Daně a předpisy související s přehledy změn EDICE DANĚ

Transkript

1 Daně 2018 a předpisy související s přehledy změn daně z příjmů s vyznačením změn pro rok 2018 rezervy pro zjištění základu daně z příjmů přehled smluv o zamezení dvojího zdanění daň z přidané hodnoty spotřební daně ekologické daně daň z elektřiny, pevných paliv a plynů o povinném značení lihu daň silniční daň z nabytí nemovitých věcí daň z nemovitých věcí daňový řád mezinárodní spolupráce při správě daní finanční správa ČR účetnictví pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění o evidenci tržeb s vyznačením změn provedených nálezem Ústavního soudu k a k vyhlášky, nařízení vlády, metodické pokyny, informace a sdělení MF ČR EDICE DANĚ

2 Nakladatelství ANAG děkuje za autorské zpracování úvodních přehledů změn a odborné poradenství Ing. Pavlu Běhounkovi, JUDr. Janu Přibovi, Ing. Ivu Šulcovi, Ing. Pavlu Prudkému a Mgr. Tomáši Červinkovi. Novelizace přijaté a publikované ve Sbírce zákonů, jejichž účinnost nastává: od , jsou uvedeny v textu zákona tučně včetně podtržení (toto značení se týká pouze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů), od , jsou uvedeny v textu zákona tučně, ostatní změny jsou opatřeny redakční poznámkou. Nakladatelství ANAG, 2018 ISBN

3 OBSAH Obsah Úvod Seznam předpisů dostupných na 14 Přepisy týkající se zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Přepisy týkající se zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Předpisy týkající se zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí Předpisy týkající se zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Předpisy týkající se zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Předpisy týkající se zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR Předpisy týkající se zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ přehled změn Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Příloha č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb Příloha č. 2 k zákonu č. 586/1992 Sb Příloha č. 3 k zákonu č. 586/1992 Sb Pokyn GFŘ D-36 Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2017 podle 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do Pokyn č. GFŘ-D-33 ke stanovení daně paušální částkou Pokyn GFŘ-D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Pokyn GFŘ D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou poskytovaným mezi spojenými osobami/sdruženými podniky Pokyn D-288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Výňatek ze Sdělení k Pokynu č. D Pokyn D-286 ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR

4 OBSAH Sdělení k praktické aplikaci Pokynu D ke zdaňování příjmů daňových nerezidentů plynoucích ze zdrojů na území ČR Informace Generálního finančního ředitelství k prokázání daňové rezidence u fyzických a právnických osob pro účely stanovení srážkové daně dle zákona o daních z příjmů ve znění účinném od Pokyn D-285 k aplikaci 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti Informace, stanoviska a sdělení k zákonu o daních z příjmů zveřejněná na internetu České daňové správy ( 340 Zaměstnanci zaměstnavatelé Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) Informace k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů Informace k novele zákona o daních z příjmů s účinností od Sdělení k možnosti aplikace ustanovení 28 odst. 7 zákona o daních z příjmů při cesi nájemní smlouvy Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů k 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů Sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny Sdělení Generálního finančního ředitelství k problematice studia za trvání služebního poměru Sdělení Generálního finančního ředitelství k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů Sdělení k 19 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění Sdělení k oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (podle 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů)

5 OBSAH Oznámení o osvobozených příjmech Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob Informace Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu k uplatňování odpočtu na podporu odborného vzdělávání od základu daně z příjmů podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad ZÁKON O REZERVÁCH PRO ZJIŠTĚNÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ přehled změn Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb Přehled platných smluv české republiky o zamezení dvojího zdanění ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY přehled změn Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 3a k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 4 k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 5 k zákonu č. 235/2004 Sb Příloha č. 6 k zákonu č. 235/2004 Sb Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení Informace GFŘ o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží Informace GFŘ o uplatňování zákona o DPH u vývozu zboží

6 OBSAH Jak zaplatit daň z přidané hodnoty ve zvláštním režimu jednoho správního místa Informace GFŘ k aplikaci 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (nespolehlivý plátce) a souvisejících ustanovení Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od Upozornění GFŘ na podvody v oblasti daně z přidané hodnoty poskytování pracovní síly Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení DPH Informace GFŘ k institutu ručení podle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění po novele zákona od Informace GFŘ k režimu přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění s účinností od Dodatek k Informaci GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací v oblasti nákupu a prodeje služeb elektronických komunikací Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny Nejčastější dotazy k aplikaci 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů režim přenesení daňové povinnosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č

7 OBSAH Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH Informace GFŘ k ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), v některých specifických případech provádění platebních transakcí Stanovisko GFŘ k dopadu režimu přenesení daňové povinnosti u DPH na příjemce dotací Informace GFŘ k aplikaci ustanovení 20a zákona o DPH Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle 78e zákona o DPH Informace GFŘ k aplikaci institutu nespolehlivé osoby a související problematiky podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů přepravních služeb (UBER) Informace k povinnostem prodejců poskytujícím plnění osobám požívajícím výsad a imunit vyplývajícím ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních Snížení sazby DPH u novin a časopisů Informace GFŘ k uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb od Informace o uplatňování zákona o DPH ve svobodných pásmech s účinností od Informace GFŘ k uplatnění DPH u zdravotnických prostředků od Informace GFŘ k uplatnění sazeb DPH od

8 OBSAH Sdělení Ministerstva financí k 47a zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, ve znění pozdějších předpisů Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně Informace osobám uplatňujícím nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů na výrobu tepla Odpovědi na dotazy týkající se aplikace Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po (dále jen Informace ) Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po Upozornění GFŘ k registračnímu údaji skutečné sídlo Informace k vracení daně plátcům v jiných členských státech podle 82 zákona o DPH je určena pouze pro plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v České republice Sdělení k vracení daně z přidané hodnoty zahraničním osobám povinným k dani Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od Dodatek č. 1 k Informaci k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví Informace GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH Informace GFŘ k uplatnění DPH u pojišťovacích činností Informace GFŘ k uplatňování DPH u tzv. skont a bonusů Informace k 36 odst Informace o uplatňování nároku na odpočet daně u osobních automobilů Sdělení k účetnímu a daňovému režimu financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácnosti podle 37n odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

9 OBSAH ZÁKON O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH Přehled změn Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ, Z PEVNÝCH PALIV, Z ELEKTŘINY Zákon č. 261/2007 Sb. Část čtyřicátá pátá Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů Část čtyřicátá šestá Daň z pevných paliv Část čtyřicátá sedmá Daň z elektřiny ZÁKON O POVINNÉM ZNAČENÍ LIHU Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu ZÁKONO DANI SILNIČNÍ Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí Vyhláška č. 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Informace, stanoviska a sdělení k zákonnému opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí Do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje ani v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel a cena sjednaná je včetně DPH Informace ke zdanění nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě Informace k možnosti požádat o posečkání úhrady daně z nabytí nemovitých věcí popř. rozložení její úhrady na splátky Informace k aplikaci zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí Informace ke směně nemovitých věcí

10 OBSAH ZÁKON O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ přehled změn Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí Příloha k zákonu č. 338/1992 Sb Vyhláška č. 298/2014 Sb Osvobození od daně z pozemků u pozemků, které nelze žádným způsobem využívat Informace k dani z pozemků u zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání nebo v souvislosti s ním dle právní úpravy účinné od Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí em Informace k ustanovení 11 odst. 7 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném od Placení daně z nemovitých věcí DAŇOVÝ ŘÁD Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád Vyhláška č. 382/2010 Sb. o náhradě ušlého výdělku a náhradě hotových výdajů při správě daní Vyhláška č. 383/2010 Sb. o kolkových známkách Pokyn č. MF-15 o stanovení druhů příkazových bloků a o jejich evidenci Pokyn č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní Pokyn GFŘ D-24 kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy Pokyn GFŘ D-23 o umístění spisu nebo jeho příslušné části na finančních úřadech a na územních pracovištích finančních úřadů Pokyn GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně Pokyn GFŘ D-18 k ručení v daňovém řízení Metodika k daňovému řádu Informace, stanoviska a sdělení k daňovému řádu zveřejněná na internetu České daňové správy ( Informace k novele daňového řádu s účinností od

11 OBSAH Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce Nové účty pro placení daně z hazardních her od Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci Upozornění pro registrované daňové subjekty žádající vrácení přeplatku na dani na účet neuvedený v registraci (II.) Příklady k povinnosti činit některé typy podání vůči správci daně elektronicky, ve stavu od Informace GFŘ k registraci svěřenských fondů ZÁKON O MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI PŘI SPRÁVĚ DANÍ A O ZMĚNĚ DALŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ přehled změn Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů Příloha č. 1 k zákonu č. 164/2013 Sb Příloha č. 2 k zákonu č. 164/2013 Sb Zpráva podle zemí (Country by Country Reporting, CbCR) ZÁKON O FINANČNÍ SPRÁVĚ ČESKÉ REPUBLIKY přehled změn Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky Vyhláška č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech Přehled nejdůležitějších změn pro občany od roku Informace k ověřování listin pro účely jejich uznání v zahraničí ZÁKON O ÚČETNICTVÍ přehled změn Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Obecné informace, otázky a odpovědi k zákonu o účetnictví Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

12 OBSAH ZÁKON O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI přehled změn Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Vyhláška č. 161/1998 Sb o promíjení penále správami sociálního zabezpečení ZÁKON O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ přehled změn Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 1 k zákonu č. 592/1992 Sb Příloha č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb ZÁKON O EVIDENCI TRŽEB přehled změn Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb Nařízení vlády č. 376/2017 Sb. o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb Všeobecné doplňující informace vycházející z průměrné mzdy Cestovní náhrady Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti Pojistné na zdravotní pojištění

13 ÚVOD Úvod Kniha obsahuje úplná znění všech daňových zákonů účinná k datu redakční uzávěrky, tj. zachycuje změny účinné nejen k , ale např. změnu zákona o DPH účinnou od a změny zákona o evidenci tržeb provedené nálezem Ústavního soudu vyhlášeným ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb. dne Jednotlivé zákony jsou doprovázeny komentovaným přehledem změn, které nabyly účinnosti k , resp. následně v průběhu roku Vzhledem k tomu, že většina změn zákona o daních z příjmů, kterou přinesla novela č. 170/2017 Sb. s účinností od , se poprvé použije pro rok 2018 (v případě účtování v hospodářském roce se ovšem tyto změny uplatnily již pro hospodářský rok započatý od ), je součástí tohoto vydání i komentář těchto změn. Legislativních změn k bylo poměrně malé množství např. v zákoně o daních z příjmů došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě; v zákoně o DPH došlo k k úpravě definice finančních činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle 54, a to v návaznosti na přijetí nového zákona o platebním styku, který nabyl účinnosti právě k tomuto datu. Zásadní změnou zákona o evidenci tržeb je odložení tzv. třetí a čtvrté etapy nálezem Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. dokud nebude na nález Ústavního soudu legislativně reagováno, bude se prozatím evidence tržeb uplatňovat pouze u tržeb z ubytování, stravování, maloobchodu a velkoobchodu. Od již není evidence tržeb povinná u plateb prostřednictvím platební karty (týká se i platebních bran) a náležitostí účtenky (pro účely evidence tržeb) již od stejného data není ani DIČ obchodníka. Kniha obsahuje také informace a metodické výklady Finanční správy. Oproti minulému vydání byla kniha doplněna o řadu důležitých výkladů např. o Informaci GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od , podle které bude nutné postupovat u všech společností (sdružení) od , ale lze podle ní postupovat již dříve, resp. podle ní postupují společnosti vzniklé od , popř. společnosti (sdružení) existující k , avšak tvořené k tomuto datu neplátci daně. V knize najdete i nejnovější informace např. Informaci o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží, která změnila správní praxi od V publikaci naleznete mimo jiné i všeobecné doplňující informace vycházející z údajů o průměrné mzdě (minimální výše záloh hrazená osobami samostatně výdělečně činnými, maximální vyměřovací základy pro pojistné na sociální pojištění atd.) a také sazby tuzemských cestovních náhrad pro rok Kniha je nezbytným pomocníkem pro použití daňových zákonů v praxi ekonomů, účetních a dalších profesí pracujících s daněmi. Praktický formát umožňuje práci s publikací i na cestách. 13

