CHEMIE 2. ROČNÍK Chybí přepsat asi první 2 měsíce, a pak závěr roku, možná bude časem doplněno.

Transkript

1 CHEMIE 2. ROČNÍK Chybí přepsat asi první 2 měsíce, a pak závěr rku, mžná bude časem dplněn. Padja 3) Fulerny uměle připravená mdifikace, nbelvka za bjevení v rce 1996 (Krt, Smalley, - Struktura mdifikace bsahují vyský bsah uhlíků, mají kulvitý tvar (5-ti - 6-ti úhelníky), na pvrchu Vlastnsti: - má schpnst tvřit dluhé řetězce (vazby mezi atmy uhlíku jsu mimřádně stabilní) - Může tvřit vazby jednduché, dvjné, trjné - nejčastěji 4 vazný excitací se psune elektrn d prvníh vlnéh rbitalu - mál reaktivní, pr reakci se pužívá kks (půsbí jak redukční činidl) při výrbě železa - má malu elektrnegativitu nemůže tvřit vdíkvé můstky - radiuhlíkvá metda: určvání stáří uhynulých rganismů, na základě mnžství Slučeniny uhlíku: radiaktivníh iztpu uhlíku 14 6 C - 1) CO C=O - Jedvatý plyn bez zápachu - jedvatst CO: váže se na hemglbin, čímž zabraňuje přenášení kyslíku v těle - redukční činidl, př. Výrba železa CO+Fe2O3>>Fe+CO2 - vznik: 1) 2C+O2>>2CO 2) dehydratací kyseliny mravenčí HCOOH>>H2O+CO - 2) CO2 - plyn, nedýchatelný, těžší než vzduch, kyselý xid anhydrid kyseliny uhličité O=C=O - vznik: dýchání, ftsyntéza, kvašení, dknalým spalváním uhlíku - příprava v Kippvě přístrji, reakce uhličitanu s kyslinu - 3) H2CO3-2sytná hydrgenuhličian - uhličitan - slabá rzklad - přechdná tvrdst vdy: Ca(HCO3)2>>CaCO3+CO2+H2O - krasvé jevy: CaCO+CO2+H2O>>Ca(HCO3)2 Nerzpustný uhličitan se rzpuští puze ve vdě bhacené CO2, přechází na rzpustný hydrgenuhličitan. Při pklesu mnžství CO2 se vápenec vylučuje ve frmě krápníků. Obusměrná reakce. - Deriváty kyseliny uhličité Mčvina = diamid kyseliny uhličité 2 x OH >> NH2 Uměle ji připravil Whler 1828 Hnjiv, na výrbu plastů - Fsgen = Dichlrid kyseliny uhličité Míst 2x OH >> 2x Cl Bjvá chemická látka - 4) kaitidy = C + kv - 5) uhlvdíky = C + H

2 (alkany, alkeny, alkiny, areny) - 6) freny Deriváty uhlvdíků: C + F + (Cl, H) - 7) kyanvdík HCN Jedvatá látky Sli kyanidy KCN cyankali Křemík Si - Výskyt Puze vázaný s O2 SiO2 křemen Křemičitany Hlinitkřemičitany Bigenní (enzymy, ) - Vlastnsti Krystalická látka neb prášek Tvrdá látka 4 vazný IV d IV Má strukturu tetraedru - Výrba Mál reaktivní látka, dlná vůči vnějším vlivům i chemikáliím Jenm kyselina HF flurvdíkvá h leptá Pkrývá se vrstvu SiO2 Má malu elektrnegativitu netvří vdíkvé můstky Plvdič Srvnání s uhlíkem: Si-Si nestabilní Si-O-Si-O- velmi stabilní pevná vazba >> existuje mnh křemičitanů a kyselin křemičitých Vyrábí se z SiO2 > redukcí redukční činidl: kks IV SiO2+2C>>Si 0 +2CO Dál se čistí znální tavbu pdle teplty tání - Pužití Plvdič Slitiny Si+Fe ferrsilicium Pužívá se jak příměs d celi Pr výrbu lejů, tmelů, mazadel - Slučeniny SiO2 Látka plymerní = tvří dluhé řetězce Základní stavební jedntku SiO4 tetraedr Látka tvrdá a dlná (x HF) Plymrfní = existuje ve 3 mdifikacích Liší se uspřádáním tetraedrů Křemen Tridymit za vyšších teplt Cristbalit za vyšších teplt Křemen Písek Křišťál

3 Opál Barevné Růženín, Citrín, Záhněda, ametist Ve frmě písku se přidává d skla Kyseliny křemičité H2SiO3, H4SiO4, H2Si2O5, H6Si2O7 Jsu t látky nestálé Vzniká z nich silikagel Phlcení vlhksti a pachů Stabilní jenm sli křemičitany, hlinitkřemičitany (Si > Al) Výrba vdníh skla Karbid křemíku SiC stupeň tvrdsti 9 10 Silicidy Slučeniny křemíku s kvem Silany Křemík s vdíkem Si+H Obdba alkanů Řetězce méně stabilní Silikny Organické slučeniny Plymery, v dluhých řetězcích R zbytek p dštěpení vdíku - Skl Amrfní látka Surviny: Písek Si2 Na2CO3 neb K2CO3 CaCO3 Typy skla: Sdnvápenaté skl bsahuje sdík Na lahve Draselné skl Chemicky dlnější Křemenné skl Vznikne rztavením křemene Maximálně dlné vůči chemikáliím Barevné skl Způsben přítmnstí jiných příměsí kvů Olvnaté skl V ptice Vdní (skl) Z křemičitanu sdnéh/draselnéh Pužití na tmely Cín - Výskyt: Vázaný ve slučeninách s xidačním číslem 4 - Vlastnsti Měkký, barva stříbrn-bílá Neušlechtilý Altrpický (alfa, beta, gama)

