Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Transkript

1 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1

2 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty pr tvrbu JZZZ 9 II. Kncepce a náležitsti jedntnéh zadání 1. První schůzka autrskéh týmu Pdba jedntnéh zadání a sulad s kncepcí NZZ 13 III. Zpracvání jedntnéh zadání v prgramu Tvůrce JZZZ 1. Příprava na tvrbu JZZZ a krdinace prací Tvrba databáze témat jedntlivých zkušek Dknčení JZZZ, editace d pdby pr škly Závěrečná kntrla jedntnéh zadání 24 Přílha Obecný přehled ze světa práce 2

3 Úvd Vážená paní editrk, vážený pane editre, děkujeme Vám za Vaši chtu být editrku/editrem jedntnéh zadání závěrečné zkušky. Stáváte se veducím pracvníkem autrskéh týmu pr tvrbu JZZZ. Těžištěm Vaší práce bude zajištění zpracvání jedntnéh zadání tímt autrským týmem včetně rganizačních a administrativních záležitstí. Činnsti spjené se zpracváním jedntnéh zadání budu prbíhat pdle metdických pkynů stanvených v tmt materiálu, který se zaměřuje na rganizační, kncepční i technické záležitsti tvrby JZZZ. Při tvrbě JZZZ budete rvněž využívat: Vzdělávání tvůrců jedntných zadání, pdklady (bry E) metdický materiál v tištěné pdbě. Speciální prgram Tvůrce JZZZ, který je určen pr zpracvání jedntnéh zadání a pskytne Vám šablnu JZZZ v elektrnické pdbě. Přístup d webvéh prtálu infrmačníh systému nvé závěrečné zkušky, ve kterém si můžete Vámi utvářené jedntné zadání vygenervat ve frmátu PDF na adrese Přístup k JZZZ mdelvéh bru vzdělání xx-xx-e/xx Mlynářské práce v infrmačním systému nvé závěrečné zkušky (dále IS NZZ). Kvalifikační standard úplné, příp. dílčí kvalifikace Vašeh bru vzdělání v tištěné i elektrnické pdbě (pkud existuje). Centrální adresa pr kmunikaci s řešitelským týmem prjektu v NÚOV je editrnzz@nuv.cz. Aktuální pžadavky spjené s rganizací a administrativu prjektu i případné dplňující infrmace k tvrbě JZZZ Vám budu zasílány elektrnicky. Prsíme Vás prt pravidelnu a častu kntrlu Vaší elektrnické pšty. Ptřebné dplňující infrmace vývji prjektu budu rvněž zveřejňvány prstřednictvím webvých stránek prjektu které je třeba pravidelně sledvat. Přejeme Vám mnh úspěchů při tvrbě JZZZ. Řešitelský tým prjektu NZZ 3

4 I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ Tvrba JZZZ začíná zpravidla v září příslušnéh šklníh rku a musí být dknčena nejpzději v únru. Jedntlivé rganizační záležitsti a výstupy se řídí pevným harmngramem, který je nutné ddržvat. Věnujte prt plnění stanvených termínů zvláštní pzrnst a zhledněte je při stanvení termínů práce ve Vašem autrském týmu. Harmngram tvrby JZZZ SRPEN - ZÁŘÍ 2010 PŘÍPRAVA Činnst Výstupy Termíny Odpvídá přihlášení na šklení editrů k tvrbě JZZZ účast na šklení editrů vyplnění přihlášky na d knec srpna/ pčátek září editr editr sestavení autrskéh týmu deslání jmennéh seznamu autrů s platnými y na editrnzz@nuv.cz d editr rganizace 1. schůzky autrskéh týmu ZÁŘÍ LISTOPAD 2010 ZAHÁJENÍ TVORBY JZZZ známení termínu a místa schůzky na adresu editrnzz@nuv.cz rezervace PC učebny NÚOV na vit.vales@nuv.cz editr editr uskutečnění schůzky nejpzději d všichni členvé autrskéh týmu zpracvání zápisu z 1. schůzky autrskéh týmu úprava struktury JZZZ 2010/2011 pr br, přidělení práv autrům deslání zápisu z 1. schůzky na renata.drabva@nuv.cz upravená struktura JZZZ rzkpírvání témat ústní zkušky d 14 dní d uskutečnění schůzky editr editr editr přidělení práv autrům editr přiřazení tázek ze světa práce k tématům ústní zkušky nejpzději d editr/autr 4

5 ŘÍJEN LEDEN ETAPA TVORBY JZZZ prbíhající tvrba témat d databáze IS NZZ zpracvání zprávy stavu rzpracvansti JZZZ ptvrzení připravensti JZZZ ke kntrle p uknčení 1. etapy tvrby práce jedntlivců, kmunikace autrskéh týmu, průběžná kntrla stavu tvrby témat, mžnst uskutečnění další schůzky autrskéh týmu na hana.husakva@nuv.cz deslání zprávy stavu rzpracvansti JZZZ na renata.drabva@nuv.cz deslání zprávy připravensti JZZZ ke kntrle p uknčení 1. etapy tvrby na renata.drabva@nuv.cz nejpzději d nejpzději d editr/autři editr editr vypřádání připmínek NÚOV ke kntrle JZZZ dčasné zablkvání přístupu autrů k JZZZ zapracvání připmínek z kntrly d JZZZ (bnvení přístupu autrů k JZZZ) editr/autři ptvrzení ulžení témat d databáze deslání ptvrzení připravensti témat k ulžení d databáze na renata.drabva@nuv.cz definitivní zablkvání JZZZ autrům nejpzději d 14 dnů d bdržení připmínek z NÚOV editr 15. LEDEN ÚNOR ETAPA TVORBY JZZZ dknčení editace JZZZ pr škly dplnění infrmací jedntném zadání d JZZZ editr závěrečná kntrla JZZZ ptvrzení zpřístupnění JZZZ šklám zpracvání/ editace splečných částí JZZZ prvedení závěrečné kntrly JZZZ na (2 verze: pr učitele, pr žáky) deslání zprávy zpřístupnění na renata.drabva@nuv.cz nejpzději d 14 dnů d pkynu z NÚOV k dknčení JZZZ nejpzději d editr editr březen - duben 2011 v případě ptřeby prezentace JZZZ na metdických seminářích pr škly vit.vales@nuv.cz 5