14 ZÁKON Č. 586/1992 Sb., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Novela provedená p edpisem Zákon. 170/2017 Sb., kterým se m ní n které zákony v oblasti daní (pokra ování) Zákon. 200/2017 Sb., kterým se m ní zákon. 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd jších p edpis, a další související zákony Zákon. 225/2017 Sb., kterým se m ní zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, a další související zákony Zákon. 246/2017 Sb., o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o zm n n kterých zákon M ní 38r odst. 2 38r odst. 3 38zb odst. 2, 3 38zf Zavedení zvláštní úpravy, podle které bude možno o p eplatek na dani z p íjm za uplynulý kalendá ní rok požádat sou asn s podaným da ovým p iznáním již v lednu následujícího roku. Poznámka. 3d Poznámka. 4c Poznámka. 9d Poznámka. 26b Poznámka. 26k Poznámka. 28c P íloha. 2 bod 3 l. II P echodná ustanovení 35c odst. 1 ástka da ového zvýhodn ní na první dít se po ínaje zda ovacím obdobím roku 2018 zvyšuje na K /rok, tj. m sí n o 150 K na K / m síc. 38l odst. 1 písm. c) 38l odst. 1 písm. d) Drobné dopln ní náležitostí prokazování nároku na odpo et nezdanitelné ásti ve výši úrok z úv ru na výstavbu bytového domu, rodinného domu i bytové jednotky i na koupi pozemku za ú elem výstavby ve vazb na novelu stavebního zákona bude možné odpo et prokazovat také spole ným povolením, kterým se stavba umis uje a povoluje. 15 odst. 1 a 20 odst. 8 Od da ového základu lze nov ode ítat také dary evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím. 19 odst. 1 písm. a) Rozší ení osvobození p ijatých lenských p ísp vk od dan z p íjm právnických osob o p ísp vky p ijaté evropskými politickými stranami, resp. nadacemi. Ú innost

15 . a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví, v) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, jako náhrady za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, vyplacená uživateli této jednotky nebo bytu za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání vlastní bytové potřeby v době 1 roku před jejím obdržením; přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození náhrady (odstupného), je tento příjem příjmem podle 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny; obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové uspokojení vlastní bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové uspokojení vlastní bytové potřeby, w) příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadající na podílový list připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku Kč; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let, x) příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem; doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z úplatného převodu cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je za - hrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

16 ZÁKON Č. 586/1992 Sb., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ i) hmotný majetek, u něhož odpisy nebo zahraniční položky obdobného charakteru jako odpisy uplatňuje jiná osoba než odpisovatel podle tohoto zákona, jde-li o 1. pronajatý hmotný majetek, 2. hmotný majetek, který je předmětem finančního leasingu, j) hmotný majetek nabytý darováním, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. 28 (1) Hmotný majetek odpisuje odpisovatel. Hmotný majetek je oprávněn odpisovat vždy pouze jeden poplatník. Odpisovatelem je a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo, b) organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu, c) státní příspěvková organizace, státní podnik nebo jiná státní organizace příslušná hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, d) podílový fond, jehož součástí je hmotný majetek, e) svěřenský fond, jehož součástí je hmotný majetek, f) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní korporace při přeměně; to platí pro 1. hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci a 2. hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace do obchodního rejstříku a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci. d) *) příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, *) Red. pozn: Podle čl. II bodu 7 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. lze tuto novou úpravu účinnou od použít již pro zdaňovací období započaté v roce e) *) dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí, *) Red. pozn: Podle čl. II bodu 9 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. lze tuto novou úpravu účinnou od použít již pro zdaňovací období započaté v roce f) podílový fond, jehož součástí je hmotný majetek, g) svěřenský fond, jehož součástí je hmotný majetek, h) nástupnická obchodní korporace zanikající nebo rozdělované obchodní korporace při přeměně; to platí pro 1. hmotný majetek ve vlastnictví zanikající nebo rozdělované obchodní korporace k rozhodnému dni fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci a 2. hmotný majetek, nabytý zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporací od rozhodného dne do dne zápisu fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní korporace do obchodního rejstříku a převáděný na nástupnickou obchodní korporaci. (2) Technickou rekultivaci prováděnou na pozemku jinou osobou než odpisovatelem, může odpisovat pouze poplatník, který je k provedení rekultivace zavázán. (3) Technické zhodnocení pronajatého hmotného majetku nebo majetku pořizovaného na finanční leasing a jiný majetek uvedený v 26 odst. 3 písm. c), jsou-li hrazené nájemcem nebo uživatelem, může na základě písemné smlouvy odpisovat nájemce nebo uživatel, pokud není vstupní cena u odpisovatele hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje; přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný 132

17 majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing, a odpisuje podle tohoto zákona. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek nebo majetek pořizovaný na finanční leasing. (4) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění dluhu převodem práva na věřitele může tento majetek odpisovat původní odpisovatel, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce tohoto majetku na dobu zajištění dluhu převodem práva. (5) Hmotný majetek vymezený v 26 odst. 2 písm. c) a d), který je dokončen na cizím pozemku a jeho hodnota není u odpisovatele součástí ocenění tohoto pozemku podle zvláštního právního předpisu, 20) může odpisovat poplatník, u něhož je tento hmotný majetek evidován ( 26 odst. 5). (6) Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje poměrná část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů. (7) *) U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku. *) Red. pozn: Podle čl. II bodu 10 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. lze tuto novou úpravu účinnou od použít jen na technické zhodnocení uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od (1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena, 31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním leasingu dodrženy podmínky uvedené v 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné a úplatu u finančního leasingu, které byly uhrazeny do data ukončení smlouvy a nebyly výdajem (nákladem) podle 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné nebo zálohy na úplatu u finančního leasingu uhrazené do data ukončení smlouvy. Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla výdajem (nákladem) podle 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením nájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

18 ZÁKON Č. 586/1992 Sb., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (3) Technické zhodnocení hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 1 zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců. 30c *) Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu (1) Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny. (2) Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování. (3) Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob odpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku. *) Red. pozn: Podle čl. II bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. není použití této úpravy povinné na zvýšení spoluvlastnického podílu, ke kterému došlo před (1) Při rovnoměrném odpisování hmotného majetku jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby: a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek neodpisovaný podle písmen b) až d) Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování , , ,5 10, ,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2, pro zvýšenou vstupní cenu b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu , , ,4 8,4 10, c) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 15 % Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu ,5 33, , , 140

19 . l. II zákona. 454/2016 Sb. P echodné ustanovení Ustanovení 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, které započalo v roce l. II zákona. 170/2017 Sb. P echodná ustanovení Vybraná přechodná a závěrečná ustanovení z novel 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem na - bytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení 4 odst. 1 písm. s) bodu 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce Ustanovení 19 odst. 1 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce Ustanovení o finančním leasingu zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Poplatník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatňoval výdaje na zřízení práva stavby podle 24 odst. 2 písm. zx) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájí ode dne účinnosti tohoto zákona odpisování práva stavby podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ze vstupní ceny snížené o částky, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to po zbývající dobu trvání práva stavby. 6. Ustanovení 24 odst. 2 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o neaplikaci omezení tohoto ustanovení u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce Ustanovení 28 odst. 1 písm. d) a 30 odst. 10 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období započaté v roce U hmotného majetku, který byl příspěvkové organizaci zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí předán k hospodaření před 1. lednem 2017, pokračuje příspěvková organizace při zachování způsobu odpisování v odpisování započatém poplatníkem, který je vlastníkem tohoto majetku, ze vstupní ceny, ze které odpisoval tento poplatník. 8. Vstupní cena hmotného majetku odpisovaného příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí se nesnižuje o investiční dotace z rozpočtu zřizovatele podle 31 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění účinném před 19. února Ustanovení 28 odst. 1 písm. e) a 30 odst. 10 písm. o) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

20 ZÁKON Č. 586/1992 Sb., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Pokyn. GF -D-33 ke stanovení dan paušální ástkou Č. j.: /17/ Čl. I. Obecná ustanovení [právní úprava] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o daních z příjmů ), dává v 7a správci daně možnost stanovit poplatníkům daně z příjmů fyzických osob při splnění zákonných podmínek daň paušální částkou. Institut stanovení daně paušální částkou poskytuje poplatníkům splňujícím zákonné předpoklady pro jeho uplatnění výhody vyplývající zejména ze snížení jejich administrativní zátěže, a to: poplatník nemusí vést daňovou evidenci příp. účetnictví (s výjimkou případů, na které se vztahuje 4 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů), minimální požadavky na vedení evidence pro účely daně z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO ) poplatník nemusí evidovat a prokazovat vynaložení výdajů, při splnění zákonných předpokladů není poplatník povinen podávat daňové přiznání k DPFO, do značné míry se snižuje riziko daňové kontroly na DPFO, již v průběhu zdaňovacího období dává poplatníkovi při splnění zákonných předpokladů ve vztahu k příjmům, ze kterých je daň paušální částku stanovena, jistotu výše DPFO za toto zdaňovací období. [cíl pokynu] Generální finanční ředitelství v návaznosti na novelizaci zákona o daních z příjmů zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, kterou byla mimo jiné rozšířena možnost stanovit daň paušální částkou na poplatníky s příjmy dle 6 zákona o daních z příjmů (příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou činnost se zaměstnanci, vydává tento pokyn, který nahrazuje Pokyn č. GFŘ-D-30 ke stanovení daně paušální částku vydaný pod č. j /16/ Vydání tohoto pokynu je vedeno rovněž snahou rozšířit využití zákonné možnosti stanovení daně paušální částkou a zabezpečit v maximální možné míře jednotné a objektivní rozhodování o žádostech poplatníků o stanovení daně paušální částkou. V Pokynu jsou shrnuty zákonné předpoklady pro možnost stanovení DPFO paušální částkou a základní postupy jak ze strany správce daně, tak poplatníka. [předpoklady stanovení daně paušální částkou] Daň paušální částkou lze stanovit poplatníkovi, kterému kromě příjmů podle 6 zákona o daních z příjmů, příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou pouze příjmy podle 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů, tj. příjmy: a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) ze živnostenského podnikání, c) z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Dále mohou poplatníkovi plynout příjmy z úroků z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka (tj. jeden z typů příjmů uvedených v 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů). Další podmínky pro možnost stanovení daně paušální částkou: provozování podnikatelské činnosti bez spolupracujících osob s výjimkou spolupráce druhého z manželů (viz dále), 270

