SMARTstavebnictví. Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27. Jak zelená je vaše budova?

Transkript

1 SMARTstavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy červen 2011 Jak zelená je vaše budova? Zelené budovy developerům peníze vydělávají a uživatelům šetří str. 12 Hledání nových trhů jako možnost růstu stavebních společností Domácí stavební společnosti mnohdy uvažují v rámci své strategie o geografické expanzi str. 4 Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27 Reformní snahy směřují k seškrtání řady výhod, které doposud v daňové oblasti existují str. 15

2 Obsah Strategický management Hledání nových trhů jako možnost růstu stavebních společností...4 Výsledkový servis Stavebnictví v 1. čtvrtletí Nemovitosti Jak zelená je vaše budova?...12 V kanceláři finančního ředitele Daňový odpočet pro stavební společnosti na výzkum a vývoj?...14 Analýza Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU

3 Úvod Vážení čtenáři, vítejte u druhého vydání magazínu SMART Stavebnictví v roce 2011, publikace připravené Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice ve spolupráci s poradenskou společností Deloitte a společností ÚRS Praha. Publikace je primárně určena vrcholovému a střednímu managementu stavebních společností a klade si za cíl přinášet nový pohled na různé stránky řízení stavebních firem a poskytovat informace, které ze stavebnictví mohou udělat opravdu SMART, neboli chytré, vysoce znalostní odvětví. Už do svého názvu si publikace vytkla svůj základní obsah, tedy články z oblasti Strategického Managementu, Analýzy odvětví, Rozhovory s významnými manažery odvětví a přibližování Trendů a úspěšných příkladů, která se v odvětví objevují. Aktuální číslo nabízí celou řadu zajímavých témat. S poklesem stavebního trhu se stále více firem zamýšlí nad možnostmi rozšířit své aktivity i mimo domovskou zemi. Není to však jednoduché rozhodování a je třeba vzít v úvahu mnoho informací a faktorů. V rámci rubriky Strategický management proto přinášíme stručný pohled na ekonomiky a stavební trhy v několika vybraných zemích střední a východní Evropy. Již tradičním tématem je komentovaný výsledkový servis stavebnictví v České republice za první čtvrtletí 2011 a analýza trendů, které lze z těchto výsledků vyvozovat. Dále se můžete dočíst o vzrůstajícím zájmu investorů a uživatelů o tzv. zelené budovy a možnostech certifikace kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Rozebíráme také možnosti stavebních firem v souvislosti s daňovými odpočty na výzkum a vývoj. V posledním článku pak porovnáváme daňové podpory bytové výstavby v jednotlivých zemích EU 27. S poklesem stavebního trhu se stále více firem zamýšlí nad možnostmi rozšířit své aktivity i mimo domovskou zemi. Cílem této publikace není poskytovat manažerům stavebních firem návody a rady, co mají dělat, ale pouze poskytovat relevantní informace využitelné pro řízení stavebních firem. Věřím, že Vám informace, předkládané v tomto čísle přijdou zajímavé a najdete v nich opět něco využitelného pro Vaše podnikání. František Glazar předseda představenstva ÚRS PRAHA, a.s. SMARTstavebnictví červen

4 Strategický management Hledání nových trhů jako možnost růstu stavebních společností Český stavební trh se za poslední dekádu změnil a to nejen díky jejímu krizovému závěru. Z trhu rychle se rozvíjejícího a velmi zajímavého pro investory se stal trh vyspělý. Je proto logické, že čím dál tím více domácích stavebních společností, uvažuje v rámci své strategie také o geografické expanzi a rozhlíží se například po trzích východní Evropy, ale i Asie nebo Afriky. Pojďme si v následujícím článku přiblížit ekonomický vývoj a situaci na stavebním trhu v několika vybraných zemích východní Evropy. Proč zrovna východní Evropa? Při rozhodování kam investovat rozhoduje často mix tvrdých a měkkých dat. Investoři chtějí samozřejmě jednak vědět detailní informace o zemích zájmu, svoji roli ale také hraje subjektivní pocit. V uplynulé dekádě investovalo či mělo zájem investovat významně více španělských společností do Polska než například do České republiky, do Maďarska, na Slovensko nebo třeba na Balkáně. Hlavním důvodem byl fakt, že většina španělských firem vnímala Polsko jako Španělsko před dvaceti lety a to jak velikostí země a počtem obyvatel tak i stavem rozvinutosti infrastruktury před vstupem do EU. Bylo pro ně tedy velmi přirozené zahájit podnikání v Polsku a do jisté míry zopakovat model a úspěch z domácího trhu. Z podobného důvodu může být pro české firmy zajímavé vstoupit na některý z trhů východní Evropy nebo případně do zemí, ke kterým máme jako země historicky blízko, kde existují kontakty a české firmy tam jsou známé a zároveň mají určitý potenciál (Rusko a bývalé země Sovětského svazu, Vietnam, Tunis či další z arabských zemí). Proč zrovna Polsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko? Pro náš článek a analýzu jsme si vybrali čtyři země východní Evropy, které se nejčastěji opakují v úvahách manažerů o případné expanzi, ať už zakázkové nebo akviziční. Polsko a Slovensko, protože k nim máme jako k sousedům blízko, Polsko navíc i přes krizi roste. Slovenský trh je sice v útlumu stejně jako český, je to však trh, kde se již PPP projekty rozeběhly a je možná vyšší pravděpodobnost, že se tam ujmou další dříve, než u nás rozmyslíme ten první. Bulharsko a Rumunsko jsou zase často uvažovány mimo jiné z důvodu, že tyto země EU mají natolik zaostalou infrastrukturu, že bude zapotřebí mnoho prostředků z fondů EU, aby se alespoň přiblížily standardu střední a východní Evropy. Zkušenosti z již zralého trhu budou neocenitelné. Dalším faktem pro tyto země může být i to, že zahraniční investoři, respektive velké evropské stavební společnosti začínají ve východní Evropě vždy Polskem nebo Českou republikou, ale v těchto zemích doposud operují pouze okrajově a spíše na bázi účasti na velkých projektech. Podívejme se tedy na základní makroekonomická data těchto zemí a současná čísla o jejich stavebním trhu. Bulharsko Bulharsko je zemí s otevřenou tržní ekonomikou založenou na průmyslové výrobě. Privátní sektor se v současné době markantně rozvíjí, avšak stát si i nadále ponechává značný vliv v řadě strategických podniků. Makroekonomické ukazatele HDP (real. mezir. %) ,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu (real. mezir. %) Produkce průmyslu (real. mezir. %) Spotřebytelské ceny (roční průměr) Míra nezaměstnanosti (roční průměr) Export (EUR mil.) Import (EUR mil.) Běžný účet (% HDP) Přímé zahr. investice (příliv % HDP) Rozpočtová bilance (% HDP) Hrubý zahraniční dluh (% HDP) Směnný kurz: BGN/EUR Vstup do Evropské unie přinesl Bulharsku výraznou liberalizaci obchodu, na druhé straně však byla ekonomika země vystavena silnějšímu tlaku nepříznivých vlivů (inflace). V roce 2010 došlo v Bulharsku k zastavení poklesu HDP a k mírnému růstu ekonomiky (0,2 %). Celková nominální hodnota HDP za rok 2010 přesáhla hodnotu 36 miliard EUR. Hlavním faktorem ovlivňujícím vývoj ekonomiky v roce 2010 byl zejména růst exportu. V roce 2011 je očekáván návrat ekonomiky k mírnému růstu, kdy hodnota růstu HDP by dle předpokladů měla dosáhnout 2,6 %, v roce 2012 pak 3,6 %. Zlepšení situace v zahraničním obchodování země se projevilo i výrazným snížením deficitu běžného účtu platební bilance. Méně příznivým byl v roce 2010 vývoj v oblasti přímých zahraničních investic, kde oproti roku došlo k výraznému poklesu. Bankovní sektor Bulharska zůstává stabilní. Banky si v roce 2010 udržely odpovídající likvidní pozici. Deficit konsolidovaného rozpočtu ke konci roku 2010 přesáhl 3,9 % HDP. 4

