TEORIE A PRAXE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM (SOF) APLIKOVANÁ V PROCESU ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY. Bendová Šárka. Úvod

Transkript

1 TEORIE A PRAXE SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM (SOF) APLIKOVANÁ V PROCESU ŘÍZENÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY Bendová Šárka Úvod Společenská odpovědnost firem (SOF), anglicky se označuje jako Corporate Social Responsibility (CSR), je pojem, který se stává nedílnou součástí strategického plánování a řízení každé firmy a to nejen v zahraničí, ale i v našem domácím českém prostředí, zasahuje do všech oblastí působení firmy, tj. do prostředí firmy, kvality života jejích zaměstnanců a zákazníků, vztahů s partnery ze ziskového i neziskového sektoru, dotýká se tudíž všech participujících stran nazývaných stakeholdeři, z anglického originálu Stakeholders. Společenská odpovědnost a její principy jsou určeny zejména firmám, které chtějí ve své komunitě trvale žít, a které chtějí být dobrými partnery a sousedy. Společenská odpovědnost firem je termín, který patří k efektivnímu státu a prosperitě v rámci výkonu uplatňování principů dobrého řízení, firemní filantropie nebo kodexu podnikatelského chování firmy [1]. Vzhledem k faktu, že Česká republika (ČR) je demokratickým státem s funkční tržní ekonomikou, kladou si obyvatelé tohoto státu stále se zvyšující požadavky na svůj životní standard a uspokojování svých potřeb mezi něž, mimo jiné, patří i služby poskytované správními úřady. Jedním z často diskutovaných problémů poslední doby je kvalita poskytovaných služeb, kvalita a efektivita práce správních úředníků poskytujících tyto služby a celková úroveň a výše finančních prostředků vynaložených na poskytování veřejných služeb, neboť je všichni z nás platíme nepřímo odvodem z našich daní [4]. Cíle a metodika Logickým výstupem výše uvedeného je, že je ve veřejném zájmu nás všech, občanů tohoto státu, aby úřady, které de facto všichni obligatorně platíme, pracovaly co nejlépe, nejrychleji a nejúsporněji. Proto, je nezbytně nutné, aby i takovýto pojem jakým zajisté společenská odpovědnost firem je, pronikl do povědomí státní a veřejné sféry a tyto principy a zásady bylo možné uplatňovat v reálném životě i v nejzazším koutě našeho státu, neboť i tam platí zásada náš zákazník, náš pán. Cílem této práce je: Primárně, definovat vhodnou instituci/orgán/autoritu integrovanou v systému veřejné správy a specifikovat důvody podporující takovéto rozhodnutí Sekundárně, popsat stávající systém řízení dané autority a definovat aplikaci a implementaci principů SOF v krátkodobém a dlouhodobém časovém horizontu Terciálně, verifikovat, zda je vůbec teoreticky/prakticky možné aplikovat zásady SOF v tomto sektoru, vzhledem k faktu, že až doposud se SOF implementace vztahovala spíše na komerčně operující společnosti a neziskový sektor 38

