Ú Z E M N Í P L Á N POŘIZOVATEL: ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD SEDLČANY. ZPRACOVATEL: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.

Transkript

1 Ú Z E M N Í P L Á N S V A T Ý J A N POŘIZOVATEL: ODBOR VÝSTAVBY A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD SEDLČANY ZPRACOVATEL: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. LEDEN

2

3 AUTORISACE Pořizovatel: Městský úřad Sedlčany Odbor výstavby a územního plánování Zpracovatel: IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. Urbanistická část a koordinace: Ing. arch. Ivan Plicka Koncepce uspořádání krajiny: Ing. Jan Dřevíkovský Dopravní infrastruktura: Ing. Václav Pivoňka Technická infrastruktura Vyhodnocení ZPF / PUPFL: ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš Ing. Jan Dřevíkovský AUTORISACE:

4 OBSAH T E X T O V Á Č Á S T N Á V R H A Vymezení zastavěného území 6 B Základní koncepce rozvoje území obce 6 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot C Urbanistická koncepce 7 Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně D Koncepce veřejné infrastruktury 11 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování E Koncepce uspořádání krajiny 15 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 18 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18, odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) G Vymezení veřejně prospěšných staveb 24 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo H Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství 25 Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona I Stanovení kompenzačních opatření 25 Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst.6 stavebního zákona J Vymezení ploch a koridorů územních rezerv 25 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření K Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno 25 dohodou o parcelaci L Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území 26 M podmíněno zpracováním územní studie Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9 vyhlášky č.458/2012sb., v platném znění, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání) N Stanovení pořadí změn v území (etapizace) 48 O Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 49 P Údaje o územním plánu 49 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 26

5 G R A F I C K Á Č Á S T N Á V R H 1 Výkres základního členění území 1 : Hlavní výkres 1 : Hlavní výkres - technická infrastruktura 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : T E X T O V Á Č Á S T O D Ů V O D N Ě N Í A Vyhodnocení koordinace využívání území 50 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, vydanou krajem, soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území B Vyhodnocení splnění požadavků zadání 51 C Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 52 D Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 78 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch E Soulad územního plánu s PÚR a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 79 Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem F Soulad územního plánu s cíli a úkoly územního plánování 80 Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území G Výčet záležitostí nadmístního významu 80 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení H Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 81 G R A F I C K Á Č Á S T O D Ů V O D N Ě N Í 1 Koordinační výkres 1 : Výkres širších vztahů 1 : Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 : 5 000

6 A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V grafické části územního plánu Svatý Jan Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území obce (ke dni ). B ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Řešeným územím územního plánu je správní území obce Svatý Jan, které tvoří katastrální území Bražná, katastrální území Drážkov, katastrální území Hojšín, katastrální území Hrachov a katastrální území Skrýšov u Svatého Jana. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ ZÁKLADNÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny; logické doplnění a zahuštění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území; důsledná ochrana volné krajiny, v níž nebudou vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení (stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni ). Územní plán považuje stávající plochy občanské vybavenosti za plošně stabilizované a vyhovující. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny; umístění fotovoltaických panelů je možné pouze na střechy objektů v plochách smíšených obytných, v plochách občanského vybavení a v plochách výroby a skladování. Jednotlivá sídla budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz řešeného území. Bez nutnosti změny územního plánu - po projednání dle platných právních předpisů lze měnit využití území následujícím způsobem: plochy zemědělské na plochy lesní nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní na plochy zemědělské nebo na plochy vodní a vodohospodářské, plochy vodní a vodohospodářské na plochy zemědělské nebo na plochy lesní. Bez nutnosti změny územního plánu lze - po projednání dle platných právních předpisů měnit mimo zastavitelné území využití území u uvedených kultur následujícím způsobem: - z orné na zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - ze zahrady na ornou, louku a pastvinu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z louky a pastviny na ornou, zahradu, vodní plochu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z vodní plochy na ornou, zahradu, louku a pastvinu, pozemek určený k plnění funkcí lesa; - z pozemků určených k plnění funkcí lesa na ornou, zahradu, louku a pastvinu, vodní plochu.

7 C URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně URBANISTICKÁ KONCEPCE Bražná: Územní plán navrhuje rozvojové lokality při severním a východním okraji sídla, ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-B, BV2-B a BV3-B). Drážkov: Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území při místních komunikacích při severním okraji sídla (lokalita BV1-D); hlavní rozvojové lokality jsou na jihu sídla (lokality BV3-D a BV4-D). Brzina: Územní plán navrhuje rozvojové lokality ve vazbě na stávající strukturu zastavěného území (lokalita BV7-D) a na místní komunikaci (lokality BV5-D a BV6-D). Řadovy: Územní plán navrhuje rozvojové lokality, doplňující stávající strukturu zastavěného území ve vazbě na místní komunikace rovnoměrně po okraji sídla (lokality BV8-D, BV9-D, BV10-D, BV11-D a BV12-D). Hojšín: Územní plán doplňuje stávající strukturu zastavěného území rozvojovými lokalitami ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-Ho, BV2-Ho, BV3-Ho, BV4-Ho, BV5-Ho a BV6-Ho); v náhorní poloze severovýchodně od sídla je navržena hlavní rozvojová lokalita (lokalita BV7-Ho). V místní části Roviště územní plán navrhuje doplnění stávající struktury rekreační zástavby (lokalita IR1-Ho). Hrachov: Územní plán pokračuje v již započaté zástavbě v jižní části sídla (lokality BV1-Hr, BV2- Hr, BV3-Hr a BV4-Hr), doplňuje stávající strukturu zastavěného území (lokality BV5-Hr, BV7-Hr, BV8-Hr a BV9-Hr) a vymezuje rozvojovou lokalitu ve vazbě na místní komunikaci v severovýchodní části sídla (lokalita BV6-Hr). Územní plán navrhuje rozšíření stávajícího areálu ekocentra (lokalita ZH1-Hr). Územní plán navrhuje dvě rozvojové lokality v místní části Zrůbek (lokality BV10-Hr a BV11-Hr). V místní části Přívozec územní plán navrhuje doplnění stávající struktury rekreační zástavby (lokalita IR1-Hr). Skrýšov: Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-S, BV2-S). Územní plán předpokládá další revitalizaci zámeckého areálu. Svatý Jan: Územní plán navrhuje menší doplnění stávající struktury zastavěného území (lokality BV5-S, BV6-S, BV7-S a BV8-S); větší rozvojové lokality jsou navrženy po obou stranách místní komunikace v jihovýchodní části sídla (lokality BV3-S a BV4-S). Na jih od stávajícího hřbitova je navržena plocha pro založení veřejné zeleně (lokalita PH1-S). Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby,

8 zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. V nezastavěném území nelze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů. Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost): - BV3-D; - BV4-D; - BV11-D; - BV7-Ho; - BV6-Hr; - BV10-Hr; - BV4-S. Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci: - BV2-B; - BV3-B; - BV7-D; - BV12-D; - BV7-Hr; - BV8-Hr; - BV2-S. Územní plán vymezuje stabilizované plochy a plochy změn; územní plán vymezuje následující plochy změn plochy zastavitelné: způsob využití poznámka Bražná BV1-B plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV2-B plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci BV3-B plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci TI1-B plochy plochy technické infrastruktury Drážkov BV1-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV2-D vypuštěna BV3-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán BV4-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán TI1-D plochy plochy technické infrastruktury Brzina BV5-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV6-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV7-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci Řadovy BV8-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV9-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV10-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV11-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán BV12-D plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci Hojšín BV1-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské

9 BV2-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV3-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV4-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV5-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV6-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV7-Ho plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán TI1-Ho plochy plochy technické infrastruktury Roviště IR1-Ho plochy rekreace individuální rekreace Hrachov BV1- Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV2-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV3-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské Bv4-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV5-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské Bv6-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán BV7-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci BV8-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci BV9-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské ZH1-Hr plochy výroby a skladování zemědělské hospodaření Zrůbek BV10-Hr plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán BV11-Hr plochy výroby a skladování zemědělské hospodaření Přívozec plochy smíšené obytné bydlení venkovské IR1-Hr plochy rekreace individuální rekreace Skrýšov BV1-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV2-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci Svatý Jan BV3-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské dohoda o parcelaci BV4-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské regulační plán BV5-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV6-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV7-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské BV8-S plochy smíšené obytné bydlení venkovské PH1-S plochy veřejných prostranství veřejná zeleň, parky, hřbitovy B D Ho Hr S katastrální území Bražná katastrální území Drážkov katastrální území Hojšín katastrální území Hrachov katastrální území Skrýšov u Svatého Jana

10 Dopravní infrastruktura: Územní plán respektuje základní páteřní komunikační trasy správního území obce průjezdní úsek silnice I/18, souběh silnice II/102 a II/118 a dalších silnic III. třídy - III/1028, III/10229, III/10230 a III/10231 a považuje je územně za dlouhodobě stabilizované. Komunikační dostupnost rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační síť anebo návrhem nových místních komunikací, které budou připojeny na stávající komunikace. Technická infrastruktura: V územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny nové uliční síti podle urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát zejména na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Řešené území se vyznačuje nadprůměrným zastoupením lesů a vyváženou krajinou, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Jedná se o krajinu s vysokou hodnotou krajinného rázu. Zeleň ve volné krajině - návrh opatření: Pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. Minimalizovat úpravy porostních okrajů. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků zahrady. ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin. Na území sídla Skrýšov je vymezena plocha pro veřejnou zeleň Zeleň v sídle - návrh opatření: Při výsadbách v zastavěném území preferovat původní přirozené druhy rostlin, alternativně doplněné o nepůvodní (okrasné) druhy. U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. U výsadeb zeleně pronikající do volné krajiny dbát místních stanovištních podmínek. Rozvojové plochy (především plochy SP a ZH) ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m.

11 D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán respektuje základní páteřní komunikační trasy správního území obce průjezdní úsek silnice I/18, souběh silnice II/102 a II/118 a dalších silnic III. třídy - III/1028, III/10229, III/10230 a III/10231 a považuje je územně za dlouhodobě stabilizované. Případné úpravy jejich trasy je možné očekávat pouze v návaznosti na případné významnější stavební počiny v území související s realizací nových rozvojových lokalit. Na trase silnice I/18 je třeba počítat s její postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80. Na trase souběhu silnic II/102 a II/118 je v dlouhodobém horizontu třeba počítat s postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60. Na trase dalších silnic III. třídy je v dlouhodobém horizontu třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/50. NAVAZUJÍCÍ SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Na páteřní silniční trasy procházející správním územím obce je připojena soustava místních a účelových komunikací, které zajišťují propojení jednotlivých místních částí a sektorů, dále dopravní obsluhu jednotlivých objektů a jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Územní plán považuje stávající systém místních a účelových komunikací, které zajišťují komunikační dostupnost a obsluhu stávající zástavby správního území obce za stabilizovaný. Územní plán v souladu se zadáním zakládá ve správním území nové rozvojové počiny. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační síť anebo návrhem nových místních komunikací, které budou připojeny na stávající komunikace. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování regulačního plánu, který v rámci širších urbanistických a komunikačních souvislostí navrhne rovněž nové komunikační uspořádání příslušné rozvojové lokality. Jedná se o následující rozvojové lokality: BV3-D, BV4-D, BV11-D, BV7-Ho, BV6-Hr, BV10-Hr a BV4-S. Rozvojové lokality správního území budou na stávající komunikace připojeny křižovatkou či sjezdy ve smyslu ustanovení příslušných předpisů. Komunikační struktura zastavitelných ploch a ploch přestavby se územním plánem nevymezuje a bude řešena v rámci přípravné dokumentace. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná vyhlášky MMR ČR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO2 10/7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice navrhované v souladu s technickými podmínkami pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0 metrů mezi hranicemi protilehlých pozemků. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územní plán nevymezuje žádnou plochu pro infrastrukturu železniční dopravy, pro umístění staveb nebo zařízení železniční dopravy. LETECKÁ DOPRAVA Územní plán nevymezuje žádnou plochu pro dopravní infrastrukturu leteckou, pro umístění staveb nebo zařízení letecké dopravy.

12 VODNÍ DOPRAVA Územní plán respektuje koridor vodní dopravy VD5 Třebenice České Budějovice vymezený ve schváleném dokumentu Politiky územního rozvoje ČR z Územní plán respektuje stávající zařízení vodní dopravy a nevymezuje nové plochy pro dopravní infrastrukturu vodní dopravy, pro umístění staveb nebo zařízení vodní dopravy. DOPRAVA V KLIDU Územní plán plně respektuje současné kapacity, které slouží pro garážování, odstavování a parkování vozidel obyvatel a návštěvníků obce. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky o technických požadavcích na stavby, ve které se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu ustanovení příslušných předpisů. Každou stavbu je nezbytné vybavit, ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Územní plán respektuje stávající systém turisticky značených pěších tras a cyklotras a jejich současné uspořádání přejímá. DOPRAVNÍ VYBAVENOST Územní plán vytváří podmínky pro zajištění funkčnosti systému zajišťujícího dostupnost a obsluhu správního území prostředky pravidelné regionální veřejné autobusové dopravy. Územní plán respektuje současné umístění zastávek pravidelné veřejné autobusové dopravy. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu - technická infrastruktura. VÝČET NOVÝCH STAVEB TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navrhované stavby technické infrastruktury se dělí podle druhu na nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území, nové investice doplňující technickou vybavenost stávající zástavby a dále na rekonstrukce stávajících sítí a zařízení, nezbytných pro udržení a zlepšení provozních podmínek sítí. Podle tohoto členění jsou součástí návrhu následující stavby: a) nové investice rozvojové : Inženýrské sítě, navržené pro zásobování jednotlivých rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu, napojené v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu, tzn. vodovody, kanalizace splašková, podle zákresu v grafických přílohách a v navazujících regulačních plánech větších rozvojových ploch, včetně doplňujících sítí elektronických komunikací a veřejného osvětlení. b) nové investice ve stávající zástavbě : Kanalizace splašková a čistírna odpadních vod v sídlech Bražná, Drážkov, Hojšín, Hrachov, vodovod Brzina, dostavba vodovodní sítě Drážkov, Hrachov. c) rekonstrukce :

13 Průběžné rekonstrukce stávajících inženýrských sítí a zařízení podle provozních potřeb. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V RÁMCI ZASTAVITELNÝCH PLOCH V územním plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Návrh je zobrazen v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území velkých rozvojových ploch není návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (regulačních plánů, územních studií) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí různých druhů. Zde jsou možné dvě alternativy řešení buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy. Srážkové vody v rozvojových lokalitách je nutno likvidovat v maximální možné míře přímo na pozemku. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Program rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl vypracován v r se změnami v r Textová část odpovídá údajům o stavu a návrhům v době jeho zpracování. Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK územním plánem aktualizována a doplněna. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu územního plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje obce navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit pro výstavbu RD jsou nové řady napojeny na stávající nebo plánované rozvody ve stávající zástavbě obce. Podmínkou pro zásobování sídla Brzina je výstavba a zprovoznění přívodního vodovodu ze sousedního sídla Svatý Jan. ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou většinou s výjimkou sídel Brzina a Řadovy odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících nebo projektovaných stok splaškového kanalizačního systému obce a dále do místních ČOV. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby případné výhledové výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů v toku. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách bude respektováno ustanovení 20 odst. 5)c) vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. ENERGETIKA ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Stávající trafostanice zajistí zásobování elektrickou energií nových rozvojových lokalit včetně posílení stávající zástavby. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány, podle potřeby příkonu lze na stávající vedení VN, procházející řadou lokalit, vřadit novou trafostanici. V rozvojových lokalitách bude zřízena nová kabelová síť NN. V některých oblastech

14 současné zástavby bude stávající síť NN rekonstruována. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. Vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou při navrhovaném rozvoji respektována. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Plyn zatím v obci zaveden není. Vzhledem k rozlehlosti obce vzdálenosti jednotlivých sídel a ke skladbě případných odběratelů (většinou obyvatelstvo) je obtížné prokázat ekonomickou efektivnost gazifikace. Návrh vytápění je proto orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). SPOJE TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění. KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající občanské vybavení za plošně stabilizované. V rámci ploch občanského vybavení dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství sídla v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality a v rámci návrhu zadání regulačních plánů jsou stanoveny základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách.

