rozhodnutí České národní banky č.j. 2017/102694/570 ze dne 21. července 2017, sp.zn. Sp/2017/69/573

Transkript

1 rozhodnutí České národní banky č.j. 2017/102694/570 ze dne 21. července 2017, sp.zn. Sp/2017/69/573

2 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 21. července 2017 Č.j.: 2017 / / 570 Ke sp. zn. Sp/2017/69/573 Počet stran: 28 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále také jen správní orgán ) jako správní orgán dohledu příslušný v oblasti provozování směnárenské činnosti podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) a zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o směnárenské činnosti ) ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 315/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen vyhláška 315/2013 ) a orgán příslušný ke kontrole podle zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o oběhu bankovek a mincí ) a orgán příslušný ke kontrole podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ) ve vazbě na prováděcí vyhlášku č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen vyhláška 281/2008 ), rozhodla v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. Sp/2017/69/573 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) ve spojení se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen přestupkový zákon ) se společností Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, právně zastoupené., advokátem s evid. č. ČAK, se sídlem /_,, takto: I. Společnost Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, i) neoznámila České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese Panská 896/8, Praha 1, ke kterému došlo ke dni , ii) při kontrolních směnách uskutečněných ve dnech v 10:42 hod., v 10:45 hod. a v 11:00 hod. v provozovně na adrese Bartolomějská 309/13, Praha 1, ve dnech v 11:02 hod., v 10:10 hod., v 10:08 hod. a v 10:21 hod. v provozovně na adrese Vestibul metra C Florenc, provozovna č. FRC 9/357, Praha 8, a ve dnech v 10:32 hod., v 10:47 hod., v 11:35 hod., v 10:27 hod. a v 11:25 hod. v provozovně na adrese Vestibul metra B Náměstí Republiky, provozovna č. NR 1/460, Praha 1, uveřejnila informace o nabídce výhodnějších směnných

3 kurzů způsobem zaměnitelným s informacemi o směnných kurzech na kurzovním lístku, iii) při kontrolních směnách uskutečněných ve dnech v 11:35 hod. v provozovně na adrese Vestibul metra B Náměstí Republiky, provozovna č. NR 1/460, Praha 1, a v 10:21 hod. v provozovně na adrese Vestibul metra C Florenc, provozovna č. FRC 9/357, Praha 8, nevydala kontrolním pracovníkům jako těm, s nimiž tyto směnárenské obchody provedla, doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, a iv) v období od do prováděla směnárenskou činnost prostřednictvím zaměstnanců,,,,,, a, kteří nebyli držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou, t e d y p o r u š i l a ad i) povinnost podle 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013, ad ii) zákaz podle 12 odst. 2 věty první zákona o směnárenské činnosti, ad iii) povinnost podle 14 zákona o směnárenské činnosti a ad iv) povinnost podle 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí, č í m ž s e d o p u s t i l a ad i) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do , ad ii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do , ad iii) správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do , a ad iv) správního deliktu proti peněžnímu oběhu podle 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí, ve znění účinném do , z a c o ž s e j í u k l á d á podle 29 odst. 5 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí, ve znění účinném do , pokuta ve výši Kč (slovy: čtyři sta tisíc korun českých). Peněžitá pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. 2

4 II. Ve věci skutkového zjištění, že společnost Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, v období od nevypracovala hodnotící zprávu v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, se správní řízení zastavuje. III. Společnosti Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, se podle 79 odst. 5 správního řádu, ve spojení s 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení ve znění vyhlášky 112/2017 Sb., ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č /0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. Identifikace účastníka řízení O D Ů V O D N Ě N Í 1. Společnost Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město (dále jen účastník řízení ), byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka ke dni Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto rozhodnutí zapsány jako předmět podnikání tyto činnosti: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě povolení k činnosti směnárníka ode dne Účastník řízení má ke dni vydání tohoto rozhodnutí tři evidované provozovny ke směnárenské činnosti na následujících adresách: Bartolomějská 309/13, Praha 1 (dále jen provozovna Bartolomějská ), Vestibul metra C Florenc, provozovna č. FRC 9/357, Praha 8 (dále jen provozovna Florenc ), a Vestibul metra B Náměstí Republiky, provozovna č. NR 1/460, Praha 1 (dále jen provozovna Náměstí Republiky ). Změna právní úpravy 4. Předmětem tohoto rozhodnutí je protiprávní jednání účastníka řízení, kterého se dopouštěl v období od do (dále jen rozhodné období ). V daném období byla problematika směnárenské činnosti upravena zákonem o směnárenské činnosti, zákonem o oběhu bankovek a mincí a zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které byly počínaje dnem novelizovány. Tato změna byla spojena s nabytím účinnosti nového přestupkového zákona, kterým došlo s účinností od ke změně úpravy řízení o správním deliktu. 5. V souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod platí, že: Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího 3

5 zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. 1 V kontextu této zásady provedl správní orgán komparaci znění příslušných zákonů za účelem vyhodnocení příznivosti sankčních ustanovení těchto předpisů vůči účastníku řízení, přičemž základním měřítkem hodnocení příznivosti právní úpravy byla maximální výše sankce, kterou bylo možné účastníku řízení za jemu vytýkané jednání uložit. 6. V této souvislosti správní orgán uvádí, že účastník řízení je tímto rozhodnutím (viz dále) uznán vinným ze spáchání správních deliktů upravených v 22 odst. 1 písm. b), e) a h) zákona o směnárenské činnosti a správního deliktu upraveného v 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí. Za spáchání správních deliktů upravených v 22 odst. 1 písm. b), e) a h) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do byl správní orgán oprávněn uložit pokutu v následujících maximálních výších: za delikt ad i) do výše 1 mil. Kč, za delikt ad ii) do výše 5 mil. Kč a za delikt ad iii) do výše 1 mil. Kč. Za spáchání správního deliktu upraveného v 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí ve znění účinném do (delikt ad iv) pak byl správní orgán oprávněn uložit pokutu do výše 10 mil. Novelizací příslušných zákonů se maximální výše peněžitých sankcí, které je správní orgán účastníku řízení oprávněn uložit, nezměnily. Z uvedeného tak vyplývá, že pozdější právní úprava nepřinesla pro účastníka řízení příznivější trest; z tohoto důvodu rozhodl správní orgán kvalifikovat protiprávní jednání účastníka řízení podle zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do a podle zákona o oběhu bankovek a mincí rovněž ve znění účinném do (pozn.: pokud se týká zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tak za porušení tohoto zákona není v tomto rozhodnutí účastník řízení trestán; z tohoto důvodu správní orgán komparaci předchozí a současné úpravy tohoto zákona neprovádí). 7. Správní orgán dále zohlednil i změny, které přinesl počínaje dnem přestupkový zákon. V souladu s přechodným ustanovením 112 odst. 1 tohoto zákona pak: Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. V této souvislosti vzal správní orgán v úvahu změny, které přestupkový zákon přinesl, a zaměřil se na následující témata: i) problematika promlčení, ii) problematika objektivní odpovědnosti právnické osoby za správní delikt, resp. přestupek, iii) způsob určení výše sankce. Na tomto místě správní orgán podotýká, že bodům ii) a iii) je věnována pozornost v části Sankce. 8. V případě promlčecí doby správní orgán uvádí, že v zákoně o směnárenské činnosti a v zákoně o oběhu bankovek a mincí byla délka promlčecí doby v případě protiprávního jednání vytýkaného účastníku řízení stanovena následovně: Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. V 30 přestupkového zákona je promlčecí doba upravena v závislosti na výši možné ukládané sankce; v případě přestupků, za které je možné uložit sankci alespoň 100 tis. Kč, činí promlčecí lhůta 3 roky. Tato úprava je však obecná; správní orgán má speciálně upravené lhůty pro projednání přestupků v 46e odst. 3 zákona o České národní bance, a to následovně: U přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle 1 jde o uplatnění tzv. pravé retroaktivity zákona 4

6 tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání. Z výše uvedených citací tak vyplývá, že nedošlo v případě účastníka řízení k zániku odpovědnosti za jemu vytýkané protiprávní jednání promlčením. 2 Průběh správního řízení 9. Kontrolní pracovníci správního orgánu provedli ve dnech , , , a ve 3 provozovnách účastníka řízení celkem 12 kontrolních směn, tj. úkonů ve smyslu 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění účinném do Tyto kontrolní směny byly zaměřeny zejména na kontrolu plnění povinností podle ustanovení 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti. Z provedených kontrolních směn byly vyhotoveny úřední záznamy 3, které jsou nedílnou součástí správního spisu vedeného pod spis. zn. Sp/2017/69/ Samotná kontrola byla zahájena doručením Oznámení o zahájení kontroly č.j. 2016/128337/CNB/650 účastníku řízení dne Předmětem kontroly byla kontrola plnění povinností stanovených zákonem o směnárenské činnosti a vyhláškou 315/2013, kontrola plnění povinností stanovených zákonem o oběhu bankovek a mincí, kontrola plnění povinností stanovených zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a kontrola dodržování povinností stanovených zákonem č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství ve smyslu 2 písm. c) zákona č. 69/2006 Sb. 11. O provedené kontrole byl vyhotoven Protokol o kontrole č. j. 2017/003023/CNB/650 4, ze dne (dále jen kontrolní protokol ), jehož výtisk byl účastníku řízení doručen do datové schránky téhož dne. Účastník řízení nepodal proti jeho obsahu námitky. 12. Správní orgán zjištění z provedených kontrolních směn a následné kontroly na místě vyhodnotil a rozhodl, že v tomto konkrétním případě je vhodné vydat příkaz podle 150 správního řádu. Proto správní orgán jako první úkon ve správním řízení vydal dne příkaz č.j. 2017/43140/570 5, kterým účastníku řízení uložil podle 29 odst. 5 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí pokutu ve výši Kč. Vydáním příkazu dne bylo správní řízení zahájeno a doručením příkazu téhož dne počala běžet osmidenní lhůta k podání odporu proti vydanému příkazu. 13. Proti příkazu podal dne účastník řízení v zákonné lhůtě podle 150 odst. 3 správního řádu odpor evid. č. 2017/48580/570 6, čímž došlo ke zrušení příkazu a správní orgán pokračoval ve vedení správního řízení. 2 Protože nedošlo ke změně povahy a obsahu stanovených (dosavadních) správních deliktů, ale pouze k jejich přejmenování na přestupky, označuje správní orgán v souladu s výše uvedenými zásadami a příslušnými přechodnými ustanoveními zákona o přestupcích v tomto rozhodnutí posuzované (dosavadní) správní delikty stále jako správní delikty spáchané podle zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do a podle zákona o oběhu bankovek a mincí rovněž ve znění účinném do spis Sp/2017/69/573 přílohy, č. l spis Sp/2017/69/573 přílohy, č. l. 57, CD, příloha č spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l