6 2. Činnst autrskéh týmu Jedntné zadání příslušnéh bru zpracvává tzv. autrský tým JZZZ pvěřený vlastní tvrbu jedntnéh zadání. Veducí týmu (1 pracvník) zastává rli editra, statní jsu v rlích autrů. Členem týmu je rvněž dbrník z praxe (1 sba). Organizace práce mezi editrem, jeh splupracvníky z autrskéh týmu a řešiteli prjektu z NÚOV je nárčná. Jedntlivci mají přesně vymezené pracvní pvinnsti, dpvědnst a právnění. Činnst editra: Sestavuje autrský tým, řídí, krdinuje a kntrluje práci jedntlivých autrů, zdpvídá za plynulý průběh tvrby jedntnéh zadání a za celé výsledné JZZZ. Pracuje v prgramu Tvůrce JZZZ, který je určen pr tvrbu jedntnéh zadání a je právněn prvádět úpravy/editaci všech částí jedntnéh zadání. Zavazuje se chránit JZZZ před únikem infrmací. Editr může být interní či externí. Interní editr je pracvník NÚOV, externí editr je vybraný pracvník škly, která vyučuje daný br vzdělání. Externí editr může být ppř. i autrem některé části JZZZ (viz činnsti autra). Před zahájením tvrby JZZZ srpen až září Zúčastní se šklení editrů pr zpracvání JZZZ (srpen - září 2010). Přihlášku na šklení vyplní na adrese d Získá přístupvé údaje d prgramu Tvůrce JZZZ a seznámí se s prací v tmt prgramu. Při práci v Tvůrci pstupuje pdle materiálu Vzdělávání tvůrců jedntných zadání, pdklady (bry E). 2. Sestaví autrský tým JZZZ, d kteréh vybere autry. Pčet autrů se dvíjí především d ptřeb tvrby knkrétníh jedntnéh zadání. Zpravidla jde 2 až 3 sby, které jsu zaměstnanci dbrných škl. Pkud editr vyžaduje více autrů, knzultuje tut mžnst s pracvníkem NÚOV hana.husakva@nuv.cz. Je třeba, aby každý autr byl z jiné škly, v případě externíh editra může být jeden autr z jeh škly, další autři z jiných škl. 3. Nejpzději d dešle d NÚOV na editrnzz@nuv.cz jmenný seznam autrů s elektrnickými adresami (platný ) pr přidělení uživatelských práv k práci v Tvůrci JZZZ. Seznam autrů s kntakty vyplní d elektrnickéh frmuláře, který mu bude zaslán z NÚOV. Při zahájení tvrby JZZZ září až 15. listpad Nejpzději d zrganizuje 1. schůzku autrskéh týmu, tzn.: stanví termín a míst schůzky a známí je s příp. dalšími pžadavky d NÚOV (elektrnicky na editrnzz@nuv.cz); z technických důvdů se dpručuje schůzku uskutečnit v prstrách NÚOV a v rámci schůzky seznámit autry s prací v Tvůrci JZZZ. Rezervaci pčítačvé učebny NÚOV zajistí na vit.vales@nuv.cz. zajistí pzvání na tut schůzku pr jedntlivé autry. 5. Na 1. schůzce autrskéh týmu: v suladu s metdickými pkyny pr tvrbu JZZZ prjedná a dhdne s autry kncepci i strukturu jedntnéh zadání příslušnéh bru, djedná v autrském týmu rganizaci a pstup tvrby jedntnéh zadání, rzdělí úkly mezi jedntlivé autry, v suladu s termíny řešení prjektu prjedná s autry harmngram tvrby JZZZ, předá autrům přístupvé údaje d prgramu Tvůrce JZZZ (které bdrží d pracvníka NÚOV), 6

7 seznámí autry s principy práce v Tvůrci JZZZ (pkud se schůzka uskuteční v pčítačvé učebně NÚOV, je zde mžné využít splupráci pracvníků NÚOV; pkud se schůzka uskuteční mim NÚOV, např. ve škle, je třeba zajistit pr tyt účely pčítačvu učebnu). 6. Nejpzději d 14 dnů d uskutečnění schůzky zpracuje zápis z 1. schůzky autrskéh týmu a dešle jej elektrnicky na renata.drabva@nuv.cz. 7. Upraví v Tvůrci JZZZ připravenu becnu šablnu (strukturu) jedntnéh zadání pr ptřeby bru, přidělí autrům přístupvá práva k dhdnutým částem jedntnéh zadání, které budu zpracvávat. 8. Rzkpíruje strukturu témat ústní zkušky (celkvý pčet 30 témat) a zajistí přiřazení tázek z Obecnéh přehledu ze světa práce k jedntlivým tématům (pkud jsu sučástí ústní zkušky). V průběhu 1. etapy tvrby JZZZ říjen 2010 až 15. leden Zajišťuje zpracvání všech náležitstí JZZZ ptřebných pr tvrbu databáze témat v infrmačním systému nvé závěrečné zkušky (IS NZZ). Průběžně kmunikuje (elektrnicky, telefnicky) s jedntlivými autry. Dle ptřeby je mžné sjednat s pracvnicí NÚOV na hana.husakva@nuv.cz i další schůzku autrskéh týmu. 10. Pravidelně kntrluje práci autrů v Tvůrci JZZZ. Upzrňuje autry na příp. nedstatky a dbá na t, aby ddržvali stanvené termíny. Kntrluje JZZZ také na webvém prtálu IS NZZ ve frmátu PDF. O stavu rzpracvansti JZZZ zašle d NÚOV elektrnicky zprávu d na renata.drabva@nuv.cz. Ve zprávě uvede k jedntlivým zkuškám: celkvé pčty témat, pčty a čísla témat, na kterých dsud nebyla práce zapčata, pčty a čísla témat, která dsud nejsu z plviny rzsahu zpracvána, čísla a pčty témat, která jsu již více než z plviny rzsahu zpracvána. 11. D zajistí vypracvání jedntnéh zadání pr účely ulžení témat d databáze IS NZZ. Elektrnicky d NÚOV dešle infrmaci tm, že JZZZ je připraven ke kntrle pr uknčení 1. etapy tvrby na renata.drabva@nuv.cz. 12. P bdržení vyjádření k úpravám jedntnéh zadání z NÚOV zapracuje nejpzději d 14 dnů veškeré připmínky řešitelů prjektu d JZZZ. Infrmaci zapracvání připmínek d JZZZ pět zašle elektrnicky na renata.drabva@nuv.cz. 13. Účastní se setkání editrů JZZZ přádaných řešiteli prjektu NZZ. V průběhu 2. etapy tvrby JZZZ 15. leden až 15. únr Zajistí dknčení tvrby JZZZ. Nejpzději d 14 dnů p bdržení infrmace z NÚOV tm, že JZZZ je připraven k dknčení, dpracuje JZZZ d pdby určené k jeh zveřejnění pr škly. 15. Zkntrluje celé JZZZ ve frmátu PDF na adrese a t v bu variantách variantu pr učitele i variantu pr žáky. Případné nedstatky dstraní či zajistí jejich dstranění ve splupráci s pracvníky NÚOV. Elektrnicky známí na renata.drabva@nuv.cz, že JZZZ je dknčen. Splupráce při prezentaci JZZZ březen až duben V případě knání metdických seminářů k jedntnému zadání bru prezentuje ve splupráci s dalšími členy autrskéh týmu vytvřené JZZZ. O rganizaci seminářů bude pdrbně elektrnicky infrmván z NÚOV (vit.vales@nuv.cz). 7

8 Činnsti autra: Autr je pracvník vybrané škly s ptřebnými pedaggickými a dbrnými zkušenstmi. Aktivně se pdílí na tvrbě jedntnéh zadání, zpracvává ty části jedntnéh zadání, pr něž je určen jak autr a nese za ně dpvědnst. Zavazuje se chránit JZZZ před únikem infrmací. 1. Pskytuje editrvi svji aktuální elektrnicku i pštvní adresu a telefnický kntakt. Průběžně s ním kmunikuje a účastní se sjednaných schůzek autrskéh týmu k tvrbě JZZZ. 2. Získává přístupvá práva pr práci v prgramu Tvůrce JZZZ, pracuje v tmt prgramu a vytváří v něm přidělené části JZZZ. Seznámení autrů s prgramem Tvůrce JZZZ zajišťuje editr. 3. Pdle charakteru přidělených úklů zpracvává např. témata jedntlivých zkušek, tvří kritéria hdncení, zpracvává správná řešení apd. 4. Pstupuje pdle pkynů editra, plní úkly v rzsahu dhdnutém s editrem, ddržuje termíny stanvené v harmngramu prací, přejímá dpvědnst za výsledky své práce. 5 Kntrluje svěřené části JZZZ ve frmátu PDF na adrese prvádí pravy zjištěných chyb a nedstatků. 6. Je právněn číst/prhlížet celé JZZZ jak čtenář, má mžnst připmínkvat a prjednávat části jedntnéh zadání zpracvané statními členy autrskéh týmu. 7. V případě knání metdických seminářů pr piltní škly splupracuje (p dhdě s editrem) při prezentaci JZZZ. Činnsti dbrníka z praxe: Je zástupcem zaměstnavatelské sféry z blasti výknu pvlání bru vzdělání, pr který je JZZZ vytvářen. Orientuje se v prblematice učňvskéh šklství. Při tvrbě JZZZ má knzultační a pradensku funkci. D autrskéh týmu JZZZ je vybrán (dpručen) relevantní prfesní rganizací. Zavazuje se chránit JZZZ před únikem infrmací. 1. Průběžně kmunikuje s editrem (elektrnicky, telefnicky). Účastní se sjednaných schůzek autrskéh týmu k tvrbě JZZZ. 2. Seznámí se s učebními dkumenty (RVP) příslušnéh bru vzdělání, kvalifikačním standardem úplné, příp. dílčí kvalifikace, ke které vzdělávání v bru směřuje, a s právními předpisy k uknčvání vzdělání v brech středníh vzdělání s výučním listem (vyhláška č. 47/20905 Sb.). 3. Seznámí se s cíli a vývjem prjektu Nvá závěrečná zkuška a s metdickými materiály určenými k tvrbě JZZZ (Kncepce NZZ, Tvrba jedntnéh zadání ve šklním rce 2010/2011). 4. Je právněn číst/prhlížet celé JZZZ jak čtenář. Psuzuje, zda vytvářené JZZZ dpvídá ptřebám praxe, navrhuje řešení zaměřená na jeh přizpůsbení pžadavkům výknu pvlání a knzultuje je v rámci autrskéh týmu. 5. Při psuzvání JZZZ vychází nejen z ptřeb prfese, ale i ze znalsti reálných mžnstí dbrných škl a schpnstí žáků učebních brů. 6. P uknčení tvrby JZZZ (březen 2011) zpracuje expertní psuzení jedntnéh zadání (rganizuje Hspdářská kmra ČR). 8

