Navrhování tunelů pozemních komunikací

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ Navrhování tunelů pozemních komunikací Isabela Bradáčová Petr Kučera Ostrava 2014

2 Bradáčová I., Kučera P., 2014 ISBN Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířená bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Veškerá práva autorů jsou vyhrazena.

3 Poděkování Tento text pro výuku byl vytvořen s podporou ESF v rámci projektu: Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/

4 Úvod Vážený studente, Dostává se Vám do rukou učební text modulu Navrhování tunelů pozemních komunikací. Mým cílem při psaní tohoto textu bylo, aby čitatel získal základní znalosti a přehled v oblasti navrhování silničních tunelů s důrazem na požární bezpečnost stavby. Tento text je zpracován formou vhodnou pro distanční vzdělávání, tak aby práce s ním byla co nejjednodušší. Každá kapitola začíná náhledem kapitoly, ve kterém se dozvíte, o čem budeme v kapitole mluvit a proč. V náhledu kapitoly se také dovíte, kolik času by Vám studium mělo zabrat. Prosím mějte na paměti, že se jedná pouze o informativní údaj, nebuďte proto, prosím rozladění, když se budete kapitole věnovat delší popřípadě kratší dobu. Za kapitolou následuje shrnutí, ve kterém budou zdůrazněny informace, které byste si měli zapamatovat. To že jste probíranou látku správně pochopili a že jí rozumíte, si můžete ověřit formou kontrolních otázek a testů, které by Vám měly poskytnout dostatečnou zpětnou vazbu k rozhodnutí, zda pokračovat ve studiu nebo věnovat delší čas opakování kapitoly. V průběhu studia narazíte na tzv. korespondenční úkoly. Tyto úkoly je potřeba vypracovat a v termínech daných Vaším studijním harmonogramem odevzdat. Tyto korespondenční úkoly poslouží k Vašemu závěrečnému zhodnocení. Pro zjednodušení orientace v textu je zaveden systém ikon: Čas pro studium Odhadovaný čas, který budete potřebovat pro prostudování daného tématu Shrnutí kapitoly Shrnutí nejdůležitějších informací, které byste si rozhodně měli pamatovat Otázky Kontrolní otázky, pro formulace odpovědí Správná odpověď Správná odpověď na kontrolní otázky 1 S t r á n k a

5 Test Test, podle kterého zjistíte, jak na tom jste Přestávka Samá práce, žádná legrace? Někdy je prostě potřeba trošičku polevit, abyste se ve výkladu neutopili. Náhled kapitoly V takto označeném textu se dovíte, co Vás čeká a nemine Literatura Doplňková literatura, pro kterou můžete sáhnout v případě, že něčemu nebudete rozumět, nebo Vás některé téma extrémně zaujme Zapamatujte si Definice, chytáky, zajímavosti, prostě důležité věci, které je potřeba zdůraznit Rada autora Poradíme, pomůžeme Korespondenční otázka Tuto otázku je potřeba vypracovat a zaslat tutorovi podle jeho pokynů (pozor hlídejte si termíny!) Přejeme Vám, aby čas strávený nad tímto textem byl co možná nejpříjemnější, a nepovažovali jste ho za ztracený. Autoři: Ing. Isabela Bradáčová, CSc. Ing. Petr Kučera, PhD. 2 S t r á n k a

6 1. Termíny a definice návrhové parametry Kapitola obsahuje základní odborné pojmy z oblasti Navrhování tunelů pozemních komunikací. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o termínech, definicích a pojmech používaných v oblasti tunelů pozemních komunikací z hlediska návrhu tunelu a jeho prostorového uspořádání Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly musíte znát a vědět pouze základní poznatky nabyté na všeobecné střední škole. Předpokládá se znalost termínů užívaných v oboru požární bezpečnost staveb (požární úsek, požární odolnost stavebních konstrukcí aj.), proto zde nebudou vysvětlovány. Klíčová slova Tunely pozemních komunikací, požární bezpečnost stavby tunelu Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodinu času. 1.1 Úvod Silniční tunely jsou tunelové stavby na pozemních komunikacích (silnicích, dálnicích nebo místních komunikacích), které se budují za účelem zajištění plynulé a bezpečné jízdy vozidel v místech, kde je účelné podcházení horských masivů nebo vodních překážek. Navrhují se rovněž z důvodu ochrany osídlených oblastí, lázeňských komplexů, kulturně-historicky či ekologicky cenných území před hlukem a emisemi výfukových plynů apod. Často se navrhují jako součásti transevropské dopravní sítě. Vznik mimořádné události v tunelu, ať se jedná o dopravní nehodu, nehodu při přepravě nebezpečných nákladů, či požár, představuje vždy vysoce rizikovou situaci nejen pro přímé účastníky provozu v tunelu, ale i záchranné jednotky a provozovatele tunelu. 1.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Podzemní dílo (ve smyslu vyhlášky ČBU č.55/1996 Sb.) - podzemní prostor, vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem. 3 S t r á n k a

7 Stavba - souhrn stavebních prací včetně dodávek výrobků, (stavebních hmot, směsí, dílců apod.) a dodávek strojů a zařízení, včetně jejich montáží, prováděný zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase, jehož účelem je vybudování nového hmotného majetku (novostavba), nebo změna dosavadního hmotného majetku (přestavba), který má určité funkční poslání. Podzemní stavba (ve smyslu vyhlášky ČBU č.55/1996 Sb.) - soubor podzemních děl, kde z jednoho vstupu do podzemí jsou vedeny tři a více podzemních děl. Tunel pozemní komunikace; tunel - liniový podzemní objekt, kterým prochází pozemní komunikace, umožňující plynulou a bezpečnou jízdu vozidel podcházením horských masivů, vodních překážek, osídlených oblastí, kulturně-historicky či ekologicky cenných území apod.; vyznačuje se uzavřeným příčným profilem. Jedná se o liniové, přibližně horizontální podzemní dílo s uzavřeným příčným průřezem budované ražením či hloubením. Tunel se může skládat z několika tunelových trub. Hloubený tunel je budován s dočasným odstraněním nadloží (v zajištěné stavební jámě) nebo na povrchu a později zasypaný nebo jinak zakrytý. Za hloubené tunely se považují zpravidla i podjezdy delší než 100 m (s přihlédnutím k místním podmínkám); pro kratší podjezdy platí ČSN Ražený tunel - je budovaný výrubem v horninovém prostředí bez odstranění nadloží nebo pod zastropením. Ochranné pásmo tunelu - pás šířky B na povrchu území, jehož okraje jsou rovnoběžné s vnějšími půdorysnými líci konstrukce tunelu (tunelové trouby). Šířku ochranného pásma tunelu stanoví DÚR s přihlédnutím k šířce ochranných pásem dané PK, s tím, že minimální šířka ochranného pásma tunelu je 50m na obě strany od osy tunelové trouby. V DSP bude upřesněno na základě statického výpočtu tunelové obezdívky, výšky nadloží, kvality horniny kolem tunelové trouby. Bezpečnostní kategorie tunelu TA, TB, TC-H, TC, TD-H a TD začlenění stavby do bezpečnostní kategorie v závislosti na délce tunelu a intenzitě dopravy ekvivalentních vozidel, které určuje rozsah povinného a doporučeného technického vybavení tunelu. Tunelová trouba část tunelu, vymezená portály tunelu, kterou je vedena pozemní komunikace. 4 S t r á n k a

8 Délka tunelové trouby - vzdálenost měřená v úrovni vozovky, v ose tunelové trouby, vyťatá svislými rovinami vedenými plnými uzavřenými profily tunelové trouby (konec portálů přilehlých k tunelové troubě). Osa tunelové konstrukce nemusí být totožná s osou průjezdního prostoru ani s osou komunikace. Tunelová propojka - průchod či průjezd mezi sousedními zpravidla jednosměrnými tunelovými troubami umožňující, aby sousední tunelová trouba sloužila jako požárně bezpečný prostor. Portál tunelu část tunelu, která zvnějšku ohraničuje tunelovou troubu a utváří vjezdový, výjezdový nebo kombinovaný otvor tunelové trouby a prostor kolem něho. Portál je také konstrukční uspořádání vyústění tunelové trouby na povrch, které plní řadu důležitých funkcí (architektonickou, stabilizační, osvětlovací, větrací). Délka portálu tunelové trouby - vzdálenost měřená v úrovni vozovky, v ose tunelové trouby, vyťatá svislými rovinami vedenými spodními a horními vnějšími líci portálových konstrukcí. Roviny jsou kolmé na osu tunelové trouby. Ražený portál - dočasné vyústění ražené tunelové trouby na povrch, zpravidla do zajištěné stavební jámy nebo předzářezu. Předportálový úsek - úsek komunikace, včetně souvisejících prostorů, navazující přímo na portál tunelu. Jsou zde umístěny i manipulační plochy a zařízení, spojené s obsluhou a užíváním tunelu. Příportálový úsek tunelu - úsek tunelové trouby, v blízkosti portálu. Délka příportálového úseku závisí na druhu působícího vlivu, k němuž se jeho charakteristika vztahuje (např. protihluková opatření, vliv mrazových cyklů, dosah rozmrazovacích prostředků). Průjezdní prostor tunelu - příčný obrys v rovině kolmé k ose jízdního pásu pozemní komunikace, do které nesmějí obecně zasahovat žádné části konstrukce tunelu a jeho vybavení. Světlý průřez tunelu - vnitřní plocha tunelu, ohraničená teoretickou (nepřekročitelnou) polohou líce konstrukce (ostění) tunelu. Teoretický líc konstrukce ostění tunelu - poloha líce ostění tunelu navržená v dokumentaci stavby (DSP/ZVS); je to světlý průřez zvětšený o stanovené mezní odchylky. 5 S t r á n k a

9 Šachta - dílo v podzemí, svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45. Hloubka šachty - svislá vzdálenost v ose šachty mezi korunou šachty (povrchem území) a spodní hranou dna primárního ostění. Hloubka šachetní tůně se započítává do hloubky šachty, pokud plocha výrubu tůně je alespoň 50% plochy výrubu šachty. Štola - liniové horizontální či mírně ukloněné podzemní dílo o menším průřezu výrubu, zpravidla do 16 m2. Konstrukce tunelu; ostění - stavební konstrukce, která zabezpečuje vnitřní prostor tunelové trouby a odporuje tlaku horninového prostředí a chrání tunel před účinky podzemní vody; v případě raženého tunelu spolupůsobí s okolním horninovým prostředím. Definitivní (trvalé) ostění - konstrukce ostění podzemního díla či stavby zabezpečující stabilitu po celou dobu životnosti díla. Dočasná (primární) výstroj (výztuž ve smyslu vyhlášky ČBÚ č. 55/1996 Sb.): - dočasné zajištění stability líce výrubu, které se provádí v průběhu razících prací a může být doplněno nebo nahrazeno definitivním ostěním; = dočasné (primární) ostění Galerie - liniová ochranná konstrukce ve tvaru přístřešku, budovaná nad celou komunikací většinou hloubením, chránící komunikaci před lavinami, sesuvy, padajícími balvany, sutí, případně chránící okolí před hlukem od provozu na komunikaci. Jedna strana je tvořena sloupy a umožňuje přirozené větrání. Nouzový chodník - komunikační prostor v tunelové troubě pro chůzi osob (účastníků provozu a pracovníků provozovatele). Nouzový pruh přidružený pruh, umístěný zpravidla vpravo ve směru jízdy, který umožňuje plné nebo částečné nouzové odstavení vozidel. Nouzový záliv - jednostranně rozšířený prostor tunelu vpravo ve směru jízdy pro nouzové odstavení vozidla. Přístupová komunikace - pozemní komunikace, umožňující příjezd vozidel správce a složek integrovaného záchranného systému (IZS) z veřejné pozemní komunikace k portálům tunelu, nástupním plochám, k provozním zařízením a výstupům záchranných cest. Technologické vybavení tunelu - vybavení komplexu tunelu pozemní komunikace, slouží ke zvýšení bezpečnosti a ochrany 6 S t r á n k a

10 zdraví účastníků provozu i pracovníků provozovatele, bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a k zabezpečení odpovídajících podmínek pro výkon obsluhy a údržby pracovníky provozovatele; jeho části plní plně nebo částečně funkci bezpečnostního vybavení v souladu se závěry bezpečnostní dokumentace Provozně technický objekt - objekt zpravidla umístěný na portále, ve kterém je soustředěno technologické vybavení tunelu zabezpečující jeho provoz a řízení Nástupní plocha - zpevněná plocha, zpravidla před portálem tunelu, vně tunelové trouby, navazující na přístupovou komunikaci a sloužící k nástupu a soustředění sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému Požárně bezpečný prostor - požárem nezasažená tunelová trouba, kde jsou k dispozici dvě a více únikových cest vedoucích na volné prostranství; je požárně oddělená a odvětraná Záchranná chodba - samostatný horizontální komunikační prostor ústící do požárně bezpečného prostoru nebo mimo vlastní prostor tunelu a vybavený účinným přetlakovým větráním, který slouží jako úniková cesta Záchranná šachta - samostatný vertikální nebo šikmý komunikační prostor vedený mimo vlastní prostor tunelu a vybavený účinným přetlakovým větráním, který slouží jako úniková cesta Bezpečnostní dokumentace - samostatná dokumentace podle příslušných právních předpisů, předkládaná správcem tunelu k žádosti o zahájení územního a stavebního řízení pro stavbu tunelu a při uvedení tunelu do provozu Požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ) - při zpracovávání této dokumentace se vychází z příslušných právních předpisů, které zároveň předepisují obsah tohoto dokumentu Zapamatujte si Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Pro lepší představu doporučuji si vyhotovit náčrtek uspořádání tunelu (tunel, tunelové trouby, propojky aj.). 7 S t r á n k a

11 Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se základními pojmy, které budou používány v dalším výkladu a souvisí s návrhem tunelu pozemní komunikace v daném území a jeho uspořádáním. Otázky 1) Co jsou to tunely pozemních komunikací? 2) Co je to bezpečnostní dokumentace? 3) Co je to požárně bezpečností řešení stavby? Test a) Které prostory tunelu mohou sloužit jako bezpečná úniková cesta? b)co je to požárně bezpečný prostor? c) Co je to nástupní plocha? Správná odpověď a) Záchranná chodba, záchranná šachta, požárem nezasažená tunelová trouba. b) Sousední požárem nezasažená tunelová trouba, požárně oddělená a větraná. Musí z ní vést dvě a více únikových cest na volné prostranství. c) Zpevněná plocha zpravidla v blízkosti portálu sloužící potřebám složek IZS Literatura [1] ČSN Projektování tunelů pozemních komunikací. ČNI 2006 [2] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá, tak žádné zdržování a šup k další kapitole 8 S t r á n k a

12 2. Základní předpisy pro silniční tunely. Kapitola obsahuje přehled základních předpisů pro navrhování tunelů pozemních komunikací. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o evropských a českých předpisech vztahujících se k silničním tunelům s důrazem na požadavky požární bezpečnosti. Vstupní znalosti Pro pochopení této kapitoly jsou výhodou znalosti získané v předmětech technické a právní předpisy, požární bezpečnost staveb, požárně bezpečnostní zařízení, zásobování vodou aj. Není to však nezbytnou podmínkou. Klíčová slova Tunel, směrnice Evropského parlamentu a Rady, česká technická norma Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat cca 2 hodiny času. 2.1 Požární bezpečnost - jedna ze základních vlastností každé stavby V roce 2011 vyšlo nařízení EP (Evropského parlamentu) a Rady EU č. 305/2011, o stavebních výrobcích. Základními požadavky na stavby jako celek i jeho části po dobu jejich ekonomicky přiměřené životnosti jsou: mechanická odolnost a stabilita požární bezpečnost hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí bezpečnost a přístupnost při užívání ochrana proti hluku úspora energie a ochrana tepla udržitelné využívání přírodních zdrojů 9 S t r á n k a

13 V České republice jsou všechny základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem zapracovány do českého právního řádu (stavebního zákona a zákona o požární ochraně a jejich prováděcích předpisů). Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou pak formulovány takto: omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě omezení šíření požáru na sousední stavby zajištění evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany zachování funkce nosných a požárně dělicích konstrukcí Uvedené obecně formulované požadavky se týkají i tunelových staveb. 2.2 Přehled předpisů pro tunelové stavby Při navrhování tunelů z hlediska požární bezpečnosti se postupuje podle evropských předpisů, které určují minimální požadavky na stavby tunelů. Pro silniční tunely platí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. Je v pravomoci jednotlivých zemí, aby uplatnily vlastní požadavky, které však nesmí snížit úroveň bezpečnosti danou evropskými předpisy. Při návrhu tunelů se v České republice vychází z výše uvedených evropských předpisů, kromě některých odlišností, které jsou uvedeny v normě ČSN Projektování tunelů pozemních komunikací a návazně se aplikují zásady ČSN Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty, popř. dalších ČSN. Závazné jsou požadavky dané evropskými předpisy a českými zákony a jejich prováděcími předpisy (vyhlášky, nařízení vlády). České technické normy jsou platné, avšak nezávazné, pokud není jejich závaznost upravena jiným způsobem (např. ve smlouvě o vypracování dokumentace stavby nebo předpisem vyšší právní síly). Širší přehled předpisů pro silniční tunely: Směrnice, zákony, vyhlášky, nařízení vlády Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě 10 S t r á n k a