7 14. Správní orgán usnesením č.j. 2017/49378/570 7 ze dne vyzval účastníka řízení k předložení kopií finančních výkazů za rok 2016 (rozvahy v plném rozsahu a výkazu zisku a ztráty). 15. Dne účastník řízení předložil správnímu orgánu pod evid. č. 2017/54628/570 8 požadované finanční výkazy a odůvodnění odporu proti vydanému příkazu. Konkrétní námitky účastníka řízení, včetně jejich zhodnocení ze strany správního orgánu, jsou podrobně rozvedeny níže. Společně s odůvodněním odporu účastník řízení předložil plnou moc pro zastupování ve správním řízení pro., advokáta s evid. č. ČAK, se sídlem /_, Správní orgán vydal dne usnesení č.j. 2017/68330/570 9, ve kterém podle ustanovení 36 odst. 3 správního řádu ve vazbě na 39 odst. 1 správního řádu určil účastníku řízení lhůtu 10 pracovních dnů ode dne doručení usnesení, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí shromážděným správním orgánem ve správním řízení. 17. Dne nahlédl právní zástupce účastníka řízení do správního spisu vedeného pod sp. zn. Sp/2017/69/573. Z nahlížení do správního spisu byl vyhotoven protokol č.j. 2017/70011/ Dne obdržel správní orgán pod evid. č. 2017/73427/ od právního zástupce účastníka řízení žádost o zaslání CD/DVD s dokumenty (záznamy o provedených kontrolních směnách) společně s žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí o 1 měsíc. Prodloužení lhůty odůvodnil právní zástupce účastníka řízení potřebou prostudování požadovaného CD/DVD s jednatelem účastníka řízení, který se nacházel v zahraničí. 19. Usnesením č.j. 2017/74351/ ze dne správní orgán prodloužil účastníku řízení lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí o dalších 10 pracovních dní. Ad I. výroku rozhodnutí správní delikty (i) Ukončení činnosti v provozovně Skutkové zjištění 20. Účastník řízení v odpovědi, ze dne , č.j. 2016/145037/CNB/ na výzvu správního orgánu k předložení podkladů, ze dne , č.j. 2016/144200/CNB/ uvedl, že směnárenskou činnost v provozovně na adrese Panská 896/8, Praha 1, ukončil ke dni spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573, č. l spis Sp/2017/69/573 přílohy, č. l. 57, CD, příloha č spis Sp/2017/69/573 přílohy, č. l. 57, CD, příloha č. 22 6

8 21. Nahlédnutím do informačního systému REGIS správní orgán zjistil, že účastník řízení oznámil ukončení činnosti v provozovně na adrese Panská 896/8, Praha 1 až dne Z uvedeného vyplývá, že účastník řízení neoznámil bez zbytečného odkladu ukončení provozování směnárenské činnosti ve výše uvedené provozovně. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 22. Účastník řízení k výše uvedenému zjištění uvedl, že porušení, kterého se dopustil, nerozporuje. Uvádí však, že se jedná o omisivní delikt, neboť právní předpis byl porušen opomenutím, resp. zrušení provozovny bylo nahlášeno, nicméně s patrným zpožděním. Dle účastníka řízení se nejedená o delikt významného rozsahu a do budoucna toto bude pro něj preventivním přínosem. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 23. Ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel oznámí České národní bance, kde bude jeho provozovna umístěna, alespoň 3 pracovní dny přede dnem, ve kterém v ní začne provozovat směnárenskou činnost. Provozovatel oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu změnu údajů uvedených v tomto oznámení; to neplatí, jedná-li se o změnu údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaj. 24. Ustanovení 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013 stanoví, že náležitostí oznámení o změně údajů uvedených v oznámení o umístění provozovny je datum ukončení nebo změna data zahájení činnosti. 25. Ustanovení 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší oznamovací povinnost podle 10 odst K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti lze odkázat například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze tedy uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo odůvodnitelné více než měsíční prodlení účastníka řízení s oznámením změn údajů uvedených v žádosti. Účastník řízení tak nepochybně nedostál splnění povinnosti uvedené v ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti. 27. S argumentem účastníka řízení, že se nejedná o delikt významného rozsahu, správní orgán zásadně nesouhlasí. Smyslem ustanovení 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti je zejména to, aby měl správní orgán přehled o místech provozovnách, ve kterých provozovatelé směnárenské činnosti vykonávají směnárenskou činnost, a to jak z důvodu zajištění ochrany spotřebitelů (před tzv. pouličním veksláctvím), tak pro účely zajištění dohledových činností správního orgánu (tj. aby nedocházelo k neúčelnému vynakládání materiálních a personálních zdrojů na kontrolu již neexistujících 7

9 provozoven). Nelze tedy akceptovat stav, kdy účastník řízení má po dobu delší než jeden měsíc provozovnu v evidenci svých provozoven určených k výkonu směnárenské činnosti, když zde směnárenskou činnost ve skutečnosti již nevykonává. Správní orgán po tuto dobu, kterou nelze považovat za nevýznamnou, neměl přehled o činnosti účastníka řízení, čímž byl závažným způsobem ohrožen výkon dohledu nad jeho činností. 28. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že neoznámil České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti v provozovně na adrese Panská 896/8, Praha 1, ke kterému došlo ke dni , porušil povinnost podle 10 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti ve spojení s 6 odst. 2 písm. b) vyhlášky 315/2013, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. b) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do V tomto případě se jedná o trvající správní delikt 15, když podstata jeho spáchání spočívala v tom, že účastník řízení vyvolal protiprávní stav dne , kdy účastníku řízení vznikla povinnost nahlásit správnímu orgánu ukončení činnosti v provozovně, a ten byl účastníkem řízení udržován až do dne , kdy oznámil správnímu orgánu ukončení činnosti ve své provozovně. (ii) Jiné podmínky směny Skutkové zjištění 30. Správní orgán eviduje v období od února 2016 do prosince 2016 celkem 15 stížností klientů 16 na jednání účastníka řízení při poskytování směnárenské činnosti. Klienti ve svých stížnostech shodně uvedli, že měli být účastníkem řízení podvedeni, když jim byla vyplacena výrazně nižší částka za směňovanou cizí měnu než částka, kterou očekávali na základě účastníkem řízení propagovaných směnných kurzů uvedených na světelných tabulích umístěných před jeho provozovnami. Ze stížností vyplývá, že klienti se domnívali, že při směnárenské transakci bude aplikován kurz účastníkem řízení označený jako zvýhodněná nabídka pro nadlimitní množství valut, avšak ve skutečnosti byl na klienty směňované částky aplikován nejméně výhodný kurz, který byl v případě měny euro nižší cca o 1/3 za jedno euro. Žádostem klientů o vrácení směňovaných částek přitom nebylo obsluhou směnárenských pracovišť ani v jednom případě vyhověno. 31. Na základě obdržených stížností se správní orgán rozhodl v rámci kontroly účastníka řízení prověřit, jakým způsobem účastník řízení informuje klienty o směnných kurzech a úplatě za provedení směnárenského obchodu. V rámci kontrolních směn provedených kontrolními pracovníky správního orgánu ve dnech v 10:42 hod., v 10:45 hod. a v 11:00 hod. v provozovně Bartolomějská, ve dnech v 11:02 hod., v 10:10 hod., v 10:08 hod. a v 10:21 hod přestupkového zákona definuje trvající přestupek následovně: Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. 16 spis Sp/2017/69/573 přílohy, č. l , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost. ze dne , stížnost. ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne , stížnost ze dne

10 v provozovně Florenc a ve dnech v 10:32 hod., v 10:47 hod., v 11:35 hod., v 10:27 hod. a v 11:25 hod. v provozovně Náměstí Republiky bylo zjištěno, že účastník řízení zveřejňuje informace o směnných kurzech na informační obrazovce (účastník řízení ve všech svých provozovnách používá shodné grafické uspořádání informací o směnných kurzech uvedených na informačních obrazovkách), kdy v levé polovině obrazovky je vždy umístěn kurzovní lístek a současně v pravé polovině výhodnější nabídka pro výměnu peněžních částek přesahujících určitý limit (dále jen výhodnější nabídka ). Kurzovní lístek je uvozen nápisem KURZOVNÍ LÍSTEK a EXCHANGE LIST a je rozdělen do dvou částí. Horní polovina obsahuje údaje o prodejních směnných kurzech (nadpis PRODÁVÁME VALUTY/WE SELL FOREIGN ) a dolní polovina údaje o nákupních směnných kurzech (nadpis NAKUPUJEME VALUTY/WE BUY FOREIGN ). Pod nákupními kurzy jsou dále uvedeny informace o nulovém poplatku, o možné dohodě individuálních kurzů a o kontrolované osobě (název a IČO). Výhodnější nabídka umístěná v pravé polovině obrazovky je uvozena nápisem TOTO NENÍ KURZOVNÍ LÍSTEK, THIS IS NOT EXCHANGE LIST a ZVÝHODNĚNÁ NABÍDKA PRO NADLIMITNÍ MNOŽSTVÍ VALUT, MORE ADVANTAGE OFFER FOR OVER LIMIT CASH TRANSACTIONS. Výhodnější nabídka zahrnuje pouze údaje o nákupních směnných kurzech, které jsou umístěny přímo vedle prodejních směnných kurzů uvedených na kurzovním lístku (tj. u prodejního směnného kurzu konkrétní měny je ve stejném řádku v pravé části obrazovky uveden nákupní směnný kurz výhodnější nabídky). Informace o výhodnějších nákupních směnných kurzech zabírají polovinu plochy výhodnější nabídky. Velikost písma výhodnějších směnných kurzů je stejná jako kurzů uvedených na kurzovním lístku, velikost informace (nadpisu), že se jedná o směnné kurzy při transakcích nad stanovený limit, je výrazně menší než označení KURZOVNÍ LÍSTEK. Označení KURZOVNÍ LÍSTEK je uvedeno na šedém podkladu. Tato barva je dále použita spolu s bílým podkladem na zbývající ploše kurzovního lístku. Na podbarvení plochy výhodnější nabídky je oproti tomu použito výrazné žluté barvy společně s bílým podkladem. Plocha spodní poloviny výhodnější nabídky je kompletně vyplněna žlutou barvou, přičemž uprostřed je černým fontem uvedena informace o nulovém poplatku 0% POPLATEK, 0% COMMISSION. 9