15 E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání ložisek nerostných surovin KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Územní plán zachovává současný hodnotný charakter zdejší krajiny. Především se jedná o zachování charakteristických přírodních hodnot území, kterými jsou především (kromě terénu) hojnost rozptýlené krajinné zeleně, lesních porostů a remízů. Územní plán využívá pro rozvoj takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití, jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán řeší využití území tak, aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití - viz kapitola F v grafické části Hlavní výkres). Jedná se o: plochy vodní a vodohospodářské plochy zemědělské plochy lesní plochy přírodní ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V území jsou v souladu s ÚAP a ZÚR Středočeského kraje vymezeny prvky ÚSES. Územím obce, při jejím severozápadním a severním okraji prochází osy nadregionálního biokoridoru (NRBK) K 60 Štěchovice Hlubocká obora. Značná část území obce leží v ochranné zóně tohoto NRBK. Na řešeném území leží regionální biocentrum 843 Velký Hejk a z větší části i regionální biocentrum 844 Roviště. Dále územím obce prochází též regionální biokoridor RK 287 Velký Hejk K 60 a krátce též RK 288 Velký Hejk Sádka, Zbirov. V osách NRBK je na území obce v souladu s metodikou vymezeno sedm vložených lokálních biocenter a v regionálním biokoridoru RK 287 deset lokálních biocenter, z toho pět alespoň zčásti na území sousední obce Dublovice. Dále jsou na území obce vymezena další čtyři (jedno jen zčásti) lokální biocentra. V území je vymezeny i deset biokoridorů lokálního významu. Prvky ÚSES jsou zakresleny v grafické části územního plánu. Prvky ÚSES jsou lokalizovány v souladu s ÚAP a ZÚR Středočeského kraje. Některé prvky ÚSES jsou upraveny se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Cílovým stavem prvků ÚSES jsou přirozená společenstva což v daném území jsou převážně lesní porosty. Popsaná přirozená společenstva v území jsou: na většině území 7 Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jižním a východním cípu území 36 Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum petraeae, Abieti-Quercetum).

16 Pro funkční využití ploch biocenter je : - přípustné: současné využití; využití zajišťující přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám; jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; - podmíněné: pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biocentra; - nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability), které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES; jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich; rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné; Pro funkční využití ploch biokoridorů je: - přípustné: současné využití využití zajišťující vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extenzivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extenzivní sady, lesy apod.); jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES; Revitalizace vodních toků je žádoucí. - podmíněné: pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor pokud možno kolmo, vodohospodářské zařízení, ČOV atd.; umístěny mohou být jen při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru; - nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru; jakékoliv změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily územní ochranu a založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných. PROPUSTNOST KRAJINY Územní plán neřeší nové polní a pěší cesty v krajině ovšem zachovává současnou cestní síť. Řešené území je protkáno dostatečnou sítí cest, v krajině nejsou žádné významnější bariery omezující prostupnost krajiny. Současnou prostupnost zdejší krajiny je možné hodnotit jako vyhovující. V rámci dalšího rozvoje území je nepřípustné další scelování pozemků zemědělské půdy a další rušení polních cest. Je též zapotřebí zachovat veřejný průchod krajinou a neuzavírat cesty v krajině pro pěší a cyklistickou veřejnost.

17 Pro propustnost krajiny je : - přípustné: současné využití; omezení provozu motorových vozidel po účelových zemědělských cestách; případné doplnění sítě polních cest v rámci pozemkových úprav; realizace cyklostezek; - podmíněné: pouze ve výjimečných případech omezení přístupnosti do volné krajiny, případně zrušení cest pouze s náhradním řešením propustnosti krajiny; - nepřípustné: uzavírání cest pro veřejnost s výjimkou motorových vozidel; rušení cest bez náhradního řešení. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Využití území dle územního plánu nezvyšuje erozní ohrožení půd v území. Naopak vymezení ÚSES a zvýšení podílu trvalé zeleně je faktorem významně snižujícím erozní ohrožení pozemků. Pro omezení eroze krajiny je : - přípustné: zvyšování podílu trvalých travních porostů; zakládání porostů krajinné zeleně; členění velkých celků zemědělské půdy; - nepřípustné: další scelování pozemků orné půdy; likvidace či poškozování porostů krajinné zeleně; zvyšování podílu orné půdy (zorňování existujících ploch travních porostů); poškozování břehových porostů a nevhodné úpravy toků (napřimování, zatrubňování a pod.) OPATŘENÍ PROTI POVODNÍM Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Toto spočívá mimo jiné v zachování volných prostor v údolních nivách vodních toků pro povodňové rozlivy, revitalizace vodních toků a zvyšování zastoupení trvalé vegetace v krajině. Významnými opatřeními v daném území může být též tvorba menších vodních nádrží přírodního charakteru a realizace ÚSES. OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Nejvýznamnějším opatřením pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny je realizace územním plánem vymezených prvků ÚSES a jejich ochrana. KONCEPCE REKREAČNÍHO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY Řešené území (jak je výše uvedeno) je krajinářsky velmi cenným územím. Zdejší hodnotná a zajímavá krajina má silné předpoklady pro rekreační a turistické využití území. Zdejší krajina je vhodná pro pěší a cyklistickou turistiku a pro rozvoj agroturistiky. Agroturistické aktivity mohou být vhodným rozvojovým využitím území, především menších sídel na území města. DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN

18 V územním plánu se nepředpokládá využití území pro těžební činnosti. F STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v 18, odst.5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Řešené území Územního plánu Svatý Jan je členěno na jednotlivé polyfunkční plochy stabilizované plochy a plochy změn. Pro jednotlivé plochy jsou stanoveny následující podmínky funkčního využití a prostorového uspořádání. Pro jednotlivé lokality (plochy zastavitelné) jsou uvedeny případné doplňující podmínky. PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ ( 8 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ BYDLENÍ VENKOVSKÉ (BV) Hlavní funkční využití: stavby pro bydlení rodinné domy. Přípustné funkční využití: stavby dopravní a technické infrastruktury a stavby doplňkové, související s hlavním využitím plochy. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby pro bydlení bytové domy; školská zařízení, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zdravotnická a sociální zařízení, církevní zařízení, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), zařízení veřejného stravování, obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 300 m 2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 35% (pro parcely o velikosti m 2 až m 2 ), resp. 20% (pro parcely o velikosti m 2 až m 2 ), resp. 10% (pro parcely o velikosti m 2 a větší); max. podlažnost objektů: 2 nadzemní podlaží; max. výška nadzemních objektů: 10,0 metrů od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; min. velikost parcely: m 2 ; v zastavěném území jsou připuštěny výjimky z uvedených prostorových regulativů podle aktuální situace (s výjimkou max. podlažnosti netýká se areálu zámku ve Skrýšově, kde je předpokládána revitalizace dle původních objemů); minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku.

19 Lokalita BV1-B - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. Lokalita BV2-B - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Lokalita BV3-B - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Lokalita BV1-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Lokalita BV3-D - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality. Rozvoj lokality musí respektovat režim záplavového území. Lokalita BV4-D - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality. Lokalita BV6-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Lokalita BV7-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Lokalita BV8-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Lokalita BV9-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. V rámci schvalovacích řízení konkrétních staveb v lokalitě bude doloženo splnění limitů hluku z pozemní dopravy pro venkovní chráněný prostor staveb ve smyslu platné legislativy - Nařízení vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Lokalita BV11-D - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Lokalita BV12-D - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Lokalita BV3-Ho - Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. Lokalita BV4-Ho - Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. Lokalita BV7-Ho - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost) výjimkou jsou pozemky p. č. 396/4, 396/16, 396/17, 396/18, 396/19 a 396/20, pro něž tato podmínka neplatí a jejichž aktuální stav bude regulační plán respektovat. Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality. Lokalita BV1-Hr - doplňující podmínky: Rozvoj lokality bude respektovat stávající parcelaci. Lokalita BV2-Hr - doplňující podmínky: Rozvoj lokality bude respektovat stávající parcelaci. Lokalita BV3-Hr - doplňující podmínky: Rozvoj lokality bude respektovat stávající parcelaci. Lokalita BV4-Hr - doplňující podmínky: Rozvoj lokality bude respektovat stávající parcelaci. Lokalita BV6-Hr - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Minimální plocha veřejných prostranství: 10% z celkové plochy lokality. Lokalita BV7-Hr - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci.

20 Minimální plocha veřejných prostranství: 10% z celkové plochy lokality. Při západním okraji lokality v přímé návaznosti na stávající areál zemědělského hospodaření bude v rámci rozvoje lokality vytvořena protihluková bariéra k eliminaci negativního vlivu hluku z tohoto areálu; v rámci schvalovacích řízení konkrétních staveb v lokalitě bude doloženo, že nejsou překročeny limity hluku stanovené Nařízením vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Lokalita BV8-Hr - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Minimální plocha veřejných prostranství: 10% z celkové plochy lokality. Lokalita BV9-Hr - doplňující podmínky: V rámci schvalovacích řízení konkrétních staveb v lokalitě bude doložen vliv hluku v případě provozů s hlukovou zátěží ze sousedního zastavěnného území plochy občanského vybavení výroba nerušící, obchod, služby na navrhované stavby k bydlení. Lokalita BV10-Hr - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Minimální plocha veřejných prostranství: 15% z celkové plochy lokality. Rozvoj lokality musí respektovat stávající a navržený systém ekologické stability. V rámci schvalovacích řízení konkrétních staveb v lokalitě bude doloženo splnění limitů hluku z pozemní dopravy pro venkovní chráněný prostor staveb ve smyslu platné legislativy - Nařízení vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Lokalita BV11-Hr - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. Lokalita BV2-S - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci. Lokalita BV3-S - doplňující podmínky: Rozvoj lokality bude respektovat stávající parcelaci. Rodinné domy budou umisťovány podél místní komunikace. Lokalita BV4-S - doplňující podmínky: Pro tuto lokalitu je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost). Rodinné domy budou umisťovány podél místní komunikace. Lokalita BV8-S - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ( 6 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ VYBAVENÍ (VV) Hlavní funkční využití: zařízení veřejné správy, školská zařízení, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, kulturní zařízení, církevní zařízení. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: ubytovací zařízení (do kapacity 20 lůžek), obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity 150 m 2 hrubé podlažní plochy). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 40%; max. podlažnost objektů: 2 nadzemní podlaží; max. výška nadzemních objektů: 10,0 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku.

21 PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SPORT A REKREACE (SR) Hlavní funkční využití: sportovní zařízení, sportovní plochy. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: zařízení nezbytně nutná pro provoz plochy. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím a nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. PLOCHY REKREACE ( 5 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY REKREACE INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (IR) Hlavní funkční využití: rekreační zařízení pro individuální, rodinnou rekreaci. Přípustné funkční využití: drobné pěstební plochy pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Podmíněně přípustné funkční využití: drobná sportovní zařízení. Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím; fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, s výjimkou fotovoltaických panelů na střechách budov. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%; minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží; minimální šířka uličního prostoru bude 8,0 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Lokalita IR1-Ho - doplňující podmínky: Min. velikost parcely: m 2. PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ ( 11 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ HOSPODAŘENÍ (ZH) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení pro zemědělské hospodaření, plochy a zařízení pro skladování plodin, hnojiv a chemických přípravků pro zemědělství, manipulační plochy, stavby a zařízení pro provoz a údržbu, veterinární zařízení. Přípustné funkční využití: zařízení veřejného stravování, čerpací stanice pohonných hmot vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím. Podmíněně přípustné funkční využití: obchodní zařízení a zařízení služeb (do kapacity m 2 hrubé podlažní plochy) vždy v souvislosti s hlavním funkčním využitím; objekty a stavby pro bydlení správce zařízení, bude-li prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem, a zůstanou-li zachovány požadavky na pohodu bydlení. Podmínkou je, že nesmí narušit stávající charakter území. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupení zeleně na parcele: 10%; max. výška nadzemních objektů: 10 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků; odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku.

22 PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ( 10 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Hlavní funkční využití: stavby a zařízení technické infrastruktury (zásobování vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod, zásobování plynem, zásobování teplem, zásobování elektrickou energií, telekomunikace). Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty a zpevněnými plochami): 90%; max. výška nadzemních objektů: 6 m od průměrné hladiny terénu v půdorysu objektu (výjimku lze připustit v případě technologických zařízení, které nelze realizovat jinak); odstav motorových vozidel nutno zajistit na vlastním pozemku. Případné nové trafostanice budou provedeny pouze jako stožárové, nebo podzemní. Lokalita TI1-B - doplňující podmínky: Pásmo ochrany čistírny odpadních vod nebude zasahovat do zastavěného území a zastavitelných ploch s objekty pro bydlení. Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. Lokalita TI1-Ho - doplňující podmínky: Pásmo ochrany čistírny odpadních vod nebude zasahovat do zastavěného území a zastavitelných ploch s objekty pro bydlení. Do lokality zasahuje BP VTL plynovodu výstavba podmíněna souhlasem příslušného vlastníka TI. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ ( 7 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (PVP) Hlavní funkční využití: nezastavitelné plochy veřejných prostranství bez omezení přístupu; součástí veřejných prostranství je sídelní zeleň. Přípustné funkční využití: městský mobiliář. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ ZELEŇ, PARKY, HŘBITOVY (PH) Hlavní funkční využití: záměrně založené, případně záměrně dotvořené plochy zeleně, případně plochy hřbitovů. Přípustné funkční využití: -. Podmíněně přípustné funkční využití: -. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím. Prostorové uspořádání: -. Lokalita PH1 - doplňující podmínky: Parkově upravená plocha, jejíž součástí bude i řešení dopravy v klidu návštěvníků hřbitova. PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ ( 13 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (PV) Hlavní funkční využití: vodní plochy a vodní toky. Přípustné funkční využití: ÚSES; stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy; technická infrastruktura. Podmíněně přípustné funkční využití: -.

23 Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím; fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, s výjimkou fotovoltaických panelů na střechách budov. Zejména nelze v plochách vodních a vodohospodářských umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů, a dále taková technická opatření a stavby, která zlepší podmínku jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu hygienická zařízení, ekologická a informační centra. V tomto případě lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. Prostorové uspořádání: vodní plochy a vodní toky, včetně jejich břehových porostů, budou maximálně chráněny; podél koryt vodních toků bude respektován min. 6 metrů široký manipulační pruh; není dovoleno oplocování vodních ploch a vodních toků (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ ( 14 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (PZ) Hlavní funkční využití: zemědělský půdní fond (ZPF). Přípustné funkční využití: ÚSES. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy - podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard sousedních území; dopravní a technická infrastruktura podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím; fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, s výjimkou fotovoltaických panelů na střechách budov. Zejména nelze v plochách zemědělských umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů, a dále taková technická opatření a stavby, která zlepší podmínku jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu hygienická zařízení, ekologická a informační centra. - V tomto případě lze umisťovat lze pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. Prostorové uspořádání: v plochách zemědělských budou maximálně chráněny významné krajinné prvky ze zákona (pozemky určené k plnění funkcí lesa, plochy vodní a vodní toky, údolní nivy) i další významné prvky stávající zeleně (remízky, meze, skupiny stromů, aleje); v plochách zemědělských není dovoleno oplocování (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). PLOCHY LESNÍ ( 15 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY LESNÍ (PL) Hlavní funkční využití: pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Přípustné funkční využití: ÚSES. Podmíněně přípustné funkční využití: stavby a zařízení pro provoz a údržbu dané plochy - podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí nijak narušit stávající charakter území a nesmí nijak snižovat svým provozem stávající obytný standard sousedních území; dopravní a technická infrastruktura podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím; fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, s výjimkou fotovoltaických panelů na střechách budov. Zejména nelze v plochách lesních umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů, a dále taková technická opatření a stavby, která zlepší podmínku jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu hygienická zařízení,

24 ekologická a informační centra. - V tomto případě lze umisťovat lze pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochranu přírody a krajiny se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. Prostorové uspořádání: v plochách lesních není dovoleno oplocování (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). PLOCHY PŘÍRODNÍ ( 16 Vyhlášky 501 / 2006 Sb., v platném znění) PLOCHY PŘÍRODNÍ (PP) Hlavní funkční využití: plochy přírodní, zajišťující podmínky pro ochranu přírody a krajiny. Přípustné funkční využití: ochrana přírody a krajiny. Podmíněně přípustné funkční využití: dopravní a technická infrastruktura podmínkou je neexistence prokazatelně alternativního řešení. Nepřípustné funkční využití: veškeré funkční využití, které je neslučitelné, není v souladu, či nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným funkčním využitím; fotovoltaické elektrárny a větrné elektrárny, s výjimkou fotovoltaických panelů na střechách budov. Zejména nelze v plochách přírodních umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Prostorové uspořádání: v plochách přírodních není dovoleno oplocování (s výjimkou ohradníků, nebo dřevěných bradel). G VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšné stavby: VPS TI1 - kanalizace + ČOV Bražná VPS TI2 - kanalizace + ČOV Drážkov VPS TI3 - kanalizace + ČOV Hojšín VPS TI4 - vodovod Svatý Jan - Brzina VPS TI5 - plynovod VTL Svatý Jan Kamýk nad Vltavou (ZÚR VPS P06) - plynovod VTL Svatý Jan Krásná Hora (ZÚR VPS P06) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Územní plán nenavrhuje žádná veřejně prospěšná opatření. STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Územní plán nenavrhuje žádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu.

25 PLOCHY PRO ASANACI Územní plán nenavrhuje žádné plochy k asanaci. H VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona Územní plán nenavrhuje žádné další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. I STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst.6 stavebního zákona Územní plán nestanovuje žádná kompenzační opatření. J VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Územní plán nevymezuje žádné plochy ani koridory územních rezerv. K VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Územní plán vymezuje následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území), ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci: - BV2-B; - BV3-B; - BV12-D; - BV7-Hr; - BV8-Hr; - BV2-S. L VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti

26 Územní plán nestanovuje žádné plochy a koridory, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie. M VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č.9 vyhlášky č.458/2012sb., v platném znění, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání) Pro následující plochy (viz vyznačení ve Výkresu základního členění území) je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost): - BV3-D; - BV4-D; - BV7-D; - BV11-D; - BV7-Ho; - BV6-Hr; - BV10-Hr; - BV4-S. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV3 - D (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Drážkov. Lokalita BV3-D (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV3-D) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území.