21 . Sdělení k 19 odst. 3 písm. a) ; Sdělení k oznámení...; Oznámení o osvobozených příjmech Oznamovací povinnost se tedy nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Oznámení o osvobozených příjmech Nová oznamovací povinnost pro fyzické osoby. Které ustanovení a od kdy zavádí novou oznamovací povinnost pro fyzické osoby? Ustanovení 38v zákona zavádí s účinností od poplatníkům daně z příjmů fyzických osob novou oznamovací povinnost, týkající se osvobozených příjmů. Musí se oznamovat jakákoliv částka, nebo je stanoven limit? Oznamovací povinnost se týká příjmu, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než Kč příjem se posuzuje jednotlivě. Jakých příjmů se oznamovací povinnost týká? Povinnost se vztahuje na všechny příjmy přijaté od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. osvobozené podle 4, 4a, 6 a 10 (výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup). Které příjmy nemusí poplatník sdělovat? Oznamovací povinnost se nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky nebo na příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (ve smyslu 4 odst. 1 písm. a), b) a u) zákona o daních z příjmů). Jakým způsobem má fyzická osoba oznámit nabytí osvobozených příjmů? Oznámení nemá předepsaný tiskopis. Ministerstvo financí vydalo jako možný vzor nepovinný tiskopis Oznámení o osvobozených příjmech podle 38v zákona, který je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy na adrese: cz/assets/tiskopisy/5252_2.pdf? Oznámení je podáním podle daňového řádu a lze jej učinit v souladu s ustanovením 71 odst. 1 daňového řádu písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou). Kdy mohou fyzické osoby nejdříve a nejpozději plnit oznamovací povinnost? Ustanovení 38v zákona platí pro příjmy přijaté ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.), tj. od 1. ledna 2015, jak vyplývá z obecného přechodného ustanovení k části první zákona č. 267/2014 Sb. Nejpozději mohou fyzické osoby oznámit osvobozené příjmy do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržely. Tato lhůta pro oznámení platí obecně i u poplatníků, kteří povinnost podávat daňové přiznání nemají. V případě plné moci udělené daňovému poradci pro podání daňového přiznání je oznámení možné podat v prodloužené lhůtě podle 136 odst. 2 daňového řádu. Ačkoli je podání oznámení vázáno na lhůtu pro podání daňového přiznání, jedná se o samostatné podání, které nemá vazbu na daňové přiznání. Jinak řečeno, povinnost podat oznámení mají všechny osoby, které ve zdaňovacím období nabyly osvobozený /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

22 ZÁKON Č. 593/1992 Sb., O REZERVÁCH PRO ZJIŠTĚNÍ ZÁKLADU DANĚ Z PŘÍJMŮ Zákon o rezervách pro zjišt ní základu dan z p íjmù p ehled zm n Novela provedená p edpisem Zákon. 170/2017 Sb., kterým se m ní n které zákony v oblasti daní M ní 1 V návaznosti na úpravu rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panel, která m že snižovat základ dan nezávisle na ú tování o této rezerv, bylo dopln no, že zákon upravuje také tvorbu a výši rezerv, které jsou položkou snižující základ dan z p íjm. 2 odst. 1 Do vý tu rezerv upravených zákonem o rezervách byla dopln na rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panel. 7 odst. 1 písm. a) Rezervy na opravy hmotného majetku mohou nov tvo it také p ísp vkové organizace územního samosprávného celku, resp. dobrovolného svazku obcí a dobrovolné svazky obcí, a to již za zda ovací období zapo até v roce Tato zm na navazuje na rozší ení okruhu odpisovatel podle 28 odst. 1 zákona o daních z p íjm. Poznámka. 12a l. IV P echodná ustanovení Ú innost Pro zda ovací období roku 2017 ani roku 2018 nedošlo k žádné, pro b žnou praxi významné zm n v tvorb da ov uznatelných rezerv, resp. opravných položek. Ani novelizace provedená zákonem. 170/2017 Sb. k nep inesla žádné významné zm ny. V praxi se však již od zda ovacího období roku 2016 m že pln projevit úprava opravných položek k pohledávkám podle 8a zákona o rezervách, jde-li (viz l. IV P echodné ustanovení, bod 4 zákona. 267/2014 Sb.) o pohledávky splatné od U pohledávek splatných do konce roku 2013 je nadále t eba vycházet z právní úpravy opravných položek stanovené v 8a zákona o rezervách ve zn ní ú inném k : (1) Opravné položky k neproml eným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nep esáhne ástku K a jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajišt ní a udržení p íjm, 1) mohou v období, za které se podává da ové p iznání, vytvá et poplatníci dan z p íjm, kte í vedou ú etnictví, pokud k t mto pohledávkám nevytvá ejí opravné položky a rezervy podle 5 a 5a, a od konce sjednané lh ty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 m síc, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvá et ke zde uvedeným pohledávkám jen v p ípad, bylo-li ohledn t chto pohledávek zahájeno rozhod í ízení podle 382

23 . Zákon. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjišt ní základu dan z p íjmù, ve zn ní zákona. 157/1993 Sb.,. 323/1993 Sb.,. 244/1994 Sb.,. 132/1995 Sb.,. 211/1997 Sb.,. 333/1998 Sb.,. 363/1999 Sb.,. 492/2000 Sb.,. 126/2002 Sb.,. 260/2002 Sb.,. 176/2003 Sb.,. 438/2003 Sb.,. 669/2004 Sb.,. 377/2005 Sb.,. 545/2005 Sb.,. 223/2006 Sb.,. 261/2007 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 126/2008 Sb.,. 2/2009 Sb.,. 216/2009 Sb.,. 278/2009 Sb.,. 346/2010 Sb.,. 458/2011 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 267/2014 Sb.,. 221/2015 Sb.,. 243/2016 Sb.,. 258/2016 Sb.,. 304/2016 Sb. a zákona. 170/2017 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů 1), nebo položkou snižující základ daně z příjmů u poplatníků daní z příjmů. 2 (1) Rezervami podle 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Opravnými položkami podle 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu 1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu) 1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu 1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, 1b) úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. (3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu. (4) Nepostupuje-li věřitel podle 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

24 ZÁKON Č. 235/2004 Sb., O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY alespoň jednoho z výše uvedených důkazních prostředků, případně z VSCP nebo odkazu na něj, lze pak prokázat výstup zboží kombinací různých (i dalších) důkazních prostředků, které zejména budou dokazovat skutečnou přepravu zboží z tuzemska do třetí země. [zásilky přepravované Českou poštou] U zásilek přepravovaných provozovatelem poštovních služeb, tj. v ČR pouze Českou poštou s. p., u kterých je celní prohlášení podáno úkonem považovaným za celní prohlášení (tedy zejména zboží v poštovních zásilkách do 1000 EUR), plátce prokazuje výstup pouze jinými důkazními prostředky, viz výše uvedený příkladný výčet. Jak zaplatit da z p idané hodnoty ve zvláštním režimu jednoho správního místa (ze dne 21. prosince 2017, Finanční zpravodaj č. 9/2017) V rámci zjednodušení plnění povinností k dani z přidané hodnoty je pro poskytovatele vybraných služeb zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. Mini One Stop Shop (dále jen MOSS ). Základní právní úpravou MOSS je v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a to zejména část první, hlava IV, díl 2, 110a až 110ze. Daňový subjekt platí daň z přidané hodnoty v eurech na příslušný účet správce daně a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání. Referenční číslo daňového přiznání obsahuje kód členského státu identifikace, identifikační číslo pro DPH pro EU režim (DIČ) nebo daňové evidenční číslo tzv. DEČ pro Non-EU režim, zdaňovací období (čtvrtletí a rok) ve tvaru: KOD ZEMĚ/DIČ/ČTVRTLETÍ.ROK (příklad pro EU režim: CZ/CZxxxxxxxxx/Q1.2018) (příklad pro Non EU režim: CZ/EUxxxxxxxxx/Q1.2018) Platba je uhrazena správci daně při podání daňového přiznání nebo nejpozději v den, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Platba je považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce daně. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně. Platbu daně je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo bankovního účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, vedeného v České národní bance v eurech: IBAN účtu: CZ BIC (SWIFT kód) banky: CNBACZPP Referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do položky Zpráva pro příjemce. V případě SEPA platby se referenční číslo daňového přiznání uvádí do položky Reference platby (reference plátce). Pokud rozsah referenčního čísla daňového přiznání přesahuje velikost položky Reference platby (reference plátce), uvede se do položky Reference platby (reference plátce) DIČ/DEČ, tj. text mezi lomítky a celé referenční číslo daňového přiznání se vyplní do položky Zpráva pro příjemce. 576

25 . Informace k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb (Airbnb a další) Obchodování s plátcem, o kterém bylo ve smyslu této Informace rozhodnuto, že je nespolehlivým, s sebou tedy nese riziko ručení, potažmo povinnost uhradit případně nespolehlivým plátcem nezaplacenou daň. Riziko vzniku ručení a povinnosti úhrady daně za nespolehlivého plátce lze prakticky zcela eliminovat využitím možnosti dané v ust. 109a zákona o DPH. Tam upravený zvláštní způsob zajištění daně v podstatě říká, že příjemce, který uhradí správci daně za poskytovatele (zde za nespolehlivého plátce) DPH související se zdanitelným plněním přijímaným od dotčeného rizikového plátce, se ve vztahu k tomuto plnění nikdy nemůže dostat do postavení ručitele. Pokud se tedy plátce chce vyvarovat ručení za nespolehlivého plátce má podle zmíněného ustanovení možnost provést úhradu DPH přímo na účet správce daně (v bližším viz též Informace GFŘ k institutu ručení podle zákona o DPH ve znění zákona od , č.j. 3308/13/ , v aktuálním znění). Informace k da ovému posouzení povinností poskytovatel ubytovacích služeb (Airbnb a další) Č. j.: 90076/17/ Úvod Cílem této informace je seznámení subjektů účastnících se transakcí, v rámci kterých jsou poskytovány ubytovací služby prostřednictvím internetových platforem např. Airbnb s daňovými povinnostmi. Pro veškerá níže uvedená elektronická podání pro finanční správu jako např. daňové přiznání či přihlášku k registraci lze využít daňového portálu dostupného na adrese 2. Daň z přidané hodnoty 2.1. Stanovení plnění, osob a činností [ubytovací služba vs. nájem] Pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) je nutné rozlišovat nájem a ubytovací službu, neboť se u nich uplatňuje rozdílný daňový režim za předpokladu, že se nejedná o krátkodobý nájem nemovité věci ve smyslu 56a odst. 2 zákona o DPH nebo o dobrovolné uplatňování daně u nájmu nemovité věci podle 56a odst. 3 téhož zákona. Za ubytovací služby se považují služby zařazené do oddílu 55 klasifikace produkce CZ-CPA 1), kam patří zejména následující (pozn. výčet není úplný): ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních (motely, penziony atd.) s každodenním úklidem a jinými službami, obvykle poskytované na dny nebo týdny, ubytovací služby v mládežnických hostelech, horských chatách a rekreačních chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými úklidovými službami nebo bez nich, ubytovací služby v nemovitostech užívaných na časový úsek (time-share), pro návštěvníky mimo jejich obvyklé bydliště, 1) Podrobně viz Vysvětlivky klasifikace produkce CZ-CPA Českého statistického úřadu dostupné na: b05eb10afd40?version= /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

