Č E ŠT I NA A RUŠT I NA V KONTAKTU

Transkript

1 Č E ŠT I NA A RUŠT I NA V KONTAKTU Metody a výsledky terénního výzkumu nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí Hana Gladkova a kol. filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 VARIA V

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Gladkova, Hana Čeština a ruština v kontaktu : metody a výsledky terénního výzkumu nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí / Hana Gladkova a kol. Vydání první. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, stran. (Varia ; 52. svazek) Ruské resumé ISBN * * * * * 81 1 * (437.3) imigranti Česko jazyková akvizice čeština ruština jazykový kontakt lingvistika metodologie čeština jako cizí jazyk kolektivní monografie 81 Lingvistika. Jazyky [11] Publikace vznikla v rámci projektu GAČR P406/12/J010 Nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí ve srovnání s německým a je vydávána za finanční podpory Grantové agentury České republiky. Recenzovaly doc. PhDr. Eva Hájková, Dr., CSc. Mgr. Svatava Škodová, Ph.D. Hana Gladkova, Jiří Hasil, Darina Ivanovová, Jana Macurová, Kateřina Romaševská, Veronika Stranz-Nikitina, Aleksandr Sukhanek, Evgenia Ulyankina, Jitka Veroňková, 2016 Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2016 Za obsah a jazykovou správnost odpovídají autoři Všechna práva vyhrazena ISBN (print) ISBN (online : pdf)

3 Obsah Úvod 7 Popis ruskojazyčné komunity v České republice [Aleksandr Sukhanek] 11 Korelace vybraných sociologických parametrů ruskojazyčných mluvčích češtiny a osvojování češtiny jako druhého jazyka (statistické výstupy) [Evgenia Ulyankina] 35 Komunikace ruskojazyčných mluvčích češtiny v sociálních sítích [Jana Macurová] 53 Posuzování zvukové stránky řeči ruskojazyčných cizinců rodilými posluchači češtiny [Kateřina Romaševská, Jitka Veroňková] 59 Popis a zhodnocení výsledků C-testů [Veronika Stranz-Nikitina] 84 Mluvený projev ruskojazyčných mluvčích češtiny: hodnocení rodilými mluvčími vs. sebehodnocení respondentů [Jana Macurová] 106 Popis a zhodnocení výsledků testů obecné češtiny u ruskojazyčných mluvčích češtiny [Hana Gladkova] 126 Aplikace závěrů výzkumu v pedagogické praxi [Darina Ivanovová, Jiří Hasil] 144 O autorech 153 Resumé 156 Резюме 158

4

5 Úvod V dnešní multikulturní společnosti je zvlášť důležité porozumět vztahům mezi majoritní populací a minoritními etnickými skupinami. Jaké jsou zásady bezproblémového soužití? Jak bychom se měli chovat, abychom předešli konfliktům a nepříjemným situacím? Tyto otázky vyvstávají stále naléhavěji a odpovědi na ně nejsou zatím uspokojivé. Jistě není třeba polemizovat nad tím, že pro zachování dobrých vztahů mezi domácím obyvatelstvem a přistěhovalci je zapotřebí snaha z obou stran. Majoritní společnost by měla překonat předsudky a strach z cizího, naučit se soužití s lidmi z mnoha různých kultur, a naopak minoritní skupiny by se měly aspoň částečně přizpůsobit poměrům a zvyklostem hostitelské země. Problematika integrace cizojazyčných komunit do majoritní společnosti je důležitým a aktuálním tématem pro celou Evropu, Českou republiku nevyjímaje. Ačkoli Česká republika nepatří mezi země s velkým počtem přistěhovalců, stala se domovem pro tisíce lidí z různých koutů světa. Jednou z nejpočetnějších minoritních skupin v ČR je nepochybně ruskojazyčná komunita. Je specifická tím, že je tvořena nejen příslušníky ruského etnika, ale i dalšími migranty ze zemí bývalého Sovětského svazu. V českém prostředí má imigrace z východní Evropy dlouhou tradici. Jen v posledních desetiletích zažila Česká republika několik migračních vln ze zmíněného regionu, které přinesly do života společnosti mnoho změn. Nakolik úspěšně zvládla Česká republika integraci ruskojazyčných přistěhovalců? Jaký je postoj majoritní společnosti k této jazykové komunitě? Jak nabývají rusky mluvící imigranti cílový jazyk? Žádná ze studií věnovaných popisu této početné minoritní skupiny, a že jich je mnoho, zatím zcela vyčerpávající odpověď na tyto otázky nedala. Integrace je komplexní proces, který zahrnuje různé aspekty. Za klíčový z nich považujeme znalost jazyka hostitelské země. Souvisí to s řadou funkcí, které jazyk plní v procesu umožňujícím cizincům postupně se začlenit do nového prostředí. Jazyk je především prostředkem dorozumívání, hlavním nástrojem mezilidské komunikace. Zároveň je symbolickým základem kultury, neboť skrze něj poznáváme a osvojujeme si hodnoty a normy dané společnosti. Úroveň znalosti jazyka majoritní populace je primárním indikátorem pro hodnocení míry integrace přistěhovalců. Právě proto se předkládaná publikace z velké části zaměřuje na oblast jazyka, konkrétně na popis jazykového chování ruskojazyčných mluvčích v českém prostředí. úvod 7

