zauzovat jakkoliv k tomu již připravené maso. Po pravé straně z předního pohledu (z nižší plochy) mezi pravou nikou a opěrnou zdí je situováno krátké kamenné schodiště, které by pro nezasvecené mohlo působit funkčně poněkud nadbytečně, neboť z jedné rekreační plochy na druhou se lze vcelku pohodlně přemisťovat po obou stranách tohoto krbového prostoru. Toto schodiště však má rovněž více funkcí: 1. estetické zvýraznění členění tohoto prostoru, 2. rychlejší a možná i snadnější a bezpečnější překonávání výškového rozdílu mezi plochami, 3. Ve zvýšené podestě před schody je pod vzhledově s okolní úpravou korespondujícím kamenným poklopem skryt v zásypu litinový poklop odpadové jímky (žumpy), zčásti situované také pod krbovým tělesem a opěrnou zítkou. Žumpa je pak odvětrávána osinkocementovou rourou o světlosti 100 mm, zabudovanou do krbového tělesa a ústící pod boční odnímatelnou kamennou stříškou po pravé straně rovněž smirkovaným, 2,2 cm tlustým žulovým plátem překlenutého ústí krbového komína. Jak je z obrázků výše patrné, za účelem optického odstínění dalších prostorů v zadním traktu bylo původní uspořádání krbového prostoru později doplněno o kamenné koryto za opěrnou zítkou se šesti vysázenými tůjemi typu zerav. Z obdobného i dalších důvodu pak bylo shora podél mohutného kamenného valu, zabezpečujícího stabilitu spodní plochy krbového prostoru, vybudováno cca 60 cm široké kamenné koryto, rovněž osázené tůjemi téhož typu. Jak je patrno z prostřeního obrázku níže, tak už ve stadiu jeho výstavby koryto bránilo sjíždění a skutálení hraček do údolí, a po dohotovení a osázení tůjemi, zejména pak po jejich vzrůstu a zesílení, plnilo bezpečnostní zábranu skutálení do údolí i držitelům hraček, jejich rodičů i jiných účastníků případného bujerého grilování či rožnění s podporou naraženého štěněte, tedy sudu. Jistý komrort tohoto prostoru dotváří ozdobný tříramenný stožár s osvětlením, vyvedená elektrická zásuvka a také vodovodní kohoutek na vodu z domácí vodárny nad sklepní studnou. Ještě malá poznámka k tomuto prostoru: Takto vysázená řada tůjí byla na jedné straně lemována mohutnou břízou, na druhé obdobným modřínem. Bříza však jako zdroj alergických 9

10 potíží zejména dětí, ale i ostatního osazenstva, musela být nedávno odstraněna. Za modřínem pak řada tůjí pokračuje ve zvýšeném kamenném korytě s krátkým molem, ukončeným trubkou, později nahoře opatřenou růžicí, složící jako držák pro klasickou bambusovou pochodeň. Důkaz viz na obrázcích níže. Takže takto upravená část tohoto prostoru skýtá možnost příjemného večerního posezení na lavičce před tůjemi u vonící louče, i když se v krbu netopí. Ve stadiu zrodu a po dokončení! Zbývá kropit zasetý trávník! Další prostory a zařízení v zadním traktu: Jako součást horní rekreační plochy navazuje prostor s pergolou přiléhající ke sklípku na skladování materiálu a náčiní pro údržbu a opravy, zahradní techniky a nářadí, hlavně však pro skladování zahradního nábytku a různých rekreačních potřeb. Tento prostor se stavbou sklípku je zcela vetknut do svahu a tvoří tak současně dostatečně mohutnou opěrnou zeď - viz obr. níže: Vedle 2,5 m vysoké opěrné zdi z neopracovaného lomového i sbíraného přírodního kamene je pod pergolou cca půl metru hluboké koryto, vyplněné dostatečně humusovitou zemí a vysázeným popínavým jerichem, uchyceným na opěrné zdi instalované osnově z pozinkovaného drátu. Zpevněná plocha pod pergolou je konstrukčně řešena tak, že na relativně mělkém základu je z růžového mramoru vytvořen rámec a jeho vnitřní pole je vydlážděno na písku položenou zámeckou dlažbou. Z téhož mramoru je na opačné straně pergoly zřízen podstavec s na něm instalovanou masivní ozdobnou železnou mříží, tvořící její 10

