PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES

Transkript

1 Veřejná politika a prognostika PPF PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES PROBLÉMY MALÝCH OBCÍ 2010 Vít Skála Veřejná politika a prognostika PPF V u Fakulta sociálních věd UK / Faculty of Social Sciences, Charles University Filozofická fakulta UK / Faculty of Arts, Charles University

2 Problémy malých obcí 2 Vít Skála Text prošel recenzním řízením. Recenzovali: Doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D. (FSV UK Praha) Dr. Věra Trnková (Česká zemědělská univerzita) Pracovní sešit vznikl v rámci výzkumného záměru MSM Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika. Copyright Vít Skála 2010 ISSN

3 Problémy malých obcí 3 Vít Skála Problémy malých obcí VÍT SKÁLA, FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD UNIVERZITY KARLOVY Abstract The results of quantitative research will be introduced in this article. There were 509 leaders of municipalities (mostly mayors, vice mayors) taking part in this research during III IV/09. The results present some new views of the problems of municipalities. What kind of problems seem to be more serious than others? What institution could offer a more significant help and what institution is less helpful in the interaction with municipalities? What is the weakest point that the mayors can determine? Who is voluntarily working for rural development? The research conducted gave clear answers to these as well as some others questions. The methodic framework used will be introduced at the beginning of the article, with the results developed through the SPSS software using graphs and tables coming next and the conclusion and discussion about other steps closing the article. Keywords: countryside, social capital, small municipalities problems, public policy KONTAKT NA AUTORA Mgr. Ing. Vít Skála je absolventem Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (1994) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (2009), kde v současné době studuje v rámci doktorského studia (Ph.D.). Má bohaté vlastní zkušenosti s problematikou venkova: zastupitel obce Senožaty ( ), poradce a konzultant při zakládání místních akčních skupin ( ), místopředseda MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka ( ), zástupce Národní sítě MAS za kraj Vysočina ( ). V současné době kromě studia a plnění úkolů na katedře Veřejné a sociální politiky FSV UK vede oddělení evropských fondů v poradenské společnosti VALUE ADDED, a. s., a působí jako manažer několika projektů podpořených z grantů EU. skala@ptl.cz.

4 Problémy malých obcí 4 Vít Skála Problémy malých obcí 1. ÚVOD 1.1 Předmět článku Tento článek přináší nové poznatky o vnímání stávajícího stavu venkovských obcí mezi vedoucími představiteli těchto obcí, převážně mezi starosty. V článku jsou popsány postoje, představy a očekávání těchto osob, které jsou klíčové při uplatňování (implementaci) jakýchkoliv politik v oblasti venkova. V tomto kontextu je v rámci článku poukázáno na nejpalčivější problémy malých obcí, jsou zmíněny instituce, které mohou při řešení problémů nejvíce napomoci, je proveden stručný náhled do potencionálního sociálního kapitálu těchto obcí. V rámci závěrečné diskuse jsou nastíněny cesty, kterými by se mohl ubírat vývoj dalšího bádání a politik v oblasti venkova. Článek vychází především z kvantitativního šetření provedeného autorem článku v březnu až dubnu 2009 mezi 509 vedoucími představiteli těchto obcí, při formulaci závěrů a v rámci diskuse je též využito poznatků z autorova kvalitativního šetření realizovaného formou hloubkových rozhovorů se 17 klíčovými aktéry během listopadu a prosince Vymezení venkova Definicí venkova se zabývá řada autorů a na toto téma byla publikována řada různých článků. [Např. ŠKRABAL 2006 uvádí]: Existuje řada různých definic venkova, kritérií a pohledů lišících se dle účelu, pro který je daná definice využívána. Odlišně definují venkov geografové, krajináři, statistici, urbanisté i sociologové a další odborníci. [Dále např.: BLATECKÁ 2006; ČSÚ 2008; MAŘÍKOVÁ 2005; PERLÍN 2008; OECD 2009; Velký sociologický slovník 1996; ZDENĚK 2005.] Definice venkova není předmětem tohoto článku, a proto nezmiňuji různé definice, hlediska či přístupy k definování venkova. Navíc, i přes existenci poměrně rozsáhlých publikovaných prací na toto téma, jednoznačná, odbornou veřejností všeobecně přijímaná definice venkova dosud nebyla vytvořena.