11 Informační obrazovka v provozovně Florenc dne Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 32. Účastník řízení se zjištěním správního orgánu nesouhlasí. Kurzovní lístek považuje za správný, o čemž se dle jeho vyjádření měla vést diskuze i na kontrolním jednání s příslušnými pracovníky správního orgánu v rámci uskutečněné kontroly, kde nebyla vznesena žádná výtka ze strany pracovníků správního orgánu a dokonce bylo postaveno na roveň, že z takového grafického znázornění vyplývá zcela jednoznačně, co se rozumí kurzovním lístkem a co se rozumí zvýhodněnou nabídkou. 33. Účastník řízení uvádí, že v příkazu bodu 19 je mu vytýkáno, že velikost písma výhodnějších směnných kurzů je stejná jako u kurzů uvedených na kurzovním lístku, a že velikost informace (nadpisu), že se jedná o směnné kurzy při transakcích nad stanovený limit, je výrazně menší než označení KURZOVNÍ LÍSTEK. Naopak, zcela protikladně 10

12 a proti logice Česká národní banka na závěr bodu 22 příkazu uvádí, že spotřebitel často přehlédne informaci, že se nejedná vpravo na obrazovce o nejméně výhodné kurzy, ale jedná se o výhodnější nabídku. Přitom je to právě informace o základních podmínkách směny (tedy kurzovní lístek), která by měla být prezentována výrazněji (větší a výraznější písmo) oproti informaci o výhodnějších podmínkách, aby byla vyloučena možnost záměny směnných kurzů. Při bližším pohledu na celou obrazovku je dle názoru účastníka řízení zcela zřejmé, co je kurzovním lístkem a co je zvýhodněnou nabídkou. Právě zvýrazněním písma KURZOVNÍ LÍSTEK (tak jak to Česká národní banka uvádí v bodě 22 tedy v souladu s jejím pokynem) dává účastník řízení spotřebiteli zcela jasně najevo, na kterou stranu do kterého sloupce se má dívat a podle čeho se má taktéž orientovat. 34. Účastník dále uvádí, že nehledě na to, že ustanovení 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti je zcela vágní a bez dalšího neuvádí konkrétní podmínky způsobu zaměnitelnosti, účastník řízení se snažil kurzovní lístek graficky vytvořit a dle jeho názoru vytvořil pro spotřebitele v takovém zobrazení, aby zaměnitelný nebyl. 35. Česká národní banka dále v příkazu v bodě 22 účastníkovi řízení vytýká, že poziční umístění informací v části obrazovky obsahující kurzovní lístek, kdy informace o prodeji a nákupu jedné a téže měny se nacházejí pod sebou v této levé části (prodejní kurzy jsou uvedeny nad nákupními kurzy) a jsou od sebe vzdáleny, netvoří logické pokračování v jedné řádce. Toto má za následek, že zájemce o provedení směnárenského obchodu může při hledání požadované informace o ceně jím nabízené cizí měny pokračovat hledáním v řádku dané měny, kde ovšem nalezne hodnoty výhodnější nabídky pro výměnu nadlimitního množství téže měny. Účastník k tomu uvádí, že toto je pouze domněnka České národní banky, účastník řízení se naopak snažil grafické rozhraní udělat tak, aby spotřebitel nepřecházel zleva doprava, ale pokračoval při čtení ze shora dolů, kdy jako preventivní opatření, aby spotřebitel nepřeskakoval doprava, zobrazil a vše rozmístil na obrazovce tak, že kurzovní lístek, tedy levá strana obrazovky, je ohraničena černou tučnou čárou a tvoří jednu souvislou buňku ze shora dolů. Pokud by chtěl vědomě spotřebitele zmást, neoddělil by výrazným způsobem tato dvě okna (tj. kurzovní lístek a zvýhodněnou nabídku pro nadlimitní množství) a nechal tam jedno velké okno, anebo by naopak udělal jednu buňku zleva doprava, kdy v takovém případě by se mohla Česká národní banka domnívat, že by snad chtěl účastník řízení vědomě oklamat spotřebitele. Dalším znakem, který brání spotřebiteli, aby četl zleva doprava, brání fakt, že kromě 2 graficky oddělených buněk má každá buňka úplně jinou barvu. Nadto účastník řízení zdůrazňuje, že jeho klienti jsou převážně cizinci, kteří jsou zvyklí číst v kurzovních lístcích ze shora dolů, kdy takto to mají na většině kurzovních lístků v zahraničí. Taktéž směnárny, jejichž hlavními klienty jsou cizinci (jako,,, apod.), jsou na toto rozhraní ze své mezinárodní praxe zvyklé. 36. Pokud se týká tvrzení České národní banky, že klienti účastníka řízení se cítili být v 15 případech podvedení, když jim byla vyplacena výrazně nižší částka za směňovanou cizí měnu než částka, kterou očekávali na základě účastníkem řízení propagovaných kurzů a že patrně takových směn bylo mnohem více, než uváděných 15, k tomu účastník řízení uvádí, že takových směn o mnoho více nezaznamenal a pokud by mělo dojít k neshodě mezi daným kurzem a očekáváním spotřebitele, má účastník řízení ve svých vnitřních zásadách zakomponován postup, kdy může spotřebiteli nabídnout ještě před samotnou směnou výhodnější kurz. Nadto je třeba říct, že provozovny účastníka řízení jsou umístěny v turisticky exponovaných lokalitách, kde spotřebitelé mění převážně nízké částky, které urgentně potřebují např. na lístky na MHD, občerstvení v automatech apod., 11

13 a u těchto nízkých transakcí dají spotřebitelé přednost horšímu kurzu a okamžitému užitku a nedbají na případnou ztrátu. 37. Účastník řízení uvádí, že příslušná ustanovení zákona o směnárenské činnosti jsou nastavena tak, že dostatečně chrání spotřebitele. Tak například 13 tohoto zákona stanoví pro účastníka řízení, jaké informace má spotřebiteli v textové podobě, určitě a srozumitelně poskytnout před provedením směnárenského obchodu. Účastník řízení k tomu uvádí, že sám spotřebitel má být natolik bystrý, aby dokázal ověřit u směnárníka, kolik korun českých za své valuty dostane, anebo naopak. Pokud by se cítil být podvedený ve smyslu, že se nevyzná na kurzovním lístku, účastník řízení uvádí, že kromě ověření na kurzovním lístku dostane spotřebitel ve většině případů ústní informaci, což je druhým ověřením pro spotřebitele a dále dostane vždy v zákonných mantinelech vytisknutou tzv. předsmluvní informaci, která dostatečně jasně a zcela bez jakýchkoliv pochybností ukáže kurz, kterým spotřebiteli smění a taktéž celkovou výši tj. toto je již třetí kontrola pro spotřebitele. Tuto předsmluvní informaci navíc musí spotřebitel ještě podepsat, před podpisem má možnost opětovně celou transakci zkontrolovat, tj. pokud ani při 3 kontrolách spotřebitel nerozpozná, že dostává úplně jiný kurz, než se mylně domnívá, nelze potom mluvit o tom, že by měl být spotřebitel podveden. Sám účastník řízení, pokud rozměňuje v zahraničí, dbá zvýšené opatrnosti a pozornosti a sám si vše pečlivě kontroluje. 38. Účastník v neposlední řadě poukazuje na skutečnost, že žádný ze spotřebitelů si nikdy nestěžoval na záměnu prodejního kurzu s nákupním kurzem, ale vždy pouze na záměnu se zvýhodněnou nadlimitní nabídkou. 39. Účastník řízení nesouhlasí s tvrzením správního orgánu, podle kterého měl nejméně výhodné kurzy skrýt, když je prostorově situoval až na třetí místo vpravo dole. Účastník řízení k tomu uvádí, že zákonem o směnárenské činnosti ani jinými právními předpisy není stanovena konkrétní podoba, jak by měl kurzovní lístek vypadat, existuje pouhé doporučení od České národní banky. To, že Česká národní banka vykládá, jak by měl být čten kurzovní lístek, ještě nezakládá samo o sobě provinění účastníka řízení, že má jeho kurzovní lístek zaměnitelný a že by záměrně mátl spotřebitele. Jak již bylo uvedeno výše, účastník řízení dbal na to, aby jednoznačně prostorově odlišil kurzovní lístek a zvýhodněnou nabídku tučně ohraničenými rámy, které jsou zcela zřetelné pro spotřebitele. Tvrzení České národní banky, že měl účastník řízení nejméně výhodné kurzy skrýt je v duchu shora uvedeného zcela mylné a nepravdivé, když právě naopak je to zcela zřetelně a výrazně umístěné v jednom barevném provedení a v jedné tučně ohraničené bublině v levé straně obrazovky pod tučným názvem kurzovní lístek. 40. Účastník řízení uvádí, že kurzovní lístek (a jeho zobrazení) byl vytvářen na začátku jeho podnikatelské činnosti a v tuto dobu nemohlo být vůbec zjevné, u kolika procent směnárenských obchodů bude aplikován výhodnější kurz a toto není zřejmé ani do budoucna, tudíž názor České národní banky ve smyslu, že se tzv. Výhodnější nabídka na kurzovním lístku jeví jako zbytečná, je předběžný a mylný. 41. Z výše uvedeného tak dle názoru účastníka řízení nebylo prokázáno, že by došlo k porušení zákazu podle 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti a že by se tak účastník řízení v souladu s ustanovením 22 odst. 1 písm. e) tohoto zákona dopustil správního deliktu záměrným a vědomým matením klientů, neboť účastník řízení se snažil nastavit panel obrazovky kurzovního lístku podle svého nejlepšího vědomí. 12