11 podpěru na vnějším bočním okraji. Na protějším vnitřním okraji, tedy na kamenné opětné stěně, a na sklípku je pergola uchycena na do zdi vetknutých, pro daný účel dimenzovaných železných držácích. Zpevněná plocha vedle pergoly a před vchodovými dvoukřídlými dveřmi do sklípku je pak z vnější strany ohraničena klasickými betonovými záhonovými obrubníky a vydlážděna rovněž na písku položenými červenými dlaždicemi 30 x 30 cm z lisovaného betonu. Konstrukce sklípku, jakož i rozměry spojené s výše uvedeným popisem pergoly, jsou v příloze č. 4. Poznámka: Pergola je v současné době v rekonstrukci. Původní rošt pergoly byl vyroben ze smrkového dřeva, které z nějakých důvodů - i přes pečlivou údržbu - neodolalo nepříznivému působení klimatických podmínek a má být nahrazeno konstrukcí ze dřeva borového, navíc překrytého připravenou polyamidovou střešní krytinou. V prostoru za sklípkem je vybudováno tzv. kamenné zátiší, což je v podstatě do svahu vetknutá zpevněná vodorovná plocha, ohraničená opěrnými kamennými zdmi tak, že tyto tvoří připravenou spodní stavbu pro případné pozdější zastření lehkou obloukovou střešní konstrukcí z kovových profilů a polykarbonátových desek. Jejím účelem měla být možnost na tomto před deštěm chráněném místě v sezóně ponechat připravený stůl na stolní tenis, nebo menší bazén pro děti, aniž by do něj příliš nalétávala stébla trav, padající listí, pyl a nalétající prach při strojním obdělávání sousedního pole za plotem. I bez zastřešení se jedná o užitečný rekreační prostor s krytým sprchovým koutem a dalším výklenkem pro mytí v umyvadlech (lavórech) na k tomu určeném kovovém stojanu, kde lze provozovat výše uvedené i další aktivity, ovšem bez ochrany před deštěm, tedy s nutností po jejich ukončení sportovní a jiné potřeby pro zábavu vždy sbalit a uskladnit ve sklípu. Orientačně viz obrázky níže, podrobněji v sam. příloze č. 5: 11

12 Úplně vzadu v pravém (spodním) rohu pozemku pod kamenným zátiším je prostor pro kompostování posečené trávy a jiného rostlinného odpadu, zakrytý třemi vzrostlými tůjemi a dvěma jehlany přenosných kovových přístřešků na uskladnění zásob dřeva pro zahradní krb i vnitřní vytápění chaty. Níže od betonového koryta za nižší opěrnou stěnou kamenného zátiší je také zvýšený sokl pro umístění běžně prodávaného většího umělohmotného kompostéru. Na sokl pak navazují dva kamenné schůdky a za nimi je nízký kamenný val, tvořící koryto pro živý plot. Před volně na zemi postavenými přenosnými jehlanovitými přístřešky se dřevem až k nízkému kamennému soklu s příčným zábradlím je prostor nyní využívaný pro uskladnění již přes síto přeházeného kompostu a tří plechových sudů s krátkým palivovým dřevem a dosud nevyužitým přebytečným kamenivem k výrobě dlaždic či vrchního krytí kamenných tarasů. I nyní téměř vyklizený prostor pod smrkem uprostřed mezi nízkým kamenným soklem s příčným zábradlím a zvýšeným kamenným korytem s tůjemi, za nímž je úsek oplocení ze silnostěnných (cca 2 až 2,5 cm) rákosových rohoží, uchycených v ocelovém rámu, lze využívat dle libosti, třeba i k rozšíření operativní skladovací kapacity, jak je patrno ze snímku výše. Opěrné zdi (tarasy) a valy: Celý výše popsaný prostor byl vytvořen navážkou vytěžené zeminy především při stavbě do svahu vetknutého kamenného zátiší. To bylo umožněno vybudováním vysokého, dostatečně údržného kombinovaného soklu na jižní pozemkové hranici s neprůhleným zábradlím. Snímky s pohledem ze sousedního pozemku viz níže, popis a výkresy tarasů v samostatné příloze č

