Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
|
|
- Štefan Bartoš
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 6 PROGRAMOVÁNÍ PRO REÁLNÝ ČAS doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii ČVUT v Praze Hana Kubátová MI-SOC 2011/12 1
2 ZDROJE Materiály z Die Technische Universität Wien Institut für Technische Informatik, Real-Time Systems Group, Přednášky ČVUT-FEL M. Sojky Článek Programovací jazyky s podporou Real-time, Ing. Dalibor Zacios, 2003 (viz materiály a JD-Zacios.pdf 2
3 ÚVOD DO SYSTÉMŮ REÁLNÉHO ČASU Systém reálného času je systém, jehož specifikace zahrnuje jednak logické a jednak i časové požadavky na správnost. Logická správnost: Dostáváme správné výsledky. Např = 2 Časová správnost: Výsledky dostáváme ve správném čase 3
4 CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI SRC Jsou řízené událostmi, reaktivní Jejich selhání bývá drahé a nebezpečné Paralelní/vícevláknové programování Nepřetržitý provoz bez zásahu operátora Požadavky na spolehlivost a odolnost vůči poruchám (i chybám)... fault-tolerance Predikovatelné chování 4
5 MÝTY PODLE (STANKOVIC '88) Návrh systému reálného času není žádná věda.. Pokroky ve výkonnosti hardwaru za nás vyřeší časové požadavky. Real-time program je to samé jako rychlý program. (My pod pojmem real-time chápeme predikovatelný a rychlost nemusí být závratná.) Real-time programování je programování v assembleru. Rádi bychom návrh systémů reálného času co nejvíce zautomatizovali, než bychom se spoléhali na možná chytře napsaný, ale nepřehledný kód. Real-time znamená maximalizaci výkonu. Při real-time programování je často důležitější časová přesnost než pouze výkonnost. 5
6 Problémy reálného času už byly vyřešeny v jiných oblastech informatiky. Informatici se obvykle zajímají jen o průměrný výkon. Nemá smysl se bavit o zárukách časování, když se cokoli může porouchat. I když se může cokoli porouchat, nechceme aby byl operační systém nejslabším článkem. Systémy reálného času pracují ve statickém prostředí. Není pravda. Uvažujeme i systémy, kde se pracovní módy dynamicky mění. 6
7 CO VLASTNĚ ZNAMENÁ REAL-TIME?? Výplaty jsou také omezené časem (každý měsíc) podle definice je to systém reálného času Real-time nemusí znamenat, že jde o nějaké super-rychlé zpracování Rychlost x šířka pásma Serio-paralelní a paralelně-sériové převodníky 7
8 ZDROJE MNOŽSTVÍ A ZAŘAZENÍ (PROCESOR, PAMĚT, SÍŤ,... ) Dostatečné lze použít běžnou metodologii návrhu systému pro naplnění časových požadavků aplikace. Nedostatečné Aplikace má požadavky, za hranicemi současných technologií. Žádná metodologie není použitelná pro splnění čas. Požadavků Dostatečné, ale vzácné Je možné naplnit časové požadavky aplikace, ale jen s pečlivým a promyšleným způsobem alokace zdrojů. 8
9 Hana Kubátová MI-SOC 2011/12 VÝVOJ NA PŘÍKLADECH 9
10 PŘÍKLAD 1 Jednoduchý řídicí systém s jedním senzorem a jedním akčním členem. (Každý řídicí systém je SRC.!!) 10
11 Pseudokód řídicí aplikace Nastav periodické přerušení s periodou T. V každé obsluze přerušení od časovače dělej: proveď A/D konverzi a přečti hodnotu y spočítej výstup u zapiš u a spusť D/A konverzi Hodnota T se nazývá vzorkovací perioda a její správná volba závisí na vlastnostech řízeného systému. Typické hodnoty jsou od sekund do milisekund. Ex.systémy s více vzorkovacími periodami Složitější řídicí systémy, Více senzorů a akčních členů. Dynamika různých části soustavy je jinak rychlá Vzorkovací periody jednotlivých řídicích smyček jsou rozdílné (harmonické vzorkovací frekvence zjednodušují systém i jeho návrh) 11