5 Bulharsko se v rámci zemí Evropské Unie řadí mezi země s nejnižším daňovým zatížením, přičemž v roce 2011 se očekává pouze zvýšení pojistných odvodů o 1,8 % s cílem udržení stability v penzijním systému. Průzkum Bulharského svazu průmyslového kapitálu ukázal, že přes čtyřicet procent bulharské ekonomiky není zcela legální, avšak dle oficiálního vládního odhadu se stínový sektor na tvorbě HDP podílí přibližně 10 % - 12 %. Vyhlídky Bulharska do budoucnosti jsou vázané zejména na integraci s ostatními členskými státy Evropské Unie. Očekává se, že k eurozóně se Bulharsko připojí v roce Pro rok 2011 byl stanoven cíl dosažení rozpočtového deficitu na úrovni 2,5 %, což může být z hlediska rozpočtové disciplíny vnímáno jako pozitivní signál. Pro dosažení takového cíle, bude Bulharsko nuceno striktně naplňovat úsporná opatření ve státní správě a rovněž v rámci penzijního a zdravotního systému. Vývoj Bulharska v roce 2011 bude rovněž ovlivněn nadcházejícími prezidentskými volbami konanými v říjnu. Stavebnictví Po výrazném propadu v předchozích letech došlo v Bulharsku v průběhu roku 2010 k postupnému zastavení poklesu stavební výroby. Celkový dosavadní útlum ve stavebnictví se nejvíce projevil v bytové výstavbě. V sektoru inženýrských a průmyslových staveb došlo k postupnému oživení stavebních činností, a to zejména ve druhé polovině roku 2010 v souladu s vývojem ekonomiky země. Velké stavební společnosti se v Bulharsku transformačními kroky přeorientovávají na sektory a činnosti s určitou mírou jistoty zakázek, např. související s výstavbou inženýrských sítí, silnic či čistíren odpadních vod, kde lze očekávat financování z prostředků operačních programů Evropské Unie. V současné době pokračuje dostavba dříve započatých projektů, které byly vlivem ekonomického oslabení zpožděny či přerušeny. Vybrané ukazatele stavebnictví, čtvrtletní data, rok 2005 = Q1 Zdroj: Eurostat, Deloitte 140 Stavební produkce Největší vlna stavebního boomu v Bulharsku vrcholila v roce Zvolnění tempa růstu v následujících letech a tím způsobené zvýšení 100 konkurenčního boje a zvýšení důrazu na kvalitu přivedlo řadu stavebních firem na pokraj existence. Z tohoto pohledu se stavebnictví stalo v současné době nejrizikovějším sektorem ekonomiky Bulharska. 40 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q Stavební práce 20 Polsko 0 Polsko je jedinou zemí Evropy, která neprošla ekonomickou krizí s poklesem hospodářství. Q1 Q2 Q3 Q4 Současné Q1 Q2 hospodářství Q3 Q4 Q1 Polska Q2 Q3je stejně Q4 Q1jako Q2v případě Q3 Q4-20 Bulharska charakterizováno velkým podílem státního sektoru (největším v Evropské unii) a velkou náchylností k regulování ekonomiky vládou. Stavební produkce Stavební práce 2008 Index cen nových rezidenčních nemovitostí Vydaná stavební povolení 2010 Index cen nových rezidenčních nemovitostí Vydaná stavební povolení 2011 Makroekonomické ukazatele HDP (real. mezir. %) Tvorba hrubého fixního kapitálu (real. mezir. %) Produkce průmyslu (real. mezir. %) Spotřebytelské ceny (roční průměr) Míra nezaměstnanosti (roční průměr) Export (EUR mil.) Import (EUR mil.) Běžný účet (% HDP) Přímé zahr. investice (příliv % HDP) Rozpočtová bilance (% HDP) Hrubý zahraniční dluh (% HDP) Směnný kurz: PLN/EUR Situace polského hospodářství v době krize se vyvíjela příznivěji, než v jiných zemích Evropy. V roce Polsko jako jediná země zaznamenalo hospodářský růst (1,7 %), a to zejména proto, že Polsko podléhá méně vnějším vlivům, jelikož disponuje siným vnitřním trhem a není tolik závislé na exportu. Rovněž finanční trh je relativně autonomní. Pozitivní vliv sehráli zahraniční investoři (příliv zahraničního kapitálu cca 10 mld. EUR), kteří zde realizovali své investice zejména díky růstu domácí poptávky, vysokým výkonům stavebního průmyslu (2,5 %). Pozitivní vývoj polského hospodářství pokračoval i v roce 2010, kdy růst HDP činil 3,8 %. Polská poptávka po zboží a službách se téměř nemění, roste zahraniční obchod, především vývoz v souvislosti s oživením na mezinárodním trhu, dynamiku obnovila průmyslová produkce a stavebnictví udržuje dosavadní tempo růstu. Hlavním motorem růstu ekonomiky Polska v roce 2010 byla vnitřní poptávka. Vývoz dosáhl v běžných cenách hodnoty 122,1 mld. EUR, dovoz 128,5 mld. EUR. V roce 2010 se však zhoršilo saldo běžného účtu platební bilance. Nižší než v předešlém roce byl příliv i přímých zahraničních investic. Inflace dosáhla hodnoty 2,6 %. Reálné mzdy vzrostly mírně, a to o 1,5 %. V roce 2010 pokračoval nepříznivý vývoj veřejných bilancí. Výše deficitu dosáhla 6,5 % a polská vláda začala hledat zdroje úspor k jeho snížení na 3 % do roku Oproti předchozímu roku, se míra nezaměstnanosti zvýšila mírně, a to na 12,3 %. V roce 2011 se očekává růst HDP okolo 4,1 %, a to zejména z důvodu pozitivního očekávání vývoje světového hospodářství a upevňování pozitivních vývojových tendencí v domácí ekonomice, zejména urychlení investičních aktivit. Předpokládá se, že průmyslová výroba by měla v roce 2011 dosáhnout hodnoty okolo 8,1 %. Ve stavebnictví v důsledku přesunu realizace projektů z předchozích let by mělo dojít ke kumulaci stavebních prací, což by se mělo odrazit v růstu tohoto odvětví v roce 2011 až o 12 %. Za rok 2011 je očekávaná inflace okolo 3,2 %. Míra nezaměstnanosti by koncem roku 2011 měla dosáhnout hodnot okolo 10,5 %. Hospodářský vývoj v Polsku bude ovlivněn zlepšující se kondicí německého hospodářství, kam jde cca 25 % polského exportu. Důležitým faktorem, který ovlivní polské hospodářství v roce 2011 jsou parlamentní volby v říjnu Zdroj: Eurostat, Deloitte SMARTstavebnictví červen