13 Na stěnu kombinovaného plotového soklu, tvořícího kolmý val, v jeho spodní části (viz první obrázek výše) podél pozemkové hranice navazuje již část nízkého příhradového oplocení s jednokřídlou brankou z železných trubek a profilového železa, a také od pozemkové hranice odklánějící se mohutný kamenný val s v korytě nad ním vysázenými, již vzrostlými tůjemi, stabilizující plochu před krbem - viz snímky níže: Níže pod koncem tohoto kamenného valu zhruba od jeho zalomení se pak nachází upravená a osázená zaoblená špice, která zakončuje další mohutný kombinovaný val z lomového a sbíraného přírodního kamene. Val tvoří z lomového kamene a betonu vytvořené schodiště a příčná, proti svahu působící širší vzpěrná zídka, mezi nimiž je pak rovněž v kamenném soklu zapuštěná a dřevěným poklopem zaklopená jímka na vodu z přepadu sklepní studny v suterénu chaty i děšťové vody z předního okapu chaty, která je dále přepou - 13

14 štěna ještě do jímky z kameninové skruže pod valem, kam odtéká 200 mm rourou i voda ze záchytného koryta před vjezdem do suterénu chaty. Toto řešení se schodištěm a příčnou kamennou vzpěrou u záchytné jímky studniční a dešťové vody také podstatně zvyšuje opěrnou funkci valu. Proto je také možné řešení pokračování valu pouze ukládaním přírodního kamene spolu s naváženou zeminou z výkopů základů pro stavby a tarasy na rekreačním pozemku výše. Povrch valu je pak ještě zpevněn hustým skalníkovým porostem a skalkovými balvany. Tímto způsobem bylo umožněno uvést pozemek nad tímto valem do relativně vodorovné roviny, umožňijící na tomto místě i příležitostné parkování dvou až tří osobních automobilů ve vnitřním oploceném prostoru aniž by tažto vozidla zásadním způsobem překážela rekreačním aktivitám. Zalomená členitá, výškově i polohově odstupňovaná opěrná kamenná zeď nad chatou 14

15 Hlavním proti svahu zadržujícím a současně esteticky působícím prvkem je zalomená opěrná kamenná zeď nad chatou (viz sekvence 4 snímků výše) navazující na vysoký kamenný taras u sklípku za pergolou, a končící až u pražcové palisády takto vymezené skalky u východní (horní) pozemkové hranice. Výška jednotlivých úseků opěrné zdi se mění v souladu s žádanou terénní úpravou do smysluplných vodorovných ploch i navazujících hliněných valů u skalky a před živým plotem. Zhruba uprostřed v nejnižším místě opěrné zdi je zřízen nájezd, umožňující osobám snadno překonat výškový rozdíl, jejich vjezd a výjezd s kolečkem nebo s motorovou sekačkou apod. viz detail výše v obrazové sekvenci na snímku vpravo nahoře a boční, nejnižším úsekem opěrné zdi částečně skrytý pohled, snímek vlevo dole. Výkres viz příloha č. 7. Další kamenná, relativně nízká, u přejezdového můstku počínající a cca v jedné třetině mírně Soustava kamenných tarasů podél vnitřní hranice mezi oplocenou a neoplocenou částí rekreačního pozemku 15

