VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu T v r ze, hrady a zá mky v b ývalém o kre s e P ř í b r a m z hlediska p ř ístupu pro handicapované občany bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Kateřina Hodíková ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2018

2

3 Abstrakt HODÍKOVÁ, Kateřina: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Příbram z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2018, 151 stran Tato bakalářská práce se zaměřuje na tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Příbram z hlediska přístupu pro handicapované občany. Teoretická část této práce se zaměřuje na charakterizování bývalého okresu Příbram, sociálního cestovního ruchu, zdravotního postižení a typů průkazů osob se zdravotním postižením. Navazující praktická část se věnuje sestavení seznamu tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Příbram, rozčlenění památek dle přístupnosti pro handicapované občany na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace, subjektivního hodnocení a slovního popisu. Bakalářská práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova Příbram; zdravotní postižení; tvrze; hrady; zámky

4 Abstract HODÍKOVÁ, Kateřina: Strongholds, chateaus and castles of the former district of Příbram in terms of access for people with handicap. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ak. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2018, 151 pages This thesis focuses on accessibility for the handicapped in strongholds, chateaus and castles of the former district of Příbram. The theoretical part of this thesis deals with characterization of the former district of Příbram, social tourism, disabilities and types of special cards for persons with disabilities. Follow up practical part is dedicated to assembly of a list of strongholds, chateaus and castles of the former district of Příbram, division of the sights accoarding to the access for people with handicap, which is based on the own visit, photographs, subjective evaluation and word description. Thesis is part of mapping of the entire Czech Republic. Key words Příbram; disabilities; strongholds; chateaus; castles

5

6 Poděkování Především bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za čas, odborné rady a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych ráda také poděkovala své rodině, která s ochotou se mnou navštívila většinu památek, pomohla mi je zdokumentovat a byla mi oporou při psaní mé bakalářské práce.

7 Obsah Úvod Motivace Cíl práce Teoretická část Charakteristika bývalého okresu Příbram Sociální cestovní ruch Zdravotní postižení Lidé s handicapem Zákonodárství ČR z pohledu na zdravotně postižené občany (ZPO) Rozdělení zdravotního postižení Mentální postižení Zrakové postižení Sluchové postižení Vady řeči Tělesné postižení Průkaz osoby se zdravotním postižením Praktická část Metodika výzkumu Seznam zahrnutých hradů a zámků v bývalém okrese Příbram Přístupné památky Nepřístupné památky Přístupné památky Tvrz Dvorce (Na Valech) Dobříš Tvrz Hradiště Drahlín Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek Tvrz Velké kolo (Hořejší/Horní kolo) Tvrz Vranovická Hůrka Hrádek Kozí Hřbet Hrad Ostromeč Hrad Třemšín Zřícenina hradu Valdek Zřícenina hradu Vrškamýk Hrad Zvěřinec Zámek Březnice Zámek Dlouhá Lhota

8 Zámek Dobříš Arcibiskupský zámek Ernestinum Zámek Radíč Zámek Vysoká u Příbramě Nepřístupné památky Tvrz Hvožďany Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice Tvrz Lovčice Tvrz Měšetice Tvrz Obděnice Tvrz Pičín Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště Tvrz Solopysky Tvrz Starosedlský Hrádek Tvrz Starý Knín Tvrz Uhřice Tvrz Ústupenice Tvrz Melichárek Vranovice Tvrz Vrchotice Hrad Vargač Hrad Vysoký Chlumec Zámek Bolechovice Zámek Buková u Příbramě Zámek Bukovany Zámek Čelina Zámek Červený Hrádek Zámek Drahenice Zámeček Dubenec Zámek Hluboš Zámek Hřiměždice Zámek Jetřichovice Zámek Jince Zámek Kamenná Zámek Kňovice Zámek Kosova Hora Zámek Lidkovice Zámek Nalžovice

9 Zámek Osečany Zámek Petrovice Zámek Prčice Zámek Přestavlky Zámek Příčovy Zámek Rožmitál pod Třemšínem Zámek Rtišovice Zámek Skrýšov Zámek Smolotely Zámek Suchdol Zámeček Štětkovice Zámek Tochovice Zámek Třebnice Zámeček Tři Trubky Zámek Zahrádka u Petrovic Zámek Zalužany Zámek Zbenice Zámek Zduchovice Výsledky přístupnosti z hlediska jednotlivých druhů postižení Osoby s tělesným postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s mentálním postižením Celkové výsledky přístupnosti památek pro handicapované občany Shrnutí Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použitých zdrojů Použité tištěné zdroje Nepoužité tištěné zdroje Elektronické zdroje Přílohy

10 Seznam obrázků Obrázek 1: Vzor parkovacího průkazu pro OZP: přední strana [9] Obrázek 2: Vzor parkovacího průkazu pro OZP: zadní strana [9] Obrázek 3: Tvrz Dvorce: Parkování Obrázek 4: Tvrz Dvorce: Cesta k památce Obrázek 5: Tvrz Dvorce: Celkový pohled na památku Obrázek 6: Tvrz Dvorce: Pohled na památku z její zadní části Obrázek 7: Tvrz Hradiště Drahlín: Parkování Obrázek 8: Tvrz Hradiště Drahlín: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 9: Tvrz Hradiště Drahlín: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 10: Tvrz Hradiště Drahlín: Celkový pohled na památku Obrázek 11: Tvrz Hradiště Drahlín: Pohyb po památce Obrázek 12: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Parkování Obrázek 13: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Celkový pohled na památku a přístupovou cestu k ní Obrázek 14: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Lávka k památce Obrázek 15: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Cesta k památce Obrázek 16: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Cedule před památkou Obrázek 17: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Památka zezadu Obrázek 18: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Pohyb po památce Obrázek 19: Tvrz Velké kolo: Parkování Obrázek 20: Tvrz Velké kolo: Přístupová cesta k památce Obrázek 21: Tvrz Velké kolo: Cesta lesem k památce Obrázek 22: Tvrz Velké kolo: Pohled na památku Obrázek 23: Tvrz Velké kolo: Pohyb po památce Obrázek 24: Tvrz Vranovická Hůrka: Parkování Obrázek 25: Tvrz Vranovická Hůrka: Přístupová cesta k památce Obrázek 26: Tvrz Vranovická Hůrka: Přístupová cesta přes louku a pohled na les Obrázek 27: Tvrz Vranovická Hůrka: Pozůstatky tvrze Obrázek 28: Tvrz Vranovická Hůrka: Pohyb po památce Obrázek 29: Hrádek Kozí Hřbet: Parkování Obrázek 30: Hrádek Kozí Hřbet: Přístupová cesta přes louku Obrázek 31: Hrádek Kozí Hřbet: Přístupová cesta Obrázek 32: Hrádek Kozí Hřbet: Začátek památky Obrázek 33: Hrádek Kozí Hřbet: Pohyb po památce Obrázek 34: Hrad Ostromeč: Parkování Obrázek 35: Hrad Ostromeč: Kamenitá přístupová cesta Obrázek 36: Hrad Ostromeč: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 37: Hrad Ostromeč: Široká přístupová cesta Obrázek 38: Hrad Ostromeč: Přístupová cesta lesem Obrázek 39: Hrad Ostromeč: Celkový pohled na památku Obrázek 40: Hrad Ostromeč: Pohyb po památce Obrázek 41: Hrad Třemšín: Parkování Obrázek 42: Hrad Třemšín: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 43: Hrad Třemšín: Zpevněná přístupová cesta se žlábkem na odtok vody Obrázek 44: Hrad Třemšín: Lesní zkratka k Třemšínské Boudě Obrázek 45: Hrad Třemšín: Přístupová cesta s kameny Obrázek 46: Hrad Třemšín: Pohled na památku a hradní příkop Obrázek 47: Hrad Třemšín: Pohyb po památce

11 Obrázek 48: Zřícenina hradu Valdek: Parkování Obrázek 49: Zřícenina hradu Valdek: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 50: Zřícenina hradu Valdek: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 51: Zřícenina hradu Valdek: Celkový pohled na památku Obrázek 52: Zřícenina hradu Valdek: Pohled od hradu na skálu a přístup k památce Obrázek 53: Zřícenina hradu Valdek: Vstupní brána s cedulí se zákazem vstupu Obrázek 54: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování Obrázek 55: Zřícenina hradu Vrškamýk: Přístupová cesta a závora Obrázek 56: Zřícenina hradu Vrškamýk: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 57: Zřícenina hradu Vrškamýk: Dřevěné oplocení kolem areálu zříceniny hradu Obrázek 58: Zřícenina hradu Vrškamýk: První dřevěný most k památce Obrázek 59: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování Obrázek 60: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování Obrázek 61: Zřícenina hradu Vrškamýk: Cesta po chodníku Obrázek 62: Zřícenina hradu Vrškamýk: Lesní cesta k památce Obrázek 63: Zřícenina hradu Vrškamýk: Přístupová cesta a rozhledna Obrázek 64: Zřícenina hradu Vrškamýk: Vyšlapaná cesta po louce Obrázek 65: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohled na památku Obrázek 66: Zřícenina hradu Vrškamýk: Druhý dřevěný most k památce Obrázek 67: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohyb po památce Obrázek 68: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohyb kolem památky Obrázek 69: Hrad Zvěřinec: Parkování Obrázek 70: Hrad Zvěřinec: Přístupová cesta Obrázek 71: Hrad Zvěřinec: Přístupová cesta s kalužemi Obrázek 72: Hrad Zvěřinec: Lesní přístupová cesta s kořeny Obrázek 73: Hrad Zvěřinec: Cesta lesem přes pořezané větve Obrázek 74: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Obrázek 75: Hrad Zvěřinec: Úzká cesta po památce Obrázek 76: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Obrázek 77: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Obrázek 78: Zámek Březnice: Parkování Obrázek 79: Zámek Březnice: Brána do zámeckého areálu a přístupová cesta Obrázek 80: Zámek Březnice: Pohled na památku a přístupová cesta Obrázek 81: Zámek Březnice: Parkování Obrázek 82: Zámek Březnice: Přístupová cesta Obrázek 83: Zámek Březnice: Pokladna Obrázek 84: Zámek Březnice: Vstupní vrata na nádvoří zámku Obrázek 85: Zámek Březnice: Nádvoří Obrázek 86: Zámek Březnice: Schodiště do I. prohlídkového okruhu Obrázek 87: Zámek Březnice: Schodiště do 1. patra zámku Obrázek 88: Zámek Březnice: Schodiště do 2. patra zámku Obrázek 89: Zámek Březnice: Pohyb po místnosti Obrázek 90: Zámek Březnice: Práh ve dveřích Obrázek 91: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 92: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 93: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 94: Zámek Březnice: Vchod do druhého II. prohlídkového okruhu Obrázek 95: Zámek Březnice: Schodiště do kaple Obrázek 96: Zámek Březnice: Vchod na toalety

12 Obrázek 97: Zámek Březnice: Toalety Obrázek 98: Zámek Dlouhá Lhota: Parkování Obrázek 99: Zámek Dlouhá Lhota: Přístupová cesta Obrázek 100: Zámek Dlouhá Lhota: Schodiště a hlavní vchod do památky Obrázek 101: Zámek Dlouhá Lhota: Zadní vchod do památky Obrázek 102: Zámek Dlouhá Lhota: Zadní vchodové dveře se schodem Obrázek 103: Zámek Dobříš: Krajnice se žlutou přerušovanou čárou Obrázek 104: Zámek Dobříš: Parkování Obrázek 105: Zámek Dobříš: Chodník a přechod pro chodce Obrázek 106: Zámek Dobříš: Přístupová cesta Obrázek 107: Zámek Dobříš: Podloubí Obrázek 108: Zámek Dobříš: Vchod do pokladny Obrázek 109: Zámek Dobříš: Nádvoří Obrázek 110: Zámek Dobříš: Vchod do I. prohlídkového okruhu Obrázek 111: Zámek Dobříš: Schodiště na zámku Obrázek 112: Zámek Dobříš: Chodba Obrázek 113: Zámek Dobříš: Dveře ze zámecké místnosti Obrázek 114: Zámek Dobříš: Zrcadlový sál Obrázek 115: Zámek Dobříš: Pohyb po památce Obrázek 116: Zámek Dobříš: Schodiště na zámku Obrázek 117: Zámek Dobříš: Konec I. prohlídkového okruhu Obrázek 118: Zámek Dobříš: Východ Obrázek 119: Zámek Dobříš: Východ na nádvoří Obrázek 120: Zámek Dobříš: Schodiště do II. prohlídkového okruhu Obrázek 121: Zámek Dobříš: Vchod na toalety Obrázek 122: Zámek Dobříš: Vstupní dveře a pánské toalety Obrázek 123: Zámek Dobříš: Vchod na dámské toalety Obrázek 124: Zámek Dobříš: Dámské toalety Obrázek 125: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Parkování Obrázek 126: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Přístupová cesta Obrázek 127: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vstupní dveře Obrázek 128: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Přístup do infocentra Obrázek 129: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vchod do infocentra Obrázek 130: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Schodiště na zámku Obrázek 131: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Chodba v 1. patře Obrázek 132: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Výstava v 1. patře Obrázek 133: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Výstava v 2. patře Obrázek 134: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Označení toalet Obrázek 135: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vchod na toalety Obrázek 136: Zámek Radíč: Parkování Obrázek 137: Zámek Radíč: Přístup k památce Obrázek 138: Zámek Radíč: Branka do zámeckého areálu Obrázek 139: Zámek Radíč: Celkový pohled na památku Obrázek 140: Zámek Radíč: Přístupová cesta Obrázek 141: Zámek Radíč: Vchod do zámku Obrázek 142: Zámek Radíč: Dveře do zámku Obrázek 143: Zámek Radíč: Vstup do koncertního sálu Obrázek 144: Zámek Radíč: Schodiště na zámku Obrázek 145: Zámek Radíč: Pohyb po zámku Obrázek 146: Zámek Radíč: Práh ve dveřích

13 Obrázek 147: Zámek Radíč: Svatební sál Obrázek 148: Zámek Radíč: Kaplička Obrázek 149: Zámek Radíč: Vchod na toalety Obrázek 150: Zámek Vysoká u Příbramě: Parkování Obrázek 151: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod do zámeckého areálu Obrázek 152: Zámek Vysoká u Příbramě: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 153: Zámek Vysoká u Příbramě: Přístupová cesta Obrázek 154: Zámek Vysoká u Příbramě: Celkový pohled na památku Obrázek 155: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště k zámku Obrázek 156: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod do zámku Obrázek 157: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště do 1. patra Obrázek 158: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště k nouzovému východu Obrázek 159: Zámek Vysoká u Příbramě: Pohyb po památce Obrázek 160: Zámek Vysoká u Příbramě: První místnost v 1. patře Obrázek 161: Zámek Vysoká u Příbramě: Druhá místnost v 1. patře Obrázek 162: Zámek Vysoká u Příbramě: Třetí místnost v 1. patře Obrázek 163: Zámek Vysoká u Příbramě: Ukazatel Obrázek 164: Zámek Vysoká u Příbramě: Přístup k toaletám Obrázek 165: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod na toalety Obrázek 166: Tvrz Hvožďany: Celkový pohled na památku Obrázek 167: Tvrz Hvožďany: Nádvoří památky Obrázek 168: Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice: Parkování Obrázek 169: Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice: Celkový pohled na památku Obrázek 170: Tvrz Lovčice: Přístup k památce Obrázek 171: Tvrz Lovčice: Celkový pohled na památku Obrázek 172: Tvrz Měšetice: Parkování naproti památce Obrázek 173: Tvrz Měšetice: Celkový pohled na památku Obrázek 174: Tvrz Obděnice: Přístup k památce Obrázek 175: Tvrz Obděnice: Celkový pohled na památku Obrázek 176: Tvrz Pičín: Přístup k památce Obrázek 177: Tvrz Pičín: Celkový pohled na památku Obrázek 178: Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště: Celkový pohled na památku Obrázek 179: Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště: Pohled z nádvoří na památku Obrázek 180: Tvrz Solopysky: Celkový pohled na památku Obrázek 181: Tvrz Solopysky: Pohled na památku zezadu Obrázek 182: Tvrz Starosedlský Hrádek: Přístupová cesta k památce Obrázek 183: Tvrz Starosedlský Hrádek: Celkový pohled na památku Obrázek 184: Tvrz Starý Knín: Parkování Obrázek 185: Tvrz Starý Knín: Celkový pohled na památku Obrázek 186: Tvrz Uhřice: Přístup k památce Obrázek 187: Tvrz Uhřice: Celkový pohled na památku Obrázek 188: Tvrz Ústupenice: Celkový pohled na památku Obrázek 189: Tvrz Ústupenice: Pohled na památku Obrázek 190: Tvrz Melichárek Vranovice: Celkový pohled na památku Obrázek 191: Tvrz Melichárek Vranovice: Pohled na památku Obrázek 192: Tvrz Vrchotice: Parkování Obrázek 193: Tvrz Vrchotice: Celkový pohled na památku Obrázek 194: Hrad Vargač: Přístupová cesta Obrázek 195: Hrad Vargač: Pohled na památku Obrázek 196: Hrad Vysoký Chlumec: Přístup k památce

14 Obrázek 197: Hrad Vysoký Chlumec: Celkový pohled na památku Obrázek 198: Zámek Bolechovice: Celkový pohled na památku Obrázek 199: Zámek Bolechovice: Pohled na památku Obrázek 200: Zámek Buková u Příbramě: Celkový pohled na památku Obrázek 201: Zámek Buková u Příbramě: Přístup k památce Obrázek 202: Zámek Bukovany: Přístup k památce Obrázek 203: Zámek Bukovany: Celkový pohled na památku Obrázek 204: Zámek Čelina: Přístup k památce Obrázek 205: Zámek Čelina: Přístup k památce Obrázek 206: Zámek Čelina: Památka zezadu Obrázek 207: Zámek Čelina: Zámecký park, zámek a kaple Obrázek 208: Zámek Červený Hrádek: Přístup k památce Obrázek 209: Zámek Červený Hrádek: Celkový pohled na památku Obrázek 210: Zámek Drahenice: Přístup k památce Obrázek 211: Zámek Drahenice: Celkový pohled na památku Obrázek 212: Zámeček Dubenec: Přístup k památce Obrázek 213: Zámeček Dubenec: Boční pohled na památku Obrázek 214: Zámek Hluboš: Celkový pohled na památku Obrázek 215: Zámek Hluboš: Památka zezadu Obrázek 216: Zámek Hřiměždice: Přístup k památce Obrázek 217: Zámek Hřiměždice: Pohled na památku Obrázek 218: Zámek Jetřichovice: Přístup k památce Obrázek 219: Zámek Jetřichovice: Celkový pohled na památku Obrázek 220: Zámek Jince: Parkování naproti památce Obrázek 221: Zámek Jince: Pohled na památku Obrázek 222: Zámek Kamenná: Pohled na památku Obrázek 223: Zámek Kamenná: Pohled oknem dovnitř památky Obrázek 224: Zámek Kňovice: Přístup k památce Obrázek 225: Zámek Kňovice: Památka zezadu Obrázek 226: Zámek Kosova Hora: Parkování Obrázek 227: Zámek Kosova Hora: Památka zezadu Obrázek 228: Zámek Lidkovice: Přístup k památce Obrázek 229: Zámek Lidkovice: Celkový pohled na památku Obrázek 230: Zámek Nalžovice: Celkový pohled na památku Obrázek 231: Zámek Nalžovice: Boční pohled na památku Obrázek 232: Zámek Osečany: Přístup k památce Obrázek 233: Zámek Osečany: Pohled na památku Obrázek 234: Zámek Petrovice: Parkování Obrázek 235: Zámek Petrovice: Pohled na památku Obrázek 236: Zámek Prčice: Přístup k památce Obrázek 237: Zámek Prčice: Boční pohled na památku Obrázek 238: Zámek Přestavlky: Přístup k památce Obrázek 239: Zámek Přestavlky: Pohled na památku Obrázek 240: Zámek Příčovy: Parkování naproti památce Obrázek 241: Zámek Příčovy: Pohled na památku zezadu Obrázek 242: Zámek Rožmitál pod Třemšínem: Přístup k památce Obrázek 243: Zámek Rožmitál pod Třemšínem: Přístup k památce Obrázek 244: Zámek Rtišovice: Přístup k památce Obrázek 245: Zámek Rtišovice: Pohled na památku Obrázek 246: Zámek Skrýšov: Celkový pohled na památku

15 Obrázek 247: Zámek Skrýšov: Boční pohled na památku Obrázek 248: Zámek Smolotely: Přístup k památce Obrázek 249: Zámek Smolotely: Pohled na památku Obrázek 250: Zámek Suchdol: Přístup k památce Obrázek 251: Zámek Suchdol: Parkování u památky Obrázek 252: Zámeček Štětkovice: Přístup k památce Obrázek 253: Zámeček Štětkovice: Pohled na památku Obrázek 254: Zámek Tochovice: Pohled na památku Obrázek 255: Zámek Tochovice: Přístup do památky se závorou Obrázek 256: Zámek Třebnice: Přístup k památce Obrázek 257: Zámek Třebnice: Celkový pohled na památku Obrázek 258: Zámeček Tři Trubky: Cedule Obrázek 259: Zámeček Tři Trubky: Pohled na památku Obrázek 260: Zámek Zahrádka u Petrovic: Fotografie památky z dubna 2004 [81] Obrázek 261: Zámek Zahrádka u Petrovic: Aktuální stav Obrázek 262: Zámek Zalužany: Přístup k památce Obrázek 263: Zámek Zalužany: Pohled na památku Obrázek 264: Zámek Zbenice: Pohled na památku Obrázek 265: Zámek Zbenice: Pohled na památku Obrázek 266: Zámek Zduchovice: Přístup k památce Obrázek 267: Zámek Zduchovice: Pohled na památku Všechny obrázky, u kterých není uveden zdroj, byly pořízené autorkou. 15

16 Seznam map Mapa 1: Mapa okresů a krajů České republiky, zdroj: [1] + vlastní zpracování Mapa 2: Mapa bývalého okresu Příbram [3] Mapa 3: Mapa přístupných památek v bývalém okrese Příbram: zdroj: [12] + vlastní zpracování Mapa 4: Mapa nepřístupných památek v bývalém okrese Příbram: zdroj: [12] + vlastní zpracování Mapa 5: Mapa přístupnosti památek pro osoby s tělesným postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Mapa 6: Mapa přístupnosti památek pro osoby se zrakovým postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Mapa 7: Mapa přístupnosti památek pro osoby se sluchovým postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Mapa 8: Mapa přístupnosti památek pro osoby s mentálním postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Všechny mapy, u kterých není uveden zdroj, byly vytvořeny autorkou. Seznam tabulek Tabulka 1: Tvrz Dvorce: Hodnocení přístupnosti Tabulka 2: Tvrz Hradiště Drahlín: Hodnocení přístupnosti Tabulka 3: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Hodnocení přístupnosti Tabulka 4: Tvrz Velké kolo: Hodnocení přístupnosti Tabulka 5: Tvrz Vranovická Hůrka: Hodnocení Přístupnosti Tabulka 6: Hrádek Kozí Hřbet: Hodnocení přístupnosti Tabulka 7: Hrad Ostromeč: Hodnocení přístupnosti Tabulka 8: Hrad Třemšín: Hodnocení přístupnosti Tabulka 9: Zřícenina hradu Valdek: Hodnocení přístupnosti Tabulka 10: Zřícenina hradu Vrškamýk: Hodnocení přístupnosti Tabulka 11: Hrad Zvěřinec: Hodnocení přístupnosti Tabulka 12: Zámek Březnice: Hodnocení přístupnosti Tabulka 13: Zámek Dlouhá Lhota: Hodnocení přístupnosti Tabulka 14: Zámek Dobříš: Hodnocení přístupnosti Tabulka 15: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Hodnocení přístupnosti Tabulka 16: Zámek Radíč: Hodnocení přístupnosti Tabulka 17: Zámek Vysoká u Příbramě: Hodnocení přístupnosti Tabulka 18: Celkové výsledky památek pro handicapované občany Všechny tabulky, u kterých není uveden zdroj, byly vytvořeny autorkou. 16

