Zpracovatel: IVRO, v.o.s.

Transkript

1 POZNESS Pznáním k lepším sciálním službám Zpracvatel: IVRO, v..s. Přílha č. 1 Srvnání sciálních služeb pr seniry na území Jihčeskéh kraje a Dlníh Rakuska

2 Strana 2 1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE A DOLNÍHO RAKOUSKA V rámci tét přílhy je prveden srvnání základních výsledků bu studií zpracvaných na bdbné téma pr území Dlníh Rakuska a Jihčeskéh kraje (viz úvd). V některých blastech (např. pžadavky na kvalifikaci pracvníků) jsu k dispzici ptřebná data pr srvnání, v jiných blastech je srvnání btížné, cž je dán zejména rzdílnu strukturu sciálních služeb v bu zemích a jejich legislativním uktvení. Pdrbnsti k jedntlivým blastem jsu uvedeny vždy v příslušných kapitlách bu zmíněných studií. Tat přílha bsahuje puze základní shrnutí ptřebné pr rámcvé prvnání systémů a dlišnstí v bu reginech (zemích). DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A JEHO DŮSLEDKY Vymezení senira v bu zemích Pjem senir je v Rakusku definván v 2 Splkvéh senirskéh zákna, který řeší zastupení zájmů starší generace na splkvé plitické úrvni a režim rganizací pr seniry. Ve smyslu tht zákna je jak senir definvána sba rakuské státní příslušnsti neb příslušnsti země v rámci Evrpskéh hspdářskéh prstru s bydlištěm v Rakusku, která pbírá penzi a dsáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V záknných úpravách v blasti sciálních služeb v Rakusku a Dlním Rakusku jsu dále pužívány pjmy jak staří lidé, starší generace, starší lidé. V legislativě ČR není pjem senir exaktně definván. Obecně je však za senira v našich pdmínkách pvažvána sba starší 65ti let. Mladším senirem je dle členění cílvých skupin příjemců sciálních služeb v ČR sba ve věku let a starším senirem pak sbě starší 80ti let. Demgrafická výchdiska a predikce V bu srvnávaných reginech 1 rste pměr byvatel ve věku starších 65ti let, cž platí i pr celrepublikvu úrveň. V bu šetřených reginech se rvněž snižuje pčetní i pměrné zastupení byvatel náležících d nejmladší věkvé kategrie (d 15 let), ve prspěch senirské generace. Jak ukazuje prgnóza vývje věkvých struktur d rku 2030 v Dlním Rakusku, bude i v následujících letech dcházet ke snižvání pčtu byvatel ve věku 16 až 45 let. Obyvatelů starších 61 let bude i nadále přibývat, skupina byvatel starších 80 let se c d pčtu v příštích letech téměř zdvjnásbí. Očekávaná délka živta činí u mužů 77 let (prti 72 letům před 15 lety), u žen pak 83 (prti 79 letům před 15 lety). 1 Demgrafická data a predikce platná pr celrepublikvé úrvně jsu v převážné většině platná i pr reginální (zemsku) úrveň.