16 zalomená a v ohybu pod skalkou obloukově zvýšená opěrná zídka, plní funkci soklu pod vnitřním dělícím ozdobným příhradovým plotem, v ohybu okolo mělké studny proti svahu se skalkou pak funkci zádržnou, tedy praktickou, ale současně - zejména řešením jejího zakončení i významnou funkci estetickou - viz snímky s pohledem od můstku a z pravé strany na obrázkové sekvenci výše. Tuto funkci zvýrazňuje i úprava kolem studny říčním štěrkem a celkové uspořádání tohoto prostoru, včetně řešení poklopu studničního přepadu imitací zeměkoule sítí charakteristických poledníků a rovnoběžek z ocelové kulatiny, doplněnou plechovou mapkou republiky s na ní vyznačenou lokalizací místa. Praktický význam této opěrné zídky spočívá také v tom, že podél ní je zřízeno koryto z betonových prefabrikátů na mělkém základu, kterým odtékají srážkové vody zejména při prudkém jarním tání nebo při přívalových děštích, sváděné z úžlabiny v poli nad rekreačním pozemkem krátkým kanálem pod přejezdovým můstkem do betonové vpusti u horního plotu (vše pořízeno v režii vlastníka předmětného rekreačního pozemku), a dále potrubím ústícím právě v oblouku opěrné zídky. Kamenný sokl spolu s betonovým korytem tak zabraňuje vymílání a odplavování jinak nepříliš soudržné zeminy v daném místě. Na větším snímku výše je v jeho horní části patrná rovněž nízká kamenná zítka, která však plní funkci nikoliv proti svahu zádržnou, nýbrž praktickou jako přední strana koryta pro tuto část živého plotu při horní pozemkové hranici, a současně i funkci estetickou vzhledem vizuálnímu přizpůsobení okolnímu řešení. Oáza střibrných smrků a nízkých konifer na ploše nad kolmým valem: Na listu č. 7 je stručný popis skupiny ozdobných jehličnanů při vstupu do oplocené části rekreačního pozemku přes můstek po pravé straně nad kolmým valem na ploše vytvořené navážkou zeminy, vytěžené z výkopu základů staveb a při terénních úpravách. Na obrázkové sekvenci výše je kromě dokumentárních snímků oázy z pohledu shora od chaty a odspodu od jihozápadu také náčrt kolmého valu z pohledu ze sousedního pozemku. První část navazující na můstek je vytvořena palisádou z vedle sebe navazujících železničních pražců spojenou železem profilu U 100 x 50 x 6. Další úseky jsou kombinovány z vyřazených pozinkovaných železných trubek o světlosti 2 až 3 přivařených k úhelníkům upevněným masívními vruty po stranách příčně osazených sloupků z železničních pražců. Takto upravená kolmá stěna ke zvýšení odolnosti proti bočnímu tlaku je u sloupků ocelovými táhly zajištěna přivařením ke kotevním kůlům rovněž z ocelových trubek, zatlučených ve vzdálenosti cca 2 m od stěny do 16