9 3. Kntakty pr tvrbu JZZZ Vedení prjektu Dana Kčkvá Jedntlivé záležitsti tvrby JZZZ zajišťuje realizační tým prjektu pracvníci NÚOV: Organizace tvrby jedntných zadání Renáta Drábvá Splupracuje s editry při sestavvání autrských týmů, vede evidenci autrských týmů a zajišťuje pdmínky pr jejich práci. Dle ptřeby kmunikuje s editry. Kntrluje ddržvání termínů tvrby a kvalitu zpracvání JZZZ. Pskytuje metdicku pmc hledně frmálních úprav JZZZ. Pradenství k frmálním úpravám JZZZ pskytuje také Jiří Vetýška jiri.vetyska@nuv.cz. Správa infrmačníh systému nvé závěrečné zkušky Libr Berný libr.berny@nuv.cz; Petr Ks petr.ks@nuv.cz Spravuje celý IS NZZ. Přiděluje editrvi i jedntlivým autrům uživatelská práva a přístupvé údaje d prgramu Tvůrce JZZZ a d webvéh prtálu systému. Pskytuje metdicku pmc při řešení technicky nárčných tázek tvrby JZZZ - fungvání Tvůrce JZZZ, zpracvání slžitých grafických částí JZZZ, užívání elektrnických testů apd.). Zajišťuje rvněž prvz infrmačníh systému ve vztahu ke šklám. Metdické tázky tvrby JZZZ Rmana Jezbervá rmana.jezberva@nuv.cz Navrhuje kncepci jedntnéh zadání a metdiku jeh tvrby. Pskytuje metdicku pmc editrům hledně becných pžadavků na pdbu a bsah JZZZ - ddržvání struktury JZZZ, zpracvání pdkladů k jedntlivým zkuškám i tématům, zařazvání nvých prvků d JZZZ (tázky ze světa práce apd.). Metdicku pmc pskytuje také Věra Vašákvá vera.vasakva@nuv.cz. Administrativa a financvání tvrby JZZZ Hana Hušákvá hana.husakva@nuv.cz Prjednává s editry persnální a eknmické záležitsti spjené s tvrbu JZZZ: uzavírání pracvně právních vztahů (DPČ, DPP), pčty autrů, výše úvazků, výkazy práce, dměny, pracvní cesty, rganizaci a zajištění schůzek autrských týmů, fakturace nákladů apd. Eknmické záležitsti prjektu zařizuje rvněž Zdeňka Baracvá zdenka.baracva@nuv.cz. Vzdělávání Vít Valeš vit.vales@nuv.cz Prjednává s editry jejich účast na vzdělávacích akcích určených pr editry a autry JZZZ i akcích pr škly (šklení editrů k tvrbě JZZZ, zabezpečení prstr NÚOV při seznamvaní autrů s prací v Tvůrci JZZZ, účast editrů na metdických seminářích pr škly k realizaci závěrečné zkušky pdle JZZZ). Asistentky prjektu Eva Davidvá eva.davidva@nuv.cz Brnislava Vříškvá brnislava.vriskva@nuv.cz Pavla Tpičvá pavla.tpicva@nuv.cz 9

10 II. Kncepce a náležitsti jedntnéh zadání 1. První schůzka autrskéh týmu Před zahájením práce na tvrbě JZZZ seznamte jak editr statní členy týmu s becnými pžadavky na bsah a pdbu JZZZ. Odvíjejí se d návrhu kncepce nvé závěrečné zkušky. Autrům je můžete bjasnit např. při první schůzce autrskéh týmu, příp. je při přípravě tét schůzky upzrnit na t, aby si je prstudvali na Jedná se : práci s kvalifikačním standardem úplné, příp. dílčí kvalifikace (KS), ke které vzdělávání v bru směřuje (pkud existuje), máte jej k dispzici v tištěné i v elektrnické pdbě), pkyny pr vytváření témat jedntlivých zkušek, blk tázek Obecný přehled ze světa práce, jeh pjetí a zařazení d JZZZ, pravidla pr stanvení prstru pr šklní část závěrečné zkušky. V suladu s těmit pžadavky rzhdněte na 1. schůzce autrskéh týmu pdbě JZZZ ve Vašem bru vzdělání. Průběh 1. schůzky (září říjen 2010) Nejprve prjednejte celkvu pdbu jedntnéh zadání Vašeh bru vzdělání, která musí dpvídat pžadavkům na becnu pdbu JZZZ, tj. stanvte: a) základní bsah jedntnéh zadání v suladu s dbrnými způsbilstmi stanvenými v kvalifikačním standardu (existuje-li), b) pčet témat jedntlivých zkušek, jejich základní bsah, strukturu a pžadavky na jedntný způsb vypracvání, c) ke které zkušce (ústní výjimečně praktické) budu zařazeny tázky z Obecnéh přehledu ze světa práce, d) jak vyřešíte pskytnutí prstru pr šklní část závěrečné zkušky. Ukažte autrům becnu strukturu JZZZ připravenu v prgramu Tvůrce JZZZ a prberte náležitsti zpracvání témat jedntlivých zkušek, tj.: e) u písemné zkušky rzhdněte zařazení testu/testů d témat, způsbu vypracvání správných řešení, ptřebě zpracvání antací témat, příp. způsbu zpracvání technické a výkresvé dkumentace k tématům, f) u praktické zkušky rzhdněte jedntné délce řešení témat pdle jedntnéh zadání, způsbu zpracvání pdkladů k vybavení pracviště, ptřebě zařazení správných řešení a způsbu jejich zpracvání, příp. způsbu zpracvání technické a výkresvé dkumentace k tématům, g) u ústní zkušky rzhdněte jedntném zpracvání způsbu témat (srvnatelný pčet tázek k tématu, srvnatelná úrveň jejich knkretizace, jedntná frmální úprava zpracvání), h) u jedntlivých zkušek (především písemné, praktické, příp. ústní) stanvte jedntný způsb zpracvání kritérií a pravidel hdncení témat, i) rzdělte práci mezi jedntlivé členy týmu, předejte autrům přístupvé údaje d prgramu tvůrce JZZZ a sdělte jim termín, d kteréh strukturu JZZZ v prgramu Tvůrce upravíte pdle th, na čem jste se dhdli. Od tht data mhu začít přidělené části zadání zpracvávat, 10