17 Seznam použitých zkratek a.s. akciová společnost ak. mal. akademický malíř cca cirka č. číslo ČR Česká republika db decibel Dipl. Ing. diplomovaný inženýr CHKO Chráněná krajinná oblast JZD Jednotné zemědělské družstvo MHD Městská hromadná doprava MHZ Megahertz MNV Místní národní výbor např. například o.p.s. Obecně prospěšná společnost s. strana Sb. sbírka s.r.o. společnost s ručením omezeným tzv. takzvaný UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization VŠPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava WHO Světová zdravotnická organizace 17

18 Úvod Pro zpracování bakalářské práce jsem si zvolila Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Příbram z hlediska přístupu pro handicapované občany. Původně jsem si chtěla vybrat toto téma týkající se bývalého okresu Pelhřimov. Ke zpracování uvedeného okresu již byl někdo zapsán. Poprosila jsem tudíž pana ak. mal. Vladimíra Netoličku, zda bych se nemohla zabývat tvrzemi, hrady a zámky v jiném okrese. Společně jsme zvolili okres Příbram, ve kterém bydlím a zároveň doposud nebyl zpracován. Zmíněné téma mě ihned zaujalo. neboť od dětských let ráda navštěvuji kulturní památky. Některé kulturní památky v našem okrese jsou veřejnosti známé, ale o mnohých kulturních památkách jsem neměla sebemenší tušení, že se zde nacházejí. Při svém terénním výzkumu se vcítím do role handicapované osoby při návštěvě každé kulturní památky. O tvrzích, hradech a zámcích v bývalém okrese Příbram bylo napsáno několik knih. Knihy se většinou týkají spíše zřícenin a známějších památek. Hodně knih se zaměřuje na bývalý okres Příbram, ale jen okrajově na jeho památky. Ještě doposud nebyla napsána žádná bakalářská práce o tvrzích, hradech a zámcích v bývalém okrese Příbram z hlediska přístupu pro handicapované občany. Národní památkový ústav shromáždil seznam tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Příbram. Podle tohoto seznamu budu vycházet v praktické části bakalářské práce. Památky rozdělím dle přístupu pro handicapované občany na přístupné a nepřístupné. Do své práce nezahrnu památky, které nesou název tvrziště či hradiště. Informace budu čerpat mimo jiné i z tištěných a elektronických zdrojů. Prostuduji si doposud vypracované bakalářské práce, které byly napsány na stejné téma nicméně o jiných okresech. Všechny již zmíněné bakalářské práce jsou součástí mapování celé České republiky. V teoretické části vymezím bývalý okres Příbram. Terénní výzkum provedu v bývalém okrese setrvávajícím do konce roku Popíši sociální cestovní ruch, pod který spadá cestovní ruch pro handicapované. Dále se soustředím na pojem zdravotní postižní a popíši druhy zdravotního postižení, kterými jsou postižení tělesné, mentální, zrakové, sluchové a vady řeči. Uvedu průkazy osob se zdravotním postižením. V praktické části zmapuji bývalý okres Příbram. Nejprve sestavím seznam památek podle webové stránky Národního památkového ústavu. Všechny památky osobně navštívím a pořídím fotografickou dokumentaci. Budu se zajímat o parkování, přístup k památce, pohyb po památce a možnosti toalet pro lidi s handicapem. Dále pokud to bude možné, 18

19 zjistím možnosti prohlídek pro handicapované občany. Jestliže budou památky volně přístupné, ohodnotím na základě vlastního posouzení jejich přístupnost pro handicapované lidi. Ke každé památce následně připojím slovní komentář. Po vlastním terénním výzkumu vše sepíši ve své bakalářské práci. Ke každé přístupné památce vytvořím tabulku hodnocení přístupnosti pro handicapované občany. Parkování, cestu k památce, pohyb po památce a toalety oznámkuji jako ve škole. Číslice 1 bude značit nejlepší (přístupnost) a 5 bude nejhorší (nepřístupnost). Na závěr zhotovím přehledné mapy pro jednotlivé druhy postižení. Výsledné mapy budou zachycovat přístupnost po památkách. Vše shrnu do přehledné tabulky. S vlastní návštěvou tvrzí, hradů a zámků začnu časně již na jaře roku Domnívám se, že mapování a objíždění památek bude velmi časově náročné. Ne všechny památky jsou přístupné celoročně, a tak budu brát zřetel i na otevírací doby památek. Zimní období rovněž není vhodné pro návštěvu volně přístupných památek. Budu velmi ráda, když poznatky z mé bakalářské práce využijí nejen osoby s handicapem. Potěšilo by mě, kdyby z mé práce čerpaly orgány, instituce a organizace důležité informace. Domnívám se, že by pro některé instituce mohla být moje bakalářská práce přínosem, tudíž jim po zhotovení nabídnu k využití svou bakalářskou práci. Doufám, že turisté a občané bývalého okresu Příbram ocení moji práci a motivuje je k návštěvě mnou zmapovaných památek. Lidé si navíc díky tomu uvědomí, jaká úskalí musí překonávat handicapovaní lidé. 19

20 Motivace Při čtení seznamu témat bakalářských prací mě oslovilo nejvíce téma Tvrze, hrady a zámky pod vedením ak. mal. Vladimíra Netoličky. Jelikož byl už zabrán jiný bývalý okres, který jsem měla v úmyslu zmapovat, oslovila jsem pana Netoličku, zda by se mohlo toto téma bakalářské práce týkat bývalého okresu Příbram, ve kterém bydlím. Navíc ráda cestuji a navštěvuji památky. Doufám, že tato bakalářská práce bude přínosem pro různé organizace, ústavy pro zdravotně postižené, handicapované občany i širokou veřejnost. Téma bakalářské práce je úzce spjato s vyučovanými předměty na Vysoké škole polytechnické Jihlava, neboť je kombinací sociálního cestovního ruchu a kulturního dědictví. Cíl práce Zmapování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Příbram na základě osobní návštěvy, vlastní fotografické dokumentace i slovního popisu a následné vlastní posouzení jejich přístupnosti pro handicapované občany. 20

21 1 Teoretická část 1.1 Charakteristika bývalého okresu Příbram Mapa 1: Mapa okresů a krajů České republiky, zdroj: [1] + vlastní zpracování Okres Příbram se rozkládá na jihozápadě Středočeského kraje a územně hraničí s osmi okresy České republiky. K datu činila rozloha okresu Příbram km 2, díky čemuž je největším okresem Středočeského kraje. Na počátku roku 2017 v příbramském okrese žilo 114,2 tisíc obyvatel. [2] V současnosti spadá do okresu Příbram 120 obcí. Statut města má osm obcí, a to Příbram, Dobříš, Sedlčany, Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Sedlec-Prčice, Nový Knín, Krásná Hora nad Vltavou. Obce se statutem městyse příbramského okresu jsou Jince a Vysoký Chlumec. Od 1. ledna 2003 platí nové správní uspořádání obcí. Okres Příbram se dělí na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností: Příbram, Dobříš, Sedlčany, které se rozdělují na pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem: Příbram, Dobříš, Sedlčany, Rožmitál pod Třemšínem a Březnici. K datu zanikl Vojenský újezd Brdy, který působil jako správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem. [2] 21

22 V okrese se nalézají tři nejvyšší vrchy Středočeského kraje: Tok, Praha a Třemšín s nadmořskými výškami 865, 862 a 827 metrů. Nejníže položený bod s nadmořskou výškou 271 metrů spočívá poblíž obce Čím. Přes území okresu Příbram teče řeka Vltava, která ho rozděluje na dvě rozdílně velká území. Na Vltavě je zde vybudována Orlická a Kamýcká přehrada. Přehrada Orlík pojme nejvíce vody ze všech českých přehrad. V okrese Příbram lze navštívit chráněnou krajinnou oblast Brdy a národní přírodní rezervaci Drbákov Albertovy skály. Nacházejí se zde i malé přírodní památky. [2] Silniční propojení Příbramska s Prahou je realizováno po dálnici D4. Okres Příbram lze projíždět po silnicích I. třídy I/4 (napojující se na D4), I/18, I/19 a I/66. Okresem vede výraznější železniční trať Zdice Protivín a dále několik lokálních tratí. [2] V minulosti se na Příbramsku těžilo stříbro a uran. V Příbrami je nyní zřízeno hornické muzeum. Pro okres je i typický strojírenský a potravinářský průmysl a hutnictví neželezných kovů. [2] V okrese stojí za návštěvu především zámek Dobříš s francouzskou zahradou a zámek Březnice. [3] Mapa 2: Mapa bývalého okresu Příbram [3] 22

23 1.2 Sociální cestovní ruch Sociální cestovní ruch je řazen mezi druhy cestovního ruchu. Jeho součástí je pomoc cestování sociálně handicapovaným osobám, kterými jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s nízkým příjmem a mládež. Instituce, stát, zaměstnavatel či nadace hradí celé náklady na cestování nebo jejich část osobám, které jsou jistým způsobem sociálně znevýhodněny. Tato finanční pomoc je umožněna i osobám v rámci motivačních programů. Finančně či legislativně sociálně znevýhodněné osoby podporují též mnohé evropské státy a Evropská unie. (Pásková, 2002, s. 271), [4] Sociální cestovní ruch reprezentují některé dětské tábory, sportovní soustředění, lázeňské a léčebné pobyty a incentivní cestovní ruch. Sociální cestovní ruch spadá do vázaného cestovního ruchu. Klade si za hlavní cíl zprostředkovat sociálně handicapovaným obyvatelům návštěvu přírodních, kulturních a historických památek. Součástí hlavního cíle je podpořit informovanost pracovníků zaměstnaných v cestovním ruchu s ohledem na nabízené služby pro tyto sociálně znevýhodněné občany, dále rozvíjet a zřizovat zařízení sociálního cestovního ruchu, přičemž je nutno brát v potaz udržitelný rozvoj. (Pásková, 2002, s. 271), [4] Sociální cestovní ruch může i znatelně pomoci pochopit jiné kultury a přispět k vzájemnému pochopení národů a společenských skupin. [5] 23

24 1.3 Zdravotní postižení Lidé s handicapem Slovní spojení lidé s postižením, neboli lidé s handicapem, vyslovujeme v různých souvislostech. Slovní spojení lidé s handicapem nepředstavuje jen ve skutečnosti nemocnou osobu. Pojem nespočívá v rozdělení zdraví a nemoci ba ani normality a defektivity. Jedná se o nějakou dysfunkci sociální role, kterou člověk nabývá svou rozdílností od okolí a postoji ostatních lidí vzhledem k němu. (Buřvalová, 2007, s. 5, 6) Kongitivní složka postoje k nemocným lidem nebo k lidem s postižením se potýkala v minulé době se špatnou informovaností, co se týče jejich problémů, možností a omezení. Emocionální složka postoje v lidech vždy převládala. Osoby se zřetelným postižením vzbuzovaly ve svém okolí soucit až přehnané opečovávání, vyúsťující až v hrůzu a odpor. Často vzbuzovaly představy, že něco obdobného se může přihodit i jim samotným. (Buřvalová, 2007, s. 5, 6) V dnešní době se postoje vůči výše zmiňovaným lidem poměrně změnily, avšak soucítění a malá obeznámenost v této problematice mnohdy trvá. Postižený vnímá postoje společnosti vůči svému defektu s různými reakcemi. Pokud tento postižený psychicky dokáže reagovat, vytváří si proti těmto postojům různé podoby obrany zaručující mu uchránit si v tomto stavu duševní vyrovnanost a neoslabit vlastní totožnost. (Buřvalová, 2007, s. 5, 6) Zákonodárství ČR z pohledu na zdravotně postižené občany (ZPO) V České republice žije poměrně dost ZPO, jejichž situace a životní potřeby a práva musí být respektovány společností a spoluobčany. Aby byli občané s různým druhem zdravotního postižení (ZP) ideálně zařazeni v běžném životě, existují specifické právní předpisy, jako jsou ústavní zákony, zákony obecného zaměření, nebo sociální zákonné normy a podzákonné předpisy, zejména vyhlášky. (Streit, 2004, s. 30) Základní občanská práva jsou ukotvena v Listině základních práv a svobod Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Článek 31 udává, že každý má právo na ochranu zdraví. Článek 29, odstavec 1 se týká žen, mladistvých 24

25 a osob ZP mající právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. (Streit, 2004, s. 30) Rozdělení zdravotního postižení Zdravotní postižení můžeme definovat jako poškození nebo ztrátu určitého orgánového systému, čímž je poškozena, omezena nebo chybí některá ze standardních funkcí. Handicap znamená znevýhodnění dané nejen jistým omezením nebo postižením, ale i rozsahem jeho subjektivního zvládnutí a společenským postavením jednotlivce ve společnosti. Zdravotní postižení je možné rozčlenit na mentální, smyslové a tělesné. (Buřvalová, 2007, s. 5, 6) Nejčastější rozdělení je podle převládajícího zdravotního postižení na tělesné, mentální (včetně poruch autistického spektra a duševních poruch), zrakové, sluchové a řečové (narušení komunikačních schopností). Do tohoto výčtu lze přidat i kombinované (kombinace jednotlivých postižení, např. hluchoslepota) a s civilizačními chorobami. Výše uvedené rozdělení podle převládajícího zdravotního postižení je hodně všeobecné. V praxi se však můžeme setkat i s mnoha dalšími zdravotními postiženími. (Michalík, 2011, s. 34, 35) Lidé se s postižením mohou narodit (asi 3 až 5 %) nebo postižení je zapříčiněno následkem úrazu nebo nemoci. Lidí s postižením přibývá vzhledem k jejich věku (zhruba 50 %). (Buřvalová, 2007, s. 6) Mentální postižení UNESCO definuje mentální postižení neboli mentální retardaci (MR) jako celkový pokles intelektuálních schopností postižené osoby vznikající během vývoje, a jež je doprovázen nižší schopností orientovat se v životě. Příznaky neadaptivního chování se objevují samostatně nebo kombinovaně ve zpomaleném zaostávajícím vývoji, v omezených možnostech vzdělávání nebo v nedostatečné sociální přizpůsobivosti. (Streit, 2004, s. 40) Česká republika se řídí dělením MR dle Světové zdravotnické organizace (WHO) do kategorií, kterými jsou lehká MR (IQ 50 až 69), střední MR (IQ 35 až 49), těžká MR (IQ 20 až 34), hluboká MR (IQ pod 20), jiná MR a nespecifikovaná MR. (Streit, 2004, s. 41) 25

26 Mezi všemi osobami se zdravotním postižením jsou jednou z nejčetnějších skupin osoby s MR. Absolutní počet je neznámý. Uvádí se zhruba 3 % mentálně postižených s nestejným rozložením s ohledem na hloubku postižení i pohlaví. Počet lidí s MR není stejný s ohledem na věk. Nejvíce jich je evidováno ve školním věku. (Streit, 2004, s. 41) MR postihuje všechny stránky osobnosti člověka, znatelně je omezena poznávací schopnost a schopnost učení. (Streit, 2004, s. 43) Zrakové postižení Osoby se zrakovým postižením jsou ve skutečnosti osoby s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností, to znamená že jejich poškozený zrak negativně ovlivňuje nebo omezuje činnosti v běžném životě a u nichž nedostačuje běžná optická korekce. Neřadíme sem lidi, kteří používají dioptrické brýle a s nimiž docela dobře vidí. V případě, že by se jim brýle rozbily a neměly po ruce náhradní, řadili bychom je sem také. (Streit, 2004, s. 48) Ze statistiky vyplývá, že 0,6 až 1,5 % populace má těžké zrakové postižení, což v ČR představuje zhruba 100 tisíc obyvatel. Odhaduje se, že z uvedeného počtu je sedm tisíc až dvanáct tisíc lidí zcela nevidomých. Šedesát až sedmdesát procent všech těžce zrakově postižených představují šedesátiletí a starší občané. Jejich zrakové postižení vzniklo následkem zdravotního postižení, např. diabetu, ischemických poruch nebo neurotických onemocnění. Osob v produktivním věku včetně mladistvých se udává cca osmnáct tisíc až třicet tisíc, z nichž zcela nevidomých je zhruba tři tisíce až pět tisíc. (Streit, 2004, s. 48) Lze členit rozsah hloubky zrakového postižení (stupeň) na lehkou a střední slabozrakost (též medicínsky), zbytky zraku (medicínsky těžká slabozrakost, praktická slepota) a totální slepotu (medicínsky úplná slepota, bez světlocitu). (Michalík, 2011, s. 276) Teoreticky je možné osoby dělit s ohledem na využití sníženého potenciálu zrakové práce. Pak se jedná o osoby slabozraké, se zbytky zraku, nevidomé, s poruchou binokulárního vidění, barvoslepé a s kombinovaným postižením. (Michalík, 2011, s. 276) Kompenzace zrakového postižení Ke kompenzaci zrakového postižení používá postižená osoba především další smysly hmat, sluch, čich, chuť, a přitom zapojuje svoje psychické činnosti, to je 26

27 myšlení, paměť, představivost a tvořivost. Osoba se neobejde bez kompenzačních pomůcek, které využívá pro sebeobsluhu, prostorovou orientaci a samostatný pohyb, práci s texty a grafickými informacemi. (Michalík, 2011, s. 332 až 335) Určité kompenzační pomůcky můžou osoby se zrakovým postižením koupit na lékařský předpis ve specializovaných prodejnách a jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou nebo na ně můžou obdržet státní příspěvek, který uplatňují dle svého bydliště u sociálního odboru obcí s rozšířenou působností. (Michalík, 2011, s. 332 až 335) Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené osoby lze rozdělit dle různých kritérií. Podle Michalíka (2011, s. 332 až 335) lze rozdělit kompenzační pomůcky dle způsobu využití: pro domácnost o kontrastní hrnky pro slabozraké, hodinky pro slabozraké, půlič tablet, navlékač jehel, o pomůcky s hlasovým výstupem: teploměr, kalkulačka, kuchyňská váha, osobní váha, měřič krevního tlaku, o pomůcky s hmatovým výstupem: rozlišovač bankovek, skládací metr, telefon pro slabozraké a nevidomé, pro odstraňování informačních a komunikačních kritérií lupy klasické a lupy elektronické, diktafon, zápisník pro nevidomé, digitální čtecí zařízení pro nevidomé pro usnadnění orientace a samostatného pohybu bílé hole, akustické systémy pro orientaci, navigační jednotka, rolnička, vodící pes pro volný čas stolní a jiné hry, ozvučené míče, dvoukolo, stolní tenis nevidomých, simulovaná zvuková střelba Sluchové postižení Vady sluchu lze dělit podle mohutnosti sluchové ztráty na ohluchlost, hluchotu, zbytky sluchu a nedoslýchavost, kterou lze členit dle závažnosti ztráty sluchu 27

28 na velmi těžkou nedoslýchavost, těžkou nedoslýchavost, střední nedoslýchavost a lehkou nedoslýchavost. (Michalík, 2011, s. 362 až 364) Pro mezioborové posuzování je podle Michalíka (2011, s. 362 až 364) nejpřijatelnější členění z pohledu ztráty v decibelech (db) a frekvence v oblastech 500,100 a 2000 MHz dle WHO z roku 2001: Ztráta 0 až 20 db normální sluch 26 až 40 db lehká nedoslýchavost 31 až 60 db dítě středně těžká nedoslýchavost 41 až 60 db dospělý středně těžká nedoslýchavost 61 až 80 db těžká nedoslýchavost 81 a více db velmi závažné postižení sluchu Efektivní nástroj pro komunikaci S některými osobami s vadou sluchu lze komunikovat pomocí odezírání. To znamená, že tato osoba sleduje pohyb rtů a mimiku a toto si spojuje s případným využitím zbytku sluchu. Odezírání probíhá celkově, nikoli po hláskách. Odezírající osoba dokáže odezírat pouze slova, která zná. (Michalík, 2011, s. 388, 389) Komunikovat s osobou se sluchovou vadou lze také pomocí prstové abecedy. (Michalík, 2011, s. 393) Kompenzační pomůcky pro sluchové postižení Výbornou technickou pomůckou pro osoby se zbytky sluchu jsou sluchadla, která musí být správně seřízena odborníkem. Pro neslyšící osoby neexistují žádná výkonná sluchadla, neboť tyto osoby nemají zbytky sluchu, které by se daly vylepšit. (Michalík, 2011, s. 393) Vady řeči Základní logopedickou kategorií je v současnosti pojem narušená komunikační schopnost (NKS). Komunikační schopnost jedince je narušená tehdy, když některá rovina (nebo několik rovin současně) jeho jazykových projevů působí intervenčně vzhledem k jeho 28

29 komunikativnímu záměru. Přitom může jít o foneticko-fonologickou, syntaktickou, morfologickou, lexikální, pragmatickou rovinu jazykových projevů, přesněji řečeno se může jednat o verbální i neverbální, mluvenou i grafickou formu interindividuální komunikace, její expresivní i receptivní složku. Obsahuje jazykové i nejazykové prostředky komunikace. (Michalík, 2011, s. 415) Dle projevů, které nejvíce charakterizují okruh NKS, Lechta seskupil daná NKS do deseti okruhů (Lechta, 1990a; Lechta, 2003c) na vývojovou nemluvnost (vývojovou dysfázii), získanou orgánovou nemluvnost (afázii), získanou psychogenní nemluvnost (mutismus, elektivní mutismus), narušení zvuku řeči (rinolalii, palatolalii), narušení fluence (plynulosti) řeči (koktavost, breptavost), narušení článkování řeči (dyslalii, dysartrii), narušení grafické stránky řeči (dyslexii, dysgrafii, dysortografii, dyskalkulii), symptomatické poruchy řeči (doprovázejí jiné dominující postižení nebo onemocnění, např. u osob s MR), poruchy hlasu (dysfonii) a kombinované vady a poruchy řeči (např. kombinace dyslalie s koktavostí). U každého okruhu je v závorce jmenován alespoň jeden příklad NKS. Předpona dys- značí částečnou ztrátu funkce (dyslalie). Předpona a- vystihuje neexistenci nebo újmu něčeho (afonie). Pořadí okruhů nesouvisí s důležitostí a je libovolné. (Michalík, 2011, s. 422) Tělesné postižení Tělesné postižení lze chápat jako pohybový defekt ve smyslu funkčního omezení (něco v porovnání s normálem není funkční) nebo jako tělesnou deformaci ve smyslu estetického postižení (něco zejména po fyzické vizáži není zcela pozitivně přijímáno ostatními). (Buřvalová, 2007, s. 6, 7) Pohybové postižení lze dělit podle mobility jednotlivce na lehké člověk se dokáže samostatně pohybovat, středně těžké člověk používá k pohybu ortopedické pomůcky a těžké člověk není schopný samostatného pohybu. (Buřvalová, 2007, s. 6, 7) Pohybové postižení je možné klasifikovat podle hybnosti dolních končetin, horních končetin, mluvidel a mimiky či kombinace předešlých. (Buřvalová, 2007, s. 6, 7) Tělesné postižení je spolu s pohybovým a funkčním omezením spjato s dalšími omezeními. Jedním z nejvýraznějších bývá udáváno omezení počtů i hodnot různorodých podnětů a zkušeností, které vyvolává stres trvající dlouhou dobu, a rovněž psychosociální přítěž. (Buřvalová, 2007, s. 6, 7) 29