6 Strategický management Stavebnictví -30 V roce 2010 se v Polsku oproti předchozímu období zlepšovala situace ve stavebnictví, kdy stavební výroba vzrostla o 3 %. Dosažený výsledek -80 stavebnictví Q1 Q2 byl Q3 negativně Q4 Q1 Q2ovlivněn Q3 Q4 zejména Q1 Q2 vlivem Q3 Q4 počasí, Q1 Q2 povodněmi, Q3 Q4 Q1 nižším portfoliem 2007 zakázek 2008 stavebních firem a tedy zvyšující 2010 se konkurencí. Nárůst Stavební stavební produkce produkce byl však Index v roce cen nových 2010 rezidenčních zaznamenán nemovitostí 2011 ve všech oborech Stavební práce stavebnictví. Vydaná stavební povolení Zdroj: Eurostat, Deloitte Vybrané ukazatele stavebnictví, čtvrtletní data, rok 2005 = Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Zdroj: Eurostat, Deloitte 2007 Stavební produkce Stavební práce Index cen nových rezidenčních nemovitostí Vydaná stavební povolení Trend růstu polského stavebnictví by měl pokračovat i v roce 2011, avšak již pozvolněji. Stále se zvětšuje podíl společností, které mají větší množství zakázek než loni, současně však také sílí konkurenční boj. Jako 65 priorita polských stavebních společností pro rok 2011 a následující období 55 byl stanoven tlak na zlepšení nákupních procesů. Z provedených průzkumů také vyplývá, že polské firmy se cítí ve svém rozvoji limitovány, a to především byrokracií, vysokými mzdovými náklady 25 a také nedostatečnou poptávkou po stavebních pracích, a to především 15 z privátního sektoru. Od 21. září 2007 platí v Polsku zákon o Euro obsahující organizační usnadnění a způsob financování pro organizaci -5 ME ve fotbale v roce Q1 Q2 Slovensko Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q Makroekonomické ukazatele Stavební produkce Index cen nových rezidenčních nemovitostí HDP (real. mezir. Stavební %) práce 6.2 Vydaná stavební -4.7 povolení Zdroj: Eurostat, Deloitte Tvorba hrubého fixního kapitálu (real. mezir. %) Produkce průmyslu (real. mezir. %) Spotřebytelské ceny (roční průměr) Míra nezaměstnanosti (roční průměr) Export (EUR mil.) Import (EUR mil.) Běžný účet (% HDP) Přímé zahr. investice (příliv % HDP) Rozpočtová bilance (% HDP) Hrubý zahraniční dluh (% HDP) Směnný kurz: SKK/EUR EUR EUR EUR Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Výkonnost slovenské ekonomiky je v důsledku její vysoké otevřenosti téměř zcela závislá na vývoji ekonomiky Německa. Po propadu Stavební produkce Index cen nových rezidenčních nemovitostí slovenské ekonomiky v roce, kdy se především v jejím vnějším Stavební práce Vydaná stavební povolení Zdroj: Eurostat, Deloitte vývoji promítla světová ekonomická krize, vývoj v roce 2010 ukázal, že oživení zahraniční poptávky se promítlo i do oživení stěžejních odvětví slovenské ekonomiky. Hlavním tahounem byl export, pozitivní příspěvek zaznamenaly i investice či spotřeba domácností a vlády. Za celý rok 2010 ekonomika Slovenska rostla o 4,1 %. V roce 2010 byl na Slovensku vytvořen HDP v objemu ,5 mil. EUR, ve stálých cenách. V rámci jednotlivých složek HDP objem slovenského exportu zboží a služeb vzrostl v roce 2010 o 16,4 % a import zboží a služeb vzrostl o 14,9 %. Spotřeba veřejné správy zůstala na úrovni roku 120 a spotřeba domácností se snížila o 0,3 %. K růstu domácí poptávky o 2,4 % přispěly s výjimkou konečné spotřeby domácností všechny 70 ostatní složky. Rok 2011 bude ovlivněn několika faktory, které by celkově měly vést ke zpomalení růstové dynamiky. Očekává se, že růst 20 HDP slovenské ekonomiky zpomalí na 3,4 %. -30 Fiskální konsolidace bude v roce 2011 nepříznivá. Spotřebitelé se potýkají se stále vysokou mírou nezaměstnanosti. V roce 2011 rovněž -80 Q1 nelze očekávat Q2 Q3 výrazné Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 zvýšení růstové Q1 dynamiky Q2 Q3 Q4 investic Q1 Q2 Q3 Q4 a to zejména Q1 vzhledem 2007 ke stále podprůměrnému 2008 využití výrobních kapacit Nega-201tivně by na Stavební investiční produkceaktivitu měla působit Index i fiskální cen nových reforma. rezidenčních Růst nemovitostí Stavební práce Vydaná stavební povolení inflace Zdroj: Eurostat, Deloitte v roce 2011 se očekává z 0,7 % za rok 2010 na 3,2 %. Ambicí slovenské vlády je snížit deficit veřejných financí pod 3,0 % HDP do roku 2013, přičemž je nutné provést tuto konsolidaci strukturálními reformami, 140 tedy dotáhnout penzijní reformu, zmírnit rozdíly (trh práce, dopravní 120 infrastruktura, hospodářský růst) mezi západním a východním Slovenskem 100 či snížit závislost slovenské ekonomiky na jednom (automobilovém) odvětví. Vláda přitom plánuje více jak polovinu svých úspor 80 získat ze snížení výdajů než ze zvyšování příjmů Stavebnictví 20 Stavební produkce za rok 2010 dosáhla 5 534,6 mil. EUR a oproti 0 roku se snížila o 4,7 %. Stavební společnosti za rok realizovaly Q1 Q2tržby Q3 za Q4vlastní Q1 Q2 výkony Q3 a Q4zboží Q1 v Q2 objemu Q3 Q ,3 Q1 Q2 mil. Q3 EUR, Q4 což znamená meziroční pokles o 6,1 %. Průměrně v roce 2010 bylo ve stavebních společnostech zaměstnáno 179,9 tis. osob. V porovnaní Stavební produkce Index cen nových rezidenčních nemovitostí s rokem Stavební jejich práce počet klesl o 2,6 %. Produktivita Vydaná stavební povolení prácese snížila Zdroj: Eurostat, Deloitte o 2,1 %. Průměrná nominální mzda (579 EUR) meziročně vzrostla o 3,6 %, reálna mzda se zvýšila o 2,6 %. Vybrané ukazatele stavebnictví, čtvrtletní data, rok 2005 = Zdroj: Eurostat, Deloitte Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q Stavební produkce Stavební práce Index cen nových rezidenčních nemovitostí Vydaná stavební povolení V roce 2011 se ve slovenských stavebních společnostech očekává začátek stabilizace, v roce 2012 se počítá s návratem k růstu sektoru. Sebedůvěra se vrací především velkým stavebním společnostem, i když celkové vytížení kapacit stavebních společností se pohybuje nejníže 145 za posledních pět let. Klíčovými problémy slovenských stavebních společností jsou zejména vysoká míra byrokracie a nedostatečná poptávka, 85 především z veřejných zdrojů. Slovenské stavební společnosti se 65 s cílem obstát v konkurenci v budoucím období stejně jako většina středoevropských 45 stavebních společností hodlají zaměřit především 25 na optimalizaci organizace a zvyšovaní efektivity Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1

7 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Rumunsko Makroekonomické ukazatele HDP (real. mezir. %) Tvorba hrubého fixního kapitálu (real. mezir. %) Produkce průmyslu (real. mezir. %) Spotřebytelské ceny (roční průměr) Míra nezaměstnanosti (roční průměr) Export (EUR mil.) Import (EUR mil.) Běžný účet (% HDP) Přímé zahraniční investice (příliv % HDP) Rozpočtová bilance (% HDP) Hrubý zahraniční dluh (% HDP) Směnný kurz: RON/EUR Rumunsko je zemí s tržní ekonomikou, avšak v mnoha ohledech prozatím nedosahuje standardu zemí západní a střední Evropy. V průběhu roku dolehl na rumunské hospodářství plnou vahou ekonomický pokles. V roce 2010 bylo v rumunské ekonomice možné pozorovat pokračování některých negativních trendů. Stagnovaly služby a v propadu pokračoval sektor stavebnictví. Meziročně poklesl obrat obchodu se spotřebním zbožím, což bylo způsobeno stagnací domácí poptávky. Na druhé straně došlo v roce 2010 k oživení průmyslu a rostl export. V roce 2010 sice došlo k oživení v některých oblastech ekonomiky, ale celkové hospodářské výsledky roku byly horší, než se předpokládalo. Celkově však HDP meziročně poklesl o 1,3 %. Příčiny negativního vývoje jsou zejména nízká spotřeba privátního a veřejného sektoru a nízká míra investic. V roce 2010 si průmyslová výroba meziročně polepšila o 5,6 %. Zpracovatelský průmysl vzrostl o 4,9 % a výroba a distribuce elektřiny, tepla, teplé vody a plynu o 7,6 %. Naopak těžební průmysl poklesl o 7 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu deficitu běžného účtu na úroveň 5,16 mld. EUR. V procentuálním vyjádření ve vztahu k HDP představuje tato suma 4,5 %. Za nárůstem deficitu stojí zejména zhoršená bilance služeb a také snížení běžných transferů vlády a soukromého sektoru. V roce 2010 vývozy vzrostly meziročně o 28,1 % a dovozy o 19,9 %. Inflace na konci roku 2010 dosáhla 7,96 %. Rumunsko v posledních letech zároveň zaznamenává významný příliv zahraničních investic. Rumunsko pro rok 2011 předpokládá růst ekonomiky o 1,6 %, v roce 2012 pak 3,6 %. Rumunská vláda má zároveň v plánu snížit rozpočtový schodek na 4,4 % HDP. Stavebnictví Stavebnictví Rumunska se v předcházejících několika letech stalo jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Rumunsko se s meziročním růstem stavebnictví 33,6 % (2008) dokonce dostalo na první místo v EU. Avšak po nastalé změně trendu v důsledku globálního ekonomického ochlazení, stavebnictví zaznamenalo značný pokles. Díky omezení financování ze strany bank byly stavební společnosti nuceny některé projekty zastavit a revidovat své plány do budoucna. Stavební práce za rok vykázaly meziroční pokles o 12,2 % a díky razantnímu snížení cen nemovitostí a pozastavení mnoha stavebních projektů tento trend pokračoval i v roce Stavební produkce Index cen nových rezidenčních nemovitostí Objem stavebních Stavební práce prací v roce 2010 meziročně Vydaná poklesl stavební povolení o 14,4 %. Vývoj Zdroj: Eurostat, Deloitte trhu se stavebními materiály tento trend kopíruje. Významný pozitivní vývoj rumunského stavebnictví se v roce 2011 neočekává. Vybrané ukazatele stavebnictví, čtvrtletní data, rok 2005 = Zdroj: Eurostat, Deloitte Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q Stavební produkce Stavební práce 2008 Závěr Pro každou firmu je z dlouhodobého hlediska velmi důležité, aby dokázala zajistit svůj růst, resp. alespoň stabilitu. Regionální expanze je poměrně logická strategie společností pohybujících se na zralém, rozvinutém a vysoce konkurenčním trhu. Údaje jednotlivých zemí uvedené výše jsou základním nástinem vývoje makroekonomických a stavebních ukazatelů. Pro samotnou případnou expanzi je pak nezbytné udělat v prvním kroku detailní analýzy, které pomohou hloubkově zhodnotit ekonomickou situaci, výhled a potenciál jednotlivých zemí, zejména z pohledu možnosti budoucího rozvoje stavebnictví, politické situace a stability, stavu veřejných financí, soukromých investic. To však samo o sobě nestačí. Je třeba znát také informace, které nejsou v oficiálních datech a statistikách. Každá země má svá specifika, na která je nutné se připravit. Ideální formou geografické expanze se proto dlouhodobě ukazuje vstup na nový trh formou exportu stavebních prací a po absolvování jednoho či několika projektů a detailním poznání trhu a místních specifik se rozhodnout zda z trhu exportního udělat pro skupinu trh domácí. Před samotným vstupem na trh je dále nutné rozvést analýzy makroekonomické do mikroekonomických až administrativních a být si přiměřeně jistý, že expanzí do nové země bude domácí společnost co nejméně ohrožena. Je třeba zaměřit se zejména na finanční, právní a daňovou stránku věci ať už společnost expanduje na nový trh přes založení organizační složky v zahraničí, založení nové společnosti, akvizici nebo JV s etablovanou společností. To je však téma do některého z příštích čísel SMART Stavebnictví Index cen nových rezidenčních nemovitostí Vydaná stavební povolení Petr Hána je senior consultant v oddělení poradenství společnosti Deloitte se zameřením na oblast nemovitostí a stavebnictví SMARTstavebnictví červen