14 Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 42. Ustanovení 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že nabízí-li provozovatel směnný kurz nebo úplatu, které jsou pro zájemce výhodnější než směnný kurz nebo úplata uvedené na kurzovním lístku, nesmí být informace o tom zaměnitelná s kurzovním lístkem nebo údaji na něm uvedenými, zejména s údajem o směnném kurzu. 43. Ustanovení 22 odst. 1 písm. e) zákona o směnárenské činnosti ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz podle 12 odst. 2 věty první. 44. K námitce účastníka řízení o tom, že ze strany kontrolních pracovníků měl být vzhled kurzovního lístku v průběhu kontroly na místě schválen, správní orgán uvádí, že kontrolní pracovníci správního orgánu se k podobě kurzovního lístku nevyjadřují a jeho vzhled žádným způsobem neschvalují. Ze skutkových zjištění obsažených v kontrolním protokolu vyplývá, že účastník řízení uveřejnil nabídku výhodnějších směnných kurzů způsobem zaměnitelným s kurzovním lístkem. Nelze se tedy domnívat, že by kontrolní pracovníci v průběhu kontroly na místě tvrdili účastníku řízení opak, tedy že zveřejněný kurzovní lístek je v souladu s požadavky, které na něj klade zákon o směnárenské činnosti. 45. K námitce účastníka řízení, že mu správní orgán vytýká, že velikost informace (nadpisu), že se jedná o směnné kurzy při transakcích nad stanovený limit, je výrazně menší než označení kurzovní lístek, přičemž zcela protikladně na jiném místě správní orgán uvádí, že je to právě informace o základních podmínkách směny (tedy kurzovní lístek), která by měla být prezentována výrazněji (větší a výraznější písmo) oproti informaci o výhodnějších podmínkách, aby byla vyloučena možnost záměny směnných kurzů, správní orgán uvádí, že nejde o protichůdné tvrzení, neboť správní orgán svým konstatováním poukázal na fakt, že i přes větší použitou velikost písma u nadpisu KURZOVNÍ LÍSTEK, jsou výhodnější směnné kurzy uvedené na nabídce pro nadlimitní množství valut se směnnými kurzy uvedenými na kurzovním lístku vzájemně zaměnitelné, a to vzhledem k jejich velikosti, která je shodná jako u písma použitého pro směnné kurzy na kurzovním lístku, jejich umístění vpravo od prodejních směnných kurzů na kurzovním lístku a jejich výraznějšímu podbarvení, které odvádí pozornost zákazníků od kurzů uvedených na kurzovním lístku. 46. K námitce účastníka řízení, že ustanovení 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti je vágní a bez dalšího neuvádí konkrétní podmínky způsobu zaměnitelnosti, správní orgán uvádí, že na svých internetových stránkách 17 uveřejnil soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti (materiál K zákonu o směnárenské činnosti), kde se věnuje také otázce nabízení výhodnějších směnných kurzů (otázka A. 12 Pokud směnárna nabízí různé kurzy stejné měny, jakým způsobem by o nich měla zájemce informovat?). Účastník řízení tedy mohl, pokud nevěděl nebo si nebyl jist, jak vykládat příslušné ustanovení zákona o směnárenské činnosti, se s uvedeným výkladovým materiálem seznámit. 47. K námitce účastníka řízení, že se v případě tvrzení správního orgánu, že pro zájemce o provedení směnárenského obchodu je přirozené, že při hledání nákupního kurzu 17 ČNB > Dohled a regulace > Legislativní základna > Směnárny > Metodické a výkladové materiály > FAQ k některým otázkám zákona o směnárenské činnosti: renske_cinnosti.pdf 13

15 pokračuje z levé části tabule s prodejními kurzy do pravé části tabule s nadlimitními nákupními kurzy, jedná o pouhou domněnku, správní orgán uvádí následující. Z objemu nakoupené a prodané cizí měny účastníkem řízení za rok 2016 vyplývá, že nejvíce zastoupenou měnou, za kterou klienti u účastníka řízení nakupují českou měnu, tvoří měna euro. Lze tedy předpokládat, že tito klienti přichází ze zemí s tradicí čtení a psaní textu zleva doprava. Pokud tedy zájemce o provedení směnárenského obchodu nenalezne v levé části tabule informaci o nákupním směnném kurzu, pokračuje v hledání ve stejném řádku do pravé části tabule (a nikoli o 15 řádků směrem dolů), kde však nenalezne nejméně výhodné nákupní směnné kurzy, které by na tomto místě očekával, ale nadlimitní směnné kurzy, na které zájemce nedosáhne (pozn. v období od do bylo z celkového množství cca nákupních transakcí uskutečněných ve všech provozovnách účastníka řízení 10 transakcí v měně EUR, 9 transakcí v měně USD, 3 transakce v měně GBP, 2 transakce v měně HUF, 1 transakce v měně JPY a 1 transakce v měně SEK splňující objemový limit pro aplikaci výhodnějšího směnného kurzu). Vzhledem k zaměnitelnosti zvýhodněných směnných kurzů se směnnými kurzy na kurzovním lístku, tak zájemce může provést směnárenský obchod, který by v případě řádného informování o směnných kurzech, neprovedl. Tuto zaměnitelnost nadlimitních nákupních kurzů s kurzy uvedenými na kurzovním lístku ostatně přiznává i sám účastník řízení ve svém odporu, když uvádí, cit.: žádný ze spotřebitelů si nikdy nestěžoval na záměnu prodejního kurzu s nákupním kurzem, ale vždy pouze na záměnu se zvýhodněnou nadlimitní nabídkou. 48. K argumentu účastníka o tom, že klienti v zahraničí jsou zvyklí číst v kurzovních lístcích ze shora dolů, kdy takové uspořádání je na většině kurzovních lístků v zahraničí, správní orgán uvádí, že zákon o směnárenské činnosti nestanoví pořadí, v jakém mají být nákupní a prodejní směnné kurzy uváděny, takže je přípustné i řazení nákupních a prodejních kurzů pod sebou. Pokud ale směnárník nabízí i výhodnější kurzy, tak tyto nesmějí být nabízeny způsobem zaměnitelným s kurzovním lístkem nebo údaji na něm uvedenými, zejména s údajem o směnném kurzu. 49. Argument účastníka řízení o tom, že se nikdy nesnažil klienty mást, ale naopak grafickým oddělením části kurzovního lístku a zvýhodněné nabídky prostřednictvím svislých tučných čar a barevného odlišení se snažil zajistit, aby k zaměnitelnosti směnných kurzů nedocházelo, nepovažuje správní orgán za hodnověrný. Požadavek nezaměnitelnosti je vždy třeba posuzovat s ohledem na konkrétní situaci a vnímání průměrného klienta. Pokud může být přehled výhodnějších směnných kurzů na první pohled zaměnitelný s kurzovním lístkem, je nepřípustný, a to i pokud by po zevrubnějším seznámení s poskytovanými informacemi bylo možné jej od kurzovního lístku rozlišit. Vzhledem ke grafickému provedení, tj. použité žluté barvě a uvedení informace o nulovém poplatku na žlutě podbarvené ploše o velikosti odpovídající polovině plochy kurzovního lístku, poutá výhodnější nabídka větší pozornost zájemce o směnu než ta část obrazovky, na které se nachází kurzovní lístek. Jak již bylo uvedeno výše, poziční umístění informací v části obrazovky obsahující kurzovní lístek, kdy informace o prodeji a nákupu jedné a téže měny se nacházejí pod sebou v této levé části (prodejní kurzy jsou uvedeny nad nákupními kurzy) a jsou od sebe vzdáleny, netvoří logické pokračování v jedné řádce. Toto má za následek, že zájemce o provedení směnárenského obchodu může při hledání požadované informace o ceně jím nabízené cizí měny (jedná se o nákup cizí měny z pohledu účastníka řízení) pokračovat hledáním v řádku dané měny, kde ovšem nalezne hodnoty výhodnější nabídky pro výměnu nadlimitního množství téže měny (nákupní kurzy zveřejněné v levé dolní části obrazovky přitom byly pro klienty nepoměrně méně výhodné než směnné kurzy uvedené na obrazovce vpravo nahoře, např. 14

16 u měny EUR tento rozdíl dne v provozovně Florenc činil 9,30 Kč, viz foto výše). K této skutečnosti, zaměnitelnosti směnných kurzů na kurzovním lístku se zvýhodněnými směnnými kurzy, přispívá rovněž velikost písma zvýhodněných směnných kurzů, která je shodná s velikostí použitého písma u směnných kurzů uvedených na kurzovním lístku. Takovýto způsob prezentace výhodnějších směnných kurzů pak vede k tomu, což mj. dokládají obdržené stížnosti klientů, že zájemce o provedení směnárenského obchodu přehlédne informaci, že se nejedná o nejméně výhodné kurzy, ale jedná se o výhodnější nabídku. 50. Argument účastníka řízení, že v případě neshody mezi daným kurzem a očekáváním spotřebitele, má ve svých vnitřních zásadách zakomponován postup, kdy může klientovi nabídnout ještě před samotnou směnou výhodnější kurz, považuje správní orgán s ohledem k vytýkanému porušení za zcela irelevantní, neboť situace, do které se klienti účastníka dostávají, spočívá v tom, že klientovi je vyplacena nižší částka než částka, kterou klient na základě tabule s nabídkou zvýhodněných kurzů v dobré víře očekával. V takových případech není k reklamaci klientů ohledně aplikovaného směnného kurzu a vyplacené částky ze strany účastníka řízení přihlíženo. 51. S názorem účastníka řízení, že jeho provozovny jsou umístěny v turisticky exponovaných lokalitách, kde spotřebitelé mění převážně nízké částky, které urgentně potřebují např. na lístky na MHD, občerstvení v automatech apod., a u těchto nízkých transakcí dají klienti přednost horšímu kurzu a okamžitému užitku a nedbají na případnou ztrátu, správní orgán nesouhlasí a považuje za naprosto nepřijatelné, aby situace, kdy jsou klienti uváděni v omyl, byla ospravedlňována nízkým objemem směňovaných částek, lokalitou provozoven apod. Nastavení směnných kurzů je výhradní věcí obchodní politiky účastníka řízení, ale je podstatné, aby byli klienti o výši směnných kurzů informováni transparentním způsobem v souladu s příslušnými právními předpisy. 52. K argumentu účastníka řízení, že sám klient má být natolik bystrý, aby dokázal ověřit u směnárníka, kolik korun českých za své valuty dostane, přičemž klient je účastníkem řízení o výši směnného kurzů informován celkem třikrát (na světelné tabuli, ústně od personálu provozovny a na předsmluvní informaci) a pokud ani po těchto kontrolách klient nerozpozná, že dostává úplně jiný kurz, než se mylně domnívá, nelze potom mluvit o tom, že by měl být klient podveden, správní orgán uvádí, že kvantita poskytnutých informací nevypovídá nic o způsobu, jakým jsou tyto informace klientovi prezentovány a sdělovány. K zaměnitelnosti nabídky výhodnějších směnných kurzů se směnnými kurzy na kurzovním lístku se správní orgán podrobně zabývá na jiných místech. Pokud jde o ústní informování klientů o výši kurzu, tak uvedené tvrzení musí správní orgán odmítnout jako nepravdivé, neboť ani při jedné kontrolní směně nebyla ze strany obsluhy směnárny informace o výši směnného kurzu kontrolnímu pracovníku sdělena (při kontrolní směně dne v 10:21 hod. v provozovně Florenc se kontrolní pracovník dotázal v anglickém jazyce obsluhy směnárny, jaký je kurz v případě, že má zájem o směny EUR na CZK a obsluha směnárny odpověděla, že kurz je uveden na kurzovním lístku). 53. K námitce účastníka řízení, že zákonem o směnárenské činnosti ani jinými právními předpisy není stanovena konkrétní podoba, jak by měl kurzovní lístek vypadat, když existuje pouhé doporučení od České národní banky, přičemž to, že správní orgán vykládá, jak by měl být čten kurzovní lístek, ještě nezakládá samo o sobě provinění účastníka řízení, správní orgán uvádí, že zákon o směnárenské činnosti ve svém 12 odst. 2 stanoví, že nabízí-li provozovatel směnný kurz, který je pro zájemce výhodnější než 15