2 Metodické postupy aplikované na toto zadání obnáší již výše zmíněnou: teoretickou část, která se opírá o deskriptivní metody (viz. nutno rozpracovat výše uvedený bod Primárně, neboli na základě deskripce celého již používaného systému řízení státní a potažmo veřejné správy (VS), bude proveden výběr nejvhodnější instituce, eventuelně institucí, a na ní/nich realizována praktická část výzkumu (viz. definování, analýza, realizace a vyhodnocení kvantifikovatelných metod hodnocení výstupní kvality řízení VS v rámci koncepce SOF) praktickou část, vycházející z kvantifikovatelných metod hodnotících kvalitu a efektivitu řízení VS. V této souvislosti je nezbytné zmínit metodu Společného hodnotícího rámce, neboli Common Assessment Framework, ve své anglické verzi (CAF). Tato metoda se používá k měření efektivnosti poskytování veřejných služeb prostřednictvím 9 kritérií a více než 40 definovaných sub-kritérií. Hlavními hodnotícími faktory jsou: 1. Vedení 2. Strategie a plánování 3. Pracovníci 4. Partnerství a zdroje 5. Procesy 6. Výsledky ve vztahu ke klientům 7. Výsledky ve vztahu k pracovníkům zainteresované instituce 8. Výsledky ve vztahu ke společnosti 9. Klíčové výsledky činností a výkonnosti Hodnocení bude provedeno slovně, případně hodnotou z předem definovaného rozsahu. Metoda CAF se hodí spíše k hodnocení institucí poskytujících veřejné služby, avšak takové, které nejsou organizačními složkami státu [4]. Rozhodne-li se firma být společensky odpovědná, nestačí jen štědře rozdávat na všechny strany, je zapotřebí vytvořit ucelenou strategii firmy v této oblasti. Taková strategie je potom pevnou součástí finančního plánování firmy, v tomto případě dané instituce veřejné správy. Strategie SOF by měla vznikat ve spolupráci se stakeholdery (klienty, zaměstnanci, komunitou) a měla by mít podporu vedení této instituce, neboť zpravidla vzniká na jeho popud. Strategie společenské odpovědnosti pokrývá přístup firmy na třech základních úrovních a ve všech důležitých oblastech SOF (tzv. Tripple-bottom Line ): Sociální, Environmentální, Ekonomické. [6] Výsledky SOF je koncept, kterým se firma otevřeně přiznává ke své spoluodpovědnosti za stav a chod společnosti. Žádná firma nefunguje pouze ve svých ekonomických vztazích, ale ovlivňuje také své okolí (komunitu, sociální situaci zaměstnanců apod.), a naopak stakeholdeři ovlivňují úspěch firmy. V souladu s tímto konceptem tak firmy doplňují své tradiční ekonomické cíle o cíle směřující ve prospěch společnosti (strategie firmy se rozšiřuje o primární hlediska třech základních pilířů, viz. výše uváděná Tripple-bottom Line ). Společenská odpovědnost firem je trend, který mění orientaci firem z krátkodobých na dlouhodobé cíle a preferuje optimální zisk nad maximálním. V podstatě, se ze strany firmy 39

3 jedná o dlouhodobou investici do jeho celkového rozvoje. Koncept stojí na principech dobročinnosti, dobrovolnosti a partnerství. Tato sektory přesahující spolupráce umožňuje vznik tzv. win-win situace, ze které profitují všichni zúčastnění. Sociálně odpovědné chování firmě přináší kromě větší loajality jejích zaměstnanců také posílení hodnoty značky, dobrou pověst, dobré vztahy v rámci regionu a v neposlední řadě významný potenciál pro řešení možných krizových situací [3]. Rozhodne-li se firma, tedy instituce VS, zabývající se SOF, prověřit svou implementaci vytčených principů, lze provést výběr z mnoha konceptů řešících hodnocení SOF. Konceptem, který se jeví optimálním pro využití v případě aplikace SOF na instituci VS, je Společenský (sociální) audit, z anglického originálu Social Auditing. Mimo rámec SOF se termín sociální audit používá pro globální a systematický proces poznávání a hodnocení sociálně-psychologických aspektů fungování firmy s cílem podat jejich ucelený obraz, poukázat na jejich silné stránky a především kriticky analyzovat slabé stránky. Audit zůstává, stejně jako SOF, záležitostí dobrovolného rozhodnutí firmy. Je však třeba si uvědomit, že především následná evaluace prosazování principů SOF a nikoli pouhé deklarování zvyšuje důvěryhodnost daného podniku. Mezi hlavní měřicí nástroje firem patří např. Accountability, Global Reporting Iniciative Good Cooperation, Social Accountability SA8000 a další. Nutno podotknout, že žádný z uvedených auditů zatím neměří komplexní strategii CSR, ale jen některé její aspekty [2]. V případě zjištění postojů, stanovisek a názorů stakeholderů dané instituce VS je ideálním nástrojem dotazník. Jednotlivé skupiny stakeholderů budou osloveny a požádány o vyplnění pečlivě sestaveného anonymního dotazníku, který bude následně poté zpracován a informace z něj vyhodnoceny. Pro jednotlivé skupiny stakeholderů musí být připraveny samostatné dotazníky, které poskytnou odpovědi na stanovené dotazy. Za účelem identifikace vhodné instituce integrované do systému veřejné správy ČR, je třeba nastínit komplexní řešení organizace moci v tomto státě. Podle zásad demokracie se důsledně oddělují tři pilíře státní moci [5], tj. moc 1. zákonodárná, kterou reprezentuje dvoukomorový Parlament 2. výkonná, jež patří vládě a prezidentovi ČR 3. soudní, již vykonávají jménem republiky nezávislé soudy V České republice existuje dvoustupňový systém územní veřejné správy. Podle čl. 99 Ústavy České republiky se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky (viz. Obrázek 1 - Územně správní členění ČR). V České republice byl zvolen tzv. spojený model veřejné správy, tzn. že obce a kraje vykonávají vedle samostatných působností také státní správu v přenesené působnosti [7]. Elementárními samosprávními jednotkami jsou obce a statutární města. Stát má cca obcí. Pro účely splnění tohoto úkolu jsou důležité obce, zřízené na základě zákona č. 128/2000, Sb., v platném znění. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek vymezený hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z nich vyplývající pečuje o všestranný rozvoj svého území a chrání veřejný zájem Má-li alespoň 3,000 obyvatel, je městem 40