8 Výsledkový servis Stavebnictví v 1. čtvrtletí 2011 Stavební produkce v 1. čtvrtletí 2011 ve stálých cenách meziročně vzrostla o 5,9 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dní vzrostla o 5,4 %. Pozemní stavitelství za 1.Q vzrostlo o 7% a inženýrské o 3,1%. V průběhu 1.Q se tempo růstu produkce zpomaluje. Zdeněk Kunc je ředitelem inženýrské činnosti ÚRS PRAHA, a.s. se zaměřením na analýzy, statistiku stavebnictví ČR, koncepce rozvoje a strategie odvětví. Podniky s 50 a více zaměstnanci Stavební práce v mld. Kč (b.c.) S ZSV index 2011/2010 podniky s 50 a více zaměstnanci index 2011/ ,357 35,671 99,12 26,268 25, ,17 S - produkce stavebnictví ve stálých cenách (dle dodavatelských smluv) ZSV - základní stavební výroba (práce provádená vlastními pracovníky) Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu až březnu 2011 stavební práce S v hodnotě 35,357 mld. Kč. Oproti roku 2010 bylo provedeno o 0,88 % stavebních prací S méně. Nejvyšší pokles S je u firem s více než 1000 zaměstnanci o 14 % z 13,665 mld. Kč v roce 2010 na 11,796 mld. Kč v roce Nejvyšší nárůst o 15% měly shodně podniky s zaměstnanci a s zaměstnanci. Nárůst zaznamenaly stavební práce ZSV o 3,17% ze 26,5 mld. Kč v roce 2010 na 26,3 mld. Kč v letošním roce. Rychlejší růst ZSV signalizuje, že větší stavební firmy v souvislosti se situací na stavebním trhu snižují poddodávky a zaměstnávají vlastní pracovníky. Počet zaměstnanců se oproti lednu až březnu 2010 přesto snížil pokles o 2,92%. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v tomto období roku Kč (nárůst o 2,54 %). U podniků s a více zaměstnanci je průměrná mzda Kč nárůst o 2,84%. Index produktivity zaměstnanců z S i ze ZSV (rok 2011 k roku 2010) je téměř shodný, nárůst z S a ze ZSV Stavební produkce S a ZSV - mld. Kč (stavební podniky s 50-ti a více zaměstnanci) S ZSV PS (ze ZSV ) IS (ze ZSV ) Leden Únor Březen 8

9 Oblast bytové výstavby Je výrazným poptávkovým segmentem stavebního trhu. V 1. čtvrtletí 2011 byla zahájena výstavba bytů, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 představuje nárůst o 7,13 %. Počet dokončených bytů v 1. čtvrtletí doku 2011 naopak meziročně poklesl o jednu třetinu 34,6% a činil bytů. Počet dokončených bytů výrazně poklesl v bytových domech (pokles o 72 %). Významnou informaci o očekávané poptávce po stavebních pracích na nejbližší období představují vydaná stavební povolení a ohlášení. Počet vydaných stavebních povolení se v 1. čtvrtletí 2011 meziročně snížil o 5,1 %, stavební úřady jich vydaly Orientační hodnota staveb povolených ve 1. čtvrtletí 2011 činila mil. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2010 vzrostla o 21,4%. Pro nejbližší období na straně poptávky po stavební produkci nejsou zřetelné výrazné prorůstové stimuly, i když zásoba práce (zakázky u stavebních podniků) ke konci 1.Q 2011 vzrostla. Nezahajují se větší stavby zejména dopravní infrastruktury financované z veřejných zdrojů. Bytová výstavba může z pohledu poptávky pozitivně v letošním roce reagovat na připravované daňové změny. Stavební produkce v nejbližších měsících zaznamená zřejmě pokles a to i díky relativně vysoké základně roku Veřejné zakázky Významným faktorem, který ovlivní poptávku po stavební produkci v následujících obdobích (letech),je rozsah a struktura zadávaných veřejných zakázek. V 1. čtvrtletí 2011 bylo zadáno celkem 544 veřejných zakázek na stavební práce v úhrnné hodnotě mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 274 zakázek (50,4 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě mil. Kč (40,8 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 270 zakázek (49,6 %) v hodnotě mil. Kč (59,2 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). V meziročním srovnání s 1. čtvrtletím 2010, kdy již došlo k výraznému omezení v zadávání veřejných zakázek, celková hodnota zadaných zakázek v 1. čtvrtletí 2011 prakticky stagnovala (růst o 1,0%), přičemž nejvyšší meziroční růst o 7,2 % zaznamenaly zakázky na stavby technické infrastruktury, a to především díky růstu zakázek na vodohospodářské stavby spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí. Zakázky na stavby dopravní infrastruktury zaznamenaly další meziroční pokles o 8,2 %. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku činil pokles celkové hodnoty zadaných zakázek v 1. čtvrtletí ,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 13,1 % a u zakázek na inženýrské stavby o 53,9 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury o 78,7 %. Podíl zakázek stavby dopravní infrastruktury na celkové hodnotě zadaných zakázek klesl v průběhu 2 let z 50,2% na 18,8 %. Meziroční srovnání Směr výstavby I. čtvrtletí 2011 I. čtvrtletí 2010 I. čtvrtletí Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY Z toho: Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Meziroční indexy Směr výstavby Index I.Q 2011/I.Q 2010 Index I.Q 2011/I.Q Index I.Q 2010/I.Q Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 99,3 99,8 69,4 86,9 69,9 87,1 Z toho: Občanská infrastruktura 99,6 104,4 69,2 93,8 69,5 89,8 Bytové stavby 96,4 48,4 71,1 31,5 73,7 65,1 INŽENÝRSKÉ STAVBY 77,8 101,8 59,6 46,1 76,6 45,3 Z toho: Dopravní infrastruktura 75,0 91,8 57,7 21,3 76,9 23,2 Technická infrastruktura 78,9 107,2 60,4 100,2 76,5 93,5 CELKEM 87,3 101,0 64,2 57,0 73,5 56,5 SMARTstavebnictví červen

10 Výsledkový servis Struktura v % Směr výstavby I. čtvrtletí 2011 I. čtvrtletí 2010 I. čtvrtletí Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 50,4 40,8 44,3 41,3 46,6 26,8 Z toho: Občanská infrastruktura 45,4 39,1 39,8 37,8 42,1 23,8 Bytové stavby 5,0 1,6 4,5 3,4 4,5 3,0 INŽENÝRSKÉ STAVBY 49,6 59,2 55,7 58,7 53,4 73,2 Z toho: Dopravní infrastruktura 13,8 18,8 16,1 20,7 15,3 50,2 Technická infrastruktura 35,8 40,4 39,6 38,1 38,1 23,0 CELKEM 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Výpadek v zadaných zakázkách se zákonitě projeví v následujících letech poklesem stavební produkce pro veřejný sektor s dopadem do zaměstnanosti zejména u podniků dopravního stavitelství. Veřejné zakázky na stavební práce získalo v 1. čtvrtletí 2011 celkem 331 společností. Z celkové hodnoty mil. Kč 544 zadaných veřejných zakázek v 1. čtvrtletí 2011 připadlo mil. Kč na 484 zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a mil. Kč na 60 zakázek zadaných 60 sdružením zhotovitelů. Největší objem veřejných zakázek v 1. čtvrtletí 2011 získala společnost Metrostav, a.s. - samostatně 879,0 mil. Kč plus podíl z hodnoty 1 246,4 mil. Kč získaných ve 3 sdruženích. 2. v pořadí, společnost OHL ŽS, a.s. získala samostatně zakázky v hodnotě 1 242,6 mil. Kč plus podíl z hodnoty 644,5 mil. Kč získaných v 7 sdruženích. Z celkového počtu 544 veřejných zakázek na stavební práce za mil. Kč zadaných v 1. čtvrtletí 2011 zadali zadavatelé vládního sektoru 101 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 362 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč a ostatní zadavatelé 81 zakázek v úhrnné hodnotě mil. Kč. Největším zadavatelem veřejných zakázek z vládního sektoru v 1. čtvrtletí 2011 byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, která zadala 11 zakázek za 1 828,5 mil. Kč. 2. v pořadí Ministerstvo financí ČR a jím zřízené organizace zadaly 10 zakázek za 1 139,7 mil. Kč a 3. v pořadí Univerzita Palackého v Olomouci 3 zakázky za 1 080,8 mil. Kč. Největší objem zakázek mil. Kč, 15,2 % z celkového objemu zadaných zakázek byl v 1. čtvrtletí 2011 zadán na stavby na území Středočeského kraje. V 1. čtvrtletí 2011 pokračoval pokles v zadání velkých veřejných staveb. V kategorii staveb s náklady nad 1 mld. Kč nebyla zadána žádná stavba. Tendence poklesu veřejných zakázek pokračovala i v dubnu Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesla v dubnu 2011 celková hodnota zadaných zakázek o 42,0 %, z toho u zakázek na pozemní stavby o 37,8 % a u zakázek na inženýrské stavby o 44,8 %, v tom u zakázek na stavby dopravní infrastruktury poklesla o 54,1 %. Meziroční srovnání Velikostní kategorie mil. Kč I. čtvrtletí 2011 I. čtvrtletí 2010 I. čtvrtletí Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Více než Celkem nad CELKEM

