Střední průmyslová škola Praha 10 Na Třebešíně 2299 učební texty

Transkript

1 Střední průmyslová škola Praha 10 Na Třebešíně 2299 učební texty KOVÁRNA I. ročník sepsal: Ryneš Pavel

2 Bezpečnost práce v kovárně Definice bezpečnosti práce mám jistotu, že svojí prací neohrožuji sebe ani druhé pracovníky. 1. Při práci u kovářské výhně musí být pracovní oblek zapnut, rukávy musí být upnuté, je nutno používat pracovní obuv, vlasy musí být chráněny pokrývkou hlavy. 2. Trvale je třeba udržovat pořádek na pracovišti, u kovadliny smí být odloženo jen nářadí potřebné k právě prováděné operaci. 3. Je nutno chránit se před popálením horkým materiálem, výrobkem nebo nářadím. 4. Všechny výkovky musíme brát do kovářských kleští, dokud nemáme jistotu, že nevychladly. Dokončené výkovky odkládáme na určené místo. 5. Zbytky odseknutého materiálu ihned vyhledáme a pomocí kleští ochladíme a uklidíme. 6. Při ochlazování výkovků nebo nářadí pod tekoucí vodou postupujeme tak, aby nám horká voda nestékala po ruce nebo abychom nebyli zasaženi vznikající horkou párou. 7. Opatrnou manipulací s otevřeným ohněm a horkým materiálem zamezíme vzniku požáru. Při jeho eventuálním vzniku ihned vyrozumíme vyučujícího a použijeme hasící přístroj k likvidaci požáru. 8. Všechny práce v kovárně provádíme pouze se souhlasem vyučujícího

3 Paliva používaná v kovárně Ohřívání materiálu PALIVA Černé kovářské uhlí - je drobnozrnné a má velkou výhřevnost. Jeho zvláštní vlastnost spékavost - umožňuje vytvoření spečené vrstvy, která omezuje sálání tepla navenek a tím udržuje vysokou teplotu kolem ohřívaného materiálu. Kovářské uhlí nesmí obsahovat síru, která při ohřevu vniká do materiálu a způsobuje jeho lámavost. Koks - dává krátký plamen a velký žár. Není vhodný pro přerušovaný ohřev. Zapaluje se hůře než uhlí. Pro jeho čistotu se používá při ohřívání nástrojů z nástrojové oceli před kalením. Dřevěné uhlí - neobsahuje síru, ale má malou výhřevnost. Používá se pouze ve zvláštních případech (např. k ohřevu před kalením, k ohýbání nebo vyrovnání materiálu za tepla). Nelze docílit ohřátí na kovací teplotu. OHŘÍVÁNÍ MATERIÁLU Kovací teploty nejnižší přípustná kovací teplota 800 C - tmavě červená barva nejvyšší přípustná kovací teplota 1250 C - jasně žlutá barva Při ohřátí nad 1250 C dojde k přehřátí materiálu, které způsobuje jeho křehkost a lámavost, případně může dojít k tavení a přepálení oceli, kterou již nelze použít. Při kování pod 800 C může dojít k rozdrcení nebo roztřepení na konci výkovku a tím k jeho znehodnocení

4 Základní nářadí pro ruční kování Štýrská kovadlina je z lité oceli (hmotnost kg), její dráha je kalená. Stojí na dřevěném podstavci, který tlumí údery kladiva. Kladiva - jednoroční (1-3 kg) - dvouruční (5-12 kg) - křížové Kovářské kleště jsou nástroje pro uchopení, držení, otáčení a přemisťování výkovku. Čelisti musí být upraveny tak, aby kovaný materiál byl pevně stisknut, aby se nemohl zvrátit, uvolnit ani vypadnout. Uchopení výkovku je správné, když čelisti celou svou plochou přiléhají na výkovek. A o Kovářské kleště ploché (A) B o Kovářské kleště kulaté (B) C o Kovářské kleště čtyřhranné (C) o Kovářské kleště cihlové (D) D o Kovářské kleště pravoúhlé (E) E o Kovářské kleště zvláštní (F) F - 4 -

5 Prodlužování - prodlužujeme na prsou kovadliny, na rohu kovadliny nebo na dráze kovadliny Schéma prodlužování - Jednostranné - materiál prodlužujeme postupně (A) - dvoustranné - rovněž zde prodlužujeme postupně a to se soustavným otáčením o 90 (B) A B slabší materiál prodlužujeme jednoručním kladivem a to nosem nebo ploskou silnější materiál pomáhá prodlužovat pomocník dvouručním kladivem (ploskou nebo nosem) nejsilnější materiál pomáhají prodlužovat dva pomocníci dvouručními kladivy, vždy jejich ploskami a pouze na dráze kovadliny po prodlužování vyrovnáme vruby na dráze kovadliny ploskami kladiv, případně vyhladíme širokým sedlíkem - 5 -