12 Hana Kubátová MI-SOC 2011/12 HIERARCHICKÝ ŘÍDICÍ SYSTÉM 12
13 ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLŮ DŮLEŽITÁ SOUČÁST Systémy převádějící data z jedné formy na druhou. Příklady: Číslicová filtrace Komprese/dekomprese videa či zvuku Zpracování radarových signálů Doby odezvy se pohybují v rozmezí od pár milisekund do několika sekund. 13
14 Hana Kubátová MI-SOC 2011/12 PŘÍKLAD 2 RADAROVÝ SYSTÉM 14
15 JINÉ APLIKACE SRC Real-time databáze Transakce musí být provedeny do určitého termínu Hlavní problém: Algoritmy pro rozvrhování transakcí a real-time rozvrhovací algoritmy mají často protikladné cíle. Požadavky na absolutní či relativní časovou konzistenci. Multimédia Chceme zpracovávat audio či video s konstantní vzorkovací frekvencí (snímková frekvence televize je 25 Hz, pro HDTV 50 Hz). Další požadavky: Synchronizace zvuku a obrazu, nízký jitter (nepřesnost v časování), při interaktivním přenosu nízké zpoždění Simulace v reálném času Virtuální realita 15
16 KLASIFIKACE APLIKACÍ (SRC) Čistě cyklické Každá úloha je spouštěna periodicky Téměř neměnné požadavky na systémové prostředky Příklady: digitální regulátor, řízení letu, monitorování v reálném čase Převážně cyklické Většina úloh je spouštěna periodicky Systém reaguje na nějaké externí asynchronní události Příklady: Moderní avionické a řídicí systémy Asynchronní a predikovatelné Většina úloh není periodická Požadavky na systémové prostředky se mohou během po sobě jdoucích spuštění velmi lišit, ale mají známe meze či statistické rozložení. Příklady: Multimediální komunikace, zpracování signálu z radaru a sledování objektů Asynchronní a nepredikovatelné Převážně se reaguje na asynchronní události Úlohy s vysokou složitostí Příklady: inteligentní real-time řízení, real-time simulace a VR 16
17 HARD/SOFT REAL-TIME TERMINOLOGIE Úloha (task): Sekvenční úsek kódu. Množina dávek, které se spouští, aby pomáhaly vykonávat určitou funkci systému. Dávka (job): Instance úlohy. Dávky potřebují k běhu potřebují zdroje. Příklady zdrojů: CPU, síť, disk, kritická sekce Všechny hardwarové zdroje jsou pro jednoduchost procesory. Čas uvolnění dávky (release time): Časový okamžik, kdy je dávka připravena k běhu. Termín dokončení dávky (deadline): Časový okamžik, do kdy dávka musí skončit. Relativní termín dokončení dávky: Délka intervalu mezi časem uvolnění a termínem dokončení. Doba odezvy dávky (response time): Skutečný čas dokončení mínus čas uvolnění. 17
18 Hana Kubátová MI-SOC 2011/12 PŘÍKLAD 18
19 HARD REAL-TIME SYSTÉMY Striktní termín dokončení (hard deadline) je takový termín dokončení, který musí být bezpodmínečně dodržen. Pokud není nějaký striktní termín dokončení dodržen, chování systému je nesprávné a často to má katastrofální následky. Potřebujeme prostředky pro ověření, že termíny dokončení budou dodrženy. Hard real-time systém: Systém reálného času, kde všechny termíny dokončení jsou striktní. Příklady: Jaderná elektrárna, řízení letadla. 19
20 SOFT REAL-TIME SYSTÉMY Žádaný termín dokončení (soft deadline) může být občas porušen. Otázka: Jak správně definovat občas? Soft real-time systém: Systém reálného času, zahrnující žádané termíny dokončení. Příklady: Telefonní ústředny, multimediální aplikace. 20
21 URČENÍ OBČAS Jeden přístup: Použít pravděpodobnostní popis požadavků. Například: 99% termínů dokončení musí být dodrženo. Jiný přístup: Definovat funkci popisující užitečnost dávky v závislosti na době dokončení složitější ověření splnění požadavků 21