11 Meziroční srovnání Směr výstavby Duben 2011 Duben 2010 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY ,2 62,2 Z toho: Občanská infrastruktura ,4 59,4 Bytové stavby ,3 105,9 INŽENÝRSKÉ STAVBY ,9 55,2 Z toho: Dopravní infrastruktura ,4 45,9 Technická infrastruktura ,7 63,3 CELKEM ,7 58,0 Zakázky stavebních podniků Další významnou konjunkturální informací jsou zakázky stavebních podniků v 1. čtvrtletí 2011 na které stavební firmy měly uzavřené smlouvy. Vývoj zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 250 Ke konci 1. čtvrtletí 2011 měly stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 16,9 tisíc zakázek. Tyto zakázky představovaly zásobu dosud neprovedených stavebních prací v celkové hodnotě 169,1 mld. Kč. Z tohoto objemu připadlo na práce v tuzemsku 140,1 mld. Kč, a na práce v zahraničí 16,9 mld. Kč V porovnání s 1. čtvrtletím 2010, vzrostla hodnota uzavřených zakázek ke konci 1. čtvrtletí 2011 cca o 2,5 %. Byl přerušen trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 1. čtvrtletí 2011 připadalo na veřejné zakázky 98,3 mld. Kč a na soukromé 53,9 mld. Kč Q 07 1.Q 08 1.Q 09 1.Q 10 1.Q 11 Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 1. čtvrtletí 2010 podílejí v úrovni 67,3 %. Významná je rovněž informace o nových zakázkách, které stavební firmy uzavřely v průběhu čtvrtletí a od počátku roku. V 1. čtvrtletí 2010 uzavřely sledované stavební podniky v tuzemsku 8 tis. nových stavebních zakázek, což představuje meziroční nárůst počtu zakázek o 18,4%. Celková hodnota těchto zakázek meziročně vzrostla o 31,1% a činila 47,2 mld. Kč, na pozemním stavitelství 20,8 mld. Kč a na inženýrském stavitelství 26,4 mld. Kč. Růst nových zakázek je ovlivněn i nízkou srovnávací základnou roku Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky v 1. čtvrtletí 2011 činila 5,69 mil. Kč. V 1. čtvrtletí byl přerušen trend roku 2010, kdy stavební podniky ztrácely zásobu práce. Nové stavební zakázky které stavební firmy uzavřely v průběhu 1. čtvrtletí 2011 a nízká úroveň zakázek v roce 2010 přispěly k tomu, že ke konci čtvrtletí měli firmy uzavřeny zakázky které byly ve finančním vyjádření o 2,5% vyšší v porovnání se stavem v roce Zda tento trend bude pokračovat i v dalších obdobích roku 2011 bude kriticky záviset na soukromém sektoru jeho ochotě alokovat prostředky do stavebních aktivit. I když se jedná o zakázky stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci, lze tuto informaci o vývoji zakázek považovat za reprezentativní pro celé odvětví stavebnictví. Zakázky celkem ke konci čtvrtletí Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko Nové zakázky stavebních firem v tuzemsku 250,0 (stavební podniky s 50 a více zaměstnanci) , , ,0 Nové zakázky ve čtvrtletí tuzemsko 1.Q ,0 1.Q 2010 Pozemní stavitelství Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství Inženýrské stavitelství 0,0 4Q 05 4Q 06 4Q 07 4Q 08 4Q 09 SMARTstavebnictví červen

12 Nemovitosti Jak zelená je vaše budova? V posledních několika letech vzrostl ve střední a východní Evropě zájem o certifikaci kvality budov v souladu s principy udržitelné výstavby. Zelené budovy developerům peníze vydělávají a uživatelům šetří. Velké společnosti staví pro uživatele bezpečné, zdravé a pohodlné prostředí, a tím si budují image společensky odpovědných organizací a udržují si výhodu před konkurencí. Ve střední a východní Evropě roste povědomí o zelené výstavbě i zájem uživatelů o takto zhotovené budovy. Developeři tento zájem z mnoha důvodů podporují. Prvním klíčovým důvodem, proč se developeři chovají ekologicky, je snaha o zachování konkurenceschopnosti. Zelená výstavba jim získává konkurenční výhodu, protože mohou odlišit své produkty, dává jim možnost prodávat nebo pronajímat za vyšší ceny a také zhodnocuje jejich kapitál. Zpráva, kterou v roce 2008 vydala společnost McGraw-Hill Construction, ukazuje některé zajímavé skutečnosti o přínosech výstavby a vlastnictví zelených budov. Výhody pro vlastníky zelených budov Až 50% snížení nákladů na energie Nárůst hodnoty budovy až o 7,5 % Nárůst návratnosti investice o 6,6 % Zvýšení obsazenosti o 3,5% Zvýšení podílu nájmů o 3 % Zdroj: McGraw-Hill Construction, Key Trends in the European and U.S. Construction Marketplace SmartMarket Report, 2008; McGraw-Hill Construction, Greening of Corporate America SmartMarekt Report, 2007 Ekologické chování se čím dál více stává normou a tento trend můžeme pozorovat nejen v komerčním, ale také v rezidenčním sektoru. Udržitelná výstavba klade důraz na ekologii, kontrolu znečišťování, použité materiály, třídění odpadu a recyklaci. Uživatelé budov, ať už komerční nebo soukromí, mají výhodu výrazně nižších provozních nákladů. Při projektování je věnována hlavní pozornost tepelnému komfortu, teplotě vnitřních prostor, vlhkosti a proudění vzduchu, přirozené ventilaci, dennímu osvětlení a výhledu, kvalitě vzduchu ve vnitřních prostorách a snížení nebo odstranění vnitřních i vnějších znečišťujících látek, hluku a vibrací 1. Důležitou roli v nárůstu počtu zelených budov hraje také faktor společenské odpovědnosti. Mnoho společností do svého plánu společenské odpovědnosti začlenilo ochranu životního prostředí. Řada společností si buduje svou obchodní značku a zvyšuje dobrou pověst tím, že o svém šetrném přístupu k životnímu prostředí informuje veřejnost, což v dlouhodobém výhledu přináší vyšší výnosy a prestiž. Nastavení parametrů Na trhu existuje řada certifikací s různým přístupem k udržitelným budovám. Mezi nejčastější patří následující kvalitativní a kvantitativní parametry: Energetická hospodárnost, ekologie, snížení spotřeby vody, kvalita vnitřního prostředí, použití ekologicky šetrných materiálů, kontrola znečištění, zdraví a duševní pohoda, efektivita využití pozemku, dopravní dostupnost či třídění odpadu a recyklace. Systémy hodnocení zelených budov Na realitním a stavebním trhu existuje několik systémů pro hodnocení zelených budov. Nejstarší systém se nazývá BREEAM. Pochází z Velké Británie a nyní se používá i v dalších zemích, včetně České republiky. Systém LEED je americký a dnes pravděpodobně nejrozšířenější (v Evropě se používá např. v Rakousku, Španělsku, Finsku, Irsku, Portugalsku, České republice a dalších zemích). Velké množství ratingových a certifikačních systémů ztěžuje výběr zemím, které vlastní systém hodnocení nemají. V České republice například donedávna žádný vlastní systém hodnocení neexistoval a systémem BREEAM a LEED tu byla certifikována jen hrstka budov. Používání dvou či více různých certifikačních systémů na jednom trhu komplikuje vzájemné porovnávání budov. V červnu 2010 byl sice zaveden český systém SBToolCZ, situace se však příliš nezmění, protože stavební společnosti budou pravděpodobně upřednostňovat certifikaci používanou v zemi, odkud pocházejí, nebo certifikaci používanou v jiných vlastních stavebních projektech kdekoli na světě. SBToolCZ Důvodem pro zavedení české verze byla především potřeba mít certifikaci, která respektuje místní legislativu a standardy v pozemním stavitelství a zároveň odráží mezinárodní praxi v této oblasti. Rating SBToolCZ má tři hlavní kategorie, které výsledek certifikace ovlivňují: environmentální (životní prostředí), sociální (sociálně-kulturní) a ekonomika a řízení. Hodnotí se i další kategorie lokalita, ale ta celkový výsledek certifikace neovlivňuje. 1 Zdroj: The Economic and Marketing Benefits of Green Building Certification, EZ MEP sustainability 12