6 Monografie Čeština a ruština v kontaktu. Metody a výsledky terénního výzkumu nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí je jedním z výstupů bilaterálního výzkumného projektu podpořeného vědeckými agenturami Německa a České republiky 1. Projekt se zabýval pozorováním a výzkumem řečového chování ruskojazyčných imigrantů, kteří žijí na území České republiky a Německa a tvoří tam jednu z nejpočetnějších menšin 2. V projektu byl poprvé komplexně bibliograficky zmapován porovnávací výzkum češtiny a ruštiny s důrazem na výstupy publikované po r. 1945, jenž se stal jedním z teoretických východisek projektu 3. Ve věku elektronických zdrojů považujeme za velmi důležité, aby se tato informace dostala k odborné veřejnosti i ve formě elektronické databáze 4. Monografie představuje ty části výzkumu, které nenesly srovnávací charakter s částí německou a které z hlediska české jazykovědy mohou být přínosné z hlediska metodologického, neboť inovativnost projektu spočívala právě v tom, že jsme použili metod, které se v české slavistice dosud nepoužívaly. Snaží se podat ucelenější obraz o řečovém chování a o metodách jeho výzkumu v ruskojazyčné menšině v ČR a zabývá se jednak podrobným sociolingvistickým popisem komunity, jednak tím, jakými metodami jsme výzkum řečového chování ruskojazyčných mluvčích prováděli a k jakým výsledkům jsme ohledně nabývání cílového jazyka v českém jazykovém prostředí dospěli. Pozornost se věnuje povaze a typologii chyb, které se vyskytují v jazykových projevech ruskojazyčných příslušníků na různých jazykových rovinách, problematice cizího akcentu v jejich mluvených projevech a užívání spisovné a obecné češtiny. Zjištěné jazykové kompetence jsou dále popisovány ve vztahu se sociodemografickými faktory a dalšími parametry, které ukazují míru integrace sledované skupiny do majoritní společnosti. Předmětem zájmu autorů je rovněž oblast výuky češtiny jako cizího jazyka, neboť úspěšné začlenění se do nového prostředí je podmíněno právě zvládnutím češtiny. Předkládaná monografie je určena především českým čtenářům a soustřeďuje se na prvky, které byly v projektu zejména pro české prostředí 1 DFG BE 1160/8-1 The second language acquisition of Russian native speakers in German vs. Czech language environments ( ) a GAČR P406/12/J010 Nabývání druhého jazyka u rodilých mluvčích ruštiny v českém prostředí ve srovnání s německým ( ). 2 Srov. základní výstupy Besters-Dilger, J. & Gladkova, H. (eds) Second Language Acquisition in Complex Linguistic Environments. Russian native speakers acquiring standard and non- -standard varieties of German and Czech. Frankfurt am Main: Peter Lang GmbH. a Besters- -Dilger, J. & Gladkova, G. (eds) Usvojenije vtorogo jazyka v složnom jazykovom okruženii literaturnyje i neliteraturnyje raznovidnosti nemeckogo i češskogo jazykov. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. 3 Gladkova, G. a kol Bibliografija po sopostavitel nomu izučeniju russkogo i češskogo jazykov. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy čeština a ruština v kontaktu

7 a českou lingvistiku inovativní z hlediska postupů a metodologie. Asi nejvýraznějším inovativním rysem byl důraz na zkoumání mluveného jazyka pro posouzení charakteristik akvizice češtiny jako L2 u ruskojazyčných mluvčích s cílem zkoumat, jak se tito bilingválové vyrovnávají s českou diglosní situací. Dosavadní výzkumy ruskojazyčné komunity v ČR se zaměřovaly na sociální aspekty, doposud však nikdy na řečové chování. V rámci projektu bylo dosaženo zcela nových poznatků v oblasti akvizice češtiny ruskojazyčnými mluvčími na základě rozsáhlého terénního výzkumu (86 respondentů, z nich 72 přijato pro výzkum). Podobně široký terénní výzkum nebyl doposud pro češtinu jako L2 realizován u žádné jinojazyčné komunity (nemáme zde na mysli jen sestavování korpusů). Dalším inovativním aspektem je způsob hodnocení materiálu nejen metodou analýzy jazykových chyb (jejich počet, povaha a salientnost), nýbrž porovnáním chybovosti mluveného projevu s výsledky experimentálních metod zkoumání kompetence ruskojazyčných bilingválů v českém prostředí a posouzením kompetence v L2 a užívání L2 statistickými metodami ve vztahu k jejich sociálnímu profilu (zejména věk přistěhování, délka pobytu, míra používání češtiny v běžném životě atd.). Inovativní je dále především vypracování a užití C-testu. Tento druh testů byl původně vyvinut pro zjišťování kompetence mluvčích v německém a anglickém jazyce, ale záhy získal popularitu i v rámci jiných evropských a mimoevropských jazyků. Český jazykový prostor, na rozdíl například od německy mluvících zemí, se nemůže pochlubit existencí souboru certifikovaných C-testů. Pro potřeby projektu byl vytvořen speciální C-test zaměřený na rusky mluvící cizince pobývající na území ČR. Rozmanité způsoby využití C-testu při zpracování výsledků byly velkým přínosem pro náš výzkum, ale také výzvou do budoucna pro tvorbu dalších C-testů zaměřených na český jazyk. Také další experimentální metody nesly některé rysy inovativnosti, ať již jde o zpracování gramatického testu on-line formou či o postojový test obecné češtiny vypracovaný opět speciálně pro rusky mluvící cizince pobývající na území ČR. Cílem publikace je zpřístupnit zajímavá data získaná v rámci výzkumu ruskojazyčné komunity a přispět k rozšíření povědomí majoritní společnosti o skupině ruskojazyčných přistěhovalců. Kniha je určena zejména odborníkům v oblasti jazykovědy a vzdělávání, může však posloužit i jako zdroj poučení zájemcům z řad širší veřejnosti. úvod 9