27 b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE

28 Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k

29 pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV4 - D (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Drážkov. Lokalita BV4-D (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV4-D) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ

30 Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality.

31 f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění.

32 Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

33 ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV11 - D (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Drážkov. Lokalita BV11-D (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV11-D) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality.

34 e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci.

35 l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě.

36 ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV7 - Ho (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Hojšín. Lokalita BV7-Ho (označení dle Územního plánu Svatý Jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV7-Ho) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. Pro lokalitu BV7-Ho je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu (na žádost) výjimkou jsou pozemky p. č. 396/4, 396/16, 396/17, 396/18, 396/19 a 396/20, pro něž tato podmínka neplatí a jejichž aktuální stav bude regulační plán respektovat. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území.

37 Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán.

38 k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou

39 infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV6 - Hr (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Hrachov. Lokalita BV6-Hr (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV6-Hr) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 10% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

40 Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 10% z celkové plochy lokality. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ

41 V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000):

42 a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV10 - Hr (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Hrachov. Lokalita BV10-Hr (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV10-Hr) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality; nová uliční síť bude navazovat na uliční síť zastavěného území a bude vycházet z historické cestní sítě v území; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Minimální velikost parcel bude m 2. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce. d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ

43 Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat stávající a navržený územní systém ekologické stability (zejména lokální biocentrum LBC 3). Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. Minimální plocha veřejných prostranství bude činit 15% z celkové plochy lokality. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány. h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků

44 j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením, h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona,

45 u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU (NA ŽÁDOST) NA PLOCHU, TVOŘENOU LOKALITOU BV4 - S (návrh) V souladu s Přílohou č.9 k Vyhlášce č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. a) VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Katastrální území Skrýšov u Svatého Jana. Lokalita BV4-S (označení dle Územního plánu Svatý jan). Řešené území regulačního plánu (lokalita BV4-S) je vyznačeno v grafické části Územního plánu Svatý Jan - Výkres základního členění území. b) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ POZEMKŮ A JEJICH VYUŽITÍ Řešené území je v Územním plánu Svatý Jan určeno jako plochy smíšené obytné bydlení venkovské. Regulační plán vymezí v souladu s regulativy Územního plánu Svatý Jan pozemky pro výstavbu rodinných domů (izolovaných, případně dvojdomů), pozemky pro veřejná prostranství a zeleň, pozemky pro veřejné komunikace a pozemky pro trasy a zařízení technické infrastruktury. Regulační plán vymezí a stanoví závazné etapy rozvoje řešeného území tak, aby řešené území bylo zastavováno postupně a logicky, jak z hlediska geomorfologie terénu, tak z hlediska vazby na zastavěné území obce a logické trasy dopravní a technické infratsruktury. c) POŽADAVKY NA UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB V regulačním plánu budou stanoveny závazné profily / prostorové uspořádání jednotlivých veřejných prostranství. Minimální velikost parcel bude m 2. Rodinné domy budou umisťovány podél místní komunikace při jihozápadní hranici lokality, do volné krajiny budou orientovány zahrady při rodinných domech. Pro umístění a prostorové uspořádání staveb budou stanoveny závazné podmínky, určující regulační stavební čáry, výškové limity zástavby, maximální možnou intenzitu zástavby jednotlivých pozemků, minimální podíl zeleně na jednotlivých pozemcích, popř. podrobnější regulativy využití pozemků, vzdálenosti a polohy staveb. Při stanovení výškových limitů zástavby, resp. podlažnosti (v případě rodinných domů) bude sledována zásada návaznosti na převládající výškovou úroveň v sousedním zastavěném území a zásada respektování charakteristické stávající struktury obce.

46 d) POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Struktura a prostorové uspořádání nových veřejných prostranství bude regulačním plánem navrženo s respektem ke stávající struktuře sousedního zastavěného území a ke kvalitám přilehlého nezastavitelného, přírodního prostředí. Regulační plán bude respektovat přírodní podmínky a krajinný ráz přilehlého nezastavitelného území a charakter navazujícího zastavěného území. Důraz bude kladen na vysoký standard veřejných prostranství, včetně veřejné zeleně. Veškeré cenné přírodní prvky budou respektovány a využity v prostorovém uspořádání rozvoje lokality. e) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Regulační plán navrhne technickou a dopravní infrastrukturu, nutnou pro rozvoj řešeného území, včetně případných tras a zařízení technické infrastruktury, nutných pro obsluhu území mimo hranice řešeného území - ve vazbě na stávající technickou a dopravní infrastrukturu. Regulační plán navrhne v případě potřeby nezbytné přeložky tras technické infrastruktury, procházející dnes řešeným územím. f) POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Plochy, trasy a zařízení technické a dopravní infrastruktury, nutné k obsluze území, budou v případě potřeby navržena jako veřejně prospěšné stavby. g) POŽADAVKY NA ASANACE Asanace nejsou v řešeném území regulačního plánu předpokládány.

47 h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ A ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, POŽÁRNÍ OCHRANY, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A JINÝMI RIZIKOVÝMI PŘÍRODNÍMI JEVY) Z územně analytických podkladů a ze zvláštních předpisů nevyplývají na řešené území regulačního plánu další zvláštní požadavky. i) VÝČET ÚZEMNÍCH ROZHODNUTÍ, KTERÉ REGULAČNÍ PLÁN NAHRADÍ Regulační plán nahradí následující územní rozhodnutí: - Rozhodnutí o umístění stavby - Rozhodnutí o změně využití území - Rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků j) POŽADAVKY ZE ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VČETNĚ URČENÍ DALŠÍHO POSTUPU, POKUD SE POSTUPY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŘIZOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU SPOJUJÍ V řešeném území regulačního plánu se nenachází žádná evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast; případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu není předpokládán. k) PŘÍPADNÉ POŽADAVKY NA PLÁNOVACÍ SMLOUVU A DOHODU O PARCELACI V průběhu projednání návrhu zadání regulačního plánu bude prověřen požadavek na případnou plánovací smlouvu a / nebo dohodu o parcelaci. l) POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU REGULAČNÍHO PLÁNU A OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Regulační plán bude zpracován v souladu s ustanoveními a požadavky dle Přílohy č.11 Vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Textová část: a) vymezení řešené plochy, b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury, d) podrobné podmínky pro ochranu hodnot a charakteru území, e) podrobnépodmínky pro vytváření příznivého životního prostředí, f) podmínky pro ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu, g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, v případě, že nahrazuje pro tyto stavby územní rozhodnutí, též s uvedením katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených vymezením,

48 h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle 5 odst.1 katastrálního zákona, i) výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje, k) druh a účel umísťovaných staveb, l) podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, nejsou-li vyjádřeny kótami v grafické části, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby, určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, zastavitelnost pozemku dalšími stavbami), m) podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, n) podmínky pro změnu využití území, o) podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území, p) podmínky pro vymezená ochranná pásma, q) podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability, r) stanovení pořadí změn v území (etapizace v případě potřeby), s) technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které regulační plán nahrazuje územní rozhodnutí, v rozsahu zvláštního právního předpisu, t) stanovení kompenzačních opatření podle 65 odst.6 nebo 66 odst.5 stavebního zákona, u) údaje o počtu listů regulačního plánu a počtu výkresů grafické části. Grafická část (měřítko 1 : 1 000): a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury, b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. c) jako součást hlavního výkresu graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv, je-li účelné je vymezit, a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu, d) výkres pořadí změn v území (etapizace). Počet vyhotovení: 4 paré + 1 paré v digitální podobě. N STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Etapizace rozvoje pro lokality BV3-D, BV4-D, BV11-D, BV7-Ho, BV6-Hr, BV10-Hr a BV4-S bude stanovena v rámci zpracování příslušných regulačních plánů (viz kapitola M); etapizace rozvoje pro lokality BV2-B, BV3-B, BV7-D, BV12-D, BV7-Hr, BV8-Hr a BV2-S bude stanovena v rámci uzavření dohody o parcelaci (viz kapitola K); pro zbytek řešeného území není třeba stanovovat pořadí změn. Jednotlivé lokality je možno rozvíjet nezávisle, bez udání pořadí; závazná je etapizace stanovená uvnitř jednotlivých lokalit (viz kapitola K a kapitola M).

49 O VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT Stavbami, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace a autorský dozor jen autorizovaný architekt, jsou: veškeré stavby ve stabilizovaných plochách i v plochách změn, které mají bezprostřední vliv na charakter veřejného prostranství. P ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Návrh územního plánu Svatý Jan sestává z textové části a z části grafické. Část textová má celkem 49 stran a sestává z následujících kapitol: A B C D E F G H I K L M N O P Vymezení zastavěného území Základní koncepce rozvoje území obce Urbanistická koncepce Koncepce veřejné infrastruktury Koncepce uspořádání krajiny Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb Stanovení kompenzačních opatření Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu Stanovení pořadí změn v území (etapizace) Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Údaje o územním plánu Část grafická obsahuje celkem 4 výkresy: 1 Výkres základního členění území 1 : Hlavní výkres 1 : Hlavní výkres - technická infrastruktura 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 5 000

50 ODŮVODNĚNÍ A VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů, soulad návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, vydanou krajem, soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ŠIRŠÍ VZTAHY V ÚZEMÍ Správní území obce Svatý Jan se rozkládá jižně od hlavního města Prahy, v bývalém okrese Příbram, zhruba v poloviční vzdálenosti mezi přirozenými spádovými centry: městem Příbram a městem Sedlčany (město Sedlčany je pro obec Svatý Jan obcí s rozšířenou působností ORP). Všechna sídla, nacházející se ve správním území obce Svatý Jan, se historicky rozvíjejí jako zcela samostatná. Významnějšími sídla v bezprostřední blízkosti řešeného území jsou Kamýk nad Vltavou na západě a Krásná Hora na jihu. Řešené území je součástí dlouhého pásu rekreačně využívané krajiny podél toku řeky Vltavy, jež je součástí rekreačního zázemí Prahy. Na severu protíná řešené území významný dopravní tah Sedlčany Příbram (silnice I/18). SOULAD S NADŘAZENOU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ Dle Politiky územního rozvoje (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne ) neleží řešené území územního plánu Svatý Jan v žádné rozvojové oblasti, rozvojové ose, ve specifické oblasti, v koridoru a ploše dopravní a technické infrastruktury. Pro územní plán Svatý Jan vyplývají z Politiky územního rozvoje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto republikové priority jsou obsažené v Politice územního rozvoje v kapitole 2.2: 14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví... Územní plán Svatý Jan stanoví podmínky pro rozvoj ploch jak stabilizovaných, tak změn jež zajišťují přirozenou kontinuitu rozvoje území s respektem k jeho stávajícím hodnotám; tyto podmínky jsou především formulovány v kapitole Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. 16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán Svatý Jan stanovuje podmínky budoucího rozvoje na základě komplexního pohledu na možnosti i potencionální limity, plynoucí z kvalit a charakteru řešeného území; cílem územního plánu bylo stanovit základní pravidla budoucího rozvoje území, vycházející na jedné straně z požadavků na přirozený rozvoj území a na druhé straně z nutnosti ochránit stávající kvalitu prostředí. 22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Územní plán Svatý Jan předpokládá přiměřený rozvoj turistických aktivit; územní plán nepředpokládá rozvoj individuální rekreace (chatová zástavba). 23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické

51 infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně." Územní plán předpokládá umisťování dosud nerealizovaných inženýrských sítí pokud to konkrétní podmínky umožní - v souběhu nebo mimo silniční a pomocné silniční pozemky. Zároveň územní plán potvrzuje síť účelových komunikací. Územně plánovací dokumentace kraje - Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje: O vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne Zásady územního rozvoje SK byly vydány dne Na řešené území nejsou z hlediska ZÚR Středočeského kraje kladeny žádné zvláštní požadavky. SOULAD S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán Svatý Jan byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení 18 a 19 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální. Územní plán Svatý Jan naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území obce, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, upřesněním podmínek pro využití jednotlivých rozvojových lokalit, definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavitelného území a cenného krajinného rázu řešeného území. Územní plán Svatý Jan vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší. Územní plán Svatý Jan naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. B VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání územního plánu Svatý Jan, upravené dle vydaných stanovisek, požadavků a podnětů v rámci projednání návrhu Zadání, bylo schváleno zastupitelstvem obce (2013) a stalo se výchozím dokumentem pro zpracování návrhu územního plánu Svatý Jan. Územní plán vychází z tohoto schváleného Zadání a naplňuje jeho jednotlivé požadavky. Jedná se především o přiměřené doplnění stávajícího zastavěného území novými rozvojovými lokalitami pro rozvoj rodinných domů a o ochranu cenného přírodního prostředí a krajinného rázu.

52 C KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Řešeným územím územního plánu je správní území obce Svatý Jan, které tvoří katastrální území Bražná, katastrální území Drážkov, katastrální území Hojšín, katastrální území Hrachov a katastrální území Skrýšov u Svatého Jana; ve správním území obce leží sídla Bražná, Brsina, Drážkov, Hojšín, Hrachov, Řadovy, Skrýšov a Svatý Jan. Řešené území leží v atraktivní krajině, v těsném kontaktu s řekou Vltavou. Vltava, která tečuje správní území obce na severozápadě, určuje charakter krajiny a jejího využívání ve své bezprostřední blízkosti. Sem je orientován poměrně masivní a převážně sezónní nápor turistů a toto území je dosti intenzívně rekreačně využíváno. Jedná především o dvě lokality: Roviště a Přívozec. K rekreačním účelům zde slouží hlavně soukromé chaty pro individuální rekreaci, dále jsou tu (již méně) zastoupena zařízení pro hromadnou rekreaci - ubytovací a stravovací kapacity a tábořiště. Směrem do vnitrozemí se pak ještě ojediněle objevují dětská tábořiště (největší z nich na katastru obce Hrachov). Území lemující řeku je dnes využíváno s intenzitou, která se již blíží maximálnímu potenciálu tohoto území. Dalším fenoménem je pak dosti jednostranná orientace na úzký okruh aktivit, na poměrně malém území. V kontrastu k tomuto území je zbytek správního území obce, jež se rozkládá v dosti dramatické a velice malebné krajině, tvořené spíše zalesněnými hřebeny a rozložitými stráněmi, které svírají údolí menších vodních toků, především pak řeky Brsiny. Toto území je rekreačně využíváno podstatně méně, spíše se jedná o rekreační využití jednotlivých objektů uvnitř dnes zastavěného území jednotlivých osad. Nejvýraznějším fenoménem je již výše popsané rozložení obce do osmi zcela samostatných osad. Kromě souvisle zastavěného území těchto jednotlivých osad je v řešeném území několik samot, případně hospodářských usedlostí. Řešené území pak budí dojem nepříliš urbanisované části země; přesto však mají k sobě sousední osady poměrně blízko. Tuto blízkost a jistý pocit sounáležitosti ještě umocňují výrazné dálkové výhledy. Výše popsané "vnitrozemí" je pak nesmírně atraktivní krajinou se značným rekreačním potenciálem, který však musí být pečlivě zvážen, aby nepřerostl do devastace celého území. BRAŽNÁ Osada Bražná se historicky vyvíjela jako rostlá, poměrně semknutá struktura v exponované náhorní poloze, v podstatě v koncové pozici. Zástavba je organizována podél okružní komunikace, která však není na jihu propojena, a podél radiálních komunikací na ní napojených. Z nich je pak nejvýznamnější silnice vedoucí na sever, do údolí, zajišťující dopravní napojení na zbytek řešeného území. Stávající zastavěné území je v posledních dvou stoletích v zásadě stabilizované a není zasaženo novými výraznějšími negativními intervencemi. Významným prvkem urbanistické struktury jsou rybníky, především pak oba větší, které mají návesní charakter a ovlivňují výrazně výraz přilehlého veřejného prostranství. Charakter návse má pak prostor s kaplí a menším z výše zmíněných dvou rybníků. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu. Zastavěné území osady je tvořeno téměř výhradně funkcí obytnou, která určuje základní charakter osady; bodově jsou v ní obsaženy funkce ostatní, především objekty využívané pro zemědělské hospodaření. V seznamu nemovitých kulturních památek okresu Příbram jsou zapsány následující objekty: usedlost čp. 10 (areál); - /1 dům usedlosti; - /2 patrová sýpka; - /3 chlévy; - /4 sýpka; - /5 kamenná brána;