11 j) seznamte členy autrskéh týmu s principy práce v Tvůrci JZZZ, k) na základě harmngramu tvrby JZZZ splečně vypracujte harmngram tvrby JZZZ 2010/2011 Vašeh bru vzdělání. Zápis z 1. schůzky autrskéh týmu Výstupem z 1. schůzky autrskéh týmu je zápis, který zpracujete d 14 dnů p uknčení schůzky. Šablnu bdržíte elektrnicky z NÚOV. Zápis zašlete na renata.drabva@nuv.cz. Předpkládaná struktura zápisu z 1. schůzky autrskéh týmu ZÁPIS 1. pracvní schůzka autrskéh týmu bru vzdělání: Kód a název bru vzdělání Datum: Míst: pčítačvá a jazykvá učebna v NÚOV, případně jiné dplní editr Čas:.. 1. Autři byli seznámeni s kvalifikačním standardem úplné, příp. dílčí kvalifikace dplní editr 2. Autři byli seznámeni s Tvůrcem JZZZ v PC učebně NÚOV Autři byli seznámeni s Tvůrcem JZZZ v PC učebně škly 3. Prjednání pdby JZZZ bru vzdělání 3.1 Písemná zkuška pčet témat celkem 3.2 Praktická zkuška pčet témat celkem, délka praktické zkušky pdle JZZZ 3.3 Otázky ze světa práce budu přiřazeny k ústní/praktické zkušce 3.4.Způsb řešení šklní části závěrečné zkušky 4. Rzdělení prací 4.1 Písemná zkuška: Téma/ témata č.. Autr/autři 4.2 Praktická zkuška: Téma/ témata č.. Autr/autři 4.3 Ústní zkuška: Téma/ témata č.. Autr/autři 5. Členvé AT bdrželi kntakty na všechny členy AT a byl prjednán harmngram pstupu prací: (viz přílhu) Zápis zpracval/a: Datum: Přílha: Harmngram prací AT 11

12 2. Pdba jedntnéh zadání a sulad s kncepcí NZZ Při tvrbě JZZZ je třeba pstupvat v suladu s vývjem kncepce nvé závěrečné zkušky, která se pstupně a s hledem na specifické ptřeby jedntlivých brů vzdělání prmítá d becně platné pdby jedntnéh zadání. 2.1 Využívání kvalifikačníh standardu při tvrbě a úpravách JZZZ Kvalifikační standardy (KS) vytvářené v rámci prjektů NSK 1 ( ) a NSK 2 ( ) stanvují dbrné způsbilsti pžadvané pr kvalifikvaný výkn dbrných činnstí v příslušné prfesi (KS úplné kvalifikace), neb v určité blasti dbrných činnstí uplatnitelných na trhu práce (KS dílčí kvalifikace). Jejich využívání při tvrbě JZZZ bru vzdělání umžňuje psílit prvázanst bsahu ZZ s pžadavky praxe. Pkud máte k dispzici KS úplné kvalifikace, případně KS dílčí kvalifikace, ke které směřuje Váš br vzdělání, seznamte se s ním před zpracváním návrhu JZZZ. Psuďte, které dbrné způsbilsti lze věřvat v pdmínkách ZZ (některé je mžné z časvých či technických důvdů věřvat puze v průběhu studia). Při návrzích na zpracvání témat jedntlivých zkušek (písemné, praktické, ústní) pak usilujte t, aby témata bsahvala tázky a úkly zaměřené na věřvání c nejvíce dbrných způsbilstí stanvených v KS. Pslední verzi kvalifikačníh standardu úplné, příp. dílčí kvalifikace, ke které směřuje br vzdělání, máte k dispzici v tištěné i v elektrnické pdbě. Veďte autry k tmu, aby při tvrbě nvých témat písemné, praktické i ústní, příp. při invaci témat ze stávajícíh JZZZ dbali jejich prvázanst s dbrnými způsbilstmi stanvenými v KS; v průběhu tvrby JZZZ značujte v kvalifikačním standardu dbrné způsbilsti uplatněné v JZZZ v tématech jedntlivých zkušek; v závěru tvrby JZZZ tyt záznamy využijte jak pdklad pr vyplnění tabulky suladu jedntnéh zadání s dbrnými způsbilstmi stanvenými v KS, která je sučástí struktury JZZZ každéh bru vzdělání v prgramu Tvůrce JZZZ. 2.2 Tvrba témat jedntlivých zkušek V autrském týmu psuďte mžnsti psilvání praktickéh charakteru závěrečné zkušky. Témata jedntlivých zkušek tvřte tak, aby byla prakticky zaměřená. S hledem na ptřeby bru vzdělání usilujte prvázanst témat jedntlivých zkušek. Pkud jde pjetí a kncepci témat, z právníh hlediska zde neexistuje žádné mezení. Vzhledem ke kncepci NZZ však dpručujeme navrhvat témata tak, aby byla kmplexní. O kmplexní téma se jedná tehdy, když se dílčí tázky a úkly, na kterých je téma zalžen, vztahují z různých hledisek k vybrané dbrné blasti (blastem). Žáci při jeh řešení prkazují, že danu prblematiku jsu schpni vnímat v praktických suvislstech. Při tvrbě JZZZ i témat jedntlivých zkušek je třeba ddržvat základní pdmínky pr strukturu i rganizaci závěrečné zkušky, které jsu stanveny vyhlášku č. 47/2005 Sb., uknčvání vzdělávání ve středních šklách závěrečnu zkušku a uknčvání vzdělávání v knzervatři abslutriem. Samtná témata a pdklady pr jejich řešení (ppis, dkumentace) se vyvářejí v suladu se strukturu tématu v prgramu tvůrce JZZZ. Při zpracvání témat jedntlivých zkušek respektujte tyt pžadavky Písemná zkuška d JZZZ vypracujte nejméně 5 témat, ze kterých si ředitel škly z jedntnéh zadání vybere pr ZZ nejméně 3 témata a žák si z nich jedn téma zvlí. Minimální pčet témat je stanven tak, aby zbývající 2 témata mhla být využita pr účely pravné zkušky a knání zkušky v náhradním termínu. 12

13 Jedntlivá témata bsahují libvlný pčet úlh, úklů, tázek či bdů. Svým rzsahem, nárčnstí bsahu i p frmální stránce musí být zpracvána srvnatelným způsbem. Pkud témata bude zpracvávat více autrů, je třeba, aby se dpředu vzájemně dhdli na pčtu a rzsahu jedntlivých částí tématu i na jejich frmální úpravě (např. nelze stanvit u jednh tématu 3 becně zadané bdy a u jinéh 15 velmi knkrétně zadaných bdů). Témata vytvářejte s hledem na t, že zkuška trvá nejdéle 240 minut. Ředitel škly určí čas, ve kterém si žáci vlí jedn ze stanvených témat. Vlba tématu žákem se musí uskutečnit bezprstředně před zahájením písemné zkušky. Při frmulaci jedntlivých tázek a úklů v rámci tématu dbejte jejich srzumitelnst a jednznačnst, aby jejich pchpení nečinil žákům ptíže. V případě, že tázky/úkly vyžadují vlné dpvědi, je třeba zhlednit, že mnzí žáci se btížněji písemně vyjadřují. Měly by být prt frmulvány tak, aby umžňvaly stručné dpvědi. Pkud se rzhdnete, že sučástí řešení témat bude test (testy), musíte k němu vypracvat i pkyny pr žáky se specifikací záznamu dpvědí, správná řešení a pravidla a kritéria hdncení pr učitele. Pkud budete k tématům zpracvávat technicku či výkresvu dkumentaci (např. technické výkresy, schémata, grafy, brázky) věnujte zvýšenu pzrnst kvalitě jejich prvedení a kntrlujte její zbrazení v PDF frmátu. Bude-li dkumentace vytvářena více autry, dhdněte se rvněž na shdném způsbu jejíh zpracvání u jedntlivých témat. Prmyslete i t, jak ji budu využívat škly. Ke každému tématu písemné zkušky je nezbytné vytvřit rvněž správná řešení zadaných úlh, úklů, tázek či bdů. Prjednejte v autrském týmu srvnatelný způsb a rzsah jejich zpracvání u jedntlivých témat. Je třeba, aby vždy bsahvala knkrétní údaje vztahující se k zadané tázce, příp. k řešení úklu. U tázek zalžených na vypracvání vlných dpvědí žákem mhu být tyt údaje vyjádřeny i heslvitě, v případě matematických či jiných výpčtů musí být uvedeny jejich výsledky. Zpracvání správných řešení velmi vlivňuje kvalitu jedntnéh zadání, věnujte jim prt patřičnu pzrnst. Ke každému tématu musí být vypracvána kritéria a pravidla hdncení. Budu-li témata vytvářena více autry, stanvte si jedntný způsb jejich zpracvání. Pkud navrhnete pr hdncení bdvý systém, je třeba, aby pčet přidělvaných bdů dpvídal nárčnsti úklů a tázek stanvených v tématu. Prjednejte rzptyl bdvéh hdncení a jeh převd na klasifikační stupně. Žák by měl být klasifikván nedstatečně, pkud nedsáhne 25 % prcentních bdů. Jestliže je sučástí tématu řešení testu, musí být v rámci hdncení uveden i t, jak se výsledek testu pdílí na celkvé klasifikaci písemné zkušky. Dbejte také na kvalitu a jedntné zpracvání hdnticích tabulek. Zhlednění kncepce NZZ ve zpracvání témat písemné zkušky dsáhnete tehdy, jestliže témata (neb jejich části) nebudu zaměřena encyklpedicky, ale sustředí se na věření kmpetencí (vědmstí a dvednstí), které suvisejí s výknem praktických dbrných činnstí. Zadané úkly a tázky je vhdné zaměřvat také např. na stanvené pracvní pstupy, předpisy BOZP, základní výpčty (technické, eknmické) apd., tj. na kmpetence, které jsu významnu sučástí výknu pvlání. Nebrání-li tmu specifika bru, je žáducí navrhvat témata ve vztahu k praktické zkušce - např. část tématu zaměřit na zpracvání písemných pdkladů ptřebných pr realizaci tématu (případně dílčíh úklu) praktické zkušky. Pkud je sučástí řešení tématu test, měl by být zalžen na aplikaci teretických vědmstí při řešení knkrétních praktických úklů (např. vlba příčiny vzniku vady výrbku, výběr správných pstupů při nakládání se survinami či materiály, určvání funkcí jedntlivých sučástí strjů a zařízení apd.). Praktická zkuška D JZZZ zpracujte nejméně 3 témata. 1 Ředitel škly si ze zadání vybere nejméně jedn téma, které v suladu s vyhlášku využije pr ZZ. V případě, že vybere více témat, žáci si 1 V případě, že t kncepce tématu neumžní, knzultujte pčet témat s metdiky tvrby JZZZ. 13