4 Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je obec po skončení městem Statutárními městy jsou: Kladno, Č. Budějovice, Plzeň, K. Vary, Ústí na Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav Území statutárních měst se může interně členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy Obec spravuje zastupitelstvo, další orgány jsou rada obce, starosta a obecní úřad Obrázek 1 Územně správní členění ČR Systém řízení veřejných věcí je v ČR decentralizován. Základním stavebním prvkem při správě, hospodaření a řízení jsou obce, města a kraje, která nesou plnou odpovědnost za všechna rozhodnutí, která učiní. Moc se dělí mezi samosprávní jednotky a stát. V současné době je ČR rozdělena do 13 samosprávních celků krajů a hlavní město Prahu. Pro účely zpracování tohoto článku již dále nebudou rozebírány jednotlivé podrobnosti, které jsou definovány explicitně v Zákoně o obcích, č. 128/2000, Sb. Téma společenské odpovědnosti firem je relativně novým globálním standardem a Česká republika se, alespoň co se komerčního sektoru a neziskových organizací týče, snaží držet krok s okolním světem. Důkazem o tomto dění jsou výroční zprávy, samostatné reporty, či zprávy mezinárodních auditorských organizací vystavených na základě hloubkového zkoumání dodržování standardů SOF na půdě těchto firem. Bohužel, sektor veřejné správy řídí svůj chod svým vlastním tempem a pramálo se zajímá o inovační techniky a děje za hranicemi našeho státu. Při zcela náhodném počátečním průzkumu a zjišťování počtu magistrátů měst, eventuelně obecních úřadů, které již implementovaly principy SOF, byl zjištěn tristní závěr pouze jeden obecní úřad zaznamenal na svých webových stránkách dodržování kvality a zásad SOF. Byl jím ÚMČ Prahy 10, dostupný na V tomto případě se jedná o rozsáhlý městský úřad s velkým počtem obyvatel, který se snaží držet krok s globálními trendy a zavádět tyto dobré praxe do reálného života. Vzhledem k faktu, že praktický, tedy terénní průzkum ještě nebyl vůbec realizován a prvotně se jedná výlučně o teoretický průzkum oblasti společenské odpovědnosti aplikované v institucích veřejné správy, specificky k tomuto účelu vybrané správní jednotce obec, městský úřad bez ohledu na její velikost, počet obyvatel, lokalitu, a ostatní kritéria, bylo zjištěno, že obce a městské úřady či úřady městských částí s velkým počtem obyvatel (dislokovaných v Praze a ostatních velkých městech) deklarují na svých internetových stránkách již zavedené a v praxi aplikované dobré praxe a principy SOF, a to včetně zásad dodržování CAF či 41