3 Strana 3 Velmi pdbné demgrafické charakteristiky a prgnózy lze sledvat i na úrvni Jihčeskéh kraje. V psledních letech dšl v rámci celé ČR prti Rakusku ke zvýšení pdílu věkvé skupiny na české ppulaci. T platí i pr Jihčeský kraj. Nejvýraznějším znakem celé české ppulační skladby je výrazný pdíl generace narzené v sedmdesátých letech. Tat generace však nyní bude stárnut a sní i celá česká ppulace. V nejbližších cca 15 letech můžeme v ČR i Jihčeském kraji čekávat úbytek prduktivní části ppulace (15-64), nebť její přechd d kategrie 65+ nebude kmpenzván dstatečným mnžstvím generace 0-14 (tt platí i pr predikci demgrafickéh vývje jihčeskéh reginu). Dále bude v Jihčeském kraji dcházet ke snižvání hdnty přirzenéh úbytku v důsledku růstu pčtu živě narzených dětí. Je čekáván snižvání úrvně pldnsti v nejmladších věkvých skupinách a psun těžiště pldnsti d vyššíh věku spjený s růstem průměrnéh věku matek (ze sučasných 29,3 let). Ve všech variantách p celé sledvané bdbí je čekáván růst naděje džití při narzení, tedy střední délky živta ( cca 5 let). Úrveň dsažená v rce 2008 (74,0 let u mužů a 80,1 let u žen) překnala dhad pr rk 2009 i z vyské varianty předchzí Prjekce z rku Vývj celkvéh přírůstku byvatelstva Jihčeskéh kraje bude kpírvat scénář platný pr celu ČR a dpvídá tak vývji přírůstku přirzenéh, tj. klesající trend, v bdbí stagnace, pté další pkles. Z hlediska senirů je významným faktem t, že djde k výraznému nárůstu pdílu sb starších 65 let, a t až na jednu třetinu ppulace. Abslutně jejich pčet vzrste ze sučasných 1,56 mil. na 3-4 mil. sb (v závislsti na variantě prjekce). Na významu přitm budu nabývat zejména nejstarší věkvé skupiny. Pdíl dětské slžky napak v hrizntu prjekce pklesne neb bude stagnvat. Pčínaje rkem 2006 v České republice pčetně převažují sby starší 65 let nad dětmi ve věku 0 až 14 let. Pměr těcht dvu slžek ppulace, tzv. index stáří, i nadále výrazně prste, v plvině 20. let 21. stletí překrčí hranici 150 senirů na 100 dětí, na sklnku 30. let hranici 200. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Legislativní pdmínky v Dlním Rakusku Legislativní pdmínky v blasti zajištění sciálních služeb jsu pravděpdbně slžitější v Dlním Rakusku, resp. na úrvni Rakuska. Je t dán tím, že každá splkvá země v Rakusku pužívá svůj vlastní systém s (d různé míry) dlišným právním rámcem. Puze některé základní aspekty dané blasti jsu legislativně řešeny na celrepublikvé úrvni. Zajištění sciálních služeb je v Rakusku plně v kmpetenci jedntlivých splkvých zemí, puze některé aspekty suvisející se sciální péčí garantuje prstřednictvím záknů republika, resp. splek. Sciální pmc a sciální služby v Dlním Rakusku a jejich pskytvání se řídí pdle Dlnrakuskéh zákna sciální pmci z rku Legislativní pdmínky v blasti sciálních služeb tak lze rzdělit d následujících kategrií:

4 Strana 4 zákny na úrvni splku, tzn. s účinnstí na celém území Rakuska, zákny a vyhlášky na úrvni splkvé země Dlní Rakusk. Mezi stěžejní právní úpravy pr blast sciálních služeb na úrvni celé země patří: Splkvý zákn příspěvku na péči, Splkvý zákn příspěvku na péči, Zákn dmácí péči, Zákn smluvě mezi pbytvým zařízením a klientem, Zákn pbytu v zařízeních, Splkvý zákn zdravtnické a nemcenské péči. Na úrvni splkvé země Dlní Rakusk mají pr faktické zajištění sciálních služeb a sciální pmci největší význam především následující právní úpravy: Dlnrakuský zákn sciální pmci, Dlnrakuský zákn příspěvku na péči, Dlnrakuský zákn sciálních pečvatelských prfesích, Prváděcí vyhláška k Dlnrakuskému záknu sciálních pečvatelských prfesích. Legislativní pdmínky v Jihčeském kraji Naprti tmu v Jihčeském kraji je uplatňvána legislativa platná pr celé území ČR. Na úrvni jedntlivých krajů ČR není základní legislativní rámec pskytvání sciálních služeb dále specificky upravván, a t ani z phledu specifické cílvé skupiny senirů. Na úrvni jedntlivých reginů tak jsu řešeny knkrétní aktivity v mezích legislativy platné pr celu republiku. Pskytvání sciálních služeb pr seniry je v pdmínkách ČR, a tedy i v pdmínkách Jihčeskéh kraje, upraven následujícími právními předpisy: Zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách (základní právní předpis upravující pdmínky v blasti pskytvání sciálních služeb v ČR). Vyhláška č. 505/2006 Sb., kteru se prvádějí některá ustanvení zákna sciálních službách (částečně dplněn/upravenu Vyhlášku č. 239/2009 Sb., kteru se mění vyhláška č. 505/2006 Sb.) Přílha 1 Činnsti pr hdncení schpnsti zvládat úkny péče vlastní sbu a úkny sběstačnsti a dchylný způsb hdncení těcht úknů u sb d 18 let věku není relevantní cílvé skupině senirů Přílha č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Obsah standardů kvality sciálních služeb