26 ZÁKON Č. 353/2003 Sb., O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH Zákon o spotøebních daních p ehled zm n Novela provedená p edpisem Zákon. 315/2015 Sb., kterým se m ní zákon. 353/2003 Sb., o spot ebních daních, ve zn ní pozd jších p edpis M ní Ú innost 104 odst odst Vt chto ustanoveních je uvedena sazba spot ební dan za tabákové výrobky. Z d vodu pohybu kurzových p epo t eské koruny na m nu EUR dochází tedy plánovan k nar stání pevných ástí sazeb u tabákových výrobk tak, aby byla napln na minimální sazba této dan podle evropských norem. Zde je nutné p ipomenout, že se tedy zvyšuje i sazba dan ze surového tabáku ( 131e zákona), která je provázána se sazbou spot ební dan z tabáku ke kou ení. Zákon. 353/2003 Sb., o spotøebních daních, ve znìní zákona. 479/2003 Sb.,. 237/2004 Sb.,. 313/2004 Sb.,. 558/2004 Sb.,. 693/2004 Sb.,. 179/2005 Sb.,. 217/2005 Sb.,. 377/2005 Sb.,. 379/2005 Sb.,. 545/2005 Sb.,. 310/2006 Sb.,. 575/2006 Sb.,. 261/2007 Sb.,. 270/2007 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 37/2008 Sb.,. 124/2008 Sb.,. 245/2008 Sb.,. 309/2008 Sb.,. 87/2009 Sb.,. 281/2009 Sb.,. 292/2009 Sb.,. 362/2009 Sb.,. 59/2010 Sb.,. 95/2011 Sb.,. 221/2011 Sb.,. 420/2011 Sb.,. 457/2011 Sb.,. 458/2011 Sb.,. 18/2012 Sb.,. 407/2012 Sb.,. 500/2012 Sb.,. 308/2013 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 201/2014 Sb.,. 331/2014 Sb.,. 157/2015 Sb.,. 315/2015 Sb. *),. 382/2015 Sb. **),. 188/2016 Sb.,. 243/2016 Sb.,. 453/2016 Sb. ***),. 65/2017 Sb. a zákona. 183/2017 Sb. *) Red. pozn.: Zákon č. 315/2015 Sb., nabyl účinnosti dnem , s výjimkou ustanovení čl. I bodu 12, které nabylo účinnosti dnem , a ustanovení čl. I bodu 13, které nabylo účinnosti dnem **) Red. pozn.: Zákon č. 382/2015 Sb. nabyl účinnosti dnem , s výjimkou ustanovení čl. I bodu 32, které nabylo účinnosti dnem , dále ustanovení čl. 1 bodů 9, 12, 13 a 26, která nabyla účinnosti dnem , a ustanovení čl. 1 bodů 7, 10, 14, 18, 20, 22, 24, 28, 30 a 34, která nabývají účinnosti dnem (tuto změnu pro větší přehlednost v textu zákona neuvádíme). ***) Red. pozn.: Zákon č. 453/2016 Sb. nabyl účinnosti dne , s výjimkou čl. I bodu 2, který nabyl účinnosti dnem a čl. I bodu 3, který nabývá účinnosti dnem (tuto změnu pro větší přehlednost v textu neuvádíme). 812

27 . ZÁKON Č. 261/2007 Sb., ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ, DAŇ Z ELEKTŘINY Přehled změn; 1 2 Zákon. 261/2007 Sb., ást ty icátá sedmá, da z elekt iny, se po nezm nil a ani do autorské uzáv rky nenabývá ú innosti žádná jeho novelizace pro rok Zákon. 261/2007 Sb. ÁST TY ICÁTÁ SEDMÁ da z elekt iny, ve zn ní zákona. 281/2009 Sb.,. 420/2011 Sb.,. 167/2012 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 131/2015 Sb.,. 382/2015 Sb.,. 298/2016 Sb. a zákona. 183/2017 Sb. Čl. LXXIV 1 Předmět úpravy (1) V této části jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie 1) a upraveny podmínky zdaňování elektřiny daní z elektřiny. (2) Správu daně vykonávají orgány Celní správy České republiky. 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely této části se rozumí a) daňovým územím území České republiky, b) dodavatelem obchodník s elektřinou 2), výrobce 3) podle energetického zákona a operátor trhu s elektřinou 4), c) konečným spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně; konečným spotřebitelem není provozovatel distribuční soustavy 5), provozovatel přenosové soustavy 6), d) ekologicky šetrnou elektřinou elektřina 1. pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie, 2. vyrobená ve vodních elektrárnách, 3. vyrobená z biomasy podle zákona upravujícího podporované zdroje energie nebo produktů vyrobených z biomasy, 4. vyrobená z emisí metanu z uzavřených uhelných dolů, nebo 5. vyrobená z palivových článků, e) klasifikací NACE klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evrop ského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění, f) metalurgickými procesy tepelné zpracování rud a jejich koncentrátů jako výstupního produktu z této činnosti a výroba kovů uvedená v klasifikaci NACE pod kódem C 24 výroba základních kovů, g) mineralogickými postupy procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

28 ZÁKON Č. 307/2013 Sb., O POVINNÉM ZNAČENÍ LIHU Zákon. 307/2013 Sb., o povinném zna ení lihu, se po nezm nil a ani do autorské uzáv rky nenabývá ú innosti žádná jeho novelizace pro rok Zákon. 307/2013 Sb., o povinném zna ení lihu, ve zn ní zákona. 308/2013 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 331/2014 Sb.,. 243/2016 Sb. a zákona. 183/2017 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení Hlava I Úvodní ustanovení 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví a) povinné značení lihu ve spotřebitelském balení pro účely správy spotřební daně z lihu, b) podmínky nakládání s lihem a c) působnost správních orgánů v souvislosti se značením lihu a s nakládáním s lihem. 2 Výkon působnosti (1) Působnost podle tohoto zákona vykonává správce spotřební daně z lihu (dále jen správce daně ). (2) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích Hlava II Vymezení n kterých pojm 3 Daňové území Pro účely tohoto zákona se rozumí a) daňovým územím České republiky území České republiky, b) členským státem členský stát Evropské unie a území, které se podle zákona o spotřebních daních považuje za území členského státu Evropské unie, c) třetí zemí třetí země a třetí území podle zákona o spotřebních daních.

29 . kde Díl 2 Postup ur ení sm rné hodnoty urbanizovaného pozemku 3 Směrná hodnota urbanizovaného pozemku Směrná hodnota urbanizovaného pozemku se určí podle vzorce SHP = DSHP + DSHS i, SHP... směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč, DSHP... dílčí směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč, DSHS i... dílčí směrná hodnota stavby, je-li součástí pozemku, v Kč, i... pořadové číslo stavby na pozemku, n... počet staveb na pozemku. 4 Dílčí směrná hodnota urbanizovaného pozemku Dílčí směrná hodnota urbanizovaného pozemku se určí podle vzorce DSHP = p JSHP, kde DSHP... dílčí směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč, p... výměra urbanizovaného pozemku v m 2, JSHP... jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč za m 2. 5 Jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku oceněného v cenové mapě stavebních pozemků obce (1) Jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku oceněného v cenové mapě stavebních pozemků obce se určí podle vzorce JSHP = CP, kde JSHP... jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč za m 2, CP... cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2 uvedená v cenové mapě stavebních pozemků obce určené obecně závaznou vyhláškou obce podle zákona upravujícího oceňování majetku. (2) Na urbanizovaný pozemek uvedený v cenové mapě stavebních pozemků obce se pro účely určování směrné hodnoty hledí, jako by nebyl uveden v cenové mapě stavebních pozemků obce, jde-li o urbanizovaný pozemek, a) který je ve skupině parcel s nevyznačenou cenou, b) jehož části jsou v cenové mapě stavebních pozemků obce ve skupinách parcel neoceněných nebo s rozdílnými cenami nebo c) který tvoří jednotný funkční celek s pozemky, které nejsou oceněny v cenové mapě stavebních pozemků obce v měřítku 1 : 5000 stejnou cenou jako tento pozemek, s výjimkou cenové mapy v měřítku podrobnějším, která umožňuje samostatné uvedení cen pozemků zastavěných ploch a pozemků s nimi funkčně spojených. n i=1 Vyhláška č. 419/2013 Sb /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

30 ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU Č. 340/2013 Sb., O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ (3) Je-li v cenové mapě stavebních pozemků obce zařazen do skupiny parcel s vyznačenou cenou pozemek, který není urbanizovaný, určí se jeho směrná hodnota podle skutečného stavu. 6 Jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku neoceněného v cenové mapě stavebních pozemků obce (1) Jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku neoceněného v cenové mapě stavebních pozemků obce se určí podle vzorce JSHP = UZC, kde JSHP...jednotková směrná hodnota urbanizovaného pozemku v Kč za m 2, UZC... upravená základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2. (2) Upravená základní cena urbanizovaného pozemku se určí podle vzorce UZC = ZC P 1 P 2 P 3 P 4 P 5 P 6 P 7 P 8 P 9, kde UZC... upravená základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2, ZC...základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2, P 1... koeficient druhu a účelu užití hlavní stavby podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 2... koeficient charakteru zástavby v okolí pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 3... koeficient polohy pozemku v obci podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 4... koeficient dostupnosti inženýrských sítí v obci pro pozemek podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 5... koeficient dostupnosti občanské vybavenosti v okolí pozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 6... koeficient hromadné dopravy podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 7... koeficient dopravní dostupnosti a parkovacích možností podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 8... koeficient vlivu trhu a nezaměstnanosti v obci a okolí podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, P 9... koeficient povodňového rizika podle specifikace povodňových zón podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2 se určí pro a) vyjmenované obce nebo její oblasti v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce podle této tabulky, b) obce nevyjmenované v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce podle vzorce ZC = ZC v O 1 O 2 O 3 O 4 O 5 O 6, kde ZC... základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2, ZC v... základní cena urbanizovaného pozemku v Kč za m 2 v tabulce č. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce 1. vyjmenované obce okresu, ve kterém se obec nachází, kromě Františkových Lázní, Mariánských Lázní, Luhačovic a Poděbrad; je-li 1062

31 . Do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje ani v případech Informace, stanoviska a sd lení k zákonnému opat ení Senátu o dani z nabytí nemovitých v cí zve ejn ná na internetu eské da ové správy ( Do základu dan z nabytí nemovitých v cí se DPH nezahrnuje ani v p ípadech, kdy je poplatníkem dan z nabytí nemovitých v cí nabyvatel a cena sjednaná je v etn DPH (ze dne 24. listopadu 2017) V rozhodnutí ze dne , č. j. 4 Afs 88/ a v rozhodnutí ze dne , č. j. 7 Afs 301/ dospěl Nejvyšší správní soud (dále jen NSS ) při posuzování otázky, zda je součástí ceny sjednané daň z přidané hodnoty (dále jen DPH ), k závěru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze. Předmětem posouzení NSS byly případy, ve kterých byl poplatníkem daně převodce. Názor, jakým způsobem je třeba posuzovat případy, ve kterých je poplatníkem nabyvatel, NSS v uvedených rozsudcích jednoznačně nevyjádřil. Finanční správa České republiky (dále jen Finanční správa ČR ) proto vydala dne tiskovou zprávu, ve které zaujala stanovisko, že na základě uvedených rozsudků přizpůsobuje svoji správní praxi při určení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí tak, že součástí ceny sjednané není DPH, a to pro případy, kdy v období od do byl poplatníkem daně převodce. Nicméně v tomto období, které posuzoval i NSS, mohl být poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jak převodce, tak nabyvatel. Avšak ve shora uvedených případech se NSS nezabýval situacemi, kdy poplatníkem daně je nabyvatel, což by sice bylo nad rámec projednávané věci, ale ve vztahu k další aplikaci zákonného opatření je posouzení této otázky zcela nezbytné. Finanční správa ČR se aktuálně rozhodla závěry ze shora uvedených rozsudků včetně jejich temporálních účinků (rozhodný den připadá na ) aplikovat nejenom na případy, ve kterých je poplatníkem převodce, ale i na případy, ve kterých je poplatníkem nabyvatel, a to bez ohledu na to, zda předmět daně z nabytí nemovitých věcí vznikl do nebo od Tento závěr byl učiněn po podrobné analýze shora uvedených rozsudků a zvláště s ohledem na právní větu, kterou NSS zveřejnil ve Sbírce rozhodnutí NSS k rozsudku č. j. 4 Afs 88/ , ze dne pod č. 3613/2017, a která zní: Součástí základu daně z nabytí nemovitých věcí podle 11 odst. 1 písm. a) zákonného opatření, ve znění účinném do nebyla daň z přidané hodnoty, která byla uhrazena převodci, který byl plátcem daně z přidané hodnoty /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

