Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Transkript

1 Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva a lidských aktivit je spíše na poátku nového rozvoje. Procesy stratifikace spolenosti, nové lokalizace práce, transformace sídel, bydlení a dalších funkcí jsou ve srovnání s dynamickými zmnami v politickém a ekonomickém život spolenosti relativn pomalé. Naše msta se v souasnosti stále nacházejí spíš v ranné fázi vlastní transformace. Pro její další prbh je proto dležité dobe zvážit, jaké dsledky mají tyto pozvolné, ale trvalé zmny na životní prostedí (pírodní, fyzické a sociální) v urbanizovaných i nov suburbanizovaných územích. Jedním z urbanizaních proces, který v souasné dob nejintenzivnji mní sociáln prostorové uspoádání spolenosti a sídelní strukturu v eské republice, je suburbanizace. Proces suburbanizace mžeme chápat jako transformaci sociálního a fyzického prostedí z venkovského na (ped)mstské, (sub)urbánní. Na suburbanizaci lze nahlížet jako na zmnu v rozmístní obyvatelstva a v prostorové struktue pímstských území i jako na promnu zpsobu života "suburbanizujících" se obyvatel. Díky suburbanizaci se stále vtší ást území a spolenosti dostává do kontaktu s mstskými funkcemi a mstským zpsobem života. Nové obyvatelstvo suburbánních lokalit s sebou pináší zvyky, zpsoby chování a trávení volného asu, které ovlivují pvodní (venkovské) obyvatelstvo pímstských oblastí. Toto prostorové šíení (difúze) mstských prvk a mstského zpsobu života je oznaováno jako nepímá urbanizace. V rozmístní nové výstavby a rozvoji jednotlivých suburbánních oblastí existuje znaná nerovnomrnost. Nedochází tedy k plošnému, kontinuálnímu rstu pímstské zóny velkých mst, ale spíše k výstavb v píhodných lokalitách podél dopravních komunikací, v blízkosti vtších sídel s rozvinutou infrastrukturou nebo v atraktivních lokalitách, které splují hlavní požadavky pro zdravé bydlení v dosahu msta. Nová výstavba pináší adu zmn ve fyzickém a sociálním prostedí suburbanizovaných území. Lokalizace nových rezidenních a komerních funkcí v pímstské zón psobí nejen jako impuls k reorganizaci životního prostedí rozvíjených lokalit, ale pináší pozitivní i negativní dopady na život celého mstského regionu. Fyzické prostedí msta Nová výstavba v zázemí mst vytváí tlak na pírodní prostedí, vede ke zmnám ve využití krajiny, snižuje množství ploch k rekreanímu a zemdlskému využití, ovlivuje biodiverzitu a zpsobuje zmny v pdních, vodních a klimatických mikrosystémech. Vliv suburbanizace na fyzické prostedí však zahrnuje také dopady na lovkem vytvoené prostedí a funkní strukturu sídel a mstských region. Silueta, která dnes vítá návštvníky i obyvatele pijíždjící do našich mst, se pomalu mní z vžovité stny panelových sídliš na skupinky nových rodinných domk, nákupních zón, zábavních center, sklad a prmyslových areál (obrázek 1). Nová výstavba rezidenních i komerních staveb pozmuje lokální krajinný obraz i urbanistickou strukturu a architektonický ráz venkovských sídel v zázemí eských mst. Podél dálnic a hlavních silnic se rozlézají velké a nevzhledné skladovací areály, krychle a kvádry komerních staveb a v okolní krajin místy i podnikatelské baroko rezidenních suburbií. Zajímavých staveb nenápadn zasazených do okolní zástavby a venkovské krajiny je málo. Kolonie rodinných domk a uzavené honosné paláce vnáší do prostedí pvodn venkovských sídel uniformní architekturu a prvky mstské architektury. Vtšina nov postavených tvrtí rodinných domk postrádá veejné prostory, cesty spojující novou kolonii s okolní krajinou a sídlem, návaznost na starší zástavbu, ímž pispívá k prostorové i funkní fragmentaci

2 pvodních sídel. Srovnáme-li architektonické prvky, vybavenost dom, funkce zahrad nebo urbanistickou koncepci zástavby existuje výrazný rozdíl mezi vzhledem nových dom a pvodní vesnickou zástavbou..naše spolenost má mechanismy kontroly a koordinace nové výstavby, pokusme se tedy tyto nástroje využívat navzdory ekonomické síle developerských firem. Obrázek 1: Píjezd do Prahy po dálnici D1 Foto: Jana Temelová Na druhou stranu mže docházet díky suburbanizaci k posílení sídel v zázemí mst, napíklad formou lokalizace nových pracovních píležitostí a zlepšování místní infrastruktury ( kanalizace, plyn, veejné osvtlení, oprava komunikací, atd.). Noví residenti s sebou pinášejí i nové požadavky na zavedení nebo rozšíení nkterých služeb. Jedná se zejména o využití školek a škol a zlepšení dopravního napojení obce (to mže pro obec znamenat na jednu stranu výhodu, na druhou stranu i problém vzhledem k finanní zátži spojené s provozem školských zaízení, veejného osvtlení, údržbou infrastruktury, apod.). Situaci navíc komplikuje skutenost, že picházející obyvatelé si ne vždy pihlašují trvalé bydlišt do nové obce, ímž ji ochuzují o píjmy a zárove svou pítomností zvyšují obecní výdaje. Zlepšování obslužnosti a budování infrastruktury v nových suburbiích mže být v kontextu celého msta vnímáno negativn, a to z dvodu neekonomického rozmlování finanních zdroj. Prostorové rozpínání msta zvyšuje energetickou a materiální náronost na budování a údržbu technické infrastruktury. Tyto nevýhody dekoncentrace rezidenní a komerní funkce jsou zejména v USA jedním z hlavních problém mstských region a v literatue jsou popisovány jako urban sprawl nekoordinované a živelné rozpínání mst do okolní volné krajiny. Dalším negativním dopadem prostorové dekoncentrace obyvatelstva a jeho aktivit je nárst individuální automobilové dopravy, který souvisí nejen s dojížkou suburbánních rezident do jádrového msta, ale i s rozvojem komerních center na okrajích mst. Ze zkušeností západních mst, ale i z našich panelových sídliš, bychom se mli pouit a vyvarovat se dalšího funkního oddlování bydlišt, pracovišt, služeb a zábavy. Alternativou živelného sprawlu je tzv. urbanizace suburbií. Ta spoívá v posilování komplexity mstských funkcí u vtších sídel v zázemí mst. Akoli v rámci celé aglomerace dochází k decentralizaci, v mikromítku vzrstá koncentrace lidí a jejich aktivit do vybraných vtších sídel a formuje se polynodální (vícejaderný) mstský region. V USA se pro polyfunkní (komplexn vybavená) suburbia zaal poátkem 90. let 20. století používat pojem edge cities (okrajová msta). Výhody okrajových mst ve srovnání s klasickým rezidenním nebo komerním suburbiem spoívají v jejich nižší závislosti na jádrovém mst. Pvodn monofunkní sídla s dobrou dopravní dostupností postupn pitáhla i další mstské funkce, ímž se výrazn omezila nutnost vyjížky mimo okrajové msto.

3 Obrázek 2: Necitlivé umístní nové výstavby mezi vesnicí Nupaky a dálnicí D1 má charakter urban sprawlu Zdroj: Geodis Brno V našem prostedí ovlivuje proces suburbanizace nejintenzivnji Prahu a její zázemí. V základním prostorovém vzorci rozvoje rezidenních i komerních pedmstí hlavního msta mžeme pozorovat znaky živelné dekoncentrace; na jedné stran rozvoj nákupních center a prmyslových zón, na stran druhé ist rezidenní lokality bez pracovní a obslužné funkce. Skladovací areály, hypermarkety a nové výrobní zóny jsou nejastji budovány na zelené louce (greenfields). Rezidenní suburbanizace kolem Prahy je v ad pípad realizována formou individuální nebo developerské výstavby která vytváí na míst pvodních polí nové tvrti s malou návazností na existující osídlení. Z pohledu budoucí udržitelnosti je žádoucí, aby nová výstavba vznikala v návaznosti na zástavbu stávajících sídel, která jsou obsloužena hromadnou dopravou, komunálními službami a poskytují alespo základní obanskou vybavenost. Sociální prostedí msta Krom zmny funkního využití a fyzického prostedí pímstských oblastí se v dsledku suburbanizace výrazn mní také sociální prostedí suburbií. Selektivní charakter suburbanizace se projevuje nejen v nerovnomrném rozvoji jednotlivých ástí pímstské zóny, ale také v výbru demografických a sociálních skupin obyvatelstva, které se procesu úastní. Hlavní rozdíly mezi pvodním obyvatelstvem pímstských obcí a nov píchozími suburbanizéry lze spatovat v jejich demografické struktue. Migranti z msta mají výrazn nižší vkový prmr, tvoí ucelené rodiny nebo jde o mladé páry, které zakládají rodinu a upednostují zdravé životní prostedí na okrajích mst. Ve skupin nových resident jsou výrazn zastoupeny osoby se stedoškolským a vysokoškolským vzdláním patící do vyšších píjmových kategorií (tedy obecn s vysokým sociálním statusem). Nov píchozí obyvatelé tak významn pozmují sociální stratifikaci pvodn venkovských suburbánních sídel.

4 V pímstských obcích dnes proto dochází k relativn výrazné polarizaci sociáln prostorové struktury. Tato diferenciace mže vést jak k celkovému posílení sociálního prostedí obce, tak i k ad problém zpsobených sociální nerovností obou skupin obyvatelstva. astou píinou neshod je odlišný zpsob života pvodních a nových rezident. Uvnit malého sídla tak mže vzniknout rozdlené sociální prostedí s výraznou separací (oddlením) nových obyvatel, která snižuje sociální soudržnost sídel obci. Na druhou stranu spolené soužití mže vést v delším asovém období k vzájemnému pizpsobení obou skupin a k posílení vlivu sídla (nap. úastí nových obyvatel v zastupitelstvu obce). Noví rezidenti jsou vtšinou aktivnjší, mají vtší schopnost ovlivnit rozhodování o veejných otázkách obce, pinášejí s sebou adu kontakt a asto disponují i vtší politickou silou než pvodní obyvatelstvo obce. Tato aktivita se však mže projevit jak v posílení a vyváženém rozvoji celé obce, tak i v jednostranném prosazování zájm nových obyvatel. Obrázek 3: Za negativní projev suburbanizace je možno považovat prostorovou separaci Foto: Martin Ouedníek Z nkterých západoevropských a zejména amerických mst je znám negativní píklad prostorového a fyzického oddlování sociáln nebo etnicky odlišných lokalit. V extrémních pípadech vznikají separované prostory s kontrolovaným vstupem izolované od okolí fyzickými bariérami, tzv. gated communities. V mnoha mstech Spojených stát a západní Evropy je patrné, že výraznou ást segregovaných lokalit tvoí etnické tvrti. Pomrn znaná etnická homogenita a po léta velmi slabá mezinárodní imigrace nevytváejí v eských mstech srovnatelné podmínky pro vznik tchto uzavených komunit. Uritou výjimkou by mohla být Praha, která se stává stále pestejší mozaikou nových etnik a jejíž obyvatelstvo má i velmi vyvinutou sociáln ekonomickou stratifikaci. Rozmanitost v etnickém a sociálním složení obyvatelstva se však postupn promítá do sociáln prostorových vzorc. V nov postavených

5 suburbiích je nebezpeí vzniku sociální fragmentace posíleno nedostatkem prostor pro setkávání a sociální interakce (nap. námstí, hospoda, restaurace, kavárna, klub). V monotónních tvrtích rodinných domk složených ze vzájemn oddlených soukromých rezidenních prostor se také he vytváí vztah k místu. Snahou zdravého msta by mlo být omezení fragmentace msta na separované a segregované tvrti jak ve vnitních, tak i ve vnjších ástech msta. Suburbanizace ovlivuje krom nov osídlených lokalit v zázemí mst také sociáln prostorovou strukturu pvodního bydlišt migrujících obyvatel. V souvislosti se suburbanizací dochází k postupné selektivní emigraci obyvatel s vyšším sociálním statusem z oblastí s mén kvalitním bydlením. Tento proces je popisován v sociální ekologii jako filtrace, kdy se zvyšujícím se sociální statusem pecházejí lidé do atraktivnjších a zdravjších rezidenních lokalit. Jejich pvodní bydlení je vtšinou osidlováno sociáln slabšími obyvateli, což mže vést v dlouhodobém horizontu k degradaci sociální struktury nkterých mén atraktivních tvrtí ve mst. Suburbanizaní proces tak mže negativn psobit na sociální prostedí hned ve dvou lokalitách. V Praze pedstavují zdrojové oblasti rezidenní suburbanizace pedevším tvrti vnitního msta a sídlišt. V žádném pípad se však nejedná o masivní proces selektivní emigrace z tchto dvou typ mstského prostedí. Situace na trhu s bydlením, pedevším vysoká cena a poptávka po bytech ve vnitním mst i na sídlištích, prozatím nevytváí prostor pro degradaci fyzického prostedí a stigmatizaci zdrojových oblastí suburbanizace. V nkterých amerických a západoevropských mstech jsou v rámci boje proti emigraci na pedmstí uplatovány programy fyzické a sociální revitalizace s cílem udržet vzdlanjší a bohatší obyvatele ve vnitních mstech a na sídlištích, která pedstavují nejvážnji ohrožené oblasti fyzické i sociální degradace mstského prostedí. Závr V prbhu 90. let 20. století dochází v okolí našich mst k pozvolnému rozvoji pedmstských oblastí. Rozvíjí se zejména nové rezidenní lokality v nkterých obcích v zázemí velkých mst. Využití okrajových zón podél dopravních komunikací se mní výstavbou komerních objekt. Rozvoj pedmstí probíhal v celém historickém vývoji našich i svtových mst a mže být považován za hlavní mechanismus jejich prostorového rozšiování. Vedle zmny rozmístní obyvatelstva je nutno vnímat suburbanizaci jako proces transformující fyzické a sociální prostedí. Suburbanizace ovlivuje krajinu a pírodu, architekturu, vybavení službami a infrastrukturou, sociální složení obyvatelstva i životní styl. Akoli je tento vliv nejvíce patrný v nových suburbiích, pesun vybraných ekonomických aktivit a skupin obyvatelstva se projevuje také v místech jejich pvodní lokalizace. Suburbanizace je výrazn selektivní proces, což se projevuje rezidenní preferencí obyvatel pro vybrané atraktivní lokality a lokalizací komerních aktivit v dopravn dostupných oblastech na okraji msta. Selektivní povaha suburbanizace se zárove odráží v rozdílné pitažlivosti suburbánních lokalit pro rzné sociální skupiny obyvatel. Cílem lidí smujících na pedmstí je zpravidla vidina lepšího životního prostedí a vyšší kvality bydlení. Suburbanizaci lze hodnotit jako pozitivní proces pedevším z hlediska vylepšování infrastruktury nových lokalit a posilování sociálního statusu pedmstských obcí. Na druhou stranu tento proces provází ada negativních dopad, které jsou dobe popsány ze zkušeností západních mst. Abychom se vyhnuli nežádoucím a nevratným následkm suburbanizace, mli bychom se pouit z tchto zkušeností a rozvoj našich mst a jejich zázemí ovlivovat ve prospch rovnováhy mezi udržitelným rozvojem krajiny, zachováním sociální soudržnosti a ekonomickým rstem.

6 Tabulka 1: Dsledky suburbanizace SUBURBANIZÉR CÍLOVÁ OBEC MSTSKÝ REGION FYZICKÉ (A FUNKNÍ) PROSTEDÍ + - Lepší životní prostedí Rodinný domek za mstem Prestiž spojená s vlastnictvím domu Více asu v doprav (nutnost použití auta, špatná obslužnost hromadnou dopravou) Špatná obanská vybavenost Zlepšení technické infrastruktury (inženýrské sít, dopravní komunikace) Vyšší píjmy obce Narušení urbanistické struktury, architektonického rázu (nap. uniformní nebo eklektická architektura) Nedostatek veejného prostoru Náklady na údržbu inženýrských sítí a komunikací Nedostatená kapacita technické infrastruktuy (nap. istírna, rozvodna) a obanské vybavenosti (nap. školy, školky) Prostorové rozpínání a rozvolování mstského regionu Energetická a materiální náronost na budování technické infrastruktury Zmny ve využití krajiny (mén ploch pro zemdlské a rekreaní využití) Narušení rázu venkovské krajiny Nárst individuální automobilové dopravy (dopravní zácpy) SOCIÁLNÍ PROSTEDÍ + - Život v lokalit obývané sociáln silnjšími skupinami Vtší bezpeí Izolovanost nkterých skupin (zelené vdovy, teenagei) Píchod mladších, vzdlanjších a bohatších obyvatel Zvýšená politická participace Populaní rst obce Riziko konflikt mezi pvodními a novými rezidenty (odlišný sociální status a životní styl) Nepihlašování trvalého bydlišt nových rezident v obci Pokles sociálního statusu ve zdrojových lokalitách (sídlišt, vnitní msto) V nových suburbiích chybí místa k setkávání (veejné prostory, hospody apod.) Podkování lánek vznikl za podpory Resortního programu výzkumu v psobnosti MŽP; R v rámci projektu SP/4i5/212/07 Suburbánní rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v eské republice: omezení negativních dsledk na životní prostedí.