5 EFQM. U malých obcí a malých úřadů městských částí náhodně vybraných v rámci teritoria ČR a poté v rámci teritoria Jihočeského kraje byla úspěšnost nulová (viz. např. OÚ Hrdějovice). Závěr Téma společenské odpovědnosti firem není ve veřejné správě úplnou novinkou, některé městské úřady již pochopily nutnost držet krok se světovým trendem a zapracovaly tyto inovační praxe a principy společenské odpovědnosti firem do svých metodik v rámci procesu řízení kvality, kterou již mají řádně certifikovanou. Jiné obecní úřady, zvláště ty s malou působností, malým počtem obyvatel a v méně významných lokalitách České republiky, dosud k tomuto trendu nedospěly. Proto, pro účely zpracování terénního průzkumu budoucí disertační práce na téma Korporátní společenská odpovědnost jako součást strategického plánování institucí veřejné správy, bude zapotřebí zpracovat pečlivě dotazníky a orientovat je na pečlivě selektované skupiny stakeholderů coby klíčové respondenty takového průzkumu. V ideálním případě, zpracovat komparativní studii 2 3 institucí integrovaných do systému veřejné správy, avšak různých velikostí, např. Magistrátu města Českých Budějovic, Obecního úřadu Studená a Obecního úřadu Hrdějovice, a na nich verifikovat, že téma společenské odpovědnosti firem není jen tématem určeným velkým hráčům (v rámci působnosti VS), ale že i malý obecní úřad s omezenou působností může dodržovat nejnovější globální trendy, a tak se snažit zkvalitnit služby poskytované svým občanům. Seznam literatury [1] KOLEKTIV AUTORŮ. Napříč společenskou odpovědností firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s.10. ISBN X. Dostupné na WWW: < a dostupné též na WWW: [2] PAVLICA, K. a kol. Sociální výzkum, management a podnik. Průvodce manažera v oblasti výzkumu hospodářských organizací. Praha: Ekopress, [3] TRNKOVÁ, J., ŠANCOVÁ, V. Napříč společenskou odpovědností firem Měření a reportování společenské odpovědnosti firem. Kladno: AISIS o.s., 2005, s ISBN X. [4] VOCHOZKA, M. Měření efektivnosti správních úřadů. České Budějovice: VŠTE v Č. Budějovicích, 2008, s. 8. ISBN [5] VOCHOZKA, M., KREJSOVÁ, J., BEDNÁŘOVÁ, P. Organizace veřejné správy v České republice I. České Budějovice: VŠTE v Č. Budějovicích, 2008, s. 5. ISBN [6] WILLIAM, F. C.; POST, J. E., DAVIS, K. Business and Society: Corporate Strategy, Public Policy, Ethics. New York, Dostupné z WWW: < [7] Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR. Poslední aktualizace 2008; [cit ]. Dostupné na WWW: < Internetové zdroje

6 Title: CSR Applied in Theory and Practice at Public Administration Management Process Název: Teorie a praxe společenské odpovědnosti firem (SOF) aplikovaná v procesu řízení veřejné správy Author/s: Šárka Bendová Abstract: Corporate Social Responsibility (CSR) becomes an integrated part of strategic planning and management of every strategic business unit. It interferes in the corporate environment, quality of life of its labour and customers, relations with partners from profit and non-profit sector, concerns all participating parties stakeholders. Thus, the CSR and its principles are defined particularly for corporate units, which intend to live constantly in such a community, and which want to be good partners and neighbours. These are also the institutions of public administration as all of us participate in financing their operations. Abstrakt: Společenská odpovědnost firem se stává nedílnou součástí strategického plánování a řízení každé firmy. Zasahuje do prostředí firmy, kvality života jejích zaměstnanců a zákazníků, vztahů s partnery ze ziskového i neziskového sektoru, dotýká se tudíž všech participujících stran stakeholderů. Společenská odpovědnost a její principy jsou určeny zejména firmám, které chtějí ve své komunitě trvale žít, a které chtějí být dobrými partnery a sousedy. Těmi jsou i instituce veřejné správy, neboť na jejich financování se podílí každý z nás. Key words: Corporate Social Responsibility, quality management, public administration Klíčová slova: Společenská odpovědnost firem, řízení kvality, veřejná správa Contact Bc. Šárka Bendová, MSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta, EF/KEŘ Studentská 13, České Budějovice bendovasa@seznam.cz,