53 sýpka při čp. 6 DRÁŽKOV Osada Drážkov patří spolu s osadou Hrachov k relativně nejrozlehlejším v řešeném území. Historicky se vyvíjela jako ulicovka podél hlavní silnice ve směru západo-východním, přičemž původní jádro obce bylo v západní polovině dnes zastavěného území. Postupně došlo k zastavování i podél dalších, navazujících dopravních tahů, především podél řeky Brsiny, na jejím levém břehu. Posledního výraznějšího rozvoje doznalo zastavěné území osady rozšířením o poměrně dosti rozsáhlý zemědělský areál na pravém břehu řeky Brsiny (již na sousedním katastrálním území), který se, díky poměrně odloučené poloze neuplatňuje - s výjimkou dálkových pohledů, v obrazu osady. Zastavěné území osady má v podstatě dvě hlavní veřejná prostranství, obě na hlavní, průjezdné komunikaci - původní, s kaplí, na západě a nověji utvořené, před dnešní budovou obecního úřadu, na východě. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu; na některých objektech lze pozorovat znehodnocení původní vesnické architektury novými zásahy, vyvolanými jejich přestavbou. Zastavěné území osady je tvořeno převážně funkcí obytnou, která určuje základní charakter osady; bodově jsou v ní obsaženy funkce další, především drobné provozovny obchodu a služeb a výroby nerušící. V osadě má budovu obecní úřad a sídlí zde rovněž poštovní úřad. V odloučené poloze se nachází rozlehlý areál zemědělského družstva Svatý Jan, rovněž se sídlem v Drážkově. V seznamu nemovitých kulturních památek okresu Příbram jsou zapsány následující objekty: Boží muka rolnická usedlost čp. 10 BRZINA Osada Brsina vznikla při přechodu přes řeku Brsinu a vyvinula se postupně podél cesty směřující východním směrem vzhůru ke Skrýšovu a Svatému Janu. Část zástavby sleduje pak i na pravém břehu řeku. Zastavěné území nemá výrazný hlavní veřejný prostor; zdůrazněním a jistým vytknutím části ulice, kolem které je rozhodující část zástavby shromážděna, je nový objekt kaple. Obec není zasažena negativními vlivy nové zástavby. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu. Zastavěné území osady je tvořeno téměř výhradně funkcí obytnou, která určuje základní charakter osady; součástí zastavěného území je na jeho okraji několik rekreačních objektů, které se vymykají měřítku okolní zástavby, ale neuplatňují se příliš v panoramatech osady. ŘADOVY Osada Řadovy vznikla jako ulicovka, rozvíjející se podél jedné hlavní a na ní napojené vedlejší komunikace (jejíž význam postupně upadal). Tento charakter si tato osada uchovala do dnes a neprojevily se na její urbanistické struktuře žádné negativní vlivy nové zástavby. Osada nemá výraznější centrální veřejný prostor, náves. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v osadě nevybočuje z běžného standardu. Zastavěné území osady je tvořeno téměř výhradně funkcí obytnou, která určuje základní charakter osady. HOJŠÍN Osada Hojšín se vyvíjela historicky jako ulicovka podél průjezdní komunikace, na západně orientovaném úbočí vltavského údolí. Na této komunikaci, vedoucí z Drážkova směrem do Kamýka nad Vltavou, se vyvinula dvě hlavní veřejná prostranství, západní při větvení komunikací a východní s kaplí, které mělo a má výraznější charakter, charakter návse. Osada si do dnes uchovala svůj charakter ulicovky, nenarušený v zásadě žádnými negativními zásahy nové výstavby. K jejímu rozvoji mimo

54 prostor hlavní průjezdní komunikace došlo pouze v souvislosti se zemědělským hospodařením (především na severu zastavěného území). Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu, na některých hospodářských objektech je patrná zanedbaná údržba z minulých desetiletí. V zastavěném území osady převládá funkce obytná, která je velmi omezeně, bodově doplněna drobnými provozovnami obchodu, služeb, případně výroby nerušící. Území s převládající funkcí obytnou doplňují území pro zemědělské hospodaření. HRACHOV Hrachov je spolu s Drážkovem nejrozlehlejší osadou řešeného území. Leží v dosti dramatické terénní situaci. Historicky se rozvíjel nejprve na obou úbočích východo-západně orientovaného údolí, směřujícího k řece Brsině. Jádro osady, hlavní veřejné prostranství se rozléhalo na dně údolí. Tento prostor se jako hlavní veřejné prostranství uplatňuje doposud a dostal se i díky nové výstavbě na jihovýchodě dnes zastavěného území do skutečného těžiště osady. Původní, historická zástavba má výrazně rostlý charakter a vychází dosti z logiky terénní konfigurace. Nová zástavba, v náhorní poloze na jihovýchodě, má racionální strukturu a svým měřítkem a výrazem (bytové domy) se poněkud vymyká historické struktuře. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu; pouze některé objekty, využívané k zemědělskému hospodaření nesou výraznější stopy zanedbané údržby z posledních desetiletí. Svým pojetím a měřítkem se rovněž původní zástavbě vymykají veřejné prostory při nové zástavbě (předprostor prodejny na jižním okraji zastavěného území). V zastavěném území osady převažuje funkce obytná a určuje tak základní charakter osady, její součástí je rovněž poměrně rozsáhlý areál bytových domů na jihovýchodě zastavěného území. V území s převažující funkcí obytnou jsou bodově rozmístěny drobnější provozovny obchodu, služeb, případně výroby nerušící. Ve středu obce leží sportovní areál - veřejné venkovní koupaliště. Na jihozápadě zastavěného území se nachází areál, využívaný pro zemědělské hospodaření. SKRÝŠOV Dominantním prvkem původní zástavby osady byl zámecký areál. Osada se původně rozprostírala pouze směrem jižním od tohoto areálu a měla dosti rostlý charakter na větvení několika cest. Výrazným veřejným prostorem byla náves - předprostor hlavní zámecké budovy. Postupně došlo k degradaci této základní historické situace. Ve využití zámeckého areálu se zámeckým statkem převládla zemědělská výroba v pojetí posledních desetiletí a rovněž prostor návse byl částečně okleštěn. Zástavba osady, v podobě víceméně ulicovky, pak pokračovala i směrem severním, na západ od areálu zámku a zámeckého statku. Na celkovém obrazu osady se neprojevuje příliš negativně vliv nové zástavby, s výjimkou výše popsané původní situace středu obce s hlavní zámeckou budovou, která by si zasluhovala důsledné rehabilitace. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů a stav veřejných prostorů v osadě nevybočuje z běžného standardu, na některých, především hospodářských objektech, je patrná zanedbaná údržba z minulých desetiletí. Negativně je nutno hodnotit dnešní stav návse v porovnání s její původní, historickou podobou. V zastavěném území osady převládá funkce obytná, která je bodově doplněna drobnými provozovnami obchodu, služeb, případně výroby nerušící. Výrazným prvkem urbanistické struktury je areál zámku se zámeckým statkem a na něj navazující další plochy využívané pro zemědělské hospodaření. V seznamu nemovitých kulturních památek okresu Příbram jsou zapsány následující objekty: zámek čp Boží muka SVATÝ JAN

55 Svatý Jan je nejmladší z osad řešeného území, vznikla původně jako poutní místo, kolem kterého se postupně vyvinula osada. Dominantou místa je vlastní poutní kostel, při kterém byla postavena fara a zřízen hřbitov. Další obytné budovy se semkly na úbočí vršku, na kterém byl vybudován poutní kostel; některé byly postaveny v poněkud odlehlejší poloze vůči tomuto kostelu. Druhou významnou dominantou (dnes i z důvodu ne příliš citlivé přestavby) je budova sociálního ústavu. Před touto hlavní budovou sociálního ústavu, ve vyústění osy vedoucí od poutního kostela, v kontaktu se vstupem na hřbitov, leží větší prostranství, dnes využívané téměř výhradně jako parkoviště. Vlastní náves osada nemá, jejím logickým těžištěm je poutní kostel a prostor kolem něj. Stavebně-technický stav jednotlivých objektů v osadě nevybočuje z běžného standardu. V zastavěném území osady převládá funkce obytná. Kromě této určující funkce je zde rozlehlejší areál sociálního ústavu. V seznamu nemovitých kulturních památek okresu Příbram jsou zapsány následující objekty: kostel sv. Jana Nepomuckého, areál - /1 kostel sv. Jana Nepomuckého - /2 fara ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE V řešeném území Územního plánu Svatý Jan jsou již dnes vytvořeny dobré základní podmínky pro vyvážený vztah rozvoje území, kvalitních životních podmínek a sociálních podmínek, tedy podmínky pro trvale udržitelný rozvoj. Územní plán Svatý Jan respektuje všechny stávající přírodní hodnoty v řešeném území. Nové rozvojové lokality jsou navrženy tak, že funkčně, plošně, urbanisticky i strukturálně navazují na stávající zastavěné území. Z hlediska civilizačních hodnot Územní plán Svatý Jan vymezuje nové plochy rozvoje tak, aby hospodárně využívaly stávajícího vybavení území technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou. Z hlediska kulturních hodnot území Územní plán Svatý Jan respektuje a zachovává jedinečnosti území a jeho částí, zachovává stávající urbanistickou strukturu a kompozici jednotlivých částí zastavěného území. Základní urbanistická koncepce vychází z potřeby důsledné obnovy a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny v řešeném území. Územní plán navrhuje logické doplnění stávající struktury zástavby jednotlivých sídel novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání řešeného území. Volná krajina, obklopující jednotlivá sídla, bude důsledně chráněna. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny ani větrné elektrárny. Důsledně musí být řešené území chráněno před dopady rekreace (zejména individuální), jako přípustná se jeví krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Bražná: Územní plán navrhuje rozvojové lokality při severním a východním okraji sídla, ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-B, BV2-B a BV3-B). Předpokládaná zástavba bude mít spíše extenzívní charakter a bude respektovat charakteristickou vedutu obce při pohledu ze severu z údolí. Drážkov: Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území při místních komunikacích při severním okraji sídla (lokalita BV1-D); hlavní rozvojové lokality jsou na jihu sídla (lokality BV3-D a BV4-D). Rozvoj lokalit BV2-D a BV3-D musí respektovat režim záplavového území; rozvoj lokalit BV3-D a BV4-D bude probíhat postupně v etapách. Brzina: Územní plán navrhuje rozvojové lokality ve vazbě na stávající strukturu zastavěného území (lokalita BV7-D) a na místní komunikaci (lokality BV5-D a BV6-D). Řadovy: Územní plán navrhuje rozvojové lokality, doplňující stávající strukturu zastavěného území ve vazbě na místní komunikace rovnoměrně po okraji sídla (lokality BV8-D, BV9-D, BV10-D, BV11-D a BV12-D). Hojšín: Územní plán doplňuje stávající strukturu zastavěného území rozvojovými lokalitami ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-Ho, BV2-Ho, BV3-Ho, BV4-Ho, BV5-Ho a BV6-Ho); v náhorní poloze severovýchodně od sídla je navržena hlavní rozvojová lokalita (lokalita BV7-Ho). Rozvoj lokality

56 BV7-Ho bude probíhat postupně po etapách. V místní části Roviště územní plán navrhuje doplnění stávající struktury rekreační zástavby (lokalita IR1-Ho). Hrachov: Územní plán pokračuje v již započaté zástavbě v jižní části sídla (lokality BV1-Hr, BV2- Hr, BV3-Hr a BV4-Hr), doplňuje stávající strukturu zastavěného území (lokality BV5-Hr, BV7-Hr, BV8-Hr a BV9-Hr) a vymezuje rozvojovou lokalitu ve vazbě na místní komunikaci v severovýchodní části sídla (lokalita BV6-Hr). Územní plán navrhuje rozšíření stávajícího areálu ekocentra (lokalita ZH1-Hr). Územní plán navrhuje dvě rozvojové lokality v místní části Zrůbek (lokality BV10-Hr a BV11-Hr) - lokalita BV10-Hr se bude rozvíjet postupně po etapách a její rozvoj bude respektovat stávající i navržený územní systém ekologické stability. V místní části Přívozec územní plán navrhuje doplnění stávající struktury rekreační zástavby (lokalita IR1-Hr). Skrýšov: Územní plán navrhuje doplnění stávající struktury zastavěného území ve vazbě na místní komunikace (lokality BV1-S, BV2-S). Územní plán předpokládá další revitalizaci zámeckého areálu. Svatý Jan: Územní plán navrhuje menší doplnění stávající struktury zastavěného území (lokality BV5-S, BV6-S, BV7-S a BV8-S); větší rozvojové lokality jsou navrženy po obou stranách místní komunikace v jihovýchodní části sídla (lokality BV3-S a BV4-S) nová výstavba v těchto lokalitách bude umisťována podél místní komunikace. Na jih od stávajícího hřbitova je navržena plocha pro založení veřejné zeleně (lokalita PH1-S), jejíž součástí bude i parkoviště pro návštěvníky hřbitova. Nezastavěné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren a větrných elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Veškeré tyto stavby není možno umisťovat v plochách přírodních; v plochách zemědělských a v plochách lesních lze umisťovat pouze nezbytné liniové stavby a stavby, zařízení a jiná opatření s nimi nezbytně související; v případě staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, hygienických zařízení, ekologických a informačních center se může jednat pouze o stavby, zařízení a jiné opatření v nezbytně nutném rozsahu, jinak musí být umisťována v jiných funkčně odpovídajích plochách. V nezastavěném území nelze umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pro těžbu nerostů. BILANCE V následující tabulce je uvedena informativní bilance jednotlivých ploch změn dle územního plánu Svatý Jan; kapacity uvedeny v počtu rodinných domů. Je nutno zdůraznit, že se jedná skutečně o bilanci maximálně dosažitelných kapacit, která vychází z hypotetického předpokladu maximálního využití regulativů pro jednotlivé lokality; lze důvodně předpokládat, že skutečné kapacity budou nižší a především rozložené v čase především v důsledku etapizace, stanovené v rámci regulačních plánů a dohod o parcelaci, které se budou týkat nejrozlehlejších rozvojových lokalit. Celková kapacita maximálního využití rozvojových lokalit pro bydlení je: Bražná: 13 rodinných domů, Drážkov: 24 rodinných domů, Brzina: 15 rodinných domů, Řadovy: 20 rodinných domů, Hojšín: 56 rodinných domů, Hrachov: 31 rodinných domů, Zrůbek: 31 rodinných domů, Skrýšov: 10 rodinných domů, Svatý Jan: 21 rodinných domů; Roviště: 5 chat / rodinných domů, Přívozec: 1 chata / rodinný dům.

57 lokalita plocha lokality (dle KN) (m 2 ) kapacita RD Bražná BV1-B BV2-B BV3-B TI1-B Drážkov BV1-D BV2-D BV3-D BV4-D TI1-D Brzina BV5-D BV6-D BV7-D Řadovy BV8-D BV9-D BV10-D BV11-D BV12-D Hojšín BV1-Ho BV2-Ho BV3-Ho BV4-Ho BV5-Ho BV6-Ho BV7-Ho TI1-Ho pozn. ČOV neobsazena ČOV ČOV Roviště IR1-Ho chaty / RD Hrachov BV1- Hr BV2-Hr BV3-Hr Bv4-Hr BV5-Hr Bv6-Hr BV7-Hr BV8-Hr BV9-Hr ZH1-Hr rozšíření ekocentra Zrůbek BV10-Hr BV11-Hr Přívozec IR1-Hr chata / RD (rozšíření stávající)

58 Skrýšov BV1-S BV2-S Svatý Jan BV3-S BV4-S BV5-S BV6-S BV7-S BV8-S VZ1-S veřejná zeleň - park SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA Řešené území je součástí geomorfologického celku Benešovská pahorkatina, podcelku Březnická pahorkatina. Severní část území je součástí geomorfologického okrasku Sedlčanská pahorkatina a jižní část území obce spadá do okrsku Klučenická vrchovina. Terén v území je dynamický. Při severo západním a severním okraji území protéká řeka Vltava v údolí, které se na území obce rozšiřuje většinou s mírně sklonitými svahy. Územím protéká potok Brzina, který tvoří přibližně severovýchodní polovinu hranice území obce hluboce zaříznutým údolím. Zdejší krajina se vyznačuje mírně nadprůměrným zastoupením lesa (36,35%). Přírodní hodnoty krajiny jsou vysoké a dále zvyšuje vyšší zastoupení ploch trvalých travních porostů a dostatek nelesní zeleně. Územní plán se záměrem zachování a zvýšení ekologické stability krajiny a estetických i přírodních hodnot krajiny vymezuje v území prvky ÚSES. Realizace těchto ploch trvalé vegetace bude mít za výsledek významné posílení přírodních hodnot zdejší krajiny. Pro výsadby krajinné zeleně je nutné použít výhradně původní přirozené druhy dřevin, odpovídající potenciální přirozené vegetaci. V daném území se jedná o jednotky potenciální přirozené vegetace (dle Neuhäuslové a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Praha 1998): 7 Černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jižním a východním cípu území 36 Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Jedná se především o následující druhy: Černýšová dubohabřina dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), dub letní (Quercus robur), jasan (Fraxinus excelsior), javory klen a mléč (Acer pseudoplatanus, A. platanoides), třešeň (Cerasus avium) a ve vyšších nebo inverzních polohách též buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Biková a/nebo jedlová doubrava dub zimní řidčeji letní, (Quercus petraea, Q. robur), bříza (Betula pendula), habr (Carpinus betulus), buk (Fagus sylvatica), lípa srdčitá (Tilia cordata), jeřáb (Sorbus aucuparia). Územní plán ctí hodnoty krajiny v řešeném území, především lesní i krajinnou zeleň. Územní plán zachovává hodnotnou strukturu drobných lesních porostů, remízů, rozptýlené zeleně a doprovodné zeleně podél vodních toků a komunikací v území. Pro zachování a posílení vysoké krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana veškeré stávající krajinné zeleně a doplňování liniové zeleně podél komunikací a vodotečí. Důležitá je ochrana všech významných krajinných prvků a jejich doplňování. ZELEŇ V SÍDLE