5 Problémy malých obcí 5 Vít Skála Pro účely tohoto článku a interpretaci výsledků z realizovaného průzkumu postačí konstatování, že jsem se zaměřil na obce o velikosti do 2000 obyvatel, což je velikost, která dle naprosté většiny různých definic venkova spadá do kategorie venkova. (Ve většině definic venkova se objevuje hledisko velikostní kategorie, které osciluje okolo hodnoty 2000 obyvatel.) V textu tohoto článku nazývám obce této velikosti též malé obce. V roce 2001 bylo v České republice [dle údajů ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU 2009b] 6258 samosprávných obcí, z toho 5634 obcí patřilo do velikostní kategorie s méně než 2000 obyvatel, tj. 90 % z celkového počtu. Celkem v těchto obcích v roce 2001 žilo obyvatel a jedná se tak o 26 % obyvatel ČR, kterých se problematika tohoto článku nějakým způsobem dotýká. 1.3 Stávající znalost problematiky Většina autorů se shoduje v otázce základních problémů malých obcí. Např.: [DENÍK 2003] uvádí tyto hlavní problémy malých obcí: postupné stárnutí obyvatelstva, rychlejší než u celkové populace, úbytek schopností poskytovat služby obecně i služby na určité úrovni, rostoucí převaha obytné a rekreační funkce nad funkcemi ekonomickými a obslužnými, rychlý úbytek pracovních míst a následné zvyšování vyjížďky obyvatel za prací, rostoucí závislost na mikroregionálních a regionálních střediscích, malá diverzifikace pracovních míst, nízké příjmy a vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti, omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání, snižování úrovně dopravní obslužnosti veřejnou dopravou, obecný nedostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí a rozvojových záměrů, ztížené podmínky pro výkon státní správy a samosprávy, omezená soběstačnost v plnění potřebného rozsahu uložených funkcí. [MAJEROVÁ 2006] na základě šetření mezi obyvateli venkovských obcí uvádí, že nejvíce by rozvoji obcí pomohlo: zlepšení dopravní dostupnosti, podpora podnikání, výstavba nového bydlení. Další autoři si všímají i jiných aspektů. Např. [POTŮČEK 2001] zmiňuje velikostní kategorii obcí do 1000 obyvatel jako významný prvek vypovídající o roztříštěnosti obecní soustavy v ČR, což komplikuje efektivní vládnutí. [SVOBODA 2008] pak sleduje problémy, se kterými se musejí potýkat malí a střední podnikatelé (MSP) na venkově: přílišná byrokracie spojená s podnikáním, příliš vysoké daně a odvody státu, nedostatečná základní i technická infrastruktura, velký tlak obchodních řetězců, nedostatečná kupní síla na venkově, nedostatek kvalifikovaných lidí, nedostatečná nabídka pracovních příležitostí, skeptický postoj k úvěrovému podnikání, malá informovanost o dotačních programech pro podnikatele.

6 Problémy malých obcí 6 Vít Skála Ohledně politik řešících problémy venkova existuje ještě větší názorová roztříštěnost než v otázce definice venkova. Např.: [FIALA 2005] tvrdí, že česká komunální politika nemá jednu jedinou tvář, ale má tváří i více než šest tisíc, tj. co obec, to vlastní politika. V rámci vlastního šetření jsem se snažil na tyto poznatky navázat a přinést podrobnější pohled na jednotlivé dílčí aspekty problematiky. 2. METODIKA VÝZKUMU Realizovaný kvantitativní výzkum byl uskutečněn formou on-line dotazníku vyplňovaného prostřednictvím internetu v období březen duben 2009 vzorkem 509 vedoucích představitelů obcí do 2000 obyvatel. Dotazník obsahoval 20 otázek, jejichž skladba a znění vycházely z výsledků předchozího kvalitativního šetření, uskutečněného v období listopad prosinec 2008 prostřednictvím individuálních hloubkových rozhovorů se 17 odborníky na problematiku venkova (představitelé státní správy, samosprávy, venkovských nevládních neziskových organizací (NNO), vědečtí pracovníci, poradci a konzultanti). Odpovědi je pak možné rozdělit do tří oblastí, které spolu volně souvisí: problémy obcí, institucionální pomoc, potenciální sociální kapitál. Otázky v rámci on-line dotazování starostů malých obcí byly koncipovány jako uzavřené, s výběrem jedné nebo více možných odpovědí z předem připraveného seznamu. V omezených případech byla dána respondentům možnost volně koncipovat vlastní názor vedle předem připraveného seznamu možných odpovědí. Této možnosti respondenti využívali pro větší konkretizaci svých odpovědí, které bylo možné zařadit i do některé z předem nabídnutých odpovědí. 2.1 Výběrový soubor Výzkum byl zaměřen na obce s maximálně 2000 obyvateli. Těchto obcí je dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z roku 2001 v České republice Při realizaci výzkumu byla využita data z databáze Albertina, která obsahuje 5565 obcí o velikosti do 2000 obyvatel. Výběrový soubor byl vytvořen metodou náhodného výběru a to tak, že 5565 dostupných adres bylo seřazeno dle kraje, okresu a příslušné obce s rozšířenou působností (ORP). Z takto upraveného seznamu byl následně vybrán každý pátý záznam, čímž byla získána skupina 1113 obcí, která rovnoměrně reprezentativně pokrývá celou ČR. Jedná se o 20 % obcí z celkové základní populace. Starostům těchto obcí byl následně rozeslán e mail s odkazem na on-line stránku s dotazníkem a žádostí o vyplnění. Tento byl doručen do ových schránek, tj. 18,83 % základní populace. 65 mailů nebylo doručeno převážně z důvodu nefunkční ové adresy, přeplněné ové schránky nebo chyby poštovního serveru. byl adresován vždy na starostu obce s akcentovanou žádostí, aby dotazník vyplňoval skutečně přímo starosta. Po 14 dnech od rozeslání prvního mailu by-