14 téma lsují. Pkud se v autrském týmu rzhdnete zpracvat více než tři témata, nejste nijak mezeni jejich pčtem, ale zvažte přitm přiměřenst celkvéh rzsahu jedntnéh zadání a nárčnst tvrby jedntlivých témat. Obsah témat by měl být navrhván tak, aby při řešení témat žáci prkazvali, že zvládají úkny pdstatné pr výkn prfese, ke které směřval vzdělávání v bru. Pdle platné vyhlášky kná žák prakticku zkušku nejdéle 3 dny (u brů skupiny 82 Umění, užité umění 2 až 4 týdny). V jednm dni trvá zkuška nejvýše 7 hdin. V autrském týmu dhdněte a stanvte časvý limit, ve kterém budu škly realizvat jedntné zadání praktické zkušky v rámci bru. Je nezbytné, aby délka praktické zkušky pdle jedntnéh zadání byla stejná pr všechna témata praktické zkušky. Minimální délka trvání praktické zkušky pdle jedntnéh zadání je 5 hdin. Dpručujeme kncipvat témata praktické zkušky tak, aby zde zbyl časvý prstr, který škla může využít pr případné zařazení svých specifik vyplývajících ze ŠVP, tj. pr tzv. šklní část závěrečné zkušky, zaměřenu např. na prfilaci příslušné škly, reginální specifika atd. Sučástí každéh tématu je stanvení pžadavků na materiální a technické zabezpečení zkušky (vybavení pracviště, materiál, zařízení, nářadí, nástrje, strje, pmůcky, měřidla). Tyt pžadavky by měly dpvídat běžným pžadavkům na standardní technické a materiální vybavení škl, které příslušný br vyučují, a také tmu, že zkuška může prbíhat na dbrném pracvišti škly neb v reálných pracvních pdmínkách (např. ve firmě). Dhdněte si jedntný frmální způsb jejich zpracvání v jedntlivých tématech. Nezbytnu sučástí řešení každéh tématu by měl být věření schpnstí žáků ddržvat předpisy BOZP při praktických činnstech a důsledné pužívání chranných pracvních prstředků. Ke každému tématu musí být vypracvána kritéria a pravidla pr hdncení. Dhdněte se na jedntném způsbu jejich zpracvání. Např. u systému bdvéh hdncení by v ptimální pdbě měl být pr všechna témata stanven stejný pčet dsažitelných bdů, jedntně by měl být stanven také rzptyl bdů ve vztahu k jedntlivým klasifikačním stupňům. Žák by měl být klasifikván nedstatečně, pkud nedsáhne 25 % prcentních bdů. Pčty bdů přidělvané jedntlivým úklům (příp. pracvním peracím) by měly být přiměřené jejich nárčnsti a důležitsti pr výkn prfese. Zhlednění kncepce NZZ ve zpracvání témat praktické zkušky dsáhnete tehdy, jestliže témata budu bsahvě zaměřena na blasti pdstatné pr výkn prfese, budu vztažena z různých hledisek k vybrané dbrné blasti a umžní věřit více dbrných způsbilstí z KS (pkud je pr příslušný br k dispzici). Téma by měl spčívat v řešení knkrétních pracvních prblémů (situací) v reálném neb simulvaném pracvním prstředí a věřvat připravenst žáků pr praxi. Umžní-li t specifika bru, je vhdné prvázat témata praktické zkušky s tématy (neb částmi témat) písemné, příp. ústní zkušky. Ústní zkuška Pr ústní zkušku zpracujte d jedntnéh zadání 30 témat, ze kterých ředitel škly vybere pr ZZ nejméně 25 a žák si jedn téma vylsuje. Při tvrbě témat ústní zkušky zhledněte t, že vlastní zkuška trvá nejdéle 15 minut (příprava ke zkušce trvá nejméně 15 minut, je-li sučástí tématu grafické neb písemné řešení, může předseda zkušební kmise prdlužit dbu přípravy až 15 minut). Tent časvý limit v převážné většině brů zahrnuje i věřvání tázky ze světa práce. Témata kncipujte tak, aby úkly a tázky v nich frmulvané pskytvaly žákům snvu (bdy) pr frmulaci dpvědí. Vhdné je zařadit d zadání tématu i pdklady pr žáky (brázky, schémata apd.), které jim usnadní dané prblematice hvřit. Zhlednění kncepce NZZ ve zpracvání témat ústní zkušky dsáhnete tehdy, jestliže témata bsahují úkly a tázky zaměřené na navrhvání pstupu řešení praktických úklů, jejich zdůvdnění, příp. bhajbu zvlených řešení. Nebrání- li tmu specifika bru, je vhdná rvněž návaznst témat či jejich částí na témata praktické zkušky. 14