59 V rámci územního plánu je vymezena v části obce Skrýšov nová plocha pro veřejnou zeleň. Dále jsou v územním dány plánu plochy zeleně procentem zastoupení zeleně pro plochy s rozdílným způsobem využití. Veškerá stávající sídelní zeleň je územním plánem zachovávána a ctěna. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Dle Studie vyhodnocení krajinného rázu na území středočeského kraje (I. Vorel 2008) kterou pořídil Středočeský kraj, se řešené území nachází na rozhraní dvou oblasti krajinného rázu (ObKR), a to ObKR Střední Povltaví a ObKR Sedlčansko. Severní část území obce spadá do ObKR Střední Povltaví. Oblast má zvláštní orografii. Území je protáhlé podél zaříznutého údolí Vltavy jižně od Prahy až za hranice Jihočeského kraje. Jen na území Středočeského kraje má délku asi 55 km při šířce pouhých 2,5 10 km. Co je dále pozoruhodné je, že údolí Vltavy je na převážné části zaříznuto do pruhu reliéfu vyvýšeného nad okolní nižší pahorkatiny a plošiny. Výšková členitost území není tedy dána jen zářezem Vltavy ale též vrchovinami, zvedajícími se nad údolí. Tak je toto území typické velkými převýšeními na krátkou vzdálenost, což je ve středočeském kontextu výjimečné. Pokud se týče šířky, je údolí též proměnlivé, zpravidla úzce zaříznuté. Ovšem na území obce Svatý Jan je otevřené a nad řeku se zvedají izolované pahorky. Oblast Střední Povltaví tvoří protáhlý pás zalesněného, místy poměrně hlubokého údolí podél toku Vltavy od jižních hranic Středočeského kraje k jejímu soutoku se Sázavou. Tok Vltavy tvořil koridor postupného osidlování Čech, které probíhalo podél vodotečí ze staré sídelní oblasti (Polabí). Řeka v krajině vytváří významnou bariéru, hlavní dopravní tahy jsou s ní vedené paralelně, Území oblasti Střední Povltaví náleží k vrcholně středověké sídelní krajině Hercynika, přičemž na severu, v Pražském prostoru, navazuje na starou sídelní krajinu Pražské kotliny a dolního Povltaví. Jedná se o značně velké území, jehož vývoj byl v různých částech rozdílný. Jedná se o krajinu vrchovinného charakteru s dramatickými srázy údolí Vltavy a s určujícím prvkem vodní hladiny v hlavních krajinných panoramatech i v dílčích scenériích. Zřetelné vymezení prostoru údolí terénními horizonty a lesnatými hranami určuje charakter krajinné scény s vysokými krajinářsko-estetickými hodnotami. Velká intenzita rekreačního využití Slapské přehradní nádrže a jejího bezprostředního okolí přináší do krajinného obrazu mnoho dílčích rušivých prvků, chatových osad, staveb a zařízení. Ve vizuálních vztazích vnímaných z okolních oblastí se Střední Povltaví projevuje pouze lesnatými výšinami a hřebeny, ohraničujícími vlastní prostor koridoru Vltavy. Exteriér oblasti proto není charakteristickým rysem krajiného rázu. V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: Ochrana přírodě blízkých partií svahů a zátok Omezení výstavby v údolí Vltavy a Sázavy, orientace rozvoje k přestavbě a regeneraci rekreačního území, k doplnění chybějících funkcí a technického vybavení a k redukci provizorní zástavby a devastovaných ploch Respektování dochované a typické urbanistické struktury obcí v navazujících náhorních polohách podél koridoru Vltavy a Sázavy. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu, zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou

60 Rozlišování takových zón ve struktuře obcí, které zachovávající znaky historického charakteru obce a v polohách mimo kontakt s těmito zónami uplatňovat diferencovaný přístup k regulaci zástavby. Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech a hranách údolí Vltavy Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou Jižní část území obce spadá do ObKR Sedlčansko. Oblast Sedlčanska je budovaná Březnickou a Dobříšskou pahorkatou a Votickou vrchovinou. Krajina má charakter ploché vrchoviny až členité pahorkatiny převážně na granodioritech a kontaktně metamorfovaných horninách. Má silně rozčleněný erozně denundační povrch v oblasti tektonické klenby, silně tektonicky porušený (zlomy), s výraznými strukturními hřbety a suky a s hojnými skalními tvary zvětrávání a odnosu. Reliéf oblasti je s výjimkou jihovýchodního okraje vyvýšen nad sousední oblasti a je tvořen soustavami pahorků a kopců. Vodní prvky jsou v krajinném rázu průměrně významné. Tvoří je prameny, malé i velké potoky, malé, středně velké i několik velkých rybníků. Oblast Sedlčanska je zemědělskou leso-polní krajinou s převahou ploch polí provázených lesními celky a nelesními plochami vázanými na vodoteče, přítoky Vltavy. V oblasti se vyskytují významné archeologické lokality svědčící o prehistorickém osídlení zdejšího kraje. Na zdejších vodotečích je vytvořeno množství středních i menších rybníků, které jsou historickými vodohospodářskými úpravami. Krajinu prostupují četné objekty drobné sakrální architektury. Oblast Sedlčanska náleží k vrcholně a pozdně středověké sídelní krajině hercynského okruhu. Jedná se o poměrně velkou oblast s nejednotným vývojem. První významné archeologické nálezy patří eneolitickému osídlení. Klimatické optimum vedlo ke zvýšení možnosti osídlení dříve nevhodných poloh. Umožnilo prudký rozvoj v mladší i pozdní době bronzové, kdy bylo širší území dnešního Sedlčanska významně osídleno. Rozsáhlá oblast krajinného rázu je ohraničena na severozápadní straně koridorem Vltavy, na jihu pak vyvýšeným Jistebnickým hřbetem. Jedná se o velmi specifickou krajinu s neobyčejně bohatou prostorovou skladbou, která se projevuje ve velmi působivé krajinné scéně jednotlivých partií. Území představuje působivou krajinu s přítomností výrazných znaků harmonického měřítka a harmonických prostorových vztahů a s přítomností estetických hodnot vznikajících v dílčích krajinných sceneriích. Znakem krajiny je též dojem odlehlosti, úměrné míry osídlení harmonicky zapojeného do přírodního rámce a absence rušivých prvků (s výjimkou tras vzdušného vedení VN. V oblasti se vyskytuje celá řada sídel s dochovanou urbanistickou strukturou a památkami lidové architektury. Přítomny jsou též četné kulturní dominanty a cenná architektury. V oblasti krajinného rázu je třeba dbát o minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: Respektování typické skladby krajinných prvků ve vyvýšených polohách (mozaika lesíků, polí a luk) i ve sníženinách (Dublovicko, Maršovicko, Sedlecko) Omezení možnosti výstavby ve volné krajině Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů. Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou

61 Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou Respektování siluet a kulturních dominant historických sídel (Sedlčany, Sedlec Prčice, Křečovice, Nevyklov a další) ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Svatý Jan poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985) Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území je 1,28 Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Z výše uvedeného vyplývá, že území obce Svatý Jan tvoří vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území ( 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice Metodické postupy projektování lokálního ÚSES Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno

62 Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP a ZÚR Středočeského kraje. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1-4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8-15 let - vegetace eutrofních stojatých vod let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k založení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení nutných prvků a procesů zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd.

63 TABULKOVÁ ČÁST V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. Přehled biocenter číslo k.ú. název stav Regionální biocentra 893 Velký Skrýšov u Svatého Hejk Jana RBC funkční 844 Roviště Hojšín, Hrabov, Kamýk n. Vlt., Velká n. Vlt., RBC funkční Lokální biocentra LBC 1 Hojšín, Hrachov. LBC částečně funkční, vložené STG fyziotyp 1AB1-2, 2AB3, 3A3, 3B3, 3AB3 AD,BU 1AB1-2, 1AB3, 2A3, 2AB3 AD, MT na řeš. území 2B(4)5 MT, LO, KR výměra [ha] popis návrh opatření 64,07 Lesní porost kulturní SLT: 2K, 3K, 3C, 1Z, 3I 62,24 na řeš. území Lesní porost kulturní, extenzivní louky. SLT: 1K, 1Z, 2K, 2M 3,11 luční porosty, břehové porosty, rozptýlená nelesní zeleň Podpora přirozené druhové skladby: SLT 1Z: DBZ 6-9, BR +-2, HB +-2, LP +-1, BB +-1, MK +-1, BRK +-1, JV, BO +-1, SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD, SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO, SLT 3C: BK 6, DBZ 3,LP 1, SLT 3I: BK 3-6, (DB,DBZ) 3, JD 1-3, LP +-1. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby. SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1, SLT 0Z: BO 9, BR 1, DBZ, BK, SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +- 2, BR, JD, SLT 2M: (DBZ, DB) 4-7, BK 2-3, BR 1-2, BO +-1 Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, LBC 2 Hrachov LBC funkční, vložené 2B(4)5 LO 5,74 Břehové porosty charakteru lužního lesa Zachovat současný stav, ochrana LBC 3 LBC 4 LBC 5 Hrachov LBC nefunkční, vložené Hrachov Líchovy LBC funkční, vložené na řešeném úz. Hrachov Líchovy LBC funkční, vložené na řešeném úz. 2A,AB,B2, 2B4 LO, SE 2B(4)5 MT, LO na řešeném úz. 3BC5, 2B3 LO, BU. AD na řešeném úz. 3,38 Orná půda, břeh vodního toku s doprovodnými porosty 1,15 na řešeném úz. 1,82 na řešeném úz. Extenzivní vlhké louky v nivě, vodní tok s břehovými porosty. na řešeném úz. Kulturní lesní porost SLT: 3L, 2S, vodní tok s břehovými porosty. na řešeném úz. Ornou půdu převést na TTP, extenzivní obhospodařování, postupné založení lesního porostu s přirozenou druhovou skladbou: DB, DBZ, BK, LP, BR Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 3L: JS 3-4, OL 6-7, JV, KL, SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD LBC 6 LBC 7 LBC 8 LBC 9 LBC 10 LBC 11 LBC 12 Hrachov Chramosty LBC funkční, vložené na řešeném úz. Hrachov Chramosty LBC funkční, vložené na řešeném úz. Drážkov Chramosty LBC funkční, vložené na řešeném úz. Drážkov LBC funkční, vložené Drážkov, Skrýšov u Svatého Jana LBC funkční, vložené Drážkov, Skrýšov u Svatého Jana LBC funkční, vložené Drážkov LBC funkční, vložené 2AB1, 2B3, 3B4 LO, BU. AD na řešeném úz. 2AB,B3, MT, LO na řešeném úz. 2B3, 3BC4 MT, LO na řešeném úz. 2AB3 MT, AD 2AB3 MT, LO 2AB2, 2BC4 MT, LO 2AB2, 2BC4 MT, LO 1,31 na řešeném úz. 3,46 na řešeném úz. 0,69 na řešeném úz. Kulturní lesní porost SLT: 3O, 2S, 2Z, vodní tok s břehovými porosty. na řešeném úz. Extenzivní vlhké louky zčásti neobhospodařované s náletem dřevin, vodní tok s břehovými porosty. na řešeném úz. Vodní tok, louky, les SLT 2L. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 3O: DB 3-4, JD 2-4, BK +-1, LP +- 1, HB +-1, SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD, SLT 2Z: DB 6-8, BK,2-3, BR,+-1, BB Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2L: DB 1-5, (JL, JLV) 1-2, (JV, KL) 1-2, JS 2, HB, LP, STR 3,8 Vodní tok, louky, les SLT 2K. Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD 3,8 Vodní tok, niva, louky. Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JS, JV 3,27 Vodní tok, niva, louky. Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JS, JV 3,64 Vodní tok, niva, louky. Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora

64 číslo název LBC 13 LBC 14 LBC 15 LBC 16 LBC 17 LBC 18 LBC 19 LBC 20 k.ú. stav Drážkov LBC funkční, vložené Hojšín, Hrachov LBC funkční, vložené Hrachov LBC funkční, vložené Hrachov LBC funkční, vložené Hrachov LBC funkční Hrachov, Drážkov LBC funkční Skrýšov u Svatého Jana, Chramosty LBC funkční na řešeném území Bražná LBC funkční STG fyziotyp 2AB2, 2BC4 MT, LO 2A,AB3 AD 2A,AB3, 2A3 AD 2A,AB3 AD 2A,AB3 AD 2A,AB3 AD 2B(4)5 MT, LO na řešeném úz. 2AB3, 2B4 MT, LO výměra [ha] popis návrh opatření přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JL, JS, JV 3,48 Vodní tok a vodní plocha Zachovat současný stav, ochrana, s s doprovodnou vegetací, extenzivní obhospodařování, podpora niva, louky. přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JL, JS, JV 3,17 Kulturní lesní porost SLT: 1K. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1 5,90 Kulturní lesní porost SLT: 1K, 2M. 3,35 Kulturní lesní porost SLT: 1K, 2K. 3,74 Kulturní lesní porost SLT: 1K, 2N. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1, SLT 2M: (DBZ, DB) 4-7, BK 2-3, BR 1-2, BO +-1 Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1, SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1, SLT 2N: DBZ5-7 BK3 LP+-2 BR, BO 3,30 Kulturní lesní porost SLT: 1K. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB ,78 na řešeném úz. Vodní tok, niva, louky na řešeném úz. Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JL, JS, JV 4,37 Vodní tok, niva, louky Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby DB, DBZ, BK, LP, BR, VR, JL, JS, JV Přehled biokoridorů číslo k.ú. název stav Nadregionální biokoridor K 60 Štěchovice Hojšín, Hrachov (v řešeném Hlubocká obora území) NRBK funkční, (v řešeném území) Regionální biokoridor RK 287 Velký Hejk K 60 RK 288 Velký Hejk Sádka, Zbirov Lokální biokoridory LBK 01 LKB 02 LKB 03 Hrachov, Drážkov, Skrýšov u Svatého Jana, Bražná (v řešeném území) RBK funkční, (v řešeném území) Skrýšov u Svatého Jana, Bražná (v řešeném území) RBK funkční, (v řešeném území) Hojšín, Hrachov, LBK funkční Hojšín, Hrachov LBK funkční Hrachov, Drážkov LBK funkční STG fyziotyp 1AB2, 2A,AB,B2, 2A3, 2AB3, 2B3, 2C3, 2AB2-3, 2B,BC4-5, AD, BU, MT, SE, KR, AT, KU, Vo, LO v řešeném území 2AB3, 2B3, 2C3, 2AB2-3, 2B,BC4-5, AD, MT, SE, KR, AT, KU, VO, LO v řešeném území 2AB3, 2B4-5, MT, VO, LO v řešeném území 2AB3 AD, KR 2AB2, 2AB3 AD, SE 2AB,B2, 2AB3 AD, XT délka Návrh opatření 700 m, max. Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby 700 m, max. Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby 700 m, max. Extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby 698 m Zachovat současný stav, podpora přirozených druhovů: DBZ, DB, BK, BR, LP m Na orné půdě založit TTP, extenzivní hospodaření, postupné založení přirozených porostů, v lesích podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB m Zachovat současný stav, ochrana, extenzivní obhospodařování, podpora přirozené druhové skladby: SLT 1K: DBZ 6-9, BK +-1, LP +-1, HB +-1

65 číslo název LBK 04 LBK 05 LBK 06 LBK 07 LBK 08 LBK 09 LBK 10 k.ú. stav Skrýšov u Svatého Jana LBK funkční Skrýšov u Svatého Jana, Hrabří LBK funkční Na řešeném území Skrýšov u Svatého Jana LBK funkční Skrýšov u Svatého Jana, Hrabří LBK funkční na řešeném území Drážkov, Krásná Hora nad Vltavou LBK funkční na řešeném území Bražná, Drážkov, Krásná Hora nad Vltavou LBK funkční na řešeném území Bražná, Tisovnice LBK funkční na řešeném území STG fyziotyp 2AB3, 2B(4)5 MT, LO 2BC4, 3BC4 AD, LO na řešeném území 2B3, 2B(4)5 AD, LO 3A3 BU na řešeném území 2AB3-4 AD, LO na řešeném území 2B3, 3BC5 AD, LO na řešeném území 2AB3 AD na řešeném území délka Návrh opatření 490 m Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozených druhovů: DBZ, DB, BK, VR, JS, JV, LP 961 m na řešeném úz. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozených druhovů: DBZ, DB, BK, VR, JS, JV, KL, HB, LP m Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozených druhovů: DBZ, DB, BK, VR, JS, JV, KL, HB, LP m na řešeném úz. 661 m na řešeném úz. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 3K: BK 6, DBZ 3-4, JD +-1, BR, BO Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozených druhovů: DBZ, DB, BK, VR, JS, JV, KL, HB, LP m Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 3L: JS 3-4, OL 6-7, JV, KL, SLT 2S: (DBZ,DB) 4-6, BK 3-6, HB +-1, JD 253 m na řešeném úz. Zachovat současný stav, ochrana, podpora přirozené druhové skladby: SLT 2K: (DBZ, DB) 3-7, BK 3-4, LP +-2, BR, JD. VEŘEJNÉ VYBAVENÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVA, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM ÚZEMÍ A DOPRAVNÍ VYBAVENOST ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VZTAHY Správní území obce Svatý Jan je situováno na území po pravém břehu toku Vltavy, z hlediska širších komunikačních souvislostí leží celé jižně od páteřní trasy silnice I/18 vedené od mostu přes Vltavu mezi obcí Obory a Líchovy směrem na východ na Sedlčany. Při západním okraji správního území prochází páteřní trasa souběhu silnic II/102 a II/118 vedeného z Kamýku nad Vltavou do Krásné Hory nad Vltavou. Na tyto páteřní silniční trasy jsou pak připojeny další silnice III. třídy, které zajišťují dostupnost a přímou dopravní obsluhu obcí přilehlého území. Dostupnost správního území prostředky hromadné dopravy osob zajišťují linky pravidelné veřejné autobusové dopravy. Nejbližší připojení k železniční dopravě je v železničních stanicích Sedlčany (trať č. 223 Sedlčany - Olbramovice) v asi 12 kilometrové vzdálenosti a ve stanici Příbram (trať č. 200 Zdice - Protivín) v asi 25 kilometrové vzdálenosti od obce. Správním územím obce prochází vltavská vodní cesta, v současné době využívaná pro potřeby osobních a sportovních plavidel. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani do výhledu nejsou předpoklady pro jejich uplatnění v systému dopravní obsluhy území. SILNIČNÍ DOPRAVA Silniční automobilová doprava je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů řešeného správního území obce. Při severním okraji správního území, ve vzdálenosti cca 5 km severně od centra obce ve směru východ-západ prochází silnice I/18 (Votice Sedlčany Příbram), která zprostředkuje vazby jak k trase silnice I/3 (Praha Votice - Tábor České Budějovice), tak k trase rychlostní silnici RI/4, která vytváří důležité komunikační propojení vedené od Pražského okruhu jihozápadním směrem na Dobříš, Příbram a dále na Strakonice. Trasu silnice I/18 je třeba ve správním území obce považovat územně za