22 PEVNÝ TERMÍN DOKONČENÍ Pevný termín dokončení (firm deadline): Žádaný termín dokončení takový, že funkce užitečnosti padá k nule jakmile je dosažen termín dokončení (opožděné dávky nám nejsou k ničemu). 22
23 RTOS PROČ JE POUŽÍVAT A KDY Souběžné zpracování dat reflektuje přirozený paralelismus skutečných dějů. Synchronizace a výměna dat mezi úlohami reprezentuje interakce mezi reálnými ději. Oddělení funkcí (co úloha dělá) a časových charakteristik (kdy to dělá) jednotlivých úloh. Prostředník mezi hardware, uživatelskými programy a uživateli Pomáhá programům snadno a efektivně využívat hardware Správce prostředků Vzájemná izolace programů 23
24 POŽADOVANÉ VLASTNOSTI RT OS Víceúlohový či vícevláknový Preemptivní RT úloha by neměla být blokována jinými úlohami pokud to není nutné (sdílené zdroje). Mechanismus na zabránění inverzi priorit, lépe na zabránění deadlocku Řízený prioritami (nebo EDF earliest deadline first) Dostatečný rozsah priorit Definovaná maximální doba mezi vznikem přerušení a jeho obsloužením (interrupt latency) Dostatečně jemné rozlišení času 24
25 DISTRIBUOVANÉ REAL-TIME SYSTÉMY Používají se z mnoha důvodů Zvýšení spolehlivosti (redundance) Distribuce výkonu na místa kde je spotřebováván Subsystémy dodány třetí stranou Problém: end-to-end vlastnosti (deadline) End-to-end response-time (doba odezvy) je ovlivňována různými zdroji (CPU, síť,...) 25
26 JAKÝ PROGRAMOVACÍ JAZYK??? Real-time Java C Specializované??? Diskuse 26
Programování systémů reálného času A3M35PSR, A4B35PSR
Programování systémů reálného času A3M35PSR, A4B35PSR Michal Sojka Czech Technical University in Prague, Faculty of Electrical Engineering, Department of Control Engineering October 4, 2017 Inspirováno
Real Time programování v LabView. Ing. Martin Bušek, Ph.D.
Real Time programování v LabView Ing. Martin Bušek, Ph.D. Úvod - související komponenty LabVIEW development Konkrétní RT hardware - cíl Použití LabVIEW RT module - Pharlap ETS, RTX, VxWorks Možnost užití
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 6 OPERAČNÍ SYSTÉMY REÁLNÉHO ČASU doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii ČVUT
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna Plánování procesů (Process Scheduling) České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2010 Studijní materiály a informace o předmětu http://measure.feld.cvut.cz/vyuka/predmety/bakalarske/navody
POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém Hierarchická
POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Hierarchická struktura řídicího systému
OS Plánování procesů
OS Plánování procesů Tomáš Hudec Tomas.Hudec@upce.cz http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Plánování scheduling scheduler plánovač rozhoduje, který proces (vlákno) má CPU řídí se plánovacím
3. Počítačové systémy
3. Počítačové systémy 3.1. Spolupráce s počítačem a řešení úloh 1. přímý přístup uživatele - neekonomické. Interakce při odlaďování programů (spusť., zastav.,krok, diagnostika) 2. dávkové zpracování (batch
Přidělování CPU Mgr. Josef Horálek
Přidělování CPU Mgr. Josef Horálek Přidělování CPU = Přidělování CPU je základ multiprogramového OS = pomocí přidělování CPU různým procesům OS zvyšuje výkon výpočetního systému; = Základní myšlenka multiprogramování
Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.
Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces
VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 8 SÍTĚ NAČIPU (NOC) doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii ČVUT v Praze Hana
SYSTÉMY NAČIPU MI-SOC
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYSTÉMY NAČIPU MI-SOC doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii ČVUT v Praze Hana Kubátová
Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Architektura a koncepce OS Jádro OS (archos_kernel) Architektura a koncepce OS Typy OS (archos_typy)
Architektura a koncepce OS OS a HW (archos_hw) Aby fungoval OS s preemptivním multitaskingem, musí HW obsahovat: 1. (+2) přerušovací systém (interrupt system) 2. (+2) časovač Při používání DMA: 1. (+1)
Formální Metody a Specifikace (LS 2011) Formální metody pro kyber-fyzikální systémy
Formální Metody a Specifikace (LS 2011) Přednáška 7: Formální metody pro kyber-fyzikální systémy Stefan Ratschan, Tomáš Dzetkulič Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologíı České vysoké
Principy operačních systémů. Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna
Principy operačních systémů Lekce 5: Multiprogramming a multitasking, vlákna Multiprogramování předchůdce multitaskingu Vzájemné volání: Implementován procesem (nikoliv OS) Procesu je přidělen procesor,
Design systému. Komponentová versus procesní architektura
Design systému Komponentová versus procesní architektura Architektura : třídy statické aspekty propojení logický pohled struktura popisu systému Architektura procesů: objekty dynamické aspekty koordinace
Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití
Programové prostředky PC - 5 Informatika 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah: Vrstvy programového
OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace
Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus
Kapitola 1: Úvod. Systém pro správu databáze (Database Management Systém DBMS) Účel databázových systémů
- 1.1 - Kapitola 1: Úvod Účel databázových systémů Pohled na data Modely dat Jazyk pro definici dat (Data Definition Language; DDL) Jazyk pro manipulaci s daty (Data Manipulation Language; DML) Správa
Systémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat Centralizované SPD VME, VXI Compact PCI, PXI, PXI Express Sběrnice VME 16/32/64 bitová paralelní sběrnice pro průmyslové aplikace Počátky v roce 1981 neustále se vyvíjí původní
Vybrané, speciální zkoušky: automobilový průmysl
Vybrané, speciální zkoušky: automobilový průmysl 17. 03. 2011 Roman Dlabaja Obsah Specifika zkušebnictví v oblasti automobilového průmyslu Použiti SW a HW v laboratořích ITC Příklady řešení některých testů
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 TECHNICKÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) INFORMACE VE VÝPOČETNÍ TECHNICE 3 2) POČÍTAČOVÉ ARCHITEKTURY, POČÍTAČ JAKO ČÍSLICOVÝ STROJ 3 3) SIGNÁLY 3
Operační systémy. Přednášky pro výuku předmětu. I ng. Antonín Vaněk, CSc. DFJP, Univerzita Pardubice září 2003
Operační systémy Přednášky pro výuku předmětu Operační systémy I ng. Antonín Vaněk, CSc. DFJP, Univerzita Pardubice září 2003 Kapitola 11 OS pro MP, RT a vestavěné systémy Multiprocesorové systémy Kategorie
Projektová dokumentace ANUI
Projektová dokumentace NUI MULTI CONTROL s.r.o., Mírová 97/4, 703 00 Ostrava-Vítkovice, tel/fax: 596 614 436, mobil: +40-777-316190 http://www.multicontrol.cz/ e-mail: info@multicontrol.cz ROZŠÍŘENĚ MĚŘENÍ
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 7 ČASOVÁNÍ A SYNCHRONIZACE TECHNICKÉHO VYBAVENÍ doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních
SENZORY PRO ROBOTIKU
1/13 SENZORY PRO ROBOTIKU Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze katedra kybernetiky, Centrum strojového vnímání hlavac@fel.cvut.cz http://cmp.felk.cvut.cz/ hlavac ROBOTICKÉ SENZORY - PŘEHLED
PB002 Základy informačních technologií
Operační systémy 25. září 2012 Struktura přednašky 1 Číselné soustavy 2 Reprezentace čísel 3 Operační systémy historie 4 OS - základní složky 5 Procesy Číselné soustavy 1 Dle základu: dvojková, osmičková,
POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém H iera rc
1. Zpracování událostí na pozadí aplikace
1. Zpracování událostí na pozadí aplikace Ing. Michal Bližňák, Ph.D. Ústav informatiky a umělé inteligence Fakulta aplikované informatiky UTB Zĺın Paralelní procesy a programování, Zĺın, 3. února 2014
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 11 METODY VERIFIKACE SYSTÉMŮ NA ČIPU Hana Kubátov vá doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta 1 informačních
OS MP, RT a vestavěné systémy
OS MP, RT a vestavěné systémy Tomáš Hudec Tomas.Hudec@upce.cz http://asuei01.upceucebny.cz/usr/hudec/vyuka/os/ Kategorie počítačových systémů SISD (single instruction, single data) jeden procesor zpracovává
Procesy a vlákna (Processes and Threads)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating
Témata profilové maturitní zkoušky
Obor: 18-20-M/01 Informační technologie Předmět: Databázové systémy Forma: praktická 1. Datový model. 2. Dotazovací jazyk SQL. 3. Aplikační logika v PL/SQL. 4. Webová aplikace. Obor vzdělání: 18-20-M/01
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 2 KOMUNIKACE NAČIPU, LATENCE, PROPUSTNOST, ARCHITEKTURY doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních
Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek
Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek Techniky přidělování paměti = Přidělování jediné souvislé oblasti paměti = Přidělování paměti po sekcích = Dynamické přemisťování sekcí = Stránkování = Stránkování
Organizace předmětu, podmínky pro získání klasifikovaného zápočtu
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Ing. Radek Sedláček, Ph.D., katedra měření K13138 Organizace předmětu, podmínky pro získání klasifikovaného zápočtu Kurz A0B38FPGA Aplikace
PROGRAMOVÁNÍ ŘÍDÍCÍCH SYSTÉMŮ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ PROGRAMOVÁNÍ ŘÍDÍCÍCH SYSTÉMŮ Procesy, paralelní procesy, souběžné zpracování Ing. Ivo Špička, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Ivo Špička, Ph.D.