15 2.3 Uplatnění tázek Obecný přehled ze světa práce Blk tázek Obecný přehled ze světa práce bsahuje 30 stručných tázek zaměřených na t, aby žáci prkázali základní praktický přehled běžných prblémech pracvníh i bčanskéh živta dspělých. Jejich zařazení d jedntnéh zadání každéh bru vzdělání je pvinné. V becné struktuře jedntnéh zadání v Tvůrci JZZZ máte tyt tázky i rganizační pkyny k jejich věřvání uvedeny jak u ústní zkušky, tak i u praktické zkušky. V autrském týmu rzhdujete tm, ve které zkušce ústní, výjimečně praktické je budu škly u závěrečné zkušky věřvat. Zařazení tázek ze světa práce k ústní zkušce Jestliže se rzhdnete zařadit tyt tázky k ústní zkušce, získají škly tyt tázky zakmpnvané již přím d zadání každéh ze 30 témat ústní zkušky (tj. při tvrbě jedntlivých témat přiřadíte ke každému z nich jednu tázku ze světa práce). Časvý limit věnvaný na jejich zdpvězení je u ústní zkušky minimálně 3 minuty, maximálně 5 minut. Zkušební kmise rzhduje tm, zda žák bude zdpvídat tut tázku na pčátku, v průběhu, neb na knci ústní zkušky. Zařazení tázek ze světa práce k praktické zkušce Výjimečně lze zařadit tázky ze světa práce d praktické zkušky. V takvém případě škly získají celý blk 30 tázek v jedntném zadání phrmadě a přiřazení tázek k tématu/tématům praktické zkušky zajišťují samy. Časvý limit věnvaný na jejich zdpvězení je u praktické zkušky minimálně 3 minuty, maximálně 10 minut. Sučasně s tématem praktické zkušky žák vylsuje jednu tázku z tht blku. Škla zajistí její zkušení při zahájení, v průběhu, či na knci praktické zkušky. Z dsavadních zkušenstí z věřvání jedntnéh zadání vyplývá, že v naprsté většině brů jsu tázky ze světa práce uplatňvány u ústní zkušky a škly s tím nemívají prblémy. V rámci praktické zkušky je pměrně prblematické jak samtné lsvání tázky, tak i zajišťvání rganizačních pdmínek jejich věřvání (prstry, přítmnst vyučujících teretických předmětů). Dpručujeme tedy prefervat jejich zařazení k ústní zkušce. Pdrbnsti k Obecnému přehledu ze světa práce jsu uvedeny v přílze. 2.4 Prstr pr vytvření šklní části závěrečné zkušky V průběhu utváření kncepce nvé závěrečné zkušky se stále více ukazuje ptřeba zajistit, aby pžadavek na srvnatelnst výsledků vzdělávání žáků v daném bru nebyl v rzpru s psilváním autnmie, kteru šklám umžňuje tvrba ŠVP na základě RVP. Prt je nezbytné stanvit, jak budu škly realizující závěrečnu zkušku pdle jedntnéh zadání pstupvat, pkud se rzhdnu uplatňvat u ZZ specifika vyjadřvaná v ŠVP. Pr škly, které nebudu zařazení svých specifik d závěrečné zkušky usilvat, přitm musí být jedntné zadání nadále kncipván tak, aby je mhly plně využívat bez jakýchkliv změn. V autrském týmu tedy prjednejte, jak vytvříte prstr pr realizaci tzv. šklní části závěrečné zkušky, ve které by škla v případě zájmu mhla věřvat i výsledky žáků vyplývající ze ŠVP. Zařazení tét šklní části d ZZ však nesmí mezit funkčnst jedntnéh zadání jak standardu směřujícíh ke srvnatelnsti výsledků žáků příslušnéh bru. Pr realizaci šklní části závěrečné zkušky prt platí, že: rzhdnutí zařazení či nezařazení šklní části d ZZ je v kmpetenci škly, která vytvří její bsah, plně za něj dpvídá a zajišťuje jeh dplnění k jedntnému zadání; hdncení šklní části, pkud je šklu zařazena, vlivňuje celkvé hdncení výknu žáka u vybrané zkušky (praktické, písemné či ústní) maximálně v rzmezí jednh klasifikačníh stupně; jestliže žák neuspěje při řešení tématu jedntnéh zadání příslušné zkušky, pak je klasifikván stupněm 5 - nedstatečný, i když při řešení šklní části ZZ bude úspěšný. Prstr pr šklní část ZZ můžete zajistit jedním ze dvu uvedených způsbů, případně jejich kmbinací: 1. Pr témata jedntnéh zadání praktické zkušky nevyčerpáte celu dbu stanvenu vyhlášku 15

16 Pdle vyhlášky č. 47/2005 Sb. trvá praktická zkušky nejdéle 3 dny p 7 hdinách (tj. 21 hdin). Nebrání-li tmu specifika Vašeh bru, stanvte délku praktické zkušky pdle jedntnéh zadání tak, aby tut dbu nepkrývala (např. 2 dny p 7 hdinách). Stanvená délka praktické zkušky se uvádí d rganizačních pkynů k praktické zkušce. Uvádí se rvněž ke každému tématu praktické zkušky. Je nutné, aby u všech témat byla stanvena jedntně. V rganizačních pkynech bude rvněž uvedena infrmace tm, že zbývající časvý prstr může škla využít pr zařazení tzv. šklní části závěrečné zkušky, infrmace tvrbě jejíh bsahu a pkyny k jejímu hdncení. 2. Pskytnete šklám mžnst nahradit některé části jedntnéh zadání jejich specifiky Tét mžnsti musí být přizpůsbena kncepce témat. Témata jedné ze zkušek musí být navržena tak, že budu bsahvat pvinné tázky/úkly, které škla musí bezpdmínečně respektvat a nepvinné tázky/úkly, které může nahradit svými. Nepvinné části tématu značíte v jedntném zadání písmenem Š. Měl by se vždy jednat tázky a úkly, které nejsu pr řešení tématu jedntnéh zadání stěžejní a pkrývají nanejvýš jednu pětinu bsahu tématu příslušné zkušky. Tzn.: např. téma písemné zkušky bude bsahvat 10 tázek/úklů, sm pvinných a dvě/dva nahraditelné šklu. Téma ústní zkušky bude bsahvat celkem 5 tázek (včetně tázky ze světa práce). Jedna ze čtyř dbrných tázek bude nahraditelná šklu. V rganizačních pkynech k řešení takt kncipvaných témat bude uveden, že škla může d JZZZ zasáhnut puze tím, že nahradí nepvinné tázky/úkly (značené písmenem Š ) svými vlastními, jinak realizuje celé téma ve stanvené pdbě. Vypracvání a nahrazení nepvinných částí tématu v JZZZ musí zajistit škla sama. Hdncení nepvinných částí tématu vlivní celkvé hdncení příslušné zkušky stejně jak hdncení šklní části ZZ. 16

17 III. Zpracvání jedntnéh zadání v prgramu Tvůrce JZZZ Tvrba JZZZ prbíhá v infrmačním systému nvé závěrečné zkušky (IS NZZ). 1. Příprava na tvrbu JZZZ a krdinace prací JZZZ budete vytvářet ve speciálním prgramu Tvůrce JZZZ, který umžňuje editrvi i všem autrům na základě přidělených práv kamžitý přístup k nejaktuálnější verzi zadání. Před zahájením prací se pečlivě seznamte s pkyny pr práci ve Tvůrci JZZZ, které jsu bsaženy v materiálu Vzdělávání tvůrců jedntných zadání, pdklady (bry E). Seznamte autry s tímt prgramem (při první schůzce autrskéh týmu, kdy s nimi budete prjednávat, jaku část JZZZ budu zpracvávat). Ukažte jim zde připravenu becnu strukturu jedntnéh zadání značenu kódem a názvem Vašeh bru vzdělání a vysvětlete jim, že je využitelná pr všechny bry vzdělání. U jedntlivých zkušek dhdněte s autrem/autry témat, jakým způsbem strukturu témat upravíte v suladu se stanvenými pžadavky na strukturu jedntnéh zadání pr ptřebu Vašeh bru vzdělání (v becné struktuře témat jedntlivých zkušek jsu určité části závazné pr JZZZ všech brů vzdělání, puze některé lze vypustit, příp. dplnit další). Strukturu témat v rámci příslušné zkušky je třeba stanvit jedntně, cž je nutné dhdnut zejména tehdy, pkud témata téže zkušky zpracvávají autři z různých škl. V případě jakýchkliv nejasnstí se braťte na pvěřené pracvníky NÚOV. 1.1 Rzkpírvání témat ústní zkušky v Tvůrci JZZZ V Tvůrci JZZZ jsu v becné struktuře jedntnéh zadání připravena puze 2 témata pr ústní zkušku. Je t z th důvdu, že celkvý pčet (30) témat je vyský a je zbytečné, abyste u těcht všech témat museli jejich strukturu pr ptřebu Vašeh bru upravvat mechanicky sami. Prt s autrem/autry ústní zkušky nejprve dhdněte, jaká bude jedntná struktura tématu tét zkušky. Následně u bu připravených témat dstraňte části/ ddíly, které nebudete při zpracvání témat využívat. Pté témata rzkpírujte na celkvý pčet 30 témat. Autr/autři ústní zkušky budu mci zpracvávat témata teprve pté, až se jich v Tvůrci JZZZ bjeví všech 30 ve Vámi upravené struktuře. 1.2 Rzpracvání blku tázek Obecný přehled ze světa práce k tématům ústní zkušky Ve stanvené becné struktuře JZZZ je připraven celý blk 30 tázek z Obecnéh přehledu ze světa práce zpracvaný ve dvu ddílech na dvu místech. Jednu je umístěn za tématy praktické zkušky a jednu za tématy ústní zkušky. Krmě tázek samtných bsahuje i rganizační pkyny pr učitele, které se vztahují ke způsbu využití tázek v rámci příslušné zkušky a jejich zkušení a hdncení. V knečné pdbě JZZZ Vašeh bru bude však využit puze u jedné z bu zkušek. Pkud jste tyt tázky zařadili k praktické zkušce, dstraňte v Tvůrci JZZZ ddíl Obecný přehled ze světa práce umístěný za tématy ústní zkušky (tj. pnechejte jej puze za tématy praktické zkušky). Pkud jste tyt tázky zařadili k ústní zkušce, přiřaďte jedntlivé tázky přím k tématům. Z ddílu Obecný přehled ze světa práce zkpírujte d ddílu Zadání ke každému tématu ústní zkušky jednu tázku ze světa práce (tj. ke 30 tématům bude přiřazen 30 různých tázek). P vlžení jedntlivých tázek k tématům ústní zkušky ba ddíly bsahující Obecný přehled ze světa práce z JZZZ dstraňte. T vše udělejte ještě předtím, než začnu autři jedntné zadání zpracvávat. Vyhnete se tak nejedntnému zpracvání témat jedntnéh zadání, cž byste museli v průběhu práce djednávat mnhem btížněji. Jedntliví autři mhu mít různé prblémy se zvládáním práce v Tvůrci JZZZ (tvrba a frmální úpravy textů, tvrba grafických částí témat apd.), prt průběžně kntrlujte jejich práci v tmt prgramu. Kntrlu tvrby JZZZ prvádějte také na webvém prtálu IS NZZ, kde si Vy i jedntliví autři můžete JZZZ prhlížet v PDF dkumentu v takvé pdbě, jak je uvidí škly. 17