17 země ještě před navážkou zeminy. Poslední úsek je vytvořen obdobnou kombinací ve formě koryta pro osázení nižšími liánovitými keříky, na něž pak navazuje živý plot z tavolníkového proutí. Protože tak mezi předposledním úsekem a korytem vznikl poněkud větší, a proto pro obsluhu nebezpečný výškový odskok, je na tomto místě instalováno krátké obloukové zábradlí. Okótovaný výkres konstrukce kolmého valu i s detaily viz samostatná příloha č. 6. Skalky: Zatímco výše na levém obrázku je skalka nad mělkou studnou zobrazena poměrně krátce po jejím zrodu, z něhož je patrné její půdorysné i výškové vymezení výhradně kameny střední a velké hmotnosti z hlediska použití toliko lidské síly, na pravém snímku je skalka takto vymezena v popředí nízkou stupňovitou palisádou z krácených pražců a v pozadí z celých, různě hluboko zapuštěných pražců, pospojovaných mezi sebou kříženými železnými kramlemi, ovšem největší kameny dosahující hmotnosti několika set kilogramů musely být transportovány a usazovány do skalky nákladním autem s hydraulickou rukou. V současnosti vlivem vzrostlé zeleně, kterou dominantně tvoří asi 3 4 m vysoká korejská jedle, dva mohutné tvarově střihem průběžně upravované buxusy, a stejně tak upravovaný pás skalníků nad předním prstencem kamenů, již konstrukce skalky na levém obrázku při běžném pohledu není zcela patrná. Rovněž druhá skalka na obrázku vpravo byla v průběhu let osazována a upravována vždy poněkud jinak a nyní z důvodu přehuštění bylo množství na ní zazených rostlin do značné míry redukováno. Oplocení: Vzhledem ke členitosti pozemku, výškového i funkčního uspořádání je použito více druhů vnitřního i vnějšího oplocení. Na listu č.4 již bylo popsáno a obrázkem dokumentováno vymezení pozemkové hranice na horním rohu pozemku u příjezdové komunikace nízkým zábradlím a živým skalníkovým plotem v délce cca 12 m po horní hranici směrem k vnitřnímu oplocení, přičemž hranice s příjezdovou komunikací je pouze směrově naznačena podélným osazením nízkého zábradlí v délce cca 3 m. Od dolního rohu u komunikace až k na vysokém soklu instalovanému příhradovému oplocení na této pozemkové hranici toliko v délce cca 130 cm, tvoří hranici živý skalníkový plot s drátěnou osnovou na železných sloupcích v délce cca 18 m, který byl však pořízen úsilím vlastníka sousedního pozemku. Tento plot však na rohu u komunikace přetíná předmětný rekreační pozemek tak, že z něj odděluje cíp o ploše cca 3 m 2 a ten je tak fakticky v užívání vlastníka plotu. Podél spodní strany můstku je pak tato hranice, která v úhlu s můstkem vytváří trojúhelníkový cíp, osázena mixem vysokých zelených a červenofialových skalníkových keřů. Oplocení oddělující vstupní prostor s osikovým hájkem od vnitřního oploceného prostoru sestává z pokračujícího příhradového plotu na kamenném soklu včetně dvoukřídlé brány v šíři můstku - viz snímky plotu níže více pak v příloze č. 6 17

18 Spodní část s bránout na můstku Horní část s navazujícím dělícím živým plotem Střední část dělícího oplocení v popředí se zeměkoulí Jak je patrno v sekvenci výše z obrázku vpravo nahoře, na příhradové oplocení navazuje v délce 7,5 m do svahu až k pozemkové hranici stoupající živý plot, který je kombinací ručně vyplétané drátěné osnovy na železných sloupcích (viz náčrt) a podél ní na vnitřní straně vysázeného tavolníkového proutí. Tímto takto pokračujícím plotem je pak opatřena témeř celá horní a (z pohledu od cesty) i zadní pozemková hranice, dále pak obě strany pozemkové hranice svírající pozemkový cíp pod kombinovaným valem níže za oázou jehličnanů - viz zákres na snímku katastrální mapy na listu č.6. Plotová osnova je na horní hranici přerušena jen v délce cca 3 m, kde jej nahrazuje vysoká pražcová palisáda, a podél snížené palisády je místo tavolníkového proutí vysazen keř tzv. zlatého deště viz levý snímek na následujícím listu. Na zadní hranici je živý plot pouze v délce 8 m, zbývající část 2,25 m tvoří cemento-osinková deska. Sloupky osnovy jsou umístěny přímo na pozemkové hranici, přičemž osnovou prorůstající proutí je sestříháváno z vnější strany s přesahem cca 10 cm. Šířka živého plotu 18