Přednáška 1. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška 1 Úvod do HW a OS. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
PB153 Operační systémy a jejich rozhraní
PB153 Operační systémy a jejich rozhraní Něco málo o hardwaru 1 Historie: dávkové systémy 2 První počítače obrovské stroje zabírající patra budov velice drahé I/O zařízení: děrné štítky, děrná páska, magnetická
8. Sběr a zpracování technologických proměnných
8. Sběr a zpracování technologických proměnných Účel: dodat v částečně předzpracovaném a pro další použití vhodném tvaru ucelenou informaci o procesu pro následnou analyzu průběhu procesu a pro rozhodování
Paralelní programování
Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 11 Literatura Ben-Ari M.: Principles of concurrent and distributed programming.
PDV /2018 Detekce selhání
PDV 08 2017/2018 Detekce selhání Michal Jakob michal.jakob@fel.cvut.cz Centrum umělé inteligence, katedra počítačů, FEL ČVUT Detekce selhání Systémy založeny na skupinách procesů cloudy / datová centra
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti MI-SOC: 2 METODY VERIFIKACE SYSTÉMŮ NA ČIPU II doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI
ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY 1. Organizace dat v paměti, datové typy Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI http://www.nti.tul.cz Jednotlivé body Ukládání a a organizace dat Vnitřní paměť Vnější paměť Přístup k
Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010
Přednášky o výpočetní technice Hardware teoreticky Adam Dominec 2010 Rozvržení Historie Procesor Paměť Základní deska přednášky o výpočetní technice Počítací stroje Mechanické počítačky se rozvíjely už
Disková pole (RAID) 1
Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Důvod zavedení RAID: reakce na zvyšující se rychlost procesoru. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem.
Paralení programování pro vícejádrové stroje s použitím OpenMP. B4B36PDV Paralelní a distribuované výpočty
Paralení programování pro vícejádrové stroje s použitím OpenMP B4B36PDV Paralelní a distribuované výpočty Minulé cvičení: Vlákna a jejich synchronizace v C++ 11... 1 Minulé cvičení: Vlákna a jejich synchronizace
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 SPEC. 2.p 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace
A/D převodníky - parametry
A/D převodníky - parametry lineární kvantování -(kritériem je jednoduchost kvantovacího obvodu), parametry ADC : statické odstup signálu od kvantizačního šumu SQNR, efektivní počet bitů n ef, dynamický
09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička
09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Automatizace Téma: Datová komunikace. Osnova přednášky
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE 2006/2007 31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing Vypracoval: Ivo Vágner Email: Vagnei1@seznam.cz 1/7 Převod analogového signálu na digitální Složité operace,
Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače
Řídicí počítače - pro řízení technologických procesů. Specielní přídavná zařízení - I/O, přerušovací systém, reálný čas, Č/A a A/Č převodníky a j. s obsluhou - operátorské periferie bez obsluhy - operátorský
PRINCIPY OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ
Metodický list č. 1 Název tématického celku: Přehled operačních systémů a jejich funkcí Základním cílem tohoto tematického celku je seznámení se s předmětem (vědním oborem) Operační systémy (OS) a se základními
Přednáška. Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti II. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
Služba ve Windows. Služba (service) je program
Služby Windows Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Libor Otáhalík. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské
Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek
Architektura rodiny operačních systémů Windows NT Mgr. Josef Horálek = Velmi malé jádro = implementuje jen vybrané základní mechanismy: = virtuální paměť; = plánování vláken; = obsluha výjimek; = zasílání
Čas a kauzalita v DS
PDV 09 2017/2018 Čas a kauzalita v DS Michal Jakob michal.jakob@fel.cvut.cz Centrum umělé inteligence, katedra počítačů, FEL ČVUT Příklad: Letecký rezervační systém 1. Server A obdrží klientský požadavek