6 Kování kruhového průřezu po prodlužování Postup ze čtvercového průřezu vykováme postupným srážením hran šestihran ze šestihranu vykováme osmihran z osmihranu vykováme kruhový průřez dokončení kruhového průřezu provedeme v zápustkách vrchní zápustka na násadě spodní zápustka do kovadliny - 6 -

7 Kování do klínu a do špice KOVÁNÍ DO KLÍNU - při kování do klínu používáme zpravidla výchozí materiál, který má průřez čtvercový, obdélníkový nebo kruhový kovaný materiál ohřejeme na kovací teplotu ohřátý konec položíme na dráhu kovadliny až k jejím prsům studený konec zvedneme do takové výše, abychom získali žádoucí tvar klínu jednoručním kladivem kováme ohřátý konec těsně u hrany kovadliny blízko prsou rozšířený materiál do stran vyrovnáme tak, že jej kováme otočený o 90, přičemž jeho studený konec srovnáme do roviny dráhy kovadliny u velkých klínů vyrovnáme hrubě vykovanou plochu širokým sedlíkem kování klínu ze čtverce kování klínu z obdélníka kování klínu z kulatiny KOVÁNÍ DO ŠPICE - výchozí materiál má stejný průřez jako při kování do klínu pracovní postup je obdobný jako u kování do klínu, ale při kování do špice otáčíme materiál o 90 delší špici vykováme tak, že nejprve vykováme krátkou špičku a tu potom dvoustranně prodloužíme do požadované délky kování špičky ze čtverce kování špičky z obdélníka kování špičky z kulatiny - 7 -

8 Pěchování - pěchování je kovářská operace při které zkracujeme délku materiálu a zároveň rozšiřujeme příčný průřez materiálu Pěchování provádíme k vytvoření příruby na konci před probíjením otvoru na konci nebo uprostřed materiálu k vytvoření závěsného oka k vytvoření hlavy šroubu nebo čepu (tvar dokončíme v hřebovce nebo v zápustkové desce) před ohýbáním do pravého úhlu Základní pravidla pro pěchování výška (h) pěchovaného materiálu maximálně 2,5 před pěchováním musíme materiál upravit do válcového tvaru zbavit hran, osazení, vyrovnat čela pěchovaného materiálu musí být rovná a kolmá k ose, aby při pěchování nedošlo k zešikmení nebo k přeložce na čele výkovku pěchovaný materiál musí být ohřátý na nejvyšší kovací teplotu, musí být prohřátý stejnoměrně v celém průřezu, aby se docílilo stejnoměrného pěchování Postup pěchování pro různé druhy materiálu krátký a tlustý materiál pěchujeme při postavení na dráhu kovadliny tenký materiál krátký i dlouhý upínáme při pěchování do svěráku dlouhý a tlustý materiál pěchujeme jednoročním kladivem při položení přes dráhu kovadliny, přičemž jeho studený konec držíme v ruce nebo jej pěchujeme údery do desky v podlaze využíváme velké hmotnosti pěchovaného materiálu pěchování krátký kus pěchování dlouhý kus pěchování využití hmotnosti - 8 -

9 Prorážení a rozšiřování - za tepla prorážíme do materiálu otvor probíjecím kladivem, který pak rozšiřujeme na žádané rozměry na vlčku, na rohu kovadliny nebo rozšiřovacím trnem Probíjecí kladiva - kruhové - čtvercové - obdélníkové - oválné Postup při prorážení přitloukacím kladivem zarazíme probíjecí kladivo asi do 1/4 tloušťky materiálu u tlustých materiálů nasypeme do otvoru rozdrcené uhlí nebo koks a prorazíme otvor do 3/4 tloušťky materiálu materiál otočíme o 180, položíme na podložku a otvor úplně prorazíme z proraženého materiálu vypadne do podložky tzv. brok postup při prorážení kalibrování proraženého rozšiřování otvoru na kuželi rozšiřování otvoru na rohu kovadliny rozšiřování otvoru na vlčku kalibrování proraženého otvoru rozšiřovací trn - 9 -

10 Sekání - sekáním rozdělujeme materiál či polotovar na více částí - sekáním materiál upravujeme k dalšímu zpracování Sekání za studena tyč položíme na utínku nebo dráhu kovadliny sekáč na násadě na studený materiál kladivo nebo sekáč zasekneme asi do 1/4 tloušťky materiálu zaseknutí opakujeme ze všech stran zbytek nedoseknutého materiálu přelomíme Sekání za tepla sekáč na násadě na teplý materiál zahřátý materiál položíme na utínku nebo na dráhu kovadliny kladivo nebo sekáč zasekneme do materiálu sekáme ze dvou protilehlých stran v celém průřezu materiálu dosekávání na dráze kovadliny provádíme na podložce z měkké oceli vznikne-li na čele materiálu otřep musíme jej odseknout, aby při dalším kování nevznikla na výkovku přeložka otřep a přeložka po sekání sekání na utínce sekání sekáčem na utínce sekání sekáčem za studena