5 Strana 5 Přílha č. 4 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Obry vzdělání, při jejichž abslvvání se nevyžaduje abslvvání kvalifikačníh kurzu pr pracvníky v sciálních službách Zákn č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách, ve znění pzdějších předpisů, a některé další zákny Zákn č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákny v suvislsti s přijetím zákna sciálních službách ZAJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Struktura sciálních služeb v Dlním Rakusku Sciální pmc zahrnuje dle 3 Dlnrakuskéh zákna sciální pmci z rku 2000 následující blasti: 1. Pmc k zajištění živtních ptřeb (Pmc na živbytí, Pmc při nemci, těhtenství a prdu, Pmc při pbytvé péči, Převzetí výdajů za phřeb neb alternativní frmy péče: Místa denní péče, Krátkdbá péče, Přechdná péče, 24hdinvá péče, Dlnrakuské centrum péče, Hspic, Převzetí výdajů za phřeb) 2. Pmc ve specifických živtních situacích (Pmc při zajištění hspdářskéh živtníh základu, Pmc pr rdiny a staré lidi, Zajištění bydlení, Pmc pr sby bez přístřeší a sby v mimřádných nuzvých situacích, Pmc při násilí způsbeném rdinnými příslušníky ženské dmvy, Pmc při zadlužensti - pradenství pr dlužníky, 3. Pmc lidem se speciálními ptřebami (Lékařské šetření, Pmcné prstředky, Pmc při výchvě a vzdělání, Pmc k začlenění v rámci zaměstnání, Pmc prstřednictvím chráněné práce, Pmc k sciálnímu začlenění, Pmc prstřednictvím sciální péče, Osbní pmc) Sciální pmc je dle zákna zajištěna prstřednictvím peněžitých a věcných dávek, dále pak sciálními terénními, částečně pbytvými a pbytvými službami (viz kapitla Sciální služby v Dlním Rakusku). Nárk na sciální pmc má dle 4 člvěk, který ptřebuje pmc, má rakuské bčanství (neb status, který jej staví na úrveň rakuskéh bčana dle specifikace v zákně) a trvalé bydliště neb pbyt v Dlním Rakusku. Sciální služby jsu dle 44 Dlnrakuskéh sciálníh zákna členěny na: 1. terénní (ambulantní) služby sciálně zdravtní a sciální služby, jídl na klech (Essen auf Rädern), pradenské služby, tísňvá linka, patření pr denní strukturu a péči, krátkdbé zapatření, terapeutické služby, služby pdle 34 zákna (sbní pmc).

6 Strana 6 2. částečně pbytvé služby - zařízení k pbytu, péči a aktivizaci sb vyžadující péči a sb se speciálními ptřebami během dne neb během nci (zejména geriatrická denní centra, denní centra pr seniry, denní centra pr sby se speciálními ptřebami). 3. pbytvé služby - zařízení k trvalému pbytu a aktivizační péči pr sby, které již nejsu schpny vést vlastní dmácnst a kterým zárveň nemůže být pskytnuta ptřebná pmc v rdinném prstředí neb v rámci terénních či částečně pbytvých služeb (pečvatelské dmvy a dmvy pr seniry, pečvatelské jedntky - pr 5 až 12 sb neb pečvatelská místa - pr 1 až 5 sb, bytné dmy a bytvé frmy pr sby se speciálními ptřebami, rehabilitační zařízení pr sby se speciálními ptřebami, bytvé dmy pr sby v mimřádných krizvých situacích). Struktura sciálních služeb v Jihčeském kraji Naprti tmu na úrvni Jihčeskéh kraje je celá blast zajištění pskytvání sciálních služeb řešena na centrální úrvni (zákn sciálních službách). Mezi nejpčetnější skupiny příjemců sciálních služeb patří zejména seniři, lidé se zdravtním pstižením, rdiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvdů žijí "na kraji" splečnsti. Pdle druhu rzdělujeme sciální služby na: sciální pradenství služby sciální péče služby sciální prevence Pdle frmy pskytvání rzdělujeme sciální služby na: pbytvé (služba spjená s ubytváním v zařízení sciálních služeb) ambulantní (sba dchází neb je dpravvána/dprvázena d zařízení sciálních služeb) terénní (služby jsu pskytvány sbě v jejím přirzeném sciálním prstředí) Tabulka 1 Vymezení blasti sciálních služeb ve srvnávaných reginech/zemích Dlní Rakusk sciální pmc ČR/Jihčeský kraj sciální služby Pmc k zajištění živtních ptřeb. Sciální pradenství Pmc ve specifických živtních situacích. Služby sciální péče Pmc lidem se speciálními ptřebami. Služby sciální prevence