14 Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění zákona č. 80/2006 Sb. Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Nařízení vlády č.264/2009 o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delší než 500 m Technické podmínky a další předpisy TP 98: Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací. Technické podmínky MDČR, ELTODO EG, a.s Změna TP 154: Provoz, správa a údržba tunelů pozemních komunikací (2001, 2009) TP 229: Bezpečnost tunelů pozemních komunikací (2010) TP 237: Geotechnický monitoring tunelů pozemních komunikací. Technické kvalitativní podmínky: Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kap. 24 Tunely. Pragoprojekt Praha, (2007) Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb pozemních komunikací. Kap. 7 Tunely, podzemní objekty a galerie (tunelové stavby). Pragoprojekt Praha, (2007) Metodický pokyn MD Oprávnění k výkonu prohlídek tunelů pozemních komunikací (2009) Zkoušky požárně bezpečnostních zařízení v tunelech pozemních komunikací (2010) Technickoekonomické hodnocení tunelů pozemních komunikací (2010) 11 S t r á n k a

15 Větrání silničních tunelů (2013) Provádění hlavních prohlídek tunelů pozemních komunikací (2013) Vzorové listy VL 5 Tunely (2008) ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 ČSN Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty. UNMZ květen Změna 1, únor 2013 ČSN Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty. UNMZ duben ČSN Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení. UNMZ Změna 1, květen Změna Z2 únor Změna 3, červen ČSN Požární bezpečnost staveb. Kabelové rozvody. ÚNMZ duben 2009 ČSN Požární bezpečnost staveb. Zásobování požární vodou. ČNI červen 2003 ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení Nouzové osvětlení. ČNI září 2000 ČSN EN (Eurokód 1) Zatížení konstrukcí Část 1-2: Obecná zatížení Zatížení konstrukcí vystavených účinků požáru. ČNI srpen Opr.1 12/2006. Opr.2 2/2010. Opr. 3 5/2013 ČSN EN (Eurokód 2) Navrhování betonových konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru. ČNI 11/2006. Opr.1 10/2009 ZP č. 27/2008 Zkušební předpis pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí systémů v případě požáru. GŘ HZS MV ČR 2008 ČSN ISO :12/2012 Grafické značky Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech. 12 S t r á n k a

16 2.3 Použité pojmy a jejich vysvětlení Požární bezpečnost staveb není dána jednou vlastností, ale zahrnuje omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, zajištění evakuace osob a zvířat v případě ohrožení požárem a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany Eurokód - evropská norma pro navrhování konstrukcí převzatá do ČSN. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se souborem právních a technických předpisů, které se používají při zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby silničního tunelu. Otázky 1) Co je požární bezpečnost stavby? 2)Jaké jsou základní požadavky na tunelové stavby z pohledu požární bezpečnosti?? 3) Znáte případ velkého požáru silničního tunelu? Test a) Jaký je vztah mezi požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES a českými předpisy? b) Jaké znaky má mít správně požárně zabezpečená stavba? c) Jak je závaznost předpisů v ČR? Správná odpověď a) Směrnice stanoví minimální bezpečnostní požadavky na tunely, české předpisy nesmí mít požadavky nižší. b) Požárně bezpečný tunel musí splnit všechny požadavky na požární bezpečnost. Zamezit šíření požáru a kouře v tunelu, zamezit šíření požáru na okolní objekty, zajistit evakuaci osob, popř. zvířata a umožnit účinný a bezpečný zásah. V případě požáru se projeví nejslabší článek. 13 S t r á n k a

17 c) Závazné jsou evropské zákonné předpisy, zákony, vyhlášky a nařízení vlády ČR. ČSN a jiné technické předpisy jsou obecně nezávazné avšak platné. Literatura Viz výše uvedený přehled právních a technických předpisů. Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá ani těžká, tak žádné zdržování a šup k další kapitole. Důležité je vědět, kde informace najdu. 14 S t r á n k a

18 3. Požadavky na tunely, jejich rozdělení Kapitola obsahuje obecné požadavky na tunely a uvádí jejich rozdělení podle různých kritérií. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o druzích tunelů a požadavcích na ně. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly musíte mít základní znalosti o stavbách a stavebních konstrukcích. Klíčová slova Tunel, druhy tunelů, návrhová rychlost, intenzita silničního provozu Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 3.1 Úvod Pro stavbu tunelu se zpracovává projektová dokumentace. Postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování se řídí příslušnými právními předpisy, především zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcími předpisy a vyhláškou 243/2001 Sb., (vyhláška o požární prevenci 41) Tunel musí vyhovovat požadavkům požární ochrany, bezpečnosti a ochraně zdraví osob, plynulé a bezpečné jízdy vozidel a také podmínkám hospodárnosti a minimální náročnosti na pracnost údržby tunelu v provozu. Tunely zabezpečují zpravidla průchod komunikace: - terénním převýšením v trase - pod vodním tokem - pod jinými dopravními systémy - pod zastavěným územím - pod územím chráněné krajiny Podle způsobu výstavby se tunely dělí na: a) ražené b) hloubené c) budované zvláštními způsoby výstavby 15 S t r á n k a

19 Podle délky se dělí na: a) krátké - délky větší než 100 m až 500 m b) střední - délky větší než 500 m až 1000 m c) dlouhé - délky přes 1000 m Podle druhu provozu se tunely dělí na: a) jednosměrné b) obousměrné V závislosti na délce tunelu a intenzitě dopravy se tunely třídí do kategorií: a) kategorie TA b) kategorie TB c) kategorie TC H d) kategorie TC e) kategorie TD H f) kategorie TD Rozdělení do kategorií viz obrázek 1, kde jsou v logaritmickém měřítku uvedeny na svislé ose intenzita dopravy ekvivalentních vozidel Kategorie tunelu závisí (vozidel/den/jízdní pruh) a na vodorovné ose délka tunelu v m Intenzita vozidel [voz/den/jp] Obrázek 1 Rozdělení tunelů do kategorií podle délky a intenzity provozu 16 S t r á n k a

20 Tunely se navrhují na návrhovou rychlost přilehlých úseků pozemní komunikace, zpravidla 80 km/h, u tunelů s veřejným chodníkem 60 km/h. 3.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Hloubený tunel druh tunelu budovaný hloubením ve stavební jámě nebo rýze, tj. s dočasným odstraněním nadloží nad tunelem, nebo budovaný na povrchu a později zasypaný. Ražený tunel druh tunelu, budovaný ražením, tj. výrubem v horninovém prostředí, bez odstranění jeho nadloží, nebo ražený pod zastropením. Výhledová intenzitat intenzita silničního provozu na dobu 15 let. Je nutno posoudit i podíl těžkých nákladních vozidel včetně sezonního zvýšení denní intenzity. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se základními pojmy, které budou používány v dalším výkladu. Otázky 1) Důvody pro navrhování tunelů na pozemních komunikacích? 2) Co je to hloubený tunel? 3) Co je to ražený tunel? Test a) Jak se třídí tunely podle délky? b) Jak se dělí tunely podle druhu provozu? c) Na čem závisí kategorie tunelu? Správná odpověď a) Podle délky jsou tunely krátké (nad 100 m do 500 m), střední (nad 500m do 1000m) a dlouhé (nad 1000 m). b) Podle druhu provozu se tunely třídí na jednosměrné a obou směrné. c) Kategorie tunelu závisí na intenzitě ekvivalentních vozidel a délce tunelu. 17 S t r á n k a

21 Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá, ale dozvěděli jste se nové informace, které je třeba zažít. Dopřejte se krátkou procházku a pak k další kapitole. 18 S t r á n k a

22 4. Příčné uspořádání tunelu Kapitola obsahuje informace o příčném uspořádání tunelů. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací možného příčného uspořádání vozovky tunelu. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly musíte znát a vědět pouze základní poznatky nabyté na střední škole a informace z předchozích kapitol. Klíčová slova Šířková kategorie tunelu, jízdní pruh, nouzový pruh. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 4.1 Příčné uspořádání tunelu Pro vedení pozemní komunikace tunelem se navrhuje: 1) jedna tunelová trouba pro oba dopravní směry (na silnicích a místních komunikacích dvoupruhových), 2) jedna nebo více tunelových trub pro každý dopravní směr (na dálnicích, silnicích a místních komunikacích, směrově rozdělených). Tunely střední a dlouhé s obousměrným provozem v jedné tunelové troubě se zpravidla nenavrhují. U hloubených tunelů s obousměrným provozem se dvěma a více jízdními pruhy v jednom jízdním pásu se doporučuje směrově oddělit jízdní směry dělicí stěnou, odolnou proti nárazu vozidel tak, že vytvoří samostatné tunelové trouby. Počet jízdních pruhů v tunelu se stanoví v souladu s úseky komunikace před a za tunelem. Uvnitř tunelu i mimo tunel má zůstat zachován stejný počet jízdních pruhů. Přehled šířkového uspořádání komunikace v tunelu uvádí následující tabulka 1. Šířková kategorie tunelu (např. T - 7,5) je souhlasná s šířkou komunikace mezi zvýšenými obrubníky. 19 S t r á n k a

23 Tabulka 1 Přehled šířkového uspořádání komunikace v tunelu Komunikace v tunelu Tunelová trouba Šířková kategorie tunelu 2) Rozměry prvků příčného řezu (m) a v 1 v 2 c 1 b p b 1 Příklady kategorií a typů navazujících komunikací 1) 0 Jednosměrná dvoupruhová (obr. 2) T-7,5 3,5 0 0,25 7, 5 0 1,0 0 9,5 0 D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 T-9,0 3,5 0 0,25 0,25 1,50 9, 0 0 1,0 0 11, 00 D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 T-9,5 3,7 5 0,25 0,25 1,50 9, 5 0 1,0 0 11, 50 D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 Jednosměrná jednopruhová (obr. 4) T-6,0 3,5 0 0,25 0,25 2,00 6, 0 0 1,0 0 8,0 0 S 11,5 + 9,5 MS2 18/8,5/50 Směrově nerozdělená Obousměrná dvoupruhová (obr. 3) T-8,0 3,5 0 0,5 8, 0 0 1,0 0 10, 00 S 9,5 + S7,5 + MOP2 16,5/ 11/50 T-9,5 3,5 0 0,25 1,00 9, 5 0 1,0 0 11, 50 S 11,5+9,5; MS2 18/8,5/50 T-10,5 3,5 0 0,25 1,50 1 0, 5 0 1,0 0 12, 50 S 11,5; MS2 18/8,5/50 POZNÁMKY 1) Příklady navazujících návrhových kategorií a typů příčného uspořádání pozemních komunikací odpovídají ČSN a ČSN ) Šířková kategorie tunelu je charakterizována šířkou mezi obrubníky. Příklady některých možných uspořádání komunikací v tunelu jsou na následujících obrázcích 2 až 5. Obrázek 2 Dvoupruhová jednosměrná tunelová trouba -kategorie T b o bez nouzového pruhu a s vodicími proužky v 2 20 S t r á n k a

24 Obrázek 3 Dvoupruhová jednosměrná tunelová trouba -kategorie T b o s nouzovým pruhem a vodicími proužky v 1, v 2 Obrázek 4 Dvoupruhová obousměrná tunelová trouba -kategorie T b o bez nouzového pruhu a s vodicími proužky v 2 Obrázek 5 Dvoupruhová obousměrná tunelová trouba -kategorie T b o s nouzovými pruhy a vodicími proužky v Použité pojmy a jejich vysvětlení Jízdní pruhy se navrhují šířky 3,5 m nebo 3,75 m. Nouzový pruh přidružený pruh, umístěný zpravidla vpravo ve směru jízdy, který umožňuje plné nebo částečné nouzové odstavení vozidel. U dlouhých tunelů se nouzové pruhy zpravidla nahrazují nouzovými zálivy. Připojovací, odbočovací a řadicí pruhy se umísťují co nejdále od portálu vně tunelu. Nouzový chodník se v tunelech navrhuje na obou stranách tunelové trouby. Šířka p nouzového chodníku se navrhuje 21 S t r á n k a

25 zpravidla 1,0 m. Předpokládá se možnost využití části nouzového chodníku šířky 0,50 m pro nouzové odstavení vozidla. Obrubník nouzového chodníku - výška h2 přejízdného obrubníku nouzového chodníku nad přilehlou částí vozovky se navrhuje nejvýše 0,12 m (minimální výška 0,07 m). Výška zůstává zachována i u tunelové propojky pro osoby. Vodicí proužky se navrhují šířky 0,25 m nebo 0,50 m, podle šířkové kategorie tunelu Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte, popř. se podívejte do kapitoly 1 Termíny a definice Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se základními pojmy, které souvisí s příčným uspořádáním tunelu. Otázky 1) Kam se u tunelů umísťují připojovací, odbočovací a řadicí pruhy?? 2) Co je to jednosměrná tunelová trouba? 3) Co je to obousměrná tunelová trouba? Test a) Které jsou hlavní části příčného uspořádání tunelu b) Jakému účelu slouží nouzový pruh? c) Čím je dána šířková kategorie tunelu? Správná odpověď a) Jízdní pruhy, nouzové pruhy, nouzové chodníky, vodicí proužky b) Nouzový pruh slouží k odstavení vozidla. c) Šířková kategorie tunelu je dána vzdáleností vozovky mezi obrubníky. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola už nám možná dala zabrat. Dáme si šálek kávy nebo čaje a můžeme přemýšlet, který tunel je z hlediska provozu bezpečnější. 22 S t r á n k a

26 5. Průjezdní prostor a vedení trasy tunelu Kapitola obsahuje základní odborné pojmy vztahující se k průjezdnímu prostoru tunelu, směrovému a výškovému vedení trasy. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o prostorovém uspořádání tunelu a směrovém vedení trasy. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly musíte znát a vědět informace a poznatky uvedené v předchozích kapitolách. Klíčová slova Průjezdní prostor tunelu, trasa tunelu Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 5.1 Průjezdní prostor tunelu a směrové vedení trasy Jako průjezdní prostor tunelu se uvažuje příčný obrys (v rovině kolmé na osu jízdního pásu), do kterého nesmí zasahovat žádná část stavby, stavebních konstrukcí a všech druhů vybavení (osvětlení, větrání, signalizace, dopravních značek, odvodnění, zásobování elektřinou a jiných zařízení) s přihlédnutím na normami povolené tolerance při jejich zhotovení a montáži. Do průjezdního prostoru mohou zasahovat jen záchytná bezpečnostní zařízení. Obrázek 6 Průjezdní prostor tunelu (rozměry v m) 23 S t r á n k a

27 Nové a rekonstruované tunely pozemních komunikací musí svým prostorovým uspořádáním vyhovovat stanovenému průjezdnímu prostoru. Výška h průjezdního prostoru na obslužných místních (městských) komunikacích je 4,20 m. U tunelů dálnic se doporučuje výška h průjezdního prostoru 4,80 m nad povrchem vozovky. Výška průchozího prostoru h 1 nad nouzovým chodníkem je minimálně 2,25 m. Výška h 1 průchozího prostoru nad veřejným chodníkem je 2,50 m. Směrové vedení trasy a výškové vedení trasy Tunely střední a dlouhé se doporučuje řešit směrově tak, aby z místa vjezdu do tunelové trouby nebyl viditelný otvor protějšího portálu tunelové trouby. U tunelů s více tunelovými troubami se z hlediska účinnosti provozního větrání a ZOKT doporučuje řešit možný vstup odváděné vzdušniny do vedlejší tunelové trouby (větrací zkrat) odsunem portálů tunelových trub nebo jiným způsobem. Podélný sklon nivelety v tunelu nemá být menší než 0,5 % a větší než 5,0 %, přičemž při sklonu větším než 3 % je třeba posoudit případné doplňující bezpečnostní opatření a zvýšené nároky na větrání. 5.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Průjezdní prostor tunelu příčný obrys (v rovině kolmé na osu jízdního pásu), do kterého nesmí zasahovat žádná část stavby. Portál tunelu viz část 1.2 Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se směrovým vedením trasy a parametry průjezdního profilu tunelu. Otázky 1) Co jsou to průjezdní prostor tunelu? 2) Co je to portál tunelu? 3) Co je to výška průjezdního tunelu? 24 S t r á n k a

28 Test a) Jaká je minimální výška průjezdního prostoru? b) Co nesmí zasahovat do průjezdního prostoru tunelu? c) Jaký je povolený podélný sklon tunelu? Správná odpověď a) Minimální výška průjezdního prostoru je 4,2 m, u dálničních tunelů doporučeno 4,8 m. b) Nesmí sem zasahovat žádná část stavby, pouze záchytná bezpečnostní zařízení c) Povolený podélný sklon tunelu je od 0,5 % do 5 %. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá, tak žádné zdržování a šup k další kapitole 25 S t r á n k a