30 Kompenzační pomůcky pro osoby s tělesným postižením Podle Michalíka (2011, s. 259, 260) kompenzační pomůcky nahrazují a ulehčují život TP (tělesně postiženým). Tyto pomůcky lze dělit na: opory berle, hole, chodítka a pomůcky ulehčující chůzi a zachování rovnováhy mechanické a motorové vozíky, díky nimž jsou osoby s postiženými končetinami schopny se pohybovat doma i mimo domov ortézy a korzety slouží ke zpevnění postižené končetiny a pomáhají ke správné funkci končetin nebo opravují chybné držení těla protézy chybějících končetin o pasivní (mechanické) slouží jako opora při chůzi o aktivní (myoelektronické) pomocí nervových impulzů aktivují elektromechanický systém, který koná přinejmenším základní funkci chybějící končetiny tzv. ortopedickou protetiku. Jedná se především o upravenou obuv, která třeba eliminuje rozdíl délek dolních končetin. speciální prostředky nebo zařízení, které umožňují: o pohyb po schodech schodišťové výtahy nebo plošiny a schodolezy o rehabilitaci vertikální stojany, mobilizační přístroje o život ve vlastní domácnosti upravené kuchyňské linky a nábytek o kvalitnější nebo bezpečnější sezení v práci polohovatelné stoly, fixátory trupu o používání počítače např. ovládání počítače hlasem nebo pohybem hlavy o komunikaci elektronické komunikátory, tabulky s piktogramy o používání běžných potřeb držáky vylepšující uchopení jídelního příboru, navlékače ponožek 30

31 o čtení vleže na zádech bez předklánění hlavy periskopické brýle a držáky knih o osobní hygienu vanové zvedáky, protiskluzové podložky, kombinace WC a bidetu o používání automobilu otočné a polohovatelné sedačky o polohování obracecí a zvedací lůžko pro nehybné osoby, podložky proti vzniku proleženin Pro kompenzující pomoc je také mnohdy využíván osobní asistent, který postiženému pomáhá s úkony, které postižený nezvládne, např. ve škole, v dopravě, vyřizování běžných záležitostí. Nezastupitelným pomocníkem bývá speciálně vycvičený asistenční pes, který umí otevírat dveře, podává předměty a včas poukáže na případné hrozby. (Michalík, 2011, s. 262) Průkaz osoby se zdravotním postižením Průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP) Průkaz OZP může obdržet osoba, jejíž věk překročil jeden rok a u níž se vyskytuje tělesné, smyslové nebo duševní postižení charakteru setrvávajícího neuspokojivého zdravotního stavu. Tato osoba má znatelně omezené schopnosti pohyblivosti nebo orientace. Dále sem patří osoba s poruchou autistického spektra. Od začátku roku 2014 se průkazy OZP vydávají jen po individuálním řízení a prozkoumání aktuálního zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. [6] Typy průkazů OZP Existují tři typy průkazů OZP, které jsou vydávány na základě rozsahu a závažnosti postižení. Těmi jsou průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (průkaz TP) těžce postižení, průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) zvlášť těžce postižení, průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) zvlášť těžce postižení/průvodce. [7] Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem TP (průkaz TP) vlastní lidé se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace a rovněž 31

32 lidé s narušeným autistickým spektrem. Se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se osoba s dlouhodobě špatným zdravotním stavem dokáže samostatně doma pohybovat, venku dokáže chodit s omezeným dosahem a obtížně chodí kolem překážek a po nerovnostech. Se středně těžkým funkčním postižením orientace se osoba s dlouhodobě špatným zdravotním stavem dokáže orientovat v domácím prostředí a hůř se orientuje pouze v exteriéru. [6], [8] Držitel průkazu TP může využít výhody přednostního práva na místo v hromadné dopravě a přednosti při vyřizování osobních záležitostí (zejména na úřadech), za což není považován nákup zboží v obchodě nebo vyšetření u lékaře. [6], [8] Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP (průkaz ZTP) náleží osobě s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace a také osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti je definován stav osoby, který dlouho trvá. Tato osoba se v důsledku špatného zdravotního stavu dokáže samostatně doma pohybovat, venku chodí pouze v blízkém okolí a velice obtížně. S těžkým funkčním postižením orientace při špatném zdravotnímu stavu, který setrvá dlouhodobě, se osoba orientuje bez obtíží doma, ale venku velice obtížně. [6], [8] Držitel karty ZTP může uplatnit výhody na místo v hromadných dopravních prostředcích dálkové dopravy, přednost při vyřizování osobních záležitostí především na úřadech (za což není považován nákup zboží v obchodě nebo vyšetření u lékaře), bezplatnou dopravu pravidelnými spoji v tramvaji, trolejbusu, autobusu a metru, 75% slevu jízdného ve 2. třídě osobního vlaku a rychlíku v tuzemsku a 75% slevu v pravidelných tuzemských autobusových spojích. [6], [8] Průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P (průkaz ZTP/P) obdrží osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace, která se neobejde bez průvodce, rovněž osoba s poruchou autistického spektra. Za tuto osobu se považuje osoba, která v důsledku dlouhotrvajícího špatného zdravotního stavu může doma chodit s velkými obtížemi, případně není schopna chůze, ve vnějším prostředí nedokáže chodit bez pomoci a pohybuje se většinou pouze na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace je myšlen stav, kdy je osoba v důsledku dlouhotrvajícího špatného zdravotního stavu neschopná samostatné orientace ve vnějším prostředí. [6], [8] 32

33 Držitelům karty ZTP/P jsou poskytovány následující výhody: místo ve veřejných dopravních prostředcích dálkové přepravy, přednost při vyřizování osobních záležitostí zvláště na úřadech (za což není považován nákup zboží v obchodě nebo vyšetření u lékaře), bezplatná doprava pravidelnými spoji v tramvaji, trolejbusu, autobusu a metru, 75% sleva jízdného ve 2. třídě osobního vlaku a rychlíku v tuzemsku, bezplatná doprava průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné tuzemské osobní hromadné dopravě, to je v MHD, autobusové a vlakové dopravě a bezplatná doprava vodícího psa, nemá-li osoba úplně nebo prakticky nevidomá s sebou průvodce. [6], [8] Parkovací průkaz pro OZP Obrázek 1: Vzor parkovacího průkazu pro OZP: přední strana [9] Obrázek 2: Vzor parkovacího průkazu pro OZP: zadní strana [9] O parkovací průkaz do auta lze požádat, pokud osoba fyzicky vlastní průkaz ZTP nebo ZTP/P. Je možné vychození parkovacího průkazu v zastoupení, za osoby omezené ve svéprávnosti po předložení listu opatrovníka. Pokud zastupující osoba žádá o tento průkaz za nezletilou osobu, musí doložit její rodný list. Doklady od auta nejsou potřebné. Parkovací průkaz je přenosný. OZP má právo si vzít průkaz do jakéhokoliv auta, jež vlastní některý z příslušníků rodiny anebo blízká osoba, v něm je převážena. Průkaz musí být viditelný a jeho držitel musí mít při sobě také platný průkaz ZTP nebo ZTP/P. Většinou se setkáváme s tím, že se parkovací průkaz ukládá za přední sklo ze strany řidiče, a to s platností směrem ven. K průkazu TP není parkovací průkaz vydáván. Parkovací kartu je možné vyřídit na odborech dopravy obecních úřadů obcí s rozšířenou působností nebo na sociálním odboru městského úřadu. [9], [10] 33

34 Výhody Je-li parkovací průkaz pro OZP položen za předním oknem auta a je-li v tomto autě přítomen držitel tohoto průkazu, zastupuje tento průkaz dálniční známku a je také možné parkovat na místech určených pro invalidy bez poplatku. [9], [10] Vedle přerušované žluté čáry u krajnice smí auto označené parkovacím průkazem OZP stát jen na dobu nezbytně nutnou. Podél plné žluté čáry platí i pro tato auta zákaz zastavení a stání podle vyhlášky. [9], [10] Co se týče tzv. modrých parkovacích zón pro rezidenty v Praze, je v platnosti parkování bez poplatku jen na místech vyhrazených pro invalidy nevázaných na státní poznávací značce konkrétního vozidla. Tato místa je možné vyhledat na webových stránkách každé městské části, kde lze zjistit i bezplatná parkovací místa pro OZP. [9], [10] Parkovací průkaz s vyobrazeným uchem Průkazy s vyobrazeným uchem nejsou rovnocenné k parkovacímu průkazu OZP, na němž je zobrazen vozíček. Tento průkaz je pouze informativní. Nabádá řidiče a účastníky provozu na fakt, že řidič tohoto vozidla je neschopen reagovat na zvukové popudy, zejména troubení. Parkovací průkaz s vyobrazeným uchem se dává za přední sklo automobilu. [9], [10] Výhody Průkaz s vyobrazeným uchem platí pouze pro informaci, bez jakýchkoli výhod. Držitel parkovacího průkazu s vyobrazeným uchem nemá stejné výhody jako držitel parkovacího průkazu pro OZP. V praxi to značí, že majitel tohoto průkazu musí při jízdě po dálnici platit dálniční tuzemské i zahraniční poplatky, nemůže ani bezplatně parkovat na místech určených pro invalidy. Tudíž sluchově postižený je povinen pokaždé zaplatit parkovné. [9], [10] 34

35 2 Praktická část 2.1 Metodika výzkumu Moje bakalářská práce týkající se bývalého okresu Příbram je součástí mapování tvrzí, hradů a zámků z hlediska handicapovaných občanů v České republice. Nejprve jsem musela zjistit všechny tvrze, hrady, zámky v bývalém okrese Příbram. Při svém zkoumání jsem mapovala památky v bývalém okrese Příbram, který existoval do konce roku Tyto kulturní památky jsem nalezla na internetových stránkách Národního památkového ústavu. [11] V Městské knihovně Sedlčany jsem si půjčila všechny knihy, ve kterých se vyskytovaly mnou hledané památky. Zjistila jsem, že některé z těchto knih spočívají rovněž v naší domácí knihovně. Všechny tvrze, hrady a zámky jsem si zakreslila do svojí pracovní mapy. Jelikož je bývalý okres Příbram velice rozlehlý, rozdělila jsem si danou oblast na několik částí, ve kterých jsem památky postupně navštěvovala. Všechny objekty jsem pak následně zdokumentovala. Každou památku jsem vyfotila a zhotovila k ní popis. Soustředila jsem se na parkování, přístupovou cestu, pohyb po památce a na toalety. Na základě mnou získaných poznatků jsem rozdělila nalezené památky na přístupné a nepřístupné. Mezi přístupné památky jsem zařadila ty tvrze, hrady a zámky, které jsou volně přístupné nebo je možné si je prohlédnout po zaplacení vstupu do objektu nebo zaplacení výstavní expozice. Do nepřístupných památek jsem zahrnula ty, které nejsou veřejnosti přístupné. Jedná se o soukromá obydlí, budovy držené v soukromém vlastnictví bez možnosti stálých prohlídek pro veřejnost, objekty veřejnosti nepřístupné, ubytovací zařízení a památky určené k prodeji. V době návštěv památek bylo na prodej pět památek (zámek Hluboš, zámek Jetřichovice, zámek Jince, zámek Osečany a zámek Třebnice). Během zpracovávání bakalářské práce došlo k prodeji zámku Hluboš. Za několik let se může situace lišit a může se změnit počet kulturních památek k prodeji. Rovněž mezi nepřístupné památky jsem zařadila zámek Zahrádka u Petrovic, který byl v roce

36 zbourán. V jeho areálu je sice veřejnosti přístupná kozí farma, kde si lidé mohou zakoupit kozí produkty, ale samotný mnou zkoumaný zámek již neexistuje. Areál kozí farmy včetně zanikého zámku je oplocen a vlastní jej soukromý majitel. Dále jsem do nepřístupných kulturních památek zařadila objekty, jejichž reliéfní náznaky se nalézají na soukromém pozemku, jsou ohraničené plotem a nepřístupné. Všechny památky jsem subjektivně vyhodnotila z pohledu handicapovaných občanů a zaznamenala do tabulky. U parkování, cesty k památce, pohybu po památce a toalet subjektivně oznámkuji vhodnost pro OZP. V tabulce je dělen handicap na tělesné postižení (vozíček a sníženou pohyblivost), zrakové, sluchové a mentální postižení. V hodnocení opomíjím vadu řeči, neboť tento handicap nemá na přístup k památce a pohyb po památce žádný vliv. Hodnocení jsem provedla dle platných školních známek: 1 = nejlepší (přístupné bez potíží) až 5 = nejhorší (zcela nepřístupné a nevhodné). Jednotlivé památky jsem pak dle seznamu popsala. Ke každému objektu jsem připojila i stručnou historii. Všechny památky jsem osobně navštívila a vyfotografovala. Veškeré své poznatky, fotografie a tabulky jsem zahrnula do své bakalářské práce. V bakalářské práci jsem použila pouze jednu fotografii z webových stránek, abych doložila existenci dnes již neexistujícího zámku Zahrádka v bývalém okrese Příbram. 36

37 2.2 Seznam zahrnutých hradů a zámků v bývalém okrese Příbram Následující seznam byl sestaven za pomoci internetových stránek Národního památkového ústavu. [11] Přístupné památky Mapa 3: Mapa přístupných památek v bývalém okrese Příbram: zdroj: [12] + vlastní zpracování 1 Tvrz Dvorce (Na Valech) Dobříš 2 Tvrz Hradiště Drahlín 3 Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek 4 Tvrz Velké kolo (Hořejší/Horní kolo) 5 Tvrz Vranovická Hůrka 6 Hrádek Kozí Hřbet 7 Hrad Ostromeč 8 Hradiště Třemšín 10 Zřícenina hradu Vrškamýk 11 Hrad Zvěřinec 12 Zámek Březnice 13 Zámek Dlouhá Lhota 14 Zámek Dobříš 15 Arcibiskupský zámek Ernestinum 16 Zámek Radíč 17 Zámek Vysoká u Příbram 9 Zřícenina hradu Valdek 37

38 2.2.2 Nepřístupné památky Mapa 4: Mapa nepřístupných památek v bývalém okrese Příbram: zdroj: [12] + vlastní zpracování 1 Tvrz Hvožďany 2 Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice 3 Tvrz Lovčice 4 Tvrz Měšetice 5 Tvrz Obděnice 6 Tvrz Pičín 7 Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště 8 Tvrz Solopysky 9 Tvrz Starosedlský Hrádek 10 Tvrz Starý Knín 11 Tvrz Uhřice 12 Tvrz Ústupenice 13 Tvrz Melichárek Vranovice 14 Tvrz Vrchotice 15 Hrad Vargač 16 Hrad Vysoký Chlumec 17 Zámek Bolechovice 18 Zámek Buková u Příbramě 19 Zámek Bukovany 20 Zámek Čelina 21 Zámek Červený Hrádek 22 Zámek Drahenice 23 Zámeček Dubenec 38

39 24 Zámek Hluboš 25 Zámek Hřiměždice 26 Zámek Jetřichovice 27 Zámek Jince 28 Zámek Kamenná 29 Zámek Kňovice 30 Zámek Kosova Hora 31 Zámek Lidkovice 32 Zámek Nalžovice 33 Zámek Osečany 34 Zámek Petrovice 35 Zámek Prčice 36 Zámek Přestavlky 38 Zámek Rožmitál pod Třemšínem 39 Zámek Rtišovice 40 Zámek Skrýšov 41 Zámek Smolotely 42 Zámek Suchdol 43 Zámeček Štětkovice 44 Zámek Tochovice 45 Zámek Třebnice 46 Zámeček Tři Trubky 47 Zámek Zahrádka u Petrovic 48 Zámek Zalužany 49 Zámek Zbenice 50 Zámek Zduchovice 37 Zámek Příčovy 39

40 2.3 Přístupné památky Tvrz Dvorce (Na Valech) Dobříš Stručná historie Tvrz Dvorce bývá nazývána i Na Valech. Dle charakteru opevnění pochází z přelomu 12. a 13. století. Historici se domnívají, že zde možná buď byl strážní bod na Zlaté stezce, nebo útočištné hradiště či panský dvorec. Ke hradišti (tvrzišti) lze dojít z Dobříše. Vedou k němu zpevněné cesty ze dvou stran, dobře přístupné i s kočárkem. Nachází se vedle hájovny u obory Aglia. [13], [14] Parkování Zaparkovat lze Na Vlašce (na konci Dobříše) na louce vedle křižovatky ve tvaru T, jelikož se v blízkosti nenachází označené parkoviště. Tráva na louce může být po dešti kluzká. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti, protože zde po silnici jezdí auta. Obrázek 3: Tvrz Dvorce: Parkování Cesta k památce Od zaparkovaného vozidla se vydáme po rovné asfaltové silnici k tvrzi, která je vzdálena přibližně 800 metrů. Na začátku silnice je umístěna dopravní značka se zákazem vjezdu všech motorových vozidel, tudíž po této silnici nejezdí automobily ani motocykly. Asfaltová silnice je bezpečná pro pohyb k památce. K tvrzi dojdeme přibližně za 15 minut. Trasu zvládnou s doprovodem jak mentálně, tak tělesně, zrakově i sluchově handicapovaní občané. Trasa je vhodná i pro malé děti a vozíčkáře. 40

41 Obrázek 4: Tvrz Dvorce: Cesta k památce Pohyb po památce Před památkou vedle přístupové cesty v trávě seznamuje příchozí návštěvníky s historií tvrze informační panel. Pozůstatky tvrze leží v bezprostřední blízkosti silnice. Můžeme spatřit patrný elipsovitý půdorys, který z poloviny obklopuje voda. Prostředek elipsy je zatravněný. Okraje elipsy jsou zvýšené a rostou na nich listnaté stromy. Příkop dosahuje výšky cca 5 až 6 metrů. Severojižní osa elipsy měří 60 metrů, kratší osa 40 metrů. Pohyb po památce je vhodný hlavně pro zdravé lidi. Doprostřed elipsy by mohli na vlastní nebezpečí s pomocí vstoupit handicapovaní občané. Obrázek 5: Tvrz Dvorce: Celkový pohled na památku Obrázek 6: Tvrz Dvorce: Pohled na památku z její zadní části Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. 41

42 Tabulka 1: Tvrz Dvorce: Hodnocení přístupnosti Tvrz Dvorce Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální (Na Valech) Snížená Vozíček postižení postižení postižení Dobříš pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tvrz Hradiště Drahlín Stručná historie Tvrz pocházející zřejmě z období roků 600 až 1000 zanikla během 15. století. [15] Parkování Jako nejvhodnější parkování bylo zvoleno zaparkování u okraje vozovky nacházející se přibližně 300 metrů od pozůstatků tvrze Drahlín. Musíme být opatrní, protože kolem jezdí automobily. Komunikace není frekventovaná. V blízkosti tvrze neexistuje žádné značené parkoviště. Obrázek 7: Tvrz Hradiště Drahlín: Parkování Cesta k památce Od zaparkovaného auta k tvrzi Drahlín nás dělí necelých 300 metrů a 10 minut chůze. Celá cesta k tvrzi vede do kopce. Automobily po silnici jezdí jen ojediněle. Poté co 42

43 dojdeme na konec asfaltové silnice, pokračujeme po zpevněné cestě. Tvrz můžeme již spatřit ze zpevněné cesty. V době návštěvy bylo čerstvě vysekáno křoví, které obrůstá tvrz. Na cestu k tvrzi se mohou vydat tělesně, mentálně, zrakově i sluchově postižení. Není vhodné, aby se tito lidé vydali k památce sami. Cesta je dostatečně široká pro vozíčkáře. Zrakově handicapovaní občané potřebují asistenci, protože by mohli snadno sejít ze silnice nebo spadnout z meze. Obrázek 8: Tvrz Hradiště Drahlín: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 9: Tvrz Hradiště Drahlín: Zpevněná přístupová cesta Pohyb po památce Nejvhodnější je tvrz obejít a dojít až na louku, ze které pouze zdravý člověk přes příkop vyjde po úzké vyšlapané pěšině nahoru na tvrz. Na tvrzi rostou dva vysoké staré stromy. Tvrz je udržovaná, jinak by byla porostlá křovím. Na tvrzi není umístěna informační tabule. Pohyb po památce není vhodný pro handicapované. Obrázek 10: Tvrz Hradiště Drahlín: Celkový pohled na památku Obrázek 11: Tvrz Hradiště Drahlín: Pohyb po památce 43

44 Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 2: Tvrz Hradiště Drahlín: Hodnocení přístupnosti Tvrz Hradiště Drahlín Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek Stručná historie Ve 13. století na Hrádku měl své sídlo vladyka Hroch. Jeho jméno se tak objevilo v názvu Hrochův Hrádek. [16] Předpokládá se, že tvrz pochází ze 14.století. Existence středověké tvrze je zaznamenána v roce Téměř o 100 let později, v roce 1574, byla označena jako pustá. (Durdík, 2000, s. 34, 35) Zříceninu je dobře vidět z projíždějícího vlaku po trati Protivín Zdice. V tomto směru ji můžou spatřit cestující po pravé straně jízdy vlaku. Nachází se v těsné blízkosti kolejí. Parkování Ke zřícenině se dostaneme autem po silnici z Březnice do obce Chraštice. Za obcí Dobrá Voda zastavíme před viaduktem na polní cestě zhruba 100 metrů od zříceniny tvrze. Jiné parkování zde není možné. Velmi frekventovaná silnice bez krajnice je nebezpečná pro všechny i pro zdravé lidi. Není vidět za zatáčku. 44

45 Obrázek 12: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Parkování Cesta k památce Pěšky projdeme pod mostem po okraji frekventované silnice. Musíme být ostražití, protože jdeme v nepřehledné a nebezpečné zatáčce a auta jezdí v obou směrech. Zmiňovanou silnicí vede i cyklotrasa. Zřícenina se nachází hned za viaduktem na vyvýšenině po pravé straně. Nejprve musíme přejít chatrnou dřevěnou lávku. Pokračujeme po trávě. Před cestou ke zřícenině spočívá na stojanu informační deska o tvrzi. Na stromě je umístěna výstražná tabule s informací o padajícím kamení a vstupu na vlastní nebezpečí. Ke zřícenině směřuje do příkrého kopce vyšlapaná pěšina se zábradlím. Cestu ke zřícenině mohou podniknout jen pro zdravé osoby. Není vyhovující ani pro malé děti nebo seniory. Obrázek 13: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Celkový pohled na památku a přístupovou cestu k ní Obrázek 14: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Lávka k památce 45

46 Obrázek 15: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Cesta k památce Obrázek 16: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Cedule před památkou Pohyb po památce Kolem památky vede úzká vyšlapaná pěšina. Ve zbytku tvrze roste tráva, křoví a stromy. Na existenci někdejší tvrze dosud poukazují dochované zbytky obvodových zdí s otvory. V blízkosti jsou zřejmé pozůstatky tehdejších valů. Ihned kolem památky z pravé strany projíždí vlaky po železnici. Na vlastní nebezpečí by se kolem tvrze měl vydat jen zdravý člověk. Pohyb po památce je nevhodný pro handicapované lidi. Největší hrozbu představuje pohyb po památce po sluchově handicapované občany, neboť by mohli vkročit na železniční koleje a mohl by je srazit projíždějící vlak. Obrázek 17: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Památka zezadu Obrázek 18: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. 46

47 Tabulka 3: Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek: Hodnocení přístupnosti Zřícenina Tělesné postižení tvrze Zrakové Sluchové Mentální Snížená Hrochův Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Hrádek Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tvrz Velké kolo (Hořejší/Horní kolo) Stručná historie Nepatrný zbytek opevnění, kde možná dříve stával středověký hrádek, tvrz nebo za malé hradiště. V současnosti je zde patrný kruhový příkop a zbytky vnějšího opevnění. [17] Parkování K provizornímu parkovišti dojedeme po silnici vedoucí do vesnice Oboz. Podle mapy jsme zjistili, že je výhodné zaparkovat na louce naproti polní cestě, která vede přímo k pozůstatkům tvrze. Po dešti by mohla tráva na louce klouzat nebo by mohla být louka zabahněná. Parkování za sucha by nemělo činit handicapovaným osobám potíže. Obrázek 19: Tvrz Velké kolo: Parkování 47