7 Problémy malých obcí 7 Vít Skála la těm obcím, které dotazník v daném čase nevyplnily, rozeslána připomínka k vyplnění dotazníku. Do týdne po této připomínce byla stanovená minimální hranice počtu vyplněných dotazníků (400) překročena a sběr dat tak byl počátkem dubna ukončen. Hranice minimálně 400 dotazníků byla stanovena na základě odvozených statistických metod pro základní soubor o velikosti 5,5 tis. záznamů jako velikost vzorku, která umožňuje statistické vyhodnocení zaručující maximálně 5 % chybu pro 95 % spolehlivost výsledků. 2.2 Průběh šetření První byl rozeslán , dne byl rozeslán dodatek 163 mailů, které v první vlně chyběly nebo se vrátily jako nedoručitelné byla rozeslána připomínka na adresy obcí, které do té doby, dle záznamů, dotazník nevyplnily. Je zřejmé, že většina respondentů reaguje v prvních dvou až třech dnech po obdržení výzvy. V dalších dnech dochází k výraznému poklesu v počtu vyplňování dotazníků a respondenti na výzvu postupně zapomínají. Průběh vyplňování dotazníků je patrný z následujícího grafu (viz obr. 1). Obr. 1. Průběh vyplňování dotazníků Průběh vyplňování dotazníků Počet vyplněných dotazníků Datum 2.3 Použitý software Pro dotazování a shromažďování odpovědí bylo použito volně dostupné on-line aplikace MySurvs.com ( Pro hromadné rozesílání ů bylo využito freewarové verze aplikace SendBlaster ( Výsledky průzkumu byly průběžně ukládány do xls souborů v rámci systému MySurvs.com. Po ukončení průzkumu bylo provedeno kódování odpovědí a jejich převedení do formátu.sav pro zpracování v programu SPSS (Statistical Package for Social Sciences) 10.0, ve kterém byla získaná data následně vyhodnocena.

8 Problémy malých obcí 8 Vít Skála 2.4 Reprezentativita odpovědí Z oslovených obcí bylo vyplněno 509 dotazníků, tj. 48,57 % z výběrového souboru a 9,15 % ze základní populace. Z obcí, které byly vybrány formou reprezentativního náhodného výběru, se tak podařilo získat odpovědi z cca každé druhé obce, což je z pohledu návratnosti dotazníků při této formě oslovování nadprůměrné číslo, ze statistického pohledu však tento částečný samovýběr respondentů vnáší do výsledků mírné zkreslení. O jak velké zkreslení se jedná, zjistíme při podrobnější analýze odpověděvších obcí. Za tímto účelem musel každý respondent před zahájením vyplňování dotazníku uvést název obce, za kterou dotazník vyplňuje. V základním souboru je 88,03 % obcí do 999 obyvatel, zbytek jsou obce o velikost obyvatel. Ve vyhodnocovaných odpovědích je 86,36 % obcí do 999 obyvatel, zbytek jsou obce o velikosti obyvatel. Rozdíl je tedy pouze 1,67 % ve prospěch větších obcí. I regionálně jsou odpovědi rovnoměrné. Na základě náhodného výběru (každá 5. obec dané velikostní kategorie v okresu) bylo vybráno v průměru 7 18 obcí z celkem 74 okresů. V odpovědích se vyskytuje v průměru 4 7 odpovědí z celkem 74 okresů, tedy cca 50 %, což odpovídá poměru vyplněných dotazníků. I okresy, kde bylo ve vybraném vzorku zastoupeno méně než 6 obcí, byly v odpovědích zachyceny a jsou tak zaznamenány všechny regionální disparity. Okres Jeseník (3 obce ve vzorku, 1 odpověď), okres Teplice (5 obcí ve vzorku, 3 odpovědi), okres Karviná (1 obec ve vzorku, 1 odpověď). Můžeme tak konstatovat, že výsledky šetření věrohodně popisují mínění minimálně poloviny čelných představitelů malých obcí v ČR. 3. VÝSLEDKY VÝZKUMU 3.1 Validita odpovědí Ve 425 případech dotazník vyplnil přímo starosta obce, ve 49 případech místostarosta. V 93 % případů tak odpovídal nejvyšší, respektive druhý nejvyšší představitel obce. Pouze 35 dotazníků (7 %) vyplnil jiný představitel obce. Většinou se jednalo o účetní, tajemníka, vedoucího úřadu, hospodářského pracovníka nebo referenta. Je tak možné konstatovat, že dotazník vyplňovaly skutečně kompetentní osoby a získané informace podávají věrohodný obraz chápání problematiky u vedoucích představitelů malých obcí.