32 ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU Č. 340/2013 Sb., O DANI Z NABYTÍ NEMOVITÝCH VĚCÍ výrazně nižší, než je hodnota nabývané nemovité věci, nebo bude nulová, bude-li transakce bez doplatku. Protože je dána podmínka, že nabývací hodnotou nesmí být výlučně sjednaná cena, lze tento postup aplikovat pouze tehdy, je-li porovnávána sjednaná cena a srovnávací daňová hodnota. Výlučnost sjednané ceny jako nabývací hodnoty je stanovena v ust. 22 odst. 1 zákonného opatření, tj. pouze jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci z majetku nebo do majetku územně samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti. Výše popsaný postup stanovení nabývací hodnoty nelze uplatnit také v případě, že je účastníkem směny stát. Příklad č. 1 1) Směna bez doplatku Je směňována chata A, jejíž zjištěná cena je Kč, za rodinný dům B, jehož zjištěná cena je Kč, přičemž není poskytován žádný doplatek. a) Je-li předmětem daně nabytí vlastnického práva k chatě: Daň z nabytí chaty A Zákonné opatření do Zákonné opatření od nemovitá věc Chata A Chata A zjištěná cena Kč Kč srovnávací daňová hodnota sjednaná cena Kč (75 % zjištěné ceny) Kč (zjištěná cena rodinného domu B) Kč (100 % zjištěné ceny) 0 Kč (do sjednané ceny se nezahrnuje hodnota pozbývané nemovité věci B) nabývací hodnota Kč Kč Daň 4 % Kč Kč b) Je-li předmětem daně nabytí vlastnického práva k rodinnému domu: Daň z nabytí rodinného domu B Zákonné opatření do Zákonné opatření od nemovitá věc Rodinný dům B Rodinný dům B zjištěná cena Kč Kč srovnávací daňová hodnota sjednaná cena Kč (75 % zjištěné ceny) (zjištěná cena pozbývané chaty A) Kč (100 % zjištěné ceny) 0 Kč (cenou sjednanou není hodnota pozbývané chaty A) nabývací hodnota Kč Kč daň Kč Kč 1080

33 . Informace ke směně nemovitých věcí 2) Směna s doplatkem Je směňován rodinný dům B, jehož zjištěná cena je Kč, za chatu A, jejíž zjištěná cena je Kč, a nabyvatel rodinného domu B poskytuje kromě chaty A doplatek ve prospěch převodce rodinného domu B ve výši Kč. a) Je-li předmětem daně nabytí vlastnického práva k rodinnému domu: Daň z nabytí rodinného domu B Zákonné opatření do Zákonné opatření od nemovitá věc Rodinný dům B Rodinný dům B zjištěná cena Kč Kč srovnávací daňová hodnota sjednaná cena Kč (75 % zjištěné ceny) Kč (zjištěná cena pozbývané chaty A + + doplatek) Kč (100 % zjištěné ceny) nabývací hodnota Kč Kč Daň 4 % Kč Kč b) Je-li předmětem daně nabytí vlastnického práva k chatě: Daň z nabytí chaty A Kč (doplatek hodnota pozbývané chaty A se do sjednané ceny nezahrnuje) Zákonné opatření do Zákonné opatření od nemovitá věc Chata A Chata A zjištěná cena Kč Kč srovnávací daňová hodnota sjednaná cena Kč (75 % zjištěné ceny) Kč (část zjištěné ceny rodinného domu B odpovídající zjištěné ceně nabývané nemovité věci chaty A) Kč (100 % zjištěné ceny) nabývací hodnota Kč Kč Daň 4 % Kč Kč 0 Kč (do sjednané ceny se nezahrnuje hodnota pozbývané nemovité věci rodinného domu B) B. Směna nemovitých věcí je-li účastníkem směny územní samosprávný celek (ÚSC), dobrovolný svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti Je-li nabývána nemovitá věc do nebo z vlastnictví ÚSC, dobrovolného svazku obcí či Regionální rady regionu soudržnosti, nabývací hodnotou je výlučně sjednaná cena ( 22 odst. 1 ve spojení s 12 zákonného opatření). To se vztahuje i na případy směny nemovitých věcí, kdy jedním z účastníků smlouvy jsou tyto vyjmenované subjekty, a proto je hodnota pozbývané nemovité věci součástí sjednané ceny ( 13 odst. 2 zákonného opatření). Pro stanovení sjednané ceny (úplaty) se nepeněžní plnění (poskytovaná nemovitá věc) ocení dle ust. 4 odst. 2 zákonného opatření zjištěnou cenou podle oceňovacích předpisů, a k této hodnotě se přičte případné další /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

34 ZÁKON Č. 338/1992 Sb., O DANI Z NEMOVITÝCH VĚCÍ Zákon. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých v cí, ve znìní zákona. 315/1993 Sb.,. 242/1994 Sb.,. 248/1995 Sb.,. 65/2000 Sb.,. 492/2000 Sb.,. 239/2001 Sb.,. 483/2001Sb.,. 576/2002 Sb.,. 237/2004 Sb.,. 669/2004 Sb.,. 179/2005 Sb.,. 217/2005 Sb.,. 342/2005 Sb.,. 545/2005 Sb.,. 112/2006 Sb.,. 186/2006 Sb.,. 261/2007 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 1/2009 Sb.,. 281/2009 Sb.,. 362/2009 Sb.,. 199/2010 Sb.. 30/2011 Sb.,. 212/2011 Sb.. 375/2011 Sb.,. 457/2011 Sb.,. 350/2012 Sb.,. 503/2012 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 23/2015 Sb.,. 84/2015 Sb. a zákona. 225/2017 Sb. 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje daň z nemovitých věcí, kterou tvoří a) daň z pozemků, b) daň ze staveb a jednotek. ČÁST PRVNÍ Da z pozemk 2 Předmět daně (1) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. (2) Předmětem daně z pozemků nejsou a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb, b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb, d) pozemky určené pro obranu České republiky, e) pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků na nich. (3) Na pozemek, který je součástí jednotky, se pro účely daně z nemovitých věcí hledí jako na nemovitou věc, jejímž vlastníkem je ten, kdo vlastní jednotku. 3 Poplatníci daně (1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. 1088

35 . Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí em Informace k nové služb zasílání údaj pro placení dan z nemovitých v cí em (ze dne 22. listopadu 2016) Od zdaňovacího období roku 2017 Finanční správa České republiky umožní v rámci klientského přístupu poplatníkům daně z nemovitých věcí využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí (dále jen daň ) prostřednictvím u. Co služba zasílání údajů pro placení daně obsahuje? Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně em, obdrží každoročně před splatností první splátky daně jednu ovou zprávu na jím určenou ovou adresu a v příloze zprávy obdrží kompletní informaci s údaji pro placení daně ve formátu pdf. Tato informace bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou nyní uvedeny na alonži složenky, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu, umožňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací. V případě, že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím určenou ovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani. Poplatník může požádat o zasílání údajů pro placení daně pouze na jednu ovou adresu. Zasílání těchto údajů na více ových adres jednoho poplatníka není umožněno. Poplatníkům, přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí em, nebude zaslána složenka. Kdo může požádat o zasílání údajů pro placení daně na ? Tato služba je určena výhradně pro poplatníky daně, kteří nemají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO a právnické osoby, které nemají zřízenu datovou schránku. Protože tato služba nahrazuje složenku pro placení daně, není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO a právnické osoby, které mají zřízenu datovou schránku, neboť ani v současné době se těmto poplatníkům složenka nezasílá. Pokud se poplatník, který má zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO nebo poplatník právnická osoba, která má zřízenu datovou schránku, přihlásí k zasílání údajů pro placení daně em, správce daně ho pouze neformálně vyrozumí, že v jeho případě ze shora uvedeného důvodu nelze tuto službu zřídit. Jak se mohu přihlásit ke službě zasílání údajů pro placení daně na ? Pro přihlášení k této službě je nutné využít tiskopis Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí em MFin 5559 vzor č. 1 (dále jen Žádost ). Poplatník, který požaduje zasílání údajů pro placení daně em, musí vyplnit a podat způsobem uvedeným v ustanovení 71 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, Žádost, ve které jednoznačně určí jednu ovou adresu, na kterou mu budou zasílány údaje pro placení daně, a tuto Žádost podá místně příslušnému finančnímu úřadu. Pokud je poplatníkem daně u více finančních úřadů, musí podat vyplněnou Žádost na každý finanční úřad zvlášť. Do kdy se musím přihlásit? Pro zaslání údajů pro placení daně em na dané zdaňovací období musí být Žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději 15. března zdaňovacího období. Bude-li Žádost podána později, správce daně tuto službu poplatníkovi poskytne až od dalšího /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

36 ZÁKON Č. 280/2009 Sb., DAŇOVÝ ŘÁD 8. Běh výše uvedených lhůt je limitován podle povahy řízení prekluzivní lhůtou podle ustanovení 148 daňového řádu, popř. lhůtou stanovenou zvláštním zákonem (např. 44a odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů atd.). Dále je běh lhůt limitován podle povahy řízení také lhůtou obsaženou v ustanovení 160 daňového řádu. III. Přechodná, závěrečná a zrušovací ustanovení 1. Lhůty stanovené tímto pokynem se použijí u všech daňových řízení zahájených ode dne nabytí účinnosti tohoto pokynu a u neukončených daňových řízení, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto pokynu, u kterých se postupovalo dle Pokynu č. MF Do běhu lhůt stanovených tímto pokynem se u neukončených daňových řízení, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto pokynu, započte též doba, která uplynula ode dne zahájení těchto řízení do dne předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto pokynu. 3. Zrušuje se Pokyn č. MF-4 o stanovení lhůt při správě daní č.j. MF /2013/ Tento pokyn nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni zveřejnění pokynu ve Finančním zpravodaji. Pokyn GF D-24 kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy Č. j.: /15/ Generální finanční ředitelství v souladu s 72 odst. 3 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ), a dalšími právními předpisy, které stanoví, že správce daně zveřejní formát a strukturu datové zprávy, tímto pokynem zveřejňuje formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím se činí podání vůči orgánům Finanční správy ČR jako správcům daně. Podání specifikovaná v 72 odst. 1 daňového řádu, tj. přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů (včetně žádosti o zrušení registrace), řádné daňové tvrzení, dodatečné daňové tvrzení a další podání, u nichž právní předpis stanoví povinnost datovou zprávu učinit ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, pokud jsou vůči orgánům Finanční správy ČR činěna datovou zprávou, musí být učiněna ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na adrese: K vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře lze využít aplikace Daňového portálu elektronické služby Finanční správy ČR (tzv. EPO) na adrese: Aplikace umožňuje vytvořit a odeslat soubor v předepsaném formátu a struktuře správci daně přímo prostřednictvím této aplikace, případně jej vytvořit a uložit pro následné odeslání správci daně datovou schránkou. Součástí aplikace je i aplikační rozhraní, které může být používáno výrobci aplikačního vybavení (např. účetní či daňový software) k přímému zpracování a odeslání písemnosti z aplikace. Popis je zveřejněn na adrese: PodatelnaEPO.pdf Tento pokyn nabývá účinnosti dne