48 Cesta k památce Cesta k památce není vůbec označená. Přesné umístění památky jsme si museli najít na mapách podle souřadnic Globálního polohového systému. Jinak bychom památku vůbec nenalezli. Cesta k památce měří zhruba 450 metrů a trvá 20 minut. Již na začátku lesní zpevněné cesty je zřejmé, že tato trasa není určena pro handicapované. Přes cestu je umístěna závora. Pokračujeme po lesní zpevněné cestě, poté odbočíme doleva a kráčíme lesem přímo k nejvyššímu bodu kopce. Obrázek 20: Tvrz Velké kolo: Přístupová cesta k památce Obrázek 21: Tvrz Velké kolo: Cesta lesem k památce Pohyb po památce Tvrz stávala na vrcholu kopce, kde nyní roste listnatý les. Nestojí zde žádná informační tabule. Lze spatřit příkop a terénní nerovnosti. Levá strana kopce se příkře svažuje k toku řeky Vltavy, čímž představuje nebezpečí pro zdravé i handicapované občany. Obrázek 22: Tvrz Velké kolo: Pohled na památku Obrázek 23: Tvrz Velké kolo: Pohyb po památce 48

49 Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 4: Tvrz Velké kolo: Hodnocení přístupnosti Tvrz Tělesné postižení Velké kolo Zrakové Sluchové Mentální Snížená (Hořejší/Horní Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost kolo) Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Tvrz Vranovická Hůrka Stručná historie Na vršku zvaném Hůrka lze najít pozůstatky tvrze, o níž chybějí písemné záznamy. Tvrziště Vranovická Hůrka se datuje rokem [18] Parkování Ze silnice I/18 vedoucí z Příbrami na Rožmitál pod Třemšínem odbočíme před obcí Vranovice doleva za domy Na Urale, kde zaparkujeme. Při výstupu z vozidla se musíme vyhnout křoví rostoucímu u okraje vozovky. Křoví je zde nebezpečná překážka. Obrázek 24: Tvrz Vranovická Hůrka: Parkování 49

50 Cesta k památce Památku je nutno vyhledat podle souřadnic Globálního polohového systému, bez kterých bychom zbytky tvrze nenalezly. Cesta k památce není značena. Vranovická Hůrka je vzdálena od parkování cca 850 metrů a 10 minut chůze. Od zaparkovaného auta se vydáme doleva po asfaltové silnici na křižovatku se silnicí číslo 18. Musíme být velmi opatrní, protože po silnici jezdí velké množství aut. Přecházení silnice představuje úskalí především pro zrakově a sluchově postižené. Zbytek cesty k památce napovídá, že cestu zvládne jen zdravý člověk. Pokračujeme po zpevněné široké polní cestě, přes bahnitou louku rozježděnou od traktorů, bažinu, louku a pole směrem k lesu na kopci. Hledané zbytky tvrze se nalézají v zarostlém lese. Obrázek 25: Tvrz Vranovická Hůrka: Přístupová cesta k památce Obrázek 26: Tvrz Vranovická Hůrka: Přístupová cesta přes louku a pohled na les Pohyb po památce V převážně listnatém lese lze jen s obtíží rozpoznat pozůstatky tvrze, které spočívají v zadní části lesa, zarostlé trávou a křovím. Při bedlivém průzkumu spatříme nerovnosti na povrchu. Jen zdravý člověk se dokáže pohybovat v hustém lese. 50

51 Obrázek 27: Tvrz Vranovická Hůrka: Pozůstatky tvrze Obrázek 28: Tvrz Vranovická Hůrka: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 5: Tvrz Vranovická Hůrka: Hodnocení Přístupnosti Tvrz Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Vranovická Snížená Vozíček postižení postižení postižení Hůrka pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Hrádek Kozí Hřbet Stručná historie První písemný doklad je datován rokem Roku 1441 se ho zkoušeli dobýt husité. Po roce 1475 byl šlechtický hrad opuštěn a od roku 1541 je uváděn jako pustý. (Durdík, 2000, s. 73 až 75) Parkování V blízkosti hrádku Kozí Hřbet se nenachází žádné označené parkoviště. Parkování pro přibližně sedm aut je možné na louce v části obce Radíč, která nese název Kasárna. 51

52 Kasárna je vzdálena od Kozího Hřbetu cca 450 metrů a 15 minut pěší chůze. Provizorní parkovací plocha je rovinatá a málo zatravněná. Pro handicapované občany je parkování vyhovující. Obrázek 29: Hrádek Kozí Hřbet: Parkování Cesta k památce Z louky, na níž jsme zaparkovali, se vydáme přes louku po modré turistické značce. V době naší návštěvy byla první polovina louky vysekaná, dále bylo zhruba sto metrů porostlých vysokou trávou a zbytek louky byl opět vysekaný. Konečná fáze cesty k památce vede po úzké ušlapané pěšině, po padesáti metrech můžeme spatřit první zbytky zříceniny hradu. Cesta k památce není určena handicapovaným občanům. Obrázek 30: Hrádek Kozí Hřbet: Přístupová cesta přes louku Obrázek 31: Hrádek Kozí Hřbet: Přístupová cesta Pohyb po památce Nejprve projdeme příkopem, který rozděloval hrádek a skálu. Lesní ušlapaná cesta je pro zdravého člověka dostatečně široká. Zprava za příkopem Kozí Hřbet obtéká potok Mastník, který teče podél skalnatého hřebenu a vrací se z levé strany. Nelze určit 52

53 počet místností a velikost hrádku. Prostorově je poměrně rozlehlý. Nalézají se zde tři velké pozůstatky venkovních zdí, ve kterých vidíme otvory po trámech a oknech. Ruiny jsou zarostlé řídkým lesem, ale jen zdravý člověk se zde může bez problémů pohybovat a překonávat terénní nerovnosti. Obrázek 32: Hrádek Kozí Hřbet: Začátek památky Obrázek 33: Hrádek Kozí Hřbet: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 6: Hrádek Kozí Hřbet: Hodnocení přístupnosti Tělesné postižení Hrádek Zrakové Sluchové Mentální Snížená Kozí Hřbet Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Hrad Ostromeč Stručná historie Pozůstatky dříve plošně rozměrného hradu Ostromeč se nalézají na nejvyšší ploše skalnaté ostrožny mezi řekou Vltavou a zprava do ní přitékajícím potokem Mastník. 53

54 Datum vzniku hradu není do dnešní doby upřesněn. Někdo se domnívá, že zde už ve 14. století bylo sídlo Hradnice nebo Hrádek. Název Ostromeč je poprvé registrován roku 1419, kdy se poblíž uskutečnila jedna z prvních husitských bitev. Ostromeč zde asi figuruje jako hora. V roce 1424 se jí zmocnili táborští husité, kteří si zde vybudovali opevnění. Je možné, že to již byl hrad, jenž byl roku 1428 obklíčen, dobyt a znovu zbořen. Husité ho opět postavili. Roku 1435 byl opět zdevastován a roku 1450 znovu obnoven. Kolem roku 1500 skončilo jeho používání. Přesný datum zániku není znám. Za pustý je prvně písemně zaznamenán v roce (Durdík, 2000, s. 102) Parkování V obci Hrazany se dá parkovat na návsi, ale parkoviště zde není vytyčeno. U naučné tabule týkající se oppida Hrazany je možné na trávě zaparkovat pět aut. Nejen handicapovaní lidé by měli dávat pozor na kolem jedoucí auta. Obrázek 34: Hrad Ostromeč: Parkování Cesta k památce Z Hrazan vede ke zřícenině hradu Ostromeč 2,5 kilometru dlouhá trasa označená žlutým turistickým značením. Cesta trvalá zhruba 40 minut. Od naučné tabule na návsi kráčíme jeden kilometr po kamenité cestě, pak pokračujeme po široké zpevněné lesní cestě, která v době terénního výzkumu byla zapadaná listím. Po dvou kilometrech můžeme navštívit vyhlídku opata Zavorala, která je od cesty vzdálena 100 metrů. Cestu ke zřícenině hradu doprovázejí informační tabule o nedalekém oppidu Hrazany a Naučná stezka Opata Zavorala. Zbývá nám už jen půl kilometru ke zřícenině hradu Ostromeč. Od vyhlídky se cesta mění v úzkou pěšinu v lese, občas se musíme sklonit pod spadlým slabým stromem nebo cesta vede po pěšině, ke které se kloní pichlavé větve trnek a křoví. Po cestě se 54

55 potýkáme s kamením, výmoly, úzkými pěšinami, křovím a dalšími překážkami, z čehož lze soudit, že je vhodná pouze pro zdravé návštěvníky. Obrázek 35: Hrad Ostromeč: Kamenitá přístupová cesta Obrázek 36: Hrad Ostromeč: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 37: Hrad Ostromeč: Široká přístupová cesta Obrázek 38: Hrad Ostromeč: Přístupová cesta lesem Pohyb po památce Ve zřícenině hradu rostou listnaté stromy. Lze rozeznat obvodové zdi hradu. Můžeme dobře odhadnout jednu místnost a příjezdovou cestu do hradu, ale nejde vytyčit, kde přesně hrad stával. Kolem zříceniny se sklání svah kopce příkře dolů k soutoku potoka Mastník a řeky Vltavy. Pohyb po památce by měl zvážit i zdravý člověk. 55

56 Obrázek 39: Hrad Ostromeč: Celkový pohled na památku Obrázek 40: Hrad Ostromeč: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 7: Hrad Ostromeč: Hodnocení přístupnosti Tělesné postižení Hrad Zrakové Sluchové Mentální Snížená Ostromeč Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Hrad Třemšín Stručná historie Na vrchu Třemšín, který se nalézá v nadmořské výšce 827 metrů zhruba 8 kilometrů na jihozápad od Rožmitálu pod Třemšínem. Stával zde hrad, který zničily husitské bitvy okolo roku Nyní je hrad Třemšín označován jako hradiště. [19] Památku jsme zařadili do kategorie hrady, protože na tomto místě kdysi stával hrad a toto hradiště spadá do kulturních památek. 56

57 Parkování Parkování je možné u okraje vozovky na rozcestí Na Dědku, jelikož dále je umístěna značka zákaz vjezdu. Kolem vede frekventovaná silnice, která představuje riziko pro lidi s handicapem. Projíždějí tudy auta se dřevem, takže zvýšená opatrnost je na místě. Obrázek 41: Hrad Třemšín: Parkování Cesta k památce Zmapovaná trasa vedoucí z rozcestí Na Dědku na Třemšín překonává nejmenší výškové převýšení oproti jiným trasám, které na Třemšín vedou. Tato trasa měřící 3,2 kilometrů se dá ujít za 50 až 55 minut. Pro zvládnutí trasy je nutné mít fyzickou zdatnost. Cesta z rozcestí Na Dědku k Třemšínské boudě je značena zelenou turistickou značkou. Až sem je vhodná pro handicapované s doprovodem, jelikož se pohybujeme po široké asfaltové cestě, která přechází ve zpevněnou cestu, do níž jsou místy zasazeny žlábky pro odtok vody. Trasa k Třemšínské boudě trvá zhruba 35 minut a měří 2,5 kilometru. Trasa je méně vhodná pro zrakově a sluchově postižené, protože tudy občas jezdí auta vozící dřevo. Zdravý člověk může jít zkratkou po lesní pěšině s vyčnívajícími kořeny místo zpevněné cesty až k Třemšínské boudě. Z rozcestí u Třemšínské boudy vede na kopec s pozůstatky hradu užší lesní cesta, která je poseta kameny a kořeny. Z Třemšínské boudy pokračuje zelená turistická značka spolu s červenou a modrou značkou k rozcestníku Třemšín. Odtud se kráčí po žluté turistické značce k pozůstatkům hradu Třemšín. Těsně před hradem Třemšín se rozprostírá louka, u které stojí informační panely o hradu Třemšín. 57

58 Obrázek 42: Hrad Třemšín: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 43: Hrad Třemšín: Zpevněná přístupová cesta se žlábkem na odtok vody Obrázek 44: Hrad Třemšín: Lesní zkratka k Třemšínské Boudě Obrázek 45: Hrad Třemšín: Přístupová cesta s kameny Pohyb po památce K pozůstatkům po hradu Třemšín dojdeme po kamenném mostu, který se tyčí nad příkopem vedoucím kolem hradu. V památce roste pár vysokých zejména listnatých stromů. Můžeme přesně definovat, kde stával hrad, neboť jej obklopoval dokola příkop a z pravé strany příkrý svah. Po hradu zůstalo rozlehlé prostranství a zbytky zdí. Návštěva památky je vyhovující jenom pro zdravé jedince. 58

59 Obrázek 46: Hrad Třemšín: Pohled na památku a hradní příkop Obrázek 47: Hrad Třemšín: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 8: Hrad Třemšín: Hodnocení přístupnosti Tělesné postižení Hrad Zrakové Sluchové Mentální Snížená Třemšín Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zřícenina hradu Valdek Stručná historie Raně gotický hrad Valdek byl vybudován začátkem druhé poloviny 13. století. [20] První záznam o existenci hradu pochází z roku Roku 1346 byl po obléhání a jeho dobytí vypálen. Začátkem 15. století byl dán do zástavy. Poté následovaly jeho další zástavy. Vlastníci nevěnovali hradu dostatečnou údržbu. Začátkem 16. století přešel do vlastnictví dobře prosperujícího železářského podnikatele Kunaty Pešíka z Komárova, 59

60 který hrad renesančně přestavil. Jeho rodina tu setrvávala do 80. let 16. století. V roce 1623 je uváděn jako pustý. [20] (Durdík, 2000, s. 138 až 140) Parkování Zřícenina hradu se nalézá v brdských lesích vzdušnou čarou zhruba západně asi šest kilometrů od městyse Jince. Zaparkujeme na označeném parkovišti přibližně pro 25 aut naproti mlýnu v obci Neřežín, která je částí obce Chaloupky dříve okresu Příbram a nynějšího středočeského okresu Beroun. Parkoviště má štěrkový povrch a nejsou na něm vyznačena parkovací místa. Zmíněný štěrk by mohl snížit pohyblivost zdravotně znevýhodněných občanům. Obrázek 48: Zřícenina hradu Valdek: Parkování Cesta k památce Z parkoviště se vydáme po asfaltové silnici. Následujeme žluté turistické značení od rozcestí v obci. Trasa k hradu měří 1,5 kilometru a trvá 30 minut. Za obcí nás informují cedule o chráněné krajinné oblasti Brdy a o zákazu vjezdu všech motorových vozidel. Trasa téměř až k hradu vede po asfaltové silnici do táhlého kopce. Na vrcholku kopce odbočíme doprava a posledních asi 200 metrů dojdeme na skálu naproti hradu Valdek. Před přístupem ke zřícenině dříve pravděpodobně stával betonový bunkr. Vozíčkem se dá dojet s pomocí až ke zbytkům po bunkru, odkud mohou návštěvníci pozorovat zbytky hradu s válcovitou věží. Na toto místo se dostanou s pomocí i lidé s ostatními druhy handicapu. Od zbytků betonového bunkru směřuje na skálu lesní cesta, na které by mohli handicapovaní zavadit o kameny nebo kořeny stromů. Jen zdravý člověk může slézt opatrně ze skály nebo obejít skálu a dostat se po ušlapané pěšině až k vstupní bráně a k bráně dřívějšího padacího mostu. 60

61 Obrázek 49: Zřícenina hradu Valdek: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 50: Zřícenina hradu Valdek: Zpevněná přístupová cesta Obrázek 51: Zřícenina hradu Valdek: Celkový pohled na památku Obrázek 52: Zřícenina hradu Valdek: Pohled od hradu na skálu a přístup k památce Pohyb po památce Na hradu visí cedule upozorňující na zákaz vstupu. Obrázek 53: Zřícenina hradu Valdek: Vstupní brána s cedulí se zákazem vstupu 61

62 Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 9: Zřícenina hradu Valdek: Hodnocení přístupnosti Zřícenina hradu Valdek Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zřícenina hradu Vrškamýk Stručná historie Mělo se za to, že hrad Kamýk nad Vltavou je raně novověký objekt. Patří však ke královským hradům pocházejících z éry posledních Přemyslovců. S výstavbou vrcholně středověkého královského hradu bylo započato za vlády Václava I. a patrně byl dostavěn v období panování Přemysla Otakara II. Je to představitel charakteristického panovnického hradního typu. Zřejmě zde došlo v důsledku úzkého dlouhého místa ke spojení hradní věže spolu s obvodovým zdivem a bránou v jeden celek. (Durdík, 2000, s. 57, 58) Parkování 1 Zastavit lze téměř před horizontem před závorou u polní cesty vlevo od silnice z Kamýku nad Vltavou do Zduchovic. Zaparkují tu dvě auta. Pro handicapované je provizorní udusaná plocha stísněná a obklopují ji stromy a křoví. 62

63 Obrázek 54: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování 1 Cesta k památce 1 Cesta je velmi široká, ale neprodleně nad parkováním stojí uprostřed cesty závora, která je překážkou pro všechny druhy postižní. Zpevněnou štěrkovou cestu měřící 570 metrů ujdeme pěšky za deset minut. Jakmile dojdeme k louce, musíme přelézt dřevěné oplocení, které ohraničuje pozemek zříceniny hradu. Po posekané louce dojdeme k prvnímu dřevěnému mostu, u kterého stojí cedule a panely s historickými podobami a popisy hradu. Dřevěný most se zábradlím je dostatečně široký. Před zříceninou se rozprostírá další posekaná louka. Obrázek 55: Zřícenina hradu Vrškamýk: Přístupová cesta a závora Obrázek 56: Zřícenina hradu Vrškamýk: Zpevněná přístupová cesta 63

64 Obrázek 57: Zřícenina hradu Vrškamýk: Dřevěné oplocení kolem areálu zříceniny hradu Obrázek 58: Zřícenina hradu Vrškamýk: První dřevěný most k památce Parkování 2 V obci Kamýk nad Vltavou je vyznačeno dlážděné parkoviště s parkovacím místem po handicapované občany. Obrázek 59: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování 2 Obrázek 60: Zřícenina hradu Vrškamýk: Parkování 2 Cesta k památce 2 Od parkoviště ke zřícenině hradu nás dělí 1,3 kilometru dlouhá trasa trvající cca 25 minut. Půjdeme po zelené turistické značce. Z parkovacího místa vycházíme po dlážděné silnici. Pokračujeme po chodníku s obrubníky směrem ke kopci s hradem. Musíme být ostražití, protože kolem jezdí auta po frekventované silnici. Na konci chodníku zabočíme doleva, odkud nás vítá cedule ukazující směr ke zřícenině. Kráčíme po lesní cestě zpevněné dřevěnými oporami a ušlapanou cestou se zábradlím až ke dřevěné rozhledně. Od rozhledny až k Vrškamýku cestou míjíme naučné tabule odkazující na zaniklý hrad. 64

65 Po vyšlapané cestě na louce dojdeme k prvnímu dřevěnému mostu ke zřícenině hradu, který vede na louku před bývalým hradem. Obrázek 61: Zřícenina hradu Vrškamýk: Cesta po chodníku Obrázek 62: Zřícenina hradu Vrškamýk: Lesní cesta k památce Obrázek 63: Zřícenina hradu Vrškamýk: Přístupová cesta a rozhledna Obrázek 64: Zřícenina hradu Vrškamýk: Vyšlapaná cesta po louce Pohyb po památce Prohlídka zříceniny je bez průvodce, ale její směr nám ukazují šipky. Do pozůstatků zříceniny směřuje druhý široký dřevěný most se zábradlím. Jednotlivá prkna mostu začínají trouchnivět. Uprostřed obvodových zdí hradu roste tráva. Otvory ve zdech jsou zabezpečeny dřevěným zábradlím, které se rozpadá a neplní svou původní funkci. Prohlídka pokračuje po posekané louce kolem hradu. Návštěva zříceniny není vůbec vhodná pro nevidomé občany. S doprovodem by pohyb po památce zvládly osoby s ostatními druhy postižení. 65

66 Obrázek 65: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohled na památku Obrázek 66: Zřícenina hradu Vrškamýk: Druhý dřevěný most k památce Obrázek 67: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohyb po památce Obrázek 68: Zřícenina hradu Vrškamýk: Pohyb kolem památky Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. 66

67 Tabulka 10: Zřícenina hradu Vrškamýk: Hodnocení přístupnosti Zřícenina Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální hradu Snížená Vozíček postižení postižení postižení Vrškamýk pohyblivost Parkování Cesta k památce Parkování Cesta k památce 2 Pohyb po památce Toalety Hrad Zvěřinec Stručná historie Hrad Zvěřinec vznikl zřejmě roku Od roku 1539 je označován za pustý hrad. (Durdík, 2000, s. 159) Parkování Jako nejvhodnější možnost parkování se naskýtá zaparkovat u okraje málo frekventované silnice v obci Zadní boudy. Provizorní plocha umožňuje omezený prostor pro vystupování z auta. Rozbahněná cesta vpravo směřuje ke zřícenině hradu. Obrázek 69: Hrad Zvěřinec: Parkování 67

68 Cesta k památce Ke zbytkům hradu se dostaneme po červené turistické značce z obce Zadní Boudy. Od rozcestí z obce Zadní Boudy na Zvěřinec trasa měří zhruba jeden kilometr a trvá 30 minut. Celá trasa směřuje do kopce. Od auta se vydáme po ujeté cestě. Již ze začátku zjišťujeme, že trasa není vhodná pro handicapované občany. V době návštěvy bylo po dešti, tudíž byla cesta rozbahněná a poseta kalužemi. Široká cesta se v lese mění na lesní pěšinu. V lese bylo třeba překonávat na cestě mokré kořeny, šišky a větve z pořezaných stromů. Cestou nás provázejí informační tabule naučné stezky. Obrázek 70: Hrad Zvěřinec: Přístupová cesta Obrázek 71: Hrad Zvěřinec: Přístupová cesta s kalužemi Obrázek 72: Hrad Zvěřinec: Lesní přístupová cesta s kořeny Obrázek 73: Hrad Zvěřinec: Cesta lesem přes pořezané větve Pohyb po památce Pohyb po zřícenině hradu je vhodný pro zdravé lidi. V prostoru zříceniny hradu se na povrchu vyskytují terénní nerovnosti. Je možno kráčet po úzkých lesních cestách. Chodí se zde po skalách a také se obcházejí skály. 68

69 Obrázek 74: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Obrázek 75: Hrad Zvěřinec: Úzká cesta po památce Obrázek 76: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Obrázek 77: Hrad Zvěřinec: Pohyb po památce Toalety Toalety zde nejsou k dispozici. Tabulka 11: Hrad Zvěřinec: Hodnocení přístupnosti Had Zvěřinec Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

70 Zámek Březnice Stručná historie Renesanční zámek vznikl během 16. až 17. století přebudováním gotické tvrze. Od roku 1945 ho vlastní stát. Spravuje ho Národní památkový ústav. Zámek je přístupný veřejnosti. Při návštěvě zámku si návštěvník může prohlédnout bylinkovou zahradu anebo se může projít anglickým parkem. Park je bezbariérový. V období léta je možné nasednout do kočáru a nechat se provézt po parku. [21] Parkování 1 Autem zaparkujeme bezplatně na značeném asfaltovém parkoviště pro osm aut s nevyznačenými parkovacími místy. Parkoviště je ohraničeno kamennými sloupy s řetězem. Po silnici kolem parkoviště projíždějí auta. Parkování by nemělo představovat pro handicapované osoby žádný problém. Obrázek 78: Zámek Březnice: Parkování 1 Cesta k památce 1 Vyjdeme z parkoviště a projdeme širokou vstupní branou. Uprostřed vstupní brány je umístěna část zavírání brány, která představuje překážku pro handicapované lidi. Je dobré se vyhnout středu cesty. Kráčíme po rovné široké cestě k zámku. Zdravotně znevýhodnění lidé potřebují do mírného kopce pomoc druhé osoby. Ze stejné cesty lze odbočit vpravo do zámeckého parku, který je bezbariérový. 70