4 Olv Odlný vůči vnějším vlivům (krzi) Na pvrchu kvu vrstva xidu cíničitéh - Pužití Pcínvání chrana kvů před krzí Pužíval se na stanil Knzervy Výrba slitin Pájky, brnz SnH4 stanan - Výskyt: Vyskytuje se puze vázané ve slučeninách (x. Čísl 2) - Vlastnsti: Měkký, těžký kv, neušlechtilý Páry a slučeniny jsu jedvaté Oxidační čísl je II Mál reaktivní prvek pkrývá se chrannu vrstvu PbO Je psledním členem rzpadvých řad - Výrba: PbS>>pražení>>Pb II O>>redukce>>Pb 0 - Pužití: Akumulátry: lv mění xidační čísl: 0, 2, 4 Ochrana před radiaktivním zářením Výrba slitin 13. skupina - B, Al, Ga, In, Tl - Oxidační čísl: -III d III Bór - Výskyt: Puze vázaný ve slučeninách: Britany: Brax - Vlastnsti: Diagnální pdbnst s křemíkem (tvrdý, dlný, plvdič) Prvek altrpický: amrfní, krystalický základem všech mdifikací je iksaedr (20 stěn, 12 vrchlů, jedntlivé mdifikace se liší vzájemným prpjením stran) - Výrba: Redukcí Elektrlýzu - Pužití: - Prací prášky - Slučeniny: Bridy = br + kv Brany = B + H Př. Dibran B2H6 Analgické slžení jak metan, ale vazebné pměry v mlekule se liší, prtže bór je maximálně trjvazný Elektrnvě deficitní vazba chybí elektrny 2e - atmy >> můstek B-H-B H3BO3 Plymerní Hliník - Vázaný ve slučeninách

5 Hlinitkřemičitany Al2O3 xid hlinitý krunt Al2O3 x nh2o bauxit - Vlastnsti: Neušlechtilý kv Lehký, dbře zpracvatelný (dá se vytvarvat d různých pdb) Amfterní S kyselinu vznikne jednduchá sůl S hydrxidem vznik sli kmplexní sli Pasivace Na pvrchu se vytvří chranná vrstva Al2O3 Dá se uměle zesílit - Elxvání Odlný vůči krzi - Výrba: Bauxit >> xid hlinitý >> elektrlýza: látka se rzštěpí: 2Al O -2 Redukce 2Al e - >> 2Al 0 na katdě Elektrdy vyrbeny z grafitu - Pužití Výrba mincí Albal Vdiče Slitiny Dural Alumintermie metda výrby kvů Hliník půsbí jak redukční činidl, prtže má vysku afinitu ke kyslíku (schpnst se s kyslíkem slučvat) Mangan, chróm - Slučeniny Al 2 O 3 krund Odlná frma hliníku Látka amfterní reaguje s kys. I se zás. Plymrfní Pužívá se jak katalyzátr Pužití v chrmatgrafii metda dělení směsí Al(OH)3 amfterní slučenina hliníku AlCl3 Pužívá se jak katalyzátr v rganických reakcích při heterlytickém štěpení (nervnměrné štěpení) vazby v Cl2 Cl-Cl >> Cl + + Cl - Eletkrfil + Nuklefil Heterlyticky se štěpí puze plární vazby, je ptřeba katalyzátr Kamence = pdvjné sírany (M I M III (SO 4 ) -2 2 x 12H 2 O) S-prvky - Valenční elektrny puze v rbitalu S >> 2 skupiny - Krmě vdíku a helia jsu t typické kvy Jsu velmi reaktivní redukční činidla Snaží se dštěpit valenční elektrny, aby dsáhly elektrnvéh ktetu Mají nízku hdntu elektrnegativity Velký plměr atmu První Skupina alkalické kvy

6 - (H), Li, Na, K, Rb, Cs, Fr - Charakteristika: Mají 1 valenční elektrn ns 1 - Výskyt: Puze vázaný NaCl sůl kamenná NaNO3 chilský ledek KNO3 draselný ledek KCl sylvín Na, K ve frmě sli jsu rzpuštěny v mřské vdě, prvky bigenní (membrány) Ostatní altrpické prvky se vyskytují v splečných nerstech s jinými prvky - Vlastnsti: Neušlechtilé kvy, malá hustta Francium má elektrnegativitu 0,7 Velmi měkké kvy (na kvvé vazbě se pdílí puze 1 valenční elektrn každéh atmu) Dají se krájet nžem Velmi reaktivní, na vzduchu samzápalné, s vdu reagují prudce Inty kvů charakteristicky barví plamen: Lithium červeně Sdík žlutě Draslík fialvě Ze zkušek v analitické chemii - Výrba Lithium se pdbá spíše hřčíku Alkalické kvy se vyrábí elektrlýzu rztavených slí chlridy NaCl>>Na + +Cl - Sdík přijme elektrn >> Na Cl - Chemické vlastnsti 2M+2H 2 O>>2MOH + H 2 2M+2H 2 >>2 I MH I M + O 2 >> perxid lithný LiO -II O -II -I Perxid sdný Na 2 O 2 (O 2 ) -II Ostatní superxidy (hyperxid) draselný K(O 2 ) -I 2M+X 2 >>halgenidy 2MX - Užití Red. Činidl (Na) Hnjiva (KNO3,Na,NO3) Bělící účinky (slučeniny Na) - Slučeniny Oxidační čísl 1 Slučeniny intvé bsahují intvé vazby rzdíl elektrnegativity atmů větší než 1,7 KOH, NaOH Pevné látky Rzpustné ve vdě Nejsilnější hydrxidy Leptavé, velmi žíravé hrší než kys. Sírvá Hygrskpické Ředění: hydrxid d vdy uvlňuje se velké mnžství tepla Výrba mýdel, papíru, rg. slučeniny Jsu t nejvyráběnější slučeniny (na bjem)