Automatická regulace spojité řízení (P, PI, PD, PID), nespojité řízení, fuzzy řízení,
ŘÍDICÍ SYSTÉMY Řídicí systém je fyzikální realizací předem známého předpisu řízení. mohou fungovat v roli řídicího systému. Nemusí jít o přímé řízení, ale tyto systémy poskytují informace, které řídicím
Obsah DÍL 1. Předmluva 11
DÍL 1 Předmluva 11 KAPITOLA 1 1 Minulost a současnost automatizace 13 1.1 Vybrané základní pojmy 14 1.2 Účel a důvody automatizace 21 1.3 Automatizace a kybernetika 23 Kontrolní otázky 25 Literatura 26
VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE
VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE Přednáška na semináři CAHP v Praze 4.9.2013 Prof. Ing. Petr Noskievič, CSc. Ing. Miroslav Mahdal, Ph.D. Katedra automatizační
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu
Informace pro výběr bakalářského oboru
Informace pro výběr bakalářského oboru 2017.03.15 J. Matas Bakalářské obory informatika a počítačové vědy software internet věcí počítačové hry a grafika kapacita všech oborů je dostatečná pro volný výběr
Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 10
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 10 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
NSWI /2011 ZS. Principy cpypočítačůčů aoperačních systémů ARCHITEKTURA
Principy cpypočítačůčů aoperačních systémů ARCHITEKTURA Literatura W.Stallings: Computer Organization & Architecture J.L.Hennessy, P.A.Patterson: Patterson: Computer Architecture: a Quantitative Approach
PB002 Základy informačních technologií
Počítačové systémy 21. září 2015 Základní informace 1 Přednášky nejsou povinné 2 Poku účast klesne pod pět studentů, přednáška se nekoná 3 Slidy z přednášky budou vystaveny 4 Zkouška bude pouze písemná
PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 23. 1. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 4 Pořadové číslo žáka: 24
Struktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Struktura a typy lékařských přístrojů X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektronické lékařské přístroje využití přístrojové techniky v medicíně diagnostické
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2014/2015 tm-ch-spec. 1.p 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a
DUM 19 téma: Digitální regulátor výklad
DUM 19 téma: Digitální regulátor výklad ze sady: 03 Regulátor ze šablony: 01 Automatizační technika I Určeno pro 4. ročník vzdělávací obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika ŠVP automatizační technika Vzdělávací
ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 8. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická
Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 LABORATORNÍ CVIČENÍ Střední průmyslová škola elektrotechnická Příjmení: Hladěna Číslo úlohy: 10 Jméno: Jan Datum
Přidělování zdrojů (prostředků)
Přidělování zdrojů (prostředků) Proces potřebuje zdroje (prostředky) hardware (I/O zařízení, paměť) software (data, programy) Klasifikace zdrojů (z hlediska multitaskingového režimu) Násobně použitelné
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
Pokročilé architektury počítačů
Pokročilé architektury počítačů Architektura IO podsystému České vysoké učení technické, Fakulta elektrotechnická A4M36PAP Pokročílé architektury počítačů Ver.1.00 2010 1 Co je úkolem? Propojit jednotlivé
VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ
VYUŽITÍ KNIHOVNY SWING PROGRAMOVACÍHO JAZYKU JAVA PŘI TVORBĚ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ SYSTÉMU "HOST PC - TARGET PC" PRO ŘÍZENÍ POLOVODIČOVÝCH MĚNIČŮ Stanislav Flígl Katedra elektrických pohonů a trakce (K13114),
Osnova přednášky. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Základy automatizace Kvalita regulačního pochodu
Osnova přednášky 1) Základní pojmy; algoritmizace úlohy 2) Teorie logického řízení 3) Fuzzy logika 4) Algebra blokových schémat 5) Vlastnosti členů regulačních obvodů 6) Vlastnosti regulátorů 7) Stabilita
End User Experience Monitoring Měření kvality IT služeb 7.10.2010, Brno Jiří Vozňák. information technology
End User Experience Monitoring Měření kvality IT služeb 7.10.2010, Brno Jiří Vozňák information technology Základ firemní strategie Strategie firmy Lidé Procesy Nástroje Portfolio nabídky a služeb Crux