66 dlouhodobě stabilizovanou, v rámci běžné silniční údržby bude trasa postupně upravována do parametrů návrhové kategorie S9,5/80. Druhou komunikační páteří správního území obce ve směru sever-jih je trasa silnice II/102, která v širších vazbách je vedena od Pražského okruhu územím po levém břehu Vltavy přes Štěchovice, Mokrsko, Nečín do Kamýku nad Vltavou, odkud spolu se silnicí II/118 překračují tok Vltavy. Od mostu v Kamýku nad Vltavou pak trasa souběhu obou silnic, v poměrně obtížných parametrech stoupá do prostoru Radobyl, vstupuje do správního území obce Svatý Jan a společně pokračují do Krásné Hory nad Vltavou. Zde se obě trasy odpojují, silnice II/102 pokračuje přes Kovářov do Milevska a silnice II/118 do Petrovice k připojení na silnici II/105. Trasu souběhu obou silnic - II/102 a II/118 - je třeba ve správním území obce, i přes jisté lokální problémy, považovat za dlouhodobě stabilizovanou, v rámci běžné silniční údržby bude trasa postupně upravována do parametrů pro vedení návrhové kategorie S7,5/60. Základní komunikační skelet správního území obce dále doplňuje trasa silnice III/10229, která se od páteřní trasy silnice I/18 odpojuje v křižovatce u mostu přes tok Brziny. Trasa silnice III/10229 od mostu dále v poměrně obtížných parametrech stoupá z údolní polohy ve směru do zastavěného území Hrachova a dále přes Drážkov směřuje k připojení na trasu silnice II/102 v prostoru Radobyl. V prostoru Radobyl, ve vzdálenosti asi 300 metrů jižně od křižovatky na připojení silnice III/10229, se od páteřní trasy silnice II/102 odpojuje trasa silnice III/10230, která je dále vedena na východ přes místní části Brzina a Radov k zastavěnému území místní části Svatý Jan. Trasa silnice III/10230 prochází po jižním obvodu zastavěného území Svatého Jana a opouští správní území ve směru na východ do Vysokého Chlumce. Základní páteřní systém silničních tras ve správním území dále doplňuje propojovací trasa silnice III/1028, která je vedena od trasy silnice III/10229 v Hrachově přes zastavěné území místní části Skrýšov do Svatého Jana a dále k připojení na trasu silnice III/10230 jižně zastavěného území Svatého Jana. Od trasy silnice III/10230 se v prostoru Brziny odpojuje ve směru na jih silnice III/10231, která zajišťuje dopravní dostupnost místní části Bražná, kde je ukončena. Územní plán všechny tyto uvedené trasy silnic III. třídy ve správním území obce Svatý Jan považuje za dlouhodobě stabilizované, v rámci běžné silniční údržby budou trasy postupně upravovány do parametrů návrhové kategorie S7,5/50. PŘEHLED O INTENZITÁCH SILNIČNÍHO PROVOZU Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacích stanovištích, které charakterizující páteřní silniční úseky v daném prostoru v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota počtu vozidel. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává představu o charakteru dopravy v daném úseku.

67 Intenzity automobilové dopravy 2010 Silnice Stanoviště Úsek, místo T O M S %T I/ Obory - Sedlčany ,3 II/ Kamýk n. Vlt. Krásná Hora ,5 Tyto uvedené údaje svědčí o poměrně nízkých intenzitách dopravy na páteřní trase souběhu silnic II/102 a II/118, s rovněž malým podílem vozidel těžké nákladové dopravy. Tato skutečnost je příznivá především z hlediska dopadů na životní prostředí na kontaktním zastavěném území. VODNÍ DOPRAVA Vodní doprava je dalším dopravním oborem, který se uplatňuje ve správním území obce. Severní hranice správního území obce zčásti prochází tokem řeky Vltava, která ve smyslu zákona č. 114/95Sb., o vnitrozemské plavbě, je považována za sledovanou dopravně významnou vodní cestu. Územní plán plně respektuje koridor vodní dopravy VD5 Třebenice České Budějovice vymezený ve schváleném dokumentu Politiky územního rozvoje ČR z Tento úsek řeky v podstatě představuje závěr na vzdutí vodní hladiny vyvolaný slapskou přehradou. Řeka je v současnosti využívána především pro rekreační účely plavby osobních a sportovních plavidel. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Výše popsané průjezdní úseky silnice I/18 a souběhu silnice II/102 a II/118 představují páteřní komunikační trasy správního území obce, na které jsou připojeny další místní a účelové komunikace zajišťující propojení jednotlivých částí správního území, dále až dopravní obsluhu každého jednotlivého objektu, jednotlivých obhospodařovaných ploch a pozemků. Kategorizace sítě místních a účelových komunikací je provedena dle jejich dopravně urbanistické funkce. Celkově je možno konstatovat, že síť místních a účelových komunikací lze v souladu se schváleným zadáním považovat za územně stabilizovanou. Dopravně problémová místa sítě většinou vyplývají buď z obtížné konfigurace terénu nebo v zastavěném území pak z blízkosti přiléhající zástavby či pozemkových hranic. Oba tyto faktory, z hlediska reálných možností řešení těchto problémových míst, představují vážné komplikace především s ohledem na citlivé majetkoprávní poměry v území a dále také na finanční náročnost stavby. Územní plán, v souladu se schváleným zadáním, zakládá nové rozvojové počiny v řešeném správním území obce. Komunikační dostupnost těchto rozvojových lokalit je zajištěna buď prostřednictvím vazeb na stávající komunikační skelet obce, nebo návrhem nových místních komunikací. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování regulačního plánu, který v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž novou komunikační strukturu lokality. Jedná se o následující rozvojové lokality: BV3-D, BV4-D, BV11-D, BV7-Ho, BV6-Hr, BV10-Hr a BV4-S. U vymezovaných rozvojových ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, bude řešení navrhované komunikační struktury těchto ploch součástí příslušných územních studií. Nově navrhované pozemky veřejných prostranství budou respektovat příslušná ustanovení 22 vyhlášky MMR ČR č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako obslužné komunikace funkční skupiny C, typu MO2 10/7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, případně jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Rozvojové lokality ve správním území obce budou na stávající komunikace připojeny křižovatkami či sjezdy ve smyslu požadavků na připojení uvedených v 10 zákona č. 13/97 Sb., o

68 pozemních komunikacích, a příslušných ustanovení ČSN Projektování místních komunikací, kap. 12 Křižovatky, křížení a sjezdy. Návrh územního plánu rovněž předpokládá provedení postupné rekonstrukce uličních prostorů místních komunikací, včetně částečné postupné obnovy v minulosti zrušených účelových komunikací s cílem zlepšení prostupnosti krajiny a podpory pěší a cyklo turistiky. TRASY PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY Obec Svatý Jan je významnou křižovatkou turisticky značených pěších a cyklistických tras. Z vltavského údolí v Kamýku nad Vltavou, přes Hojšín stoupá do Dražkova cyklotrasa č. 301 tzv. Vltavská, která je dále správním územím vedena podél toku Brziny ke Stehlíkovu Mlýnu, odkud pokračuje na sever přes Líchovy k mostu v Cholíně. V prostoru Stehlíkova Mlýna se ve směru na východ odpojuje cyklotrasa č. 8137, která je dále vedena do Vysokého Chlumce. Od východu od Sedlčan do správního území vstupuje turisticky značená cyklotrasa č. 111, která vedena po trase silnice III/10230 přes Brzinu až k připojení na trasu silnice II/102, odkud se zalamuje ve směru na jih do Krásné Hory nad Vltavou a pokračuje na hráz orlické přehrady. Od autobusové zastávky na silnici I/18 u hotelu Zrůbek je při trase silnice III/10229 vedena modrá turistiky značená pěší trasa. Trasa je vedena přes Hrachov do prostoru Stehlíkova Mlýnu, odkud dále pokračuje přes Skrýšov do Svatého Jana. Trasa dále pokračuje na jih přes Vletice ve směru na Petrovice. Ve směru západ-východ správním územím obce prochází žlutá pěší turistická trasa, která je vedena od mostu v Kamýku nad Vltavou, stoupá při silnici II/102 k Radobylu a dále při silnici III/10230 pokračuje přes Brzinu do Svatého Jana, odkud dále pokračuje přes Třebnice směrem na východ do Sedlčan. Systém turisticky značených pěších tras dále doplňuje zelená trasa vedená od rozcestí ve Svatém Janu ve směru na jih do Bražné a dále do Krásné Hory nad Vltavou. Územní plán považuje popsaný systém pěších a cyklistických turisticky značených tras za územně stabilizovaný. OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ DOPRAVY Obsluha správního území obce prostředky hromadné dopravy je v současné době realizována výhradně prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a to 1 dálkovou linkou a dalšími 13 regionálními linkami. Dálková linka č zajišťuje pouze jedním spojem víkendové vazby mezi Prahou a Milevskem. V běžný pracovní den jsou přepravní vztahy realizovány na linkách: Praha Krásná Hora - Milevsko, v pracovních dnech 2 spoje, Benešov Příbram Plzeň, víkendy 1 spoj po I/18, Sedlčany Obory Příbram, v prac.dnech 7 spojů po I/18, Příbram - Sedlčany Benešov, víkendy po I/18, Příbram - Sedlčany Tábor, v prac.dnech 1 spoj po I/18, Sedlčany Příbram Plzeň, v prac.dnech 1 spoj po I/18, Sedlčany Dobříš, v prac.dnech 2 spoje po I/18, Příbram - Krásná Hora - Petrovice, v prac.dnech 7 spojů, Sedlčany Kamýk nad Vltavou, v pracovních dnech 3 spoje, Sedlčany Kamýk nad Vltavou Krásná Hora, v prac.dnech 3 spoje, Sedlčany Krásná Hora nad Vltavou, v prac.dnech 3 spoje, Sedlčany Dublovice Svatý Jan, Dražkov, v prac.dnech 3 spoje, Příbram - Sedlčany Tábor, pouze víkendy, po I/18 V řešeném správním území obce Svatý Jan je situováno celkem šestnáct autobusových zastávek, v závorce je také uveden počet projíždějících linek Svatý Jan - autobusové stanoviště (2), Jedle (2), Medná rozcestí (2), myslivna (3), Smrčí rozcestí (2), V Jedlinách (3), Brzina (2), Dražkov (3), Hojšín (2), Hrachov (2), Hrachov Jednota (2), Nový most (5), Radobyl rozcestí (5), Řadovy (5), Skrýšov

69 (2), Zrůbek (8). Lze konstatovat, že prakticky celé zastavěné území správního území obce je pokryto v 500 metrové docházkové vzdálenosti k těmto autobusovým zastávkám, což časově představuje asi 7-8 minutovou docházkovou dobu. DALŠÍ ZAŘÍZENÍ PRO AUTOMOBILOVOU DOPRAVU S ohledem na většinou individuální charakter bytové zástavby odstavování a parkování vozidel pro potřeby bydlení nepředstavuje v řešeném území vážnější problém. Pro potřeby dopravy v klidu u jednotlivých objektů vybavenosti jsou pak využívány příležitosti na plochách přiléhajících místních komunikací. Pro pokrytí potřeb dopravy v klidu u navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenosti či jiných objektů se bude postupovat ve smyslu příslušných ustanovení vyhlášky MMR ČR č. 268/09 Sb., o technických požadavcích na stavby, a to 5, ve kterém se stanovuje, že odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření, a to v souladu s normovými hodnotami stanovenými ve smyslu příslušných ustanovení kap ČSN Projektování místních komunikací. Dále je třeba každou stavbu vybavit odpovídajícím počtem stání pro vozidla zdravotně postižených osob, které budou řešeny jako součást stavby. Nejbližší čerpací stanice pohonných hmot je situována v centru Kamýku nad Vltavou u mostu, další čerpací stanice pak jsou situovány ve vazbě na páteřní silniční trasy. Prakticky kompletní nabídka servisních služeb pro motoristy je k dispozici v nedaleké Příbrami či Sedlčanech. OCHRANNÁ PÁSMA V souladu se zákonem č.13/97 Sb., o pozemních komunikacích, se v řešeném správním území, mimo jeho souvisle zastavěné části, uplatňuje ochranné silniční pásmo vedené ve vzdálenosti 50 m po obou stranách od osy silnice I/18 a dále ochranné silniční pásmo dalších silnic II. a III. třídy vedené ve vzdálenosti 15 m po obou stranách od jejich osy. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ÚVOD Řešené území obce Svatý Jan zahrnuje sídla Svatý Jan, Skrýšov, Drážkov, Hrachov, Hojšín, Řadovy, Brzina a Bražná. Rozkládá se v prostoru na pravém břehu Vltavy východně od sousedního katastru Kamýka nad Vltavou a jižně od státní silnice Příbram - Sedlčany. Sídla jsou rozsahem malá, bez významné vybavenosti a průmyslové výroby. Pracovní příležitosti jsou zastoupeny zejména v zemědělské výrobě (Drážkov, Hojšín, Skrýšov). Ve vyjmenovaných sídlech žije celkem podle posledního sčítání 652 trvale bydlících obyvatel ve 254 obytných domech. Poloha oblasti při konci vzdutí údolní nádrže Slapy podporuje rekreační funkci území s cca 200 rekreačními objekty. Správním centrem je obec Svatý Jan se sídlem obecního úřadu v Drážkově. Urbanistický návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 230 rodinných domů včetně 6 rekreačních objektů v pobřežních sídlech Přívozec a Roviště. Většina této rozvojové kapacity je situována v obci v hranicích současného zastavěného území a na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilancí se v nové zástavbě počítá se 3 obyvateli na 1 RD, tj. s celkovým přírůstkem 690 obyvatel jako s limitní hodnotou při naplnění záměrů rozvoje ve výhledu. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

70 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Současný stav Do řešeného území není prozatím zaveden žádný skupinový vodovodní systém, na nějž by byly všechna uvedená sídla napojena. V některých sídlech je provozována místní vodovodní síť, zásobovaná z místních vodních zdrojů. Hojšín, Brzina a Řadovy jsou zásobovány z individuálních studní jednotlivých vlastníků nemovitostí. V Hrachově existuje pouze vodovod pro bytové jednotky Lesního závodu a pro letní tábor. Samostatným místním vodovodem je zásobována obec Svatý Jan. Vodovod pořídilo zemědělské družstvo počátkem devadesátých let. Zdrojem vody je kopaná studna s pramenní jímkou, umístěná u potůčku cca 700 m severně od obce. Studna průměru 2,5 m má hloubku 3 m a vydatnost cca 0,6 l/s. Ze studny je voda čerpána výtlačným potrubím PE 63 přímo do obce. Rozvodná síť v obci je rovněž z potrubí PE 63. Vodojem zřízen není. Místní vodovod v sídle Bražná pořídilo zemědělské družstvo v letech Zdrojem vody je vrtaná studna cca 300 m jihozápadně od obce. Automatická tlaková stanice se zásobníkem objemu l dodává vodu jednotlivým odběratelům. Vodovodní síť je z ocelového potrubí, zčásti z polyetylénu. Při trase výtlaku je bývalá studna, využívaná pro akumulaci. Kapacita vodního zdroje je na hranici současné spotřeby vody. Sídla Skrýšov a Drážkov mají společný vodovodní systém vybudovaný zemědělským družstvem Drážkov. Zdrojem je kopaná studna průměru 2 m s hloubkou 11 m, která leží ve vzdálenosti 900 m východně od Skrýšova. Odtud je voda čerpána výtlakem PE 90 a PE 63 do vodojemu 2 x 25 m 3 Na Jalovci. Čerpací stanice je osazena čerpadlem Nautila UVN1/XII l/min, H = 89 m. Z vodojemu je vodovodní síť vedena do Skrýšova a dále propojovacím řadem lpe 63 do vodojemu 2 x 5 m 3 s přerušovací komorou nad Drážkovem. Do Drážkova pokračuje zásobní řad z litiny DN 100. Vydatnost skrýšovské studny je podle provedené čerpací zkoušky průměrně 1 l/s. Objem akumulace ve stávajících vodojemech je již pro dnešní stav nedostatečný. Ochranné pásmo vodního zdroje ke Skrýšovu nezasahuje a nebude budoucím rozvojem ovlivněno. Návrh řešení Na podkladě urbanistického návrhu rozvoje obce byla posouzena možnost zásobování nově navržených ploch a objektů vodou ve vazbě na stávající rozvody. Jsou navrženy nové vodovodní řady s napojením na současnou síť. Nové rozvody jsou navrženy z polyetylénových trub lpe 90. Z technického hlediska by v dalším rozvoji obce po stránce vodovodní sítě neměly být zásadní problémy. V případě vyčerpání kapacity akumulačních objemů bude nutno počítat s rozšířením příslušných vodojemů. Stav sítě a zařízení odpovídá svému stáří a materiálu - předpokládá se postupná výměna nevyhovujících dimenzí potrubí a obnova potrubí zásobních řadů a přípojek s prošlou životností. Rekonstrukce budou prováděny většinou v původních trasách v ulicích obce a z pohledu územního plánu nevyvolají nové územní nároky. V sídlech Hojšín a Řadovy zůstane zachováno individuální zásobování. Podmínkou pro zásobování sídla Brzina je výstavba a zprovoznění přívodního vodovodu ze sousedního sídla Svatý Jan. Stanovení potřeby vody viz bilanční tabulka v samostatné příloze. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami ze zdroje Krásná Hora nad Vltavou a Doublovičky. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.