71 Obrázek 79: Zámek Březnice: Brána do zámeckého areálu a přístupová cesta Obrázek 80: Zámek Březnice: Pohled na památku a přístupová cesta Parkování 2 Druhá možnost parkování se naskýtá na asfaltovém parkovišti u pivovaru. Parkoviště je dostatečně velké. Obrázek 81: Zámek Březnice: Parkování 2 Cesta k památce 2 Handicapovaní lidé za pomoci asistenta dojdou bez obtíží po udusané pěšině zezadu zámeckým parkem až k zámku. 71

72 Obrázek 82: Zámek Březnice: Přístupová cesta 2 Pokladna Domek s pokladnou stojí v areálu zámku v těsné blízkosti zámku. Před vstupem do poklady musíme překonat dva schody. Do pokladny není umožněn bezbariérový přístup. Na snížené vstupné mají nárok držitelé průkazu ZTP nad 18 let. Do všech zámeckých okruhů mohou zdarma držitelé průkazu ZTP do 18 let, ZTP/P a průvodci ZTP/P. V pokladně jsme se informovali, že prohlídka pro vozíčkáře je možná, ale musí se objednat předem. Pro pohyb po schodech potřebuje člověk na vozíčku asistenci. Obrázek 83: Zámek Březnice: Pokladna Pohyb po památce Po dlažebních kostkách vejdeme dřevěnou bránou na nádvoří, které je také vydlážděno. Před vstupem do I. prohlídkového okruhu, Zámecké interiéry, vystoupáme po kamenném schodišti o 13 schodech, před nímž leží rohožka. Schodiště se zábradlím se začíná rozpadat a potřebuje opravit. Za schodištěm následuje jeden schod do vstupních dveří. 72

73 Pohyb po památce je velmi ztížený. Před začátkem prohlídky si obujeme látkové pantofle nebo přetáhneme přes boty látkové návleky. V zámku se potýkáme s velkým počtem schodů. V prvním patře se nachází osm návštěvních místností. Ve druhém patře procházíme také osmi místnostmi. Prohlídka pokračuje opět v prvním patře, kde sundáme návleky a postoupíme do hodovního sálu, odkud po 13 strmých schodech se zábradlím vyjdeme do Lokšanské knihovny. Z Lokšanské knihovny sejdeme zpět do hodovního sálu, odkud přejdeme chodbu a vystoupíme na nádvoří. Dřevěné podlahy v mnohých místnostech jsou hrbolaté a sešlapané. Jiné jsou hladké a pokryté parketami. Některé schody v zámeckých místnostech jsou příliš vysoké. Chodby zámku pokrývají dlaždice. Schodiště na zámku jsou kamenná nebo dřevěná. Většina zámeckých schodišť je velmi špatně schůdná. U schodišť spočívá vždy zábradlí. Celkem v I. prohlídkovém okruhu musí návštěvníci překonat zhruba 130 schodů a 13 prahů. Prohlídka trvá 50 minut. II. prohlídkový okruh, Zámecké zbrojnice, začíná ve staré zbrojnici, do které vkročíme po třech schodech z nádvoří. Když dojdeme do třetí místnosti staré zbrojnice, otočíme se a vyjdeme zpět na nádvoří. Při návštěvě staré zbrojnice překonáváme celkem 22 schodů. Z nádvoří musíme vyjít jeden schod do nové zbrojnice. V nové zbrojnici jsou také tři místnosti. Z nové zbrojnice sejdeme venku po kamenném schodišti se 14 schody a zábradlím. Toto schodiště jsme již vycházeli při začátku prvního prohlídkového okruhu. Návštěva nové zbrojnice obnáší celkem překonání 25 schodů a tří prahů. Prohlídka trvá 40 minut. Do zámecké barokní Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie vystoupáme z nádvoří po 25 schodech. U schodiště chybí zábradlí. Před vstupem do kaple musíme překonat jeden kamenný práh. Po návštěvě kaple sejdeme stejné schodiště na nádvoří zámku. Pohyb po zámku je velmi obtížný. Je především určen pro zdravé občany. Prohlídky mohu být těžko zvládnutelné i pro seniory a malé děti. Návštěva zámku není vhodná pro lidi s handicapem. 73

74 Obrázek 84: Zámek Březnice: Vstupní vrata na nádvoří zámku Obrázek 85: Zámek Březnice: Nádvoří Obrázek 86: Zámek Březnice: Schodiště do I. prohlídkového okruhu Obrázek 87: Zámek Březnice: Schodiště do 1. patra zámku Obrázek 89: Zámek Březnice: Pohyb po místnosti Obrázek 88: Zámek Březnice: Schodiště do 2. patra zámku 74

75 Obrázek 90: Zámek Březnice: Práh ve dveřích Obrázek 91: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 92: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 93: Zámek Březnice: Schodiště na zámku Obrázek 94: Zámek Březnice: Vchod do druhého II. prohlídkového okruhu Obrázek 95: Zámek Březnice: Schodiště do kaple Toalety Z nádvoří vedou k záchodům tři vysoké kamenné schody. Schodišti chybí zábradlí. Pro handicapované občany jsou tyto schody velkou překážku. Potřebují s sebou 75

76 dostatečně silného asistenta, který by jim pomohl. Vozíčkáři potřebují pomoc s přenesením vozíčku z nádvoří na toalety. Prostory toalet jsou dostatečně široké. Obrázek 96: Zámek Březnice: Vchod na toalety Obrázek 97: Zámek Březnice: Toalety Tabulka 12: Zámek Březnice: Hodnocení přístupnosti Zámek Březnice Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Parkování Cesta k památce 2 Pohyb po památce Toalety Zámek Dlouhá Lhota Stručná historie Místo tvrze byl vystavěn koncem 18. století barokní zámek. Ve 20. století zde byly kanceláře JZD Dlouhá Lhota. Na přelomu 20. a 21. století byl zámek v dezolátním stavu. Po rozsáhlé přestavbě se z chátrajícího objektu stal krásný hotel s wellness, tenisovými kurty a přilehlou restaurací. Zámeckým parkem s keltskou tématikou může 76

77 návštěvník procházet po cestě dlážděné dlažebními kostkami. V parku byla postavena i malá kamenná jeskyně. V přízemí zámku spočívá muzeum skla, kde se představují jedinečné skleněné exempláře. V současné době je přístupný veřejnosti. [22], [23] Parkování Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště se štěrkovým povrchem. Štěrkový povrch ztěžuje pohyb handicapovaným občanům. Obrázek 98: Zámek Dlouhá Lhota: Parkování Cesta k památce 1 Z parkoviště dojdeme k vstupní bráně po dlážděné cestě. Vstupní brána do zámeckého areálu je velmi široká. Nejkratší cesta k zámku vede mírně do kopce po dlažebních kostkách. Ke vstupním dveřím směřuje oboustranné kamenné schodiště se sedmi schody. Chybí u něj zábradlí. Pod schodištěm leží gumová rohožka. Před vstupními dveřmi do zámku je umístěna druhá gumová rohožka. Přístup do zámku není bezbariérový. Obrázek 99: Zámek Dlouhá Lhota: Přístupová cesta Obrázek 100: Zámek Dlouhá Lhota: Schodiště a hlavní vchod do památky 77

78 Cesta k památce 2 Delší cesta k zámku vede z parkoviště po stejné dlážděné cestě. Obejdeme z levé strany zámek a uprostřed zámku můžeme dveřmi vejít do hotelové recepce. Před vchodem do dveří leží gumová rohožka. Dveře jsou poměrně úzké. Přístup do zámku není přizpůsoben potřebám lidí s handicapem. Obrázek 101: Zámek Dlouhá Lhota: Zadní vchod do památky Obrázek 102: Zámek Dlouhá Lhota: Zadní vchodové dveře se schodem Pohyb po památce Po vstupu hlavními dveřmi následuje schodiště. Přes chodbu naproti schodům spočívá hotelová recepce, kde si lze koupit vstupenku do muzea skla. V hotelové recepci nejsou veřejně dostupné informace o muzeu skla ani ceník muzea skla. Recepční nepůsobila přívětivě a po telefonátu s majiteli nám zakázala cokoliv fotografovat uvnitř zámku. Bylo nám nastíněno, že se máme rychle podívat na expozici a pak ať si venku fotíme, co chceme. Recepční nás nedokázala informovat o možnostech sníženého vstupné do muzea skla a nebyla ochotná nám sdělit, jestli na prohlídku muzea mohou přijít handicapovaní občané. Expozice muzea skla je umístěna v přízemí ve třech místnostech. Expozice je poměrně malá a nachází se v ní několik exponátů s popisky. Každý návštěvník chodí sám bez průvodce. Muzeum skla není vhodné pro handicapované osoby. Toalety Nevíme, zda jsou v zámku dostupné toalety pro návštěvníky muzea skla, jelikož personál odmítl podat konkrétní informaci. 78

79 Tabulka 13: Zámek Dlouhá Lhota: Hodnocení přístupnosti Zámek Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Dlouhá Snížená Vozíček postižení postižení postižení Lhota pohyblivost Parkování Cesta k památce 1 Cesta k památce 2 Pohyb po památce Toalety Zámek Dobříš Stručná historie Rokokový zámek byl vystavěn mezi lety 1745 až Roku 1942 jej vyvlastnili nacisté. V roce 1945 přešel do majetku státu, který ho skoro padesát let využíval Svazem českých spisovatelů jako Domov spisovatelů. Od roku 1998 ho vlastní potomci předešlých vlastníků. V současnosti je jeho majitelem Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska. [24] Zámek i parky jsou přístupné veřejnosti. Vstup do francouzského parku s oranžérií je zpoplatněn. Nyní se francouzský park v letech 2018 až 2019 rekonstruuje. Do anglického parku je vstup zdarma a je celoročně otevřen. V zámku můžeme najít také muzeum města Dobříše a část sbírek městského muzea. V konírně se konají svatby, zrcadlový sál v zámku slouží pro honosnější svatby a funguje i jako koncertní sál. Parkování Zámek Dobříš nabízí pro své návštěvníky tři možnosti parkování na značených parkovištích. Nejbližší placené parkoviště s parkovacím automatem se nachází naproti zámku. Parkovné činí 10 korun na hodinu. Parkovací místa jsou vyznačená a dostatečně široká. Při parkování u silnice je nutno dbát zvýšené opatrnosti na projíždějící auta po velmi frekventované silnici. Část krajnice je označena žlutou 79

80 přerušovanou čárou, která umožňuje řidiči s parkovacím průkazem OZP stát zde pouze na dobu nezbytně nutnou. Obrázek 103: Zámek Dobříš: Krajnice se žlutou přerušovanou čárou Obrázek 104: Zámek Dobříš: Parkování Cesta k památce Z parkoviště se vydáme po asfaltové silnici. Musíme být ostražití. Před kostelem je část povrchu vydlážděna dlažebními kostkami. Před přechodem dojdeme na chodník, který zvládnou přejít i handicapovaní občané díky sníženým obrubníkům u chodníku. Při přecházení přechodu pro chodce musíme dbát zvýšené opatrnosti. Po velmi frekventované silnici jezdí auta. K zámku dojdeme po asfaltové cestě. Obrázek 105: Zámek Dobříš: Chodník a přechod pro chodce Obrázek 106: Zámek Dobříš: Přístupová cesta Vchod do pokladny Vchod do pokladny se nachází v podloubí po levé straně. Před vchodovými dveřmi leží gumová rohožka, která představuje překážku pro handicapované občany. Po koberci dojdeme k dalším dveřím, které vedou do místnosti před pokladnou. Pokladna 80

81 se nachází v druhé místnosti. Do pokladny se za pomoci druhé osoby dostanou i handicapovaní lidé, jelikož prostor pokladny je dostatečně velký a v pohybu do poklady nebrání žádné překážky kromě zmíněné gumové rohožky. Držitelé karty ZTP platí snížené vstupné do prvního a druhého prohlídkového okruhu. Obrázek 107: Zámek Dobříš: Podloubí Obrázek 108: Zámek Dobříš: Vchod do pokladny Pohyb po památce K začátku prohlídky I. prohlídkového okruhu, Zámecké expozice, dojdeme po dlážděném nádvoří. Doba prohlídky I. prohlídkového okruhu je stanovena na 50 minut. Fotografování je povoleno pouze v prvním prohlídkovém okruhu za poplatek 50 korun. Od vstupních dveří do zámku nás dělí jeden kamenný schod. Před začátkem prohlídky si musíme nazout látkové pantofle. Schodiště s 16 schody do prvního patra lemuje kovové zábradlí. Schodiště je pokryto červeným kobercem. V širokých zámeckých chodbách a na prostředku zrcadlového sálu je také položen rudý koberec V prvním patře navštívíme celkem 11 místností v rokokovém a klasicistními stylu s dřevěnými podlahami. Ostatní části zámku slouží jako hotel nebo je obývá majitel. Místnosti v zámku jsou většinou bezbariérové a dostatečně prostorné. V prvním prohlídkovém okruhu v místnostech překonáváme pouze dva malé schody. U konce prohlídky sundáváme pantofle. Dolů k východu scházíme schodiště s 25 schody. Schodiště s červeným kobercem lemuje kamenné zábradlí. Před východem musíme sejít jeden schod a při vycházení na nádvoří na nás čeká překonání jednoho schodu. Prohlídka je vhodná pro všechny handicapované občany, ale potřebují pomoc další osoby. Vozíčkář potřebuje dostatečně silné asistenty, kteří by ho přenesli po zámeckých schodištích. 81

82 Druhý prohlídkový okruh, Dobříšské přízraky, se nachází v podkroví zámku. Do podkroví zámku vyjdeme po schodišti, které se nachází u vchodu do poklady. Schodiště je strmé, točité a je pokryté kobercem. U schodiště není zábradlí. Ve čtyřech místnostech můžeme během 20 minut spatřit figury přízraků z dobříšských pověstí doplněné zvukovou a světelnou kulisou. Lidé se zrakovým a sluchovým postižením si nemohou prohlídku užít a u mentálně handicapovaných lidí nevíme, jak se zachovají. Pro tělesně postižené je tento okruh nevhodný. Prohlídka II. prohlídkového okruhu není vhodná pro žádný druh handicapu. Obrázek 109: Zámek Dobříš: Nádvoří Obrázek 110: Zámek Dobříš: Vchod do I. prohlídkového okruhu Obrázek 111: Zámek Dobříš: Schodiště na zámku Obrázek 112: Zámek Dobříš: Chodba 82

83 Obrázek 114: Zámek Dobříš: Zrcadlový sál Obrázek 113: Zámek Dobříš: Dveře ze zámecké místnosti Obrázek 115: Zámek Dobříš: Pohyb po památce Obrázek 116: Zámek Dobříš: Schodiště na zámku Obrázek 117: Zámek Dobříš: Konec I. prohlídkového okruhu Obrázek 118: Zámek Dobříš: Východ 83

84 Obrázek 119: Zámek Dobříš: Východ na nádvoří Obrázek 120: Zámek Dobříš: Schodiště do II. prohlídkového okruhu Toalety v konírně Toalety se nacházejí v konírně naproti vchodu do pokladny. Z podloubí musíme přejít gumovou rohožku a vstoupit dvěma dveřmi za sebou. Dveře se dají otevřít pro handicapované osoby. Uvnitř předsálí konírny se nalézají po levé straně toalety a po pravé straně šatna. Na podlaze je položen koberec. Pánské záchody jsou umístěny přímo u zdi vedle vchodových dveří, což představuje po handicapované osoby velkou nesnázi. Dámské záchody jsou velmi stísněné. Nejsou přizpůsobeny pro handicapované osoby. Prostory v obou toaletách jsou příliš stísněné. Nejsou zde toalety pro vozíčkáře. Vstupní dveře do sálu konírny jsou velmi široké. Uprostřed konírny se rozprostírá na parketách koberec. Pohyb po konírně s doprovodem zvládnou osoby se všemi druhy postižení. Obrázek 121: Zámek Dobříš: Vchod na toalety Obrázek 122: Zámek Dobříš: Vstupní dveře a pánské toalety 84

85 Obrázek 123: Zámek Dobříš: Vchod na dámské toalety Obrázek 124: Zámek Dobříš: Dámské toalety Tabulka 14: Zámek Dobříš: Hodnocení přístupnosti Tělesné postižení Zámek Zrakové Sluchové Mentální Snížená Dobříš Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Arcibiskupský zámek Ernestinum Stručná historie Zámeček-Ernestinum se nachází v Příbrami blízko Masarykova náměstí. Původně tu existovala dřevěná tvrz ze 13. století, ve 2. polovině 14. století na jejím místě vyrostl gotický hrádek. V 17. století došlo k jeho přebudování na zámek. Podle zakladatele se stavba označovala Ernestinum, později Marienburg. Dlouhý čas byla známa pod názvem Zámeček, před časem se město vrátilo k původnímu názvu Zámeček-Ernestinum. Do školního roku 1945/46 tady působila Vysoká škola báňská.v současnosti se zde nachází Galerie Františka Drtikola, Muzeum třetího odboje a informační centrum. Reprezentační sál je k dispozici pro kulturní akce a svatební obřady. [25] 85

86 Parkování Zaparkování je možné na parkovištích kolem zámku. Přímo naproti vchodu do zámku se nachází parkoviště, na kterém je na parkovacím místě vyznačen znak pro vozíčkáře. Musíme si dávat pozor, jelikož kolem parkoviště projíždějí po silnicí auta. Obrázek 125: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Parkování Cesta k památce Z parkoviště musíme přejít silnici a poté pokračovat po cestě k zámku. Přecházení silnice je nebezpečné pro nevidomé, hluché a částečně i pro vozíčkáře. Část silnice a celá přístupová cesta jsou posety dlažebními kostkami. Cesta k zámku je mírně nakloněna. Před širokými vstupními dveřmi není žádná překážka. Obrázek 126: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Přístupová cesta Obrázek 127: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vstupní dveře Pohyb po památce Vozíčkář může do infocentra vyjet po nájezdové rampě. Zdravý člověk vyjde do infocentra čtyři kamenné schody. Ačkoliv ke dveřím do infocentra vozíček vyjede 86

87 bez problému, před dveřmi leží rohožka a mezi dveřními zárubněmi je usazen práh. Interiér infocentra je dost prostorný a je přizpůsoben pohybu člověka na vozíčku. Celý zámek není bezbariérový, protože v něm chybí výtah. Chodby v zámku jsou dlážděné. Do prvního patra vede točité kamenné schodiště s 29 schody. Po pravé straně se návštěvník může přidržet zábradlí. Pro handicapované občany představuje schodiště nepřekonatelnou překážku. Před vstupními dveřmi do výstavních síní leží rohožka a ve dveřích je umístěn práh. V prvním patře se konají výstavy, které se obměňují. V době návštěvy v prvním patře byla vystavována díla malířky Ivany Lomozové a kresby komiksů Lucie Lomozové. Ihned za dveřmi stojí stůl, za kterým pracovník galerie prodává vstupenky na výstavy v obou patrech zámku. Držitelé karty ZTP nemají nárok na zlevněnou vstupenku. Ve výstavních sálech se vyskytují prahy. Podlahy pokrývají dlaždice nebo parkety. Ve velkých výstavních sálech jsou hustě umístěny vitríny, stolky a exponáty, o které by mohli zavadit lidé s handicapem. Do druhého patra zámku směřuje točité kamenné schodiště s 26 schody. I když je u schodiště zábradlí, handicapovaní lidé schody nemohou vyjít. Ve druhém patře zámečku se ustálila výstava fotografií příbramského rodáka Františka Drtikola. Mezi zárubněmi širokých vstupních dveří je usazen práh. Fotografie jsou vystaveny na zděných panelech místnosti. Vozíček se mezi všemi překážkami může pohodlně pohybovat, ale pohyb po místnosti není určen zrakově postiženým. Obrázek 128: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Přístup do infocentra Obrázek 129: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vchod do infocentra 87

88 Obrázek 131: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Chodba v 1. patře Obrázek 130: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Schodiště na zámku Obrázek 132: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Výstava v 1. patře Obrázek 133: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Výstava v 2. patře Toalety Toalety jsou umístěny ve stejné chodbě jako se nalézá infocentrum. Toalety jsou zamčené. Návštěvník si musí od nich klíč vyžádat v infocentru. Ve dveřích se nalézá práh, který handicapovaní za pomoci druhé osoby překonají. Toalety jsou dostatečně široké pro pohyb s vozíčkem. 88

89 Obrázek 134: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Označení toalet Obrázek 135: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Vchod na toalety Tabulka 15: Arcibiskupský zámek Ernestinum: Hodnocení přístupnosti Arcibiskupský zámek Ernestinum Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Radíč Stručná historie Barokní zámek pochází z let raného baroka. Vznikl předěláním staré vyhořelé rytířské tvrze. Zámek v průběhu třech století vlastnilo několik majitelů. V roce 1949 byl zestátněn, poté byl využíván jako depozitář památkového ústavu. V 80. letech minulého století byl částečně opraven. V rámci restituce byl v roce 2003 vrácen původnímu majiteli, který ho prodal. V současnosti je majitelem Kavalen Beta a.s. Spravuje ho Chateau Radíč s.r.o., který zámek postupně opravuje a umožňuje v něm přístup veřejnosti. Jsou zde pořádány různé přednášky, svatby, plesy, zážitkové prohlídky zámku a jarmarky. Jižní křídlo 89

90 zámku si mohou návštěvníci projít v rámci zámecké prohlídky. Návštěvníci se mohou také procházet po bezbariérovém zámeckém parku. [26] Zábavné prohlídky Pro děti jsou velice atraktivní prohlídky se zábavnou a tematicky zaměřenou tématikou, například Hledání čarovného pokladu s princeznou. Na konci prohlídky je pro děti nachystána převlékací místnost, ve které se malé slečny mohou odít do šatů princezen a chlapci obdrží dřevěné meče a můžou si nasadit dětskou rytířskou zbroj. [27] Parkování Pro návštěvníky je vyznačeno parkování na mezi u okraje silnice naproti zámku. Po dešti může být povrch parkoviště zabahněný. Pokud na parkovišti vyroste vysoká tráva, bude také představovat obtíže pro handicapované občany. Obrázek 136: Zámek Radíč: Parkování Cesta k památce Nejprve musíme přejít méně frekventovanou silnici. Nicméně toto shledávám nebezpečným pro všechny handicapované osoby. K zámku vede široká prašná udusaná cesta. Vstupní brankou vozíček bez obtíží projede. Vstup do zámku po čtyřech širokých schodech představuje překážku zejména pro osoby s tělesným postižením, neboť vyžadují pomoc další osoby. Před dřevěnými dveřmi leží rohožka. Vozíček dveřmi bez problémů projede. 90

91 Obrázek 137: Zámek Radíč: Přístup k památce Obrázek 138: Zámek Radíč: Branka do zámeckého areálu Obrázek 139: Zámek Radíč: Celkový pohled na památku Obrázek 140: Zámek Radíč: Přístupová cesta Obrázek 141: Zámek Radíč: Vchod do zámku Obrázek 142: Zámek Radíč: Dveře do zámku Pohyb po památce Ihned za dveřmi je umístěna pokladna. Držitelé karty ZTP si mohou koupit zlevněnou vstupenku. V době návštěvy zámku nám průvodkyně nedala vstupenku. Přístup do koncertního sálu je bezbariérový. V tomto sále se konají i nejrůznější akce. Koncertní 91