13 Přehled nejuznávanějších a nejznámějších systémů hodnocení zelených budov včetně země původu. Rozdíly mezi jednotlivými systémy hodnocení Kritéria hodnocení BREEAM (GB) LEED (US) DGNB (D) HQE (F) ITACA (I) Green Globes (CA) Green Star (AUS) CASBEE (J) BEAM (Hong Kong) SBTool (CZ) Energie CO 2 Ekologie Ekonomika Zdraví a duševní pohoda Kvalita vnitřního prostředí Inovace Využití pozemku Management Materiály Znečištění Obnovitelné technologie Tyto čtyři kategorie obsahují několik kritérií, která jsou vážena na základě intenzity vlivu, prostorového dosahu, trvání a národní priority sledování. SBToolCZ Kategorie systému hodnocení Počet Váhy kritérií Životní prostředí % Sociální (kvalita vnitřního % prostředí) Ekonomika a management 4 15 % Lokalita 6 0 % Celkem % Budoucí vyhlídky Studie společnost Pike Research prognózuje významný růst kumulativní certifikované plochy zelených budov ve světě. Podle odhadů by se měl v letech 2010 až 2012 počet čtverečných stop certifikované plochy budov téměř zdvojnásobit. Změna bude způsobena nejen novou výstavbou, ale především úsilím o získání certifikace pro stávající stavby. Ve střední a východní Evropě existuje poptávka po zelených stavbách. Certifikační systém je však velmi roztříštěný, a proto je pro zákazníka/uživatele složité srovnávat environmentální výhody a nevýhody konkrétních budov. Otázkou zůstává, zda se Evropská unie nakonec dohodne na jedné certifikaci pro své členské země, například s ohledem na přepracovanou směrnici EU 2010/31/EU o energetické náročnosti budov. Energetická hospodárnost je v členských zemích EU žhavé téma. Nyní bude třeba přijmout metodologii pro výpočet energetické náročnosti budov a při výstavbě nových budov používat přísnější normy. Doprava Odpady Voda Zdroj: EZ MEP sustainability/techbau Kumulativní certifikovaná plocha zelených budov Čtverečné stopy v milionech 60,000 50,000 40,000 30,000 20,000 10, Stávající rezidenční budovy Nové rezidenční budovy Stávající komerční budovy Nové komerční budovy Zdroj: Pike Research, Green Building Certification Programs Research Report, 2.Q 2010 Pro stavební firmy je toto téma určitě také výzvou. Náročnější technologie a procesy a ještě vyšší nároky na kvalitu budou mimo jiné vyžadovat také vysoce kvalitní a odborné specialisty už na dělnických profesích. Kdo je bude mít, může mít v budoucnu významnou konkurenční výhodu. Prvním cílem v tomto ohledu je veřejný sektor, nicméně soukromý sektor bude pravděpodobně rychle následovat. I přes otazníky, které se nad optimalizací certifikačního procesu vznášejí, se zelené budovy těší stále větší oblibě uživatelů a každý developer bude muset přehodnotit plány, aby tato očekávání trhu splnil. Gabriela Bomberová pracuje na pozici business analyst ve společnosti Deloitte. gbomberova@deloittece.com SMARTstavebnictví červen

14 V kanceláři finančního ředitele Daňový odpočet pro stavební společnosti na výzkum a vývoj? Již od roku 2005 bylo do zákona o dani z příjmů doplněno ustanovení, podle kterého může poplatník daně uplatnit daňový odpočet od základu daně z příjmů ve výši 100 % výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Tedy náklady, které poplatník vynaloží na výzkum a vývoj budou uplatněny dvakrát, jednou v účetnictví společnosti a použijí se při výpočtu hospodářského výsledku a podruhé tyto stejné náklady budou odečteny od základu daně a poplatník tím sníží svoji daňovou povinnost. Jaké náklady a na jaké činnosti lze u stavebních firem uplatnit daňový odpočet? Pokyn D-288, který vydalo Ministerstvo financí k uplatňování odčitatelné položky, jasně definuje náklady (výdaje), o které lze snížit základ daně. Jedná se o osobní výdaje na pracovníky, kteří řešili projekt výzkumu a vývoje, odpisy majetku používaného při řešení projektu výzkumu a vývoje, další provozní výdaje (materiál, energie, knihy, časopisy apod.), náklady na certifikaci výsledků a cestovné. V každém případě by se mělo jednat o náklady v přímé souvislosti s řešením projektu. Složitější úlohou je rozhodnout, které činnosti lze považovat za výzkum a vývoj. Pokyn uvádí, že základním kriteriem pro odlišení činností výzkumu a vývoje je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Dále pak Pokyn uvádí pomocná kriteria pro posouzení výzkumné nebo vývojové činnosti. V roce 2010 došlo k zásadnímu upřesnění Pokynu v této souvislosti, a to, že prvek novosti je u daňového poplatníka zachován i v případě, že cíl činnosti výzkumu či vývoje nebo jeho části je již znám jiným subjektům a daňový subjekt provádějící výzkum a vývoj prokáže, že je pro něj věcně či ekonomicky nedostupný nebo nepoužitelný z jiného věcného nebo ekonomického důvodu nebo v době jeho výzkumu a vývoje neměl o jeho existenci informace. Tímto doplněním je tak umožněno daňovému poplatníkovi uplatnit odpočet na vývoj, projektování, konstrukci, výrobu prototypů nebo vzorků, zkušební výrobu nebo provoz a testování nových nebo technicky zlepšených výrobků, technologií, popř. služeb, které konkurence již dodává nebo také připravuje jejich uvedení na trh. A co víc, po důkladném prostudování související dokumentace nerozhoduje, zda úlohu výzkumu a vývoje objednal zákazník nebo se jedná o výzkum a vývoj pro interní použití. Lze se tak domnívat, že také některé zakázky, které stavební firmy realizují, mohou splňovat (pravděpodobně jen část zakázky) kritéria činností výzkumu a vývoje. Do těchto výzkumných nebo vývojových činností by tak připadalo v úvahu zahrnout: Experimentální práce k získání výsledků použitelných v nových výrobcích (tj. stavby a jiná díla) a technologiích (tj. technologie výstavby). Projekční a konstrukční práce, výpočty a návrhy sloužící k vývoji nebo inovaci nových či zlepšených staveb či jiných děl (tj. např. jejich zlepšených technických nebo užitných parametrů) nebo technologií. Výroba vzorků nebo prototypů výrobků, technologií či jejich částí k ověření jejich nových nebo zlepšených vlastností. Zkoušky nových nebo technicky zlepšených výrobků a technologií. S ohledem na celosvětové trendy ve stavebnictví tak přicházejí v úvahu činnosti výzkumu a vývoje zejména při navrhování a projektování staveb či jiných děl zaměřených na: Vyšší bezpečnost protipožární, protihluková, proti otřesům a jiná opatření zvyšující bezpečnost staveb; Energeticky úsporné stavby; Ekologicky šetrné stavby; Specifické stavby a díla, která nebyla v minulosti navrhována a jejich návrh a realizace vyžaduje specifický přístup jak v projektování tak i ověřování vlastností těchto staveb (např. extrémní teplotní zatížení či jiná statická a dynamická zatížení apod.); Stavby, u kterých je vyžadována změna technických a provozních vlastností vyvolaná přísnější legislativou či jinými doporučeními. Nejen samotné dílo může být předmětem činnosti výzkumu a vývoje, ale i metody, kterými je tohoto díla dosaženo. Jako relevantní k zamyšlení se nabízí: Použití nových metod projektování; Použití nových materiálů, které mohou být také experimentálně testovány při navrhování staveb; Použití nových technologických postupů pro stavbu (ať už za účelem zvyšování kvality staveb či efektivity celé stavby), které musí být také ověřeny a vyhodnoceny. Skutečnost, že stavební firmy uplatňují tuto daňovou výhodu, dokládají čísla Statistického úřadu a Ministerstva financí. V roce bylo stavebními firmami uplatněno 80 mil. Kč formou daňového odpočtu, a stavební firmy tak ušetřily přibližně 16 mil. Kč na dani z příjmů. Patříte mezi společnosti, které tuto daňovou výhodu uplatňují? Luděk Hanáček je ředitel daňového oddělení společnosti Deloitte se zameřením na granty a pobídky. lhanacek@deloittece.com 14

