Pracovní list 8 Funkční styl umělecký

Transkript

1 Pracovní list 8 Funkční styl umělecký Předmět ročník: Název aktivity: Procvičovaná látka: Mezipředmětové vztahy: Cíl aktivity: Forma práce: Časová dotace: Pomůcky: Zpracovala: CSJ 1. ročník Práce s textem Funkční styl umělecký Seznámení s pojmem funkční styl umělecký, jeho funkce, rozeznání, typické rysy a jejich vyhledávání v textu Člověk a jeho okolí, komunikace, mezilidské vztahy Schopnost rozeznat funkční styl umělecký, vyhledat jeho rysy v textu Výklad formou řízené diskuse, práce s texty 1 vyučovací hodina Kopie textu PC, dataprojektor a tabule PaedDr. Jana Černohorská Příprava: kopie pracovní listu pro každého studenta Metodické instrukce: seznámit žáky se s pojmem funkční styl umělecký objasnit úlohu tohoto stylu objasnit rysy tohoto stylu procvičit nabyté vědomosti na ukázkách Teoretická část: 1. Funkční styl umělecký styl literární komunikace styl projevů básnických a prozaických styl průjevů dramatu Kde ho najdeme: styl uměleckých textů styl uměleckých ústních projevů Cíl: esteticky sdělná funkce předat děje, fakta, myšlenky a pocity tak, aby vyvolaly intenzivní prožitek Základní požadavky: vyvolání intenzivního prožitku působení na rozum a cit rozvíjení fantazie originalita Jazykové prostředky:

2 veškeré jazykové prostředky větná stavba jednoduchá i složitá zvláštní kompoziční postupy specifické prvky vyjadřování obrazná pojmenování (tropy) syntaktické prostředky (odchylky od pravidelné větné stavby) figury zvukové prostředky verš, rým aj. všechny vrstvy jazyka jazyk spisovný, ale i nespisovný (obecná čeština, nářečí, profesní čeština, slang, argot) Forma: forma psaná (primární) i mluvená monolog i dialog dialog autora se čtenářem, dialog postav vnitřní monolog postavy Slohové útvary: vypravování (často obohacené o popis, charakteristiku, úvahu) prozaické útvary román, povídka, novela, pověst, pohádka, legenda, bajka aj. útvary poezie báseň, píseň, epos, elegie útvary dramatu komedie, tragédie, činohra, opera, muzikál aj. Praktická část: Pracovní list Zdroje: ČECHOVÁ, Marie. Český jazyk pro 1. ročník středních odborných škol. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2000, 173 s. ISBN X, str ERBEN, Karel Jaromír. Kytice: Pověsti národní. 5. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1988, str POLÁČEK, Karel. Bylo nás pět. 13. vyd. Praha: Československý spisovatel, Slunovrat: edice české klasické prózy a poezie, str. 105.

3 Pracovní list pro žáka Ukázka č. 1 Já se nýčko moc těším na zimu, ani se dočkat nemůžu, a každé ráno se dívám z okna, jestli už je země bílá, ale ono porád nic. Jenom prší, z nebe visí špagáty, že by se z nich daly plést copánky, a čas je to mrzutý. Když přijdou lidi do krámu, tak říkají: To máme počasí, co? pane Bajza, a tatínek praví: Co mám dělat, když to nechce být lepší. Musím porád sedět doma, a když tatínek zavře kvelb, tak mne zkouší velkou násobilku nebo vlastivědu nebo katechismus, a když se spletu, tak mne bere za ucho a praví: Já tě naučím, ty kluku darebná, a ještě praví, že musím být vzdělanější než on, kdyby mně měl všechny uši utrhat. Ukázka č. 2 A potřetí buch buch! zase, když se šeřil ranní svit: Pojď již domů, ženo moje, dítě pláče, dej mu pít!" Ach matičko, muka, muka - pro děťátko srdce puká! Matko má, matičko zlatá, nech mne, nech mne zase jít!" - Nikam nechoď, dcero moje, zradu kuje vodní vrah; ač že péči máš o dítě, mně o tebe větší strach. Vari, vrahu, do jezera, nikam nesmí moje dcera; a pláče-li tvé děťátko, přines je sem na náš práh." Na jezeře bouře hučí, v bouři dítě naříká; nářek ostře bodá v duši, potom náhle zaniká. Ach matičko, běda, běda, tím pláčem mi krev usedá; matko má, matičko zlatá, strachuji se vodníka!" Něco padlo. - Pode dveřmi mok se jeví - krvavý; a když stará otevřela, kdo leknutí vypraví!

4 Dvě věci tu v krvi leží - mráz po těle hrůzou běží: dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy. Úkoly: 1) O jaký funkční styl se jedná v případě ukázky č. 1 a ukázky č. 2? 2) Z jakých děl ukázky pravděpodobně pocházejí? 3) Která ukázka je prozaická a která ve formě poezie? Jaké jsou charakteristické rysy obou forem, doložte z textu. 4) Jaký jazyk používá ukázka č.1 (doložte příklady), zamyslete se nad tučně vytištěnými výrazy 5) Z jakého jazyka asi pocházejí slova kvelb, špagát? 6) Najděte mezi tučně vytištěnými výrazy výraz expresivní. Jakým způsobem je expresivity dosaženo? 7) Najděte v textu metaforu. 8) V přímé řeči najděte nějaký typický znak řeči mluvené. 9) Jak je to se spisovností slova lidi? 10) Najděte v textu archaismus. 11) Co není v textu řečeno: a) Hodně prší. b) Lidé si stěžují, že je počasí špatné. c) Tatínek by chtěl, aby počasí bylo lepší. d) Tatínek nechce, aby počasí bylo lepší. 12) Jaký je jazyk ukázky č. 2? 13) Z jaké části básně ukázka pochází? Vyprávějte obsah ukázky. Znáte celý obsah básně? 14) Co znamená slovo vari? Pojmenujte tento jazykový prostředek. 15) Najděte v textu prvek frazeologie a vysvětlete ho. 16) Jak na vás závěr zapůsobil? 17) Jak je to s interpunkcí v této ukázce? Jak je to obecně s interpunkcí v básních? 18) Najděte v textu oslovení, jak je to s interpunkci? Řešení: 1) funkční styl umělecký 2) 1. ukázka Poláček Bylo nás pět; 2. ukázka Erben Kytice (báseň Vodník) 3) 1. ukázka prozaická není psaná ve verších, ale celých řádcích, je členěná na odstavce (to zde není patrné), 2. ukázka poezie psáno ve verších, členěno na sloky, rýmování

5 4) směs jazyků běžně mluvený jazyk, jazyk knižní až archaický (praví), slang (kvelb), obecná čeština (porád, špagáty), expresivní výrazy (kluku daremná) možná nářeční výraz (nýčko, nejčko) 5) z němčiny jsou to germanismy 6) kluku daremná záměna rodu, apozice přívlastku - správně by mělo být kluku daremný nebo daremný kluku (kluk obecná čeština) 7) z nebe visí špagáty, že by se z nich daly plést copánky 8) To máme počasi, co? slůvko co? vynucuje si odpověď; oslovování pane Bajza, ty kluku daremná 9) lidi hovorový výraz, spisovný pro písemnou podobu je lidé 10) praví dnes říká 11) d 12) jazyk spisovný, básnické prostředky 13) závěr básně Vodník, obsah: Vodník šije při měsíčku šaty a botičky. Těší se na svatbu. Ráno v pátek jde dívka, která nedbá varovných slov své matky, prát k jezeru šatečky. Lávka se pod ní prolomí a dívka spadne do vody. Stane se ženou vodníka a má s ním dítě. Jednou poprosí vodníka, aby mohla navštívit matku. Vodník jí to dovolí pod podmínkou, že se do večera vrátí a že se nebude s nikým objímat. Dcera s matkou se obejmou, matka pak nechce dceru pustit zpátky do jezera. Vodník si přijde pro ženu, a když žena nejde domů, usmrtí vodník dítě a přinese tělíčko a hlavičku dítěte matce a hodí je na práh domu. (tučné ukázka) 14) rychle zmiz! Jedná se o citoslovce (ustrnulý slovesný tvar) 15) krev mi usedá (zastavuje se srdce, krev ustává proudit) 16) vlastní názory žáků 17) autor používá interpunkci tak, jak má být v básních je jí často méně nebo schází vůbec 18) oslovení je odděleno čárkou: Pojď již domů, ženo moje! Nikam nechoď, dcero moje!