92 sál je vhodný i pro lidi na invalidním vozíku. Prohlídka s průvodcem začíná v koncertním sále. Následuje výšlap točitého kamenného schodiště o dvaceti schodech bez zábradlí. Chodby zámku jsou dlážděné. V šesti zámeckých komnatách procházíme po dřevěné podlaze. Mezi komnatami ve dveřích spočívají čtyři různě velké prahy. Dveře v zámku jsou dostatečně široké. Při vkročení do sálu, v němž se konají svatby, musíme překonat jeden cca deseticentimetrový kamenný práh. Dveře v zámku jsou dostatečně široké. Po prohlídce si děti mohou pohrát v Budoáru pro princezny. Dolů do přízemí scházíme po stejném schodišti s dvaceti schody, jako jsme přišli. V ceně vstupného je zahrnuta i návštěva kapličky na nádvoří. Ke kapličce přijdeme ze zámku po prašné cestě a dále přes louku. Do kapličky vkročíme bočním vchodem s jedním vstupním schodem. Interiér kapličky je stísněný. Prohlídka celkem trvá 30 až 45 minut. Na prohlídku do zámku mohou i osoby ZTP, ale prostory zámku nejsou tomu nikterak přizpůsobeny. Obrázek 143: Zámek Radíč: Vstup do koncertního sálu Obrázek 144: Zámek Radíč: Schodiště na zámku 92

93 Obrázek 146: Zámek Radíč: Práh ve dveřích Obrázek 145: Zámek Radíč: Pohyb po zámku Obrázek 147: Zámek Radíč: Svatební sál Obrázek 148: Zámek Radíč: Kaplička Toalety Toalety se nalézají u koncertního sálu v přízemí zámku. Ve dveřích na toalety je usazen nízký práh, který handicapovaní lidé dokážou překonat. Obrázek 149: Zámek Radíč: Vchod na toalety 93

94 Tabulka 16: Zámek Radíč: Hodnocení přístupnosti Tělesné postižení Zrakové Sluchové Mentální Zámek Radič Snížená Vozíček postižení postižení postižení pohyblivost Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety Zámek Vysoká u Příbramě Stručná historie Novorenesanční zámeček ve Vysoké u Příbrami vystavil roku 1878 švagr hudebního skladatele Antonína Dvořáka hrabě Václav Kounic. Antonín Dvořák v něm na návštěvách u svého švagra v letech 1881 až 1883 často bydlel. Zámek je usazen do zámeckého areálu, jehož součástí je romantický park se dvěma jezírky. [28] Parkování Ihned u zámeckého areálu je pro návštěvníky určeno označené asfaltové parkoviště. Parkovací místa nejsou vyznačena. Parkoviště pojme zhruba 30 aut. Parkoviště je vhodné pro osoby se všemi druhy handicapu. Obrázek 150: Zámek Vysoká u Příbramě: Parkování 94

95 Cesta k památce Trasa z parkoviště k zámku měří 400 metrů a trvá přibližně 10 minut. Z parkoviště dojdeme po chodníku ke vstupní bráně. Vstupní brankou projede i vozíček, ale musí počítat s kamenným dlážděním v prostoru branky. Pokračujeme do kopce po starší asfaltové cestě, která se mění ve zpevněnou cestu. Prostranství před zámkem je pokryto štěrkem, který je první překážkou pro znevýhodněné občany. Další překážku pro ně představuje schodiště do zámku. Před kamenným schodištěm s dvanácti schody leží kovová rohožka. Z pravé strany je u schodiště nevhodně umístěno kovové zábradlí, neboť se ho člověk nemůže přidržet. Před vstupními dveřmi do zámku leží rohožka a je nutno překonat nepatrný práh ve dveřích. Obrázek 151: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod do zámeckého areálu Obrázek 152: Zámek Vysoká u Příbramě: Asfaltová přístupová cesta Obrázek 153: Zámek Vysoká u Příbramě: Přístupová cesta Obrázek 154: Zámek Vysoká u Příbramě: Celkový pohled na památku 95

96 Obrázek 155: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště k zámku Obrázek 156: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod do zámku Pohyb po památce Pokladna zámku se nachází v hale po levé straně. Držitelé průkazu ZTP mají nárok na koupi zlevněné vstupenky. Část prohlídky je komentována výkladem průvodce. Průvodce provádí ve třech místnostech v přízemí po pravé straně. Zde je vystaveno dobové zařízení místností a na zdech visí fotografie s popisy. Je nutno si obout pantofle. Podlahy pokrývají parkety a v zárubních jednotlivých dveří jsou zasazeny prahy. V místnosti na levé straně v přízemí návštěvníci samostatně zhlédnou dvacetiminutový film Antonín Dvořák na Vysoké. Návštěvníci se usadí do dřevěných židlí ve tvaru křesel. Hluší lidé bohužel film neuslyší a slepí lidé mohou film jen poslouchat. Povrch místnosti pokrývá dlažba. Uprostřed místnosti je umístěn panel s fotografií uprostřed, který představuje překážku pro handicapované občany. Do prvního patra vyjde návštěvník po kamenném točitém schodišti s 27 schody. Návštěvník se může přidržet zábradlí. Ve třech místnostech v prvním patře je potažen koberec. V první místnosti u nasvícených skleněných panelů s popisy spočívají židle. Uprostřed druhé místnosti stojí stůl obklopený židlemi. Sluchově postižení lidé si bohužel nemohou poslechnout hudbu z přehrávačů usazených v panelech na zdi. Uprostřed třetí místnosti stojí tři skleněné válce s figurínami pohádkových postav. Kolem postav je v podlaze zabudován podsvícený skleněný chodník. Sejdeme po stejných schodech zpět do přízemí. Odtud sejdeme níže po deseti dřevěných točitých schodech k nouzovému východu. Dále dolů po pěti obkládačkami pokrytých schodech. Při scházení celého schodiště se můžeme držet zábradlí. Při vstupu do suterénu musíme sejít ještě jeden dřevěný schod. Dole v suterénu se nalézají tři místnosti. Expozice nese název Světoví interpreti Antonínu Dvořákovi. V místnostech jsou na zdech panely s věnováním Dvořákovi od známých interpretů. 96

97 Podlahy místností v suterénu jsou dřevěné či betonové. V druhé místnosti je nainstalováno promítací plátno a po pravé straně je zasazena nefunkční kamenná kašna, kterou u podlahy obklopují cihly. Ve třetí místnosti příležitostně probíhají koncerty. Posluchači zde sedí na židlích. Místnost příležitostně slouží také jako kavárna. Na stolech se židlemi nalezneme nápojové lístky v českém a anglickém jazyce. Ačkoliv do památníku mohou držitelé průkazu ZTP, pohyb po zámku je pro mě velmi ztížený různými překážkami. Interiér ani exteriér zámku není bezbariérový. Obrázek 157: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště do 1. patra Obrázek 158: Zámek Vysoká u Příbramě: Schodiště k nouzovému východu Obrázek 159: Zámek Vysoká u Příbramě: Pohyb po památce Obrázek 160: Zámek Vysoká u Příbramě: První místnost v 1. patře 97

98 Obrázek 161: Zámek Vysoká u Příbramě: Druhá místnost v 1. patře Obrázek 162: Zámek Vysoká u Příbramě: Třetí místnost v 1. patře Toalety Toalety jsou umístěny v domku, který stojí u vstupní brány a branky. Ačkoliv jsou toalety vyznačeny jako bezbariérové, přístup k záchodům není bezbariérový, neboť na chodníku leží kovová rohožka a musíme překonat jeden schod. Handicapovaní lidé potřebují na překonání těchto překážek asistenta. Chybí nakloněná rovina po snadnější přístup na toalety. Toalety se zde nacházejí jak pro ženy, muže tak i pro handicapované. V tomto domku jsou prodávány i suvenýry. V krajních případech je možné na požádání použít toaletu v budově zámku. Obrázek 163: Zámek Vysoká u Příbramě: Ukazatel Obrázek 164: Zámek Vysoká u Příbramě: Přístup k toaletám 98

99 Obrázek 165: Zámek Vysoká u Příbramě: Vchod na toalety Tabulka 17: Zámek Vysoká u Příbramě: Hodnocení přístupnosti Zámek Vysoká u Příbramě Tělesné postižení Snížená Vozíček pohyblivost Zrakové postižení Sluchové postižení Mentální postižení Parkování Cesta k památce Pohyb po památce Toalety

100 2.4 Nepřístupné památky Do nepřístupných památek jsme zařadili soukromé památky, ve kterých nejsou nabízeny prohlídky pro veřejnost, objekty veřejnosti nepřístupné, ubytovací zařízení, památky určené k prodeji a jednu dnes již neexitující památku. U většiny památek můžeme zaparkovat na provizorním parkovišti. Naproti zámku Jince můžeme zaparkovat na označeném parkovišti. Před zámkem Kosova Hora se také naskýtá možnost parkování na označeném parkovišti. Pokud se nedá zaparkovat přímo u památky, zaparkujeme na vhodném provizorním parkovišti nejblíže k památce Tvrz Hvožďany Původní tvrz byla přestavěna ve druhé polovině 16. století. V 50. letech minulého století byla přebudována, vzniklo zde pět bytů. [29] Obrázek 166: Tvrz Hvožďany: Celkový pohled na památku Obrázek 167: Tvrz Hvožďany: Nádvoří památky Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice Renesanční vodní tvrz v Křepenicích postavil Jakub Krčín z Jelčan na začátku roku 1584 a pojmenoval ji Nový hrádek Krčínov nad Křepenicí. Okolo tvrze byl rybník Návesník a jezdilo se do ní po kamenném mostě stejně jako v současnosti. Nyní dno tehdejšího rybníka spásá početné stádo ovcí. Podle dohody měl statek po úmrtí Krčína přejít do rukou Viléma z Rožmberka. Po skonání Krčína počátkem roku 1604 však Křepenice převzal Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, který Křepenice koupil od Petra Voka, dědice po Vilémovi. Po určité době došlo k přestavění horní části obytné budovy na sýpku. [30] 100

101 Za 2. světové války zde měla nacistická armáda svoje cvičiště. Po roce 1948 v objektu působilo JZD. [31] Současní majitelé, rodina Chodounských, chtějí bývalou sýpku předělat na muzeum Jakuba Krčína z Jelčan. V současnosti je tvrz zrekonstruována. Obrázek 168: Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice: Parkování Obrázek 169: Tvrz Jakuba Krčína z Jelčan Křepenice: Celkový pohled na památku Tvrz Lovčice Písemné záznamy o výstavbě tvrze neexistují. Je o ní zmínka z roku V současnosti slouží k bydlení. [32] Obrázek 170: Tvrz Lovčice: Přístup k památce Obrázek 171: Tvrz Lovčice: Celkový pohled na památku Tvrz Měšetice Tvrz v Měšeticích stála v období od roku 1350 do 2. poloviny 15. století. V té době ji asi opustili majitelé, postupem času zanikla. Dochovalo se okrouhlé tvrziště s průměrem zhruba 18 metrů. Obklopuje ho příkop o hloubce dva až tři metry a šířce 10 metrů. [33] 101

102 Obrázek 172: Tvrz Měšetice: Parkování naproti památce Obrázek 173: Tvrz Měšetice: Celkový pohled na památku Tvrz Obděnice Tvrz byla vystavěna zřejmě v 15. století. Koncem 16. století ji vlastnil Jakub Krčín z Jelčan. Od konce 17. století začala chátrat. Zbytky tvrze se v současnosti nacházejí na soukromém pozemku a nejsou tedy přístupné. [34], [35] Obrázek 174: Tvrz Obděnice: Přístup k památce Obrázek 175: Tvrz Obděnice: Celkový pohled na památku Tvrz Pičín Tvrz pochází zřejmě ze 13. století. Svými přestavbami potom odpovídala hradu. V 18. století byla přetavena na sýpku. Tvrz můžeme nalézt v obci Pičín nad rybníkem Příkopem. Přístup vede velkým hospodářským dvorem proti kostelu. V minulém století ve tvrzi sídlilo JZD. V současnosti je v soukromém vlastnictví. [36] 102

103 Obrázek 176: Tvrz Pičín: Přístup k památce Obrázek 177: Tvrz Pičín: Celkový pohled na památku Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště Tvrz pocházející z 15. století byla v 17. století přebudována na sýpku. Nyní zapadá do venkovské usedlosti, která je v soukromém vlastnictví. [37] Majitelé nás pustili na jejich pozemek a dovolili nám vyfotit tvrz. Obrázek 178: Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště: Celkový pohled na památku Obrázek 179: Tvrz tzv. Holanova Turyně Plešiště: Pohled z nádvoří na památku Tvrz Solopysky Renesanční sýpka je posledním zbytkem tvrze pocházející z 2. poloviny 16. století. O tvrzi chybí písemný záznam. [38] 103

104 Obrázek 180: Tvrz Solopysky: Celkový pohled na památku Obrázek 181: Tvrz Solopysky: Pohled na památku zezadu Tvrz Starosedlský Hrádek V 18. století byla přestavěna stará tvrz na barokní zámeček. Do roku 1948 památku vlastnili Schwarzenberkové. Poté zde byla škola a následně garáže JZD. Dnes je to soukromý majetek. Nachází se zde luxusní hotel a relaxační centrum. Je veřejnosti nepřístupný. [39] Obrázek 182: Tvrz Starosedlský Hrádek: Přístupová cesta k památce Obrázek 183: Tvrz Starosedlský Hrádek: Celkový pohled na památku Tvrz Starý Knín Tvrz pocházející z konce 14. století zaznamenala renesanční přestavbu během 16. století. Posléze v 17. století došlo k jejímu přebudování na sýpku. [40] Pozůstatky tvrze najdeme v poměrně velkém pozemku křižovnického dvora s farou. [41] 104

105 Obrázek 184: Tvrz Starý Knín: Parkování Obrázek 185: Tvrz Starý Knín: Celkový pohled na památku Tvrz Uhřice O tvrzi se píše již v roce V roce 1646 ji vlastnil rytíř Jan Jiří Radecký z Radče, praděd slavného maršálka Radeckého. Za jeho působení se tvrz rozrostla na zámeček, postavil zde pivovar a velkou oboru lemující obě strany Sedleckého potoka. Ze zámečku v následku požáru zůstalo pouze jedno obytné křídlo nad potokem. Dochovala se tvrz a řada památných letních dubů za rybníkem Kutílek a také podél cesty ze Sedlce do Uhřic. [42] Obrázek 186: Tvrz Uhřice: Přístup k památce Obrázek 187: Tvrz Uhřice: Celkový pohled na památku Tvrz Ústupenice První zápis o tvrzi pochází z roku Její zánik je datován už po roce Do dnešní doby se dochoval centrální pahorek, který obklopuje mělký příkop a také základy 105

106 obdélníkové budovy. Pozůstatek tvrze se nachází na soukromém oploceném pozemku. [43] Obrázek 188: Tvrz Ústupenice: Celkový pohled na památku Obrázek 189: Tvrz Ústupenice: Pohled na památku Tvrz Melichárek Vranovice Tvrz Melichárek pocházející ze 14. století se nacházela přímo v obci Vranovice. Její pozůstatek vykukoval nad hladinou rybníka Melichárek ještě v první polovině minulého století. Voda z rybníka byla v padesátých letech vypuštěna a rybník byl zasypán zemí. Nyní se nalézá pozůstatek tvrze na oplocené soukromé parcele a na místě rybníka děti skotačí na dětském hřišti. [44], [45] Obrázek 190: Tvrz Melichárek Vranovice: Celkový pohled na památku Obrázek 191: Tvrz Melichárek Vranovice: Pohled na památku Tvrz Vrchotice Záznamy o existenci tvrze pocházejí z roku Ve druhé polovině minulého století zde působilo JZD. Roku 1989 tvrz zakoupila firma Forest-Fish, s.r.o. [46] 106

107 Obrázek 192: Tvrz Vrchotice: Parkování Obrázek 193: Tvrz Vrchotice: Celkový pohled na památku Hrad Vargač Gotický hrad Vargač se nachází ve městě Dobříš. Pochází ze 14. století. V 18. století byl přebudován na sýpku. V padesátých let minulého století v něm bylo skladiště. V současnosti je v soukromém vlastnictví. [47], [48] Obrázek 194: Hrad Vargač: Přístupová cesta Obrázek 195: Hrad Vargač: Pohled na památku Hrad Vysoký Chlumec Středověký hrad s barokním předhradím vystavěný na kopci v nadmořské výšce 525 metrů nad mořem přibližně osm kilometrů na jihozápad od Sedlčan je vidět z širokého okolí. Řadí se mezi nejpamátnější hrady naší republiky. Hlavní část spočívá v paláci s křídly. Byl založen na konci 14. století. Hrad spolu s opevněním byl postupně pozdně goticky a renesančně předělán. V 17. století byla doplněna arkáda s vestavěným schodištěm propojující dvě krátká palácová křídla, zejména bylo vytvořeno západní 107

108 předhradí s mostem a barokní bránou. Hrad odolal i třicetileté válce, ještě před jejím koncem se započalo s jeho raně barokní přestavbou. Ve 2. světové válce protektorátní úřady zabraly zámek Lobkovicům, kteří ho vlastnili přes 470let. Roku 1948 došlo k jeho znárodnění. V 70. a 80. letech minulého století byl hrad rekonstruován a vzápětí byl zpřístupněn veřejnosti. V rámci restituce byl po roce 1990 vrácen rodu Lobkoviců. Roku 1998 ho koupil příbuzný rod, majitelem se stal Riprand, Graf von und zu Arco Zinneberg, který přístup veřejnosti zamítá. Sedlčanský kraj. 2016, 27(41). Obrázek 196: Hrad Vysoký Chlumec: Přístup k památce Obrázek 197: Hrad Vysoký Chlumec: Celkový pohled na památku Zámek Bolechovice Barokní zámek pochází z roku Stojí na místě původní tvrze. V současnosti soukromý zámek nenabízí přístup veřejnosti. Na svátek svatého Jana Nepomuckého mohou občané vstoupit do zámecké kaple na mši. [49] Obrázek 198: Zámek Bolechovice: Celkový pohled na památku Obrázek 199: Zámek Bolechovice: Pohled na památku 108

109 Zámek Buková u Příbramě Trojkřídlý patrový zámek byl postaven v letech 1751 až 1764 v pozdně barokním slohu. Ve druhé polovině 20. století fungoval jako domov důchodců. V současnosti je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný. [50] Obrázek 200: Zámek Buková u Příbramě: Celkový pohled na památku Obrázek 201: Zámek Buková u Příbramě: Přístup k památce Zámek Bukovany Věžovou tvrz ze 14. století ve druhé polovině 16. století doplnil renesanční palác, dnes severní křídlo zámku. V 17. století bylo postaveno západní křídlo, v 18. století bylo vybudováno jižní křídlo. Zámek slouží jako dětská léčebna a je veřejnosti nepřístupný. [51] Obrázek 202: Zámek Bukovany: Přístup k památce Obrázek 203: Zámek Bukovany: Celkový pohled na památku 109

110 Zámek Čelina Původně barokní zámek postavený koncem 18. století vyhořel a byl roku 1831 přebudován v klasicistním stylu. Po restitucích je využíván k bydlení jako sídlo rodinného statku. [52] Mgr. Milan Žid na statku Adámek provozuje zemědělskou výrobu a agroturistiku. Turisté se mohou ubytovat v apartmánech nacházejících se v přilehlých hospodářských budovách zámku. Veřejnosti je přístupný zámecký park a kaple svatého Jana Nepomuckého. Majitel nám povolil vstoupit do objektu a zdokumentovat zámek. Obrázek 204: Zámek Čelina: Přístup k památce Obrázek 205: Zámek Čelina: Přístup k památce Obrázek 206: Zámek Čelina: Památka zezadu Obrázek 207: Zámek Čelina: Zámecký park, zámek a kaple Zámek Červený Hrádek Zámek pochází z 2. poloviny 19. století. Před ním tu existovala opevněná gotická tvrz. Nyní vzhlíží na v novogotickém stylu. Po roce 1948 v něm bylo Vlastivědné muzeum 110

111 Sedlčanska a archiv Okresního národního výboru Příbram. Časem zchátral. V roce 1992 při vrácení v rámci restituce Mladotům byl ve velmi špatném stavu. Staronový majitel baron Jan Mladota ze Solopysk obětoval hodně peněz, aby ho opravil. Po smrti posledního majitele rodu Mladotů roku 2001 a o deset let později jeho manželky, se majitelem zámku dle závěti stává pan Nikolaus Lobkowicz. [53] Zámek je pro veřejnost přístupný pouze příležitostně. Uzavírají se zde svatby uvnitř zámku nebo v jeho parku. Volně přístupný je pouze anglický zámecký park. Obrázek 208: Zámek Červený Hrádek: Přístup k památce Obrázek 209: Zámek Červený Hrádek: Celkový pohled na památku Zámek Drahenice Renesanční zámek s anglickým parkem pochází ze 17. století díky přestavění starší tvrze. V 90. letech minulého století byl vrácen v restituci Lobkovicům, kteří ho opravili. Zámek je v současnosti soukromý a je veřejnosti nepřístupný. [54] Obrázek 210: Zámek Drahenice: Přístup k památce Obrázek 211: Zámek Drahenice: Celkový pohled na památku 111

112 Zámeček Dubenec Zámek z poslední čtvrtiny 18. století se nalézá na konci dřívějšího hospodářského dvora. Po 2. světové válce zde mělo skladiště JZD Dlouhá Lhota. [55] V současnosti je veřejnosti nepřístupný. Pracovník na vrakovišti nám umožnil pořídit fotografie zámečku, jelikož k zámečku dojdeme přes vrakoviště. Obrázek 212: Zámeček Dubenec: Přístup k památce Obrázek 213: Zámeček Dubenec: Boční pohled na památku Zámek Hluboš Pozdně barokní zámek v Hluboši vznikl přestavbou někdejší tvrze v polovině 16. století. Okolo roku 1872 byl zvětšen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T. G. Masaryka. Roku 1950 byl zámek znárodněn. Posléze zde působila politická škola, vojenská kasárna, ubytovna pro pracovníky uranových dolů a po té střední odborná škola s internátem. Po roce 1990 byl vrácen v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka. Ti zde provedli opravy. U zámku se nacházela nejstarší česká botanická zahrada, která patřila mezi několik nejstarších botanických středoevropských zahrad. V období mezi květnem roku 2001 až rokem 2010 zde byla veřejnosti přístupná expozice zaměřená na pobyt prezidenta T. G. Masaryka ve zdejším zámku včetně historie zámku. Od roku 2010 byl zámek nepřístupný a nabízen k prodeji za necelých 17 milionů korun. V roce 2018 bylo uvedeno na webových stránkách Golden castle, s.r.o., že byl zámek prodán. [56], [57] Zámek je nepřístupný. Branka do zámeckého areálu byla otevřená a dovnitř vcházeli lidé, proto jsme pro účely bakalářské práce také vstoupili do zámecké zahrady a zámek ze všech stran vyfotografovali. 112

113 Obrázek 214: Zámek Hluboš: Celkový pohled na památku Obrázek 215: Zámek Hluboš: Památka zezadu Zámek Hřiměždice Klasicistní zámek ve stylu baroka byl postaven v 18. století. První záznamy pocházejí z roku Roku 1945 byl opraven, avšak jeho věž včetně hodin byla stržena. Od konce padesátých let byl zámek využíván k uskladnění dřevěných loutek divadelního oddělení Národního muzea. [58] Obrázek 216: Zámek Hřiměždice: Přístup k památce Obrázek 217: Zámek Hřiměždice: Pohled na památku Zámek Jetřichovice Barokní zámek pocházející ze 17. století se nachází ve středu obce. Vznikl přestavěním někdejší tvrze. Mezi lety 1948 až 2006 ho vlastnil stát a v té době sloužil jako domov mládeže. Od června 2016 je známo, že je zámek nabízen k prodeji. [59], [57] 113