7 Elektrlýzu slanky na hydrxid sdný Slanka nasycený rztk NaCl 2Na I Cl -1 +H 2 O>>2Na I OH+H 2 +Cl 0 2 Elektrdy jsu d sebe dděleny přepážku diafragma NaHCO3 = jedlá sda Pužívá se na výrbu prášku d pečiva Zásaditá látka, pužívá se při překyselení žaludku Na2CO3 = sda Na výrbu skla, mýdla, dstranění trvalé tvrdsti vdy Vyrábí se ze slanky, d které se zavádí CO2 a NH3 NaCl+H 2 O+CO 2 +NH 3 >>NaHCO 3 +NH 4 Cl NaHCO 3 teplem: ½ (Na3CO3+H2O+CO2) NaNO3 Hnjiva KMnO4 = hypermangan Jedn z nejsilnějších xidačních činidel Redukce ze Mn 7 >>Mn 2 2. Skupina = s 2 prvky Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra (radiaktivní) Be, Mg diagnální pdbnst Ca, Sr, Ba, Ra Kvy alkalických zemin (jejich slučeniny jsu pdbné s prvky 1. skupiny) - Neušlechtilé kvy - 2 val e -, reaktivní, snaží se vytvřit elektrnvý ktet, se xidují na xidační čísl II - Srvnání plměrů s 1 >s 2 - Srvnání elektrnegativity s 1 <s 2 - Srvnání reaktivity s 1 >s 2 - Výskyt: Puze vázané ve slučeninách Be Beryl (hlinitkřemičitan) Odrůdy: Smaragt, Akvamarín Mg MgCO3 magnerit Mg(OH)2 brucit V mřské vdě, bigenní v chlrfylu Ca CaCO3 vápenec CaCO3xMgCO3 dlmit CaSO4x2H2O vápenec CaF2 kazivec Prvek bigenní, stavba kstí + zubů Ba BaSO4 baryt Ra smlinec (rad.) - Vlastnsti: Be diagnálně pdbné s hliníkem (amfterní) Hřčík - diagnálně pdbné Li Neušlechtilé kvy, celkem měkké kvvu vazbu tvří puze 2 e - Inty kvů barví plamen: Vápník červeně cihlvá Strncium červeně fialvější Barium zeleně Reagují s vdu za vzniku hydrxidů M+2H2O>>M(OH)2+H2

8 Reaktivní - Výrba: Elektrlýzu chlridů (hřečnatý, vápenatý, berylnatý ) MCl 2 >>M 2+ +2Cl - Redukují se na katdě M 2+ +2e - >>M 0 - Pužití: D slitin, redukční činidla Mg na přípravu rganických slučenin RMgX R uhlvdíkvý zbytek, X halgen, jmenují se Grignardva *griňárva+ činidla služí k přenášení R Ca slitiny a redukční účinky. Pužívá se ve stavebnictví, na výrbu keramiky, při výrbě celi čištění - Slučeniny: MgO zásaditý: MgO + H 2 O >> Mg(OH) 2 Pužívá se v gymnastice prti kluzání ruku Vyzdívka ve vyských pecí dlný prti vyským tepltám CaC 2 karbid vápenatý Pužívá se pr výrbu acetylenu CaC 2 + H 2 O >> C 2 H 2 + CaO CaO = pálené vápn Vyrábí se tepelným rzkladem vápence CaCO 3 >Teplta>CaO + CO 2 Zásaditý xid CaO + H 2 O >> Ca(OH) 2 Pužívá se pr výrbu hašenéh vápna Ca(OH) 2 = hašené vápn Silný hydrxid, žíravé účinky, pužívá se na přípravu malty (vda a písek) Tvrdnutí malty: Ca(OH) 2 + CO 2 >> CaCO 3 + H 2 O CaCO 3 plymrfní látka (tvří různé typy krystalů) V mnha frmách v přírdě: (závisí na způsbu vzniku) Vápenec, kalcit aragnit, mramr (vápenec s příměsi), křída Krasvé jevy Výrba šklní křídy, papíru a skla CaSO 4 v přírdě ve frmě sádrvce Způsbuje trvalu tvrdst vdy Která se dstraňuje přidáním sdy (rzpustné se převedu na nerzpustné) CaSO 4 +Na 2 CO 3 >>rzpustný Dihydrát zahříváním ztrácí část vdy a mění se na hemihydrát = sádra D-Prvky - Valenční elektrny se dplňují d rbitalu D Ns 2 (n-1)d 1>>10 n: musí být větší neb rvn 4 Je 10 skupin Přechdné (s,p - nepřechdné), (f- vnitřně přechdné) Mají velký pčet val e - Mají velku variabilitu xidačních čísel Tvrdé (kvvá v. - e - plyn) Vyská teplta tání Slučeniny barevné Katalyzátry (Vanad) Tvří kmplexní slučeniny Všechny d-prvky jsu kvy: ušlechtilé i neušlechtilé Řada napětí kvů = Beketvva řada kvů Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, C, Ni, Sn, Pb, H, Sb, Bi, Cu, Hg, Pt, Au

9 - Struktura kvů: neušlechtilé ušlechtilé Pdle reaktivity kvů V řadě >> se mění vlastnsti: Klesá reaktivita Klesá ve zředěných kyselinách Klesají redukční schpnsti kv vlev vtěsní kv stjící vprav d něj ze slučeniny Př: kterým směrem prbíhá reakce 3K I Cl+Al 0 <<3K 0 +Al III Cl 3 Kvvá vazba Al. Plyn = val. e - Vrchly mřížky = kat. kvů Stupá pčet val e- >> stupá tvrdst Typy mřížek Krychlvá prstrvě centrvaná (krychlvý bal, ve středu 1 atm) Každý atm má 8 susedních atmů Nejméně těsná Nejměkčí kvy (např. alkalické) Krychlvá plšně centrvaná (bal krychle v každé stěně 1 atm, střed prázdný) Každý atm má 12 susedních Nejtěsnější Hexagnální = šesterečná (6 stěnný hranl, uvnitř prstrvý ksdélník 3stranný ) Pčet susedních atmů je 12 Kvy, které tut mřížku mají: Be, Mg - Výrba kvů: Vyrábí se z rud, dle způsbů redukce: Elektrlýza Prvádí se u rztků, neb taveniny Pr velmi reaktivní kvy Kvy alkalických zemin, hliník Kv se vylučuje na katdě Redukce Kksem, neb CO Výrba železa Redukce Vdíkem Vyrábí se Wlfram Redukce jiným kvem = metaltermie, z Na, Mg, Ca, Al (u hliníku alumintermie) 3. skupina - Sc, Y, La, Ac - ns 2 (n-1)d 1 3 val e- Max 3 14 prvků za La, 14 za ACX 4. Skupina Cr: Cr 2 O 3 +2Al>>Al 2 O 3 +2Cr 0