7 Strana 7 Využitelnst sciálních služeb pr seniry S výjimku sciálních služeb a sciální pmci, která je jasně určena např. cílvým skupinám dětí a mladistvým, mhu seniři tvřit cílvu skupinu téměř všech druhů sciální pmci a sciálních služeb v Dlním Rakusku. Stejně tak v rámci Jihčeskéh kraje jsu seniři cílvu skupinu převážné většiny z dstupných sciálních služeb. PŘÍSPĚVEK NA PÉČI V Rakusku existuje příspěvek na péči na nárdní úrvni (dán Splkvým záknem příspěvku na péči). Dále jsu devíti analgickými zemskými zákny příspěvku na péči upraveny pdmínky v jedntlivých splkvých zemích. V Dlním Rakusku je jedná Dlnrakuský zákn příspěvku na péči, který vstupil v platnst 1. července Pdle rzsahu nutné péče je příspěvek na péči přiznán v sedmi stupních. Výše příspěvku je dána jedntně pr celé území Rakuska. Příspěvek na péči je vyplácen 12 krát rčně a nepdléhá dani z příjmů. Nárk na zemský příspěvek na péči na základě Dlnrakuskéh zákna příspěvku na péči má v zásadě sba vyžadující péči, která má trvalé bydliště v Dlním Rakusku, nemá nárk na příspěvek na péči na základě Splkvéh zákna příspěvku na péči a pdala si žádst (bližší specifikace vhdnéh žadatele příspěvek na péči je definvána v 3 Dlnrakuskéh zákna příspěvku na péči). Většinu příjemců příspěvků v Dlním Rakusku tvří sby s pstižením, ženy v dmácnsti, děti a příjemci sciální pmci. O přidělení příspěvku na péči rzhduje kresní správní úřad na základě lékařskéh psudku. V rce 2008 pbíral příspěvek na péči v rámci Dlnrakuskéh zákna příspěvku na péči celkem sb. největší zastupení mají sby zařazené ve 2. a 3. stupni. Nárk na splkvý příspěvek na péči pdle Splkvéh zákna příspěvku na péči mají sby, které pbírají penzi ze záknnéh sciálníh pjištění neb úřednicku penzi splku neb plný důchd z úrazvéh pjištění neb penzi neb pdpru v rámci zapatření válečných bětí, zapatření pr vjenské veterány či zapatření na základě speciálních rakuských záknů (např. Zákna pplatcích pr běti apd.). Těcht sb byl v Dlním Rakusku v rce 2008 celkem Příspěvek na péči byl zaveden v rce 2007 a nahradil dříve vyplacené dávky (příspěvek při péči blízku neb jinu sbu a zvýšení důchdu pr bezmcnst). Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsu především z důvdu nepříznivéh zdravtníh stavu závislí na pmci jiné sby, a t v blasti běžné denní péče vlastní sbu a v sběstačnsti. Péčí vlastní sbu se rzumí především takvé denní úkny, které se týkají zajištění či příjímání stravy, sbní hygieny, blékání a phybu. Sběstačnstí se rzumí úkny, které umžňují účastnit se sciálníh živta, tj. např. schpnst kmunikvat, nakládat s penězi či předměty sbní ptřeby, bstarat si sbní záležitsti, uvařit si, vyprat a uklidit.