114 Obrázek 218: Zámek Jetřichovice: Přístup k památce Obrázek 219: Zámek Jetřichovice: Celkový pohled na památku Zámek Jince Barokní zámek roku 1728 nahradil dřevěnou tvrz. V roce 1866 byl přestavěn na pivovar, který zde fungoval do roku Neudržovaný zámek zeje prázdnotou. Je na prodej. [60] Obrázek 220: Zámek Jince: Parkování naproti památce Obrázek 221: Zámek Jince: Pohled na památku Zámek Kamenná Zámek Kamenná byl postaven v 17. století. V minulém století ho využíval Státní statek Tochovice. Nyní je zámek v havarijním stavu. (Doležal, 1997, s. 31) 114

115 Obrázek 222: Zámek Kamenná: Pohled na památku Obrázek 223: Zámek Kamenná: Pohled oknem dovnitř památky Zámek Kňovice Původní renesanční zámek ze začátku 17. století byl později upraven na barokní. V 19. století byl přestavěn v novogotickém stylu. Do roku 1948 byl jeho majitelem lékař Emerich Maixner. Zámek mu zabavil stát. Nyní je zámek soukromý a je veřejnosti nepřístupný. [61] Obrázek 224: Zámek Kňovice: Přístup k památce Obrázek 225: Zámek Kňovice: Památka zezadu Zámek Kosova Hora Původní tvrz z roku 1416 byla přebudována v 16. století na renesanční zámek, který byl několikrát přestavěn. Údajně zámek spojuje podzemní chodba se zámkem Červený Hrádek. [62] Posledním majitelem zámku byl Jan Nepomucký Mladota ze Solopysk, který zemřel roku Jeho manželka Henrietta zemřela v roce V roce 2013 prošel zámek částečnou 115

116 rekonstrukcí, ale před několika lety byl nabízen k prodeji. Nyní je zámek veřejnosti nepřístupný. Sedlčanský kraj. 2016, 27(36). Druhá fotografie byla pořízena z terasy restaurace Na Zámecké. Obrázek 226: Zámek Kosova Hora: Parkování Obrázek 227: Zámek Kosova Hora: Památka zezadu Zámek Lidkovice Barokní zámek byl postaven okolo roku Počátkem 20. století se z něho stává díky tehdejšímu majiteli centrum kultury. Chodili sem hlavně spisovatelé a malíři. Nejznámějšími návštěvníky byli třeba malíř Jan Zrzavý nebo publicista Ferdinand Peroutka. Ve druhé polovině minulého století zde působily Lidové milice, po té pražský Výzkumný ústav strojírenské technologie. Na přelomu 20. a 21. století zámek koupil ve špatném stavu současný majitel, který ho zvelebuje. [63] Pán hlídající ovce, nikoli majitel zámku, nás nechal od vrat vyfotografovat zámek. Obrázek 228: Zámek Lidkovice: Přístup k památce Obrázek 229: Zámek Lidkovice: Celkový pohled na památku 116

117 Zámek Nalžovice Barokní zámek byl vystavěn zřejmě ve druhé polovině 17. století na místě dřívější tvrze. V roce 1948 byl zabaven Schwarzenbergům. Sloužil jako domov důchodců, od roku 1986 je zde ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky. Po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Schwarzenbergů, kteří ho prodali krajskému úřadu Středočeského kraje. Ten zde ústav ponechal. [64] V současnosti v zámku sídlí domov pro osoby se zdravotním postižením, který zajišťuje pobytové služby ženám a dívkám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které potřebují soustavnou pomoc další fyzické osoby. Sedlčanský kraj. 2016, 27(46). Obrázek 230: Zámek Nalžovice: Celkový pohled na památku Obrázek 231: Zámek Nalžovice: Boční pohled na památku Zámek Osečany Ve druhé polovině 16. století vznikl zámek Osečany přestavbou tvrze na renesanční zámek. V roce 1928 kupuje zámek lékařský spolek, chce do něho umístit ozdravovnu. Mezi lety 1943 až 1945 zde setrvávala německá armáda. Po roce 1948 zde působil podnik Zdravotnické zásobování. [65] V současnosti je zámek nabízen k prodeji za 15 milionů korun. Díky pánovi ze sousedního domu, který vlastní klíče od vstupních vrat do areálu zámku, jsme si mohli vyfotit zámek. 117

118 Obrázek 232: Zámek Osečany: Přístup k památce Obrázek 233: Zámek Osečany: Pohled na památku Zámek Petrovice Zámek pochází z konce 17. století. V zámku nyní působí obecní úřad. Park za zámkem je přístupný veřejnosti a je vhodný i pro vozíčkáře. [66] Zámek jsme zařadili do nepřístupných památek, protože nejsou nabízeny prohlídky zámku a nekonají se zde výstavy. Obrázek 234: Zámek Petrovice: Parkování Obrázek 235: Zámek Petrovice: Pohled na památku Zámek Prčice Místo staré tvrze byl postaven v roce 1591 renesanční zámek, který byl později barokně upraven a v 19. století přestavěn klasicistně. Po roce 1948 byl znárodněn, poté byl zdevastován. V roce 1993 byl zámek vrácen do soukromých rukou. V současnosti je využíván jako ubytovací zařízení. Konají se zde soukromé akce, firemní večírky, koncerty i svatby. [67] 118

119 Obrázek 236: Zámek Prčice: Přístup k památce Obrázek 237: Zámek Prčice: Boční pohled na památku Zámek Přestavlky Barokní zámek pochází z roku Říká se mu též zámek Nové Mitrovice. V současnosti je zde školní zařízení s dětským domovem. [68] Obrázek 238: Zámek Přestavlky: Přístup k památce Obrázek 239: Zámek Přestavlky: Pohled na památku Zámek Příčovy Barokní zámek pochází z let 1712 až V roce 1923 zámek zakoupil od Lobkoviců bývalý zahradník z Mitrovic. Jeho potomci vlastní zámek doposud. [69] 119

120 Obrázek 240: Zámek Příčovy: Parkování naproti památce Obrázek 241: Zámek Příčovy: Pohled na památku zezadu Zámek Rožmitál pod Třemšínem Renesanční zámek pochází ze 16. století. Vznik přebudováním hradu ze 13. století. V minulém století tu měly kanceláře a byty Státní lesy. [70] Zámek v Rožmitálu pod Třemšínem se nachází poblíž náměstí, odkud ulicí dojdeme ke hlavní bráně. Zadní brána směřuje ke kamennému mostu a rybníku. U zámku se nalézá starý pivovar. Nyní je zámek veřejnosti nepřístupný. Zámecký park je otevřený pro veřejnost a handicapovaní na vozíčku se v něm mohou bez problémů pohybovat. Obrázek 242: Zámek Rožmitál pod Třemšínem: Přístup k památce Obrázek 243: Zámek Rožmitál pod Třemšínem: Přístup k památce Zámek Rtišovice Z původní tvrze vyrostl v roce 1738 barokní zámek. V polovině 19. století byl bezslohově přebudován. Zámek je součástí hospodářského dvora. [71] 120

121 Obrázek 244: Zámek Rtišovice: Přístup k památce Obrázek 245: Zámek Rtišovice: Pohled na památku Zámek Skrýšov Barokní zámek pochází z roku Do roku 1926 ho vlastnili Lobkovicové. Přišli o něj na základě pozemkových reforem. Následně ho využívalo Národní muzeum, mělo tu umístěný depozitář. V současnosti je majetkem herce Karla Rodena. Dvakrát ročně je zde pořádán jazzový večer. [72] Obrázek 246: Zámek Skrýšov: Celkový pohled na památku Obrázek 247: Zámek Skrýšov: Boční pohled na památku Zámek Smolotely Barokní zámek, vystavěný na místě gotické tvrze, pochází z roku K němu náležel i pivovar. Během 2. světové války zde bydlela rodina Schwarzova, která kromě dcery Emy nepřežila koncentrační tábor Osvětim. Ema po skončení války utekla do Ameriky a zámek připadl státu. [73] 121

122 V období let 1953 až 1990 zde měl ordinaci praktický lékař, byla tu i mateřská škola. V období let 1965 až 1990 zde mohli občané navštívit úřadovnu MNV. Konaly se tu i některé akce. Zámek ale nebyl udržován. V roce 1996 se v rámci restitucí vrátil soukromému majiteli. Majitel zrekonstruoval jenom pivovar, ale zámek na potřebné údržby a opravy pořád čeká. [74] Obrázek 248: Zámek Smolotely: Přístup k památce Obrázek 249: Zámek Smolotely: Pohled na památku Zámek Suchdol Zámek pochází z počátku 18. století. Vyrostl na místě staré tvrze. Od roku 1853 ho vlastnil doktor František Ladislav Rieger, jenž si vzal za manželku dceru Františka Palackého. Pro ni zde vysadil nádherný růžový sad a ořechovou alej. Dnes je zámek držen v soukromém vlastnictví. [75] Obrázek 250: Zámek Suchdol: Přístup k památce Obrázek 251: Zámek Suchdol: Parkování u památky 122

123 Zámeček Štětkovice Zámek pochází z 18. století, možná zde před ním byla tvrz. Po znárodnění v roce 1945 zde působil státní statek. V současnosti je zámeček obydlen. [76] Obrázek 252: Zámeček Štětkovice: Přístup k památce Obrázek 253: Zámeček Štětkovice: Pohled na památku Zámek Tochovice Začátkem 19. století vystřídal dřívější tvrz empírový zámek. Do roku 1949 byl majitelem pan Arnošt Schwarzenberk. Od roku 1950 zde sídlil Státní statek Tochovice. Po roce 1989 se zámek vrátil potomkům pana Schwarzenberka. [77] Okolí zámku je veřejně přístupné, nachází se zde udržovaný anglický park. Zámek můžeme bez problému obejít. Obydleno je jedno křídlo zámku, zbytek zeje prázdnotou. Obrázek 254: Zámek Tochovice: Pohled na památku Obrázek 255: Zámek Tochovice: Přístup do památky se závorou 123

124 Zámek Třebnice Barokní zámek pocházející z konce 17. století byl v 19. století přestaven na novorenesanční. Za zmínku stojí, že se zde narodil slavný vojevůdce maršálek Radecký z Radče. Po roce 1945 byl zámek následkem pozemkové reformy zkonfiskován. Ve druhé polovině minulého století zde působilo lesnické učiliště. Po roce 1989 byl zámek vrácen soukromému majiteli. V roce 2018 byl zámek nabízen k prodeji za korun. [78], [57] Obrázek 256: Zámek Třebnice: Přístup k památce Obrázek 257: Zámek Třebnice: Celkový pohled na památku Zámeček Tři Trubky Lovecký zámeček byl postavený mezi lety 1888 až V minulém století sem zavítali prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. V době 2. světové války tu bydlel německý polní maršál von Brauchitsch. Po roce 1948 se zde setkávali a pobývali vládní činitelé a lidé z ministerstva obrany. Nyní zámeček vlastní stát a je nepřístupný veřejnosti. V dohledné době by zde mělo být zřízeno návštěvnické centrum CHKO Brdy. [79] Nyní se zámek nalézá v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Je památkově chráněn od 10. července Objekt je elektronicky zabezpečený a monitorovaný kamerami. Vstup není povolen. 124

125 Obrázek 258: Zámeček Tři Trubky: Cedule Obrázek 259: Zámeček Tři Trubky: Pohled na památku Zámek Zahrádka u Petrovic Dnes již neexistující zámek pocházel z 18. století. Od roku 2001 se dostal zámek do rukou nového vlastníka, který zprvu chtěl chátrající objekt zvelebit. Poté ale zažádal o sejmutí památkové ochrany a také o povolení k umožnění jeho zbourání. Žádosti nebyly odsouhlaseny. Přesto zámek v květnu 2007 zbořil. [80] V areálu zanikého zámku je sice veřejnosti přístupná kozí farma, kde si lidé mohou zakoupit kozí produkty, ale samotný mnou zkoumaný zámek již neexistuje. Na místě zbořeného zámku je dnes volné prostranství a příjezdová cesta na kozí farmu. Ze zámku se dochovalo několik opodál ležících kamenů. Areál kozí farmy včetně již neexistujícího zámku je oplocen a vlastní jej soukromý majitel. Obrázek 260: Zámek Zahrádka u Petrovic: Fotografie památky z dubna 2004 [81] Obrázek 261: Zámek Zahrádka u Petrovic: Aktuální stav 125

126 Zámek Zalužany Renesanční zámek byl postavený na místě staré tvrze. Pochází z první poloviny 18. století. Za zmínku stojí, že roku 1974 zámek spravovalo Okresní kulturní středisko v Příbrami, které sem nainstalovalo expozici Muzeum středního Povltaví". Od roku 2005 je zámek v pronájmu a je využíván jako rodinné sídlo. Od roku 2009 sem může veřejnost zavítat pouze na svatební obřady, které se konají na zámku nebo v parku. [82] Obrázek 262: Zámek Zalužany: Přístup k památce Obrázek 263: Zámek Zalužany: Pohled na památku Zámek Zbenice Pozdně renesanční zámek pochází z roku Vznikl přestavěním staré tvrze. Ve druhé polovině minulého století zde působilo JZD Chraštice. V současnosti zámek vlastní Jiří Češka. [83] Obrázek 264: Zámek Zbenice: Pohled na památku Obrázek 265: Zámek Zbenice: Pohled na památku 126

127 Zámek Zduchovice Ve 2. polovině 17. století byl vystavěn barokní zámek místo dřívější tvrze. Do roku 1686 patřil k majetku premonstrátského kláštera. V 18. století byl přebudován a doplněn o kapli svatého Norberta, ve 3. čtvrtině 19. století byl přestavěn novodobě. Po roce 1948 zámek přešel do vlastnictví MNV, který z něho vytvořil kulturní dům. V současnosti zámek spadá do Resortu Zduchovice a pro veřejnost se v něm organizují svatby. [84] V době návštěvy zámku zde natáčela Česká televize. Obrázek 266: Zámek Zduchovice: Přístup k památce Obrázek 267: Zámek Zduchovice: Pohled na památku 127

128 2.5 Výsledky přístupnosti z hlediska jednotlivých druhů postižení Pro celkový přehled přístupnosti pro jednotlivé druhy postižení vytvořím v této části bakalářské práce přehledné mapy. V mapách bude vyznačeno 17 přístupných památek. Vytvořím značky pro tvrz, hrad a zámek. Zeleným kroužkem orámuji takové památky, které budou přístupné pro daný handicap. Červeným kroužkem orámuji takové památky, které považuji za nevhodné pro jednotlivé druhy handicapů. Důvodem nevhodnosti může být špatná možnost parkování, náročná přístupová cesta, nerovný terén, nebezpečný pohyb po památce nebo absence toalet. U nevhodných památek zdůvodním, proč nejsou vhodné pro návštěvu. Především bych chtěla upozornit, že hodnocení památek vychází jen z mého subjektivního názoru a záleží na úsudku každého postiženého člověka, zda památku navštíví. Každá handicapovaná osoba by měla zohlednit své síly, momentální zdravotní stav a míru svého handicapu Osoby s tělesným postižením Mapa 5: Mapa přístupnosti památek pro osoby s tělesným postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Za vhodné považuji zámek Dobříš (č. 14) s doprovodem dalších osob, které by postiženému člověku pomohli překonat schodiště a další překážky na zámku. Zříceninu hradu Valdek (č. 9) hodnotím jako vhodnou až k místu, odkud je zámek pěkně vidět. 128

129 Za nevhodné hodnotím tvrz Dvorce (č. 1) kvůli nerovnému terénu a během pohybu po oválném okruhu hrozí pád do vodního příkopu. Tvrz Hradiště Drahlín (č. 2) vyžaduje prudký výstup na památku s nebezpečím pádu a je zde křoví. Hrozí pád z památky. Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek (č. 3) nabízí špatnou možnost parkování, pohyb po okraji velice frekventované silnice, pohyb po chatrné dřevěné lávce, dále špatný a nebezpečný terén s kopcem, křovím a padajícím kamením. Na cestě k tvrzi Velké kolo (č. 4) stojí přes cestu závora. Jako nevhodný hodnotím pohyb po lese a nebezpečí pádu z kopce, na kterém spočívá památka. K tvrzi Vranovická Hůrka (č. 5) vede bahnitá cesta. Jde se po poli a nepatrné zbytky tvrze v lese těžko najde i zdravý člověk. K hrádku Kozí Hřbet (č. 6) vede nevhodná přístupová cesta a hrozí pád z prostranství památky. Hrad Ostromeč (č. 7) je příliš vzdálen od parkování, směřuje k němu nevhodná přístupová cesta a pohyb po památce je ztížený a nebezpečný. Hrad Třemšín (č. 8) je daleko od parkování, k hradu vede do kopce nevhodná přístupová cesta a pohyb po památce je nebezpečný, jelikož hrozí pád z přístupového mostu k památce či ze svahu. Zřícenina hradu Valdek (č. 9) je daleko od parkování. Ke zřícenině se line přístupová cesta do táhlého kopce. Pohyb po skále k památce je nebezpečný. V památce je vstup zakázaný. Na první přístupové cestě ke zřícenině hradu Vrškamýk (č. 10) je umístěna závora. Druhá přístupová cesta je dlouhá s velkým počtem překážek. Při pohybu v areálu zříceniny hrozí riziko pádu z památky. Přístupová cesta k hradu Zvěřinec (č. 11) je náročná a pohyb po hradu není bezpečný. Po nádvoří zámku Březnice (č. 12) se chodí po starém dláždění, v zámku je velké množství různě vysokých a širokých schodů, chybí bezbariérový přístup do poklady a bezbariérové toalety. Do zámku Dlouhá Lhota (č. 13) se vchází po schodišti. V zámku se nachází expozice skla v malých místnostech, hrozí nebezpečí úrazu a poškození exponátů. Zámek není bezbariérový. V arcibiskupském zámku Ernestinu (č. 15) chybí výtah. Do pater se vystupuje po nebezpečných schodech. Ve všech dveřních zárubních je usazen práh. Ve výstavních místnostech hrozí zničení exponátů. Zámek Radíč (č. 16) ani vchod do něj není bezbariérový. Nachází se v něm schodiště a velký počet různě vysokých prahů. Součástí prohlídky je i kaplička na nádvoří, do níž chybí bezbariérový vstup. Cesta k zámku Vysoká u Příbramě (č. 17) je delší. Do zámku se vchází po schodech. V zámku se nachází schodiště, pohyb po památce je ztížený a hrozí poničení exponátů. Přístup do bezbariérových toalet není uzpůsoben handicapovaným osobám. 129

130 2.5.2 Osoby se zrakovým postižením Mapa 6: Mapa přístupnosti památek pro osoby se zrakovým postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Za vhodnou památku doporučuji pouze zámek Dobříš (č. 14) s doprovodem další osoby. Důvody nevhodnosti ostatních památek jsem již popsala u mapy, ve které hodnotím přístupnost po tělesné postižení. Zrakově postižené osoby se potýkají se stejnými překážkami v podobě příliš dlouhé cesty, náročné přístupové cesty, nebezpečného pohybu po památce či schodišť a prahů na zámcích. Navíc za nevhodnou památku z hlediska přístupnosti pro zrakově postižené občany považuji hrad Valdek, kde se na posledním úseku přístupové cesty před skálou vyskytují nebezpečné nerovnosti povrchu (kameny a kořeny). Rovněž hrozí nebezpečí pádu ze skály při přístupu k památce. U žádné památky ani uvnitř žádné památky se nevyskytuje popis v Braillově písmu. 130

131 2.5.3 Osoby se sluchovým postižením Mapa 7: Mapa přístupnosti památek pro osoby se sluchovým postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Za nevhodné považuji zříceninu tvrze Hrochův Hrádek (č. 3) z důvodu velkého množství pojíždějících aut po přístupové silnici, úzký viadukt s velkým množstvím projíždějících aut z obou stran, na silnici není krajnice. Kolem památky projíždí po kolejích vlak. Zřícenina tvrze Vranovická Hůrka (č. 5) není vhodná kvůli přecházení velmi frekventované silnice. Dále v případě zranění se postižený nikam nedovolá. Památka se nachází v místě, kam nikdo nechodí. Hrad Třemšín (č. 8) není vhodný především kvůli parkování v blízkosti frekventované silnice, průjezdu aut lesních dělníků po přístupové cestě k hradu. Památka se nachází daleko v lese, v případě zranění se postižený nemusí nedovolat pomoci. Hrad Zvěřinec (č. 11) bych nedoporučila kvůli parkování u okraje silnice a pohybu po památce a skalách, jelikož sluchově postižený člověk neuslyší varování další osoby. 131

132 2.5.4 Osoby s mentálním postižením Mapa 8: Mapa přístupnosti památek pro osoby s mentálním postižením: zdroj: [12] + vlastní zpracování Za vhodné považuji tvrz Dvorce Dobříš (č. 1), tvrz Hradiště Drahlín (č. 2), tvrz Velké kolo (č. 4), zříceninu hradu Valdek (č. 9), zříceninu hradu Vrškamýk (č. 10), zámek Dobříš (č. 14) a zámek Radíč (č. 16). Při návštěvě těchto památek je nutný doprovod. Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek (č. 3) není vhodná kvůli pohybu po velmi frekventované silnici bez krajnice, nebezpečnému kopci s křovím a padajícím kamením. Mentálně postižený by se mohl leknout projíždějícího vlaku kolem památky. K tvrzi Vranovická Hůrka (č. 5) vede náročná cesta. Zbytky tvrze jsou jen stěží znatelné. K hrádku Kozí Hřbet (č. 6) směřuje nevhodná cesta a hrozí pád z památky. Hrad Ostromeč (č. 7) je daleko od parkování, k hradu vede nevhodná cesta. Pohyb po památce je riskantní. Hrad Třemšín (č. 8) stojí daleko od parkování a přístupová cesta není vhodná. Hrozí pád z mostu k památce či ze svahu. Cesta k hradu Zvěřinec (č. 11) je náročná a pohyb po hradu není bezpečný. V zámku Březnice (č. 12) by mentálně postižení prohlídku s tak velkým počtem schodů nemuseli zvládnout. V zámku Dlouhá Lhota (č. 13) hrozí nebezpečí úrazu a poškození exponátů. V arcibiskupském zámku Ernestinu (č. 15) chybí výtah. Na výstavách hrozí zničení exponátů. V zámku Vysoká u Příbramě (č. 17) se nachází nebezpečné schodiště. Pohyb po památce je ztížený a hrozí poničení exponátů. Nemůžeme předvídat reakci na vystavené exponáty. 132

133 2.6 Celkové výsledky přístupnosti památek pro handicapované občany Následující tabulka navazuje na mapy s výsledky přístupnosti z hlediska jednotlivých druhů postižení. Tabulka podává ucelený přehled vhodnosti přístupných památek pro jednotlivé druhy postižení. Zelená barva označuje vhodnost návštěvy památky pro příslušný druh postižení. Červená barva znamená, že návštěva památky je nevhodná pro daný druh handicapu. Tabulka 18: Celkové výsledky památek pro handicapované občany postižení číslo název památky 1 Tvrz Dvorce (Na Valech) Dobříš 2 Tvrz Hradiště Drahlín 3 Zřícenina tvrze Hrochův Hrádek 4 Tvrz Velké kolo (Hořejší/Horní kolo) 5 Tvrz Vranovická Hůrka 6 Hrádek Kozí Hřbet 7 Hrad Ostromeč 8 Hrad Třemšín 9 Zřícenina hradu Valdek 10 Zřícenina hradu Vrškamýk 11 Hrad Zvěřinec 12 Zámek Březnice 13 Zámek Dlouhá Lhota 14 Zámek Dobříš 15 Arcibiskupský zámek Ernestinum 16 Zámek Radíč 17 Zámek Vysoká u Příbramě tělesné zrakové sluchové mentální 133