19 v dobře osluněných místech (část vnitřního oplocení, celá horní hranice a hranice pod kolmým valem) se udržuje většinou v rozmezí 60 až 70 cm, v méně osluněné zbývající části cca 40 až 50 cm. Celková délka tavolníkového živého plotu činí 91 m, přičemž osnova je vypletena v polích mezi celkem 29 od sebe cca 3 3,5 m vzdálenými železnými sloupky. Uvedený sestřih živého plotu na horní hranici, aniž by byla vidět plotová osnova, je patrný níže na pravém, z uklizeného pole pořízeném snímku. Oba snímky také názorně dokládají uklidňující, vskutku rekreační výhled na letním, pěkně zeleným listím oděný živý plot v místě se zlatým deštěm, nebo na zpravidla takto zeleným listím třepotající osikový hájek na vstupu v kontrastu s modrou oblohou v pozadí, na levém snímku navíc vyzdobenou nádherným, a tedy velmi dobře esteticky působícím seskupením oblaků. Zbývající plotové úseky jsou již popsány nebo částečně popsány výše v rámci popisu kolmého valu na pozemkové hranici u oázy jehličnanů za můstkem a popisu vlastně také kolmého valu na hranici se sousedním pozemkem v zadní traktu, na který navazuje příhradová plotová konstrukce, kterou zachycuje dvojice snímků níže. Výkres jednotlivých částí tohoto zalomeného příhradového kovového oplocení, opatřený kótováním s rozměry uvedenými v centimetrech a stručným popisem konstrukce a použitých materiálů viz příloha č. 6. Popis, obrazová i výkresová dokumentace rekreační chaty, sítí a zařízení v této stati dosud nepopsaných, nebo těch, na něž zde bylo k doplnění informací na přílohy odkazováno, jsou předmětem příloh dle seznamu na následujícím listu!!! 19

20 Seznam příloh: Počet listů: 1. Základní údaje a popis chaty pro individuální rekreaci Kamenné posezení s vjezdem do podsklepení 3 3. Uspořádání prostoru okolo venkovního krbu 3 4. Do svahu vetknutý sklípek s přiléhajícími zpevněnými plochami 2 5. Kamenné zátiší doplňující snímky a výkresy 4 6. Oplocení vnitřní (dělící pozemek) a vnější včetně kolmých valů 7 7. Výkresy a náčrty doplňující popis ostatních zažízení na URP 4 8. El. přípojka, elektroinstalace, vnitřní a vnější zapojení a jištění 7 Správní, technická či jiná předepsaná dokumentace: 1. Projekt stavby schválený ve stavebním řízení: Titulní list se základními daty stavby 1 Průvodní zpráva popis stavby 3 Situace světlotisk KM se zákresem stavby a sítí 1 Lokalita světlotik dvou listů KM v měřítku 1 : Světlotisk půdorysy základu, přízemí a podkroví pás 29,7 x 105 cm Světlotisk pohledy čelní, zadní a boční, příčný řez pás 29,7 x 105 cm 2. Kolaudační rozhodnutí 1 3. Oznámení o odstranění kalaudačních nedostatků 1 Půdorysný výkres suterénu stavby v měřítku 1 : 50 1 (skutečné provedení místo prostého základu) Osvědčení o stavu komína a zaústění spotřebičů paliv 1 Výchozí zpráva o revizi elektrického zařízení (3 strany) 2 4. Rozhodnutí MMJ/OŽP povolení k čerpání podzemních vod (studna) 2 5. Rozhodnutí OÚ Velký beranov ke kácení břízy jako zdroje ohrožení 2 Vlastní výkresy, náčrty, návrhy, šablony apod. pro stavbu a zařizování URP: Jedná se o dokumentaci a pomůcky užité při zařizování chaty a při postupných 1 složka (rsp. úpravách rekreačního pozemku ke zkvalitnění rodinné i společenské rekreace soubor složek) 20