Konzistentnost. Přednášky z distribuovaných systémů
Konzistentnost Přednášky z distribuovaných systémů Pro a proti replikaci 1. Zvýšení spolehlivosti. 2. Zvýšení výkonnosti. 3. Nutnost zachování škálovatelnosti systému co do počtu komponent i geografické
Multimediální systémy
Multimediální systémy Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Literatura Havaldar P., Medioni G.: Multimedia Systems: Algorithms, Standards, and Industry Practices. Course
LOGICKÉ OBVODY X36LOB
LOGICKÉ OBVODY X36LOB Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra počítačů FEL ČVUT v Praze 26.9.2008 Logické obvody - 1 - Úvod 1 Obsah a cíle předmětu Číslicový návrh (digital design) Číslicové obvody logické
ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ 1. týden doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Ostrava 2013 doc. Ing. Renata WAGNEROVÁ, Ph.D. Vysoká škola báňská
Management procesu I Mgr. Josef Horálek
Management procesu I Mgr. Josef Horálek Procesy = Starší počítače umožňovaly spouštět pouze jeden program. Tento program plně využíval OS i všechny systémové zdroje. Současné počítače umožňují běh více
MĚŘENÍ A ANALÝZA ELEKTROAKUSTICKÝCH SOUSTAV NA MODELECH. Petr Kopecký ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Katedra Radioelektroniky
MĚŘENÍ A ANALÝZA ELEKTROAKUSTICKÝCH SOUSTAV NA MODELECH Petr Kopecký ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Katedra Radioelektroniky Při návrhu elektroakustických soustav, ale i jiných systémů, je vhodné nejprve
Diagnostika signálu vlakového zabezpečovače
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Pavel Štolcbart Diagnostika signálu vlakového zabezpečovače Klíčová slova: vlakový zabezpečovač (VZ), mobilní část vlakového zabezpečovače, traťová část vlakového
MS WINDOWS II. Jádro. Správa objektů. Správa procesů. Zabezpečení. Správa paměti
MS WINDOWS II Jádro Správa objektů Správa procesů Zabezpečení Správa paměti JÁDRO I ntoskrnl.exe napsán v C (příp. assembler) základní mechanismy poskytované executivám trap dispečink synchronizace přístupů
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana Kubcová Název
Disková pole (RAID) 1
Disková pole (RAID) 1 Architektury RAID Základní myšlenka: snaha o zpracování dat paralelně. Pozice diskové paměti v klasickém personálním počítači vyhovuje pro aplikace s jedním uživatelem. Řešení: data
11. Logické analyzátory. 12. Metodika měření s logickým analyzátorem
+P12 11. Logické analyzátory Základní srovnání logického analyzátoru a číslicového osciloskopu Logický analyzátor blokové schéma, princip funkce Časová analýza, glitch mód a transitional timing, chyba
Obsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21
Stručný obsah 1. Hardware, procesory a vlákna... 19 2. Programování s ohledemna výkon... 45 3. Identifikování příležitostí pro paralelizmus... 93 4. Synchronizace a sdílení dat... 123 5. Vlákna v rozhraní
Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 3
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 3 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Petr
Principy operačních systémů. Lekce 1: Úvod
Principy operačních systémů Lekce 1: Úvod Sylabus Lekce 1: Úvod 2 Literatura Lekce 1: Úvod 3 Operační systém Základní programové vybavení počítače, které se zavádí do počítače při jeho startu a zůstává
2. Mechatronický výrobek 17
Předmluva 1 Úvod 3 Ing. Gunnar Künzel 1. Úvod do mechatroniky 5 1.1 Vznik, vývoj a definice mechatroniky 5 1.2 Mechatronická soustava a její komponenty 9 1.3 Mechatronický systém a jeho struktura 11 1.4
Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2014/2015 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika
OPERAČNÍ SYSTÉMY. Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá.
Operační systém je prostředník mezi hardwarem (technickým vybavením počítače) a určitým programem, který uživatel používá. Co vše provádí operační systém: Organizuje přístup a využívání zdrojů počítače
Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací
Počítačové sítě Lekce 5: Základy datových komunikací Přenos dat V základním pásmu Nemodulovaný Baseband V přeloženém pásmu Modulovaný Broadband Lekce 5: Základy datových komunikací 2 Přenos v základním