134 3 Shrnutí V rámci bakalářské práce jsem zkoumala přístupnost tvrzí, hradů a zámků pro handicapované občany v bývalém okrese Příbram. V rámci terénního výzkumu jsem osobně navštívila celkem 67 objektů, z nichž je 21 tvrzí, 6 hradů a 40 zámků. Z celkového počtu je volně přístupných pět tvrzí a šest hradů. V šesti přístupných zámcích se platí vstupné. Veřejnost nemá přístup do padesáti objektů, z nichž pět objektů bylo během mého terénního výzkumu na prodej. Z 50 objetů je jeden zámek již zaniklý. Při svých osobních návštěvách jsem ke každému objektu pořizovala fotografie a písemné hodnocení. Zaměřila jsem se na parkoviště, přístupovou cestu, cestu k památce, pohyb po památce a toalety. Během prohlídek jsem došla k závěru, že pro osoby s tělesným a mnohdy i zrakovým postižením jsou nedostupné většinou zříceniny a pozůstatky tvrzí a hradů, které se nacházejí převážně daleko od parkovacího místa. Návštěvník se k památkám musí dostat pěšky mnohdy po rozbahněných cestách vedoucích do kopce, vysokou trávu, přes kořeny, kameny, nerovnosti terénu, spadané stromy a husté křoví. Za nepřístupné objekty pro všechny druhy handicapu považuji zříceninu tvrze Hrochův Hrádek, tvrz Vranovickou Hůrku, hrad Třemšín a zříceninu hradu Zvěřinec. Naopak nejlépe hodnotím zámek Dobříš, který je vhodný pro všechny druhy handicapů. Přesto bych zde doporučovala člověku s tělesným postižením, obzvláště člověku na invalidním vozíku, návštěvu zámku s fyzicky zdatným doprovodem, jehož pomoc bude potřebovat tento člověk při prohlídce zámku pro překonání schodů. Ani jedna přístupná památka není celá bezbariérová. U všech volně přístupných památek chybí toalety, což je problém i pro zdravého člověka. 134

135 4 Diskuze Na téma Tvrze, hrady a zámky z hlediska přístupu pro handicapované občany bylo na Vysoké škole polytechnické Jihlavy napsáno 17 bakalářských prací. Nikdo se přede mnou nezabýval touto problematikou na území bývalého okresu Příbram. Bakalářské práce se zabývaly okresy Blansko, České Budějovice, Český Krumlov, Havlíčkův Brod, Hodonín, Jindřichův Hradec, Olomouc, Šumperk a Uherské Hradiště. Také bylo zmapováno Břeclavsko, Chebsko, Jihlavsko, Kutnohorsko, Orlickoústecko, Třebíčsko, Znojemsko a oblast Brno venkov. Z hotových prací se nalézalo nejvíce památek v bývalém okrese České Budějovice. Je jich tam 40. Toto číslo se zdaleka nevyrovnalo počtu mnou zkoumaných památek. V bývalém okrese Příbram jsem zdokumentovala 67 tvrzí, hradů a zámků. U každé přístupné památky jsem v tabulce ohodnotila přístupnost pro handicapované občany. Parkování, cestu k památce, pohyb po památce a toalety jsem oznámkovala jako ve škole. Číslice 1 značila přístupnost a 5 nepřístupnost. V bakalářských pracích o Olomoucku, Znojemsku a oblasti Brno venkov neznámkují zpracovatelé tabulku číslicemi, ale hodnotí přístupnost slovy ano, ne či částečně. Částečně přístupná památka podle nich znamená, že se postižená osoba může pohybovat pouze v některé části památky. V práci týkající se bývalého okresu Havlíčkův Brod je přístupnost v tabulkách hodnocena písmeny A jako ano a N jako ne. V práci mapující bývalý okres Šumperk autorka v tabulce hodnotí přístupnost fajfkou a nepřístupnost křížkem. Můj terénní výzkum jsem absolvovala za hezkého počasí, aby hodnocení všech objektů bylo ze stejného pohledu. Po dešti nebo v zimě by podmínky pro terénní výzkum byly odlišné. Další vliv na hodnocení přístupnosti by mohl mít můj subjektivní názor a úsudek přístupnosti pro jednotlivá postižení. Svou roli sehrál i aktuální stav památek. Za pět nebo deset let mohou být památky včetně přístupu k nim v jiném technickém stavu. Památky jsem rozdělila na přístupné a nepřístupné. V některých bakalářských pracích byly památky rozděleny na přístupné, nepřístupné či částečně přístupné. Zjišťovala jsem zpracované bakalářské práce studentů dalších českých vysokých škol, které by se alespoň trochu týkaly mého tématu. Shledala jsem tři. Dále uvedu, v čem tyto práce spočívají. Müllerová (2017, s. 1 až 47) analyzovala aktuální situaci a možnosti zámku Březnice na poli cestovního ruchu. Nezkoumala možnosti pro handicapované občany. 135

136 Kováčová (2013, s. 1 až 112) hodnotila současný stav a možnosti pro cestování osob s handicapem. Bakalářskou práci založila na analýze potenciálu Českého Krumlova a Českých Budějovic.Ve své práci nezkoumala mentálně postižené občany. Chlasták (2014, s. 7 až 76) na základě situační analýzy a analýzy poptávky sestavil profil návštěvníka destinace Příbramsko. V práci popisoval přírodní a kulturní památky v bývalém okrese Příbram. Nenašla jsem žádné zahraniční práce, které by byly tematicky podobné mé práci. 136

137 5 Návrh řešení a doporučení pro praxi Všechny kulturní památky byly stavěny v době svého vzniku za určitým účelem a nepočítalo se, že se po nich budou pohybovat osoby s postižením. Bezbariérovost památky bude nyní finančně nákladná a u některých památek téměř nemožná. V zámku Dobříš se nabízí vybudování šikmé schodišťové plošiny po jedné straně schodišť. Zámecká schodiště jsou rovná a dostatečně široká. Šikmá schodišťová plošina by zde nikterak nepřekážela návštěvníkům. Její instalaci by velice ocenily osoby na invalidním vozíku, které jinak potřebují pro překonání schodů asistenci. U arcibiskupského zámku Ernestinum by bylo vhodné zřídit v zadní části budovy venkovní výtah, z něhož by se vystupovalo rovnou do chodby jednotlivých pater. Výstavy v zámku by tak určitě navštívilo více osob, neboť spousta lidí si netroufá vkročit na obtížná schodiště. Pro větší bezbariérovost zámku by bylo také vhodné odstranit prahy mezi zárubněmi dveří. Dále bych doporučila novému majiteli nepřístupného zámku Hluboš, aby vložil dostatečný finanční kapitál do opravy a zvelebení zámku i jeho areálu. Tento zámek by byl velikou kulturní podívanou pro naše i zahraniční návštěvníky. Nepřístupný zámek Jetřichovice, který je v současnosti nabízen k prodeji, by rovněž potřeboval budoucím majitelem zrenovovat. Jeho zpřístupnění veřejnosti by určitě přilákalo velký počet návštěvníků. U nepřístupných a špatně vzhlížejících objektů bych majitelům doporučila věnovat dostatečnou pozornost jejich údržbě a zabránit jejich případné demolici. Především majitelé zámečku Dubenec a zámku Kamenná by si měli vzít odstrašující příklad ze zbořeného zámku Zahrádka u Petrovic. I když jsou uvedené objekty v dezolátním stavu, měli by se jejich majitelé pokusit kulturní památku zachránit. Neustálou péči je rovněž potřeba věnovat i tvrzím, hradům a zámkům, které se pyšní výborným stavem. Majitelé by neměli usnout na vavřínech. Bez neustálých oprav by se během let mohla současně vypadající památka změnit na památku v dezolátním stavu. K památkám, jejichž reliéfy jsou těžko dohledatelné (tvrz Vranovická Hůra a tvrz Velké kolo) doporučuji zřídit turistickou trasu a u památek umístit informační tabuli seznamující s historií památky, včetně fotografie památky. 137

138 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zdokumentování tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Příbram z hlediska přístupu pro handicapované občany. Všech 67 památek jsem navštívila osobně. S návštěvami památek jsem začala hned po zaregistrování práce na jaře 2017 a skončila v listopadu téhož roku. V teoretické části jsem věnovala pozornost jednotlivým zdravotním postižením. Specifikovala jsem průkazy osob se zdravotním postižením a parkovací průkaz. Mimo to jsem popsala sociální cestovní ruch. Dále jsem přiložila mapu a stručný popis bývalého okresu Příbram. V praktické části jsem se zaměřila na jednotlivé památky, které jsem rozdělila na přístupné a nepřístupné. Všechny památky jsem vyfotografovala. Ke každé jsem přiložila text s popisem parkování, přístupové cesty, pohybu po památce a možnosti použití toalet. U každého objektu jsem poznatky zaznamenala do tabulky s hodnocením přístupnosti známkami 1 až 5 dle školního systému. Dále jsem zhotovila mapy vhodnosti návštěvy památek pro osoby dle jednotlivých postižení. Pro vhodné objekty jsem do map použila značku tvrze, hradu nebo zámku v kroužku se zeleným okrajem. Nevhodné objekty jsem označila kruhovou značkou s červeným okrajem. Nakonec jsem vytvořila přehlednou tabulku, která vycházela z map vhodnosti památek pro osoby dle jednotlivých postižení. Z tabulky lze snadno vyčíst, která památka je pro jednotlivé hadicapy vhodná či nikoliv. Červená políčka v tabulce u handicapu označují nevhodnost návštěvy památky a zelená políčka vhodnost návštěvy památky. Za zcela nevhodné objekty pro handicapované občany považuji zříceninu hradu Hrochův Hrádek, tvrz Vranovickou Hůrku, Hrad Třemšín a zříceninu hradu Zvěřinec. Za jediný vhodný objekt pro osoby s handicapem považuji zámek Dobříš. I zde je však pro člověka s tělesným postižením, zvlášť na invalidním vozíku, nutná pomoc doprovodu pro překonání schodů. V bývalém okrese Příbram se vyskytuje 5 nepřístupných zámků na prodej. Určitě by bylo skvělé, kdyby budoucí majitelé tyto památky opravili a umožnili v nich návštěvy veřejnosti. Zpřístupnění veřejnosti by si zcela zasloužily zámky Hluboš a Jetřichovice. Musím podotknout, že všechny návštěvy jsem podnikla za poměrně dobrého počasí, jen u dvou památek pršelo. Deštivé počasí značně znepříjemní přístup k památce a pohyb 138

139 po ní. I za sucha rovná cesta mnohdy klouže. V dešti klouže i tráva, mokré kořeny a kamení. Kaluže zakrývají terénní nerovnosti, které nejsou vidět. V dešti se pohybuje problematicky po památkách i zdravý člověk. Z tohoto důvodu doporučuji návštěvu každé památky vždy za stálého a dobrého počasí. Tato práce by měla informovat nejen občany se zdravotním postižením o všech památkách na Příbramsku. Některé památky již z povědomí lidí vymizely. K tomuto poznatku jsem dospěla po návštěvě obce Hřiměždice. Zde jsem se dotazovala jedné místní obyvatelky na zámek. O existenci zámku v obci neměla ponětí, přitom bydlela necelých sto metrů od něho. Oslovila jsem organizace v bývalém okrese Příbram, zda mají po zpracování a schválení mé bakalářské práce o tuto práci zájem. Oslovila jsem Městský úřad Příbram, Městský úřad Dobříš, Městský úřad Březnice a Městský úřad Sedlčany. Kontaktovala jsem i starosty těchto obcí. Dále jsem bakalářskou práci nabídla poskytovatelům sociálních služeb, kterými jsou Nalžovický zámek, Domov Svatý Jan, MELA, o.p.s. Sedlčany a Stéblo Borotice. Bakalářskou práci jsem nabídla i turistické oblasti Toulava. Mnou oslovená Základní škola a Mateřská škola Kamýk nad Vltavou má vyhraněné třídy pro výuku dětí s kombinovaným postižením. Obdržela jsem 4 odpovědi, z nichž mají všechny organizace zájem. Zájem projevil poskytovatel sociálních služeb Nalžovický zámek, poskytovatel sociálních služeb Stéblo, turistická oblast Toulava a městský úřad Příbram prostřednictvím Infocentra Městského úřadu Příbram. Jelikož někdo projevil o mou práci zájem, jsem ráda, že věnované úsilí tomuto tématu, je někomu užitečné. Byla bych ráda, kdyby má práce byla přínosem i pro ostatní spoluobčany a organizace, nejen v našem okrese. 139

140 Seznam použitých zdrojů Použité tištěné zdroje BUŘVALOVÁ, Denisa a Eva REITMAYEROVÁ. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, ISBN DOLEŽAL, Daniel. Příbram a okolí: turistický průvodce. Příbram: Knihkupectví Galerie Antikvariát, ISBN DURDÍK, Tomáš. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: střední Čechy. Praha: Pankrác, ISBN CHLASTÁK, Lukáš. Profil návštěvníka destinace cestovního ruchu Příbramsko. České Budějovice, Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. KOVÁČOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch pro handicapované. České Budějovice, Bakalářská práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, ISBN MÜLLEROVÁ, Martina. Možnosti využití zámku Březnice v cestovním ruchu. Praha, Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. PÁSKOVÁ, [Martina a Josef ZELENKA]. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, ISBN Sedlčanský kraj. 2016, 27(41). Sedlčanský kraj. 2016, 27(36). Sedlčanský kraj. 2016, 27(46). STREIT, Vincenc, Miroslav RESSLER a Zlata HOUŠKOVÁ. Služby knihoven zdravotně postiženým uživatelům. Praha: Národní knihovna České republiky, ISBN

141 Nepoužité tištěné zdroje DOLEŽAL, Daniel a Josef VELFL. TOULKY PŘÍBRAMSKEM. Březové Hory: PBtisk Příbram, HEJL, Ivo. Brdy. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, NOVOSAD, Libor. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskurzivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál, ISBN PŘÍBRAMSKO. Děčín: GRAFIKTISK, Sedlčansko: Několik slov o městě, přírodě a památkách jeho okolí, a o terénních motocyklových závodech "Sedlčanská kotlina". Benešov u Prahy: Středočeské tiskárny n. p., Vlastivědný sborník Podbrdsko: Průvodce po archivních fondech a sbírkách. Plzeň, závody ve Vimperku: Stráž, tiskařské závody, n. p., Elektronické zdroje (1) Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: 758d 470d 868f c1fc0bd5f53d?version=1.0&t= (2) Charakteristika okresu Příbram: OKRES PŘÍBRAM. Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: (3) Google [online]. [cit ]. Dostupné z: 8AqW96ATNtYLIDg&q=okres+p%C5%99%C3%ADbram&oq=okres+p%C5%99%C 3%ADbram&gs_l=psy ab.3..0j0i30k1j0i24k1l j c psy ab i67k1.0.w0hbytygpqk#imgrc=ynaikvpws0pyym: (4) Vysoká škola obchodní v Praze [online]. [cit ]. Dostupné z: cestovni ruch.pdf 141

142 (5) Sociální cestovní ruch. Hotel&spa management [online]. [cit ]. Dostupné z: spa.ihned.cz/?p=0uhs00_d&&article[id]= (6) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit ]. Dostupné z: (7) Průkaz osoby se zdravotním postižením. Průkazy zdravotně postižených [online]. [cit ]. Dostupné z: (8) Průkaz OZP. Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z.s. [online]. [cit ]. Dostupné z: rodinu/socialni davky a prukazky/prukaz ozp/ (9) Parkovací průkaz pro osobu zdravotně postiženou. POHYBLIVOST.CZ [online]. [cit ]. Dostupné z: karta pro osobu tezce zdravotne postizenou.php (10) Nové parkovací průkazy pro osoby ZTP a ZTP(P). ŽijusHandicapem.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: parkovaci prukazy pro osoby ztp a ztp p.html (11) Památkový katalog. Národní památkový ústav [online]. [cit ]. Dostupné z: (12) OKRES PŘÍBRAM. Integrovaný portál MPSV: Úřad práce ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: (13) DVORCE. Místopis [online]. [cit ]. Dostupné z: (14) Tip na výlet tvrz s vodním příkopem. Dobříšsko aktuálně [online]. [cit ]. Dostupné z: okoli mesta/tip na vylet tvrz s vodnim prikopem (15) Tvrz Drahlín. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (16) Hrochův Hrádek. KudyKam.com [online]. [cit ]. Dostupné z: hradek.html 142

143 (17) Hledání turisticky zajímavých míst. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: ch_typ=1 (18) Vranovice. MISTOPISY.CZ: Místopisný průvodce po České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: turistika/ (19) Vrch Třemšín s pozůstatky středověkého hradu. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. [cit ]. Dostupné z: a akce/aktivity/vrch tremsin s pozustatky stredovekeho hradu.aspx (20) Hrad Valdek. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (21) Renesanční zámek Březnice. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. [cit ]. Dostupné z: a akce/aktivity/renesance na breznici.aspx (22) Zámek Dlouhá Lhota. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (23) Zámek Dlouhá Lhota Panství. DLOUHÁ LHOTA [online]. [cit ]. Dostupné z: lhota.com/?gid=45&page=fotofl (24) Zámek Dobříš. Zámek Dobříš [online]. [cit ]. Dostupné z: dobris/zamek dobris (25) Příbram zámek. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit ]. Dostupné z: kl/m cs/detail kl_us_auth k Pribram zamek/ (26) Historie: Zámek. Radíč Chateau zámek rytířů a princezen [online]. [cit ]. Dostupné z: radic.cz/?menu=historie (27) Zámek Radíč. NaVylet.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: radic radic 143

144 (28) Zámek Vysoká u Příbramě. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (29) Tvrz Hvožďany (Česko). Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit ]. Dostupné z: kl/m cs/detail kl_us_auth k Tvrz Hvozdany cesko/ (30) Křepenice tvrz. [online]. [cit ]. Dostupné z: cechy/krepenice_tvrz/ (31) Tvrz Křepenice. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: kraj/tvrz krepenice/ (32) Tvrz Lovčice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (33) Tvrz Měšetice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (34) Tvrz Obděnice. MAPY.CZ [online]. [cit ]. Dostupné z: (35) Obděnice. STREDOVEK.COM [online]. [cit ]. Dostupné z: (36) Středověká tvrz Pičín. Obec Pičín [online]. [cit ]. Dostupné z: (37) Tvrz Plešiště. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (38) Solopysky (Příbram, Česko). Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit ]. Dostupné z: kl/cs/detail kl_us_auth g Solopysky Pribram cesko/ (39) Zámek Starosedlský Hrádek. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 144

145 (40) Zámek Starý Knín. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (41) REFERENČNÍ PRÁCE LIDOVÁ ARCHITEKTURA A HOSPODÁŘSKÉ STAVBY. ING. ARCH. JAN PEŠTA STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM [online]. [cit ]. Dostupné z: pesta.cz/lidova architektura a hospodarske stavby (42) Uhřice (Sedlec Prčice, Česko). Středočeská vědecká knihovna v Kladně [online]. [cit ]. Dostupné z: kl/cs/detail kl_us_auth g Uhrice SedlecPrcice cesko/?qt=mg (43) Tvrz Ústupenice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (44) TVRZ VRANOVICE. Castles.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: vranovice/popis.html (45) Historie. Obec Vranovice [online]. [cit ]. Dostupné z: vranovice.cz/informace o obci/historie/ (46) Tvrz Vrchotice. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: kraj/tvrz vrchotice/ (47) Hrad : Dobříš, Vargač. Památky [online]. [cit ]. Dostupné z: kcz/sk/detail kcz_un_auth Hrad Dobris Vargac/ (48) Dříve hrad Vargač, dnes sýpka, v budoucnu hotel. Příbramský deník.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (49) O obci BOLECHOVICE. [online]. [cit ]. Dostupné z: (50) Zámek Buková u Příbramě. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (51) Zámek Bukovany. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 145

146 (52) Zámek Čelina. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (53) Zámek Červený Hrádek u Sedlčan. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zamekcervenyhradek.html (54) DRAHENICE. Ubytování aktuálně [online]. [cit ]. Dostupné z: aktualne.cz/zajimavosti/vylety jizni cechy/zamky jizni cechy zamek drahenice 40/ (55) Zámek Dubenec. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zamekdubenec.html (56) Zámek Hluboš. Turistický Atlas [online]. [cit ]. Dostupné z: hlubos.html (57) NEMOVITOSTI. Golden Castle s.r.o. [online]. [cit ]. Dostupné z: (58) Zámek Hřiměždice. Hřiměždice [online]. [cit ]. Dostupné z: hrimezdice/ (59) Jetřichovice. Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. [cit ]. Dostupné z: zriceniny.cz/hrad_jetrichovice.htm (60) Zámek Jince. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zamekjince.html (61) Zámek Kňovice. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zamekknovice.html (62) Zámek Kosova Hora. Město Sedlčany [online]. [cit ]. Dostupné z: sedlcany.cz/turisticky servis/tipy na vylet/pamatky/zamek v kosove hore (63) Zámek Lidkovice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (64) Zámek Nalžovice. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zameknalzovice.html 146

147 (65) Zámek Osečany. Atlas Česka [online]. [cit ]. Dostupné z: kraj/zamek osecany/ (66) Historie obce. Petrovice u Sedlčan [online]. [cit ]. Dostupné z: obec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=11988&id=55631&p1=4290 (67) Historie. Zámek Prčice [online]. [cit ]. Dostupné z: (68) Přestavlky, Sedlec Prčice. MAPY.CZ [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 (69) Zámek Příčovy. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (70) Památky. Rožmitál pod Třemšínem [online]. [cit ]. Dostupné z: menu/turistika/pamatky/ (71) Zámek Rtišovice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (72) Historie zámku. Karel Roden [online]. [cit ]. Dostupné z: (73) Zámek Smolotely. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zameksmolotely.html (74) Vývoj kulturní krajiny v okolí Smolotel a Makové hory. Archiv Přírodní školy [online]. [cit ]. Dostupné z: molotel_a_makove_hory_2008.pdf (75) Historie obce. Obec Prosenická Lhota [online]. [cit ]. Dostupné z: obce (76) Zámek Štětkovice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 147

148 (77) Zámek Tochovice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (78) Zámek Třebnice. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (79) Lovecký zámeček Tři Trubky. POZNEJBRDY.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (80) Zajímavosti v okolí. Zeměráj [online]. [cit ]. Dostupné z: v okoli/ (81) Zámek Zahrádka. Hrady.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: (82) Zámek. Obec Zalužany [online]. [cit ]. Dostupné z: zaluzany.cz/info/zamek (83) Zámek Zbenice. Středočeské zámky [online]. [cit ]. Dostupné z: zamky.cz/zamekzbenice.html (84) Zámek Zduchovice. Resort Zduchovice [online]. [cit ]. Dostupné z: zduchovice.cz/zamek zduchovice/ 148

149 Přílohy Příloha A Vstupenky Příloha A 1 Vstupenka zámek Březnice Příloha A 2 Vstupenka zámek Dlouhá Lhota 149

150 Příloha A 3 Vstupenka zámek Dobříš Příloha A 4 Vstupenka Arcibiskupský zámeček Ernestinum Příloha A 5 Vstupenka zámek Vysoká u Příbramě 150

151 Příloha B Parkovací lístky Příloha B 1 Parkovací lístek Dobříš 151