29 6. Konstrukční pokyny pro tunely Kapitola obsahuje základní pokyny vztahující se ke konstrukci tunelu a kabelovým a potrubním vedením. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o požadavcích na konstrukce tunelu, odvodnění a některá vedení. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností potřebné vědomosti z předmětů Stavební konstrukce, popř. Požární bezpečnost staveb. Klíčová slova Konstrukce tunelu, kabelové rozvody, odvodnění tunelu Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 6.1 Konstrukční pokyny Uvedené konstrukční pokyny se týkají vlastní konstrukce tunelu, ochrany před podzemní a povrchovou vodou a odvodnění tunelu, barevných úprav vozovek a povrchů tunelu, ochrany proti hluku, omezení bludných proudů, kabelových a potrubních vedení a cizích zařízení v tunelu. Z těchto požadavků se zaměříme na nejpodstatnější. Konstrukce tunelu Konstrukce tunelu musí splňovat tyto funkce: a) umožnit bezpečný a plynulý provoz v tunelu, b) spolehlivě přenést všechna zatížení, která na konstrukci působí nebo později mohou působit, c) zajistit stabilitu konstrukce i horninového prostředí okolo tunelu, d) zajistit požadavky na požární odolnost, e) vyloučit nebo omezit průsaky podzemní a povrchové vody do tunelu a umožnit odvedení případných průsaků, f) ochránit horninové prostředí v okolí tunelové trouby před vlivem povětrnosti a provozu v tunelu, g) omezit deformace horninového prostředí a zajistit tvarovou stálost průřezu, ostění tunelu, 26 S t r á n k a

30 h) umožnit bezpečnou a jednoduchou údržbu a opravy s minimálními náklady, i) omezit negativní indukované účinky stavby na okolní životní prostředí (indukované deformace, seismické účinky a zásah do hydrogeologick ého režimu podzemních vod). Ochrana před podzemní a povrchovou vodou a odvodnění tunelu Tunely se odvodňují systémy pro: - drenážní odvodnění, - kanalizační odvodnění srážkových vod z úseků pozemní komunikace navazujících na tunel, - odvodnění vozovky tunelu. Systém odvodnění vozovky odvádí: a) vodu, stékající s povrchu vozovky tunelu a ostění (srážkové vody, vodu z čištění stěn a stropu tunelové trouby, vodu z čištění vozovky), b) vodu při hašení požáru, c) vyteklé kapaliny na vozovku tunelové trouby z poškozených nádrží (cisteren) nebo při haváriích. Odvodnění vozovky v tunelu se provádí zpravidla pomocí štěrbinových odvodňovacích žlabů, které jsou maximálně do vzdálenosti 60 m opatřeny protipožárními kanalizačními přepážkami, zabraňujícími šíření požáru v případě úniku hořlavých kapalin. Při návrhu odvodnění vozovky tunelu je třeba počítat vždy s požární vodou, odtékající při hašení požáru. Odvod znečištěných povrchových vod z vozovky musí být zajištěn do záchytné jímky znečištěných vod, jejíž objem je nutno doložit výpočtem předpokládaného množství vody při zásahu složek IZS a vody potřebné pro mytí tunelu. Poklopy kanalizačních šachet a objektů ostatních sítí technického vybavení v tunelové troubě se zpravidla neumísťují do jízdních pruhů. Všechny poklopy v komplexu tunelu musí být zajištěny proti otevření bez použití speciálního klíče nebo nářadí a musí být ve vodotěsném a prachotěsném provedení. Barevná úprava vozovky a stěn Barevná úprava vozovky a stěn v tunelové troubě se navrhuje co nejsvětlejší ale v matném (nelesklém) provedení, zpravidla bez nátěru. 27 S t r á n k a

31 Kabelová a potrubní vedení Kabelová vedení a požární vodovod, pokud se neumísťují do kolektorů nebo podobných prostor, se v podélném směru mají umisťovat do chodníků, v odůvodněných případech pod nouzový pruh. Kabelové rozvody v tunelových troubách, šachtách, v kabelových kanálech, kabelových prostorech a v ostatních částech tunelového objektu musí být řešeny v souladu s ČSN Vnější kabelové šachty se navrhují v provedení "prostředí suché." Suché prostředí je nutno zajistit provedením vodotěsných ucpávek v chráničkách a odvodněním šachet. Veškerá potrubní vedení musí být vybavena ochranou proti korozi. 6.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Štěrbinový odvodňovací žlab - odvádí vodu z vozovky. Je opatřen max. po 60 m protipožárními kanalizačními přepážkami, zabraňujícími šíření požáru v případě úniku hořlavých kapalin Drenážní odvodnění odvádí drenáží podzemní vodu za rubem ostění a podzemní vodu z trativodů pod vozovkou Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. V této kapitole jste se seznámili se základními konstrukčními požadavky na tunely. Otázky 1) Co musí splňovat konstrukce tunelu? 2) Co je systém drenážního odvodnění? 3) Co je štěrbinový odvodňovací žlab? Test a) Které vody se musí odvést z vozovky tunelu? b) Jaká je barevná úprava vozovky a povrchů tunelů c) Která norma platí pro požární bezpečnost kabelových rozvodů? Správná odpověď a) Vodu srážkovou, vodu z čištění tunelu, vodu použitou při hašení a vyteklé kapaliny z poškozených nádrží. 28 S t r á n k a

32 b) Co nejsvětlejší, ale v matném provedení. c) ČSN Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 [2] ČSN Požární bezpečnost staveb. Kabelové rozvody. Přestávka Co takhle dát si dobrou kávu? 29 S t r á n k a

33 7. Požadavky na zhotovitele stavebních prací na tunelu Kapitola stanovuje požadavky objednatele stavby na zhotovitele provedení stavebních prací na tunelu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o nutných předpokladech uchazeče na dodavatele stavebních prací na tunelu. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti z předmětu Stavební konstrukce a předmětu Právní a technické předpisy. Klíčová slova Tunel, zhotovitel stavby, Nová rakouská tunelovací metoda. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času. 7.1 Všeobecné požadavky na stavební část Charakter ražených tunelových staveb se zásadně odlišuje od charakteru ostatních stavebních konstrukcí staveb pozemních komunikací (PK). Prakticky všechny ražené tunely PK jsou raženy podle zásad Nové rakouské tunelovací metody (dále jen NRTM). NRTM je observační metodou (Eurokód 7) a stanoví základní pravidla a požadavky pro geologický a geotechnický průzkum s prognózou chování horninového prostředí, pro dokumentaci i pro bezpečný postup výstavby tunelu. Bezpečná a ekonomická výstavba tunelu vyžaduje co nejpřesnější znalost horninového prostředí. Skutečně zastižené horninové poměry sleduje a dokumentuje geotechnický monitoring, který je hodnotí, vydává konečnou prognózu chování horninového prostředí pro bezprostřední příští ražbu a porovnává, zda chování horninového prostředí a předpokládané technologické třídy ražnosti odpovídají předpokladům. Nutnost přizpůsobit stavební postupy a technologie daným proměnným podmínkám horninového prostředí, v němž je tunel prováděn, zvýšené riziko při provádění a další skutečnosti určují, že každý tunel je svým způsobem neopakovatelným unikátním dílem. Zhotovitel a jeho podzhotovitelé mohou provádět stavební práce na tunelech PK, je-li podle obchodního rejstříku tato činnost předmětem jejich podnikání a mají-li platná oprávnění a doklady pro provádění příslušných zhotovovacích prací (živnostenské listy, autorizace). 30 S t r á n k a

34 K činnostem prováděným hornickým způsobem, jejichž provádění spadá pod působnost zákona č.61/1988 Sb. a vyhlášek ČBÚ č. 15/1995 Sb.ve znění pozdějších předpisů, musí mít zhotovitel oprávnění, vydané příslušným obvodním báňským úřadem Zhotovitel je povinen prokázat, že disponuje potřebným počtem příslušně kvalifikovaných pracovníků a potřebným technicky způsobilým strojním a dalším vybavením. Pro stavbu zpracuje zhotovitel plán jakosti obsahující zejména technologické postupy ražeb, postupy výroby, dopravy a ukládání materiálů a směsí, provádění izolatérských prací, ošetření betonových ostění a všech druhů spár, konkretizovaný na podmínky stavby. Zkušenost s prováděním prací prokazuje zhotovitel také referenčním listem provedených prací stejného nebo podobného zaměření. Zhotovitel je povinen prokázat též způsobilost v oblasti zkušebnictví a laboratorní činnosti aj. Izolatérské práce může provádět pouze zhotovitel / podzhotovitel, který má mimo jiné certifikát systému jakosti pro provádění izolatérských prací. Obsluha stříkacího komplexu stříkaného betonu (SB), zejména operátor trysky (nastříkávač), musí být zařazena do procesu osobního zvyšování kvalifikace obsluhy zařízení pro SB. Před zahájením prací se stříkaným betonem musí se určení nastříkávači prokázat dokladem o školení (ne starším 1 roku) a úspěšném vykonání praktické zkoušky nástřiku vrstvy SB 7.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Nová rakouská tunelovací metoda (NRTM) - stanoví základní pravidla a požadavky pro geologický a geotechnický průzkum s prognózou chování horninového prostředí, pro dokumentaci i pro bezpečný postup výstavby tunelu. Je observační metodou. Zhotovitel - Právnická nebo fyzická osoba, která se smlouvou o dílo zavazuje k provedení určitého díla. Zhotovitel ve vztahu k investorovi / objednateli je tedy subjekt zajišťující zhotovení díla (stavby) a také projektant zhotovující dokumentaci stavby. Podzhotovitelé smluvně pověření projektantem nebo zhotovitelem stavby jsou ve vztahu k nim též zhotoviteli. Observační metoda - způsob návrhu a /nebo řízení výstavby, kdy výsledků systematického sledování (např. GTM) se používá přímo pro úpravu projektu a stavebního postupu. Je definována v Eurocodu S t r á n k a

35 Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se základní charakteristikou Nové rakouské tunelovací metody a požadavky na zhotovitele tunelu pozemních komunikací. Otázky 1) Co je to NRTM? 2) Kdo je zhotovitel a podzhotovitel stavby? 3)Jaké jsou zvláštnosti raženého tunelu? Test a) Jaké jsou hlavní požadavky na zhotovitele stavebních prací na tunelech PK? b) Co musí zhotovitel prokázat? c) Kdo může provádět izolatérské práce? Správná odpověď a) Zápis v obchodním rejstříku s daným předmětem podnikání a autorizace v oboru, oprávnění vydané obvodním báňským úřadem b) Počet kvalifikovaných pracovníků, příslušné strojní a další vybavení, referenční list provedených prací, plán jakosti pro stavbu aj. c) Pouze zhotovitel / podzhotovitel, který má mimo jiné certifikát systému jakosti pro provádění izolatérských prací. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 [2] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola nebyla moc dlouhá, tak žádné zdržování a šup k další kapitole 32 S t r á n k a

36 8. Základní požadavky na kvalitu výrobků a materiálů Kapitola popisuje požadavky na kvalitu výrobků a materiálů použitých pro stavební část tunelu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o požadovaných vlastnostech výrobků a materiálů používaných pro stavbu tunelu. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností potřebné vědomosti z předmětů Stavební konstrukce, Nauka o materiálu a Požární bezpečnost staveb Klíčová slova Výrobek pro stavbu, stavební materiál, stříkaný beton, izolace Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 8.1 Základní požadavky Prověřování vlastností výrobků pro stavby stanoví zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zhotovitel stavby musí pro stavbu použít stavební výrobky, které mají takové vlastnosti, aby po dobu předpokládané životnosti tunelu byla zaručena požadovaná mechanická pevnost a stabilita, požární bezpečnost, bezpečnost užívání atd. Definitivní konstrukce (trvalé ostění) tunelů, galerií a podzemních objektů se v RDS navrhují a při stavbě provádějí na předpokládanou minimální životnost 100 let. Takto se realizuje nejen vlastní nosná konstrukce raženého nebo hloubeného tunelu, nýbrž i hydroizolační a drenážní systém ostění. V realizační dokumentaci stavby (RDS) se požaduje jmenovitě uvádět odlišné životnosti těch částí stavby, kde je v souladu s dokumentací pro stavební povolení /zadávací dokumentací (DSP/ZDS) navrhována životnost kratší než 100 let. Kvalita stavebních výrobků, materiálů, stavebních směsí a prvků Prokazování vlastností: Všechny stavební výrobky, materiály a směsi, které budou použity ke/na stavbě, předloží zhotovitel objednateli ke schválení a zároveň doloží doklady o posouzení shody ve smyslu zákona 33 S t r á n k a

37 22/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo ověření vhodnosti ve smyslu metodického pokynu SJ-PK část II/5 (č.j / ve znění pozdějších změn, úplné znění - Věstník dopravy č.14-15/2005) Požadavky požární bezpečnosti: Trvalé konstrukce staveb (trvalá ostění tunelu) musí odolávat účinkům požáru, aniž by došlo k porušení její funkce z hlediska požadovaných mezních stavů požární odolnosti dle ČSN Budují se z nehořlavých materiálů a výrobků, zařazených do třídy reakce na oheň A1 podle ČSN EN Stříkaný beton a jeho složky Zhotovitel konstrukcí ze SB musí pro nástřik a ošetřování SB vypracovat a objednateli /správci stavby předložit k odsouhlasení podrobný technologický předpis (postup), který určuje detaily provádění SB na konkrétní konstrukci tunelu PK. Pro stříkaný beton dočasného (primárního) ostění nebo zajištění SB-A (konstrukčně výplňový), který je součástí technologie ražeb podzemních objektů, zajištění portálových výkopů, stavebních jam a podobných konstrukcí pozemních komunikací, není požadována výrobková certifikace podle zákona č. 22/97 Sb. Výrobková certifikace se požaduje na stavbách pozemních komunikací pro stříkaný beton B trvalých ostění podzemních děl a jiných trvalých konstrukcí PK a systémů oprav konstrukcí PK. Stříkaný beton primárního ostění se zpravidla nanáší mokrým způsobem. Doba dopravy mezi zamícháním SB a jeho nastříkáním je maximálně 90 minut. Stříkaný beton primárního ostění se zřizuje v konečné kvalitě alespoň C20/25-X0. Cement, kamenivo, přísady a příměsi do stříkaného betonu musí být dodávány s prohlášením o shodě včetně protokolů s výsledky zkoušek a jejich hodnocením. Výztuže stříkaného betonu se navrhují buď z prutů a sítí anebo lze použít rozptýlenou výztuž. Pro rozptýlenou ocelovou výztuž do betonu se používají vlákna (drátky), např. z drátu taženého za studena s tvarovanými konci, dlouhá 30 40mm z oceli o pevnosti v tahu min 1200MPa. DSP/ZDS může předepsat použití jiných výztužných materiálů (např. z umělohmotných vláken). Izolační fólie, geotextilie, upevňovací prvky Požadavky na izolační fólie: - tloušťka folie (bez signální vrstvy nebo včetně signální vrstvy), - tažnost (protažení) na mezi pevnosti ( trhlin), - požární odolnost, - odolnost při namáhání vodním tlakem, 34 S t r á n k a

38 - odolnost proti proražení, - flexibilitu za studena ( -20 C), - odolnost proti agresivitě prostředí, - odolnost proti mikrobiální korosi, - odolnost proti prorůstání kořenů, - způsob spojování a odolnost materiálu ve spojích. Součástí mezilehlého hydroizolačního souvrství je vždy též geosyntetická vrstva s drenážní a ochrannou funkcí mezi lícem upraveného primárního stříkaného ostění a hydroizolačním fóliovým pláštěm. Volně ukládaný izolační plášť se upevní vhodnými upevňovacími prvky tak, aby byl při betonáži vnitřního ostění co nejméně namáhán na tah. Beton ostění tunelu Používají se všechny betony uzavřené struktury s hutným kamenivem (včetně stříkaných betonů), použité pro betonové konstrukce nevyztužené, vyztužené a předpjaté. Mezi hutné betony patří i betony mírně provzdušněné, u kterých je použitím provzdušňující přísady vytvořen systém mikroskopických vzduchových bublinek za účelem zvýšení odolnosti betonu proti působení vody, mrazu a chemických rozmrazovacích látek. Základní požadavky na složení betonu musí respektovat jak specifické požadavky na složky betonu, tak i požadavky na beton s ohledem na druh konstrukce, stupeň agresivity prostředí a jiné požadavky, zejména: - zpracovatelnost, - zkrácení doby potřebné pro odbednění na technologicky přípustné minimum, - omezení vzniku trhlin, - dodržení požadovaných užitných a provozních parametrů, - další vlastnosti, vyplývající z DSP/ZDS, Beton trvalého ostění bez plášťové izolace musí být odolný proti průsakům, účinkům rozmrazovacích prostředků, agresivitě dotyčného prostředí a korozi se stupněm vlivu prostředí. Beton musí mrazuvzdorný a proto zpravidla provzdušněný. Beton trvalého ostění s plášťovou izolací se požaduje alespoň C 25/30 XF3, XD3 mrazuvzdorný /provzdušněný, s odolností proti CHRL. Vyztužení polypropylénovými vlákny (PP vlákny) Rozptýlená polypropylénová vlákna vhodně zlepšují řadu vlastností betonu trvalého ostění. Zamezují (brání) vzniku smršťovacích trhlin, zmenšují explozivní poškození betonu, zvyšují pevnost a houževnatost betonu, odolnost proti vodě, rázovému namáhání a abrazi betonu, 35 S t r á n k a