8 Strana 8 Příspěvek náleží sbě, kteru má být pečván, nikliv sbě, která péči zajišťuje. Zákn definuje 4 stupně závislsti na pmci jiné sby. O příspěvek je mžné pžádat na becním úřadu bce s rzšířenu půsbnstí, tzv. bce III. typu, v jejímž spádvém území má žadatel trvalý neb hlášený pbyt. Tabulka 2 Příspěvek na péči základní srvnání ČR/Jihčeský kraj - Dlní Rakusk Dle DR legislativy Dle legislativy ČR 7 stupňů 4 stupně Příjemce Osba vyžadující péči S trvalým bydlištěm v DR Nemající nárk na příspěvek na péči na základě Splkvéh zákna příspěvku na péči Mající pdanu žádst příspěvek přidělení příspěvku na péči rzhduje kresní správní úřad na základě lékařskéh psudku Příjemce Osby závislé na pmci jiné fyzické sby za účelem zajištění ptřebné pmci Osba závislá = z důvdu dluhdbě nepříznivéh zdravtníh stavu ptřebuje pmc jiné fyzické sby při péči vlastní sbu a při zajištění sběstačnsti příspěvku rzhduje becní úřad bce s rzšířenu půsbnstí PRACOVNÍCI V OBLASTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJICH KVALIFIKACE Struktura pracvníků v sciálních službách v Dlním Rakusku V Rakusku byla i blast pžadvaných kvalifikací na pracvníky v předmětné blasti řešena na dříve rzdílně na úrvni každé splkvé země. T pstupně vedl k prblémům s uznáváním kvalifikace a vzděláváním pracvníků mezi jedntlivými zeměmi. Byla prt uzavřena Dhda pečvatelských prfesích v sciální blasti, která vytvřila základ pr sjedncení značení prfesí a pžadavků na rzsah vzdělání. V Dlním Rakusku jsu následující druhy pvlání v blasti sciálních služeb: 1. Pmcník/Pmcnice v dmácnsti (Heimhelfer/Heimhelferin) - půsbí zejména v terénu v dmácím prstředí svéh klienta, kde jej pdpruje při vedení dmácnsti a při aktivitách každdenníh živta, může ale půsbit také v částečně pbytvých a v pbytvých zařízeních. Musí mít věk min. 18 let. 2. Odbrný sciální pečvatel/odbrná sciální pečvatelka se zaměřením na: práci se seniry (dbrný sciální pečvatel A/dbrná sciální pečvatelka A) tent typ dbrnéh sciálníh pečvatele zahrnuje činnsti jak dprvd, pdpru a péči starší sby (jedntlivce neb skupiny sb) v maximálně mžném rzsahu: preventivní, pdprující, aktivizující, reaktivizující, pradenská,

9 Strana 9 rganizační a administrativní patření/zákrky, přístup k tělesným, duševním a sciálním ptřebám a zdrjům, pmc ke znvubnvení, udržení a pdpře schpnstí a dvednstí ve stáří, individuální přístup při hledání smyslu živta a rientace ve stáří, pdpra při překnání krizvých situací, pdpra blízkých sb, rdinných příslušníků, laiků, dprvd umírajících a jejich blízkých. Musí mít věk min. 18 let. práci s sbami s pstižením (dbrný sciální pečvatel BA/dbrná sciální pečvatelka BA). Musí mít věk min. 18 let. dprvd sb s pstižením (dbrný sciální pečvatel BB/dbrná sciální pečvatelka BB). Musí mít věk min. 18 let. 3. Diplmvaný sciální pečvatel/diplmvaná sciální pečvatelka (Diplmvaný sciální pečvatel/pečvatelka vyknává všechny aktivity jak dbrný sciální pečvatel, dispnuje navíc kmpetencemi k dbrnému rzvji nabídky služeb vlastní rganizace, zřízení a prvádění patření ke zvyšvání kvality, knceptuální a plánvací úkly týkající se rganizace práce a dbrné vedení splupracvníků). Věkvá hranice je v tmt případě stanvena na min. 20 let. Dělí se na diplmvané sciální pečvatele se zaměřením na: práci se seniry (diplmvaný sciální pečvatel A/diplmvaná sciální pečvatelka A) práci s rdinami (diplmvaný sciální pečvatel F/diplmvaná sciální pečvatelka F) práci s sbami s pstižením (diplmvaný sciální pečvatel BA/diplmvaná sciální pečvatelka BA) dprvd sb s pstižením (dbrný sciální pečvatel BB/dbrná sciální pečvatelka BB). Struktura pracvníků v sciálních službách v Jihčeském kraji V sciálních službách v Jihčeském kraji (platí pr celu ČR a je vymezen záknem sciálních službách) vyknávají dbrnu činnst: sciální pracvníci (vyknává sciální šetření, zabezpečuje sciální agendy včetně řešení sciálně právních prblémů v zařízeních pskytujících služby sciální péče, sciálně právní pradenství, analyticku, metdicku a kncepční činnst v sciální blasti, dbrné činnsti v zařízeních pskytujících služby sciální prevence, depistážní činnst, pskytvání krizvé pmci, sciální pradenství a sciální rehabilitace), pracvníci v sciálních službách (vyknává přímu bslužnu péči sby v ambulantních neb pbytvých zařízeních sciálních služeb neb základní výchvnu nepedaggicku činnst neb pečvatelsku činnst v dmácnsti sby neb pd