9 Frequency Problémy malých obcí 9 Vít Skála 3.2 Demografické údaje Průměrný věk respondentů činil 50 let, věková skladba má charakter normálního rozdělení dle Gaussovy křivky (viz obr. 2). 78,4 % respondentů bylo ve věku 35 až 60 let. 72,5 % respondentů byli muži, 27,5 % ženy. Obr. 2. Věkové rozložení respondentů 120 A) Respondent age Std. Dev = 10,04 Mean = 50,2 N = 509,00 25,0 35,0 45,0 55,0 65,0 75,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 [Dle ČSÚ 2009] je v současné době v zastupitelstvech obcí všech kategorií 25 % žen a 75 % mužů. Průměrný věk zastupitelů je 45,3 let. [Volby 2006]: Mírně větší podíl žen mezi respondenty realizovaného šetření může být dán větším zastoupením účetních a administrativních pracovnic v našem vzorku. Vyšší průměrný věk respondentů v našem vzorku je logický, neboť do funkce starosty a místostarosty bývají obvykle voleni zkušenější a tím i starší členové zastupitelstev. 3.3 Problémy malých obcí První oblastí, na kterou byl výzkum zaměřen, bylo podrobnější zmapování problémů malých obcí, především pak stanovení váhy jednotlivých problematických oblastí. Obvykle jsou v literatuře uváděny všechny problémy na stejné úrovni, jemnější rozlišení v prioritách chybí. Na základě výsledků realizovaného šetření je možné rozlišit tři skupiny problémů. První skupina zahrnuje ty nejvážnější problémy, kterými dle vedoucích představitelů malých obcí jsou: nedostatek financí, nedostatek pracovních příležitostí.

10 Problémy malých obcí 10 Vít Skála Ve druhé skupině jsou problémy střední závažnosti: nedostatečná technická infrastruktura (přičemž zřejmě v některých obcích, kde je infrastruktura již vyřešena, tento problém tak naléhavě vnímán není), obtížná dostupnost základních služeb, malý počet obyvatel. Jako problémy méně závažné, přesto však nutné zřetele, jsou pak vnímány: vztahy mezi lidmi, úbytek mladých lidí, špatná dopravní obslužnost, nedostatečné možnosti sportovního a kulturního vyžití občanů. V číselných hodnotách včetně uvedení relativně vyrovnané standardní odchylky viz tabulka 1. Tabulka 1. Pořadí a závažnost hlavních problémů malých obcí Mean Std. Deviation [škála 1 10, 1 je nejvyšší priorita] Nedostatek financí 3,4342 2,6506 Nedostatek pracovních příležitostí 3,8782 2,4879 Nedostatečná technická infrastruktura 5,2534 2,8048 Obtížná dostupnost základních služeb 5,4381 2,2759 Malý počet obyvatel 5,6974 2,5174 Vztahy mezi lidmi 5,7741 2,8413 Úbytek mladých lidí 5,8468 2,9829 Špatná dopravní obslužnost 5,8605 2,4683 Nedostatečné možnosti sport. a kult. vyžití 6,0452 2,3097 Vliv pohlaví a věku respondentů na charakter odpovědí nebyl prokázán. Pouze u odpovědi Nedostatečné možnosti sportovního a kulturního vyžití občanů se projevil silnější vliv mužů, kdy prioritu 1 (tedy nejvyšší) tomuto problému dalo celkem 10 respondentů a všichni byli muži. Pro řešení uvedených problémů vedoucí představitelé obcí postrádají jednoznačně finance. 90,4 % respondentů vyžaduje větší objem financí do rozpočtu obce a 76,4 % dostupnější dotační tituly bez korupce a s rovnými podmínkami, což se zvýšeným objemem financí pro rozpočet obce úzce souvisí. Hned za financemi mají velký vliv na řešení problémů aktivní jedinci v obcích. To se domnívá téměř polovina respondentů. Snadnější možnosti zaměstnávání osob jako vhodné řešení druhého nejvážnějšího problému vnímá pouze 25,5 % vedoucích představitelů obcí. Naopak jako řešení