18 1.3 Etapy tvrby jedntnéh zadání Vlastní tvrba JZZZ je rzdělena d dvu základních etap, z nichž 1. etapa je zaměřena na vytváření témat pr databázi témat závěrečné zkušky v IS NZZ, 2. etapa je zaměřena na dknčení JZZZ jeh editaci jak kmpletníh dkumentu, který bude zpřístupněn šklám ve dvu subrech frmátu PDF, a t jak verze pr učitele a verze pr žáky. V 1. etapě tvrby JZZZ (říjen leden 2011) vytvříte témata pr ulžení d databáze autři zpracují d vámi připravené struktury pracvní verze témat jedntlivých zkušek; předlžte je ke vzájemnému psuzení a připmínkám všem členům týmu; prjednejte s autry zapracvání připmínek a vyžádejte si d nich ptvrzení, že již dknčili tvrbu témat; d 15. ledna 2011 zašlete na renata.drabva@nuv.cz zprávu tm, že JZZZ je připraven ke kntrle p uknčení prací v 1. etapě tvrby; d tét chvíle až d bdržení připmínek již d JZZZ nezasahujte a zablkujte jedntlivým autrům k němu přístup; z NÚOV bdržíte připmínky k ptřebným úpravám témat JZZZ pr ulžení d databáze; d 14 dní zajistěte, aby autři témata na základě připmínek upravili (pskytněte jim znvu přístup k JZZZ) a zašlete na renata.drabva@nuv.cz zprávu tm, že témata je mžné ulžit d databáze; definitivně zablkujte autrům přístup k JZZZ, mhu zadání prhlížet puze jak čtenáři. Ve 2. etapě tvrby JZZZ (15. leden únr 2011) zajistíte dknčení tvrby JZZZ v NÚOV bude prvedena pakvaná kntrla JZZZ a Renáta Drábvá Vám zašle vyjádření k úpravám; v případě, že vše bude v přádku, ptvrdí, že JZZZ je připraven k dknčení, tj. ke zpracvání d pdby pr škly; nejpzději d 14 dnů p bdržení infrmace, že JZZZ je připraven k dknčení, dpracujte (zeditujte) JZZZ d kmpletníh dkumentu určenéh pr škly; vyplňte ptřebné infrmace jedntném zadání d příslušné části JZZZ a tabulku suladu jedntnéh zadání s kvalifikačním standardem (v případě, že KS pr Váš br nebyl k dispzici, tabulku dstraňte); zkntrlujte pdbu JZZZ na webvém prtálu IS NZZ ve frmátu PDF, ve dvu subrech verzi pr učitele i verzi pr žáky; zašlete na renata.drabva@nuv.cz zprávu, že JZZZ může být zpřístupněn šklám. 2. Tvrba databáze témat jedntlivých zkušek (1. etapa říjen 2010 až 15. leden 2011) Tat etapa je zaměřena na tvrbu databáze témat závěrečné zkušky pr IS NZZ. Jejím cílem je shrmáždit témata, která budu využívána při tvrbě JZZZ v dalších letech. Každé téma ukládané v databázi musí být zpracván jak ucelená kapitla. Pr jedntlivé zkušky je struktura každéh tématu navržena tak, aby mhla být využívána ve všech brech vzdělání. Prt bsahuje c nejširší výčet částí/ddílů, které budete zpracvávat, resp. naplňvat v suladu s ptřebami bru. Jak již byl výše uveden, nejdříve prjednejte s autry, jak máte strukturu tématu písemné, praktické i ústní zkušky upravit a připravit ji pr jejich práci. Zárveň s nimi dhdněte, klik témat jim máte připravit pr písemnu a prakticku zkušku. Přitm je nezbytné ddržet pžadavky na becnu strukturu jedntnéh zadání, v níž je zařazení některých částí/ddílů d struktury tématu a jejich zpracvání pvinné. O zařazení a zpracvání nepvinných částí/ddílů rzhdujete sami pdle ptřeb jedntnéh zadání Vašeh bru. V případě, že některu z těcht nepvinných částí/ddílů nevyužijete, dstraníte ji ze struktury tématu. Při naplňvání jedntlivých ddílů ve struktuře tématu se v Tvůrci JZZZ řiďte pkyny uvedenými v pznámkách pd čaru, které p zpracvání tématu dstraňte. 18

19 C nejvíce využívejte splečných textů vytvřených v NÚOV, které jsu uvedeny v některých ddílech (např. rganizační pkyny, pkyny pr žáky apd.). Tyt texty můžete dplňvat/upravvat pdle ptřeb bru. Pkud v jedntném zadání budete vytvářet vlastní texty, ddržujte terminlgii užívanu v platných právních předpisech. Pr značení závěrečné zkušky i jedntlivých zkušek platí: Závěrečná zkuška ZZ - nikliv např. závěrečná učňvská zkuška, ZUZ apd. Písemná zkuška nikliv např. písemná část závěrečné zkušky, písemná část apd. Praktická zkuška nikliv např. praktická část závěrečné zkušky, praktická část apd. Ústní zkuška nikliv např. ústní část závěrečné zkušky, ústní část apd. Při přímém slvvání žáků je žákům zaptřebí vždy vykat. Témata všech zkušek je nutn číslvat arabsku číslicí 1, 2, 3, nikliv římskými číslicemi. Při zpracvání JZZZ ddržujte pkyny k frmálním úpravám stanvené v materiálu Vzdělávání tvůrců jedntných zadání, pdklady (bry E), ddržujte předepsané frmátvání pmcí stylů, dbejte na typgrafická pravidla a pravpisné nrmy. S přadím jedntlivých ddílů v rámci danéh tématu ani celéh jedntnéh zadání nelze manipulvat (tj. přeskupvat je, zařazvat na jiné míst apd.). Tzv. pvinné ddíly nelze dstraňvat. Názvy ddílů, které jsu určeny pr učitele, se ve struktuře JZZZ zbrazují v kurzívě. Dbejte na t, abyste je mylem neznačili jinak, prtže by se v pdbě pr škly (tj. v subrech PDF) zbrazily d té verze jedntnéh zadání, která je určena žákům. Každý ddíl, který má být uveden v bsahu, nezapmeňte značit v Tvůrci JZZZ. Obsah kntrlujte ve frmátu PDF. U grafických částí (technické dkumentace, výkresů, brázků, schémat, tabulek, grafů) vždy zkntrlujte jejich zbrazení v subrech PDF (některé z nich se v Tvůrci JZZZ zbrazují jinak). Dbejte na vkládání pevnéh knce stran; ve frmátu PDF průběžně kntrlujte, zda se vytvřený text nerzběhl. Důležité je, aby zejména u testů byla vždy na knci stránky kmpletní tázka, tj. aby nepkračvala na další straně. Hdnticí tabulky u témat jedntlivých zkušek zpracujte d jedntné frmální úpravy. Písemná zkuška struktura tématu Téma č. 1 až x 1. Identifikační údaje. Pvinný ddíl. Uvádějí se d šablny jedntnéh zadání u každéh tématu. V šablně neměňte ani styl ani velikst písma. Vyplňte zde čísl tématu, šklní rk využití tématu, název tématu a ppis tématu. Pkud pr téma nelze jednznačně frmulvat název, pak název tématu nevyplňujte, ale klnku nedstraňujte (nechte ji prázdnu). Vždy však musíte zpracvat ppis tématu, a t v rzsahu max. 240 znaků. V případě, že téma se skládá z řady rzdílných tázek/úklů, uveďte k nim v ppisu tématu heslvité údaje. (Identifikační údaje budu využity pr účely databáze témat, nikliv pr škly). 2. Organizační pkyny. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. 19

20 Využijte text NÚOV, v případě ptřeby jej dplňte knkrétní pkyny nezbytné pr řešení danéh tématu. Pznámku testu a antacích pnechejte či dstraňte (pdle th, zda téma bsahuje i řešení testu, jsu zpracvány antace témat, neb ne). 3. Pkyny pr žáka. Pvinný ddíl. Využijte text NÚOV, v případě ptřeby jej dplňte další pkyny nezbytné pr řešení tématu (např. jak má žák při řešení pstupvat, jaké pmůcky a pdklady může využívat apd.). Nehdící se části textu dstraňte. Je-li sučástí řešení tématu test, uveďte becnější pkyny pr jeh zpracvání. V případě tvrby vlastních textů dbejte na jejich jednznačnst, srzumitelnst a přiměřený rzsah. 4. Zadání. Pvinný ddíl. Vypracujte úkly/tázky, které žák v rámci tématu řeší. Je-li t mžné, zařaďte d zadání i ptřebnu technicku, výkresvu neb brázkvu dkumentaci. 5. Technická/výkresvá/brázkvá dkumentace. Oddíl se zpracvává dle ptřeb bru. Vypracujte jej v případě, že práce/manipulace se schématy, výkresy, brázky apd. ptřebnými k řešení tématu vyžaduje jejich zpracvání d samstatné slžky. Neptřebujete-li dkumentaci takt zpracvat, tent ddíl dstraňte. 6. Zadání správná řešení. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Zpracujte knkrétní údaje vztahující se k tázkám a úklům řešeným v tématu. U tázek zalžených na vypracvání vlných dpvědí žákem můžete tyt údaje vyjádřit i heslvitě, v případě matematických či jiných výpčtů musí být uvedeny jejich výsledky. Zpracvání správných řešení věnujte patřičnu pzrnst. Pdprují jedntný přístup učitelů k hdncení zpracvání tématu. V případě, že je sučástí témat písemné zkušky test, zpracujte k němu následující 3 ddíly, jinak tyt ddíly dstraňte. 7. Test pkyny pr žáky. Stanvte pkyny, kterými se žáci řídí při zpracvání testu, upřesněte způsb záznamu dpvědí (např. přím d testu, d tabulky apd.) a mžnsti prvádění prav. 8. Test zadání. Vypracujte/zařaďte samtný test. 9. Test správná řešení. Oddíl ve vztahu k testu vypracujte vždy. Je určen pr učitele. Obsahuje správné dpvědi na testvé tázky. 10. Hdncení, kritéria a pravidla. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Stanvuje jedntný způsb hdncení řešení tématu žákem (např. bdvé hdncení jedntlivých částí tématu a jeh převd na klasifikaci). Je vhdné vypracvat jej frmu tabulek, které by měly mít jedntnu frmální úpravu. Je-li sučástí písemné zkušky test, musí zde být uveden, jak se jeh hdncení prmítne d celkvéh hdncení řešení tématu. Praktická zkuška struktura tématu Téma č. 1 až x 1. Identifikační údaje. Zpracvávají se tak, jak je uveden u písemné zkušky. 2. Organizační pkyny. 20

21 Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Využijte text NÚOV. Upřesněte délku trvání zkušky dle vyhlášky č. 47/2005 Sb. a jejíh trvání pdle jedntnéh zadání. Délka trvání praktické zkušky pdle JZZZ musí být stejná u všech témat, a t minimálně 5 hdin. Jestliže pkrývá JZZZ celu délku praktické zkušky stanvenu vyhlášku, dstraňte text týkající se zbývajícíh časvéh prstru pr zařazení šklní části ZZ. Pznámku zařazení pdtázek z Obecnéh přehledu ze světa práce pnechejte puze v případě, že jste se rzhdli tent blk pdtázek přiřadit k praktické zkušce, jinak ji dstraňte. V případě ptřeby dplňte specifické pkyny pr řešení danéh tématu (např. časvé rzvržení řešení tématu a infrmace, které musí žákům učitelé k řešení sdělit, apd.). 3. Vybavení pracviště. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Zpracujte ppis/výčet pmůcek nářadí, strjů, zařízení, materiálu apd., které musí mít žák při řešení tématu k dispzici. 4. Pkyny pr žáka. Pvinný ddíl. Využijte text NÚOV. V případě ptřeby dplňte infrmace např. k pstupu, který musí žák ddržet při řešení tématu, k vlbě pmůcek, využívání nástrjů, strjů, zařízení, ddržvání předpisů BOZP apd. U vlastních textů dbejte na jejich jednznačnst, srzumitelnst a přiměřený rzsah. 5. Zadání. Pvinný ddíl. Zpracvává se bdbně jak u písemné zkušky. 6. Technická/výkresvá/brázkvá dkumentace. Oddíl se zpracvává dle ptřeb bru. Pstupuje se bdbně jak u písemné zkušky. 7. Zadání správná řešení. Oddíl se zpracvává dle ptřeb bru. Je určen pr učitele. Zpracujte jej, pkud správná řešení pvažujete za důležitá pr psuzvání výknů žáků. Jinak ddíl dstraňte. 8. Hdncení, kritéria a pravidla. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Zpracvává se bdbně jak u písemné zkušky (s výjimku pznámky testu). Ústní zkuška struktura tématu Téma č. 1 až Identifikační údaje. Pvinný ddíl. Zpracvávají se tak, jak je uveden u písemné zkušky. Jedinu výjimku je t, že d ppisu tématu musíte přiřadit i heslvitý údaj tázce ze světa práce, který je v blku Otázek ze světa práce za každu tázku uveden v závrce. Pr bry, ve kterých je blk Otázek ze světa práce zařazen u praktické zkušky, tt neplatí. 2. Organizační pkyny. Pvinný ddíl. Je určen pr učitele. Využijte text NÚOV. Pznámku zařazení pdtázek z Obecnéh přehledu ze světa práce dstraňte puze v případě, že jste zařadili tyt tázky k tématům praktické zkušky, jinak ji pnechejte. Text lze dplnit další infrmace ústní zkušce, např. becný ppis struktury tématu, výčet pmůcek, které žák může pužívat při přípravě na zkušku, zabezpečení ptřebných pdkladů pr žáky apd. 21