10 Strana 10 dhledem sciálníh pracvníka činnsti při základním sciálním pradenství, depistážní činnsti, výchvné, vzdělávací a aktivizační činnsti, činnsti při zprstředkvání kntaktu se splečenským prstředím, činnsti při pskytvání pmci při uplatňvání práv a právněných zájmů a při bstarávání sbních záležitstí). a dále: zdravtničtí pracvníci, pedaggičtí pracvníci, manželští a rdinní pradci a další dbrní pracvníci, kteří přím pskytují sciální služby, dbrvlníci za pdmínek stanvených zvláštním právním předpisem. Kvalifikační předpklady pr výkn činnstí v blasti sciálních služeb v D. Rakusku Základními předpklady pr výkn pvlání v blasti sciálních služeb v D. Rakusku je: dsažení příslušné věkvé hranice, ptřebná kvalifikace, zdravtní způsbilst a trestní bezúhnnst. Vzdělávání zajišťující ptřebnu kvalifikaci pr výkn sciálních pečvatelských prfesí mhu nabízet puze vzdělávací instituce s příslušným pvlením vlády země Dlní Rakusk. Kvalifikace a nárky na vzdělávání u jedntlivých druhů pracvníků jsu v Dlním Rakusku následující: Pmcník/Pmcnice v dmácnsti: pvinné vzdělání zahrnuje 200 výukvých jedntek teretické výuky a 200 hdin praktické výuky a lze jej získat puze na škle či jiném vzdělávacím zařízení, které má práv nabízet také vzdělávací mdul Pdpra při základní péči, praxe v rzsahu 200 hdin musí být abslvvána v terénních (120 hdin) i částečně pbytvých a pbytvých zařízeních (80 hdin), účastník skládá ústní závěrečnu kmisinální zkušku, ze zákna je dána pvinnst zvyšvat svu kvalifikaci prstřednictvím dalšíh vzdělávání v bru v rzsahu min. 16 hdin v bdbí d dvu let p abslvvání vzdělávání pr pmcníky v dmácnsti.

11 Strana 11 Odbrný sciální pečvatel: je nutné abslvvat hdin teretickéh vyučvání a hdin praxe (frmu minimálně dvu let na škle neb frmu jedntlivých mdulů v jiném vzdělávacím zařízení), 835 hdin pkryt v rámci vzdělávání pr zdravtní pečvatele, v rámci praktické části vzdělávání musí být abslvvána minimálně 2 různá praktika s rzsahem minimálně 120 hdin teretické vzdělávání tvří 8 základních mdulů (dále uvedené hdinvé dtace se vztahují ke vzdělání se zaměřením na práci se seniry): Vzdělání v blasti sbnsti člvěka supervize, kmunikace apd. (220 hdin) Obecná sciální péče (200 hdin) Občanské vědy - pedaggika, psychlgie, scilgie apd. (80 hdin) Plitické vědy a práv (40 hdin) Medicína a péče (480 hdin) Dprvd ve fázích živta, zármutku, smrti (20 hdin) Dmácnst, hspdaření, výživa, dieta (80 hdin) Specifická sciální péče pdle zaměření dbrnéh sciálníh pečvatele (80 hdin). pr úspěšné uknčení je ptřeba připravit a bhájit dbrný prjekt v místě praxe a slžit ústní závěrečnu zkušku, další vzdělávání a prhlubvání získaných znalstí by měl dle zákna následvat v bdbí d dvu let v rzsahu min. 32 hdin. Diplmvaný sciální pečvatel: vzdělávání zahrnuje hdin terie rzdělených na minimálně tři rky a hdin praxe, teretická část vzdělávání zahrnuje stejné mduly jak vzdělávání pr dbrné sciální pečvatele, puze s vyšší hdinvu dtací, devátým mdulem navíc je téma managementu a rganizace, praktická část musí bsahvat min. tři rzdílná praktika v rzsahu min. 120 hdin,