11 Problémy malých obcí 11 Vít Skála tohoto problému 52,5 % respondentů vnímá více podnikatelů v obci. To je možné interpretovat tak, že existující podniky na vesnicích již nemají přílišný růstový potenciál a je třeba nových podnikatelských aktivit pro vytvoření nových pracovních míst. Za relativně velkým zájmem o podnikatele v obcích je možné vnímat též poptávku po drobných službách na vesnicích. 49,7 % respondentů očekává řešení v menším objemu administrativních povinností pro starostu, přičemž ke snížení tohoto objemu by nemělo dojít přijímáním dalších úředníků obcí, ale nejspíše odbouráním zbytečné administrativy. (Pouze 4,9 % respondentů je pro více pracovníků obecního úřadu.) Vedoucí představitelé obcí vnímají přetížení starosty byrokratickými povinnostmi. Uvolnění od určitých stávajících neproduktivních úkolů by starostům umožnilo více se koncentrovat na řešení vážných problémů, např. získávání financí pro obec nebo řešení konfliktů mezi občany. V odpovědích respondenti prokázali poměrně jednoznačné názory. Pouze dva respondenti odpověděli na otázku: Co by pomohlo tyto problémy vyřešit? možností Nevím. Nabízenou možnost uvedení vlastních oblastí pro řešení problémů využilo pouze 2,9 % respondentů, přičemž obvykle se jednalo pouze o upřesňující či jiné znění již uvedených možností. Téměř polovina respondentů věří ve vyřešení uvedených problémů do 10 let a 70 % v horizontu 20 let, což je relativně povzbudivé. 3.4 Institucionální pomoc V rámci druhé oblasti šetření bylo zjišťováno, které organizace mohou nejvíce přispět k řešení problémů a odkud vedoucí představitelé obcí očekávají pomoc. Největší naděje jsou vkládány v kraje. Jejich aktivní vliv při řešení problémů malých obcí očekává 74,1 % respondentů. Relativně velké očekávání je vkládáno též ve vládu a parlament (přes 50 % respondentů), odkud je zřejmě očekávána změna legislativy ve prospěch menších obcí. Ze státních institucí má velkou důvěru ještě Ministerstvo pro místní rozvoj (46,6 %), v ostatní úřady pak již moc nadějí vkládáno není. Ministerstvo zemědělství (MZe), které od roku 2007 rozděluje nejvíce finančních prostředků právě malým obcí, má 2x nižší důvěru než Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To je překvapivý výsledek, který může naznačovat negativní zkušenosti starostů s tímto úřadem. Ostatní ministerstva jsou na tom ještě hůře a pomoc z jejich strany očekává pouze cca 12 % obcí, tj. přibližně stejně jako ze strany politických stran. Evropské instituce v malých obcích nejsou vnímány vůbec jako významný hráč. Pomoc od Evropské komise očekává méně než 8 % respondentů a od jiných evropských orgánů cca 4 %. Přestože již v současné době je velká část legislativy, především týkající se finanční podpory obcím, řešena na úrovní EU, tyto skutečnosti ke konkrétním starostům dosud nepronikají a Evropské instituce jsou pro starosty obcí příliš vzdálené. Ani místním subjektům není přisuzován velký vliv na řešení problémů. Pouze 28,5 % respondentů se domnívá, že k řešení problémů může výrazně přispět příslušná obec s rozšířenou působností (ORP), 26,9 % se domnívá, že to mohou být Místní akční skupiny (MAS). Významnější pomoc je v našem šetření očekávána od

12 Problémy malých obcí 12 Vít Skála mikroregionů, které mohou k řešení problémů významně přispět dle více než 38 % respondentů (viz obr. 3). Právě s mikroregiony mají představitelé obcí nejvíce konkrétních zkušeností. Většinou se jedná o získávání financí pro místní projekty. Přes 90 % obcí v našem vzorku je členem nějakého mikroregionu a téměř 80 % těchto obcí je členem některé MAS. Pokud by ti, kteří nedokázali posoudit význam MAS, načerpali pozitivní zkušenost, rázem by se význam těchto organizací vyrovnal vládě a parlamentu a předčil by MMR. Obr. 3. Vliv místních institucí Vliv místních institucí 50 Odpovědi (%) Velice významný Významný Nevýznamný Zcela nevýznamný Nevím 0 MAS Mikroregion ORP Přes tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že by uvítali pomoc styčného poradce, který by jim pomáhal řešit konkrétní úkoly a téměř všichni, kteří takového poradce požadují, jsou ochotni přispívat na jeho mzdu. 20 obcí dohromady by bylo schopno na odměnu takového člověka uvolnit částku cca 20 tis. Kč měsíčně, což naznačuje, že prostřednictvím mikroregionů nebo MAS, případně ORP, by bylo reálné takového člověka zaměstnávat. Oblasti, v kterých je poradenství vyžadováno, jsou uvedeny v grafu na obr. 4. Opět se jedná především o finanční záležitosti (dotace z evropských a národních zdrojů), které s velkým odstupem následují právní otázky, běžná agenda (v samostatné i přenesené působnosti) a také řešení konfliktů s občany. Je možné usuzovat, že to jsou oblasti, které starosty nejvíce zaměstnávají (nejčastěji je řeší) a sami v nich mají relativně špatné výsledky.