37 . Pokyn GF D-23 *) Pokyn GFŘ D-24; Pokyn GFŘ D-23 o umíst ní spisu nebo jeho p íslušné ásti na finan ních ú adech a na územních pracovištích finan ních ú ad Č. j.: /15/ *) Red. pozn.: Ke změně umístění spisů mezi územními pracovišti v rámci jednoho finančního úřadu byl s účinností ode dne vydán pokyn D-26, který je ke stažení na Tímto pokynem je určeno, na kterých územních pracovištích finančních úřadů je umístěn spis daňových subjektů a účastníků řízení, resp. zda je umístěn v sídle finančních úřadů, a jsou stanoveny zkratky orgánů Finanční správy České republiky (dále jen orgány finanční správy ) 1). Spisem se pro účely tohoto pokynu rozumí spis nebo jeho příslušná část. Čl. I Finanční úřady a jejich územní pracoviště 1. Názvy finančních úřadů jsou vymezeny v 8 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 456/2011 Sb. ). Územní pracoviště těchto finančních úřadů jsou jejich vnitřními organizačními jednotkami/útvary; místně příslušným správcem daně, resp. správním orgánem je tedy finanční úřad vykonávající působnost na území vyššího územního samosprávného celku 2), nikoli územní pracoviště. Územní pracoviště finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech, jsou stanovena vyhláškou č. 48/2012 Sb., o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech. Územní pracoviště finančních úřadů, která se nacházejí v jejich sídlech, jsou stanovena Organizačním řádem Finanční správy České republiky. 2. Zavádí se zkratky pro názvy jednotlivých finančních úřadů a jejich územních pracovišť, které mohou být použity zejména na doručenkách 3) či písemných dokladech stvrzujících, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána 4). Tyto zkratky 5) jsou uvedeny v tabulce v příloze k tomuto pokynu a je jimi označen správce daně, resp. správní orgán, který písemnost doručuje. Zkratky se nepoužijí pro označení správce daně 6), resp. správního orgánu 7) v rozhodnutích a jiných písemnostech vydávaných při správě daní, resp. ve správním řízení. 1) Podle 1 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb. jsou orgánem finanční správy Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady. 2) V souladu s ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jsou vyšším územním samosprávným celkem kraje a hlavní město Praha. Dle 8 odst. 3 zákona č. 456/2011 Sb. mají finanční úřady sídlo v krajských městech, resp. v hlavním městě Praze. 3) 51 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 4) 19 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5) Pro sousloví finanční úřad je využívána zkratka FÚ a pro územní pracoviště zkratka ÚzP. 6) 102 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 7) 69 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

38 ZÁKON Č. 280/2009 Sb., DAŇOVÝ ŘÁD předpisem (Nařízení Rady ES č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES) a ve smyslu 3 a 4 zákona č. 215/2004 Sb. Koordinační orgán může dále vyžadovat součinnost, event. další podklady, při shromažďování dokumentace nutné z hlediska notifikační procedury. [archivace] Záznamy o poskytnutých individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne jejich poskytnutí. Čl. VI. Účinnost Tento pokyn nabývá účinnosti dne Pokyn GF D-18 k ru ení v da ovém ízení Č. j.: 6402/ I. Zákonné ručení A. Právní úprava zákonného ručení s dopadem do daňového řízení 1) 1. Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění platném do Zákon č. 357/1992 Sb. byl s účinností od zrušen zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Pro daňové povinnosti u daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé 2) přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, se použije zákon č. 357/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ( 57 zákonného opatření č. 340/2013 Sb.). Podle 5 a 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. dárce, popř. kupující jako nabyvatel nemovitosti je ručitelem daně darovací, popř. daně z převodu nemovitostí. Z hlediska zákona č. 357/1992 Sb. ručitel ručí v zákonem stanovených případech za konkrétní daň vyměřenou z převodu vlastnictví majetku na základě smlouvy, jejímž byl účastníkem; za nedoplatky na příslušenství daně neručí. Ručení vzniká současně se vznikem daňové povinnosti daňového subjektu a trvá až do jejího zániku. Pokud je při převodu vlastnictví k nemovitosti na základě smlouvy převáděna nemovitost, která je ve společném jmění manželů nebo v podílovém spoluvlastnictví více osob, je každý z manželů, popř. každý podílový spoluvlastník, pokládán za samostatného poplatníka. Ručitel není podle zákona č. 357/1992 Sb. solidárním dlužníkem spolu s daňovým subjektem. Rozsah ručení každého z manželů, popř. podílových spoluvlastníků, jako nabyvatelů v případě daně z převodu nemovitostí (resp. v případě daně darovací jako dárců), odpovídá velikosti jejich podílu na převáděném majetku (srov. 8 zákona č. 357/1992 Sb.). Dne nabylo účinnosti zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, kterým byla nahrazena dřívější daň z převodu nemovitostí 1) Ručení je upraveno také v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů ( 21 a 21a), podle nějž postupují celní úřady. 2) Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající ( 3 DŘ). 1270

39 . Metodika k daňovému řádu; Informace k novele daňového řádu s účinností od Metodika k da ovému ádu Na internetové adrese Dr-Metodika je dostupná následující metodika: Metodika realizace zajišťovacího příkazu dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů z včetně její revize a přílohy Metodický pokyn Organizační zabezpečení postupu při zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň z přidané hodnoty (účinnost od ) Stanovisko k podání nezletilého Novela metodického pokynu k aplikaci 136 odst. 2 daňového řádu (lhůta pro podání daňového přiznání, pokud jej na základě plné moci zpracovává a předkládá daňový poradce) Metodický pokyn k doručování při existenci substituční plné moci Metodický pokyn k doručování do Ruska Metodická pomůcka k ukládání pokut za kontrolní hlášení Metodická pomůcka k procesním aspektům daňové kontroly Metodická pomůcka k postupu k odstranění pochybností Metodická pomůcka k ochraně před nečinností Metodická pomůcka k institutu stížnosti podle 261 daňového řádu Metodická pomůcka k dožádání Metodická pomůcka k delegaci místní příslušnosti Metodická pomůcka k aplikaci ust. 128 DŘ Postup k odstranění pochybností v registračních údajích Metodická pomůcka k povinnému elektronickému podání podle 72 odst. 4 a souvisejících DŘ Metodický pokyn k posečkání Metodický pokyn k aplikaci 157 odst. 7 daňového řádu (upuštění od předepsání úroku z posečkané částky daně podle úpravy účinné do od se postupuje podle 259 až 259c DŘ) Stanovisko k aplikaci 18 odst. 2 DŘ (delegace místní příslušnosti vs. přeregistrace Stanovisko Generálního finančního ředitelství k délce lhůty pro podání daňového přiznání obcí Informace, stanoviska a sd lení k da ovému ádu zve ejn ná na internetu eské da ové správy ( Informace k novele da ového ádu s ú inností od Dne byl zveřejněn ve Sbírce zákonů zákon č. 170/2017, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále též novela DŘ ). V části šesté tohoto zákona dochází ke změnám zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ ). V této souvislosti upozorňujeme, že v souladu s ustanovením 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nastává účinnost této novely DŘ patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

40 ZÁKON Č. 456/2011 Sb., O FINANČNÍ SPRÁVĚ ČESKÉ REPUBLIKY Zákon o Finan ní správ eské republiky p ehled zm n Novela provedená p edpisem Zákon. 14/2017 Sb., kterým se m ní zákon. 159/2006 Sb., o st etu zájm, ve zn ní pozd jších p edpis, a další související zákony M ní 18 odst. 1 písm. q) Novela rozši uje poskytování údaj pro správu daní o data z registru oznámení o innostech, oznámení o majetku a oznámení o p íjmech a závazcích. Ú innost Zákon. 456/2011 Sb., o Finan ní správ eské republiky, ve zn ní zákona. 458/2011 Sb.,. 407/2012 Sb.,. 164/2013 Sb.,. 241/2013 Sb., zákonného opat ení Senátu. 344/2013 Sb., zákona. 250/2014 Sb.,. 267/2014 Sb.,. 377/2015 Sb.,. 188/2016 Sb.,. 243/2016 Sb. a zákona. 14/2017 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Finan ní správa eské republiky Hlava I Obecná ustanovení 1 Orgány Finanční správy České republiky (1) Finanční správa České republiky je soustavou správních orgánů pro výkon správy daní. (2) Jako orgány Finanční správy České republiky (dále jen orgány finanční správy ) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. (3) Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen ministerstvo ). Odvolací finanční ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství. (4) Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství. 1382

41 . Obecné informace, otázky a odpovědi k zákonu o účetnictví; Vyhláška č. 500/2002 Sb. Vyhláška. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve zn ní vyhlášky. 472/2003 Sb.,. 397/2005 Sb.,. 349/2007 Sb.,. 469/2008 Sb.,. 419/2010 Sb.,. 413/2011 Sb.,. 467/2013 Sb.,. 293/2014 Sb.,. 250/2015 Sb. a vyhlášky. 441/2017 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle 37a odst. 1 k provedení 4 odst. 2, 14 odst. 1, 18 odst. 4, 22 odst. 3 a 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen zákon ): ČÁST PRVNÍ P edm t úpravy a p sobnost 1 Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 21), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie 22) a upravuje: a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku; b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů na účetnictví, c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením; d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen zákon o přeměnách ), včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne; e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace; f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu (dále jen obchodní závod ); g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje obchodního závodu; h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou. 2 (1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle 1 odst. 2 písm. a) a b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

42 ZÁKON Č. 563/1991 Sb., O ÚČETNICTVÍ 56 Odpisování majetku (1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se odpisuje z ocenění stanoveného v 47, 61, 61a a v 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v 56a. (2) Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. (3) Podle ustanovení 28 zákona se dále odpisuje: a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání nebo požívání; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje, b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku, d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen ložisko ) na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997, e) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění, f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů. (4) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích. (5) Stavby vyhovující právu stavby podle 47 odst. 3 účtované na samostatných účtech se odpisují samostatně. (6) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m 3 ) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m 3 ) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku. 1484

43 . Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.I.l. Materiál C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary C.I.3. Výrobky a zboží C.I.3.1. Výrobky C.I.3.2. Zboží C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. Pohledávky C.II.l. Dlouhodobé pohledávky C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.1.2. Pohledávky ovládaná nebo ovládající osoba C.II.1.3. Pohledávky podstatný vliv C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka C.II.1.5. Pohledávky ostatní C.II Pohledávky za společníky C.II Dlouhodobé poskytnuté zálohy C.II Dohadné účty aktivní C.II Jiné pohledávky C.II.2. Krátkodobé pohledávky C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů C.II.2.2. Pohledávky ovládaná nebo ovládající osoba C.II.2.3. Pohledávky podstatný vliv C.II.2.4. Pohledávky ostatní C.II Pohledávky za společníky C.II Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.II Stát daňové pohledávky C.II Krátkodobé poskytnuté zálohy C.II Dohadné účty aktivní C.II Jiné pohledávky C.II.3. Časové rozlišení aktiv C.II.3.1. Náklady příštích období C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období C.II.3.3. Příjmy příštích obdob C.III. Krátkodobý finanční majetek C.III.1. Podíly ovládaná nebo ovládající osoba C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek C.IV. Peněžní prostředky C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech D. Časové rozlišení aktiv D.1. Náklady příštích období D.2. Komplexní náklady příštích období D.3. Příjmy příštích období /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

44 ZÁKON Č. 589/1992 Sb., O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne, kdy nastaly. Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v 20 odst. 5 písm. e) až g) *). *) Red. pozn.: Zákonem č. 259/2017 Sb. se s účinností od v 20a odst. 1 větě poslední slova písm. e) až g) nahrazují slovy písm. f) a h). (2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v 3 odst. 4 může povolit příslušná okresní správa sociálního zabezpečení placení doplatku na pojistném ( 14 odst. 10), pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ( 14b) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách. Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců. (4) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu. (5) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 4 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. (6) *) Okresní správa sociálního zabezpečení a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu, b) změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách, c) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala. *) Red. pozn.: Zákonem č. 259/2017 Sb. se s účinností od v 20a odst. 6 za písmeno a) vkládá nové písmeno b), označené kurzivou, a dále se dosavadní písmeno b) označuje jako písmeno c). Ustanovení 20 odst. 4 platí přitom obdobně. (7) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní nebo České správě sociálního zabezpečení. 21 Přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení (1) Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení (dále jen přirážka k pojistnému ) uloží příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 20) zaměstnavateli, jestliže a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, nebo c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců. 1532