10 Skupina Ti Ti, Zr, Hf, Rf Mají 4 val e - : ns 2 (n-1)d 2 Ox. Čísl: maximálně IV Titan Neušlechtilý, tvrdý kv >> knstrukční materiál (v leteckém průmyslu, družice) Odlný vůči krzi, netečný V klentnictví, lékařství, chrana jiných kvů před krzí Vázaný: TiO 2 rutil (v přírdě) titanvá bělba Na výrbu barev 5. skupina Skupina Vanadů V, Nb, Ta, Db (dubnium) Mají 5 val e - : ns 2 (n-1)d 3 Max. x. č. 5 Neušlechtilé kvy Vanad vyskytuje se jak příměs, v mnha nerstech (v rpě a uhlí) dlný vůči krzi i chemikáliím pužívá se pr výrbu celi (k dstraňvání nežáducích příměsí ze železa) V+Fe fervanad Katalyzátr V 2 O 5 = výrba H 2 SO 4 FeS 2 >x>so 2 >x>so 3 >d H 2 SO 4 (lemum)>ředí se vdu při druhé x. 6. Skupina Skupina Chrmů Cr, M, W, Sg (Seagrbium) Mají 6 val e - : tereticky: ns 2 (n-1)d 4 praxe: ns 1 (n-1)d 3 rbital se zaplní z 50 % Max. x. Čísl je 6 Wlfram má nejvyšší tepltu tání 3400 C Chrm Bigenní prvek (metablismus cukru) jenm Cr III Cr VI karcingenní škdlivý Odlný vůči krzi, chranná vrstva xidu Slučeniny barevné na výrbu barev Cr VI xidační činidl Oxid chrmitý zelená, chrmvý červená Chrmany (CrO 4 ) 2- žluť, Chrmany (Cr 2 O 7 ) -2 žluť Chrm se vyrábí alumintermicku metdu Skupina 7 - VII. = Skupina Manganu Mg, Tc, Re, Bh Mají 7 val e - : ns 2 (n-1)d 5 Max x č. VII = x. činidla Mn MnO 2 burel Prvek bigenní II, IV, VII Neušlechtilý kv Pužití Výrba celi: dstraňvání příměsí z železa Fermangan Manganmetrie = manganmetrická titrace:

11 8., 9., 10. Skupina Metda stanvení mnžství látek (analytická chemie) Nejčastěji se pužívá pr želez KMnO 4 = xidační činidl, při reakci dchází ke změně barvy: Fialvá >> bezbarvá, Mn VII >> Mn II MnO - 4+Fe 2+ +H + >>Mn 2+ +Fe 3+ +H 2 O Rvnice v neúplném, intvém tvaru 1Mn VII >+5e - >1Mn II >1 1Fe II >-1e - >Fe III >5 1MnO - 4+5Fe 2+ +8H + >>1Mn 2+ +5Fe 3+ +4H 2 O Ověření dle nábjů L: =17, P:2+15+0=17 Pr H 2 O 2 2MnO - 4+5H 2 O H + >>2Mn 2+ +5O H 2 O -II 1Mn VII >+5e - >1Mn II >2 2O -II >-2e - >2O 0 > Fe C Ni Triáda železa 5. Ru Rh Pd Triáda lehkých kvů platinvých 6. Os Ir Pt Triáda těžkých kvů platinvých Stejný pčet val. e - Želez Fe - Vázaný v rudách (xidy) Fe 2 O 3 - hematit (krevel) Fe 3 O 4 ~FeO*Fe 2 O 3 magnesit (magnetvec) Fe 2 O 3 *nh 2 O limnit (hnědel) FeS 2 Pyrit CuFeS 2 Chalkpyrit FeCO 3 siderit (celek) Je bsažen v minerálních vdách Fe(HCO 3 ) 2 Bigenní prvek sučástí hemglbinu - Vlastnsti: Neušlechtilý kv, měkký, teplta tání: 1540 C Fermagnetické = je vtahván d magnetickéh ple, zesiluje jeh účinky, zanechává si vlastnsti tht ple (zmagnetizuje se) Tat vlastnst je způsbena nepárvými elektrny 4s 2 3d 6 Tut vlastnst má želez puze d určité teplty (Curriův Bd), Fe = 768 C Je altrpické Pdléhá krzi vlivem vzdušné vlhksti se pkrývá vrstvu, která nemá chranný charakter, rez, která se dlupuje Ochrana: pkvvání (pkrytí kvem, který je dlný) Ni, Zn, Cr... Fsfátvání (pkrytí vrstvu fsfrečnanu železnatéh) Fe(PO 4 ) 2 Ochranné laky a nátěry - Výrba železa: Ve vyské peci

12 Tvar přibližně válec výška 25-30m, průměr 7-10m Železné rudy (krevel, magnetit) Redukční činidla: kks, xid uhelnatý Děje: Oxidace Kksu (C) kyslíkem ve spdní části pece C 0 +O 2 >>C IV O 2 Vzniklý CO 2 stupá vzhůru a redukuje se kksem CO 2 +C>>2CO Výrba železa: Nepřímá redukce Železné rudy se redukují CO Fe 3 2O 3 >>red>>fe 2 O>>red>>Fe Pbíhá v hrní plvině pece (d 1000 C) vzniká pevné želež Nauhličvání Obhacvání Fe C Dchází ke snížení teplty tání Výrba železa: Přímá redukce Prbíhá v dlní části Redukují se kksem, získává se kapalné želez Fe 3 2O 3 >>red>>fe 2 O>>red>>Fe Želez (kapalné) se hrmadí ve spdní části pece, které se říká nístěj Kde se p určitých intervalech (5 hdin) se prvádí dpichvání železa Na železe plave chranná vrstva strusky Chrání h před vzduchem, aby se nezačal zpátky xidvat Skládá se z: CaO + SiO 2 >>CaSiO 3 Prvádí se dpich strusky Obrázek>> Odvd plynů: CO 2, CO, H 2, CH 4 3 části: Spdní nístěj Střední šachta Hrní kychta Surviny: Fe 2 O 3, Fe 3 O 4, C, CaC 3, SiO 2 Vzniklé želez má velku křehkst, díky bsahu uhlíku Survé (nad 1,7% C) Ocel (pd 1,7 %) Výrba celi: Odstraňvání příměsí a snižvání mnžství uhlíku Prbíhají zde 2 děje: Zkujňvání Fe - Pmcí kyslíku dstranění příměsí (S, P, C) Oxiduje se i část železa Dezxdace Odstranění vzniklých xidů železa, pmcí vhdných slitin (fersilicium, fervanad)