13 Problémy malých obcí 13 Vít Skála Obr. 4. Oblasti požadovaného poradenství Oblasti požadovaného poradenství Podíl respondentů 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Dotace z EU fondů Dotace z nár. zdrojů Agenda v sam. půs. Agenda v přen. půs. Daně Účetnictví Právo Personalistika Rešení konfliktů Žádných Jiné Naprostá většina obcí je po materiální i personální stránce vesměs vybavena dostatečně. Pouze 11 % obcí uvádí vážné nedostatky v materiálním vybavení a pouze 5 % obcí by uvítalo zvýšení počtu pracovníků obecního úřadu. 3.5 Potenciální sociální kapitál Třetí oblastí, na kterou bylo šetření zaměřeno, byl výskyt a charakteristika aktivních jedinců v malých obcích. V nich vidí vhodnou cestu k řešení problémů více než polovina dotazovaných. Zajímavé je, že v 78,2 % obcích minimálně jeden takový člověk je, často však byl touto osobou míněn právě starosta obce. Velikost obce má přímý vliv na počet těchto tahounů v obci. Čím větší obec, tím více takových osob. Jedná se zpravidla o šikovného běžně zaměstnaného člověka, který rád pomáhá druhým a tato činnost ho baví. Často se jedná o místní rodáky a patrioty. Tato osoba je zpravidla zapojena v některé z místních institucí (zastupitelstvo obce, neziskové organizace, sportovní klub, apod.) Osobní ambice těchto osob jsou druhořadé, nikoliv však nevýznamné. Naopak finanční odměna pro tyto osoby není žádnou motivací. Cca 50 % těchto osob svou aktivitu vyvíjí bez nároku na jakoukoliv odměnu, pouze v 0,8 % případech tito jedinci dostávají pravidelnou odměnu vyšší než 100,- Kč/hod. Nezaměstnaní, tedy lidé, kteří mají relativně nejvíce volného času, patří mezi tahouny pouze v 0,4 % případů, tzn. život v obci vlastní iniciativou prakticky neovlivňují. Zde je vidět velký potenciál. Vyšší aktivizace těchto osob nijak nezatíží rozpočty obcí, přitom by pomohla vyřešit některé problémy. Může se jednat o vztahy mezi lidmi, rozšíření možností sportovního a kulturního vyžití a alespoň částečně i ve prospěch lepší dopravní obslužnosti a zlepšení dostupnosti základních služeb. Může se jednat o vzájemnou výpomoc při dopravě, vyjednávání s odpovídajícími úřady, především krajem, ORP či poskytováním některých služeb na nekomerční bázi za podpory obce.

14 Problémy malých obcí 14 Vít Skála 4. DISKUSE Výsledky z realizovaného šetření mezi vedoucími představiteli, převážně starosty, malých obcí naznačují možné směrování odpovídajících politik. Klíčová je otázka financí. Starostové malých obcí vnímají jednoznačný a výrazný deficit v oblasti financí. Jiní aktéři však finance řadí až na 5. místo. Viz závěry z hloubkových rozhovorů s klíčovými aktéry, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou venkova. [SKÁLA 2009]: Je tak zřejmé, že pouhé zvýšení objemu financí ve prospěch menších obcí, ke kterému by jistě mělo dojít, by samo o sobě problémy těchto obcí nemuselo vyřešit. Změna provedená v rozpočtovém určení daní v roce 2008 je cesta správným směrem. Toto navyšování objemu financí je však nutné doprovázet systémovými změnami v oblasti veřejné správy a to snížením administrativní zátěže malých obcí a výraznější znalostní podporou starostům, kteří zpravidla v jedné osobě, u nejmenších obcí navíc vedle svého hlavního zaměstnaní, musí znalostně obsáhnout to, co ve městech řeší několik samostatných osob v rámci specializovaných odborů. Ke snížení byrokratické zátěže může přispět např. snížení počtu ministerstev, která aktivně do života venkova zasahují. Dále by ke snížení zátěže starostů přispěla vyšší koordinace mezi jednotlivými úřady státní správy, aby nebyli starostové na jednu věc dotazováni několika různými institucemi. Ke každému dotazu by mělo být dotazující institucí připojeno, proč je dotaz nutný a jak budou odpovědi využity, což by počet různých dotazníků a formulářů též mohlo omezit. Dlouhodobý nezájem vrcholných politiků o venkov a tím i o cca 2 milióny voličů je vidět v nízkém očekávání pomoci od politických stran u vedení menších obcí. Ta politická strana, která by přinesla kvalitní, dobře cílený a realizovatelný program týkající se venkova, by mohla významnou část z těchto 2 miliónů voličů získat. Relativně krátká historie MAS v ČR nedovoluje v tuzemských podmínkách ověřit přínosy, které u těchto organizací můžeme vidět v zahraničí. Jedná se především o tvorbu nových pracovních míst a efektivní řešení místních problémů s minimálním zatížením veřejných rozpočtů. V ČR zatím metodu LEADER v praxi vyzkoušelo pouze několik desítek organizací a z důvodu nevhodně nastavených parametrů se tato metoda zřejmě nestane hybatelem rozvoje venkova. Přitom právě zavedení investičních dotací, nejlépe nárokových (určitá předem určená výše finančního objemu pro každý mikroregion), rozdělovaných na konkrétní projekty na místní úrovni metodou LEADER, při nastavení jasných a průhledných kontrolních mechanismů, by mohlo být nejefektivnější a relativně rychlou finanční pomocí venkovu. Bez aktivní podpory starostům v konkrétních úkolech však management malých obcí bude vždy méně efektivní než ve městech. Slučování obcí je málo průchodná varianta. Politická podpora tvorby sítě specialistů, kteří budou starostům v nezbytných případech k dispozici, by k zefektivnění správy obcí mohla přispět snáze a rychleji. Může se jednat např. o bývalé manažery, právníky, kteří jsou již v důchodovém věku a touto formou chtějí dále předávat své zkušenosti a znalosti nebo bývalé pracovníky státní správy, kteří chtějí svým získaným know-how pomoci re-