39 zpomaluje porušování ostění žárem. Požadavek na vyztužení PP vlákny stanovuje DSP/ZDS. Povrchová sjednocující (odrazná) vrstva betonového ostění Líc trvalého betonového ostění se opatří sjednocujícím nátěrem. Tato ochranná vrstva vytvoří sjednocený líc ostění, který v požadované ploše musí splnit i požadavky odrazného nátěru 8.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Beton hutný - betony uzavřené struktury s hutným kamenivem, stříkané betony a betony mírně provzdušněné. Stříkaný beton technologie stříkání betonu je způsob strojního nanášení vyztužené nebo nevyztužené betonové vrstvy k podkladu. Používá se mokrý i suchý způsob. Izolační pás - pás izolace z folie (např. PVC, PE) nebo z modifikovaných asfaltů (ČSN ) dodávaný v rolích. Po uložení a spojení (svaření) izolačních pásů vytvoří se izolační plášť, který chrání konstrukci před působením podzemní vody. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se materiály a výrobky pro stavbu tunelu, zejména betonem a jeho složkami, stříkaným betonem, izolačními pásy a požadavky na jejich vlastnosti. Otázky 1) Uveďte základní požadavky na stavby a výrobky pro ně. 2) Co musí splňovat izolační fólie? 3) Co musí splňovat betony používané pro tunely? Test a) Jaké jsou výztuže používané pro ostění tunelu? b). Pro které konstrukce se používá stříkaný nebo hutný beton? c) Jaké požárně technické vlastnosti musí mít ostění tunelu? Správná odpověď a) Klasická výztuž z prutů a sítí, rozptýlená ocelová výztuž, výztuž z polypropylénových vláken. b) Stříkaný beton se používá pro primární, hutný pro sekundární ostění. 36 S t r á n k a

40 c) Ostění tunelu musí být zhotoveno z výrobků třídy reakce na oheň A1 a musí vykázat požadovanou požární odolnost hodnocenou mezními stavy a dobou požární odolnosti. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 [2] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací [3] ČSN Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení. UNMZ 4/ Z1až Z3 6/2013 Přestávka Tahle kapitola byla docela dlouhá, tak si dejte přestávku a podle situace postupte k další kapitole 37 S t r á n k a

41 9. Předpisy pro technologické postupy prací Kapitola popisuje předpisy používané pro technologické postupy prací především ražených tunelů. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o předpisech upravujících možné postupy prací při výstavbě tunelů. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností vědomosti z předmětů Stavební konstrukce a Právní a technické předpisy. Klíčová slova Hloubené objekty, ražené objekty, realizační dokumentace stavby (RDS), technologický předpis. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času. 9.1 Technologické postupy prací Hloubené objekty budované hloubením z povrchu (zkráceně hloubené tunely ) a zajištění jejich stavebních jam se provádí podle dokumentace stavby, ustanovení norem a předpisů platných podle druhu konstrukcí a prací pro zakládání, provádění mostních a pozemních konstrukcí (včetně jejich hydroizolací). Jedná se především o tyto kapitoly TKP: - Kap. 4 TKP, Zemní práce, - kap. 16 TKP, Piloty a podzemní stěny, - kap. 18 TKP, Beton pro konstrukce, - kap. 29 TKP, Zvláštní zakládání a - kap. 30 TKP, Speciální zemní konstrukce. Pokud při zemních pracích na portálu nebo v hloubené části tunelu a na přímo navazujících objektech (přeložky atp.) přesáhne celkový objem rozpojené horniny m3 za použití strojů a výbušin (jedná se o práce prováděné hornickým způsobem podle zákona ČNR č. 61/1988), základním bezpečnostním předpisem je vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ražené objekty. Dílo v podzemí musí být realizováno tak, aby se zabránilo nežádoucímu rozvolňování kolem výrubu, vývalům horniny, nadměrným deformacím, a aby byla zajištěna stabilita výrubu a potřebná ochrana povrchových objektů, inženýrských sítí i životního prostředí. 38 S t r á n k a

42 Během výstavby je potřebné sledovat stav a chování horninového prostředí při ražbě geotechnickým monitoringem apod. Realizační dokumentace (RDS) Dokumentace DSP/ZDS stanoví druh a rozsah konstrukcí a prací tak, aby soupis prací umožnil podrobné ocenění všech rozhodujících konstrukcí a prací v předpokládaném množství podle prognózy horninových poměrů a byl závazným podkladem pro vypracování RDS na výstavbu předmětné stavby. Realizační dokumentace stavby musí být v souladu s DSP/ZDS. Technologický předpis (TePř) Zhotovitel musí technologický předpis vypracovat a předložit objednateli /správci stavby k odsouhlasení na práce, při nichž technologie prováděných prací závisí na dovednosti a vybavení zhotovitele, nebo se při nich používá neobvyklých materiálů, pracovního zařízení a obchodně chráněných znalostí a také na práce požadované TKP nebo ZTKP. Tyto technologické předpisy zhotovitele mají platnost pouze pro příslušnou realizovanou stavbu. Technologický předpis musí být v souladu s RDS. Geologická dokumentace při výstavbě Podle vyhlášky ČBÚ č. 55/1996 Sb. je realizace stavby podzemního díla dovolena, je-li zhotovitelem stavby zpracována a průběžně s postupem prací doplňována geologická dokumentace, která zajišťuje dostatečné informace o inženýrsko-geologických poměrech a geotechnických podmínkách, ve kterých je dílo vedeno; tato dokumentace je trvale k disposici objednateli /správci stavby. Podle zjištěného stavu se upřesňují technologické předpisy dalších ražeb, stanovuje se zatřídění horninového masivu a skutečný stupeň horninového zvodnění. Průřez výrubu Průřez výrubu musí mít takové rozměry, aby po ustálení deformací horninového masivu zůstal zachován teoretický výrubní průřez pro zřízení ostění. 9.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Realizační dokumentace stavby (RDS) podklad pro provedení (realizaci) stavby upravena pro dodavatele stavby, dle jeho řešení, technologie a zpracování. Objednavatelem je investor nebo dodavatel. 39 S t r á n k a

43 Dokumentace pro provedení stavby (DPS)- podklad pro provedení (realizaci) stavby, univerzální dokumentace bez ohledu na budoucího vybraného dodavatele. Objednavatelem je investor. Dokumentace pro zadání stavby (ZDS) - podklad pro výběrové řízení a stanovení ceny projektu. Dokumentace pro stavební povolení (DSP) - slouží pro účely stavebního řízení a vydání stavebního povolení, případně ohlášení TKP technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s předpisy upravujícími technologické postupy na stavbě. Jen je třeba se smířit se spoustou zkratek, které jsou běžné pro stavební praxi. Otázky 1) Popište způsob výstavby hloubeného a raženého tunelu. Test a) Kterými předpisy se řídí technologické postupy hloubených tunelů? b) Jaké jsou požadavky na realizaci podzemního díla? c) Která dokumentace se zpracovává pro realizaci stavby bez ohledu pro budoucího dodavatele. Správná odpověď a) Normami a předpisy platnými pro daný druh konstrukcí a prací pro zakládání, provádění mostních a pozemních konstrukcí. b) Musí se zabránit nežádoucímu rozvolňování kolem výrubu, nadměrným deformacím, aj. a musí být zajištěna potřebná ochrana povrchových objektů, inženýrských sítí i životního prostředí. c)jedná se o dokumentaci pro provedení stavby (DPS). 40 S t r á n k a

44 Literatura [1] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola není moc dlouhá. Teď postupte k další kapitole 41 S t r á n k a

45 10. Ražení tunelů metodou NRTM Kapitola popisuje postup ražení tunelu podle Nové rakouské tunelovací metody. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o možných postupech prací při výstavbě tunelů metodou NRTM. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností vědomosti z předmětů Stavební konstrukce, Právní a technické předpisy. Klíčová slova Hloubené objekty, ražené objekty, RDS, technologický předpis. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času Nová rakouská tunelovací metoda Při technologii ražení podle zásad NRTM se okolní horninové prostředí (z pevných hornin i zemin) považuje za konstrukční součást nosného systému, která spolupůsobí při zajištění výrubu s primární výstrojí. Konstrukci podzemního objektu tedy tvoří: horninové prostředí, primární ostění sekundární ostění. Ražení s využitím spolupůsobení horninového prostředí musí být prováděno za současného sledování deformací nosného systému horninaostění a okolí výrubu metodami geotechnického monitoringu (GTM). Způsob rozpojování v jednotlivých podzemních dílech či jejich částech upřesní RDS. Používá se: mechanizované rozpojování hornin,. rozpojování trhavinami. Primární ostění Výrub se razí optimální rychlostí a vystrojuje se primárním ostěním ze stříkaného betonu a dalšími vystrojovacími prostředky, zabudovávanými v optimální vzdálenosti od čelby. Primární nosný systém tvoří horninové prostředí spolu s primární výstrojí výrubu (pláštěm ze stříkaného betonu a ostatními vystrojovacími prostředky); musí bezpečně zajišťovat výrub až do provedení trvalého (definitivního) ostění. 42 S t r á n k a

46 Primární vystrojení výrubu Při ražení tunelů NRTM jsou rozhodujícími vystrojovacími prvky: - stříkaný beton vyztužený ocelovými sítěmi (SB) nebo rozptýlenou ocelovou výztuží (FSB) dle 24A.3.6, - výztužné ocelové oblouky (ramenáty), - horninové kotvy (svorníky) - horninové jehly, pažiny. Ostění tunelu ze stříkaného betonu Stříkaný beton ostění tunelů PK se nanáší mokrým způsobem. Ve zvlášť zdůvodněných případech pro dočasné ostění (nebo jeho část) a opravy je možno použít suchý způsob nástřiku betonu. Výztuž ze svařovaných sítí a výztužných oblouků lze v RDS nahradit rozptýlenou, zpravidla ocelovou výztuží. Tloušťka nosného ostění s výztužnými sítěmi i s rozptýlenou výztuží musí být alespoň 100mm. Výztužné sítě se osazují podle dokumentace stavby s předepsaným krytím betonem. Toto krytí u primárního ostění je směrem k hoře (lící výrubu) min 30mm, na vnitřním (vzdušném) líci min 20mm. U trvalých ostění tloušťka krytí na obou stranách závisí na agresivitě prostředí (ČSN EN 206-1) a je min. 50mm. V RDS je stanoven prostorový i časový postup rubání a zabudovávání primárního ostění. Teprve s odstupem následuje zabudování definitivního ostění. Definitivní (trvalé) ostění tunelu Definitivní ostění (trvalá výstroj raženého tunelu) spolu s nosným horninovým prstencem trvale zabezpečuje stabilitu tunelu. Pokud primární ostění je nosnou součástí trvalého ostění, pak se požadavky na trvalé ostění vztahují i na dočasné ostění ze stříkaného betonu. Trvalé ostění tunelů PK se zřizuje zpravidla z monolitického betonu prostého nebo s ocelovou výztuží. Tloušťka trvalého ostění dopravních tunelových trub PK z monolitického betonu musí být alespoň 300mm. Ukládání betonu do betonovaného pasu musí postupovat kontinuálně bez přerušování. Délka pasů se zřizuje podle RDS zpravidla v mezích 5 až 12,5m. Portálové a příportálové pasy a pasy z prostého betonu mají zkrácenou délku zpravidla jen do 10m. Trvalé ostění se betonuje do ocelového (nebo dřevěného oplechovaného) bednění po pasech bez přerušení, opěry a klenba vždy najednou. Pokud DSP/ZDS nestanoví jinak, pro zhotovení díla je nutno použít skruže nebo bednící vůz, Betonové definitivní ostění po odbednění musí být ošetřováno vlhčením po dobu 1 týdne, s případným sledováním hydratačních teplot s cílem omezit vznik mikrotrhlin. Kontrolované ošetření návěsem za bednícím vozem musí být prováděno alespoň po dobu třech dnů po odbednění. Ostění lze také zabezpečit ochranným nástřikem, který však nesmí 43 S t r á n k a

47 nepříznivě ovlivnit soudržnost obkladů nebo odrazné vrstvy s betonem ostění. Povrch betonových konstrukcí musí být homogenní, stejnoměrně uzavřený a hutný. Na viditelném povrchu definitivního ostění tunelů se hnízda nepřipouštějí; musí být provedena taková opatření, aby viditelné plochy trvalého ostění z hlediska drsnosti a nerovností nevyžadovaly další pohledové úpravy, neumožňovaly pronikání nečistot do betonu a bylo možno je při údržbě mýt tlakovou vodou a kartáči za použití saponátů. Nakonec se provede sjednocující (odrazná) vrstva betonového ostění. Větrání při výstavbě Díla v podzemí musí být větrána podle projektu větrání, vypracovaného v souladu s vyhláškou ČBU č. 55 /1996 ve znění pozdějších předpisů. Koncepce větrání je stanovena v DSP/ZDS. Způsob větrání, druhy zařízení pro rozvod větrů na potřeby zhotovitele upřesní RDS. Při umělém větrání musí být větrání v činnosti nepřetržitě po celou dobu přítomnosti osob v tunelu. Přirozeným větráním nebo difuzí je dovoleno větrat tehdy, jestliže nelze předpokládat překročení těchto koncentrací: oxid uhelnatý (CO) max. 0,003%, oxid uhličitý (CO 2 ) max. 1%, oxidy dusíku (NO 2 ) max. 0,00076% sirovodík (H 2 S) max. 0,00072 %. V podzemních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat osoby, musí být objemově nejméně 20% kyslíku. Zhotovitel odpovídá za větrání a musí pro stavbu určit vedoucího větrání. Osvětlení tunelu při výstavbě Všechny hlavní části podzemního díla musí být v době přítomnosti pracovníků osvětleny. Osvětlení provádí se dle ČSN především z hlediska bezpečnosti realizace tunelového díla (vyhl. ČBÚ č.55/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Použité pojmy a jejich vysvětlení Horninové prostředí (horninový masiv) - část zemské kůry, složené z pevných hornin a/nebo zemin, včetně anizotropií, ploch nespojitosti a dutin s výplněmi z tekutých nebo plynných součástí. Dočasná (primární) výstroj - dočasné zajištění stability líce výrubu, které se provádí v průběhu razících prací a může být 44 S t r á n k a

48 doplněno nebo nahrazeno definitivním ostěním; = dočasné (primární) ostění Definitivní (trvalé) ostění - konstrukce ostění podzemního díla či stavby zabezpečující stabilitu po celou dobu životnosti díla. Příportálový úsek tunelu - úsek tunelové trouby, v blízkosti portálu. Délka příportálového úseku závisí na druhu působícího vlivu, k němuž se jeho charakteristika vztahuje (např. protihluková opatření, vliv mrazových cyklů, dosah rozmrazovacích prostředků). Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s ražbou a budováním primárního a definitivního (trvalého) ostění tunelu prováděného NRTM. Otázky 1) Popište způsob primárního vystrojení tunelu. 2) Popište způsob budování definitivního ostění tunelu. Test a) Co tvoří konstrukci tunelu? b) Jaké jsou způsoby rozpojování hornin a zemin? c) Jaké jsou požadavky na prostředí tunelu během výstavby? Správná odpověď a) Horninové prostředí, primární ostění, sekundární ostění b) Používá se mechanizované rozpojování hornin, nebo rozpojování trhavinami c) Podzemní dílo musí být spolehlivě větráno přirozeně nebo uměle a hlavní prostory musí být za přítomnosti lidí osvětleny. Literatura [1] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola je za námi. Teď si dáme kávu a šup k další kapitole 45 S t r á n k a

49 11. Ochrana proti pronikání podzemních vod do tunelu Kapitola popisuje všeobecné zásady ochrany tunelu proti možnému pronikání podzemních vod do tunelu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o kritériích vodotěsnosti. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností vědomosti z předmětu Stavební konstrukce. Klíčová slova Vodotěsnost tunelu, měrný průsak. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1,5 hodiny času Ochrana proti pronikání podzemních vod do tunelu Požadavky na provozní suchost tunelu jsou podmíněny těmito hledisky: - ochrana tunelového díla, - ochrana provozu, - ochrana při výstavbě, životnost díla, - požadavky na údržbu díla Kritériem vodotěsnosti tunelů je měrný průsak q (l.den-1.m-2), zpravidla vztažený na průměrné množství v délce úseku dlouhého 10m nebo 100m líce tunelu. Propočet průsaků: 0,01l/sec = 864 l/den. Betony bez izolace (BOP) jsou nevhodné pro prostory (objekty) sloužící pro elektronické zpracování dat. Pronikání vodních par je příliš velké, pokud nejsou provedena další opatření. Při použití konstrukce bez plášťové izolace je nutné provést podrobné vyhodnocení agresivity vod a prostředí na beton. Vodotěsnost tunelů se hodnotí podle tabulky S t r á n k a

50 Tabulka 2 vodotěsnosti třída Charakter Využití Určování měrných průsaků a zatřídění tunelů podle Definice 47 S t r á n k a Průsaky q *) l.den -1.m -2 zcela technologické Ostění tak těsné, 1 suché prostory že uvnitř nejsou patrné 0,02/0,01 žádné vlhké skvrny v podstatě úseky tunelů PK na líci ostění nesmí být 2 suché ohrožené mrazem vlhkost, která navlhčí 0,1/0,05 (portálové úseky) savý papír kapilární ostatní úseky tunelů PK na vlhké skvrny přiložený savý 3 průnik únikové komunikace nebo novinový papír se namočí 0,2/0,1 vlhkosti vstupy pro záchranné týmy vlhkost lze odstranit intenzivním větráním voda nestéká po líci ostění vlhké větrací a pomocné štoly a vlhké plochy 4 slabé šachty, technické chodby, místy občasné kapání j 0,5/0,2 úkapy komunální tunely slabé odvodňovací kanalizační štoly pramínky prosakující vody lokálně 5 pramínky (znečištěná voda) přípustné 1,0/0,5 průsaků pramínky odvodňovací drenážní štoly pramínky prosakující vody přípustné 6 průsaků (mimo místa jímání) (bez tlaku) 3,0/2, Použité pojmy a jejich vysvětlení Provozní suchost je stav prostředí uvnitř tunelu s přípustným průsakem pro dané využití. Měrný průsak - vztažený na průměrné množství v délce úseku dlouhého 10m nebo 100m líce tunelu se udává v l.den -1.m -2 ). Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s nutností zajistit vodonepropustnost tunelu a hodnocením prostorů tunelu s hlediska jeho provozní suchosti. Otázky 1) Popište způsob primárního vystrojení tunelu. 2) Popište způsob budování definitivního ostění tunelu. Test a) Ve kterých fázích životnosti tunelu je třeba sledovat jeho provozní suchost?

