Aplikace polysiloxan pro fixaci radioaktivních sorbent

Transkript

1 Aplikace polysiloxan pro fixaci radioaktivních sorbent 1) Ing. Petr Polívka, 2) Ing. Antonín Vokál, CSc., 2) Ing. Monika Kiselová 1) Centrum výzkumu ež s.r.o., Husinec-ež.p.130, Husinec-ež 2) ÚJV ež, a. s., Hlavní 130, ež, Husinec Abstract: This study is focused on the development of laboratory and enlarged laboratory testing of polysiloxane matrix for radioactive waste solidification. In the first part, this report summarizes the results of laboratory experiments, which anticipated the pilot testing. The present work suggest that by using of this type of matrix, one can obtain the new form of waste that enable significant reduction of the amount of waste going into repository of radioactive waste. 1. Úvod Pro solidifikaci radioaktivních a nebezpených odpad se používají krom cementových smsí, geopolymerních a sklokeramických materiál i nkteré typy syntetických polymer. V poslední dob se stále intenzivnji zkoumají možnosti použití polymer na bázi polysiloxan, které využívají snadnou zpracovatelnost odpad, vysokou stabilitu produkt a maximální snížení objem ukládaných odpad. Tato ást se zabývá solidifikací vysycených ionex do polysiloxanové matrice a její následné zesíování. Jedná se o pípravu matrice, do které se pimíchá model radioaktivního odpadu. Výhodou tohoto technologického postutpu je, že radiace odpadu psobí pozitivn na síovací reakci. Vzhledem k omezeným možnostem laboratoí bylo využito míchací zaízení firmy CHEMCOMEX Praha a.s., které je bžn používáno k testování v poloprovozním mítku. Laboratorní experimenty jsou zameny na vývoj technologie, která má splnit požadavky pro poloprovoz; blížší specifikace podmínek je uvedena v Tabulce 1. Tabulka 1: Podmínky na technologii Doba od zahájení mísení Proces a požadavek [min] 0 2 Promísení siloxanové matrice s katalyzátorem 2 60 min pimíchání odpadu a homogenizace s matricí - zpracovatelnost min ztuhnutí na 90% konených vlastností bhem h ztuhnutí na 95% konených vlastností max. do 30 dní ztuhnutí na 99% konených vlastností

2 2. Experimenty v laboratorním mítku 2.1 POUŽITÉ SUROVINY Lukopren N 1000,,-dihydroxypolydimethylsiloxan, viskozita mpa.s, viskozitní prmr molární hmotnosti , výrobce Luební závody a.s.kolín. Katalyzátor C21, sms dekaethoxytetrasiloxanu a di-n-butylcín dilaurátu v hmotnostním pomru 3:1, síovalo a katalyzátor kondenzaních reakcí silanol, výrobce Luební závody a.s.kolín. Pigmentová pasta Lukopren - žlutý odstín, výrobce Luební závody a.s.kolín. 2.2 DOBA ZPRACOVATELNOSTI MATRICE Pro použití ve zvtšeném mítku byla sledována doba zpracovatelnosti katalyzované matrice. Do 100 ml PE nádoby byla navážena polysiloxanové matrice a po pidání katalyzátoru byla sms intenzivn run míchána po dobu 2 min, aby došlo k její homogenizaci. Pak byl posuzován vzrst viskozity a posléze pokles lepivosti povrchu. Výsledky jsou shrnuty v Tabulce 2. Tabulka 2: Subjektivní sledování doby zpracovatelnosti matrice po pídavku katalyzátoru Doba od pídavku katalyzátoru [min] Množství katalyzátoru 4 dsk Zpracovatelnost Množství katalyzátoru 6 dsk Zpracovatelnost 0 start ANO start ANO 2 snadná míchatelnost, (homogenizace katalyzátoru) ANO snadná míchatelnost, (homogenizace katalyzátoru) ANO 15 snadná míchatelnost ANO snadná míchatelnost ANO 30 snadná míchatelnost ANO velmi viskózní matrice, poátky tuhnutí ANO omezená 45 snadná míchatelnost, poátky nárustu viskozity ANO tuhý lepivý povrch NE 60 velmi viskózní matrice, poátky tuhnutí 120 tuhý mírn lepivý povrch ANO tuhý mírn lepivý NE omezená povrch NE tuhý nelepivý povrch NE Na základ hodnocení uvedeného v Tabulce 2 byl pro další experimenty zvolen pídavek katalyzátoru v množství 4 dsk (hm. díl na 100 hm. díl kauuku). Z tabulky je zejmé, že takto katalyzovaná matrice byla zpracovatelná po dobu 60 min, tj. s dostatenou rezervou na vmíchání odpadu a pípadné technologické zdržení.

3 2.3 SOLIDIFIKACE IONEX BEZ ZBYTKOVÉ VLHKOSTI V první ásti byly testovány smsi na bázi sušených ionex (t = 60 C/24h). Byla pipravena série vzork o naplnní 20, 30, 40, 50 hm.% (vzorky 1, 2, 3, 4 na Obr. 1). A dále byla zvolena doba zpracovatelnosti minimáln do 1h (konc. katalyzátoru 4 dsk) a sledována doba ztuhnutí. Pro jednoduchost se zamením na provozní mítko byla sledována zmna lepivosti a tuhosti. U všech vzork probhlo síování; po 60min byly vzorky již velmi viskózní s poátky tuhnutí. Do 24 h byly všechny vzorky tuhé a na povrchu nelepivé. U vzork s vyšším naplnním byly ionexy rovnomrn rozmístny v celém objemu. V pípad nižšího naplnní došlo ve vzorcích k sedimentaci ionex a horní ást obsahovala samotnou matrici (Obr. 1). Obrázek 1: Solidifikované vzorky s vysušenými ionexy v polysiloxanové matrici 2.4 SOLIDIFIKACE IONEX SE ZBYTKOVOU VLHKOSTÍ Pro použití v provozním mítku mže být krok sušení iontomni technologickou komplikací. Proto v další ásti bylo testováno naplnní vlhkými ionexy s obsahem sušiny 48,88 hm.%. Jejich koncentrace ve smsi byla 16, 22, 28, 32 hm.% (vztaženo na hmotnost suchých ionex). To pedstavuje naplnní odpadem (vlhkými ionexy) 33, 46, 57 a 66 hm.%. Opt byla sledována lepivost a tuhost. Vzhledem ke zpomalení procesu tuhnutí byl zvolen delší asový interval. Tabulka 3: Sledování prbhu zpracovatelnosti vlhkých ionex Doba od Vzorek. pípravy [den] Naplnní odpadem [hm.%] 33% 46% 57% 66% Naplnní suchými ionexy [hm.%] 16% 22% 28% 32% 1,0 tuhé tekuté velmi tekuté tekuté (1) 1,2 tuhé tekuté tekuté tekuté (1) 2,0 tuhé ne tekuté tekuté tekuté (1) 2,3 tuhé ne viskózní tekuté tekuté (1) 5,0 tuhé ne viskózní viskózní ne tekuté (1) 6,0 tuhé ne viskózní viskózní ne tekuté (1) 9,0 tuhé tuhý povrch, (1) velmi viskózní Tuhé (povrch), (1) (1) kuliky ionex se pohybovaly v matrici

4 Obrázek 2: Vzorky (. 25, 26, 27, 28) zesíovaných vlhkých iontomni s polysiloxanovou matricí U vzork s naplnním od 22 hm.% výše nedošlo k uspokojivému prbhu solidifikace. Povrch zstal lepivý a nedošlo ke ztuhnutí matrice. Ke ztuhnutí došlo pouze v pípad jediného vzorku s naplnním 16 hm.%. Zárove došlo k ástené sedimentaci ionex viz. obrázek 2. Proto byly provedeny experimenty s menším odstup ováním koncentrace. Byla pipravena série o koncentracích 15,1; 16,3; 17,5; 18,8 a 20,2 hm.% (tj. 30; 32,5; 35,0; 37,5 a 40,0 hm.% vlhkých ionex). U naplnní do 17,5 hm.% vetn došlo k zesíování a ztuhnutí kompozitu. U vyššího naplnní zstávala matrice lepivá, pípadn vykazovala viskoelastický charakter. Pro zvtšené laboratorní mítko bylo proto zvoleno naplnní ionexy 17,5 (35) hm.%. 2.5 ZKRÁCENÝ LOUŽÍCÍ TEST Pro zkrácený loužící test (48h) byly solidifikací pipraveny modelové vzorky smsí vlhkých ionex. K naváženému množství smsi iontomni bylo ze zásobního roztoku, který obsahoval 137 Cs o aktivit 123 kbq.ml -1, odpipetováno množství 100 l (12,3 kbq to pedstavuje dpm) a homogenizováno s ionexy. Toto množství odpovídalo mrné aktivit odpadu reálného v sudu z EDU. K oznaené modelové smsi iontomni byla navážena polysiloxanová matrice s pedem intenzivn rozmíchaným katalyzátorem (4 dsk) tak, aby výsledné naplnní odpadem bylo 17,5 hm.%. Stejným postupem byly pipraveny ti vzorky. Sms byla penesena do PE lahviek o objemu 30 ml. Váleek ml prmr 26 mm a výšku 60 mm. Po probhnutí síovací reakce byly po 72 h vzorky vyjmuty a použity pro zkrácený loužící test. Jako loužící kapalina byla použita DEMI-voda o objemu 320 ml. Vzorky byly ponoeny do kapaliny, a protože nkteré obsahovaly bubliny vzduchu, které vzorek nadnášely, byly uchyceny pod hladinu inertním materiálem. Po dob 48 h byla loužící kapalina homogenizována a odebrán objem 3 ml do polykarbonátové mrící ampule. Odebrané vzorky výluh byly analyzovány na pístroji

5 Perkin Elmer Wallac (Finland) 1480 Automatic Gamma Counter 3 (detektor NaI) s automatickým podavaem mících kyvet. Zde je mená hodnota udávána pímo jako COUNTS [imp.s -1 ] a hodnota CPM [cpm], která je již redukována na pozadí pi mení. Mící okno mlo vrchol odpovídající sledovanému isotopu 137 Cs, E = 662 kev. Doba mení pozadí i vzork trvalo shodn 900 s. Protože v prvním pípad (vzorky. 1 až 3, Tabulka 4) se aktivita výluh pohybovala na velmi nízké hodnot (na úrovni pozadí), byla pipravena druhá série vzork (. 4 až 6), které byly oznaeny roztokem 137 Cs o vyšší aktivit o objemu 500 l (61,5 kbq to odpovídá dpm). Po provedení loužícího testu byly vzorky zmeny, spolen s první sérií, se aktivita ve výluhu stále pohybovala na velmi nízkých hodnotách (na úrovni pozadí). Pi mení byla poslední ampule referenní Blanc, která obsahovala DEMI-voda o objemu 3 ml. Jak je patrné z Tabulky 6 hodnota vyloužení za 48 h se pohybovala hluboko pod 2%, která je jednou z podmínkou pro uložení do ÚRAO. Tabulka 4: Charakterizace vzork pro loužící test Oznaení vzorku: Hmotnost [g] 32,60 33,70 33,27 33,15 33,22 33,35 Objem stopovae [l] ph výluhu (po 48h, pi t = 24 C) 4,95 4,98 5,10 4,81 4,94 5,06 Tabulka 5: Mení aktivity pozadí v modu Normal a Extended Tabulka 6: Mení aktivity 137 Cs vodných výluh BACKGROUND NORMALIZATION Counting Time: 900 Energy range: Normal Counts per minute: OPEN 345 I ,8 Co-57 25,4 Cr-51 44,4 I-129 6,1 Ba ,6 Cs ,5 Cs ,7 I ,8 Se-75 86,9 Sr-85 23,2 Open 238,3 Eu ,2 Cs-137T 12,9 VALUES SAVED END OF BACKGROUND NORMALIZATION BACKGROUND NORMALIZATION Counting time 900 Energy range Extended Counts per minute: OPEN 346,2 Na-22 19,3 Open 272,7 VALUES SAVED END OF BACKGROUND NORMALIZATION ASSAY A Protocol id 13 CS-15MIN Time limit 900 Count limit Isotope Cs-137 Protocol date 28-Nov :27:36 Run id. 66 POS RACK BATCH TIME COUNTS CPM SAMPLE , , , , , , ,2 BLANK END OF ASSAY

6 2.6 NÁVRH PRO ZVTŠENÉ MÍTKO Na základ laboratorních test byly pro další postup navrženy následující parametry: Obsah naplnní ionexy: 17,5 hm.% (vztaženo na sušinu) Množství katalyzátoru: 4 dsk (minimální doba zpracovatelnosti 60 min). Homogenizace na radiálním míchadle Chemcomex Praha. 3. Zvtšené laboratorní mítko Na základ provedených laboratorních experiment byl navržen postup pro zvtšené laboratorní mítko. Pro míchání ve vtším objemu bylo využito zaízení s radiálním míchadlem a s regulací otáek firmy Chemcomex Praha a.s. V první ásti se jednalo o ovení a postup homogenního rozmíchání polysiloxanové matrice s katalyzátorem. V druhé ásti pak pimíchání modelového odpadu do katalyzované matrice a její homogenizace. Obrázek 3: Míchací zaízení pro viskózní kapaliny s radiálním míchadlem 3.1 OVENÍ MÍCHÁNÍ VISKÓZNÍ MATRICE POMOCÍ RADIÁLNÍHO MÍCHADLA Do PE nádoby o objemu 10 l, která byla upevnna na pozici s vystedným míchadlem, byl navážen Lukopren N 1000 (transparentní forma) o hmotnosti 8000 g. Pomocí nastavení frekvence v rozsahu 0 až 50 Hz lze regulovat (po 0,1 Hz) rychlost otáek míchadla. Fázový mni umož uje volbu režimu, která odpovídá rozsahu ot./min. Byly zvoleny ti polohy výšky míchadla ode dna (2 cm, 7 cm a 10,5 cm) dolní, stední a horní; nastavení výšky bylo provádno manuáln pi stojícím míchadle. Bylo oveno, že

7 nenaplnnou viskózní polysiloxanovou matrici odpadem lze bez problém míchat až do jmenovitých otáek zaízení (až do 1400 ot./min). 3.2 TEST HOMOGENIZACE MATRICE POMOCÍ PIGMENTU Pro ovení homogenního míchání v celém objemu byl použit pigment žlutého odstínu. Do navážené (transparentní) polysiloxanové matrice byl na okraji nádoby pidáván pigment, který byl bhem míchání vtahován podél osy míchadla do spodní ásti polymeru. Míchadlo bylo umístno v dolní poloze. Ve spodní ásti nádoby se pigment rozmíchával rovnomrn, nedocházelo ke zvýšenému lokálnímu zbarvení. Naopak horní ást vrstvy u hladiny probíhal homogenizace pomaleji. Bhem prvních 5 min byl pigment slab rozmíchán do hloubky cca 10 mm od povrchu. Pi pokraování homogenizace se tato vrstva snížila do hloubky 5-6 mm a posléze 2-3 mm. Po 10-ti minutách míchání pi rzných (i nejvyšších) otákách se jevila rovnž horní vrstva do hloubky 1 mm zhomogenizovaná podobn jako celý objem nádoby Lukoprenu s pigmentem. Horní povrch mže tedy být kritické místo, kde míchání nemusí probhnout ideáln, ale práv tento povrch je snadno pístupný pro vizuální hodnocení. Pro docílení dokonalé homogenizace byla mnna poloha míchadla postupn z dolní do stední dolní horní polohy vždy na dobu 2 min. Pi umístní míchadla do stední poloze nádoby bylo míchání již velmi intenzivní i v horní povrchové ásti. V horní poloze nelze použít nejvyšší otáky míchadla z dvod rozstiku média. V prmyslovém mítku se pedpokládá použití zaízení s možností plynulé zmny výšky míchadla v nádob a rychlosti otáek. Obrázek 4: Detail aplikace pigmentu na zaátku strhávání od stny k ose míchadla, dolní poloha míchadla

8 Obrázek 5: Strhávání pigmentu od stny, stední poloha míchadla Obrázek 6: Srovnání poloprovozního vzorku s 200 L sudem

9 3.3 PIMÍCHÁNÍ KATALYZÁTORU Stejným postupem jako pigment byl poté do obarvené matrice postupn nadávkován katalyzátor (Obr. 7) v množství 4 dsk bhem 2 min. Následující tabulka uvádí asový snímek prbhu míchání. Bhem intenzivního míchání byla sledována povrchová teplota vzorku, která stoupla z 20 C až na nejvyšší hodnotu 36 C (8 l nádoba). Z makrochemického hlediska bude nutné sledovat nárst teploty i u provozních 200 l sud. Tabulka 7: Posloupnost operací v prbhu asu as Operace a stav smsi [min] 0 Zaátek pídavku katalyzátoru pi kontinuálním míchání 2 Dokonení pídavku katalyzátoru 15 Intenzivní míchání v rzných polohách (v. asu na zmnu polohy) Kapalná konzistence, pelévá se, snadná manipulovatelnost 30 Dokonení míchání možnost prodloužení Kapalná konzistence, pelévá se, snadná manipulovatelnost 45 Kapalná konzistence, pelévá se, snadná manipulovatelnost 60 Kapalná konzistence, pelévá se, avšak zvýšená viskozita vzorku 120 Viskoelastické chování, málo lepivý povrch 240 Tuhá konzistence, nelepivý povrch 2880 Vyjmutí (po 48 h) z PE nádoby Obrázek 7: Stav krátce po dokonení míchání

10 Po 48 h došlo k vyjmutí zpolymerované matrice a k jejímu rozíznutí (Obr. 8-9). Vnitní plocha byla zcela homogenn zbarvena pigmentem a všechna místa, i kritická v dolních rozích, mla stejnou tuhou konzistenci s nelepivým povrchem. U horního povrchu se objevily uzavené vzduchové bubliny, které zasahují do hloubky 1-3 mm. Obrázek 8: ez tlesem vzorku, pigment i katalyzátor jsou homogenn rozptýleny Obrázek 9: Horní povrchová vrstva s uzavenými vzduchovými bublinami

11 3.4 APLIKACE NA MODELOVÝ ODPAD Stejný postup byl aplikován pi solidifikaci modelových vlhkých ionex. Do PE nádoby bylo naváženo 5000 g matrice. Do matrice s rozmíchaným odpovídajícím množství katalyzátoru byl od 15. do 30. min vpraven a zhomogenizován odpad o hmotnosti 2805 g. Výsledný objem vzorku B1 se pohyboval okolo 8 l. Opt byla sledována doba tuhnutí. Po pimíchání smsi ionex a po celkové dob 60 min však neprobhlo síování podle oekávání (na základ výsledk laboratorních experiment). Vznikla suspenze, která i po 240 min stále vykazovala tokové vlastnosti - byla siln lepivá. 3.5 ÚPRAVA TECHNOLOGICKÉHO POSTUPU Protože ani po 48 h nedošlo ke ztuhnutí vzorku, byla navržena zmna technologického postupu. Byla odebrána malá ást poloprovozn pipravené smsi a v laboratoi k ní byl dodaten pidán další katalyzátor v koncentracích 2 dsk a 4 dsk a intenzivn zhomogenizován. Po 24 h od pimíchání katalyzátoru v prvním pípad vzorek sice zesíoval, ale díve došlo k sedimentaci ionexu - povrch byl stále lepivý. V druhém pípad ástice ionexu zstaly rovnomrn rozptýlené v celém objemu vzorku a povrch byl tuhý a velmi málo lepivý. Po dalších 48 h již zcela nelepivý. Stejný postup byl aplikován ve vtším mítku. Byl pipraven další vzorek B2, kdy po homogenizaci 5000 g matrice s 4 dsk katalyzátoru a poté s ionexy byl pidán další katalyzátor v množství 4 dsk a intenzivn rozmíchán (Obr ). Pidání katalyzátoru ped pídavkem odpadu pímo do matrice by mohlo zpsobit velmi rychlou polymeraci, což je nežádoucí. Po 48 h byl vzorek vyjmut z nádoby. Z konzistence bylo patrné, že došlo k zesíování matrice a k fixaci odpadu, ale proces byl pomalejší v porovnání s laboratorními vzorky. Souasn ale také došlo k sedimentaci ionex a tím k ástenému oddlení odpadu od matrice. Jednu z hlavních píin nereprodukovatelnosti výsledk experiment v laboratoi a ve zvtšeném mítku lze spatovat v nerovnomrné kvalit laboratorn pipraveného modelového odpadu. Finálním krokem pípravy vysycených ionex bylo oddlení vody na Büchnerov nálevce tj. na laboratorním filtraním zaízení, které odsává kapalinu pod filtraní vrstvou pomocí nízkého tlaku. Z vrstvy filtrátu se mohla oddlit jen ást vody a nkteré ásti mohly zstat velmi vlhké. Pi skladování ve velkém objemu došlo k sedimentaci vody do spodních vrstev ionex a tím k nerovnomrnému a extrémn vysokému obsahu vody, která má znaný vliv na prbh síovací reakce. Síování polysiloxan postupem, použitým v této práci (hydrolýza síovacího inidla na bázi alkoxysilan a následující kondenzaní reakce vzniklých hydroxylových skupin s terminálními hydroxylovými skupinami siloxanových etzc za katalýzy organokovových slouenin) neprobíhá v naprosto bezvodém stavu, rychlost síovací reakce vzrstá s rostoucím obsahem vlhkosti, avšak pouze do urité meze. Nadbytený obsah vlhkosti potom naopak reakci inhibuje dochází k pednostní reakci síovacího inidla s pítomnou vodou.

12 Obrázek 10: Poloprovozní vzorek B2 krátce po ukonní homogenizace s ionexy Obrázek 11: Detail vzorku B2, povrch s vystupujícími bublinami vzduchu krátce po dokonení míchání

13 Obrázek 12: Stav vzorku B2 po dob 120 min (sedimentace ionex) 4. Zhodnocení a závr Byly uskutenny laboratorní a poté poloprovozní zkoušky provádné pi teplot okolí. Bhem laboratorních experiment byly použity rzné koncentrace katalyzátoru tak, aby se doba zpracovatelnosti matrice pohybovala okolo cca 60 min. Poté byly testovány možnosti solidifikace ionex bez zbytkové vlhkosti. Zde se ukázalo vhodné vyšší naplnní odpadem (okolo 50 hm.%), protože nedochází k sedimentaci ástic odpadu. Tento proces mže být rychlejší než síování pi nízkém obsahu ionexu. V pípad solidifikace ionex se zbytkovou vlhkostí (obsah sušiny 48,88%) byla testována ada vzork pi konstantní koncentraci katalyzátoru (4 dsk). Pi nízkém naplnní dochází k sedimentaci, ale v menší míe než u suchých ionex. Pi vyšším naplnní ionexy nemusí vždy dojít k zesíování kompozitu z dvod enormn vysokého obsahu vody ve smsi. Pro daný odpad byla vybrána sms o nejvyšším naplnní 17,5 hm.% (vztaženo na suché ionexy, tj. 35 hm.% na odpad). Vzorky byl testovány loužením radionuklidu 137 Cs pomocí zkráceného loužící testu (48 h). Z výsledk vyplynulo, že loužení se pohybovalo na hodnotách blízkých pozadí, tj. hluboko pod 2%. Na základ laboratorních experiment byl navržen technologický postup pro zvtšené laboratorní mítko pro solidifikaci ionex se zbytkovou vlhkostí. Byla otestována kvalita homogenity rozmíchání katalyzátoru pi použití míchacího zaízení fy. Chemcomex Praha. Dále byl navrženým zpsobem solidifikován odpad. Protože získané výsledky neodpovídaly závrm laboratorních zkoušek, byl postup modifikován. Ani po modifikaci však nebylo dosaženo pedpokládaného prbhu síovací reakce shodného s výsledky získaných v laboratorním mítku.

14 Jednu z možných píin nereprodukovatelnosti výsledk experiment v laboratoi a ve zvtšeném mítku lze spatovat v nerovnomrné kvalit laboratorn pipraveného modelového odpadu (s nedefinovan vysokým obsahem vlhkosti viz. díve). Pi skladování iontomni ve velkém objemu dochází k sedimentaci nedokonale odstranné vody do spodních vrstev ionex a tím k nerovnomrnému a extrémn vysokému obsahu vody v této ásti látky. Pítomnost vlhkosti respektive vody má, jak známo, znaný vliv na prbh síovací reakce. V pedkládané práci bylo oveno, že laboratorní experimenty lze provést ve zvtšeném mítku, i když výsledky obou zkoušek vzájemn zcela nekorespondují. Pi poloprovozních zkouškách se vyskytla - v praxi zejm možná - horší varianta kvality iontomni (ve smyslu vysokého a nedefinovatelného obsahu vody). Doporuení dalšího postupu: pro uvedenou solidifikaní technologii je dležitým pedpokladem nižší, pokud možná definovaný obsah zbytkové vody v ionexech. Toho lze docílit zamením se na použití odpadu o parametrech vykazujících malý rozptyl obsahu vlhkosti, kterých je možno dosáhnout použitím prmyslové odstedivky. Lze oekávat vyšší obsah sušiny než pi uvedeném postupu pípravy v laboratoi. Souasn bude možno docílit vyššího naplnní ionexy, což bude mít i zejmý ekonomický pínos. Do budoucna bude žádoucí posoudit exaktn vliv vlhkosti na síovací charakteristiky uvedených systém - pipravit modelovou škálu iontomni s definovaným obsahem vody a pomocí rzných koncentrací smsí síovacích inidel a katalyzátoru získat závislosti mezi obsahem vlhkosti a zpracovatelskými vlastnostmi vetn kinetiky síovacích reakcí. Bylo by tak možno urit hranici, kdy již nemá význam zvyšovat koncentraci, ale uvažovat o použití finann nenákladných materiál k odstranní volné vody ze smsi iontomni polysiloxan. Podkování: Práce shrnuje výsledky projektu MPO TIP.FR-TI3/245 podporovaného dotací z výdaj státního rozpotu v rámci programu MPO a souasn je tato práce finann podporována projektem SUSEN CZ.1.05/2.1.00/ realizovaného v rámci ERDF.