71 Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Zdroje požární vody : Veřejná vodovodní síť - požární hydranty, řeka Vltava, stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích. KANALIZACE Současný stav (s využitím údajů PRVK) Ze všech sídel, která jsou součástí řešeného území, má vybudovanou splaškovou kanalizaci pouze Svatý Jan a Skrýšov. Realizace kanalizace ve Svatém Janu probíhala v roce Stoky A,B,C jsou provedeny z trub PVC DN 200 až 300 a jsou svedeny do kořenové čistírny pro 147 ekvivalentních obyvatel. ČOV je umístěna při silnici na Skrýšov cca 130 m od okraje dnešní zástavby. Ochranné pásmo ČOV je navrženo 100 m. Vyčištěná voda z ČOV je odváděna potrubím PVC DN 200 do drobné vodoteče s vyústěním pod usedlostí s místním názvem Jedle. Kapacita čistírny je dostatečná i pro výhledový rozvoj obce. V místní části Skrýšov byla v roce 2003 dokončena výstavba splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. Oddílná kanalizace v celkové délce 1,432 km byla vybudována z plastových kanalizačních trub profilu DN 250. Pro likvidaci splaškových vod byla vybudovaná čistírna odpadních vod. Jedná se o mechanicko-biologickou aktivační čistírnu typu BIO CLEANER BC 150. Princip komplexního čištění odpadních vod v navrhnutém řešení je založen na biologickém čištění jednotným heterogenním biologickým kalem udržovaným ve vznosu, s předřazenou denitrifikací, kde zdrojem uhlíku pro procesy denitrifikace je samotné organické znečištění odpadní vody. Splašková odpadní voda z kanalizace je přivedena do vyjímatelného lapače hrubých mechanických nečistot ( česlicového koše), který je osazen v denitrifikační části biologického reaktoru. Zde dochází k okamžitému smíchání s aktivovaným kalem a tím i k biochemickým procesům čištění. Potřebné množství aktivovaného kalu k procesům denitrifikace je zabezpečeno pomocí hydraulicko pneumatického čerpadla. To čerpá aktivační směs z dosazovacího prostoru do denitrifikace, kde dochází k promíchání směsi pomocí ponorného míchadla a odtud aktivační směs odtéká otvorem ve stěně do aktivační nitrifikační části. Zde dochází za intenzivního okysličování aeračními elementy k biologickým procesům čištění. Aktivační směs potom natéká do prostoru dosazovací nádrže přes lapač plovoucích nečistot, kde se zároveň odplyní. V dosazovacím prostoru dojde k úplné sedimentaci nerozpuštěných látek a tím k dosažení vysokého stupně čištění. Ve spodní, zúžené části pod dosazovacím prostorem je umístěno sání již výše uvedeného hydraulicko pneumatického čerpadla (mamutky). Tím je zabezpečeno přečerpávání biomasy a odpadní vody do denitrifikační části reaktoru. Přebytečná biomasa aktivovaného kalu se z prostoru čištění odstraňuje jeho odčerpáváním pomocí autocistery, nebo jiné čerpací techniky. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Brziny. Ve všech ostatních sídlech jsou odpadní vody jímány v žumpách s vyvážením nebo jsou přes septiky jako předčištěné odváděny přepady do místních vodotečí. V Hrachově je zpracována projektová dokumentace na výstavbu splaškové kanalizace a ĆOV (Ing.Václav Ureš). Dešťové vody jsou odvodněny do terénu s výjimkou obce Drážkov, kde je ve funkci stará dešťová kanalizace. Návrh řešení

72 Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách s výjimkou sídel Brzina a Řadovy budou odváděny prodlouženými koncovými větvemi novou splaškovou kanalizací do stávajících nebo navržených stok a do ČOV. V sídlech a plochách, které nebude možno na veřejnou kanalizaci připojit, zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy vybavit některým z progresivních způsobů čištění splaškových vod např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Stanovení množství odpadních vod - viz bilance v samostatné příloze. Dalším předmětem návrhu je řešení odvádění dešťových vod, které může přinést problémy zejména v recipientech což se týká zejména větších rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území by nemělo za deště docházet k výraznému zhoršení průtokových poměrů v toku. S ohledem na ustanovení vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití ; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1) V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí být doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešení způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazení lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatření dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachycení přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách :

73 Qd = ψ. S. q (l/s) ψ = koeficient odtoku S odvodňovaná plocha (ha) q intenzita směrodatného deště, q = 163 l/s.ha (t = 10 min, p = 1) (viz bilanční tabulka v příloze) VODNÍ TOKY Obec se rozkládá na pravém břehu řeky Vltavy v sousedství katastrálního území obce Kamýk. Řešeným územím protékají drobné vodní toky, z nichž nejvýznamnější je potok Brzina. Vzhledem k sousedství s obcí Kamýk a vlivem řeky Vltavy na severní okraj řešeného území jsou uvedeny následující údaje, týkající se nádrže a řeky Vltavy : Vodní nádrž Kamýk je přehradní nádrž na řece Vltavě. Přehrada v říčním kilometru 134,7 byla postavena jako součást tzv. Vltavské kaskády v letech , pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Jejími dalšími účely jsou: ochrana před povodněmi, vyrovnání průtoků, energetika, nalepšení průtoků a rekreace. Je vybavena vodní elektrárnou se čtyřmi Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 4 10 MW, která byla uvedena do provozu v roce Provoz vodní elektrárny je dálkově řízen z centrálního dispečinku nádrže ve Štěchovicích. Nádrž nemá ochranný prostor a nemá vliv na snížení velkých vod. Přítok do nádrže za velkých vod je daný regulovaným odtokem z nádrže Orlík a přítokem z mezipovodí. Parametry nádrže : výška hráze: 17 m, délka hráze: 158 m, rozloha hladiny: 195 ha, max. hloubka: 14 m kvalita vody dobrá známka 2 (podle obsahu chlorofylu) Hydrologické údaje Vltavy podle ČHMÚ a Povodí Vltavy jsou pro účel ÚP převzaty z Povodňového plánu Středočeského kraje. Číslo povodí k profilu Kamýk - most : Plocha povodí : ,9 km 2 Průměrný dlouhodobý úhrn srážek : 705 mm/rok Průměrný dlouhodobý roční průtok : 83,7 m 3 /s Průměrný dlouhodobý měsíční průtok : 23,4 m 3 /s Průměrné denní průtoky : Q m 3 /s 180,0 99,5 84,4 50,7 24,0 15,8 N-leté vody : N m 3 /s Hladina stoleté vody Q100 k profilu Kamýk - ČOV : 274,76 m n.m. (Bpv). V úseku řeky mezi VD Orlík a VD Slapy je Kamýk místem s nejmenší kapacitou průtoku (1000 m 3 /s). Nejbližším významným místem protipovodňové ochrany obce je hlásný profil č. 132 na odtoku z VD Orlík v Solenicích s následujícími stupni povodňové aktivity : Bdělost 610 m 3 /s

74 Pohotovost 950 m 3 /s Ohrožení 1500 m 3 /s Vodní tok Brzina : Délka toku 27,3 km Plocha povodí 140,55 km² Průměrný průtok 0.45 m³/s Hydrologické pořadí Brzina pramení jihovýchodně od Hrazánek, na svazích západních výběžků Čertovy hrbatiny, v nadmořské výšce 541 m. Její tok se vine severozápadním směrem oblastí Petrovicka, Krásnohorska a nedaleko Zrůbku ústí jako pravostranný přítok do řeky Vltavy (vodní nádrže Slapy). Střední a dolní část řeky je vyhlášena jako pstruhový revír. Průměrný průtok u ústí činí 0,45 m³/s. Záplavové území vodního toku Brzina včetně omezení činností, platné v katastrálním území obce, stanovil Krajský úřad Středočeského kraje dne pod č.j /2009/OŽP-Bab. V záplavovém území nejsou umístěny žádné nové rozvojové plochy pro bydlení, nerušící výrobu atd. kromě částí lokalit BV2-D a BV3-D v Drážkově, v nichž nebudou navrhovány žádné nadzemní objekty, bránící zvýšeným povodňovým průtokům (viz regulace lokalit v urbanistické části textu). Zákres hladin QAZ, Q100, Q20 a Q5 v mapovém podkladu je přílohou textové části. V řešeném území dále platí Povodňový plán ORP Sedlčany ze dne pod č.j /2005/OŽP-Bab. Povodňový plán Středočeského kraje neobsahuje pro řešené území žádné hlásné profily ani objekty ohrožené povodní. Návrh rozvoje obce podle předkládané koncepce neuvažuje s žádnými zásahy nebo činnostmi, které by měly negativní dopad na vodní tok řeky Vltavy a potoka Brziny, jejich břehové opevnění, zábory říčních pozemků apod. Vypouštění čištěných odpadních vod bude odpovídat podmínkám vodního zákona a podmínkám stanoveným vodohospodářským orgánem. Zásahy do současného stavu drobných vodních toků nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištění koryt (od skládkového materiálu a pod.) a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevnění břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osázení vegetací, max. protierozní kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádná nová zástavba do vzdálenosti min. 8 m. Z hlediska krizového řízení je třeba konstatovat, že do rozsáhlých částí řešeného území, umístěných v blízkosti řeky Vltavy, zasahují podle ÚAP hladiny zvláštní povodně. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Zvláštní povodní se rozumí průtoková vlna, způsobená umělými vlivy. Rozlišují se tři základní typy podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu VD nad obcí : typ 1 - narušením vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla, typ 2 - poruchou hradící konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (při neřízeném odtoku vody z nádrže), typ 3 - nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže). Pro území pod vodními díly, na kterých hrozí nebezpečí vzniku zvláštní povodně, se stanovují území ohrožená zvláštní povodní, což jsou území, jejichž hranice určuje kulminační hladina při zvláštní povodni všech typů. Ve směru po toku končí v profilu, kde kulminační průtok zvláštní povodně poklesne na hodnotu stoletého kulminačního průtoku přirozené povodně o velikosti Q100. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožených zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení.

75 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A PLYNEM Současný stav Plyn zatím v obci zaveden není, ačkoli katastrálním územím prochází VVTL plynovod DN 500 Zvěstov KZP Háje. O gazifikaci obce se uvažovalo již od r. 1995, z důvodu investiční náročnosti a ekonomické neefektivnosti však k ní dosud nedošlo. Ve výkresové části je zobrazena navrhovaná plynovodní přípojka VTL Svatý Jan Kamýk Krásná Hora s regulační stanicí, označená v ZÚR Středočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba P06. Realizace této akce bude závislá na dostupnosti finančních prostředků. Trasa VTL přípojky do Krásné Hory byla v prostoru sídla Řadovy přizpůsobena rozvojovým plochám a lesním pozemkům. Návrh řešení Návrh vytápění je z uvedených důvodů v ÚP orientován na kombinaci využití různých jiných druhů energií - výhledově budou topeniště na uhelná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území by mělo být v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). Tím by bylo s ohledem na ochranu ovzduší nahrazeno v současnosti již nevyhovující lokální vytápění pevnými palivy. Ochranné pásmo VVTL plynovodu DN 500 není navrženým rozvojem obce dotčeno. Bezpečnostní pásmo plynovodu zasahuje do zastavěné části sídel Bražná a Hojšín a jsou v něm umístěny z větší části plochy rovojové lokality pro bydlení č. BV1-B, BV2-B, BV3-Ho. Umístit stavby do těchto lokalit lze jen podmínečně se souhlasem provozovatele plynovodu. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Současný stav Obec je napájena elektrickou energií ze systému převážně nadzemních a ojediněle kabelových vedení 22 kv z blízké rozvodny 110/22 kv v Sedlčanech.. Správním územím obce prochází trasa nadřazených energetických soustav 110 kv, propojující rozvodny Mirovice - Sedlčany a Kamýk - Slapy. Stávající trafostanice jsou převážně venkovního provedení s osazením transformátorů různých výkonů, které je většinou možno výměnou transformátorů nebo rekonstrukcí TS zvýšit. Současný stav venkovní primérní napájecí sítě je vcelku uspokojivý, výkonově osazené transformátory stačí ve většině případů pokrýt stávající odběr. V sídlech jsou sekunderní rozvody řešeny v okrajových částech vrchním vedením nebo nově závěsným kabelem, v centru kabelově. Veřejné osvětlení je řešeno venkovním vedením, částečně kabelově. Návrh řešení Pro zajištění příkonu pro obytnou výstavbu v rozvojových lokalitách podle urbanistického návrhu rozvoje a posílení distribuce nejsou navržena žádná nová vedení a zařízení primerní sítě VN. Rozvojové lokality by byly pokryty ze stávajících trafostanic sítí NN. V souladu s vývojem požadavků na zajištění příkonu v sídlech obdobného charakteru se v návrhu ÚP již nepředpokládá výhledová maximální elektrizace všech objektů se zajištěním elektrického vytápění. Zásobování teplem v objektech trvalého bydlení se bude i v časovém horizontu ÚP orientovat spíše na využití i dalších zdrojů tepla v případě řešeného území by se jednalo většinou o zkapalněné topné plyny, případně dřevoplyn a v menším množství LTO náhradou za tepelné zdroje na pevná paliva. To znamená, že se

76 ve výhledu neočekávají výrazné požadavky na zvýšení příkonu ve stávající zástavbě. U navrhovaných nových domů se rovněž nepředpokládá komplexní elektrizace s vytápěním. V návrhu jde tedy spíše o optimalizaci využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic s doplněním nových zařízení soustavy NN pro nové rozvojové plochy. Současně je třeba počítat podle provozních potřeb s postupnou rekonstrukcí sekunderní sítě NN a s jejím posílením zejména tam, kde bude možno pokrýt zvýšení příkonu v nových lokalitách z rezervy ve výkonu stávajících trafostanic. V některých případech bude možno zvýšit výkon stávajících TS výměnou transformátoru, ojediněle bude nutno počítat s rekonstrukcí TS. Tyto činnosti budou probíhat postupně v čase podle skutečných požadavků na zajištění příkonu. Na základě urbanistického návrhu rozvoje obce byla zpracována předběžná bilance pro zajištění příkonu, která je vyčíslena v samostatné příloze jako přírůstek k současnému stavu pro rozhodující oblasti, soustřeďující plošně jednotlivé lokality návrhu. Návrh stupně elektrizace v časovém horizontu ÚP : návrh dostavby RD V bilancích jsou použita následující měrná zatížení na úrovni DTS : Kategorie : Podíl odběrů na max.zatížení A..osvětlení a drobné spotřebiče.1,5 kw/b.j. 0,50 B1.A + vaření 2,1 kw/b.j. 1,00 B2.A + TUV + vaření 2,6 kw/b.j. 0,50 C1.B2 + akumulační vytápění 9,0 kw/rd 0,17 C2.B2 + přímotopné vytápění 17,0 kw/rd 1,00 sídla negazifikovaná 20 % v kat. C1, 10 % v kat. C2, 50 % domů v kat. B1, 20 % domů v kat. B2 tj. průměrně 3,316 kw/rd Celková energetická bilance přírůstku příkonu zatížení na úrovni DTS : Sídlo Počet RD KW/RD P (kw) Svatý Jan 230 3, Navrženým rozvojem území budou dotčena ochranná pásma stávajícího nadzemního vedení VN 22 kv v některých lokalitách, určených zejména pro individuální výstavbu RD. V návrhu ÚP se předpokládá, že plošné využití území v těchto lokalitách (budoucí parcelace ve vazbě na urbanistické členění ploch) bude průběhu ochranného pásma přizpůsobeno, tzn., že vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou respektována. Z toho důvodu nejsou navrhovány investičně náročné přeložky nadzemního vedení VN. Pokud bude v jednotlivých případech budoucími investory posouzeno a zjištěno, že hodnota dotčené lokality vyváží investiční náklady spojené s přeložkami vedení (bez účasti dodavatele energie a provozovatele energetických zařízení), bude s ním konkrétní projektové řešení projednáno a odsouhlaseno. V každém případě bude vždy nutno řešit dotčenou lokalitu jako celek s potřebnou spoluúčastí všech stavebníků. Ochranné pásmo nadřazeného nadzemního vedení VVN 110 kv je navrženým rozvojem obce dotčeno pouze ve východní části sídla Hojšín. Činnosti v této ploše podléhají odsouhlasení dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. TELEKOMUNIKACE Současný stav Podkladem je dokumentace současného stavu podzemních optických a metalických kabelů a radioreléových tras poskytnutá v digitální podobě v podkladech ÚAP bez textové části. Ochranná pásma sítí elektronických komunikací je nutno při navrhovaném rozvoji obce respektovat.