51 b) Co je to provozní suchost? c) Jaká je požadovaná provozní suchost na únikových cestách a vstupech do tunelu? Správná odpověď a) Ve všech fázích, jedná se o ochranu při výstavbě, ochranu podzemního díla, ochranu provozu, umožnění údržby a zajištění požadované životnosti. b) Stav prostředí uvnitř tunelu s přípustným průsakem pro dané využití. c) Je povolen kapilární průnik vlhkosti. Literatura [1] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola je za námi. Teď si dáme kávu a šup k další kapitole 48 S t r á n k a

52 12. Vodotěsnost tunelu Kapitola popisuje zásady zajištění vodotěsnosti tunelu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o možném zajištění vodotěsnosti tunelu a způsobech provedení izolací. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou předností vědomosti z předmětu Stavební konstrukce. Klíčová slova Vodotěsnost tunelu, mezilehlá izolace Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času Vodotěsnost tunelu Stupeň vodotěsnosti tunelu a návrh těsnění i odvádění vody se stanoví v dokumentaci tak, aby po celou dobu životnosti tunelu nenastaly nepřiměřené nároky na údržbu. Požadovaný stupeň vodotěsnosti tunelů pozemních komunikací lze zajistit ostěním z betonu odolného průsakům BOP ( vodonepropustného ) bez plášťové izolace nebo mezilehlou izolací mezi dočasným a trvalým ostěním. Tato plášťová izolace může být buď uzavřená po celém obvodě (uzavřený systém), nebo pouze v rozsahu klenby a opěr (deštníkový systém). Těsnění vodonepropustným betonem Těsnit tunel samotným vodonepropustným betonem je možno pouze, pokud na ostění působí prosakující, nejvýše slabě agresivní voda bez hydrostatického tlaku, nebo s hydrostatickým tlakem do 2barů. Pokud vodotěsnost ostění zajišťuje sám vodonepropustný beton (BOP), je nutné provést podrobné vyhodnocení agresivity prostředí a podzemních vod na beton. Všechny pracovní a dilatační spáry musí být příslušně ošetřeny. Plášťová izolace Ražené tunely se zpravidla chrání před účinky podzemní vody plášťovou izolací z umělohmotné izolační folie (současné generace PE, TPO, PVC- P), případně stříkanou těsnící vrstvou. Pokud na tunel působí prosakující 49 S t r á n k a

53 voda, která není velmi silně agresivní a která je bezpečně trvale odváděna bez tlaku drenážním systémem, zřizuje se plášťová izolace pouze v klenbě a opěrách bez uzavření izolace ve dně (deštníkový systém). Pokud však působící voda je tlaková nebo silně agresivní musí být izolační plášť uzavřený po celém obvodu ostění. Mezilehlou izolaci ražených tunelů tvoří vodonepropustný plášť z pásů izolační folie s ochrannou a drenážní vrstvou (např. z geotextilie nebo geokompositu) na straně k hornině resp. k dočasnému ostění. Při izolačním plášti ve dně neuzavřeném se v patě ostění na rubu pláště zřídí pateční drenáže po obou stranách tunelové trouby z drenážních umělohmotných (děrovaných) trub o vnitřním průměru min. 200mm. Izolační plášť z těsnící folie dna resp. spodní klenby se chrání vrstvou geotextilie z obou stran. Těsnící plášť se zřizuje zpravidla jednovrstevný Při dvouvrstevném izolačním plášti se prostor mezi oběma volně uloženými vrstvami pláště rozdělí doplňujícím členění na oddíly pasu z důvodů spolehlivější kontroly a případné opravy. Pojistný systém dodatečné injektáže se pak zřídí do každého oddílu členění. Podklad pod izolaci Podklad pod izolaci musí splňovat následující podmínky: - povrch podkladu musí být plynulý, hladký, bez výčnělků, hran, úskoků a náhlých nerovností - zrnitost kameniva uzavírací vrstvy se volí 0/5mm, u oblého kameniva max. 8mm; tloušťka podkladu ze stříkaného betonu musí být alespoň 30mm, - na povrchu podkladu nesmí být žádné volné částice, - podkladní vrstva musí být dostatečně pevná pro uchycení izolace a musí přenášet předepsané zatížení, - hrany a lomy a lokální nerovnosti (např. zastříkané hlavy kotev) musí být zaobleny poloměrem min 200mm, - veškeré výčnělky ocelových prvků musí být odstraněny nebo bezpečně zastříkány betonem či torkretem - maximální nerovnosti povrchu podkladu smí dosáhnout nejvýše poměru vzdálenosti ku výšce nerovnosti 10 : 1. - vlhkost povrchu podkladu musí být udržena v přijatelných mezích, které nebrání kvalitnímu provedení izolace. Prosakující vodu je třeba jímat a odvést do tunelové drenáže (např. pateční drenáže) - v místech izolace dna nesmí stát voda; pod uzavřenou izolací ve dně (resp. ve středu líce spodní klenby dočasného ostění) je nutno zřídit drenáž s dočasnou drenážní funkcí do doby dokončení trvalého ostění tunelu. 50 S t r á n k a

54 12.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení BOP vodonepropustný beton Deštníkový systém izolace izolační plášť neuzavřený ve dně tunelu Mezilehlá izolace - vodonepropustný plášť z pásů izolační folie s ochrannou a drenážní vrstvou na straně k hornině resp. k dočasnému ostění. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se zajištěním vodonepropustnosti tunelu a možnostmi provedení vodotěsné izolace. Otázky 1) Jaké jsou možnosti provedení vodotěsné izolace tunelu? 2) Jaké jsou možnosti provedení izolace z pásů izolační folie? 3) Jaký musí být podklad pod izolací z foliových pásů? Test a) Jak lze zajistit vodotěsnost tunelu? b) Kdy lze použít deštníkový systém mezilehlé izolace? c) Které druhy foliových izolací se používají pro mezilehlou izolaci? Správná odpověď a) Použitím vodonepropustného betonu nebo vloženou mezilehlou izolací. b) Zpravidla u ražených tunelů, pokud prosakující voda je nejvýše slabě agresivní a bez hydrostatického tlaku. c) Používají se umělohmotné izolační folie současné generace (PE, TPO, PVC-P), případně stříkaná těsnící vrstva. Literatura [1] Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 24 Tunely. Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací Přestávka Tahle kapitola je za námi a tunel je zajištěn proti prosakující vodě. 51 S t r á n k a

55 13. Bezpečnostní a požární stavební úpravy Kapitola seznamuje se stavebními úpravami tunelu zabezpečujícími bezpečnost uživatelů tunelu při běžném provozu i při možných mimořádných událostech. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o možných bezpečnostních a stavebních úpravách a kdy jsou tyto požadovány. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti z předmětu Stavební konstrukce a předmětu Požární bezpečnost staveb. Klíčová slova Konstrukce tunelu, kabelové rozvody, odvodnění tunelu. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 3 hodiny času Všeobecně Rozsah bezpečnostních úprav se upřesní v bezpečnostní dokumentaci příslušného tunelu pozemní komunikace, která sladí níže stanovené požadavky (parametry/vzdálenosti) jednotlivých požárních a bezpečnostních stavebních úprav tak, aby při uvážení místních poměrů a ekonomických dopadů tyto úpravy spolu s technologickým a bezpečnostním vybavením tunelu optimálně zajistily bezpečnost provozu i uživatelů pozemní komunikace v tunelu. Bezpečnostní stavební úpravy v tunelu zahrnují: - nouzové pruhy, - nouzové zálivy, - zálivy pro otáčení vozidel, - únikové cesty v tunelu, - nouzové chodníky, - bezpečnostní plochy a úpravy. Bezpečnostní stavební úpravy před portálem tunelu zahrnují: - bezpečnostní plochy 52 S t r á n k a

56 - zpevněné přejezdy - bezpečnostní záchytná zařízení - přístupové komunikace - nouzové přistávací plochy pro vrtulník Bezpečnostní stavební úpravy jsou uvedeny v následující tabulce 2 Tabulka 3 Bezpečnostní stavební úpravy Bezpečnostní stavební úpravy Krátké Střední Dlouhé Tunelová trouba Nouzové pruhy Nouzové zálivy Zálivy pro otáčení vozidel Nouzové chodníky Úkryty pro evakuované osoby Úkryty pro účely ochrany obyvatelstva Únikové cesty Záchranné cesty pro osoby Záchranné cesty pro vozidla Prostor před portálem Bezpečnostní plochy Zpevněné přejezdy Bezpečnostní záchytná zařízení Přístupové komunikace Legenda povinné úpravy na základě požárně bezpečnostního řešení, případně hodnocení rizik nedoporučuje se 13.2 Použité pojmy a jejich vysvětlení Nouzové pruhy viz též kap. 1. U dlouhých tunelů se nouzové pruhy zpravidla nenavrhují a jejich případný návrh musí být podložen závěry hodnocení rizik Nouzové zálivy - viz též kap. 1. Nouzové zálivy se navrhují v tunelech, kde nejsou zřízeny nouzové pruhy a délka tunelu je větší než m, a to ve vzdálenostech od portálů a vzájemných vzdálenostech do m. Tvar nouzového zálivu je na obrázku S t r á n k a

57 Obrázek 7 Půdorys nouzového zálivu Nouzové zálivy uvnitř tunelů se umísťují vpravo od jednosměrného jízdního pásu. V případě obousměrného jízdního pásu se umisťují nouzové zálivy naproti sobě. Volná výška nad nouzovým zálivem musí umožnit odstavení nákladního vozidla a navrhuje se nejméně 4,20 m (u obrubníku nouzového chodníku). V tunelech o dvou a více tunelových troubách se zřídí přibližně uprostřed staničení každého nouzového zálivu záchranná cesta (do sousední tunelové trouby). V nouzovém zálivu, výjimečně v jeho bezprostřední blízkosti, se umístí kabina SOS, případně prostor pro technologické vybavení; naproti kabině SOS nebo v její blízkosti se zřídí výklenek s požárním hydrantem požárního vodovodu. Kabelová trasa pod nouzovým chodníkem je v prostoru nouzového zálivu zpravidla vedena v kabelovém kanálu pod vozovkou zálivu se stejným odstupem od dopravního pásu jako pod nouzovými chodníky. Zálivy pro otáčení vozidel viz též kap. 1. Pokud je jednou tunelovou troubou delší než m veden obousměrný provoz, navrhují se v ní zálivy pro otáčení, které jsou tvořeny 2 nouzovými zálivy, umístěnými proti sobě. Vzájemná vzdálenost těchto zálivů pro otáčení vozidel nesmí být osově větší než m. V tunelech o dvou a více tunelových troubách se navrhuje místo zálivu pro otáčení vozidel propojení trub záchrannou cestou pro vozidla. Únikové cesty Únik (evakuace) osob z ohroženého prostoru tunelové trouby je řešen nechráněnou únikovou cestou ústící na 54 S t r á n k a

58 volné prostranství, do záchranné cesty nebo do požárně bezpečného prostoru. Podrobněji viz samostatná kapitola. Nechráněná úniková cesta v tunelu. je tvořena nouzovým a/nebo veřejným chodníkem. Záchranné cesty v tunelu tvoří je záchranné cesty pro osoby (tunelové propojky, záchranné chodby a záchranné šachty) a/nebo záchranné cesty pro vozidla, popř. záchranné cesty pro vozidla a osoby. Požárně bezpečný prostor - trouby. je požárem nezasažená tunelová Bezpečnostní plochy - zřizují se zpravidla u portálu tunelu. Tvoří je zpevněné nástupní plochy pro nástup a soustředění sil a prostředků složek IZS, nouzové přistávací plochy pro primární zásah vrtulníku a plochy pro soustředění evakuovaných osob. Střední dělicí pás mezi jízdními pruhy před portálem musí být upraven jako zpevněný bezbariérový přejezd, využitelný i pro vozidla IZS. Tunelové portály a ústí záchranných chodeb a šachet na povrch území musí být dosažitelné pro silniční vozidla Přístupové komunikace - k portálům dlouhých a středních tunelů se zřizují samostatně vedené přístupové komunikace pro vozidla složek IZS. V případě využití stávajících komunikací pro tento účel je třeba prověřit, zda tato komunikace splňuje parametry pro příjezd vozidel IZS. Přístupové komunikace musí mít parametry umožňující příjezd techniky složek IZS. Vstupy/ vjezdy pro složky IZS - mohou jimi být nechráněné únikové cesty v tunelové troubě a záchranné cesty (tunelové propojky, chodby a šachty). Tunelovou troubou a záchrannými cestami pro vozidla je zajišťován příjezd vozidel složek IZS k místu mimořádné události Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí 55 S t r á n k a

59 V této kapitole jste se seznámili se požárně bezpečnostními stavebními úpravami v tunelu a před portály, umožňujícími evakuaci osob a provedení požadovaných činností složkami IZS. Otázky 1) Jaké stavební bezpečnostní úpravy se navrhují v tunelu? 2) Jaké stavební bezpečnostní úpravy se navrhují před tunelem, zpravidla u portálu? Test a) Co tvoří nechráněnou únikovou cestu v tunelu?? b) Co tvoří záchrannou cestu pro osoby? c) Kam mohou ústit nechráněné únikové cesty v tunelu? Správná odpověď a) Nouzové a veřejné chodníky. b)záchranné chodby, záchranné šachty, propojky ve funkci záchranné chodby. c) Na volné prostranství, do záchranných cest nebo do požárně bezpečného prostoru v sousední požárem nezasažené troubě. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola přinesla řadu nových poznatků. Je-li slušné počasí, odejděte na procházku provětrat si hlavu. 56 S t r á n k a

60 14. Evakuační a záchranné cesty v tunelu Kapitola podrobněji seznamuje s evakuačními a záchrannými cestami v tunelu. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je popsat podrobněji nechráněné únikové cesty a záchranné cesty v tunelu, požadavky na jejich rozmístění, stavební provedení, vybavení technickými zařízeními a způsob značení. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti z předmětu Stavební konstrukce a předmětu Požární bezpečnost staveb. Klíčová slova Nechráněná úniková cesta, záchranná cesta, nouzové osvětlení Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat až 3 hodiny času Nechráněná úniková cesta Nechráněnou únikovou cestu v tunelové troubě tvoří nouzové a veřejné chodníky, které se zřizují průběžně po obou stranách tunelových trub a ústí na volné prostranství, do záchranných cest nebo do požárně bezpečného prostoru. Nouzový chodník se navrhuje zpravidla o šířce 1,0 m s přihlédnutím na nutný prostor pro umístění dopravních značek a technického zařízení. V investičně náročném, např. raženém tunelu, je možno zúžit nouzový chodník šířky 1,0 m o hodnotu 0,15 m. Lokálně (u portálů) lze nechráněnou únikovou cestu (chodník) z důvodu umístění silničních záchytných systémů (svodidlo) zúžit až o hodnotu 0,2 m. Toto zúžení je nutno rovnoměrně odstranit do výšky 1,0 m nad úrovní povrchu chodníku. Výška přejízdného obrubníku nouzového chodníku nad přilehlou částí vozovky se navrhuje nejvýše 0,12 m (minimální výška 0,07 m). Výška zůstává zachována i u tunelové propojky pro osoby. Výška průchozího prostoru nad nouzovým chodníkem je minimálně 2,25 m. Veřejné chodníky, případně s cyklistickými pruhy, se mohou v krátkých tunelech s přirozeným větráním navrhnout na základě ekonomického zdůvodnění, přičemž návrh musí obsahovat nutná provozně bezpečnostní opatření, tj. osvětlení a přiměřené bezpečnostní vybavení. V případě návrhu nouzového pruhu v tunelové troubě s veřejným chodníkem se šířka nouzového pruhu navrhuje zvětšena o 0,50 m oproti hodnotám 57 S t r á n k a