45 . Zákon. 592/1992 Sb., o pojistném na ve ejné zdravotní pojišt ní, ve zn ní zákona. 10/1993 Sb.,. 15/1993 Sb.,. 161/1993 Sb.,. 324/1993 Sb.,. 42/1994 Sb.,. 241/1994 Sb.,. 59/1995 Sb.,. 149/1996 Sb.,. 48/1997 Sb.,. 127/1998 Sb.,. 29/2000 Sb.,. 118/2000 Sb.,. 258/2000 Sb.,. 492/2000 Sb.,. 138/2001 Sb.,. 49/2002 Sb.,. 176/2002 Sb.,. 424/2003 Sb.,. 437/2003 Sb.,. 455/2003 Sb.,. 53/2004 Sb.,. 438/2004 Sb.,. 123/2005 Sb.,. 381/2005 Sb.,. 413/2005 Sb.,. 545/2005 Sb.,. 62/2006 Sb.,. 117/2006 Sb.,. 214/2006 Sb.,. 189/2006 Sb.,. 264/2006 Sb.,. 261/2007 Sb.,. 296/2007 Sb.,. 306/2008 Sb.,. 227/2009 Sb.,. 281/2009 Sb.,. 285/2009 Sb.,. 362/2009 Sb.,. 73/2011 Sb.,. 138/2011 Sb.,. 298/2011 Sb.,. 329/2011 Sb.,. 369/2011 Sb.,. 458/2011 Sb.,. 401/2012 Sb.,. 500/2012 Sb.,. 11/2013 Sb., zákonného opat ení Senátu. 342/2013 Sb.,. 344/2013 Sb., zákona. 109/2014 Sb.,. 250/2014 Sb.,. 267/2014 Sb.,. 200/2015 Sb.. 145/2017 Sb.,. 183/2017 Sb., a zákona. 297/2017 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Oddíl I 1 Předmět zákona Tento zákon upravuje výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen pojistné ), penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení centrálního registru pojištěnců, přerozdělování pojistného a zřízení zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění. ČÁST PRVNÍ Pojistné Výše pojistného (1) Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. (2) Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

46 ZÁKON Č. 592/1992 Sb., O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (2) Předmětem přerozdělování je pojistné vybrané všemi zdravotními pojišťovnami a příjmy zvláštního účtu, kterými jsou a) celkové platby státu za pojištěnce, za něž je stát plátcem pojistného, b) jiná plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, a c) úroky připsané na zvláštní účet. (3) Z prostředků na zvláštním účtu se hradí náklady na jeho vedení a na účetní operace. O úhrn těchto nákladů se snižuje celková částka určená k přerozdělování (dále jen částka určená k přerozdělování ). (4) Přerozdělování se provádí podle indexů a podle nákladných hrazených služeb. (5) Přerozdělováním podle indexů se rozumí měsíční přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle nákladových indexů věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin a podle korekcí pro souběh skupin podle 21. Věkovou skupinou se rozumí každá z nákladových věkových skupin pojištěnců uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Farmaceuticko-nákladovou skupinou se rozumí nákladová skupina, do níž jsou podle spotřeby léčivých přípravků zařazeni pojištěnci s onemocněním v chronickém stadiu. Nákladový index věkové skupiny a farmaceuticko-nákladové skupiny vyjadřuje, jak se v přímé souvislosti s příslušností pojištěnce do dané skupiny liší předpokládané roční náklady na hrazené služby takového pojištěnce oproti předpokládaným průměrným ročním nákladům na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Nákladový index pojištěnce vyjadřuje, kolikrát se předpokládané roční náklady na hrazené služby daného pojištěnce liší od předpokládaných průměrných ročních nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Do průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou zahrnuty náklady, které jsou předmětem přerozdělování podle odstavce 6. Způsob výpočtu nákladového indexu pojištěnce upravuje příloha č. 2 k tomuto zákonu. (6) Přerozdělováním podle nákladných hrazených služeb se rozumí měsíční zálohové přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle 21a s ročním vyúčtováním podle 21c, prováděné podle příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně, za které byly těmito zdravotními pojišťovnami uhrazeny nákladné hrazené služby. (7) Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle 21f písm. d) náklady na zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotních služeb za předchozí kalendářní rok. Systém přerozdělování 20a (1) Částku určenou k přerozdělování přerozděluje správce zvláštního účtu mezi zdravotní pojišťovny podle proměnlivých parametrů přerozdělování, kterými jsou nastavitelné parametry přerozdělování a vypočítané parametry přerozdělování. Postup pro stanovení proměnlivých parametrů přerozdělování je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (2) Nastavitelnými parametry přerozdělování jsou a) seznam farmaceuticko-nákladových skupin; seznam farmaceuticko-nákladových skupin obsahuje farmaceuticko-nákladové skupiny zařazené do přerozdělování pro příslušné období přerozdělování a dále pravidla, podle kterých se do těchto skupin zařazují pojištěnci, 1566

47 ZÁKON Č. 592/1992 Sb., O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ kompenzací za nákladné hrazené služby podle 21a odst. 2. Zdravotní pojišťovna sestaví vyúčtování svých nákladných pojištěnců v elektronické aplikaci podle 21 odst. 2. Správce zvláštního účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak Dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání. (2) Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce zvláštního účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce zvláštního účtu prostřednictvím společné kontrolní skupiny provádí též kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin. (3) Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci zvláštního účtu bez zbytečných průtahů případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. Správce zvláštního účtu toto snížení provede v rámci ročního vyúčtování kompenzací za nákladné hrazené služby. (4) Správce zvláštního účtu vypočte do 90 dnů ode dne převzetí vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle 21a odst. 2, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých zálohových plateb. Zjistí-li správce zvláštního účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 % celkové výše zálohových plateb, vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle 21a odst. 6 oznámí též opravnou částku ve výši tohoto rozdílu. O tuto opravnou částku se v příslušném měsíci upraví výsledný nárok nebo závazek zdravotní pojišťovny podle 21b a o výši tohoto nároku nebo závazku se upraví částka určená k přerozdělování v příslušném měsíci. 21d Dozor nad přerozdělováním (1) Na dodržování pravidel přerozdělování a hospodaření se zvláštním účtem dohlíží Dozorčí orgán. Členy Dozorčího orgánu jsou a) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem financí, b) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví, c) 1 zástupce jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, d) 1 zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky a e) 1 zástupce z každé další zdravotní pojišťovny pověřený zdravotní pojišťovnou, kterou v Dozorčím orgánu zastupuje. (2) Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. a) až d) mají každý 1 hlas. Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. e) mají dohromady 1 hlas. (3) Dozorčí orgán provádí kontrolu správnosti údajů poskytnutých podle 21 odst. 1. Pokud zdravotní pojišťovna při kontrole neposkytne potřebnou součinnost, podá Dozorčí orgán Ministerstvu zdravotnictví podnět ke kontrole podle zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven. Při kontrole podle věty první se nepoužijí ustanovení kontrolního řádu o přestupcích. (4) Dozorčí orgán předává Ministerstvu zdravotnictví kontrolní protokoly o kontrolách provedených podle odstavce 3. (5) Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví při kontrole chyby v údajích sdělených zdravotní pojišťovnou podle 21 odst. 1, v jejímž důsledku byla částka připadající na tuto zdravotní pojišťovnu podle 21 odst. 5 vypočtena vyšší, než měla být, oznámí 1570

48 . Podrobná úprava systému přerozdělování Část první Nastavitelné parametry p erozd lování Příloha č. 1 č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb. P íloha. 2 k zákonu. 592/1992 Sb. Oddíl A Seznam farmaceuticko-nákladových skupin 1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin se sestavuje ve formátu tabulky, v níž každý řádek představuje jednu farmaceuticko-nákladovou skupinu. Sloupce této tabulky jsou v tomto pořadí: a) číslo farmaceuticko-nákladové skupiny, b) kód farmaceuticko-nákladové skupiny, c) název farmaceuticko-nákladové skupiny, d) definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv (dále jen definiční skupiny léčiv ) pro farmaceuticko-nákladovou skupinu na příslušném řádku nebo několik těchto seznamů oddělených slovy a zároveň, e) vyřazovací pravidla s ostatními farmaceuticko-nákladovými skupinami uvozená slovy ne, pokud zároveň. 2. Farmaceuticko-nákladové skupiny může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E. Oddíl B Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem Kombinace skupin může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do přerozdělování, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E. Oddíl C Koeficient pro výpočet zajiš ovací konstanty Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty pro každé období přerozdělování v rozmezí 70 až 250, a to tak, aby celková předpokládaná částka na přerozdělování podle nákladných hrazených služeb v příslušném období přerozdělování činila nejméně 5 a nejvýše 15 procent celkové předpokládané přerozdělované částky v tomto období přerozdělování. Oddíl D Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu hranice spotřeby léčiv pro každé období přerozdělování v rozmezí 121 až 365, a to s přihlédnutím k předpokládanému počtu pojištěnců zařazených ve farmaceuticko-nákladových skupinách a ke stabilitě systému přerozdělování /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

49 ZÁKON Č. 592/1992 Sb., O POJISTNÉM NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Oddíl M Výpočet nákladových indexů Nákladové indexy se určí postupem popsaným v bodech 1 až 6. Jeho součástí je iterační výpočet, zahrnující opakování bodů 2 až 5, až do splnění konvergenční podmínky v bodu 5. Indexem v pravém horním rohu jednotlivých veličin, uzavřeným v závorkách, označujeme číslo iterace k, ke které se tato veličina vztahuje. 1. Definuje se k = 0 a γ(1) = y. 2. Hodnota k se zvýší o Sestaví se regresní model, jehož prostřednictvím se metodou vážených nejmenších čtverců odhadne vektor γ(k) takto: 3.1. Složky vektoru vysvětlovaných nákladů γ(k) se označí γ (k) 1, γ (k) 2,..., γ (k) n Vážený průměr vektoru vysvětlovaných nákladů se označuje γ(k) a vypočte se podle vzorce: γ(k) n γ i=1 i (k) =. W 3.3. Vektor centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů se označuje u (k) a vypočte se podle vzorce: u (k) = W 1. γ (k) γ(k) Metodou vážených nejmenších čtverců s vahami w a s regresní maticí R se vypočte vektor odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů příslušných nákladovým skupinám a (k) podle vzorce: a (k) = (R'. W. R) 1 R'. W. u (k) Odhadnuté centrované měsíční vysvětlované náklady u (k) se vypočtou podle vzorce: u (k) = R. a (k) Odhadnuté vysvětlované náklady γ(k) se vypočtou podle vzorce: γ(k) = W. u (k) + γ(k). 4. Z reálných nákladů, odhadnutých vysvětlovaných nákladů a zajišťovací konstanty se vypočte simulované zajištění z (k) podle vzorce: z (k) = max [0; 0,8. γ γ(k) + C ] + max [0; 0,15. γ γ(k) + 6. C ], kde 0 označuje nulový vektor o délce n a funkce max se uplatňuje na každou složku svých argumentů zvlášť, takže jejím výsledkem je vektor o délce n. Vektor vysvětlovaných nákladů pro další iteraci se označí γ(k+1) a vypočte se podle vzorce: γ(k+1) = y z (k). 1598

50 Je-li k = 1, postupuje se opět podle bodu Je-li k > 1, označí se kvalita přiblížení vysvětlovaných nákladů Q a vypočte se podle vzorce: Q = n γ i=1 i (k 1) γ (k) i. n i=1 y i Platí-li Q 0,0005, postupuje se opět podle bodu 2. Platí-li Q < 0,0005, je splněna konvergenční podmínka a iterační algoritmus je ukončen. Definuje se I = k, kde písmeno I označuje celkový počet iterací, a postupuje se podle bodu Nákladové indexy se označí ȧ 1 ; ȧ 2,..., ȧ m a vypočtou se podle vzorce:. a i = a (I) i γ(i), i = 1,, m, kde a (I) i, i = 1,..., m, jsou složky vektoru a (I) odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů, příslušných nákladovým skupinám, a jsou zaokrouhleny na čtyři platná desetinná místa. Nákladové indexy přísluší nákladovým skupinám v pořadí podle oddílu J. Nákladový index příslušný kombinaci skupin se označí jako korekce pro souběh skupin. Koeficient determinace R 2 se vypočte podle vzorce: R 2 = 1 ( u(i) u (I) )'. W. ( u (I) u (I) ). u (I) '. W. u (I) Příloha č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