77 Ochranná pásma telekomunikačních zařízení podle 92 zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno : provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, vysazovat trvalé porosty. Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Návrh řešení Síť elektronických komunikací je v podstatě nová a proto v dobrém technickém stavu. Postupně bude rozšiřována dle záměrů a potřeb provozovatele i uživatelů. Bude probíhat běžná údržba a modernizace zařízení. Požadavky na zajištění dalších telefonních linek v nových rozvojových plochách bude Telefónica O2 a.s. řešit individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů v jednotlivých lokalitách, s využitím ponechaných rezerv v kabelové MTS, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp.

78 OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Územní plán považuje stávající občanské vybavení za v zásadě plošně stabilizované. Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství sídla v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. Lze předpokládat, že v případné navazující dokumentaci, zpracované například v rámci programu obnovy venkova, budou veřejná prostranství v obci zpracována ve větším detailu a tato dokumentace se stane základem důsledné revitalizace těchto prostranství. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality a v rámci návrhu zadání regulačních plánů jsou stanoveny základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách. Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň; územní plán potvrzuje stávající plochy veřejné zeleně; i tato součást veřejných prostranství bude patrně logicky v budoucnu předmětem spolu s komplexním pohledem na celé území specificky zaměřené dokumentace. D VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Obec Svatý Jan má v současné době cca 650 stálých obyvatel; významný fenomén představuje rovněž individuální a hromadná rekreace, soustředěná při toku řeky Vltavy, zejména v lokalitách Roviště a Přívozec. Stávající zastavěné území jednotlivých částí obce obce je poměrně intenzívně využito, z tohoto důvodu navrhuje územní plán nové rozvojové lokality, zastavitelné plochy, které logicky doplňují stávající strukturu jednotlivých sídel a umožňují jejich postupný nárůst. Maximální kapacita (vycházející z předpokladu maximálního využití všech rozvojových etap jednotlivých lokalit) všech navržených rozvojových lokalit pro bydlení představuje: Bražná: 13 rodinných domů, Drážkov: 27 rodinných domů, Brzina: 15 rodinných domů, Řadovy: 20 rodinných domů, Hojšín: 56 rodinných domů, Hrachov: 31 rodinných domů, Zrůbek: 31 rodinných domů, Skrýšov: 10 rodinných domů, Svatý Jan: 21 rodinných domů; Roviště: 5 chat / rodinných domů, Přívozec: 1 chata / rodinný dům. To znamená přírůstek v následujích cca 20 letech (hrubý časový horizont územního plánu Svatý Jan) cca 1-2 rodinné domy ročně v každém sídle, s výjimkou Hojšína a Hrachova cca 3 rodinné domy ročně. Lze předpokládat, že především část stávající zástavby, ale i část nové výstavby bude využívána pro individuální rekreaci. Územní plán vytváří předpoklady v souladu se zadáním pro postupný nárůst obyvatel; reálně lze předpokládat nárůst cca 3 6 obyvatel ročně v každém sídle.

79 E SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S PÚR A ÚPD VYDANOU KRAJEM Vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Pro územní plán Svatý Jan vyplývají z Politiky územního rozvoje 2008 (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne ) republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto republikové priority jsou obsažené v Politice územního rozvoje v kapitole 2.2: 14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví... Územní plán Svatý Jan navrhuje takový rozvoj zástavby obce a zásady pro budoucí uspořádání krajiny, které jsou v souladu s ochranou, respektováním a dalším rozvojem přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území jedná se zejména o ochranu charakteristického utváření struktury obce a ochranu stávajících kvalit volné krajiny, v níž se obec Svatý Jan rozkládá. 16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán Svatý Jan při stanovení základních principů možného dalšího rozvoje řešeného území obsahuje zásady ochrany všech složek životního prostředí, včetně územního systému ekologické stability. Územní plán důsledněchrání kvalitní krajinné prostředí celého řešeného území. Územní plán Svatý Jan stanovuje nutnost etapizace rozvoje hlavních rozvojových lokalit tak, aby nedošlo k jejich náhodnému naplňování, spojenému s degradací kvality stávající struktury obce i charakteru ji obklopující krajiny. 22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Územní plán předpokládá další rozumný rozvoj rekreačních aktivit v území - důsledně bude řešené území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Územní plán nepředpokládá rozvoj rekreační zástavby (rekreačních chat). 23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně." Dosud nerealizované inženýrské sítě jsou navrženy v souběhu a (pokud to konkrétní situace umožňuje) mimo silniční a pomocné silniční pozemky. Územně plánovací dokumentace kraje: O vydání Zásad územního rozvoje Středočeského kraje rozhodlo Zastupitelstvo kraje dne ; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje byly vydány dne Z této územně plánovací dokumentace nevyplývají pro Územní plán Svatý Jan žádné zvláštní požadavky.

80 F SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Svatý Jan byl zpracován v souladu s cíly a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení 18 a 19 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v aktuálním znění (stavební zákon). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro rozvoj, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích tři pilíře udržitelného rozvoje: ekologický, ekonomický a sociální. Územní plán Svatý Jan naplňuje požadavek na soulad s cíli územního plánování vytvořením komplexního názoru na urbanistické řešení správního území obce, vymezením a stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (funkční regulativy), upřesněním podmínek pro využití jednotlivých lokalit - plochy zastavitelné, plochy přestavby (doplňující funkční regulativy, prostorové regulativy), definováním podmínek pro dopravní a technickou infrastrukturu a stanovením podmínek pro ochranu nezastavěného území a cenného krajinného rázu řešeného území. Územní plán Svatý Jan vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší. Územní plán Svatý Jan naplňuje úkoly územního plánování tím, že stanovuje celkovou koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, že v procesu zpracování prověřil a posoudil potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, že stanovil podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a definoval tak urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, že urbanistickou koncepcí stanovil podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, že stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro vysoký standard prostředí, a že vytváří v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území. G VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( 43 odst.1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územní plán neobsahuje žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (vydány dne ).

81 H VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) Návrh územního plánu Svatý Jan předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem města plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatických regionů 5 klimatický region MT 2 mírně teplý, mírně vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek: 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 29 Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou,

82 slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 39 Litozemě modální na substrátech bez rozlišení, s mělkým drnovým horizontem s výchozy pevných hornin, zpravidla 10 až 15 cm mocným, s nepříznivými vláhovými poměry. 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 2 mírný sklon (3-7º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 3 mírný sklon (3-7º) se severní expozicí 5 střední sklon (7-12º) se severní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 1 bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 3 mírný sklon (3-7º) se severní expozicí 4 středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 středně skeletovitá, mělká 9+) bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, středně skeletovitá, silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, hluboká, středně hluboká, mělká +) platí pouze pro půdy o sklonitosti větší než 12º, tj. HPJ 40, 41 a pro 39 nevyvinutých, rankerových Přehled rozvojových ploch s uvedením záborů ZPF lokalita plocha lokality (dle KN) [ha] parcely (dle KN) plocha záboru parcel dle KN [ha] BPEJ (dle KN) výměra záboru zem. p. dle BPEJ [ha] druh pozemku (dle KN) Z toho zem. p. v zastavěném území [ha] k.ú. Bražná BV1-B 0, , zast.pl.a nád. 25 0, zast.pl.a nád. 28 0, zast.pl.a nád , ostatní plocha 175/1 0, ostatní plocha 175/3 0, ostatní plocha BV2-B 1, /2 1, ,2002 tr.trav.porost 1, ,0845 0, /2 0, ostatní plocha BV3-B 0, /17 0, ,1464 orná půda ,4451 k.ú. Drážkov BV1-D 0, /1 0, ,3298 tr.trav.porost 0,3298 BV3-D 1, /1 0, ,4321 orná půda 1121/8 0, ,2766 orná půda 1121/9 0, ,1683 orná půda , /44 0, ,0004 tr.trav.porost BV4-D 1, , ,0199 orná půda , ,0062 orná půda

83 1096 0, ,1886 orná půda 1110/1 0, ,4478 orná půda 1110/3 0, ,0021 orná půda 1110/4 0, ,0258 orná půda 1110/5 0, ,0286 orná půda 1110/7 0, ,1828 orná půda 1110/8 0, ,2367 orná půda , ,4866 orná půda , ,0361 zahrada ,0013 BV5-D 0, /1 0, ,2427 tr.trav.porost 1338/2 0, ,2558 tr.trav.porost 1338/3 0, ,1718 tr.trav.porost 1360/1 0, ,2832 tr.trav.porost BV6-D 0, , ,2841 tr.trav.porost 1337/1 0, ostatní plocha BV7-D 0, /2 0, ,0082 tr.trav.porost 1380/3 0, lesní pozemek 1381/1 0, ,2531 tr.trav.porost 1381/2 0, ,3259 tr.trav.porost 1381/3 0, ,0693 tr.trav.porost BV8-D 0, /2 0, ,0010 tr.trav.porost ,4374 BV9-D 0, /1 0, ,3521 orná půda BV10-D 0, /2 0, ostatní plocha BV11-D 1, /1 0, ,1398 zahrada 0, /2 0, ,2138 zahrada 0, /4 0, ostatní plocha 822/5 0, ,1946 zahrada 0, /9 0, ostatní plocha 880/9 0, ,0574 orná půda 886/2 0, ostatní plocha BV12-D 0, /3 0, ,4418 orná půda ,0731 K.ú. Hojšín BV1-Ho 0, /2 0, ostatní plocha 115/7 0, ostatní plocha 117/1 0, ,0104 tr.trav.porost 117/3 0, ,2034 tr.trav.porost 117/4 0, ,0303 tr.trav.porost BV2-Ho 0, /5 0, ,0016 orná půda 0, /4 0, vodní plocha 103/5 0, ,0100 zahrada 0, /1 0, ,3278 tr.trav.porost 105/2 0, ostatní plocha 105/3 0, ,2495 tr.trav.porost 175 0, zast.pl.a nád. BV3-Ho 0, /8 0, ,0782 tr.trav.porost 79/9 0, ,0559 tr.trav.porost 79/10 0, ,0620 tr.trav.porost 79/11 0, ,0271 tr.trav.porost BV4-Ho 0, /3 0, ,0185 tr.trav.porost , , ostatní plocha 76/6 0, ,2382 orná půda 76/13 0, ,0228 orná půda

84 ,2556 BV5-Ho 0, /5 0, ,4522 tr.trav.porost 0,4522 BV6-Ho 0, /1 0, ostatní plocha 442/3 0, ostatní plocha 442/4 0, ostatní plocha 444/6 0, ostatní plocha 190/12 0, ,2923 orná půda BV7-Ho 3, /1 0, ,0568 orná půda , /4 0, ostatní plocha 134/5 0, ,0772 orná půda , /6 0, ,0862 orná půda 396/2 1, ,0102 orná půda 396/3 0, ,4827 orná půda 396/4 0, ,0456 orná půda 396/5 0, ,4827 orná půda 396/6 0, ,0448 orná půda IR1-Ho 0, /3 0, ,0112 tr.trav.porost 383/9 0, ,1549 tr.trav.porost k.ú. Hrachov 383/10 0, ,1461 tr.trav.porost 383/11 0, ,2654 tr.trav.porost BV1-Hr 0, , ,0207 orná půda 0, , ,0463 orná půda 0, /9 0, ,0833 orná půda 202/10 0, ,0524 orná půda 0,0524 BV2-Hr 0, /14 0, ,1225 orná půda 202/15 0, ,1225 orná půda BV3-Hr 0, /22 0, ,1232 orná půda BV4-Hr 0, /20 0, ,1132 orná půda BV5-Hr 0, /39 0, ,2324 orná půda 110 0, ,1851 orná půda BV6-Hr 1, , ,0971 orná půda 80 0, ,2032 orná půda 83/1 0, ,7966 orná půda , /41 0, ,0026 orná půda BV7-Hr 0, /1 0, ,1686 zahrada 0, , /1 0,1980-0,0000 ostatní plocha 36/2 0,0326-0,0000 ostatní plocha 36/3 0,0360-0,0000 ostatní plocha 36/4 0,0098-0,0000 ostatní plocha BV8-Hr 0, , ,0364 tr.trav.porost 316 0, ,0227 tr.trav.porost 317 0, ,0023 tr.trav.porost , , ,0003 tr.trav.porost , /3 0, ,0032 tr.trav.porost 0, , /4 0, ,0001 tr.trav.porost , /10 0, ,0003 tr.trav.porost 330/11 0, ,0059 tr.trav.porost ,0341

85 330/13 0, ,0169 tr.trav.porost 330/14 0, ,0013 tr.trav.porost ,0006 BV9-Hr 0, /1 0, ,0052 orná půda ,7024 BV10-Hr 4, , ,0198 orná půda 932/1 0, ,6705 orná půda 932/2 0, ,0489 orná půda 933 0, ,6604 orná půda 936/1 0,0255-0,0000 ostatní plocha 936/2 0,0010-0,0000 ostatní plocha 994/32 0, ,0985 orná půda 994/45 0, ,9458 orná půda 994/46 1, ,4853 orná půda 994/47 0, ,0868 orná půda 994/48 0, ,5372 orná půda 994/52 0, ,0249 orná půda 994/53 0, ,0158 orná půda BV11-Hr 1, /2 0, ,3655 orná půda 711/3 0, ,3654 orná půda 711/4 0, ,4207 orná půda ,0056 ZH1-Hr 0, , ,2230 tr.trav.porost 242 0, ,0116 tr.trav.porost 243 0, ,0414 tr.trav.porost IR1-Hr 0, /34 0,0333-0,0000 ostatní plocha k.ú. Skrýšov u Svatého Jana BV1-S 0, /2 0, ,0006 tr.trav.porost , , ,0424 tr.trav.porost ,0002 BV2-S 0, /47 0, ,0275 orná půda 598/48 0, ,4024 orná půda 598/49 0, ,2009 orná půda , /1 0,0168-0,0000 ostatní plocha BV3-S 1, /1 0, ,6875 orná půda 377/10 0, ,1208 orná půda 0, /11 0, ,1208 orná půda 0, /12 0, ,1208 orná půda 0, /13 0, ,1210 orná půda 0,1210 BV4-S 2, /1 2, ,3494 orná půda 440 0, ,2808 orná půda 0, ,0335 BV5-S 0, /1 0, ,2731 orná půda 614/47 0,0121-0,0000 ostatní plocha BV6-S 0, /1 0, ,0274 orná půda , , ,0070 orná půda BV7-S 0, /46 0, ,1437 orná půda ,0803 BV8-S 0, /11 0,0670-0,0000 ostatní plocha 353/5 0, ,3100 tr.trav.porost PH1-S 0, /4 0, ,0253 orná půda , /55 0,0583-0,0000 ostatní plocha

86 Celkem 33, , ,0885 0,0000 3,5890 Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry m 2 a zábory pro plochy pro bydlení (v daném případě BV plochy smíšené obytné bydlení venkovské). Návrh územního plánu předpokládá nové funkční využití vybraných lokalit určených podle požadavků na plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování a plochy občanského vybavení. Celkový hodnocený zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí celkem 34,1699 ha, z toho je 3,5890 ha zemědělské půdy uvnitř zastavěného území. Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny z 6,69 % půdami II. třídy ochrany, z 20,47 % půdami III. třídy ochrany, ze 7,85 % půdami IV třídy ochrany a půdami V. třídy ochrany ze 64,98 %. Řešené území leží v povodí III. řádu Vltava od Otavy po Sázavu, hydrologické pořadí Navrhovaný rozvoj obce bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Zábory odvodněných ploch zemědělské půdy, jež činí 0,7478 ha nebudou mít významnější negativní dopad na odtokové poměry. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území obce či se v zastavěném území nachází. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd.

87 Povodí v území (zdroj: Při zpracování územního plánu Svatý Jan byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice zastavěného území. V následující tabulce jsou rozděleny zábory ZPF dle čísla (označení) lokality a plánovaného využití ploch.