61 uvedeným v tabulce 1. Na okraji veřejného chodníku se navrhuje nadobrubníkové svodidlo. Výška obrubníku veřejného chodníku nad přilehlou částí vozovky se navrhuje v rozmezí od 0,08 m do 0,18 m. Výška průchozího prostoru nad veřejným chodníkem je 2,50 m. U tunelů delších než 300 m se navrhuje nouzové únikové osvětlení nechráněných únikových cest viz kap. Směry úniků k záchranným cestám, východům na volné prostranství a do požárně bezpečného prostoru se vyznačí bezpečnostním značením - viz kap Záchranné cestypro osoby Záchranné cesty pro osoby jsou určeny pouze pro pěší evakuaci osob a pro zásah složek IZS bez zásahových vozidel. Mohou je tvořit: záchranné chodby, tunelové propojky jako záchranné chodby záchranné šachty. Záchranné cesty pro osoby se navrhují tak, aby vzdálenost vstupu do záchranné cesty od portálu nebo vzdálenost od nejbližšího jiného vstupu do záchranné cesty v jedné tunelové troubě nepřesáhly 300 m. Záchranné cesty pro osoby v tunelových troubách s nouzovými zálivy se zaúsťují do tunelové trouby v místech nouzových zálivů a mezi nouzovými zálivy samostatně. Záchranná cesta musí tvořit samostatný požární úsek oddělený požárně dělicími konstrukcemi a požárními uzávěry od dalších prostorů tunelu. Vstupy do záchranných cest pro osoby musí být vybaveny požárními uzávěry s možnými variantami: a) jeden požární uzávěr o minimálních rozměrech mm x mm tam, kde se předpokládá únik osob jedním směrem (např. záchranné chodby a šachty), nebo b) dva požární uzávěry o minimálních rozměrech 900 mm x mm, otevíranými v obou směrech (tam, kde se předpokládá únik osob dvěma směry (např. u tunelových propojek mezi dvěma tunelovými troubami), nebo c) jeden požární uzávěr o minimálních rozměrech mm x mm, otevírané v obou směrech nebo posuvné tam, kde se předpokládá únik osob dvěma směry (např. u tunelových propojek mezi dvěma tunelovými troubami). 58 S t r á n k a

62 Požární uzávěr s určením pro otevírání ve směru úniku musí být opatřen bezpečnostním značením a panikovým kováním s madlem na straně vstupu osob unikajících z požárního úseku, ve kterém hoří. Požární uzávěr, který není určen ke vstupu do záchranné cesty, nesmí být opatřen ze strany tunelové trouby takovým značením, barevnou úpravou nebo kováním, které by mohlo zapříčinit záměnu se vstupem do záchranné cesty. Záchranné cesty pro osoby se navrhují s minimální šířkou průchozího prostoru 2,0 m. Výška průchozího prostoru záchranné chodby je 2,4 m. Požární předsíně na vstupu do záchranné cesty pro osoby se doporučuje zřizovat u záchranných cest, přesahujících délku 30 m. Pokud záchranná cesta pro osoby ústí do záchranné šachty, oddělí se kouřotěsnými požárními uzávěry tak, aby vytvořila požární předsíň. Záchranná cesta musí být větraná přetlakově. Záchranná cesta musí být vybavena nouzovým únikovým osvětlením. Tunelová propojka jako záchranná chodba Tunelová propojka může tvořit záchrannou chodbu - viz obrázek 8a anebo může umožňovat pouze průchod do sousední požárem nezasažené tunelové trouby jako tzv. požárně bezpečného prostoru viz obrázek 8b. Možnost využití propojky pro řešení záchranné cesty mezi dvěma tunelovými troubami v závislosti na šířce mezi nimi musí být stanovena požárně bezpečnostním řešením stavby V případě použití varianty 8b je nutno v PBŘ prokázat bezpečnost osob a v projektu vzduchotechniky doložit, že v případě požáru nedojde k průniku kouře z tunelové trouby zasažené požárem do požárem nezasažené tunelové trouby (tzn. požárně bezpečného prostoru). Pro propojku jako záchrannou chodbu obrázek 8a platí pravidla uvedená pro záchranné cesty pro osoby. 59 S t r á n k a

63 Obrázek 8a Stavební provedení tunelové propojky se záchrannou chodbou 60 S t r á n k a

64 Obrázek 8b Stavební provedení tunelové propojky bez záchranné chodby Záchranná chodba Pokud nelze zřídit tunelovou propojku, např. u jednotrubních tunelů, patrových tunelů anebo tunelů s malým oddálením tunelových trub, navrhují se pro zajištění evakuace osob záchranné chodby vedoucí na volné prostranství. Záchranná chodba je samostatný horizontální komunikační prostor vybavený účinným přetlakovým větráním, který slouží jako úniková cesta. Výška průchozího prostoru záchranné chodby je 2,40 m. Podélný sklon povrchu podlahy záchranné chodby má být v rozmezí 0,5 % až 5 %; jednostranný příčný sklon je zpravidla 2,5 %. Vstupy do záchranných chodeb pro osoby musí být vybaveny požárními uzávěry takto: jeden požární uzávěr o minimálních rozměrech mm x mm tam (předpokládá se únik osob jedním směrem). 61 S t r á n k a

65 Ostatní zásady pro navrhování záchranných chodeb jsou popsány v odstavci Záchranné cesty pro osoby U tunelu o jedné tunelové troubě může být záchranná cesta řešena chráněnou únikovou cestou vedenou od vstupu/vjezdu do záchranné cesty přímo na volné prostranství, nebo v určitém úseku může probíhat chráněná úniková cesta rovnoběžně s tunelovou troubou ústící do ní několika vstupy/vjezdy a může být vyvedena na volné prostranství jedním nebo více výstupy/výjezdy Záchranná šachta V některých případech (např. u tunelů bez tunelových propojek) se pro zajištění evakuace navrhují záchranné šachty ústící na volné prostranství. Pro záchranné šachty platí následující upřesnění: - šachta 0 15 m včetně - vybavená schodištěm, - šachta nad 15 m - vybavená schodištěm a výtahem napájeným ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Svislá záchranná šachta hlubší než 15 m se vybavuje evakuačním výtahem o minimálním rozměru klece 1100 x 1400 mm, u technologických objektů podle ČSN a ČSN Vstupy do záchranných šachet pro osoby musí být vybaveny požárními uzávěry takto: jeden požární uzávěr o minimálních rozměrech mm x mm (předpokládá se únik osob jedním směrem). Pokud je vstup do záchranné šachty veden ze záchranné chodby (např. tunelové propojky), oddělí se oba prostory kouřotěsnými požárními uzávěry tak, aby záchranná chodba vytvořila požární předsíň. Záchranná šachta musí být vybavena přetlakovým větráním, nouzovým únikovým osvětlením a vstup musí být označen bezpečnostním značením Záchranné cesty pro vozidla Záchranné cesty pro vozidla se navrhují u tunelů se dvěma tunelovými troubami, které jsou delší než m. Situují se obvykle v místě každého druhého nouzového zálivu a nahrazují svou funkcí zálivy pro otáčení vozidel a záchranné cesty pro osoby a vybraná vozidla složek IZS. Vzdálenost záchranných cest pro vozidla nesmí překročit m. Záchranné cesty pro vozidla v tunelech s více tunelovými troubami se umísťují co nejblíže ke středu nouzových zálivů v sousedících tunelových troubách. Půdorysné uspořádání vjezdu musí umožnit vjezd nákladního vozidla do záchranné cesty. Záchranné cesty pro vozidla se navrhují 62 S t r á n k a

66 s oboustrannými nouzovými pruhy, širokými 0,75 m a se šířkou mezi nimi 6,0 m. Záchranné cesty pro vozidla musí být vybaveny požárním uzávěrem o minimálních rozměrech průjezdného profilu mm mm s vestavěnými požárními uzávěry pro osoby minimálně jeden požární uzávěr o minimálních rozměrech mm mm nebo dva požární uzávěry o minimálních rozměrech 900 mm x mm, otevíranými v obou směrech. Požární uzávěry pro osoby musí být opatřeny panikovým kováním a bezpečnostním značením. Současně únikový uzávěr musí být barevně odlišen a vybaven panikovým kováním a bezpečnostním značením. Pokud je v tunelech s jednou tunelovou troubou navržena záchranná cesta pro vozidla a osoby pouze s jedním vjezdem z volného prostranství, je nutno v blízkosti nejvzdálenějšího vstupu/vjezdu do záchranné cesty z tunelové trouby od vjezdu z volného prostranství navrhnout stavební úpravu, umožňující otočení vozidla celkové délky 5 m (obratiště, točna) Použité pojmy a jejich vysvětlení Některé použité pojmy byly vysvětleny v kapitolách 1 a 7. Záchranné cesty pro osoby (záchranné chodby a záchranné šachty pro osoby) jsou určeny pouze pro pěší evakuaci osob a pro zásah složek IZS bez zásahových vozidel. Záchranné cesty pro vozidla slouží vozidlům v tunelu a také jako záchranné cesty pro osoby a vybraná vozidla složek IZS. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s provedením záchranných cest pro osoby a záchranných cest pro vozidla v silničních tunelech. 63 S t r á n k a

67 Otázky 1) Jakému účelu slouží záchranné cesty pro osoby a kdy se navrhují? 2) Kdy je nutno navrhnout záchrannou chodbu? 3) Kdy se navrhují záchranné šachty? Test a) Jak může být provedena tunelová propojka? b) Čím musí být vybaveny záchranné cesty pro osoby? c) Kdy se navrhují záchranné cesty pro vozidla? Správná odpověď a) Jako záchranná chodba anebo bez záchranné chodby - pouze s požárně dělicí stěnou a požárním uzávěrem mezi tunelovými troubami. b) Účinným přetlakovým větráním, nouzovým únikovým osvětlením a bezpečnostním značením. c) U tunelů delších než m. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola byla docela náročná. Ale nezoufejte, odpočiňte se a pak k další kapitole. Je-li slušné počasí, odejděte na procházku provětrat si hlavu. 64 S t r á n k a

68 15. Přístupové komunikace, vstupy a vjezdy pro složky IZS Kapitola podrobněji seznamuje s přístupovými komunikacemi k tunelu a vstupy nebo vjezdy do něj. Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je získání základních informací o přístupech a příjezdech k tunelu sloužících potřebám složek IZS. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti z předmětu Požární bezpečnost staveb a předchozích kapitol. Klíčová slova Konstrukce tunelu, kabelové rozvody, odvodnění tunelu. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času Přístupové komunikace k tunelu, vstupy a vjezdy do tunelu pro složky IZS Přístupové komunikace Pro rychlý příjezd složek IZS k portálům dlouhých a středních tunelu a tím umožnění rychlého a účinného zásahu se zřizují samostatně vedené přístupové komunikace pro vozidla složek IZS. V případě využití stávajících komunikací pro tento účel je třeba prověřit, zda tato komunikace splňuje parametry pro příjezd vozidel IZS šířku, stoupání, rozměr průjezdního profilu na příjezdové trase apod. Přístupová komunikace musí: - být odvodněna, - mít největší podélný sklon maximálně 9 % a příčný sklon min. 1 %, - mít únosnost na nejvíce zatíženou nápravu vozidla nejméně 100 kn, - být šířky minimálně 6 m. V odůvodněných případech lze v dohodě se složkami IZS zřídit komunikace v šířce 3,5 m s výhybnami v přímé viditelnosti vzdálenými od sebe maximálně 100 m, přičemž po vzdálenosti maximálně 500 m se zřizuje výhybna umožňující otočení vozidel složek IZS, - být v zimním období udržována ve sjízdném stavu. 65 S t r á n k a

69 - každá neprůjezdná přístupová komunikace delší než 50 m musí mít na konci smyčkový objezd nebo plochu umožňující otáčení vozidel složek IZS. Plocha umožňující otáčení vozidel složek IZS nemůže být zároveň nástupní plochou. Vstupy a vjezdy do tunelu K možným místům mimořádných událostí v tunelové troubě je třeba v požárně bezpečnostním řešení stavby určit přístupy pro složky IZS. Složkami IZS bez použití vozidel mohou být používány nechráněné únikové cesty v tunelové troubě a záchranné cesty pro osoby (tunelové propojky, chodby a šachty). Tunelovou troubou a záchrannými cestami pro vozidla je zajišťován příjezd vozidel složek IZS k místu mimořádné události Použité pojmy a jejich vysvětlení Přístupová komunikace komunikace umožňující příjezd složek IZS k portálům tunelu. Vstupy do tunelu vstupy pro složky IZS k místům možných mimořádných událostí Vjezdy do tunelu vjezdy pro vozidla IZS do tunelu Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s povinností plánovat příjezdy a přístupy k tunelu Otázky 1) Mohou se pro příjezd IZS použít stávající komunikace? 2) Kdy se zřizují výhybny? 3) Ke kterým místům kromě portálů je někdy třeba navrhnout příjezdy pro složky IZS Test a) Které parametry se sledují u přístupových komunikací určených IZS? b) Co používají složky IZS pro vstupy k mimořádným událostem v tunelu? 66 S t r á n k a

70 c) Kterými cestami je možný příjezd vozidel IZS k mimořádným událostem v tunelu? Správná odpověď a) Šířka, sklon, únosnost, odvodnění, průjezdný profil, možnost otáčení mohou použít i záchranné cesty pro vozidla. c) Tunelovými troubami a záchrannými cestami pro vozidla. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola byla po předchozích docela krátká. Tak žádné zdržování a šup k další kapitole 67 S t r á n k a

71 16. Technické vybavení tunelu, řízení dopravy Kapitola informativně seznamuje s technickým vybavením tunelu a řízením dopravy Cíl kapitoly Cílem této kapitoly je podat výčet technického vybavení tunelu, protože všechna technická zařízení ať slouží bezpečnému provozu anebo potřebám požární bezpečnosti stavby - spolu úzce souvisí. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, jde jen o základní přehled. Klíčová slova Technické vybavení tunelu, řídicí systém, požárně bezpečnostní zařízení Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času Tematické celky technického vybavení tunelu Tematické celky technického vybavení dopravy jsou: - řízení dopravy, - osvětlení tunelu, - provozní větrání tunelu, - kabiny SOS, - bezpečnostní značení, - opatření proti vzniku námrazy, - nouzový zvukový systém, - spojovací a dorozumívací zařízení, - systém videodohledu, - řídicí systém, - zásobování elektrickou energií. Rozsah a způsob technického vybavení tunelu závisí na kategorizaci tunelů z hlediska bezpečnostního vybavení. Rozsah a způsob technického vybavení tunelu závisí na kategorizaci tunelů z hlediska bezpečnostního vybavení. Protože stupeň korozní agresivity atmosféry v dopravním prostoru tunelu je C4 (vysoká korozní agresivita), je nutné vnitřní vybavení tunelu navrhovat pro dosažení předpokládané životnosti vzhledem k těmto hodnotám. 68 S t r á n k a

72 Řízení dopravy Dopravní řešení je zpracováno v dokumentární formě a představuje podklad pro subsystém řízení dopravy. Projekt řízení dopravy silničního tunelu zahrnuje: - dopravní řešení, - detekce vozidel a sledování dopravních situací, - dynamické řízení dopravy v tunelu a jeho okolí. Při zpracování dopravního řešení jsou brány v úvahu především následující hlediska: - bezpečnost dopravy, - plynulost dopravy, - možnosti vzniku mimořádných a havarijních situací (mimořádné a havarijní dopravní stavy), - omezení dopravy při provádění servisních a údržbových prací (zvláštní dopravní stavy), - odpovídající využití přístupových komunikací pro složky IZS v případě mimořádných a havarijních dopravních stavů. Detekce vozidel a sledování dopravních situací je zaměřeno na: - včasnou identifikaci mimořádné a havarijní situace, - včasnou identifikaci tvořících se dopravních kongescí a stojících vozidel, - včasnou identifikaci výškově nadměrného vozidla, - sběr a vyhodnocování dopravních dat, - identifikaci a záznam přestupků pro penalizační účely Dynamické řízení dopravy v tunelu a jeho okolí Řízení dopravy v tunelu a dopravně řízené oblasti je operativně uskutečňováno řídicím systémem tunelu automaticky nebo dálkově operátorem, s možným využitím světelných signalizačních zařízení, proměnných dopravních značek, zařízení pro provozní informace a dopravních zařízení Použité pojmy a jejich vysvětlení Dopravní řešení představuje podklad pro subsystém řízení dopravy. Detekce vozidel umožňuje včasnou identifikaci mimořádné a havarijní situace, tvorbu kongescí (zácpy v tunelu), identifikaci vozidel a sběr dat. 69 S t r á n k a

73 Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s technickým vybavením tunelu a orientačně s principy řízení dopravy. Otázky 1) Co patří mezi technické vybavení tunelu? 2) Co ovlivňuje dopravní řešení tunelu? 3) K čemu slouží detekce vozidel a sledování dopravní situace v tunelu? Test a) Na čem závisí druh a rozsah technického vybavení tunelu? b) Co je to dynamické řízení dopravy? Správná odpověď a) Na kategorizaci tunelu. b) Je to operativní řízení dopravy automaticky řídicím systémem anebo dálkově operátorem. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Po téhle kapitole se občerstvíme šálkem čaje a pokročíme k další části tématu. 70 S t r á n k a

74 17. Osvětlení tunelu Kapitola seznamuje s jednotlivými druhy osvětlení tunelu. Cíl kapitoly Kapitola informativně seznamuje s normální, náhradním a nouzovým únikovým osvětlením tunelu. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, stačí vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb. Klíčová slova Normální osvětlení, náhradní osvětlení, nouzové únikové osvětlení Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1,5 hodiny času Druhy osvětlení v tunelu V tunelu se používají tyto druhy osvětlení: - normální osvětlení - náhradní osvětlení - nouzové únikové osvětlení - Normální osvětlení tunelové trouby zajišťuje zrakové podmínky pro účastníky provozu tak, aby při vjezdu do tunelu, při jízdě tunelem i při výjezdu z tunelu docházelo ke zrakové pohodě řidiče a rozpoznatelnosti překážek řidičem. Náhradní osvětlení tunelu umožňuje nepřerušený a bezpečný provoz v tunelu zpravidla omezenou rychlostí. Navrhuje se u tunelů delších než 500 m Dodávku elektrické energie pro soustavu svítidel náhradního osvětlení tunelu zajišťuje náhradní napájení elektrickou energií. V případě výpadku normálního zdroje napájení elektrickou energií bude zabezpečeno připojení svítidel náhradního osvětlení na náhradní zdroj elektrické energie bez přerušení napájení prostřednictvím nepřerušovaného zdroje elektrické energie (UPS). Z hlediska požární bezpečnosti je součástí systému náhradního osvětlení tunelu osvětlení příslušných volných prostranství (nástupních ploch, nouzových přistávacích ploch pro primární zásah vrtulníku, přístupů k požárním nádržím apod.). 71 S t r á n k a

75 Nouzové únikové osvětlení zajišťuje osvětlení únikových cest při vzniku mimořádné události v tunelu (nechráněných únikových cest a záchranných cest). Navrhuje se u tunelů delších než 300 m. Nouzové únikové osvětlení tunelu musí být funkční ve všech způsobech napájení tunelu elektrickou energií a ve všech režimech provozu tunelu (musí být napájeno z náhradního zdroje bez přerušení napájení). Pro nouzové osvětlení nechráněných únikových cest v tunelových troubách se zřizuje zvláštní osvětlovací soustava, jejíž svítidla se umisťují do stěny podél nouzového a/nebo veřejného chodníku v tunelové troubě povrchu nechráněné únikové cesty. Nouzové osvětlení nechráněných únikových cest musí zajistit po dobu minimálně 120 minut minimální hodnotu osvětlenosti Emin = 2 lx v ose nechráněné únikové cesty. Středový pás nechráněné únikové cesty, široký alespoň polovinu šíře této cesty, musí být osvětlen minimálně na 50 % uvedené hodnoty. Poměr maximální a minimální osvětlenosti podél osy nechráněné únikové cesty nesmí být větší než 40 : 1. Z důvodu omezení oslnění je maximální svítivost svítidla nouzového osvětlení nechráněných únikových cest 500 cd v horním poloprostoru nad vodorovnou rovinou, procházející optickým středem svítidla. V místech únikových východů, vstupů/vjezdů do záchranných cest, náhlých změn směru nechráněných únikových cest a kabin SOS musí nouzové osvětlení nechráněných únikových cest zajistit hodnotu udržované osvětlenosti E m = 5 lx. Nouzové únikové osvětlení záchranných cest v komplexu silničního tunelu musí zajistit hodnotu udržované osvětlenosti E m = 15 lx, při minimální rovnoměrnosti osvětlení Emin: E = 1 : 10 Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se seznámili s osvětlením tunelu a orientačně s principy řízení dopravy. 72 S t r á n k a

76 Otázky 1) Jak je řešeno osvětlení tunelu při výpadku elektrické energie z primárního zdroje napájení? 2) Kdy musí být tunel vybaven náhradním osvětlením a kdy nouzovým osvětlením únikových cest? 3) Jak vypadá nouzové únikové osvětlení? Test a) Co je to normální osvětlení tunelu? b) Která místa tunelu musí mít zajištěno náhradní osvětlení. Správná odpověď a) Osvětlení tunelu při běžném provozu v tunelu s možností rozpoznání překážky v tunelu. b) Prostory tunelu a také osvětlení příslušných volných prostranství (nástupních ploch, nouzových přistávacích ploch pro primární zásah vrtulníku, přístupů k požárním nádržím apod.). c) Svítidla ve výšce do 1,0 m nad úrovní chodníku, minimální hodnota osvětlenosti Emin = 2 lx v ose nouzového chodníku, zajištěna funkce osvětlení min. po dobu 120 minut. V místech vstupů do záchranných cest zajištění udržované osvětlenosti E m = 5 lx. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 [2] ČSN EN Vodorovné dopravní značení - Dopravní knoflíky - Část 1: Základní požadavky a funkční charakteristiky. UNMZ 10/2009 [3] ČSN EN 1838 Světlo a osvětlení. Nouzové osvětlení. UNMZ 9/2000 Přestávka Tahle kapitola byla docela zajímavá. Chcete mít znalosti o dalších druzích technického vybavení tunelu? Tak žádné zdržování a šup k další kapitole 73 S t r á n k a

77 18. Větrání tunelu, opatření proti vzniku námrazy, nouzový zvukový systém Kapitola informativně seznamuje s některými druhy technického vybavení tunelu větráním tunelu, opatřeními proti vzniku námrazy a nouzovým zvukovým systémem. Cíl kapitoly Kapitola informativně seznamuje s normální, náhradním a nouzovým zvukovým systémem. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, stačí vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb. Klíčová slova Větrání tunelu, nouzový zvukový systém Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času Systém větrání tunelu Systém větrání tunelu se zároveň navrhuje pro účely provozního i požárního větrání tunelu. Systém provozního větrání tunelů musí při běžném provozu zajistit dodržení přípustného limitu škodlivin a opacity uvnitř tunelu, nepřekročení zákonem stanovených imisních limitů ve vnějším prostředí vlivem emisí tunelu. Krátké tunely se zpravidla větracím systémem nevybavují. Střední tunely se vybavují nuceným větracím systémem na základě rizikové analýzy nebo požadavku PBŘ. V tunelech s obousměrným provozem nebo jednosměrným provozem a dopravními kongescemi lze povolit podélné větrání jen za předpokladu, že analýza rizik prokazuje přípustnost tohoto typu větrání, nebo jsou přijata zvláštní opatření jako vhodné řízení dopravy, zkrácení vzdálenosti k nouzovým východům nebo pravidelné rozmístění zařízení k odsávání kouře. V tunelech, kde je nucený systém větrání nezbytný a podélné větrání podle není povoleno, se musí zabezpečit možnost příčného odsávání kouře z tunelové trouby. 74 S t r á n k a

78 Požární větrání musí zajistit opacitu v tunelu a výšku nezakouřené vrstvy min 2,5 m nad nechráněnou únikovou cestou (nouzovým chodníkem) nejméně po předpokládanou dobu evakuace Opatření proti vzniku námrazy V odůvodněných případech, zvláště v místech portálových úseků nebo mostních vozovek, navazujících na portálové úseky se instalují technická zařízení proti vzniku námrazy Nouzový zvukový systém Nouzový zvukový systém podle ČSN EN je instalován do tunelů nad 500m. Ovládání systému ozvučení musí umožňovat automatické vysílání předem připravených hlasových informací v případě mimořádných událostí a přímý hlasový vstup z tunelového velínu i z nadřazeného velínu s trvalou obsluhou. Oblast pokrytí zahrnuje: a) vstupy do záchranných cest (polokružnice s poloměrem od vstupu k protější stěně tunelové trouby), b) záchranné cesty c) tunelové portály (polokružnice s poloměrem min. 25 m od portálu). Pro doplňující varovné informace mohou být využita také zařízení pro provozní informace, pokud jsou v tunelu nebo vně tunelu instalována Pojmy a jejich vysvětlení Systém větrání tunelu zahrnuje provozní i požární větrání tunelu. Provozní větrání - při běžném provozu zajišťuje dodržení přípustného limitu škodlivin a opacity uvnitř tunelu, nepřekročení zákonem stanovených imisních limitů ve vnějším prostředí vlivem emisí tunelu. Nouzový zvukový systém umožňuje automatické vysílání předem připravených hlasových informací a přímý hlasový vstup z tunelového velínu i z nadřazeného velínu s trvalou obsluhou. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. 75 S t r á n k a

79 Shrnutí V této kapitole jste se seznámili orientačně s některými dalšími druhy technického vybavení tunelu. Otázky 1) Jak je zajištěno vysílání informací účastníkům dopravy v tunelu při mimořádné události? 2) Co ovlivňuje kvalitu ovzduší v tunelu? 3) K čemu slouží detekce vozidel a sledování dopravní situace v tunelu? Test c) Co představuje největší nebezpečí pro osoby nacházející se v tunelové troubě v případě požáru? d) Jak je to s požadavky na vybavení tunelů větracím systémem? e) Jak vypadá osvětlovací soustava nouzového chodníku v tunelu? Správná odpověď a) Kouř, zplodiny hoření a teplota. b) Krátké tunely zpravidla nemusí mít větrací systém. Střední se větracím systémem vybavují na základě analýzy rizik, u dlouhých tunelů se rozhoduje mezi podélným a příčným větráním. c) Svítidla ve výšce do 1,0 m nad úrovní chodníku, minimální hodnota osvětlenosti Emin = 2 lx v ose nouzového chodníku, zajištěna funkce osvětlení min. po dobu 120 minut. V místech vstupů do záchranných cest zajištění udržované osvětlenosti E m = 5 lx. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 [2] ČSN EN Nouzové zvukové systémy Přestávka Tahle kapitola byla docela zajímavá. Chcete mít znalosti o dalších druzích technického vybavení tunelu? Tak žádné zdržování a šup k další kapitole 76 S t r á n k a

80 19. Spojovací a dorozumívací zařízení, systém videodohledu, zásobování elektrickou energií, řídicí systém. Kapitola informativně seznamuje s některými druhy technického vybavení tunelu spojovacím a dorozumívacím zařízením, videodohledem, zásobováním elektrickou energií a řídicím systémem. Cíl kapitoly Kapitola informativně popisuje další druhy technického vybavení tunelu se zaměřením na spojení a dorozumívání, videodohled, způsob zajištění dodávky elektrické energie a zásady řídicího systému. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, stačí vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb a předchozích kapitol tohoto učebního textu. Klíčová slova Spojovací a dorozumívací zařízení, videodohled, elektrická energie, řídicí systém. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času Spojovací a dorozumívací zařízení Minimálně je nutné: - zabezpečit bezdrátové spojení složek IZS, - zabezpečit příjem alespoň jedné rozhlasové stanice FM s dopravními informacemi, systémem RDS TMS a vstupem pro bezpečnostní hlášení dispečerů, - zabezpečit alespoň jednu frekvenci pro provozní a servisní službu, - umožnit provoz alespoň jednoho operátora mobilní sítě GSM. Je nutné zabezpečit vzájemné bezdrátové spojení složek IZS v troubách tunelů pozemních komunikací, záchranných cestách, obslužných a technologických objektech, nástupních plochách, portálech a jejich okolí do vzdálenosti alespoň 150 m na kmitočtech používaných těmito složkami v dané lokalitě. Dále je nezbytné zabezpečit spojení z těchto prostor do míst provozního dohledu mimo tunel a na operační a informační střediska složek IZS. 77 S t r á n k a

81 Systém musí umožnit složkám IZS používat jejich vlastní komunikační vybavení. Servisní telefonní síť je určena pro telefonické spojení servisních pracovníků, pracujících na technologických zařízeních tunelu, s operátorem řízení dopravy a technologie a umožňující propojení všech stanic této sítě mezi sebou provolbou. Slouží jako záložní spojení vedle bezdrátové komunikace Systém videodohledu Systém videodohledu se instaluje v tunelech od kategorie TD H výše, u tunelu kategorie TD videodohled patří mezi doporučené vybavení. Systém videodohledu (CCTV) musí zabezpečit obrazovou informaci vypovídající o stavu ve sledovaných prostorách a oblastech, kterými jsou: - tunelová trouba v celé délce, - vstupy do tunelových propojek a samotné tunelové propojky, - pozemní komunikace na předpolí tunelové trouby, včetně portálových oblastí a portálů. Umístění kamer v tunelové troubě musí být navrženo tak, aby jejich obrazy pokrývaly především okolí kabin SOS, vstupů do záchranných cest (tunelových propojek) a šachet, nouzové zálivy a přídatné jízdní pruhy. Doporučuje se využít kamer pro sledování tunelové trouby pro videodetekci, zvláště pro identifikaci stojících vozidel. Stejné doporučení platí pro detekci kouřových zplodin. Kamery pro sledování komunikací na předpolích tunelové trouby se umísťují zpravidla 50 m až 70 m od portálu tunelové trouby. Kamery musí poskytovat obraz případných objektů a dalšího zařízení komplexu silničního tunelu, umístěných v prostoru před portálem tunelové trouby. Řídicí systém zajišťuje v souvislosti s ovládáním systému videodohledu automatický přenos obrazové informace na monitor či zobrazovací plochu na podnět poplachových signálů, generovaných dále uvedenými kroky: otevření dveří SOS kabiny, aktivovaný tlačítkový hlásič EPS, aktivovaný automatický hlásič požáru EPS, detekce stojícího vozidla, detekce dopravní nehody, detekce dopravní nehody. 78 S t r á n k a

82 19.3 Řídicí systém Tunely, které jsou vybaveny regulovaným hlavním osvětlením tunelové trouby, nuceným provozním větráním nebo ZOKT je nutno vybavit řídicím systémem. Řídicí systém tunelu se zpravidla navrhuje jako centrální řídicí systém, který integruje dálkové řízení, ovládání a monitoring stavu všech řízených systémových oblastí a technologického vybavení tunelové stavby. Integrací se rozumí maximalizace společného procesního a datově komunikačního prostředí a systém centrálního řízení, ovládání a monitoringu z jednoho řídicího pracoviště, tzv. řídicího centra. Obsluha řídicího systému z obrazovky monitoru či zobrazovací plochy řídicího systému je prováděna jednotným způsobem Zásobování elektrickou energií Zásobováni technických zařízení tunelů elektrickou energii musí zajistit bezporuchový a bezpečný provoz pro běžný provoz i při vzniklé mimořádné události v tunelu. Zásobování elektrickou energií musí zahrnovat i dodávku energie pro nadzemní doprovodné objekty tunelu, např. provozně technický objekt. Pro zásobování elektrickou energií platí ČSN Pojmy a jejich vysvětlení Řídicí systém centrální řídicí systém, který integruje dálkové řízení, ovládání a monitoring stavu všech řízených systémových oblastí a technologického vybavení tunelové stavby. Systém videodohledu (CCTV) - zabezpečuje obrazovou informaci vypovídající o stavu ve sledovaných prostorách a oblastech. Zásobování elektrickou energií - zajišťuje bezporuchový a bezpečný provoz pro běžný provoz i při vzniklé mimořádné události v tunelu. Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. 79 S t r á n k a

83 Shrnutí V této kapitole jste se seznámili orientačně s některými dalšími druhy technického vybavení tunelu zajišťujícími spojení a dorozumívání, videodohled, zásobování elektrickou energií a řídicím systémem tunelu. Otázky 1) Co musí zabezpečit spojovací a dorozumívací zařízení tunelu? 2) Co je to systém CCTV? 3) Co zajišťuje řídicí systém tunelu? Test a) Komu slouží spojovací a dorozumívací zařízení? b) Které prostory jsou sledovány systémem CCTV? c) Které obrazové informace jsou přenášeny prostřednictvím řídicího systému na monitor či zobrazovací plochu? Správná odpověď a) Složkám IZS, provozní a servisní službě, dispečerům. b) Tunelové trouby, propojky, vstupy do záchranných cest, pozemní komunikace na předpolí tunelové trouby, včetně portálových oblastí a portálů. c) Otevření dveří SOS kabiny, aktivovaný tlačítkový nebo automatický hlásič EPS, detekce stojícího vozidla, detekce dopravní nehody, detekce dopravní kongesce. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tuto kapitolu si chce promyslet. Takže vyrazíme na procházku. 80 S t r á n k a