15 Analýza Daňové úlevy v oblasti vlastnického bydlení v zemích EU-27 Údaje o nové bytové výstavbě v České republice za rok 2010, které v květnu tohoto roku prezentoval Český statistický úřad, především počty bytů zahájených v loňském roce, ukazují, že tato oblast stavebnictví se doposud z hospodářské krize nezotavila a její důsledky se na počtu dokončovaných bytů ukážou až v letech následujících. Reformní snahy směřují mimo jiné také k seškrtání řady výhod, které doposud v daňové oblasti existují a které doposud skomírající bytovou výstavbu podporují. Následující text je komparací údajů o daňové problematice v bytové výstavbě v zemích EU-27 s tím, že z důvodu značného rozsahu je v textové části pozornost věnována pouze vybraným zemím a finální srovnání je obsaženo v tabulkových přílohách. Rakousko Úroky ze splátek hypotečních úvěrů lze v plné výši odečíst od daně z příjmu pouze v případě, že nemovitost slouží k trvalému bydlení vlastníka nemovitosti, příp. je nemovitost pronajata. V jiném případě mohou být úroky ze splátek hypotečních úvěrů odečteny pouze jako zvláštní náklady (pouze čtvrtina takových výdajů a pouze do určité výše). Obecně platí, že daň z příjmu vzniklého prodejem nemovitosti se u fyzických osob neplatí pouze tehdy, jestliže mezi nabytím a prodejem uplynulo více nežli 10 let, příp. vlastník nemovitost využíval pro vlastní bydlení po dobu 2 let. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu V případě, že nemovitost není pronajata po dobu 10 let, může být případná daňová ztráta z případného prodeje kompenzována pouze proti jiným tzv. spekulativním příjmům. V případě, že je nemovitost individuálním vlastníkem pronajímána (nikoliv v rámci podnikatelské činnosti), příp. ztráta může být započtena do příjmu, není však přenosná do dalšího zdaňovacího období. Platí, že výstavba bytů do vlastnictví je osvobozena od platby daně z přidané hodnoty (dále DPH). Možnost případné úpravy se připouští. Belgie Úroky ze splátek hypotečních úvěrů lze v plné výši odečíst od daně z příjmu pouze v případě, že nemovitost slouží k trvalému bydlení vlastníka nemovitosti. Daň z příjmu vzniklého prodejem nemovitosti se liší podle doby vlastnění nemovitosti a může být 0 % nebo 16,5 % nebo 33 %. Výstavba nových bytů do vlastnictví podléhá DPH ve výši 21 %, příp. rekonstrukce jsou zatíženy platbou DPH ve výši 6 % (pokud nemovitost byla zkolaudována ne méně jak před 5 roky). Výstavba technické infrastruktury je od platby DPH osvobozena. Dánsko V Dánsku je umožněno odečíst zaplacené úroky z úvěrů na pořízení bydlení od daně z příjmu do 33,5 % jejich výše. V letech 2012 až 2019 dojde k postupnému snížení na 25,5 %. Zisky z prodeje nemovitostí pro bydlení jsou obecně předmětem daně z příjmu, existuje však několik výjimek: nemovitost sloužila prodejci pro jeho bydlení před okamžikem prodeje; pozemek není větší jak m 2. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráty z pronájmu lze uplatnit proti jiným zdanitelným příjmům. Od 1. ledna 2011 výstavba bytů do vlastnictví podléhá platbě DPH ve výši 25 % (základní sazba). V případě, že výstavba byla zahájena před 1. lednem 2011, vztahuje se na tyto stavby vynětí z povinnosti platby DPH. Prodej pozemku pro stavební účely podléhá od 1. ledna 2011 DPH ve výši 25 %. Finsko Úroky ze splátek hypotečních úvěrů lze odečíst od kapitálových příjmů, pokud tyto příjmy nejsou, mohou být odečteny jako deficit úvěru z příjmu z výdělečné činnosti (ve výši až EUR). Zisk z prodeje nemovitosti je osvobozen od platby daně z příjmu, pokud prodejce vlastnil nemovitost minimálně 2 roky a nejméně 2 roky tato nemovitost sloužila pro jeho bytové potřeby. V jiných případech je prodej zdaněn 28 %. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráta z pronájmu může být započtena i do jiného zisku v průběhu následujících 10 let. Vlastnická bytová výstavba je osvobozena od platby DPH. SMARTstavebnictví červen

16 Analýza Francie Zaplacené úroky z hypotečních úvěrů lze odečíst od daně z příjmu i v případě, že hypotéka byla čerpána na rekonstrukci stavby pro bydlení. Zisk z prodeje nemovitosti je zatížen daní z příjmu ve výši 28,1 %. K úplnému osvobození od platby daně z příjmu dochází až po patnáctiletém vlastnictví. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráta z pronájmu může být započtena do zisku z pronájmu v průběhu následujících 10 let. Ztráty mohou být teoreticky započteny i v případě nemovitostí nacházejících se mimo území Francie, existuje však velké množství omezujících podmínek. Nová výstavba bytů do vlastnictví je zatížena platbou DPH ve výši 19,6 %. Mezi řadou dalších podpůrných opatření je také možnost slevy na dani v případě vybraných projektů a při splnění stanovených podmínek. Německo V případě fyzických osob jsou v Německu zaplacené úroky z hypotečních úvěrů odečitatelné od daně z příjmu. V případě podnikatelské činnosti existují určitá omezení. Osvobození od daně z příjmu v případě prodeje není, s výjimkou prodeje po 10 letech vlastnictví. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráta z pronájmu může být započtena do příjmu. Nová výstavba bytů do vlastnictví je osvobozena od platby DPH. Irsko Zisk z prodeje je součástí daně z příjmu, je však stanovena max. hranice přípustné srážky. Zisk v případě prodeje nemovitosti fyzických osob je osvobozen od daně z příjmu. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráty z pronájmu lze uplatnit proti jiným příjmům z pronájmu. V případě nové vlastnické bytové výstavby je v Irsku využita tzv. parking rate ve výši 13,5 %. Výstavba technické infrastruktury je od platby DPH osvobozena. Využíváno je tzv. stamp duty (kolkovné), které je stanoveno při nákupu nemovitosti ve výši 0 %, 7 % a 9 %. Do ceny nemovitosti ve výši max EUR je kolkovné ve výši 0 %. Nemovitosti, které jsou zakoupeny jako první bydlení, jsou od kolkovného osvobozeny. Pokud však budou před uplynutím lhůty 5 let pronajímány, bude doplaceno kolkovné. Itálie Fyzická osoba může uplatnit odečet zaplacených úroků z hypotečních úvěrů od daně z příjmu do výše EUR ročně. Příjmy z prodeje jsou osvobozeny od daně z příjmu, pokud prodejce byt, resp. stavbu pro bydlení vlastnil nejméně 5 let a prokazatelně v dané nemovitosti většinu této doby bydlel. V opačném případě je uplatňována proporcionální sazba závisející na celkovém příjmu prodejce. Daňový poplatník může místo běžného zdanění v tomto případě uplatnit paušální daň ve výši 20 %. DPH se vztahuje na nové domy s byty ve vlastnictví do 4 let od jejich kolaudace. DPH je ve většině případů stanoveno ve výši 10 %, v případě luxusních rezidencí 20 % a v případě prvního bydlení ve výši 4 %. 16