17 směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, nesmí být informace o něm zaměnitelná s kurzovním lístkem, zejména s údajem o směnném kurzu. Předmětné ustanovení zákona o směnárenské činnosti tedy obecně říká, jakého jednání je provozovatel směnárenské činnosti povinen se zdržet. Materiál K zákonu o směnárenské činnosti publikovaný na internetových stránkách správního orgánu sice není pramenem práva, ale je metodickým dokumentem, ve kterém se precizují některé pojmy použité v zákoně, a avizuje se, jak bude správní orgán na řešení určitých situací nahlížet, čímž se zvyšuje jistota dohlížených subjektů o tom, jak bude správní orgán v určitých případech stejného druhu rozhodovat. To odpovídá zásadě legitimního očekávání rozhodování správního orgánu v 2 odst. 4 správního řádu. V případě účastníka řízení ale o nejistotě ohledně vzhledu kurzovního lístku nelze v žádném případě hovořit, neboť z jeho vyjádření zcela jasně vyplývá, že si je vědom toho, že uvedené ustanovení porušuje (viz např. argument účastníka řízení o tom, že žádný ze spotřebitelů si nikdy nestěžoval na záměnu prodejního kurzu s nákupním kurzem, ale vždy pouze na záměnu se zvýhodněnou nadlimitní nabídkou). 54. K argumentu účastníka řízení, že tvrzení správního orgánu o tom, že výhodnější nabídka na kurzovním lístku účastníka řízení se jeví jako zbytečná, je předčasné, neboť kurzovní lístek (a jeho zobrazení) byl vytvářen na začátku podnikatelské činnosti účastníka řízení a v tuto dobu nemohlo být vůbec zjevné, u kolika procent směnárenských obchodů bude aplikován výhodnější kurz a toto není zřejmé ani do budoucna, správní orgán uvádí, že správní orgán vycházel při tomto konstatování z evidence směnárenských obchodů, kdy v celkovém počtu účastníkem řízení provedených transakcí jednoznačně převládá nákup valut 18 a že počet transakcí, u nichž je aplikován výhodnější nákupní směnný kurz, tvoří na celkovém počtu uskutečněných transakcí zcela zanedbatelný podíl, viz statistika transakcí výše. Z důvodu minimálního počtu takových transakcí a vzhledem k tomu, že účastník řízení na kurzovním lístku uvádí informaci, že před provedením transakce si zájemce o směnu může dohodnout individuální směnný kurz, ztrácí uveřejnění výhodnější nabídky prakticky své opodstatnění a díky svému umístění a grafickému vyobrazení může vést zájemce o směnu k pochybnostem ohledně hodnoty nákupního kurzu použitého při směně a k záměně výhodnějšího a nejméně výhodného nákupního kurzu dané měny. 55. Správní orgán uveřejnil na svých internetových stránkách soubor odpovědí k zákonu o směnárenské činnosti (materiál K zákonu o směnárenské činnosti 19 ), kde se věnuje také otázce nabízení výhodnějších směnných kurzů (otázka A. 12 Pokud směnárna nabízí různé kurzy stejné měny, jakým způsobem by o nich měla zájemce informovat?). Za nejvhodnější postup informování o výhodnějších směnných kurzech považuje správní orgán obecnou informaci o možnosti výhodnější nabídky s uvedením podmínek pro její uplatnění s tím, že konkrétní výhodnější individuální nabídku zájemce obdrží např. na přepážce. Takto či obdobně sdělená informace o výhodnější nabídce směnných kurzů nevyvolává pochybnosti o zaměnitelnosti s kurzovním lístkem či údaji na něm uvedenými. Rozhodne-li se provozovatel směnárenské činnosti pro jiné, než výše uvedené informování o výhodnějších podmínkách směny, tj. vesměs pro zobrazení 18 V období od do (tj. data zahájení kontroly) tvořilo nákup valut cca 75 % transakcí v provozovně Florenc, cca 91 % transakcí v provozovně Bartolomějská a cca 83 % transakcí v provozovně Náměstí Republiky. 19 ČNB > Dohled a regulace > Legislativní základna > Směnárny > Metodické a výkladové materiály > FAQ k některým otázkám zákona o směnárenské činnosti: renske_cinnosti.pdf 16

18 výhodnějšího kurzu ve standardní podobě směnného poměru 20, musí v zájmu vyhovění požadavku nezaměnitelnosti podle 12 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti dbát na to, aby tato informace nevyvolávala dojem, že se jedná o kurzovní lístek. Zájemci o provedení směny musí být na první pohled zřejmé, co je kurzovní lístek a co je přehled výhodnějších podmínek směnárenského obchodu. Při posuzování zaměnitelnosti informací o výhodnějších podmínkách s kurzovním lístkem je třeba vzít v úvahu zejména vzájemné umístění informací o výhodnějších podmínkách a kurzovního lístku a odlišení grafického provedení. Pokud jde o vzájemné umístění, tak významným faktorem je to, v jakém pořadí zájemce o provedení směnárenského obchodu obě informace vnímá. Pravidlem by mělo být, že informace o základních podmínkách (tedy kurzovní lístek) je zájemci prezentována jako primární, tedy z časového i prostorového hlediska nikoli později než informace o podmínkách výhodnějších. V případě účastníka řízení tomu však není, neboť ten sice na prvním místě (z pohledu zájemce o provedení směnárenského obchodu vlevo nahoře, viz foto) zobrazil informace o nejméně výhodných prodejních směnných kurzech, ale na druhém místě (z pohledu zájemce o provedení směnárenského obchodu vpravo nahoře, viz foto) již informaci o nejméně výhodných nákupních kurzech neuvádí, což by odpovídalo přirozenému levopravému čtení textu, ale umístil zde informace o výhodnějších nákupních směnných kurzech tak, aby zájemce o provedení směnárenské obchodu nabyl dojmu, že se jedná o standardní nákupní směnné kurzy uvedené na kurzovním lístku. Nejméně výhodné nákupní kurzy pak účastník řízení prostorově situoval až na třetí místo (z pohledu zájemce o provedení směnárenského obchodu vlevo dole, viz foto). Takové řazení textu přitom může vést k tomu, že si zájemce o provedení směnárenského obchodu nejméně výhodných nákupních kurzů na kurzovním lístku vůbec nevšimne, neboť se může oprávněně domnívat, že informace o výhodnějších směnných kurzech se týkají standardních směnných kurzů, a to z důvodu, že časově a prostorově předchází nejméně výhodným nákupním kurzů. O úmyslu účastníka řízení uvádět zájemce o provedení směnárenského obchodu v omyl svědčí také to, že výhodnější nákupní směnné kurzy, které se od standardních (nejméně výhodných) prodejních kurzů diametrálně neodlišují, umístil do stejných řádků. 56. Zjevné a záměrné matení klientů způsobené uveřejněním informací o výhodnějších směnných kurzech a běžných směnných kurzech na kurzovním lístku zaměnitelným způsobem vnímá správní orgán velice negativně, neboť účastník řízení se tohoto jednání, které je v rozporu se zákonem o směnárenské činnosti, dopouští vědomě, přičemž cílí zejména na zahraniční klienty, kteří se v cizím prostředí hůře orientují, a jejich možnosti, jak se bránit těmto praktikám, jsou výrazně omezenější. 57. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že při kontrolních směnách uskutečněných ve dnech v 10:42 hod., v 10:45 hod. a v 11:00 hod. v provozovně Bartolomějská, ve dnech v 11:02 hod., v 10:10 hod., v 10:08 hod. a v 10:21 hod. v provozovně Florenc a ve dnech v 10:32 hod., v 10:47 hod., v 11:35 hod., v 10:27 hod. a v 11:25 hod. v provozovně Náměstí Republiky uveřejnil informace o nabídce výhodnějších směnných kurzů způsobem zaměnitelným s informacemi o směnných kurzech na kurzovním lístku, porušil zákaz podle 12 odst. 2 věty první zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu provozovatele podle 22 odst. 1 písm. e) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do Příklad kurzovního lístku se zobrazením výhodnějšího kurzu ve standardní podobě směnného kurzu uvádí správní orgán v příloze č. 2 tohoto materiálu. 17

19 58. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení navíc pokračování ve správním deliktu 21, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v uveřejnění informace o nabídce výhodnějších směnných kurzů způsobem zaměnitelným s informacemi o směnných kurzech na kurzovním lístku byly spojeny stejným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Posuzování jednotného záměru u správního deliktu spáchaného účastníkem řízení je specifické, neboť je u něj dána objektivní odpovědnost, tzn. jeho odpovědnost je založena bez ohledu na zavinění. Dle správního orgánu k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom nebo měl být vědom zákazu uveřejnit informace o výhodnějších kurzech zaměnitelným způsobem s kurzovním lístkem, tak daný zákaz porušil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. července 2014, č.j. 9 Afs 55/ ). 59. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu minimálně ve dnech , , , a (iii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutkové zjištění 60. Průběh kontrolní směny dne v 11:35 hod. v provozovně Náměstí Republiky: Kontrolující požádal v českém jazyce obsluhu směnárny o výměnu CZK na EUR a předal tento obnos pracovníkovi směnárny. Obsluha kontrolujícímu předala dokument, který podle svého obsahu slouží jako záznam sdělených informací podle ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti (dále jen předsmluvní informace ). Podle předsmluvních informací byla částka k výplatě 91,5 EUR (což odpovídalo kurzu 29,49 CZK/EUR uvedenému na kurzovním lístku, po zaokrouhlení). Kontrolující obsluze sdělil, že částka je příliš nízká a směnu nechce provést. Na dotaz obsluhy, jaká částka je pro kontrolujícího dostatečná, oznámil, že alespoň 95 EUR. Obsluha souhlasila, odebrala si nepodepsané předsmluvní informace, které roztrhla a vyhodila, a následně předala kontrolujícímu nové předsmluvní informace s částkou k výplatě ve výši 95 EUR (kurz 28,40 CZK/EUR, po zaokrouhlení). Kontrolující předsmluvní informace podepsal a obsluha si je odebrala. Následně předala kontrolujícímu částku 95 EUR, dvoukorunovou minci a kopii nepodepsaných předsmluvních informací. Obsluha směnárny kontrolujícímu nepředala doklad o provedení směny. 61. Průběh kontrolní směny dne v 10:21 hod. v provozovně Florenc: Kontrolující se dotázala v anglickém jazyce obsluhy směnárny, jaký je kurz v případě, že má zájem o směny EUR na CZK. Obsluha směnárny odpověděla, že kurz je uveden na kurzovním lístku. Kontrolující se dotázala, zda směnárna akceptuje rovněž mince. Po kladné odpovědi požádala o výměnu 30 EUR (dvacetieurová bankovka a 10 EUR v mincích) na CZK. Kontrolující vložila obnos do propusti směnárenského pracoviště a obsluha si ho odebrala. Poté obsluha směnárny vytiskla dokument, který podle svého obsahu slouží jako záznam sdělených informací podle ustanovení 13 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti. Následně ho předložila kontrolující s žádostí o jeho podpis. Kontrolující vrátila podepsané předsmluvní informace obsluze směnárny, následně obdržela hotovost ve výši 21 7 přestupkového zákona definuje pokračování v přestupku následovně: Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. 18