13 Zušlechťvání celi vylepšvání vlastnstí: tvrdst, dlnst vůči krzi (příměsi kvů Nikl) Kalení Ppuštění - Slučeniny Fe: - viz výskyt FeSO 4 *7H 2 O skalice zelená Kmplexní slučeniny hemglbin Slučeniny na výrbu barviv = výrba mdři (červená žlutá krevní sůl) Kamence = sírany, mají 12 vd, bsahují 2 katinty: 1x x. Č. I, 1x x. Č. III (K I Fe III (SO 4 ) -2 2*12H 2 O) Shrnutí Kvy: chvání vůči O 2 - Nereaguje: Pt, Au - Reaguje: Vytvří se chranná vrstva (většinu xidu): Zn, Cr Nemá chranný charakter: rez: Fe Kbalt (C) - Val e - 4s 2 3d 7, x. č. II, III - Bigenní prvek, sučástí vitamínu B12 = kbalamin (struktura pdbná hemglbinu a chlrfylu) - Tvří hlavně kmplexní slučeniny Nikl (Ni) - Val e - 4s 2 3d 8, x. č. II - Pužívá se hlavně na chranu kvů před krzí, pak jak katalyzátr - Tvří kmplexní slučeniny Platinvé Kvy - Pt, a Pl se pužívají jak katalyzátry při rganických reakcích (adice ~ připjení vdíku) - Pt rzpustná puze v Lučavce králvské 11. Skupina - Val e - ns 2 (n-1)d 9, ns 1 (n-1)d 10 - Ox. č.: I, II, III - Pdbná knfigurace valenčních elektrnů jak alkalické kvy - Cu - měď CuFeS 2 chalkpyrit, dále se vyskytuje v xidech Červený kv, dlná vůči krzi, pkrývá se zelenu vrstvu Měděnky Pužívá se na výrbu slitin: Měď s cínem brnz, měď se zinkem msaz Pužívá se na výrbu elektrických vdičů CuSO 4 *5H 2 O skalice mdrá Cu 2 O vzniká při důkazu cukrů, vzniká červená barva - Ag Stříbr Vyskytuje se ryzí, neb vázané ve slučeninách Bílý kv, na vzduchu dchází k zčernání, reaguje s H 2 S vznikne Sulfid stříbrný Pužívá se v klentnictví a při výrbě ftgrafií AgBr - Au Zlat Vyskytuje se jak ryzí, žlutý, měkký Získávání Rýžvání

14 Pmcí Hg = amalgamvý způsb Pmcí CN - kyanidvý způsb Max. el. Z kvů 12. skupina Zn, Cd, Hg - Val e - ns 2 (n-1)d 10 (zcela zaplněné rbitaly) d 10 zcela uzavřená, x.č se bere pdle s 2 - Ox. č.: I, II - Cd jedvatý - Zn sfalent ZnS Odlný vůči vnějším vlivům, pužívá se na pzinkvání Bidení Na výrbu slitin, barev - Hg HgS rumělka Ušlechtilý, jediný kapalný kv, má minimální tepltu tání z kvů (38 C) Výpary rtuti jsu jedvaté Likvidace: zamést, neb plít vdu aby se nedpařvaly páry Neb psypat zinkem, neb síru zreagují na amalgam Ve rtuti se rzpuští některé kvy a vznikají amalgamy Pužití: Teplměry Jarslav Heirvský = bjev plargrafie, nbelva cena za chemii 1959 Elektrlýzu vyrbeny ze rtuti zjišťvání kncentrace látek ORGANICKÁ CHEMIE Úvdní pjmy: - Histrie: Berzelius vitalistická t. - Všechny rganické látky mhu vnikat puze v živých rganismech (nelze je připravit uměle) Whler 1828 první syntéza anrganické slučeniny: zahříváním anrganické látky (kyanatan amný) připravil rganicku mčvinu diamid kyseliny uhličité NH 4 OCN>zahříváním>NH 2 -CO-NH 2 (na C=O) Butlerv, Kekulé Strukturní terie 4 zásady: Uhlík tvří dluhé řetězce Je čtyřvazný Vazby jsu rvncenné Tvří vazby: jednduché, dvjné a trjné - Vlastnsti rganických slučenin: Slžení: C, H uhlvdíky C, H + další prvky (O, S, N, X) dvzené = deriváty uhlvdíků Nemají stálá skupenství, závisí t na hmtnsti slučeniny Nerzpustné ve vdě Vda je plární, a rganické látky jsu větší neplární Čast jsu t látky jedvaté, karcingenní Platí stejné zákny (ZZHmtnsti) - Vazby: Slžení E[kJ/ml] L[nm] C-C sigma C=C 0,135

15 CC 800 Vzájemná plha násbných (=) vazeb v řetězci: C=C-C-C=C-C-C izlvané alespň 2 jednduché jsu mezi C=C-C=C-C=C-C knjugvané (právě jedna jednduchá) C=C=C-C-C-C kumulvaná (žádná jednduchá) - Typy vzrců: Suhrnný (mlekulvý, sumární) př. Benzen C 6 H 6 Etanl C 2 H 6 O, ethan C 2 H 6 Celkvý pčet jedntlivých atmů v mlekule (izmerie - ) Stechimetrický (empirický) benzen CH, etanl C 2 H 6 O, ethan CH 3 Udává pměr pčtu atmů () Strukturní (knstituční) benzen jak se kreslí Udává všechny vazby v mlekule Racinální (funkční) benzen šestiúhelník, ethan CH 3 CH 3, CH 3 -CH 3 Něc mezi strukturním a s vzrcem, vynechávají se vrchly Udává charakteristické (funkční skupiny), jsu zde znázrněny puze některé vazby mezi uhlíky CH 3 COOH kyselina ctvá V cyklických slučeninách se nepíší uhlíky Znázrňuje charakteristické skupiny Gemetrický - CH 4 = tetraedr Znázrňuje skutečný tvar mlekuly = rientaci atmů v prstru Elektrnvý Znázrňuje všechny valenční elektrny atmů + vlný e pár C..4val, O..6val, N..5val Př.: kys mravenčí - (takvý ty čárky klem O) - Izmerie Jev, kdy slučeniny mají stejný suhrnný vzrec, a liší se: Strukturním vzrcem liší se hdně Gemetrickým prstru rientací - liší se méně Knstituční (strukturní) izmerie Izmery se liší strukturním vzcem 4 varianty: Řetězvá iz. Izmery se liší uspřádáním uhlíku d řetězce Př: C-C-C-C = C 4 H 10 když je přád stejný, jenm jinak zatáčí neb jsu C-C-C a zbývající je napjen na prstřední uhlík Př: 6C, jednduché vazby prstě kmbinatriku Plhvá iz. Izmery se liší plhu: Násbné vazby Substituentů (Cl, OH, COOH) Př: 4C+1dvjná C=C-C-C // C-C=C- C >> C 4 H 8 Př: 3C, 1xOH C-C-C >> OH mění pzici C 3 H 7 OH Skupinvá izmerie Izmery se liší charakteristicku skupinu Jedná se různé druhy slučenin CH 3 -C =O -H x H 2 C=CH-OH (alkhly) CH 3 -CH 2 -OH (alkhl) x CH 3 -O-CH 3 (ethery) Tautmerie Izmery se liší plhu jednh vdíku a jedné dvjné vazby