12 Strana 12 způsb zaknčení vzdělávání je frmu vypracvání pětihdinvé klauzurní práce a ústní závěrečná zkuška, v rámci dalšíh vzdělávání musejí diplmvaní sciální pečvatelé abslvvat min. 32 hdin v následujících dvu letech. Kvalifikační předpklady pr výkn činnstí v blasti sciálních služeb v Jihčeském kraji sciální pracvník: nutným předpkladem je způsbilst k právním úknům, bezúhnnst, zdravtní způsbilst a dbrná způsbilst pdle zákna sciálních službách, dbrná způsbilst je vždy pdmíněna abslvváním příslušnéh stupně vzdělání (vyšší dbrné vzdělání, vyskšklské vzdělání, abslvvání akreditvaných vzdělávacích kurzů), zaměstnavatel je pvinen zabezpečit sciálnímu pracvníku další vzdělávání v rzsahu nejméně 24 hdin za kalendářní rk. pracvník v sciálních službách: nutné je abslvvání akreditvanéh kvalifikačníh kurzu (slžen z becné a zvláštní části), minimální rzsah kurzu je celkem 150 výukvých hdin, přičemž zvláštní část kurzu činí minimálně 80 výukvých hdin, abslvvání kvalifikačníh kurzu pr pracvníky v sciálních službách se nevyžaduje u fyzických sb, které získaly střední vzdělání s maturitní zkušku v brech vzdělání uvedených v přílze č. 4 k vyhlášce č. 550/2006 Sb., zaměstnavatel je pvinen zabezpečit pracvníku v sciálních službách další vzdělávání v rzsahu nejméně 24 hdin za kalendářní rk. STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Základním rzdílem v blasti uplatnění standardů kvality sciálních služeb v bu reginech (zemích) je systém jejich uplatnění. V ČR jsu standardy kvality sciálních služeb plšně definvány pr všechny tyty služeb a pr celé území republiky v zákně sciálních službách. Napak v Rakusku není dán jedntný systém a na úrvni každé splkvé země jsu uplatňvány rzdílné pstupy. Standardy kvality sciálních služeb v Jihčeském kraji V českém zákně je definván celkem 15 standardů kvality sciálních služeb rzdělených d 3 kruhů (prcesní, persnální a prvzní). Standardy se týkají všech

13 Strana 13 sciálních služeb, a prt jsu frmulvány becně a z důvdu jejich prvnatelnsti jsu dále členěna na dílčí měřitelná kriteria. Kntrla ddržvání standardů kvality sciálních služeb je v našich pdmínkách v kmpetenci inspekcí kvality sciálních služeb. Pvinnst prvádět inspekce sciálních služeb ukládá zákn č. 108/2006 Sb., sciálních službách. Standardy kvality sciálních služeb v Dlním Rakusku Naprti tmu v Rakusku zajištění sciální péče a sciální pmci spadá d kmpetence jedntlivých splkvých zemí, stejně tak jak zajištění jejich kvality. Knkrétně v případě Dlníh Rakuska definuje rli země jak garanta kvality sciálních služeb Dlnrakuský zákn sciální pmci z rku 2000 v ddílu 9 Sciální plánvání. Cíle sciálníh plánvání na zemské úrvni jsu dle 57: zajištění ptřebných dbrných služeb a zajištění jejich dluhdbéh zlepšvání zajištění jedntných kvalitativních a kvantitativních minimálních standardů ve všech blastech sciální pmci se zřetelem na reginální a místní dlišnsti pdpra splupráce země, bcí a zřizvateli zařízení sciální péče zajištění efektivníh využití prstředků. Výše uvedené cíle jsu d praktické úrvně implementvány prstřednictvím sciálních prgramů země pr jedntlivé blasti, které by pdle dstavce 3 58 měly bsahvat mim jiné také kvalitativní a kvantitativní standardy pr pskytvání dané služby. C se týče kntrly ddržvání kvalitativních parametrů na dlnrakuské úrvni, ta spadá d kmpetence Splkvé země Dlní Rakusk. Země má rvněž právnění (v suladu s 52 výše uvedenéh zákna) vyknávat dhled nad zařízeními sciální pmci, která nejsu prvzvána zemí Dlní Rakusk.