Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné RÉTORIKA. Distanční studijní opora. Mgr. Veronika Vydrová.

Transkript

1 Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné RÉTORIKA Distanční studijní opora Mgr. Veronika Vydrová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/ ) Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT)

2 Obor: Klíčová slova: Anotace: Rétorika, jazykověda. Rétorika, stylistika, odborný styl, projev, komunikace, jazyk, mluvčí, posluchač. Studijní opora předkládá vybrané poznatky současné rétoriky, které jsou využitelné pro profesní praxi vědecko-pedagogických pracovníků vysokých škol. Hlavním tématem opory je tzv. vysokoškolská rétorika, která je vymezena jako průnik stylu rétorického a mluvené podoby stylu odborného. Text slouží jako základní studijní materiál stejnojmenného kurzu. Zprostředkovává jak vybrané poučky teoretické, tak se zaměřuje též na stránku praktickou. Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Autor: Mgr. Veronika Vydrová Lektoři: Mgr. Veronika Vydrová ISBN

3 OBSAH 1 RÉTORIKA VE VYSOKOŠKOLSKÉM PROSTŘEDÍ Rétorika a rétorický styl Odborný styl Vysokoškolská rétorika a její charakteristické znaky Proč se (vysokoškolskou) rétorikou zabývat? Rétorika mezi vědami Konkrétní útvary vysokoškolské rétoriky OSOBNOST V RÉTORICKÉ KOMUNIKACI Žádoucí osobnostní rysy, schopnosti a dovednosti řečníka Pozitivní pohled na sebe sama, zdravé sebevědomí Sebeovládání Elokuční zběhlost řečníka Pozitivní vztah a vstřícný přístup k druhým lidem Nežádoucí rysy a vady řečníkovy osobnosti Princip sebenaplňujícího se proroctví Role řečníka v rétorické komunikaci Dominance řečníka Typologie řečníků Typologie řečníků podle temperamentu Typologie řečníků podle rétorických žánrů Typologie řečníků podle hodnocení jejich řečnického výkonu PROJEV OD A DO Z Fáze projevu podle klasické rétoriky Fáze přípravná před projevem Příprava řečníka Příprava projevu s ohledem na posluchače Příprava obsahu a formy projevu Příprava prostředí a pomůcek Příprava na neočekávané události Fáze realizační v průběhu projevu První dojem a získání důvěry posluchačů Interakce s posluchači Tréma a její zvládání Práce s předlohou a poznámkami Práce s prezentační technikou, zejména s dataprojektorem Fáze hodnotící po projevu Sebereflexe a hodnocení projevu mluvčím Využívání zpětné vazby po projevu JAZYKOVÁ STRÁNKA PROJEVU Spisovnost Základní české jazykové příručky Tři základní jazykové operace Slovní zásoba řečníka Repertoár a výběr slov Termíny Cizí slova a citátové výrazy

4 4.5.3 Synonyma Zrádná slova Slova a slovní spojení se zvláštní funkcí Větná stavba a kompozice projevu Slovosled a větosled Slovesné a jmenné vyjadřování Nejčastější syntaktické nedostatky řečnických textů ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY PROJEVU Větná intonace Frázování řeči, pauzy Větný přízvuk a větný důraz Mluvní tempo Síla a barva hlasu Shrnutí a doporučení Dikce NEVERBÁLNÍ STRÁNKA PROJEVU Vztah verbální a neverbální komunikace Typy neverbálních signálů Jednotlivé druhy neverbální komunikace Mimika a úsměv Pohledy Gestika Kinezika Posturika Proxemika Haptika Chronemika Neurovegetativní reakce Rekvizitové prostředky Celkový vzhled a image, činnostní komunikace