16 Pdbný skupinvé Stereizmerie Izmery se liší jenm v prstrvé rientaci, strukturní vzrec mají stejný, i suhrnný Gemetrická izmerie Vzniká u slučenin s dvjnu vaznu, neb cyklem Izmerie liší plhu substituentů vůči dvjné vazbě, neb cyklu Označení izmerů: Cis na stejnu strnu Trans na pačnu Optická izmerie Izmery jsu zrcadlvě suměrné Označují se: L, D Závisí na pdbnsti struktury s mnsacharidy A asymetrickým = chirálním uhlíkem (4 jednduché vazby) = enantimery Knfrmace Je způsbena mžnstí rtace klem jedntlivých vazeb Různé uspřádání jedné mlekuly Zákrytvá a nezákrytvá - Typy rganických reakcí Schéma reakce = stručný zápis reakce reaktanty a prdukty Průběh (mecahnismus) reakce = pdrbný ppis reakce včetně všech meziprduktů a fází Substituce atm je nahrazen jiným atmem Nemění se násbnst vazeb Př CH 3 -CH 3 +Cl 2 >>CH 3 -CH 2 Cl+HCl Eliminace Dchází ke zvýšení násbnsti vazeb Z jednduché se stane dvjná, trjná Dchází k dštěpení atmu z mlekuly Př. CH 3 -CH 3 >>H 2 +CH 2 =CH 2 Adice Opak eliminace Snižuje se násbnst vazby Djde k navázání atmů d mlekuly Př. CH 2 =CH 2 +H 2 O>>CH 3 +CH 3 OH Přesmyk Djde k přeskupení atmů v rámci mlekuly Př. CH 3 C =O -H >>S>> CH 2 =C -OH -H Některé reakce mají vlastní název: Hydrgenace připjení vdíku (adice vdíku) Dehydrgenace eliminace vdíku Hydrlýza Dehydratace eliminace Oxidace dštěpení vdíku, navázání kyslíku Redukce dštěpení kyslíku, navázání vdíku - Způsby štěpení vazby Hmlytické štěpení = hmlýza Rvnměrné

17 - Heterlytické = heterlýza A-B>>A* + *B - (ten c má zbylý lichý (nepárvý) elektrn je radikál) Rzdíl elektrnegativity A, B d 0,4 = neplární C-C, H-H, Cl-Cl, C-H, H-S Nervnměrné A B => A + + B - Elektrfil ten kladný, nedstatek elektrnů Nuklefil ten záprný Rzdíl elektrnegativity je d 0,4 d 1,7 O-H, C-P, C-N, N-H,C-Cl Názvslví rganických slučenin Typy názvslví: - Triviální z názvu nelze pznat strukturu slučenin, ani typ. Název vychází z výskytu neb vlastnstí. Mčvina Chlrfyl Kfein, kdein - Semisystematické - z názvu lze pznat typ slučeniny, ale nikliv přesná struktura. Glyrerl bsahuje -OH Cukry - óza Glukóza Sacharóza - Systematické z názvu jde dvdit strukturu - CH 3 -CH 2 -OH ethanl, ethylalkhl (ethyl = zbytek) CH 3 -C (=O)-CH 3 prpann, dimethylketn 1 CH 2 = 2 C (-[C 2 H 5 ])- 3 C[CH 3 ] (-CH 3 ) 4 CH 3 = 2-ethyl-3,3-dimethylbut-1-en Methyl, ethyl - předpna názvy substituentů (atmy, skupiny), které v základním řetězci nahradily vdík. CH 3 methyl, C 2 H 5 ethyl, C 3 H 7 prpyl, C 4 H 9 butyl => C n H (2n+1) - Uhlvdíkvé zbytky knčí na ul. Cl chlr Br - brm NO 2 nitr NH 2 amin OH hydrxid - but kmen základní řetězec, d kteréh je slučenina dvzena náhradu vdíku. 1C meth 2C eth 3C prp 4C but 5C pent 6C - hex 7C - hept 8C kt 9C - nn 10C dek (dec)

18 - Násbící předpna di vyjadřuje pčet stejných substituentů typu neb dvjných a trjných vazeb. Di, tri, tetra, penta, hexa,... - en kncvka Vazby Jednduché vazby kncvka -an Dvjné vazby -en Trjná -yn Substituenty -COOH kncvka -vá kyselina -OH kncvka -l -C=O (-H) Kncvku je vyjádřen jeden (hlavní) substituent, statní jsu v předpně. - Čísla udávají lkaci (plhu) => lkant čísl, které udává plhu substituentů neb násbných vazeb. Pstup při tvření názvu: 1. Určení základníh řetězce (pririty d vrchu) Nejdříve hledáme cyklické slučeniny Vybíráme tak aby zde byl maximum násbných vazeb, existuje-li více variant Maximum uhlíků 2. Očíslvání základníh řetězce U necyklických můžeme začít d jednh neb druhéh knce. U cyklických kterýmkliv směrem Aby násbné vazby měli nejmenší čísla. Dvjná vazba měla menší čísl než trjná Aby substituenty měli nejmenší čísla Abecední přadí substituentů Pzn: d abecedy se nepčítá di, tri,cykl ale methyl, ethyl Názvy substituentů řadíme před kmen dle abecedníh přadí (zase názvy skupin methyl, ethyl), nezáleží na lkantu Uhlvdíky Nejjedndušší rganické slučeniny, skládají se z prvků uhlíku a vdíků (C, H). Dělení dle typu vazeb: Nasycené: mezi uhlíky jsu puze jednduché vazby Alkany Cyklalkany Nenasycené: bsahují alespň jednu násbnu vazbu (tedy dvjnu neb trjnu). Alkeny jedna dvjná vazba Alkadieny dvě dvjné vazby Alkyny jedna trjná vazba Cyklalkeny Armatické bsahují benzenvé jádr, něc mezi dvjnými a jednduchými vazbami jeden a půlté vazby Není 3x jednduchá a 3x dvjná!!! Areny benzen, tulen, naftalen Pdle typu řetězce: Otevřený řetězec = acyklické Uzavřené = cyklické Přírdní zdrje uhlvdíků - Zdrje recentní vznikají v sučasnsti Dřev, škrb, rstlinné leje, sacharóza, celulóza, vsk