51 ZÁKON Č. 112/2016 Sb., O EVIDENCI TRŽEB Novela provedená p edpisem Nález Ústavního soudu. 8/2018 Sb Zákon o evidenci tržeb p ehled zm n M ní 5 písm. b) Od již evidenci tržeb nepodléhají tržby provedené platebními kartami. 18 odst. 2 Legislativn -technická zm na navazující na zrušení evidence tržeb pro tržby provedené platebními kartami. 20 odst. 1 písm. b) a 20 odst. 2 Od již není povinnou sou ástí ú tenky podle zákona o evidenci tržeb da ové identi ka ní íslo poplatníka. 37 odst. 1 písm. b) a c) Tržby, které byly do asn vylou eny z evidence tržeb do (t etí etapa), resp. do ( tvrtá etapa), jsou do asn vylou eny z evidence tržeb až do doby stanovené novelou zákona o evidenci tržeb, jejíž p ijetí se p edpokládá v pr b hu roku odst. 2, 12 odst. 4 a 37 odst. 3 Zrušení zmocn ní vlády upravit na ízením okruh tržeb evidovaných ve zjednodušeném režimu, okruh tržeb nepodléhajících evidenci z d vodu, že by jejich evidence znemožnila nebo zásadn ztížila plynulý a hospodárný výkon dané innosti, a okruh tržeb do asn vylou ených z evidence tržeb. Ú innost Zákon o evidenci tržeb je zásadn zm n n nálezem Ústavního soudu z prosince Vzhledem k tomu, že se proti tomuto nálezu nelze odvolat, bude již pouhou formalitou vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákon. Protože zákon o evidenci tržeb shledala jako protiústavní pouze ást soudc Ústavního soudu, zákon není zrušen jako celek, ale pouze v t ch ástech, kde byla protiústavnost shledána za tak zásadní, že bylo nutné tyto ásti zrušit. Z praktického hlediska se jedná zejména o následující: Od nepodléhají evidenci tržeb tržby uskute n né prost ednictvím platebních karet a ú tenky podle zákona o evidenci tržeb již nemusí obsahovat da ové identifika ní íslo poplatníka p ijímajícího tržby. Evidence tržeb za azených p vodn do t etí etapy od , resp. do tvrté etapy od , byla odložena na neur ito dokud nebude p ijata novela zákona o evidenci tržeb, tak tyto tržby do asn evidenci tržeb nepodléhají. Na ízením vlády. 376/2017 Sb., o vylou ení n kterých tržeb z evidence tržeb, jsou z evidence tržeb vyjmuty osoby úpln a prakticky nevidomé a hluchoslepé a dále pro období od 14. do tržby z prodeje sladkovodních ryb, a to v provozovnách, ve kterých plynou pouze uvedené tržby. Toto provád cí na ízení Ústavní soud zrušil k , protože se p edpokládá ešení této problematiky novelou zákona. I kdyby nebyla v pr b hu roku 2018 novela zákona o evidenci tržeb p ijata, nic by to nezm nilo na tom, že nap. ješt v období Vánoc v roce 2018 nebudou tržby z prodeje sladkovodních ryb podle uvedeného na ízení evidenci tržeb podléhat.

52 . 8 Nepřímé zastoupení Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného. 9 Pověření k evidování tržeb (1) Poplatník, kterému tržba plyne, může pověřit evidováním tržby jiného poplatníka, aby za něj tuto tržbu evidoval. (2) Plyne-li jedna evidovaná tržba více poplatníkům, mohou tito poplatníci pověřit jednoho z nich, aby za ně tuto tržbu evidoval. (3) Poplatník, který je k evidování tržby pověřen, má povinnost evidovat tržby poplatníka, který ho k evidování tržby pověřil. (4) Poplatník, který k evidování tržeb pověřil jiného poplatníka, se pověřením nezbavuje odpovědnosti za důsledky spojené s porušením povinností podle tohoto zákona. Hlava III Tržby evidované ve zjednodušeném režimu a tržby vylou ené z evidence tržeb 10 Tržby ve zjednodušeném režimu (1) Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat tržby z prodeje zboží a služeb na palubě dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě osob podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. (2) Ve zjednodušeném režimu se mohou evidovat také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. Tyto tržby stanoví nařízením vláda. *) *) Red. pozn.: Text označený škrtnutím se ruší k nálezem Ústavního soudu č. 8/2018 Sb Povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu (1) Správce daně vydá na základě žádosti poplatníka povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti tohoto poplatníka, ze které tato tržba plyne. (2) V žádosti poplatník uvede důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro vydání povolení, a tržby, na které se má povolení vztahovat. (3) Správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího podání. V povolení správce daně uvede tržby, na které se povolení vztahuje. (4) Byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení o nabytí právní moci zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti je poplatník povinen uvést jiné důvody než ty, které již obsahovala žádost původní, jinak bude nová žádost odložena. O odložení žádosti musí být žadatel vyrozuměn /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

53 ZÁKON Č. 112/2016 Sb., O EVIDENCI TRŽEB Díl 2 Oznamovací povinnost 17 Údaje o provozovnách (1) Poplatník je povinen prostřednictvím společného technického zařízení správce daně před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o provozovnách, prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované tržby, nebo v nichž přijímá evidované tržby. Údaji o provozovnách se rozumí také údaje o internetových stránkách, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby. (2) Dojde-li ke změně údajů o provozovnách, je poplatník povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala, nejpozději však před uskutečněním první evidované tržby v provozovně, které se změna týká. Toto oznámení lze podat pouze prostřednictvím společného technického zařízení správce daně. Díl 3 Eviden ní povinnost Oddíl 1 Evidence tržeb b žným zp sobem 18 *) Obsah evidenční povinnosti (1) Poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby a) zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a b) vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. (2) Uskutečněním evidované tržby je a) přijetí evidované tržby, nebo b) vydání příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve. *) Red. pozn.: Text označený škrtnutím se ruší k nálezem Ústavního soudu č. 8/2018 Sb. (3) Zaslání údajů o evidované tržbě není podáním. (4) Údaje o evidované tržbě lze zaslat pouze na společné technické zařízení určené správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. 19 Rozsah zasílaných údajů (1) Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je a) daňové identifikační číslo poplatníka, b) označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, c) označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, d) pořadové číslo účtenky, e) datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, f) celková částka tržby, g) bezpečnostní kód poplatníka, 1608

54 . 38; Účinnosti; Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb; Nařízení vlády č. 376/2017 Sb. Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb Vzhledem k tomu, že k datu redakční uzávěrky nebyl Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb verze 3 z aktualizován a již neodpovídá aktuálnímu znění zákona o evidenci tržeb po jeho změně nálezem Ústavního soudu 8/2018 Sb., text tohoto pokynu není do knihy zařazen. Metodiku a další dokumentaci k evidenci tržeb zveřejňuje finanční správa na internetové stránce: Na ízení vlády. 376/2017 Sb. o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb *) *) Red. pozn.: Nařízení vlády č. 376/2017 Sb. bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne a v souladu s nálezem Ústavího soudu č. 8/2018 Sb. se zrušuje dnem Vláda nařizuje podle 12 odst. 4 a 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb: 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví tržby, které nejsou evidovanou tržbou, neboť jejich evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou, a tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu, a tržby, které dočasně nejsou evidovanými tržbami. 2 Tržby vyloučené z evidence tržeb u těžce zrakově postižených osob (1) Evidovanou tržbou není tržba poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a) kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické nevidomosti nebo těžké hluchoslepoty, b) který provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců a spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů, ledaže tyto osoby splňují podmínku uvedenou v písmenu a), c) který není společníkem společnosti, z jejíž činnosti tržba plyne, ledaže všichni společníci společnosti splňují podmínku uvedenou v písmenu a), a d) který tuto tržbu přijímá sám, nebo prostřednictvím zaměstnance, spolupracující osoby nebo společníka společnosti, kteří splňují podmínku uvedenou v písmenu a). (2) V případě občana jiného členského státu Evropské unie, který je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejvýše 3 měsíců, se podmínka uvedená v odstavci 1 písm. a) považuje za splněnou, pokud tato osoba prokáže svou úplnou nebo praktickou nevidomost nebo těžkou hluchoslepotu /1992 Sb.. 593/1992 Sb.. 235/2004 Sb.. 353/2003 Sb.. 261/2007 Sb.. 307/2013 Sb.. 16/1993 Sb.. 340/2013 Sb.. 338/1992 Sb.. 280/2009 Sb.. 164/2013 Sb.. 456/2011 Sb.. 563/1991 Sb.. 589/1992 Sb.. 592/1992 Sb. 112/2016 Sb.

55 Všeobecné doplňující informace Údaje týkající se OSVČ odvozované od průměrné mzdy Údaj Roční zisk OSVČ odpovídající maximálnímu vyměřovacímu základu pro pojistné na důchodové pojištění Roční zisk zakládající u OSVČ s vedlejší činností povinnou účast na důchodovém zabezpečení (2,4násobek nezaokrouhlené průměrné mzdy, zaokrouhleno na Kč nahoru) Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění (1/4 průměrné mzdy zaokrouhleno na celé Kč nahoru) Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2% z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s vedlejší činností (1/10 průměrné mzdy) Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s vedlejší činností Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5% z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) Kč pro sociální pojištění (50 % z této částky = Kč) Kč (2, ,0396) Kč (1/4 průměrné mzdy ) Kč (29,2 % Kč) Kč (10 % z průměrné mzdy Kč) 825 Kč (29,2 % Kč) Kč (13,5 % Kč) Kč pro sociální pojištění (50 % z této částky = Kč) Kč (2, ,0612) Kč (1/4 průměrné mzdy ) Kč (29,2 % Kč) Kč (10 % z průměrné mzdy Kč) 876 Kč (29,2 % Kč) Kč (13,5 % Kč) Změna ve výši záloh na pojistné na důchodové pojištění (včetně změny minimálních záloh z Kč na Kč) se promítne až za měsíc podání přehledu za rok Od průměrné mzdy se odvíjí také výše příjmu sníženého o výdaje zakládající OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění (2,4násobek průměrné mzdy), který v roce 2018 činí Kč (za rok 2017 činil Kč). 1618

56 Cestovní náhrady; Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti Pojistné na sociální zabezpe ení a státní politiku zam stnanosti Sazby pojistného zaměstnavatel 25 % zaměstnanec 6,5 % OSVČ vykonávající hlavní činnost měsíční záloha na důchodové pojištění v minimální výši měsíční platba pojistného na nemocenské pojištění v minimální výši Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 115 Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 29,2 % 2,3 % OSVČ vykonávající vedlejší činnost měsíční záloha na důchodové pojištění v minimální výši měsíční platba pojistného na nemocenské pojištění v minimální výši 876 Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 115 Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 29,2 % 2,3 % osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění zahraniční zaměstnanci dobrovolně účastni na nemocenském pojištění Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 115 Kč (z minimálního měsíčního VZ Kč) 28 % 2,3 % Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru (u jednotlivých sazeb). SANKCE: Za opožděnou platbu pojistného nebo platbu v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, činí penále 0,05 % z dlužné část ky za každý den prodlení; při splátkovém kalendáři činí penále 0,025 %. (Sankce se netýká dobrovolné účasti na důchodovém po jiš tění.) 1621

57 Daně 2018 a předpisy související s přehledy změn Vydalo nakladatelství ANAG Odpovědná redaktorka Mgr. Lenka Fričerová Sazba Vratislav Vávra Uzávěrka 12. února 2018 Profi-tisk group s. r. o. Kyselovská 125, Olomouc ISBN ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, Olomouc tel.: , fax: obchod@anag.cz

58 EDICE DANĚ EDICE DANĚ EDICE ÚČETNICTVÍ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ Doporučená cena 599 Kč MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/ Olomouc tel.: fax: obchod@anag.cz