5 ÚVODEM Předkládaná studijní opora vznikla v rámci projektu Rozvoj kompetencí managementu a pracovníků VŠ MSK (s podporou ICT). Slouží jako základní studijní materiál stejnojmenného kurzu. Máme naději, že tento základ bude dále rozvíjen při osobním či virtuálním setkávání autorky opory s účastníky kurzu. Ve studijní opoře předkládáme vybrané teoretické a praktické poznatky z oblasti komunikace a rétoriky, přičemž jsme se při tvorbě textu snažili tyto poznatky zaměřit co nejvíce na potřeby a požadavky pracovníků vysokých škol (zejména pracovníků vědecko- -pedagogických). Cílem opory je pomoci akademickým pracovníkům vysokých škol zlepšit jejich komunikační kompetence, a to především v životě profesním. Z mnohých komunikačních situací, do kterých se pracovníci vysokých škol při výkonu své profese dostávají, jsme se zaměřili zejména na projevy veřejné a monologické. Tento typ komunikátu je využitelný v obou hlavních oblastech práce vysokoškolských pracovníků v oblasti odborné, vědecké (kde se uplatňuje např. v podobě příspěvků na konferencích) i v oblasti pedagogické, výukové (zaměřujeme se zejména na výuku přednáškového typu). Předpokládáme, že účastníci kurzu budou převážně nelingvisté, proto ve výkladu začínáme tzv. od Adama a zprostředkováváme základní poznatky rétoriky a odborné stylistiky. Současně jsme považovali za zbytečné tvořit znovu, co už bylo dobře napsáno dříve, proto často přímo i nepřímo odkazujeme na vybranou sekundární literaturu. Přitom jsme se snažili integrovat různé lingvistické poznatky a aplikovat je na specifické prostředí vysokých škol. Při tvorbě textu jsme samozřejmě čerpali také z vlastní pedagogické i odborné praxe. Zvolili jsme poměrně jasný způsob odlišení našeho vlastního textu od textů autorů jiných pokud citaci uvádíme beze změny, ohraničujeme ji z obou stran uvozovkami a za citovanou pasáží uvádíme v závorce ve zkratce zdroj a stranu. Je-li určitá část citovaného textu vypuštěna, je to naznačeno standardně třemi tečkami v závorkách. Pro zjednodušení textu v některých případech vypouštíme odkaz na citovaný zdroj v úvodu k citaci a ponecháváme jen uvozovky a odkaz za citací. Určité části textu opory jsou přímo výtahem z textu sekundárního, většinou s určitým dodatkovým komentářem autorky, v těchto případech na zdrojový text upozorňujeme v poznámce a v samotném textu pak již uvozovky odlišující citovaný text a odkaz na zdroj v závorce za sdělením zpravidla vypouštíme. Na závěr úvodu si dovolím jednu osobní poznámku. Musím přiznat, že je pro mě vždy velmi těžké prohlásit za hotový text jakékoli studijní opory, kterou tvořím. U tohoto textu vzhledem k elitní cílové skupině to platí o to více. Jakýkoli text vždy opouštím s vědomím, že by bylo možné na něm pracovat ještě minimálně rok. Nicméně současně je mi jasné, že z roku by se postupně staly dva, tři, čtyři a naprosto dokonalý by text nebyl pravděpodobně nikdy (minimálně proto, že by mezitím už zastaral). U textů distančních studijních opor se často utěšuji tím, že je možné je kdykoli poměrně snadno a rychle přepracovat či doplnit. Berte to také jako výzvu pro Vás samé a v případě jakýchkoli připomínek či postřehů k textu mě neváhejte kontaktovat přes veronika.vydrova@gmail.com. Přeji Vám (a vlastně také sobě), aby pro Vás byl čas strávený studiem této opory v maximální míře efektivní a obohacující. Současně se těším jak na osobní setkání při prezenční výuce, tak na další způsoby vzájemné interakce zprostředkované elektronicky v prostředí aplikace Moodle. Veronika Vydrová 5

6 RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY Studijní opora se zaměřuje na tzv. vysokoškolskou rétoriku tedy na veřejnou, převážně monologickou komunikaci vědecko-pedagogických pracovníků vysokých škol. Soustředíme se na teoretické, ale i praktické poznatky využitelné zejména ve dvou hlavních komunikačních situacích jednak při odborných, vědeckých projevech v rámci vědeckých konferencí, jednak při předávání odborných poznatků studentům ve výukovém procesu. První kapitola je obecným úvodem do probírané problematiky charakterizuje zejména rétoriku a mluvenou podobu odborného stylu, které jsou pro vysokoškolskou rétoriku dvěma stěžejními prameny, z nichž čerpá své poznatky. Kapitola nastiňuje pozici rétoriky mezi ostatními vědami a stručně charakterizuje typické komunikáty vysokoškolské rétoriky. Nezbytnou součástí kapitoly je motivační část, v níž uvádíme několik důvodů, proč je dobré věnovat studiu rétoriky čas a energii. Druhá kapitola se zaměřuje na subjekt vysokoškolské rétoriky na osobnost mluvčího. Popisuje vybrané žádoucí rysy jeho osobnosti, ve zkratce připomíná též určité rysy nežádoucí. Předkládá tři vybrané typologie osobnosti a prakticky využitelné informace o roli řečníka v komunikaci. Třetí kapitola zahrnuje vybrané informace o projevu, přičemž popisuje jednotlivé aktivity s přihlédnutím k době, kdy se jim řečník věnuje, tedy ve fázi přípravné, realizační a hodnotící. Kapitola zprostředkovává mnohé praktické rady a tipy. Poslední tři kapitoly jsou zaměřeny na tři typy prostředků, které jsou u mluvených komunikátů stěžejními prvky výstavby a následně i působení na posluchače. Jedná se o prostředky jazykové (verbální) čtvrtá kapitola, zvukové (prozodické či suprasegmentální) pátá kapitola, a mimojazykové (neverbální) šestá kapitola. Nedílnou součástí studijní opory jsou různé interaktivní výukové prvky, které čtenářům umožňují aktivní zapojení či aplikaci vybraných poznatků v praxi. 6