20 525 CZK a kopii předsmluvních informací. Kontrolující neobdržela doklad o provedení směny. 62. Z popisu průběhu kontrolních směn uvedeného výše vyplývá, že účastník řízení ve dnech v 11:35 hod. v provozovně Náměstí Republiky a v 10:21 hod. v provozovně Florenc nevydal kontrolnímu pracovníkovi jako tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad o provedení směnárenského obchodu podle 14 zákona o směnárenské činnosti. Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 63. Účastník řízení připouští, že se dopustil správního deliktu, ovšem dle jeho názoru se nejedená o pokračování ve správním deliktu, neboť chybí znak jednotného záměru. 64. Účastník řízení namítá, že se nejedná o systémové pochybení, ale o individuální chybu dvou zaměstnanců. Každý skutek byl proveden jiným zaměstnancem účastníka řízení, a i přesto, že jsou všichni náležitě proškoleni a mají postupovat s ohledem na vnitřní postupy účastníka řízení a s ohledem na zákonné požadavky, jednalo se spíše o lidské selhání, tedy zapomnění, kdy konkrétně v prvním případě došlo k vyjednávání mezi zaměstnancem účastníka řízení a spotřebitelem, což mohlo způsobit zmatek. U obou dvou zaměstnanců již bylo provedeno nápravné opatření a ani jeden ze zaměstnanců již u účastníka řízení nepracuje, neboť byl ukončen pracovní poměr. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 65. Ustanovení 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel (tj. osoba oprávněná provozovat směnárenskou činnost) vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 66. Ustanovení 16 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně spotřebitele ) stanoví, že na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Z tohoto ustanovení tedy lze odvozovat náležitosti dokladu o provedení směnárenského obchodu. 67. Ustanovení 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, ve znění účinném do stanoví, že provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 14 nevydá doklad tomu, s kým provedl směnárenský obchod. 68. S námitkou účastníka řízení o tom, že v daném případě se nejedná o pokračování ve správním deliktu, správní orgán nesouhlasí, neboť jak již bylo uvedeno výše, k naplnění jednotného záměru v konkrétním případě postačí, že ačkoliv si účastník řízení byl vědom nebo měl být vědom povinnosti vydat klientovi doklad o provedení směnárenského obchodu, tak danou povinnost nesplnil. 69. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že při kontrolních směnách provedených ve dnech

21 v 11:35 hod. v provozovně Náměstí Republiky a v 10:21 hod. v provozovně Florenc nevydal kontrolním pracovníkům jako těm, s nimiž tyto směnárenské obchody provedl, doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, porušil povinnost podle 14 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu podle 22 odst. 1 písm. h) tohoto zákona, ve znění účinném do Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť jednotlivé dílčí útoky spočívající v nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu naplňovaly shodnou skutkovou podstatu správního deliktu, byly spojeny obdobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a byly vedeny jednotným záměrem. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. 71. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve dnech a (iv) Osvědčení o absolvování kurzu o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování Skutkové zjištění 72. Na základě výzvy správního orgánu k předložení podkladů, ze dne , č.j. 2016/128339/CNB/ účastník řízení předložil evidence směnárenských obchodů provedených v jednotlivých provozovnách v období ode dne do dne Tyto evidence účastník řízení pořizuje přímo ze směnárenského softwaru FORTIA, který eviduje účastníkem řízení uskutečněné směnárenské obchody. Porovnáním tohoto seznamu s registrem vydaných osvědčení o absolvování odborného kurzu bylo zjištěno, že 8 zaměstnanců účastníka řízení nebylo ke dni zahájení kontroly ( ) držiteli předmětného osvědčení, přestože ve výše uvedeném období směnárenské obchody prováděli. Účastník řízení k tomuto uvedl, že tito zaměstnanci již byli na odborný kurz přihlášeni 24, resp. obsluhují zákazníky zpravidla pod dohledem kolegů, kteří jsou držiteli tohoto osvědčení. Zaměstnanec Datum provedení prvního směnárenského obchodu Počet provedených transakcí do dne zahájení kontroly spis Sp/2017/69/573 přílohy, č.l. 57, CD, příloha č spis Sp/2017/69/573 přílohy, č.l. 57, CD, příloha č Ke dni bylo osvědčení o absolvování odborného kurzu vydáno,, a. 20

22 Vyjádření účastníka řízení ke skutkovému zjištění 73. Účastník řízení k výše uvedenému skutkovému zjištění uvedl, že předtím, než zapojuje své zaměstnance do směnárenské činnosti, snaží se pro ně obstarat obligatorní osvědčení, nicméně v druhé polovině roku 2016 potřeboval účastník řízení několik nových zaměstnanců kvůli výpadku starších zaměstnanců, a v tuto dobu nebylo možno se na žádný z kurzů přihlásit, ač o to účastník řízení usiloval. Účastník řízení namítá, že správní orgán si musí být vědom trvalých potíží se zařazováním účastníků do kurzů, na které často poukazují i jiné dohlížené subjekty ze směnárenské oblasti ve správních řízeních výrazně to demotivuje při plnění povinnosti, když účastník řízení musí každé ráno v informačním systému klikat, zda se náhodou neuvolní nějaké místo v rámci kurzu a poté případně jednat velice rychle s nejistým výsledkem (zda k přihlášení dojde). Dále, správní orgán musí také brát v úvahu povinnosti účastníka řízení v oblasti pracovně právní, tj. že není možné vždy podle náhlého (a k tomu nejistého) uvolnění místa na odborném kurzu zaměstnanci povinně nařídit účast na tomto kurzu. Navíc zaměstnanec je oprávněn vykonávat samostatnou směnárenskou činnost až okamžikem doručení osvědčení, což někdy trvá až 3 měsíce od absolvování kurzu, správní orgán občasně i chybně doručuje a v takovém případě takto nastavený systém výrazně brání podnikání, obzvláště když účastník řízení musí průběžně hradit vysoké nájemné v žádaných lokalitách bez ohledu na to, zda správní orgán vypíše volné místo na absolvování kurzu. Účastník dále doplňuje, že vždy, pokud prováděl směnu pracovník bez příslušného osvědčení, byl pod dozorem osoby, která je držitelem osvědčení a před vyplacením hotovosti držitel osvědčení hotovost zpracoval zákonným způsobem a zkontroloval. Správnímu orgánu se nepodařilo prokázat opak. Účastník dále informuje, že v mezidobí provedl nápravu, kdy již všichni zaměstnanci účastníka řízení povinné osvědčení vlastní. Právní kvalifikace, vypořádání námitek účastníka řízení a hodnocení správního orgánu 74. Ustanovení 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí stanoví, že směnárník zajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou (dále jen osvědčení ). 75. Ustanovení 29 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí ve znění účinném do stanoví, že směnárník se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s 33 odst. 1 nezajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou. 76. K námitce účastníka řízení o tom, že neproškolení zaměstnanci obsluhují zákazníky pod dohledem kolegů, kteří jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu, správní orgán uvádí, že ustanovení 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí výslovně stanoví pro směnárníka povinnost zajistit, aby osoby, které vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu. Nový zaměstnanec tak nemůže do doby, než se stane držitelem osvědčení o absolvování odborného kurzu podle ustanovení 33 odst. 3 zákona o oběhu bankovek a mincí, 21

23 provádět směnárenské obchody, a to ani za podmínky současné přítomnosti jiného zaměstnance, který je držitelem příslušného osvědčení. 77. Pokud se týká námitky účastníka řízení ohledně problému se zařazováním nových zaměstnanců do kurzu, považuje správní orgán počet míst na kurzech za zcela dostatečný, přičemž fakt, že v některých termínech poptávka po zařazení do kurzu převyšuje kapacitní možnosti správního orgánu, který kurz organizuje, nemůže ospravedlňovat zjištění, že účastník řízení vykonával směnárenskou činnost prostřednictvím osob, které nebyly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu. Účastník řízení musí plánovat svou činnost tak, aby dokázal pokrýt potřebu proškolených zaměstnanců i v případech náhlých odchodů stávajících zaměstnanců. V opačném případě, kdy nemá kvalifikovanou náhradu za tyto zaměstnance, musí svoji činnost ukončit. 78. Značný počet osob, které u účastníka prováděly směnárenské obchody, aniž by byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu, a také poměrně dlouhé období, po které byla směnárenská činnost těmito neproškolenými osobami vykonávána, svědčí o systémovém charakteru porušování této povinnosti. Tuto skutečnost vnímá správní orgán velice negativně a neopomněl ji zohlednit jako přitěžující okolnost při svých úvahách o výši ukládané sankce. 79. Účastník řízení správní orgán informoval o tom, že v případě zjištěného nedostatku zjednal nápravu, kdy již všichni zaměstnanci účastníka řízení povinné osvědčení vlastní. Správní orgán tuto skutečnost zohlednil jako polehčující okolnost při stanovování výše sankce. Přijetí nápravného opatření však nic nemění na tom, že k porušení zákona o oběhu bankovek a mincí došlo. 80. Na základě výše uvedených skutečností má správní orgán za zjištěné a prokázané, že účastník řízení tím, že v období od do prováděl směnárenskou činnost prostřednictvím zaměstnanců,,,,,, a, kteří nebyli držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou, porušil povinnost podle 33 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí, a dopustil se tak správního deliktu podle 29 odst. 2 tohoto zákona, ve znění účinném do V tomto případě se jedná o trvající správní delikt, když podstata jeho spáchání spočívá v tom, že účastník řízení minimálně v období od do vykonával směnárenskou činnost prostřednictvím neproškolených osob. Sankce 82. Zákon o směnárenské činnosti a také zákon o oběhu bankovek a mincí zmocňují správní orgán, aby v případě zjištění porušení jejich ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. V popsaném případě se jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty s tím, že správní orgán do budoucna v případě opětovného výskytu porušení zjištěných u účastníka řízení nevylučuje, že v takovém případě přistoupí bez dalšího již k odnětí povolení k činnosti směnárníka. 22