17 Jestliže po dobu 4 let nejsou byty prodány, jsou od platby DPH v případě prodeje osvobozeny. Vzniká však povinnost zaplatit registrační daň ve výši 7 %, daň z hypotečního úvěru ve výši 2 % a katastrální daň ve výši 1 % z hodnoty nemovitosti. Jestliže dojde k prodeji kupci, který si danou nemovitost (nemovitost, na kterou se vztahují výše uvedené daně) pořizuje jako první bydlení, pak je registrační daň snížena na 3 % a daň z hypotečního úvěru a katastrální daň jsou vyměřeny paušálně ve výši 168 EUR. Lucembursko Odečet zaplacených úroků z hypotečních úvěrů od daně z příjmu je v Lucembursku možný. Výše daně z příjmu v případě prodeje je závislá na době, po kterou prodávající nemovitost vlastnil a zda nemovitost užíval jako hlavní bydlení. V případě, že nemovitost neobýval a že se jedná o krátkodobý zisk (nemovitost nevlastnil déle jak 2 roky), daň je stanovena ve výši normální sazby daně z příjmu (max. 38,95 %). V případě, že se jedná o tzv. dlouhodobé kapitálové zisky, pak v případě, že nemovitost prodávající vlastnil déle jak 2 roky a ne více jak 10 let, pak je zisk z prodeje daněn sníženou sazbou daně (max. 19,6 %). V případě, že nemovitost vlastnil déle jak 10 let, pak je prvních EUR zisku (v případě dvoučlenných domácností EUR) osvobozeno od daně z příjmu. V případě, že se jednalo o obývanou (hlavní) nemovitost, pak je prodej osvobozen od daně z příjmu. V případě, že při výstavbě byla využita státní pomoc, pak může být vyměřena daň ve výši 1,4 % zisku. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Ztráty z pronájmu lze uplatnit proti jiným příjmům z pronájmu. Výstavba bytů do vlastnictví je osvobozena od platby DPH. Nizozemí Zaplacené úroky z hypotečních úvěrů je možno odečíst od daně z příjmu vždy v jejich výši 33,5 %. V případě, že předmět hypotečního úvěru je využíván jako vlastní bydlení, pak se tato hodnota zvyšuje na 52 %. Max. délka doby odpočtu je 30 let. Zisky z prodeje nemovitosti jsou obecně předmětem daně z příjmu. Výjimkou je prodej vlastního bydlení. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Daňová ztráta z pronájmu bytu není předmětem zápočtu do zdanitelných příjmů. Nová vlastnická bytová výstavba je zatížena DPH ve výši 19 %. Prodej je předmětem daně z příjmu. Zisk je zdaněn 30 % z 22/30 zisku, tedy efektivní daňová sazba je 22 %. Výstavba vlastnického bydlení je osvobozena od platby DPH. V případě rekonstrukce obydlí může od daně z příjmu odečíst vlastník ročně SEK. Velká Británie a Severní Irsko V roce (květen) byly v oblasti daňových úlev pro osoby splácející hypoteční úvěry učiněny určité změny. Splátky úroků z hypotečních úvěrů lze odečítat pouze po dobu 7 let, ve zvýhodněné výši jen v případě pořízení prvního bydlení. Míra úlevy byla stanovena na 25 % ze splacených úroků po dobu 2 let, pro třetí až pátý rok ve výši 22,5 % a pro šestý až sedmý rok ve výši 20 %. Max. výše odpočtu úroků z úvěrů je v případě jednočlenné domácnosti GBP, v případě vícečlenné domácnosti GBP (to platí i pro ovdovělé členy domácnosti). V případě, že se jedná o další bydlení lze odečítat pouze 15 % ze splacených úroků z úvěru, max GBP, resp GBP. Prodej nemovitostí pro bydlení je (v případě, že prodávající nevlastní jinou nemovitost pro bydlení nebo v ní měl hlavní bydlení) osvobozen od platby daně z příjmu. Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu V případě finanční ztráty z pronájmu nemovitosti lze, v případě, že vlastník pronajímá více nemovitostí, ztrátu z jedné nemovitosti započítat do zisku z nemovitosti jiné. Pokud dochází k celkové ztrátě, převádí se tato do budoucího daňového období. Ve zvláštních případech musí být ztráta kompenzována proti jiným příjmům (např. investiční výdaje). Nová vlastnická bytová výstavba je ve Velké Británii osvobozena od DPH. Další forma podpory je poskytována těm domácnostem, které nemohou sami dosáhnout na vlastnické bydlení. Důraz je kladen na tzv. klíčové pracovníky (tedy osoby, které pracují v určitých odvětvích veřejného sektoru), jejichž příjem je nižší příjem domácnosti nežli EUR ročně. Tato forma podpory Right to acquire je poskytována prostřednictvím rad bytových asociací. RNDr. Jiří Klíma je ředitelem úseku regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS PRAHA, a.s. Švédsko V případě fyzických osob lze zaplacené úroky za hypoteční úvěry odečíst od daně z příjmu tehdy, když splácená nemovitost nebyla zdrojem dalších příjmů. Možnost odpočtu je stanovena na 30 % do SEK a na 14 % nad SEK. SMARTstavebnictví červen

18 Analýza Tabulka 1: Přehled existujících daňových úlev v oblasti bydlení v zemích EU-27 k 31. prosinci Země Možnost odpočtu zaplacených úroků z úvěrů Možnost osvobození od daně z příjmu v případě prodeje nemovitosti pro bydlení Možnost daňového odpočtu v případě ztráty z pronájmu Platba DPH v případě nového vlastnického bydlení Existence jiných forem podpory vlastnického bydlení Existence záručního hypotečního fondu, resp. existence záruk za úvěry Rakousko Ano Ano Ano Ne Ano Ne Belgie Ano Ano Ne Ano Ano Ano Bulharsko Ano Ano Ne Ano Ne Ne Kypr Ano Ano Ano Ano Ano Ne Česká republika Ano Ano Ano Ano Ano Ne Dánsko Ano Ano Ano Ne Ne Ne Estonsko Ano Ano Ne Ano Ano Ano Finsko Ano Ano Ano Ne Ano Ano Francie Ano Ano Ano Ano Ano Ano Německo Ano Ano Ano Ne Ne Ne Řecko Ano Ano Ne Ano Ano Ano Maďarsko Ne Ano Ne Ano Ano Ano Irsko Ano Ano Ano Ano Ano Ano Itálie Ano Ano Ne Ano Ano Ano Lotyšsko Ne Ano Ne Ano Ano Ano Litva Ne Ano Ne Ano Ano Ano Lucembursko Ano Ano Ano Ne Ano Ano Malta Ne Ano Ne Ne Ano Ano Nizozemí Ano Ano Ne Ano Ano Ano Polsko Ne Ano Ano Ano Ano Ano Portugalsko Ano Ano Ano Ne Ano Ano Rumunsko Ne Ano Ne Ano Ano Ano Slovensko Ne Ano Ne Ano Ano Ne Slovinsko Ne Ano Ne Ano Ano Ano Španělsko Ano Ano Ano Ano Ano Ne Švédsko Ano Ano Ne Ne Ano Ne Velká Británie Ano Ano Ano Ne Ano Ano 18

19 Otázka osvobození platby DPH je složitější a je doplněna následující tabulkou, která charakterizuje výši DPH v jednotlivých zemích EU-27 Tabulka 2: DPH v oblasti bydlení v zemích EU-27 k 1. květnu 2010 Kód Země Výstavba sociálních bytů Opravy a modernizace bytového fondu Výstavba technické infrastruktury pro následnou bytovou výstavbu Výstavba nového bydlení Dokončovací práce na nových bytových budovách Základní sazba Snížená sazba Super snížená sazba BE Belgie 6, , 21 (ex) 21 6, 12, , BG Bulharsko CZ Česká republika , , , DK Dánsko (ex), DE Německo (ex) EE Estonsko EL Řecko 21, (ex) 10 3 (ex) 21, ES Španělsko 4, ,16 4, FR Francie 5,5, 19,6 5,5 5, 19,6 19,6 19,6 19,6 19,6 5,5 2,1 - IE Irsko 13,5 13,5 6 (ex) 13,5 6 13, ,5 4,8 13,5 IT Itálie 4, , 10, , CY Kypr (ex) , LV Lotyšsko (ex) LT Litva , LU Lucembursko 3 2, ,15 (ex) (ex) , HU Maďarsko , MT Malta (ex) 18 (ex) (ex) NL Nizozemí AT Rakousko (ex) (ex) PL Polsko , PT Portugalsko (ex), 5 5, 20 (ex) (ex) 5, , RO Rumunsko 19, , , SI Slovinsko 8,5 8,5 20 8,5 14, 20 8,5 14, ,5 - - SK Slovensko , (ex) , FI Finsko (ex) (ex) , SE Švédsko 25, (ex) 25 (ex) (ex) , UK Velká Británie 17,5, 0 17,5, 5 9 (ex), 17,5 0, 17,5 0, 17,5 17, "Parking rate" Poznámky: 1) BE: Opravy a rekonstrukce bytů a bytových domů v soukromém vlastnictví, které byly dokončeny a zkolaudovány před více jak 5 lety 2) LU: Domy a byty, které slouží k trvalému bydlení 3) EL: Pouze pro starší byty a domy v soukromém vlastnictví 4) ES: Pouze činnosti při opravách soukromých domů a bytů souvisejících přímo se stavebnictvím (zednické práce) 5) FR: Opravy a rekonstrukce bytů a bytových domů, které byly dokončeny a zkolaudovány před více jak 2 lety 6) IE: Parking rate 7) LU: Pouze činnosti související přímo s opravami částí domů a bytů starších 20 let 8) NL: Štukovací a malířské práce při opravách a rekonstrukcích bytů a domů starších 15 let 9) UK: Pouze pro ostrov Man 10) SK: Pouze je-li součástí dodávky také výstavba nové obytné budovy 11) CZ: Rozhodující je velikost podlahové plochy 12) LU: Pro domy a byty, které slouží k trvalému bydlení 13) IT: Pouze pro první bydlení 14) SI: Pro stavby pro bydlení, které nejsou součástí státní sociální politiky (definice podle velikosti podlahové plochy) pouze do ) EL: Pouze pro první bydlení 16) RO: Domovy pro seniory 17) RO: Velikostně omezené byty a domy Ex) Vyjmuto z platby DPH SMARTstavebnictví červen

20 Kontakty: Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz Ing. Miloslav Mašek, SPS v ČR masek@sps.cz Ing. Michal Petrman, Deloitte mpetrman@deloittece.com Ing. Miroslav Linhart, Deloitte mlinhart@deloittece.com Ing. Zdeněk Kunc, ÚRS Praha kunc@urspraha.cz Ing. František Glazar, ÚRS Praha glazar@urspraha.cz Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha