Slinné žlázy. Exokrinní žlázy dutiny ústní. Acinus 1 vývod; lalůčky, tenký vazivový obal Velké žlázy x malé žlázy Sekret sliny

Transkript

1 Trávicí soustava 2

2 Slinné žlázy Exokrinní žlázy dutiny ústní Serózní vodnatý sekret Mucinózní hlenovitý sekret Smíšené Acinus 1 vývod; lalůčky, tenký vazivový obal Velké žlázy x malé žlázy Sekret sliny Zvlhčují ústní dutinu Obalují potravu polykání Enzymy - amylázy

3 JÁTRA (HEPAR) - leží v pravé brániční klenbě, menší část zasahuje i do levé brániční klenby - horní plocha, dotýká se bránice dolní plocha, na ni naléhají břišní orgány křehká, krytá vazivovou blánou, částečně pobřišnicí

4 největší žláza v těle Játra druhý největší orgán v těle, 1/50 celkové hmotnosti (asi 1,3-3 kg) orgán metabolizmu energetická látková výměna přeměna živin detoxikace organizmu Velká funkční rezerva (1/5), dobrá regenerační schopnost; při dlouhodobém poškozování cirhóza jater

5 Stavba jater 4 laloky 8 jaterních segmentů přítok krve a odtok žluče nezávislý na ostatních segmentech operace, transplantace!!!

6 Krevní oběh jater Oběh funkční Oběh nutritivní V sinusoidách dochází ke smíšení obou oběhů!!! Vysoký krevní průtok ml/min do jaterních sinusoidů (1050 ml z v. portae, 300 ml z a. hepatica), téměř ¼ minutového srdečního výdeje Fyziologicky nízký vaskulární odpor (malý rozdíl mezi tlakem ve v. portae a v. hepatica) v případě patologických změn (steatóza či cirhóza), odpor v cévách roste, průtok krve klesá (portální hypertenze, ascites)

7 Oběh funkční vrátnicová žíla ze střev jaterní brána dolní dutá žíla sinusoidy centrální žíla Oběh nutritivní jaterní tepna jaterní brána dolní dutá žíla sinusoidy centrální žíla

8 Jaterní parenchym Hepatocyty polyedrické, µm velké buňkyů při velkém zatížení jater se mohou vyskytovat i vícejaderné buňky směrem k krevním sinusům mikroklky v cytoplasmě inkluze glykogenu, lipidové kapénky, granula ferritinu a proteinová granula buňky jsou k sobě těsně přiložené; dva přiléhající hepatocyty vychlípením cytoplasmy vytvoří žlučovou kapiláru,) v případě potřeby jsou schopny přejít z G0 do G1 fáze a začít se opět dělit značná regenerační schopnost Disseův prostor kontakt krve s hepatocyty Kupfferovy buňky fagocyty, hem Itoovy buňky skladování lipidy, vitamin A, podpora při regeneraci

9 Funkce jater Metabolismus sacharidů glykogeneze; glukóza lipidy laktát glukóza, alanin glukóza hladovění glykogenolýza, glukoneogeneze Metabolismus lipidů syntéza triacylglycerolů, cholesterolu, fosfolipidů Metabolizmus aminokyselin stálá hladina AMK v plazmě vychytávají glukoplastické AMK tvorba neesenciálních AMK katabolismus AMK amoniak Detoxikace amoniaku NH3 kys.močová, NH3 glutamin

10 Funkce jater Degradace cholesterolu žlučové kyseliny (k.cholová, konjugace s AMK) Syntéza a posttranslační úpravy plazmatických proteinů albuminy koagulační faktory ne immunoglobuliny Orgán krvetvorby fetálně, ale může i u dospělého Zásobní funkce - glykogen, lipidy, ferritin (Fe), vitaminy A,D, K, B12

11 Funkce jater Detoxikační funkce - hydrofobní cizorodé molekuly oxidace + kojugace s hydofilními látkami moč, žluč Odbourávání xenobiotik, léčiv, jedů Odbourávání hemu Kupfferovy buňky biliverdin- bilirubin moč Tvorba hormonů - angiotenzinogen (H2O) Odbourávání hormonů degradace inzulinu degradace steroidů

12 ŽLUČOVÉ CESTY DC a Uvnitř jater : 1 žlučové kapiláry 2 nitrojaterní žlučovody Mimo játra : 3 ductus hepaticus dexter et sinister (spojují se do b c 4 ductus hepaticus communis k duct.hepat.com. se přidá vývod žlučníku, ductus cysticus (DC) a vzniká 5 ductus choledochus (hlavní žlučovod; prochází za duodenem a za hlavou pankreatu,spojuje se s hlavním vývodem pankreatu a ústí na papilla duodeni major) Části žlučníku : a krček, b tělo, c - fundus

13 Žluč sekretována jaterními buňkami do žlučovodů ústících do duodena po dobu lačnění žluč nevtéká do duodena, ale je zachycována žlučníkem (50 80 ml). zahušťování žluči ve žlučníku z 97% na 89% vody žluč - voda, lecitin, cholesterol, žlučové kyseliny, žlučová barviva ŽK vznik v játrech, ve střevě je rozkládají bakterie a většinou se vrací zpět do jater, jen 0,5 g odchází snižují povrchové napětí - tvorba micel amfipatické = emulgace tuků bilirubin vznik z Hb, je konjugován s kys. glukuronovou, ve střevě se mění na urobilinogen během 30 minut po požití potravy začne uvolňování produkce ml žluči denně ph = 7,1-7,3

14 Onemocnění postihující játra Fibróza jater zmnožení vaziva Cirhóza přestavba jater Hepatotoxiny Etanol Chlorované uhlovodíky Léky paracetamol, vitamin A

15 Infekční hepatitidy A, B, C virové E-B virus - mononukleóza, cytomegalovirus, virus Ebola, Prvoci Plasmodium (malárie), Toxoplasma, Leishmania Parazité motolice, hlístice Nádory jater Benigní adenom Hepatocelulární karcinom 90% - metastázy

16 Jaterní selhání Transplantace jater Podpůrné systémy Nebiologické detoxikační systémy Bioreaktory

17 Bioreaktory Snaha nahradit všechny funkce jater Buněčná složka prasečí hepatocyty, hepatocyty z explantovaných jater max 1010 buněk Membrána s propustností 150 kda Plasma pacienta separovaná, oxygenovaná, perfundovaná přes akt. uhlí X dostupnost a funkčnost hepatocytů cena

18 Stavba pankreatu ductus choledochus ductus pancreaticus accessorius 1 caput pancreatis 2 corpus pancreatis 3 cauda pancreatis

19 Exokrinní část Alveolární žláza aciny (lalůčky) Acinus dutý útvar 2 typy buněk pankreatická šťáva - do ductus pancreaticus major) trypsinogen, karboxypeptidáza lipáza amyláza v pankreatu neaktivní!!!

20 Endokrinní část exokrinní část - 4 typy buněk - buňky α glukagon -zvyšuje hladinu cukru -rozpad glykogenu v játrech, tvorba glukózy z aminokyselin Inhibován zvýšenou hladinou cukru v krvi - buňky β inzulin -buňky γ, δ somatostatin -inhibuje sekreci mnoha hormonů, hormonů exo- a endokrinního pankreatu -Buňky PP (F) pankreatický polypeptid -regulace exokrinního pankreatu? Langerhansův ostrůvek

21 Inzulin Regulace sekrece inzulinu hladina krevního cukru nad 5,5 mmol/l Glukóza do β-buněk Za den asi 50 jednotek Normální hladina 70pmol/l, po jídle až 700 pmol/l Degradace v játrech, 1 hod Další faktory Přímé stimulanty sekretin parasympatikus, acetylcholin, Zesilovače působení glukózy manóza Inhibitory adrenalin, noradrenalin, somatostatin

22 Účinky inzulinu První fáze - usnadňuje vstup glukózy do buněk zvyšuje počet glukózových transpotérů sekundy Druhá fáze stimuluje proteosyntézu a inhibuje rozpad proteinů minuty Pozdní fáze stimuluje tvorbu tuku hodiny Hlavním místem působení jsou játra, dále svalová a tuková tkáň

23 Diabetes mellitus I. typu na inzulinu závislý porucha tvorby inzulinu poškození B-buněk autoimunitním procesem II. typu na inzulinu nezávislý inzulinová rezistence, vyvíjí se postupně; v krvi inzulinu dostatek až nadbytek, snížená citlivost receptorů pro glukózu ve svalové a tukové tkáni V ČR asi diabetiků; DM I., DM II.

24 Dlouhodobé komplikace DM Oční komplikace diabetická retiopatie, poškození cév sítnice Neurologické komplikace diabetická polyneuropatie Poškození ledvin diabetická nefropatie Poškození velkých cév ischemická choroba, aterosklerotické změny

25 Léčba DM Dieta Léky Inzulin pera, pumpy Transplantace pankreatu Transplantace Langerhansových ostrůvků Transplantace samotných β-buněk, které lze diferencovat z embryonálních kmenových buněk Umělá β -buňka miniaturní přístroj

26 Vylučovací ústrojí - ledviny

27 Vylučování Podstatné pro udržení dynamické homeostázy vnitřního prostředí Dále nevyužitelné zplodiny a zbytky metabolizmu Látky využitelné, ale nadbytečné Nosiče vylučovaných látek Látky organizmu cizorodé léčiva, drogy, toxiny Primární funkce ledviny Sekundární funkce dýchací aparát, kůže, trávicí ústrojí

28 Vylučovací ústrojí Ledvina (Ren) Nefron (Nephron) Sběrací kanálky (Tubuli colligentes) Kalichy ledvinné (Calices renales) Pánvička ledvinná (Pelvis renalis) Močovod (Ureter) Močový měchýř (Vesica urinaria) Močová trubice (Urethra)

29 Ledviny Retroperitoneální poloha Mechanicky chráněné zádovými svaly Pravá ledvina níže než levá Termostabilní prostředí Krátký odstup od břišní aorty Pevné pouzdro vylučuje změny objemu; stabilizace renálního intersticiálního tlaku F-ční parenchym 3 tkáně dokonalá souhra vmezeřené vazivo intersticium krevní a lymfatické cávy nefrony

30 Intersticium řídké vazivo ve všech částech ledviny prostředník mezi krví, lymfou a tubulární tekutinou v nefronech probíhají všechny chemické a fyzikální změny Kůra x dřeň mění se osmotické rozvrstvení v kůře izoosmotické s krevní plazmou v dřeni osmolalita stoupá

31 Krevní řečiště Dvě kapilární sítě glomerulární a peritubulární spojené arteriální spojkou Korová řečiště cévní pleteně kolem tubulů Ve dřeni cévní systém radiálně uspořádané vlásečnice, které kopírují architekturu dřeňových částí nefronu

32 Filtrace v ledvině 20 25% klidového srdečního objemu ml/min 700 ml plazmy Do glomerulárního filtrátu 128 ml/min Za 24 hod kolem 120 l z toho 1 1,5 l definitivní moči

33 Trojan: Lékařská fyziologie, 3. Vydání, Grada 1999

34 Močový měchýř sliznice složena v řasy hladká svalovina tvoří 3 vrstvy: vnitřní plexiformní střední cirkulární zevní longitudiální horní plochu měchýře pokrývá seróza (peritoneum) = částečně intraperitoneální orgán Přechodní epitel

35 Hemodialýza metoda odstraňování odpadních látek jako např. draselné ionty, močovina, a nadbytečné vody z krve při selhání ledvin difuze rozpuštěných látek přes semipermeabilní membránu. Používá se tzv. protisměrný (protiběžný) tok, kdy dialyzační roztok ( ml/min) protéká podél membrány v opačném směru než jakým teče krev, při němž nastává největší lokální rozdíl koncentrací a dialýza je tak nejúčinnější.

36 Hemodialýza

37 Nadledvina párová endokrinní žláza, cca 10 g kůra a dřeň pravá nadledvina má tvar trojhranný, levá poloměsíčitý. žláza je uložena ve vazivovém obalu, který pevně nasedá k orgánovému povrchu je fixována k renální fascií, při ren migrans zůstává in situ

38 Kůra nadledvin asi 70 % objemu žlázy, celkem 30 steroidních hormonů kortikosteroidů: glukokortikoidy - regulují metabolismus sacharidů a bílkovin mineralokortikoidy - řídí hospodaření s minerály a vodou menší množství pohlavních hormonů buňky uspořádány do trámců, které jsou obklopeny krevními sinusoidami

39 Dřeň nadledvin trámce nepravidelného tvaru, mezi kterými prochází kapilární sinusoidy katecholaminy A-buňky produkují adrenalin - první objevený hormon, vylučován do krve zejména při fyzickém nebo psychické stresu (krizové situace - poplachová reakce) způsobuje zvýšení koncentrace glukózy, laktátu a volných mastných kyselin v krvi N-buňky produkují noradrenalin - vyvolává kontrakci cév (s výjimkou cév srdečních) zvyšuje krevní tlak

40 Zona glomerulosa Kůra Zona fasciculata Zona reticularis Dřeň Aldosteron mineralokortikoidy Kortisol glukokortikoidy Anabol. a pohl. h. Adrenalin Noradrenalin