84 20. SOS kabiny Kapitola stručně seznamuje s důležitým vybavením tunelu SOS kabinami. Cíl kapitoly Kapitola informativně popisuje SOS kabiny a hlásky, jejich rozmístění v tunelu a vnitřní vybavení. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, stačí vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb a předchozích kapitol tohoto učebního textu. Klíčová slova SOS kabina, SOS hláska. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času Kabiny SOS Kabiny SOS se umísťují v tunelech delších než 300 m u všech bezpečnostních kategorií tunelů. Navrhují se v odstupech maximálně 150 m a v blízkosti portálů vně tunelové trouby. Umísťují se vždy u vstupů/vjezdů do záchranných cest a v nouzových zálivech. Vně tunelových trub je možné v závislosti na typu komunikace navrhovat SOS hlásky. Kabiny SOS se umísťují v jednosměrně provozovaných tunelech v pravé stěně tunelu ve směru jízdy a vpravo od vozovky vně portálů tunelové trouby. V obousměrně provozovaných tunelech se umísťují kabiny SOS v obou stěnách tunelové trouby a na obou stranách pozemní komunikace u portálů tunelové trouby (v předportálí), kde je možné navrhnout i SOS hlásky. Zde se umísťují vždy proti sobě, s maximálním podélným odstupem 20 m. Kabina SOS je uzavíratelný prostor, který je vybaven komunikačním zařízením a technickými prostředky vhodnými pro individuální hašení požáru a nouzové vyprošťování osob. Konstrukce kabiny SOS musí umožnit: - telefonické (verbální) spojení (nouzový telefon) s operátorem policie či jinou stálou službou, - umístění poplachových tlačítek pro rychlou základní informaci operátorů, 81 S t r á n k a

85 - umístění signalizačního tlačítka hlásiče EPS, - umístění přenosných hasicích přístrojů, - umístění základního vyprošťovacího nástroje. Vybavení kabiny SOS a její příslušenství musí umožnit: - spojení účastníka provozu s operátory stálé služby (dispečinkem dopravy), - propojení účastníka provozu se stanoveným operátorem IZS, - identifikaci místa volajícího, - zpětné volání operátora stálé služby do hlásky pro tísňové volání, - záznam hovoru z nouzového telefonu, spolu se záznamem místní a časové identifikace hovoru. Vybavení kabiny SOS zajišťuje sepnutí výstražného blikače, příslušného aktivované kabině SOS, při automatickém zjištění přítomnosti osoby v této kabině (popř. otevření dveří kabiny) a/nebo dálkové sepnutí výstražného blikače řídicím systémem SOS hláska (nouzový telefon) a její příslušenství musí umožnit: - spojení účastníka provozu s operátory stálé služby (dispečinkem dopravy), - propojení účastníka provozu se stanoveným operátorem IZS, - identifikaci místa volajícího, - zpětné volání operátora stálé služby do hlásky pro tísňové volání, - záznam hovoru z nouzového telefonu, spolu se záznamem místní a časové identifikace hovoru Pojmy a jejich vysvětlení SOS kabina uzavíratelný prostor, který je vybaven komunikačním zařízením a technickými prostředky vhodnými pro individuální hašení požáru a nouzové vyprošťování osob. SOS hláska hláska pro tísňové volání (nouzový telefon) Zapamatujte si: Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí 82 S t r á n k a

86 V této kapitole jste se orientačně seznámili se SOS kabinami a SOS hláskami, jejich účelem a rozmístěním uvnitř tunelu i vně tunelu (před portály). Otázky 1) Jaká pravidla platí pro rozmísťování SOS kabin v tunelových troubách? 2) Čemu slouží SOS hláska? Test a) Kdy se musí tunel vybavit SOS kabinami? b) Co se stane po vstupu osoby do SOS kabiny? c) Čemu slouží SOS hláska? Správná odpověď a) Je-li delší než 300 m. b) Při zjištění přítomnosti osoby v této kabině nebo při otevření dveří kabiny dojde automaticky anebo dálkově řídicím systémem k sepnutí výstražného blikače, příslušného aktivované kabině SOS. c) Tísňovému volání (nouzový telefon). Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Teď si dejte šálek dobré kávy a pak postoupíme k další kapitole. 83 S t r á n k a

87 21. Bezpečnostní značení Kapitola stručně seznamuje s bezpečnostním značením tunelu. Cíl kapitoly Kapitola stručně popisuje bezpečnostní a požární značení tunelu a jejich rozmístění v tunelu. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly nejsou potřebné speciální vědomosti, stačí vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb a předchozích kapitol tohoto učebního textu. Klíčová slova Bezpečnostní značka, požární značka. Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1 hodinu času Bezpečnostní značení Bezpečnostní značení v tunelu tvoří bezpečnostní značky týkající se podmínek bezpečí a požární značky. Bezpečnostní značky mohou být provedeny prosvětlené nebo světloemitující (fotoluminiscenční). Napájení světelného zdroje svítidla bezpečnostních značek musí být zajištěno shodně se zajištěním napájení elektrickou energií soustavy nouzového únikového osvětlení tunelu. Značky mohou být prosvětlené nebo světloemitující (fotoluminiscenční). Bezpečnostní značky s vyznačením směru úniku (a vzdálenosti ke vstupu do nejbližší záchranné cesty v tunelové troubě nebo k portálu) se umisťují na stěny únikových cest nad nouzové nebo veřejné chodníky střídavě po obou stranách tunelu s maximálním vzájemným odstupem 15 m (měřeno v ose tunelu). Výškově se tyto bezpečnostní značky osazují v pásmu 0,8 m až 1,5 m nad povrchem chodníku. Bezpečnostní značky mohou být v provedení jako světloemitující nebo mohou být integrovány přímo do nouzových svítidel Bezpečnostní značení s vyznačením směru úniku fotoluminiscenčními značkami musí používat materiál o fotoluminiscenci nejméně 400 mcd.m-2 a ostatní značky nejméně 150 mcd.m- 2. Bezpečnostní značky pro označení vstupů/vjezdů do záchranných cest a kabin SOS se umísťují v bezprostřední blízkosti vstupů/vjezdů do záchranných cest (tunelových propojek), případně kabin SOS. Tyto bezpečnostní značky se navrhují jako prosvětlené. Hrana ostění u vstupu 84 S t r á n k a

88 do záchranných cest je zeleně orámována z obou stran, šířka orámování minimálně 10 cm a může být opatřena osvětleným rámem se zelenými světly Pojmy a jejich vysvětlení Bezpečnostní značení v tunelu bezpečnostní značky týkající se podmínek bezpečí a požární značky. Hrana ostění hrana výklenku pro umístění vstupu do záchranné cesty. Zapamatujte si Nebude-li Vám při dalším výkladu některý z výše uvedených pojmů srozumitelný, vraťte se zpět k této kapitole a výklad pojmu si znovu pozorně přečtěte. Shrnutí V této kapitole jste se orientačně seznámili s bezpečnostním značením tunelu. Otázky 1) Jaká pravidla platí pro světloemitující značky? 2) Jaká pravidla platí pro prosvětlené značky? Test a) Jaké může být provedení bezpečnostních značek? b) Která místa se označují požárními značkami? c) Jaké musí být napájení světelného zdroje prosvětlených značek? Správná odpověď a) Značky mohou být prosvětlené nebo světloemitující (fotoluminiscenční). b).směry úniku a vzdálenosti k východům z nechráněné únikové cesty, vstupy do záchranných cest a kabin SOS, popř. další místa např. hydranty. c) Jako u nouzového osvětlení s napojením na náhradní zdroj bez přerušení napájení. Literatura [1] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ S t r á n k a

89 [2] ČSN ISO 3864 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení. UNMZ 12/2012 Přestávka Tahle kapitola byla opět krátká. Tak žádné zdržování a šup k další kapitole 86 S t r á n k a

90 22. Požárně bezpečnostní řešení tunelu Kapitola je věnována požárně bezpečnostnímu řešení stavby tunelu. Cíl kapitoly Kapitola se věnuje požárně bezpečnostnímu řešení stavby tunelu podle požadavků vyhlášky číslo 246/2001 Sb., o stanovení požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky číslo 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky číslo 268/2011 Sb. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb, Požárně bezpečnostní zařízení, Zásobování vodou a předchozích kapitol tohoto učebního textu. Klíčová slova Požárně bezpečnostní řešení, tunel Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 2 hodiny času Požárně bezpečnostní řešení tunelu pozemní komunikace Tunel pozemní komunikace je podzemní stavbou a pro vypracování požárně bezpečnostního řešení (dále PBŘ) platí zásady jako pro jiné druhy staveb s odlišnostmi danými technickými předpisy pro stavby tunelů pozemních komunikací. Požárně bezpečnostní řešení stavby má následující části: - část textovou - část výkresovou Doporučené členění textové části PBŘ: Titulní strana 1 Podklady 2 Popis tunelu 3 Požárně bezpečnostní řešení tunelu 3.1 Vlastní tunel, záchranné cesty, technické/technologické prostory v tunelu Požární úseky, požární riziko, popř. ekonomické riziko Stavební konstrukce Únikové a záchranné cesty SOS kabiny a hlásky nouzového volání 87 S t r á n k a

91 3.1.5 Nouzové osvětlení Větrání tunelu, požární klapky Elektrická požární signalizace Zařízení dálkového přenosu Samočinné stabilní hasicí zařízení Spojovací a dorozumívací zařízení Systém videodohledu Nouzový zvukový systém Logické návaznosti požárně bezpečnostních zařízení Zásobování elektrickou energií, kabelové rozvody a vypínání elektrického napájení Zásobování požární vodou Jímání kontaminovaných vod Přenosné hasicí přístroje Bezpečnostní a požární značení Požárně nebezpečné prostory Přístupové komunikace, vstupy/vjezdy pro složky IZS Bezpečnostní plochy (nástupní plochy, plochy pro shromáždění osob, nouzové přistávací plochy pro vrtulník) Posouzení zabezpečení stavby jednotkami požární ochrany 3.2 Provozně technický objekt Požární úseky, požární riziko, popř. ekonomické riziko Stavební konstrukce Únikové cesty Osvětlení a bezpečnostní značení Kabelové rozvody a uzemnění Vzduchotechnika a vytápění Přenosné hasicí přístroje Požárně nebezpečné prostory Zásobování požární vodou Posouzení požadavků na vybavení objektu požárně bezpečnostním zařízením Přístupové komunikace, vstupy pro složky IZS Bezpečnostní plochy 3.3 Další stavební objekt tunelového komplexu (podle potřeby) Přílohy (podle potřeby) P1 Analýza rizik P2 Operativně taktická studie 88 S t r á n k a

92 Doporučené členění výkresové části PBŘ Vyžaduje-li to rozsah stavby, nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru, tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení i výkresy, zpracované podle ČSN Výkresy ve stavebnictví. Výkresy požární bezpečnosti staveb. Výkresy musí obsahovat: grafické označení a popis požárních úseků; uvedení stupně požární bezpečnosti; požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů, popř. druhu konstrukce; vyznačení únikových cest, včetně požadovaného typu; schéma vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními; zdroje požární vody, včetně vnitřních a vnějších odběrných míst; umístění hlavních uzávěrů vody, plynu aj.; rozmístění a druhy hasicích přístrojů; rozmístění a druhy bezpečnostních značek a tabulek; vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů; vyznačení přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest, popř. další podrobnosti Značení požadavků požární bezpečnosti staveb se provádí v technické situaci, nejčastěji v měřítku 1 : 500 a v půdorysech užitných podlaží. Výjimečně lze použít i řezy objektem. Pro stavbu tunelu se může zvolit i jiné vhodné měřítko nebo mapový podklad. Návrh požárně bezpečnostních zařízení vždy obsahuje: způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhu, popř. vzájemných vazeb; vymezení chráněných prostor; určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti; stanovení druhu a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasu a způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.; výpočtovou část; stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace. Shrnutí Bezpečnostní řešení stavby tunelu obsahem textovou i výkresovou část. Výpočty je vhodné zařadit do Přílohy textové části, ve vlastním textu uvádět pouze výsledky. Ve výkresové části PBŘ se dokládají především mapy, situace a půdorysy, řezy podle potřeby. 89 S t r á n k a

93 Otázky 1) Všimli jste si některých rozdílných pojmů v osnově PBŘ pro běžný pozemní objekt a tunel jako podzemní stavbu? 2) Které předpisy upravují náležitosti PBŘ stavby tunelu? Test a) Které části obsahuje PBŘ tunelu? b) Mezi jakou dokumentaci se řadí operativně taktická studie? c) Co je nouzová přistávací plocha pro vrtulník? Správná odpověď a) Obsahuje část textovou a výkresovou, popř. Analýzu rizik a Operativně taktickou studii. b) Operativně taktická studie jako součást operativního plánu patří mezi dokumentaci zdolávání požáru. c) Nemá parametry platné pro heliport, slouží pro primární zásah složek IZS. Literatura [1] Vyhláška číslo 246/2001 Sb., o stanovení požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) [2] Vyhláška číslo 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky číslo 268/2011 Sb. [3] ČSN Projektování tunelu pozemních komunikací. Návrh UNMZ 2013 Přestávka Tahle kapitola navazuje na to, co již znáte. Je sice krátká, ale může se hodit pro praxi při projektování anebo schvalování projektové dokumentace tunelu. Tak chvíle odpočinku a jedeme dál. 90 S t r á n k a

94 23. Tunel požární úseky, požární a ekonomické riziko. Kapitola je věnována části požárně bezpečnostního řešení tunelu dělení na požární úseky a určení požárního/ekonomického rizika Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit studenty s tou částí PBŘ, která řeší dělení objektů na požární úseky a stanovení požárního/ekonomického rizika. Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly jsou potřebné vědomosti získané v předmětu Požární bezpečnost staveb, Požárně bezpečnostní zařízení, a předchozích kapitol tohoto učebního textu. Klíčová slova Tunel, požární úsek, požární riziko Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat 1,5 hodiny času Požární úseky, požární/ekonomické riziko Samostatné požární úseky v tunelu tvoří: každá tunelová trouba záchranné cesty (tunelové propojky, záchranné chodby, záchranné schodišťové šachty) výtahové šachty, popř. se strojovnou výtahu umístěnou nad výtahovou šachtou strojovna výtahu, pokud není umístěna nad výtahovou šachtou instalační, kabelové, vzduchotechnické šachty aj. elektrické rozvodny, transformovny prostory náhradního zdroje (akumulátorovny, prostor pro dieselagregát) a nepřerušitelného zdroje elektrické energie (UPS) prostory pro nezávislé záložní zdroje napájení elektrickou energií, kabelové kanály, kabelové prostory velíny strojovny SSHZ strojovny ZOKT strojovny vzduchotechniky (pokud slouží více než jednomu PÚ) chráněné únikové cesty v provozních a technologických prostorách skladovací prostory, další prostory podle kodexu norem požární bezpečnosti řady ČSN 73 08xx a norem souvisejících 91 S t r á n k a

95 Požární/ekonomické riziko tunelových trub a záchranných cest se při postupu podle ČSN nestanovuje. V normě se předpokládá, že nárůst teplot při požáru odpovídá normové křivce požáru podle ISO 843. Požadavky na konstrukce tunelu jsou pojednány v další kapitole tohoto textu. Dělení na požární úseky a požární/ekonomické riziko ostatních prostor v tunelu (technické a technologické prostory) se podle účelu prostoru určí postupy podle ČSN Další objekty provozně související s tunelem (provozně technický objekt, posilovací stanice tlaku vody aj.)se řeší podle příslušné ČSN 73 08xx, nejčastěji podle ČSN Požární křivky tunelových staveb Pro silniční tunely, pro různé typy a části konstrukcí a různé druhy požáru se používají různé křivky požáru určující závislost teploty na čase. Mezi uvedené patří ISO 843 křivka - tzv. celulózová křivka založená na požárech plastů na bázi derivátu celulózy, uhlovodíková křivka, RABT-ZTV křivka určená pro pokyny k vybavení a provozu silničních tunelů vycházející z projektu Eureka a RWS (Rijkswaterstaat) křivka vyvinutá v Holandsku. Dílčí závěr: Požární riziko vyjádřené teplotou hořícího prostoru se při použití odlišného, inženýrského přístupu dá vyjádřit i jinou než normovou teplotní křivkou ISO 843 viz obrázek 9. Obr. 8: Křivky požárů pro tunely - závislost teploty na čase [5] 92 S t r á n k a