19 - Fsilní vznikaly v dávných dbách v pravěku, přeměnu dumřelých živčišných těl Uhlí, rpa, zemní plyn Uhlí antacit (nejstarší), černé a hnědé C, S Karbnizace způsb zpracvání uhlí zahřívání uhlí bez přístupu kyslíku Kks pužívá se jak paliv Černuhelný dehet lejvitá kapalina, z ní se vyrábí areny Kksárenský plyn svítiplyn, pužíval se v tpení, bsahuje CO jedvatý Zemní plyn Vyskytuje se většinu ve spjení s rpu Hlavní slžku je metan CH 4 min 74%, bsah pdle naleziště Pužívá se jak tpný plyn míst svítiplynu Rpa Hlavní slžku jsu alkany a areny Zpracvává se frakční destilací jedntlivé frakce jsu pstupně dděleny pdle teplty varu Frakce: 1 až 4 uhlíky frakce plynů na tpení 5 až 11 uhlíků primární benzín petrlej leje, z nich se vyrábí mtrvá nafta Mazut zbytek p destilaci, destilace za sníženéh tlaku = vakuvá destilace, když se sníží tlak, tak se sníží teplta varu. Z něh se vyrábí asfalt Krakvání zpracvání petrlejvé frakce, získá se sekundární benzín Štěpení uhlíkatéh řetězce, vyská teplta, katalyzátry Štěpení: vyšší Alkan >> nižší Alkan + alken C 16 H 34 hexadekan >> C 8 H 16 ktan + C 8 H 18 kt-1-en Alkeny - Nenasycené a cyklické - Obsahují právě jednu dvjnu vazbu - Obecný vzrec: C n H 2n - Vlastnsti dvjné vazby: C=C Skládá se ze Sigma a Pí Ethen: dplnit brázek - Typy izmerů alkanů Gemetrický (cis, trans) Řetězvá Plhvá = pr daný typ řetězce různá plha dvjné vazby - Názvslví: Kncvka en Od 4 uhlíků je ptřeba udávat plhu dvjné vazby C 2 H 4 ethen = ethylen C 3 H 6 prpen = prpylen - Uhlvdíkvý zbytek vznikne dštěpením vdíku kncvka: -yl C 2 H 3 ethenyl = vinyl Prpen: C 3 H 6 : CH 2 =CH-CH 3 CH=CH-CH 3 prp-1-en-1-yl CH 2 =C 1 -CH 3 1-metylethenyl CH 2 =CH-CH 2 prp-2-en-1-yl

20 - Alkeny jsu reaktivnější než alkiny (dvjná vazba se snadn štěpí) Typ reakce: Adice elektrfyl Průběh: 1) E >>N>>E + +N - - heterlytické štěpení mlekuly činidla = plární, neplární pmcí katalyzátru 2)DOPLNIT Reakce alkenů: Plymerace reakce, při které se malé mlekuly (mnmery) spjí d dluhých řetězců a vznikají plymery Adice, mnmer musí bsahvat násbnu vazbu Plymerace etylenu na plyethylen PE nch 2 =CH 2 >>-CH 2 -CH 2 CH 2 -[CH 2 -CH 2 ]- n plymerace prpylene>>pp ethen ethylen atmy leží v jedné rvině, vzniká při dzrávání vce (růstvý hrmn u rstlin) na výrbu Etanlu a PVC 3) Alkadieny - acyklické, nenasycené, 2dvjné vazby - becný vzrec: C n H 2n-2 jsu izmerní s alkiny rzdělují se pdle plhy dvjných vazeb: kumulvané dvjné vazby vycházejí z jednh uhlíku CH 2 =C=CH 2 přesmykch=-c-ch 3 alkyn Izlvané Mezi dvjnými vazbami jsu alespň dvě jednduché, dvjné vazby se nijak nevlivňují a reakce prbíhají na každé zvlášť CH 2 =CH-CH 2 -CH=CH 2 Knjugvané Mezi dvjnými vazbami je právě jedna jednduchá CH 2 =CH-CH=CH 2 buta-1,3-dien Dvjné vazby se vzájemně vlivňují 2Pí vazby jsu tvřeny 4 elektrny (každý elektrn pskytuje jeden uhlík) Ve skutečnsti se nejedná dvjné a jednduché vazby, ale jeden a půl Klem prstřední vazby se nelze táčet - 1) adice 1,2 adice 1,4 adice - 2) plymerace Plymerací buta-1,3-dien se vyrábí syntetický kaučuk CH 2 =CH-CH 2 -CH=CH 2 >>-[CH 2 -CH=CH-CH 2 ]- Přírdní kaučuk Má strukturu plymeru izprenu = 2-methylbuta-1,3-dien CH 2 =C(-CH 3 )-CH =CH 2 >>-[CH 2 -C(-CH 3 )=CH-CH 2 ]- Vulkanizace zahřívání kaučuku se síru, síra prpjí jedntlivé řetězce, zesíťují se, zvýší se pružnst kaučuku nch 3 -CH=CH-CH 3 >>-[(CH3-)CH-CH(-CH 3 )] n - but-2-en na Alkyny - acyklické, nenasycené, mají přesně 1 trjnu vazbu