24 83. Výchozím předpokladem pro uložení pokuty za správní delikty je skutečnost, že správní orgán prokázal, že došlo k jejich spáchání. V případě účastníka řízení došlo ke spáchání 4 správních deliktů uvedených v části ad I. výroku tohoto rozhodnutí. V této souvislosti správní orgán konstatuje, že v případě účastníka řízení a jím spáchaných správních deliktů se jedná o souběh vícečinný nestejnorodý, když účastník řízení vícero skutky naplnil skutkovou podstatu více správních deliktů. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, ze které vyplývá, že správní orgán ukládá účastníkovi řízení sankci za správní delikt nejpřísněji postižitelný a v případě, že zákon stanoví pro sbíhající se správní delikty shodné rozpětí sankcí, potom ukládá sankci za správní delikt nejzávažnější. Ostatní okolnosti spáchání správních deliktů, jakož i další skutečnosti související např. s vedením správního řízení, jsou potom zohledněny jako okolnosti polehčující či přitěžující a podílí se rovněž na individualizaci výše ukládané pokuty pro konkrétní posuzovaný případ. Podle typové závažnosti, vyjádřené horní hranicí sazby peněžité sankce, lze za správní delikt ad i) uložit pokutu do výše 1 mil. Kč, za delikt ad ii) do výše 5 mil. Kč, za delikt ad iii) do výše 1 mil. Kč a za delikt ad iv) do výše 10 mil. Kč. Kč. Dle typové závažnosti, vyjádřené horní hranicí sazby peněžité sankce, se tedy za nejzávažnější ze spáchaných správních deliktů považuje delikt ad iv) spočívající ve výkonu směnárenské činnosti osobou, která není držitelem osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, za který bude účastníku řízení uložena pokuta podle 29 odst. 5 písm. a) zákona o oběhu bankovek a mincí, ve znění účinném do V souladu s 32 odst. 1 zákona o oběhu bankovek a mincí (obdobně v 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti) platí, že: Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. V souladu s citovaným ustanovením se správní orgán zaměřil na zjištění toho, zda v případě účastníka řízení nejsou splněny liberační podmínky. V této souvislosti dospěl správní orgán k závěru, že v případě účastníka řízení nejsou naplněny liberační důvody, neboť účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem. Naopak v případě komisivního jednání účastníka řízení při správním deliktu ad ii) je taková liberace v podstatě pojmově vyloučena. 85. V souladu s 32 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí (obdobně v 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti) platí, že Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. V kontextu citovaného ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí přezkoumal správní orgán jednotlivé faktory, ke kterým má přihlížet při ukládání pokuty, a v jednotlivých případech dospěl k následujícím závěrům. 86. Správní orgán dále zohlednil znění 112 odst. 3 přestupkového zákona: Na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. V této souvislosti zohlednil správní orgán znění 37 až 44 přestupkového zákona, a to konkrétně: - problematiku určení druhu a výměry správního trestu podle 37 písm. a), až c), g) a i) 23

25 přestupkového zákona 25 ; - povahu a závažnost přestupku podle 38 písm. a) až d), f) a g) přestupkového zákona 26 ; - polehčující okolnosti podle 39 písm. c) a d) přestupkového zákona 27 ; - přitěžující okolnosti podle 40 písm. b) a c) přestupkového zákona 28 ; - ukládání správních trestů za více přestupků podle 41 přestupkového zákona 29 ; - podmíněné upuštění od uložení správního trestu podle 42 odst. 1 přestupkového zákona 30 a - upuštění od uložení správního trestu podle 43 odst. 2 přestupkového zákona Komparací výše uvedených ustanovení přestupkového zákona a 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti a 32 odst. 2 zákona o oběhu bankovek a mincí a dospěl správní orgán k závěru, že v případě správních deliktů spáchaných účastníkem řízení nová právní úprava nepřináší pro něj výhodnější posouzení jeho protiprávního jednání. Institut upuštění od uložení správního trestu podle 43 odst. 2 přestupkového zákona v případě účastníka řízení, vzhledem k závažnosti jím spáchaných deliktů, nepřipadá dle správního orgánu v úvahu. 88. K závažnosti vytýkaného jednání správní orgán uvádí, že účastník řízení se dopustil vysoce závažného jednání, kterým došlo k ohrožení zájmů chráněných příslušným zákonem, konkrétně v případě správního deliktu ad i) došlo k ohrožení zájmu správního orgánu na informovanosti o činnosti účastníka řízení, v případě deliktu ad ii) došlo výrazným způsobem k ohrožení zájmu klientů na potřebné informovanosti o podmínkách provádění směnárenských obchodů u účastníka řízení, v případě deliktu ad iii) byl 25 Cit. 37 písm. a), až c), g) a i) přestupkového zákona: Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména: a) k povaze a závažnosti přestupku, (...) b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, (...) c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, (...) g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, (...) i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání písm. a) až d), f) a g) přestupkového zákona: Povaha a závažnost přestupku je dána zejména: a) významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, b) významem a rozsahem následku přestupku, c) způsobem spáchání přestupku, d) okolnostmi spáchání přestupku, (...) f) délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, g) počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. 27 Cit. 39 písm. c) a d) přestupkového zákona: Jako k polehčující okolnosti se přihlédne zejména k tomu, že pachatel: c) napomáhal k odstranění škodlivého následku přestupku nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, d) oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasňování účinně napomáhal Cit. 40 písm. b) a c) přestupkového zákona: Jako k přitěžující okolnosti se přihlédne zejména k tomu, že pachatel: (...) b) spáchal více přestupků, c) spáchal přestupek opakovaně Cit. 41 přestupkového zákona: (1) Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. (2) Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. (3) Spolu se správním trestem uloženým podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit i jiný druh správního trestu, jestliže by jej bylo možno uložit za některý ze společně projednávaných přestupků. 30 Cit. 42 odst. 1 přestupkového zákona: Od uložení správního trestu lze podmíněně upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přestupku, kterým byla způsobena majetková újma (dále jen "škoda"), anebo jehož spácháním se pachatel bezdůvodně obohatil, a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. 31 Cit. 43 odst. 2 přestupkového zákona: Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže vzhledem k závažnosti přestupku, okolnostem jeho spáchání a osobě pachatele lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k jeho nápravě. 24

26 ohrožen zájem klientů na efektivní možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb a v případě deliktu ad iv) byl ohrožen zájem správního orgánu na tom, aby do peněžního oběhu nebyly uváděny padělané nebo pozměněné bankovky a mince. 89. Co se týká způsobu porušení předpisů upravujících směnárenskou činnost, tak delikty ad i), ad iii) a ad iv) mají omisivní povahu, neboť účastník řízení se jich dopustil opomenutím, resp. nekonáním tam, kde mu zákonná ustanovení povinnost nějakým způsobem konat ukládala (tj. oznámit správnímu orgánu zrušení provozovny; vydat zákazníkovi doklad o provedení směnárenského obchodu; zajistit, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování). V případě deliktu ad ii) pak došlo k jeho porušení komisivním jednáním, tj. aktivním konáním tam, kde se měl účastník řízení zdržet jednání (neuveřejňovat informace o nabídce výhodnějších směnných kurzů zaměnitelným způsobem s informacemi na kurzovním lístku). 90. Co se týče následků, resp. účinků způsobených protiprávním jednáním účastníka řízení, tak tímto je vznik škody na majetku zákazníků, neboť tito provedli směnárenské obchody, které by se za předpokladu řádného informování o výhodnějších podmínkách směny, uskutečnit vůbec nemusely. Pokud jde o výši škody na majetku zákazníků, tak správní orgán vyčíslil škodu způsobenou jednáním účastníka řízení přibližně na Kč 32. Jedná se však pouze o ty zákazníky, kteří se obrátili se stížností na 32 Správní orgán kvantifikoval škodu jednotlivých klientů jako rozdíl mezi klientem očekávanou protihodnotou a protihodnotou, kterou klient od účastníka řízení obdržel. V případech, kdy správnímu orgánu nebyl znám směnný kurz pro nadlimitní množství valut pro daný den, vyčíslil správní orgán ztrátu klienta jako součin objemu směňované částky a hodnotou, která je rozdílem mezi směnným kurzem uvedeným na kurzovním lístku účastníka řízení a směnným kurzem pro nadlimitní množství valut (ve dnech 6.10., , , a činil tento rozdíl 9,30 CZK u měny EUR; 9,10 CZK u měny USD; 11,3 CZK u měny GBP a 2,20 CZK u měny PLN. V případech, kdy u směnárenské transakce byl použit směnný kurz vyšší než směnný kurz uvedený na kurzovním lístku, vyčíslil správní orgán ztrátu klienta jako rozdíl mezi obdrženou protihodnotou a protihodnotou, kterou by klient obdržel při směnném kurzu ČNB střed k danému dni.: 1) ztráta 1396 CZK (účastník řízení na vnější straně provozovny na adrese Panská 8, Praha 1 uváděl kurz 1 EUR = 27,05CZK, klientka obdržela za směňovaných 200 EUR protihodnotu ve výši 4014 CZK, tj. použitý kurz 1EUR = 20,07 CZK); 2) ztráta 3480 CZK (ke dni činil kurz ČNB 1 USD = 23,92 CZK, klientka obdržela za směňovaných 500 USD protihodnotu ve výši 8480 CZK, tj. použitý kurz 1USD = 16,96 CZK); 3) ztráta 465 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 50 EUR protihodnotu ve výši 875 CZK, tj. použitý kurz 1EUR = 17,50 CZK); 4) ztráta 465 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 50 EUR protihodnotu ve výši 875 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 5) ztráta 3475 CZK (ke dni činil kurz ČNB 1 EUR = 27,02 CZK, klient obdržel za směňovaných 500 EUR protihodnotu ve výši CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 20,07 CZK); 6) ztráta 465 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 50 EUR protihodnotu ve výši 875 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 7) ztráta 1860 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 200 EUR protihodnotu ve výši 3500 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 8) ztráta 1100 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 500 PLN protihodnotu ve výši 1900 CZK, tj. použitý kurz 1 PLN = 3,80 CZK); 9) ztráta 2790 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 300 EUR protihodnotu ve výši 5250 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 10) klient neuvedl, jakou částku směňoval, použitý kurz činil 1 EUR = 17,50 CZK); 11). ztráta 186 CZK (dne klientka obdržela za směňovaných 20 EUR protihodnotu ve výši 350 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 12). ztráta 339 CZK (dne klientka obdržela za směňovaných 30 GBP protihodnotu ve výši 585 CZK, tj. použitý kurz 1 GBP = 19,50 CZK); 13) ztráta 465 CZK (dni klientka obdržela za směňovaných 50 EUR protihodnotu ve výši 875 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK); 14) ztráta 970 CZK (dne klientovi obsluha směnárny sdělila, že za 100 EUR obdrží 2720 CZK, klient obdržel za směňovaných 100 EUR protihodnotu ve výši 1750 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 25