15 Problémy malých obcí 15 Vít Skála gionu, ze kterého pocházejí. Činnost těchto osob může být zaštítěna již existujícími regionálními organizacemi (mikroregiony, MAS, případně ORP) a není tak nutné budovat další administrativně-byrokratické instituce. Část agendy těch nejmenších obcí může být přenesena na větší obce, aniž by došlo k zániku právní subjektivity takové obce. To se již v současné době částečně děje prostřednictvím ORP, např. provoz úřední desky, elektronické podatelny, atd. 5. ZÁVĚR V tomto článku jsou představeny ty nejdůležitější poznatky z realizovaného šetření mezi vedoucími představiteli menších obcí. Rozčlenění problémů malých obcí do různých váhových kategorií a pohledy starostů na jejich řešení snad přispějí k efektivnímu hledání vhodných politik řešících problémy venkova. Některé možné konkrétní cesty jsou naznačeny v kap. 4 Diskuse. Jelikož se jedná o poměrně složitou a provázanou problematiku, prolíná se zde několik vědních disciplín, především sociologie, psychologie, ekonomie a právo, bude nutné některé uvedené návrhy podrobit nejen odborné diskusi, ale i dalšímu hlubšímu rozboru.

16 Problémy malých obcí 16 Vít Skála LITERATURA BLATECKÁ, K. (2006): Základní charakteristiky českého venkova. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Regionální rozvoj a správa. 88 s. Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatava NUNVÁŘOVÁ. ČSÚ. (2009): Rozvoj venkova v Karlovarském kraji v letech 2000 až 2006: Podklady pro diskusi o vymezení venkova [online] [cit ], URL: < xk/edic niplan.nsf/publ/13-41n1-08->. ČSÚ. (2009b) Český statistický úřad: ČSÚ [cit ], URL: < o.cz>. DENÍK veřejné správy. (2003): Problematika malých obcí. Obec a finance. Triada, spol. s.r.o., Praha. Číslo 5 [cit ], URL: < clanek.asp?id = >. FIALA, P., STRMISKA, M. (2007): Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. MAJEROVÁ, V. et al. (2006): Český venkov 2006: Sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Praha: ČZU PEF. MAŘÍKOVÁ, P. (2005): Venkov v České republice teoretické vymezení. In MAJEROVÁ, V a kol. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské společnosti. Praha: ČZU PEF. OECD. (2009): Directorate for Public Governance and Territorial Development. OECD Regional Typology, [cit ], URL: < 2/ pdf>. PERLÍN, R., KULDOVÁ, S. (2008): Typology of Rural Areas. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Venkov je náš svět. Praha: ČZU. POTŮČEK, M. et al. (2001): Vize rozvoje České republiky do roku Praha: Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. SKÁLA, V. (2009): Mohou místní akční skupiny v ČR plnit roli strategického partnera menších obcí pro uplatňování prvků strategického vládnutí na venkově? Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, katedra Veřejné a sociální politiky. 193 s. Vedoucí diplomové práce prof. PhDr. Martin Potůček, CSc. SVOBODA, T. (2008): Vyhodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově. Plzeň: Centrum pro komunitní práci (CpKP západní Čechy). ŠKRABAL, I. et al. (2006): Metodika zavádění managmentu rozvoje mikroregionů. Přerov: Centrum pro komunitní práci (CpKP). (1996): Velký sociologický slovník. II. svazek. Vydání 1. Praha: Vydavatelství Karolinum. VOLBY URL: < CZ&xid= 0 &xv=7&xdz=1&xnumnuts=0&xstrana=0>. ZDENĚK, P. (2005): Vymezení venkovského obyvatelstva. In MAJEROVÁ, V a kol. Český venkov 2005: Rozvoj venkovské společnosti. Praha: ČZU PEF, s

17 Problémy malých obcí 17 Vít Skála PRAŽSKÉ SOCIÁLNĚ VĚDNÍ STUDIE / PRAGUE SOCIAL SCIENCE STUDIES Veřejná politika a prognostika (CESES) 001 Růst zkreslení HDP v prostředí transformace: implikace pro měření růstu a rozvoje české ekonomiky (Vladimír Benáček) 002 Kvalita českých vývozů a dovozů: kvantifikace pomocí vývoje jednotkových cen (Tereza Horáková) 003 Reálná konvergence České republiky k EU v porovnání s ostatními novými členskými zeměmi (Ctirad Slavík) 004 Veřejná politika, veřejné rozpočty a strategické vládnutí (František Ochrana) 005 Public Sector Efficiency in the New EU Member States (Martin Gregor) 006 Dismantling Banking Socialism in the Czech Republic (Eva Kreuzbergová) 007 Shrnutí poznatků CESES o strategickém vládnutí v ČR (Antonín Rašek) 008 Analýza a vymezení problému ve veřejné politice (Arnošt Veselý) 009 Konceptuální základy strategického vládnutí (Martin Potůček) 010 Strategic Governance: Conceptual Foundations (Martin Potůček) 011 Etické aspekty analýzy a tvorby veřejné politiky (Hana Paterová) 012 Bezpečnostní prognózy a realita (Antonín Rašek a kol.) 013 Postavení Ruska a jeho vývoj do roku 2020 s výhledem do roku 2050 (Miloš Balabán) 014 Teorie mnohačetných forem kapitálu (Arnošt Veselý) 015 Veřejná politika a Policy Analysis (Arnošt Veselý) 016 Determining Factors of Exports and Imports: A Synthesis of Explanatory Paradigms (Vladimír Benáček) 017 Determining Factors of Trade and Specialisation in Transition: Econometric Testing of the Czech Exports and Imports, (Vladimír Benáček, Ladislav Prokop, Jan Á. Víšek) 018 Analýza a evaluace hlavních přístupů k měření vládnutí ve světě (Martin Nekola) 019 Rozšířený koncept bezpečnosti a česká bezpečnostní praxe (Miloš Balabán) 020 Prognóza geopolitického vývoje světa v horizontu roku 2020 (Miloš Balabán) 021 Rozšiřování konceptu bezpečnosti (Libor Stejskal) 022 On the Origins of Entrepreneurship in Transition Countries: The Case of Czechoslovak Entrepreneurial Elite (Vladimír Benáček) 023 Welfare State Transformations in Central and Eastern Europe (Martin Potůček) 024 Czech National Action Plan on Social Inclusion : Did it Matter? (Martin Potůček) 025 Transformace sociálního státu ve střední a východní Evropě (Martin Potůček)

18 Problémy malých obcí 18 Vít Skála 026 Problem Delimitation in Public Policy (Arnošt Veselý) 027 Dislokace protiraketové základny jako strategický rozhodovací proces a veřejný zájem (Antonín Rašek) 028 The Extended Concept of Security and the Czech Security Practice (Miloš Balabán, Antonín Rašek, Libor Stejskal) 029 Contemporary Religion as One of the Reasons of European Identity (Libor Prudký) 030 Konceptuální rámec pro analýzu vzdělávací politiky (Arnošt Veselý) 031 Megatrendy světového vývoje (Miloš Balabán) 032 Metody doporučované Evropskou komisí pro zkvalitnění veřejné správy a jejich implementace v ČR (Hana Paterová) 033 Postavení národního státu v procesech evropské integrace teoretická východiska (Vít Beneš) 034 Vnitřní, zahraniční a bezpečnostní politika Ruské federace v závěru první dekády XXI. století a její předpokládaný vývoj (Miloš Balabán) 035 Vzdělávání v České republice: současný stav a vývojové trendy (Arnošt Veselý, Magdalena Mouralová) 036 Key Trends of Global Development (Miloš Balabán) 037 Rodina jako priorita sociálně soudržná, ekonomicky konkurenceschopná (Lubomír Mlčoch) 038 Důchodová politika a její vliv na ekonomickou konkurenceschopnost a sociální soudržnost (Veronika Rudolfová, Vít Samek) 039 Média jako aktéři a zprostředkovatelé veřejné politiky v procesu demokratizace a modernizace společnosti (Vlastimil Růžička)

19 Problémy malých obcí 19 Vít Skála PROBLÉMY MALÝCH OBCÍ Vít Skála Edice pracovních sešitů PSSS Veřejná politika a prognostika, PPF Redakční rada Petr Just Miloš Balabán Pavol Frič Vydavatel FSV UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1 Kontakt veda@fsv.cuni.cz