21 - C n H 2n-2 - Názvslví: yn (d 4C plha trjné vazby) HC CH ethyn = acetylen; zbytek alkynyl Př. HC C- ethynyl Od prpynu CH C-CH 3 -C C-CH 3 - prp-1-yn-1-yl CH C-CH 2 - prp-2-yn-1-yl - Vlastnsti trjné vazby Nejkratší a největší energie Skládá se z vazeb Sigma a Pí + Pí Lineární mlekula všechny atmy jsu na jedné přímce, 180 Při reakcích se přednstně štěpí vazba Pí, typická vazba je adice - Reakci alkynů adice elektrfylů, řídí se Markvnikvým pravidlem Slžitější než u alkenů Adice vdy Vždy dchází k přesmyku (tautmerie) Kučervva reakce H 2 O + ethyn C CH+H 2 O>>CH 2 =CH( -OH)>[přesmyk]>CH 3 -CH=O CH( -OH) vinil alkhl CH 3 -CH=O - Aced aldehyd Adice vdíku Katalyzátr nikl, platina, hydrgenace prpin+vdík C C-CH-CH 3 +H 2 >>CH 2 =CH-CH 3 >>+H>>CH 3- CH - 2 CH 3 Dplnit Adice halgenu Katalyzátr AlBr 2 AlCl 3 pr heterlytické štěpení, Cl 2,Br 2 CH CH+Br 2 >>kat-albr 2 >>CH( -Br)= CH( -Br)>>+Br 2 >>CH( -Br -Br)-CH( -Br - Br) CH( -Br)= CH( -Br) 1,2dibrmethen 1,1,2,2tetrabrm ethen Adice halgenvdíku Bez katalyzátru CH CH+HCl>>CH 2 CHCl>>HCl>>CH 3 -CHCl 2 Chlrethen >> 1,1-dichlrethen Další reakce ethynu = tvrba slí Vdík(y) v ethynu jsu nahrazeny atmem kvu, za vzniku slí Acetylidy HC CNa hydrgenacetylid sdný CH CH+Na NaC CNa acetylid sdný Acetylen plyn se vzduchem výbušný, má lineární mlekulu, na výrbu plastů: PVC plyvinylchlrid CH CH+HCl >> H 2 C=CHCl>nx>[CH 2 CHCl] Na výrbu acetaldehydu a kyseliny ctvé, na výrbu benzenu 3 acetaldehydy se spjí na benzen Areny - Cyklické slučeniny, patří mezi armatické slučeniny Armatické půvdně měly charakteristicku vůní tluen Nyní mají 3 základní znaky struktury:

22 Jsu cyklické Atmy uhlíku tvřící kruh, musí ležet v jedné rvině Pčet Pí elektrnů je 4n+2 (2,6,10,14 ), tvří pmyslné dvjné vazby - Struktura benzenu: Půvdní strukturu bjevil Kekulé šestiúhelník, 3 jednduché a 3 dvjné vazby, C 6 H 6 (vazby knjugvané) Skutečná struktura benzenu pravidelný 6 úhelník, všechny vazby v cyklu stejně dluhé, rvncenné, nejedná se jednduché a dvjné vazby, ale vazby 1,5. V cyklu je 6 Pí elektrnů, které jsu delkalizvány nad a pd rvinu cyklu, vzrec benzenu: DOPLNIT, ze struktury vyplývá, že se nechvá jak slučenina s dvjnými vazbami: špatně pdléhá adici, typická reakce je substituce, při které zůstává zachván benzenvé jádr. Deklkalizační energie energie, která charakterizuje, mimřádnu stabilitu benzenu, její hdnta je 150kj/ml vyjadřuje klik má benzen nižší energii, než cyklhexatrien (rzdíl energií) jen teretická slučenina, byla by extrémně nevýhdná - Rzdělení arenů - DOPLNIT baterka - Názvslví arenů: Hlavně se pužívají triviální názvy; kncvka en U plycyklických je přesně dané číslvaní Zbytek d arenu = ARYL Kncvka yl Pužívají se zde triviální názvy DOPLNIT brázky Benzen >> fenyl mncyklický Vázána skupina CH 3 na benzenvém jádře: Tluen (methylbenzen) >> 4 zbytky: Tlyl Vázána CH=CH 2 styren (ethenylbenzen, vinylbenzen) Změna plhy 2 CH 3 xylen (1,2 dymethilbenzen) 2 jádra: Naftalen číslvat prvně jedn celé jádr, pak plynule přecházím na další jádr C 10 H 8 Má 2 zbytky: 1-naftyl (naftalen-1-yl) 2-naftyl 3 jádra: Anthracen 3 jádra v řadě za sebu Číslvání: Prstřední jádr se čísluje na knec 2 vedle sebe, třetí jakby nad ním napjen fenthren 2 jádra izlvaná spjeny vazbu bifenyl, čísluje se i prstředek, každé jádr zvlášť 1 a 1 Plha 2 substituentů na benzenu Dplnit brázky Plha rth vedle sebe: 1,2 v názvu se míst čísel píše - Plha meta bjedn: 1,3 m- Plha para prti sbě: 1,4 p- Vlastnsit arenů S 1 benzenvým jádrem jsu t láky kapalné, s více pevné Fungují jak rzpuštědla neplárních látek sami jsu neplární

23 Nerzpustné ve vdě Jsu t látky čast jedvaté a karcingenní Reakce arenů Substituce nedjde k zániku armatickéh charakteru ( dvjné vazby zůstávají zachvány ) vdík je nahrazen jiným atmem Elektrfilní benzen bsahuje nadbytek elektrnů >> je napaden elektrfilem (kladná částice s nedstatkem elektrnů) DOPLNIT REAKCI 1. Elektrfil napadne benzenvé jádr, váže se na Pí elektrny, vzniká Pí kmplex 2. Elektrfil se váže na libvlný uhlík, pr vazbu zneužije 2 elektrny z jádra, >> Pruší armatický charakter = vzniká sigma kmplex, kladný nábj se přesune na jádr 3. Vdík z jádra je dštěpen nuklefilem, bnví se armatický charakter, vdík z jádra dchází a přichází halgem vdík z jádra dchází, přichází nitrace nitrační směs př. Chlrace Benzenu DOPLNIT, Prtže vazba je neplární, je ptřeba pužít katalyzátr AlCl 3 Pr štěpení HNO 3 a vznik ptřebnéh elektrfilu se pužívá nitrační směs, která se skládá z kyseliny dusičné a H 2 SO 4 H 2 SO 4 služí k prtnaci kyseliny dusičné Adice DOPLNIT - Subsituce elektrfilní na již substituvaném benzenu Uhlíky již nejsu rvncenné >> 2. subrituent se může vázat d 3 různých plh vzhledem k prvnímu Tt závisí na pvaze prvnéh substituentu Substituent 1. Třídy 1. řádu Substituent má vlný elektrnvý pár >> pskytne elektrny jádru >> psun elektrnů p dvjných vazbách >> svými eketrny určí, kam se má druhý nejlépe vázat >> s nižší plhu substituentů d těcht plh se přednstně váže druhý substituent (elektrfil) Celkvě zvyšují husttu elektrnů na jádře >> aktivují jádr z substituci elektrfilní -Cl, - Br, -I = halgeny -OH; -NH 2 - Uhlvdíkvé zbytky Na knci chybí spusta brázků.