27 správní orgán. Lze přitom důvodně předpokládat, že okruh poškozených klientů, a to zejména zahraničních, bude mnohem širší. 91. Správní orgán při úvaze o výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil celkem 4 správních deliktů, přičemž tato skutečnost významně zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). Celkový rozsah a intenzita škodlivosti zjištěných porušení svědčí o tom, že se v případě účastníka řízení jedná o systémové neplnění povinností stanovených zákonem. 92. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka řízení hodnotil správní orgán to, že se jedná o první sankční postih účastníka řízení, že účastník řízení poskytoval správnímu orgánu v rámci kontroly součinnost a že začal přijímat nápravná opatření zjištěných nedostatků. Přesto správní orgán v daném případě nepovažuje pouhé projednání věci ve správním řízení za dostatečně účinné pro zajištění řádného splnění povinností ze strany účastníka řízení, ale za vhodnou sankci považuje uložení pokuty, a to i s ohledem na svou předchozí praxi v obdobných případech. Skutečnost, že účastník řízení avizoval přijetí nápravných opatření, pak není liberačním důvodem, pro který by mělo dojít k zastavení řízení, když bylo současně zjištěno, že jednáním účastníka řízení skutečně došlo ke spáchání správních deliktů. 93. Správní orgán proto při určování výše pokuty posuzoval majetkové poměry účastníka řízení. Z účastníkem řízení předložených podkladů, konkrétně z Výkazu zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu ke dni a Rozvahy ve zkráceném rozsahu ke dni , vyplývá, že účastník řízení dosáhl za rok 2016 ztráty ve výši Kč. a jeho vlastní kapitál byl záporný ve výši Kč. Z předložené Rozvahy pak správní orgán zjistil, že účastník řízení dosáhl čistého obratu za rok 2016 ve výši Kč a k disponoval peněžními prostředky ve výši Kč. 94. Na základě výše uvedených skutečností dospěl správní orgán k závěru, že v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky a s přihlédnutím k závažnosti správních deliktů, zejména ke způsobu jejich spáchání a jejich následkům a k okolnostem, za nichž byly spáchány, jakož i relevantním polehčujícím a přitěžujícím okolnostem, jsou dány důvody pro uložení pokuty ve výši Kč. Takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí ( Kč), když představuje pouhá 4 % maximální možné pokuty. Účastník řízení v odporu namítl, že příkazem stanovená pokuta ve výši Kč je s ohledem na dosaženou bilanci za rok 2016 nepřiměřeně vysoká a ohrozí jeho další fungování. Správní orgán je toho názoru, že uložená pokuta nebude pro účastníka řízení likvidační 33, a to jak s ohledem k jeho čistému obratu za rok , tak k dostatečné finanční rezervě ve formě peněžních prostředků. Zvolená výše pokuty je nyní zcela individualizovaná a odráží závažnost CZK); 15) ztráta 1395 CZK (dne klient obdržel za směňovaných 150 EUR protihodnotu ve výši 2625 CZK, tj. použitý kurz 1 EUR = 17,50 CZK). Celková ztráta klientů cca Kč. 33 Viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 9/ ze dne : Správní orgán ukládající pokutu za jiný správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. 34 Objem účastníkem řízení nakoupené a prodané cizí měny za rok činil EUR a USD a objem prodané cizí měny EUR a USD činil EUR a USD. 26

28 jednání účastníka řízení ve světle jeho majetkových poměrů. Snížení pokuty zároveň reflektuje fakt, že došlo ke snížení počtu projednávaných správních deliktů. 95. Správní orgán očekává, že výše uvedeným postihem účastníka řízení bude naplněn účel sankce jak represivní, tj. postihnout účastníka řízení za spáchání správních deliktů, tak preventivní ve smyslu individuální prevence, tj. zabránit účastníku řízení v dalším pokračování v jednání vedoucímu ke spáchání správních deliktů pro futuro a přimět ho, aby se podobného jednání vyvaroval. Současně v rámci generální prevence dává správní orgán všem subjektům najevo, že jednání tímto způsobem porušující právní předpisy hodnotí jako závažné správní delikty, jejichž následkem je uložení peněžitého postihu. Ad II. výroku rozhodnutí - zastavení řízení 96. Správní řízení bylo zahájeno též pro to, že účastník řízení v období od nevypracoval hodnotící zprávu v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Uvedený závěr vycházel z toho, že kontrolní pracovníci správního orgánu výzvou ze dne , č.j. 2016/128339/CNB/650, vyzvali účastníka řízení k předložení zprávy hodnotící jeho činnost v oblasti předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen hodnotící zpráva ). K této výzvě účastník řízení uvedl, že, cit.: Směnárenskou činnost začal vykonávat reálně až v roce 2016, tudíž ještě žádnou zprávu hodnotící činnost nemá. 35 Tuto informaci účastník řízení při kontrolním pohovoru dne potvrdil a uvedl, že hodnotící zpráva nebyla k datu kontrolního pohovoru zpracována, neboť směnárenskou činnost začal fakticky vykonávat až dne v provozovně na adrese Panská 896/8, Praha 1. Vzhledem k tomu, že účastník řízení se stal povinnou osobou ve smyslu 2 odst. 1 písm. b) bodu 10 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dne (tj. dnem zápisu do registru směnárníků vedeném Českou národní bankou), povinnost vypracovat jednou ročně hodnotící zprávu nebyla splněna. 97. Účastník řízení k výše uvedenému zjištění správního orgánu v odporu uvedl, že pokud je účastník řízení povinnou osobou od , první hodnocené období by bylo od do Správní orgán vyzval účastníka řízení k jejímu předložení dne čili před koncem prvního hodnoceného období. Dále se na hodnotící zprávu správní orgán ptal dne u pohovoru, kde již hodnotící zpráva technicky existovala (byla vypracována), ale nebyla ještě schválena statutárním orgánem účastníka řízení, jak žádá 8 vyhlášky 281/2008. Toto vypovídající osoba chybně interpretovala zpráva fakticky již existovala, ale ještě nebyla projednána statutárním orgánem účastníka řízení. Vypovídající osoba se domnívala, že se správní orgán dotazuje, zda účastník řízení trvá na tom, že hodnotící zprávu, kterou měl účastník řízení předložit na základě výzvy ze dne , skutečně k tomuto datu neměl, což bylo slovně potvrzeno. Jednalo se tak o ne zcela přesné vyjádření. Hodnotící zprávu za období od do předložil účastník řízení dne , evid. č. 2017/93677/ Z předložené hodnotící zprávy vyplývá, že tato byla vyhotovena dne a statutárním orgánem účastníka byla projednána dne , tedy v zákonem stanovených lhůtách. 98. Na základě výše uvedeného tak lze považovat povinnost účastníka řízení vypracovat nejméně jednou ročně zprávu hodnotící činnost v oblasti předcházení legalizaci výnosů 35 spis Sp/2017/69/573 přílohy, č.l. 57, CD, příloha č spis Sp/2017/69/573, č.l

29 z trestné činnosti a financování terorismu za splněnou. Z tohoto důvodu se správní orgán rozhodl správní řízení v tomto bodě zastavit. Ad III. výroku rozhodnutí - náhrada nákladů řízení 99. Správní orgán v rozhodnutí ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti a zákon o oběhu bankovek a mincí. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec Prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši Kč. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení 152 odst. 1 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, Praha 1, do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky Doručuje se prostřednictvím datové schránky:., advokát, ev. č. ČAK, /_, - 28

30 rozhodnutí bankovní rady České národní banky o rozkladu č.j. 2017/134459/CNB/110 ze dne 5. října 2017, sp.zn. Sp/2017/69/573

31 9 NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1 V Praze dne 5. října 2017 Č. j.: 2017/134459/CNB/110 Počet listů: 9 Vypraveno dne: 6. října 2017 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne společností Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, právně zastoupené., advokátem s evid. č. ČAK, se sídlem /_,, rozhodnutí České národní banky ze dne , č. j. 2017/102694/570, sp. zn. Sp/2017/69/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění do (dále jen správní řád ) rozhodla takto: I. Rozhodnutí České národní banky č. j. 2017/102694/570 ze dne se podle 90 odst. 1 písm. c) správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance mění tak, že se v bodu iv) výrokové části I. slovo nahrazuje slovem. II. Ve zbytku se rozklad společnosti Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město, podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance zamítá a rozhodnutí České národní banky č. j. 2017/102694/570 ze dne se potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Vydáním příkazu č. j. 2017/43140/570 ze dne (dále jen příkaz ) zahájila Česká národní banka (dále též správní orgán prvního stupně ) se společností Commodimex s.r.o., IČO , se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 Staré Město (dále jen účastník řízení ), správní řízení a současně byla účastníkovi řízení podle 29 odst. 5 písm. a) zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění účinném do (dále jen zákon o oběhu bankovek a mincí ) uložena pokuta ve výši Kč za to, že (i) neoznámil České národní bance bez zbytečného odkladu ukončení směnárenské činnosti ve své provozovně, (ii) uveřejnil informace o nabídce výhodnějších směnných kurzů způsobem zaměnitelným s informacemi o směnných kurzech na kurzovním lístku, (iii) ve dvou případech nevydal kontrolním pracovníkům doklad o provedení směnárenského obchodu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele, (iv) prováděl směnárenskou činnost prostřednictvím 8 zaměstnanců, kteří nebyli držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí, a (v) nevypracoval hodnotící zprávu v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti