CZ.1.07/1.5.00/

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/1.5.00/34.0556"

Mária Hrušková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 CZ.1.07/1.5.00/

2 Číslo projektu Číslo ateriálu Název školy Autor Teatický celek Ročník CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_ZF_POS_11 Zkoušky kaeniva Střední průyslová škola a Vyšší odborná škola, Příbra II, Hrabákova 271 Ing. František Zikund Stavební ateriály 1. ročník Datu tvorby Klíčová slova Anotace Využití, druhy, postup Prezentace s výklade

3 Požadavky na vlastnosti kaeniva jsou předepsány norai. Ověřování se provádí zkouškai: průkazníi - ožnost použití pro výrobu ověřovacíi soustavné ověřování vlastností. Označování kaeniva Musí být uvedeno - zdroj, výrobce, skládka Odběr vzorků - druh a petrografické složení kaeniva - frakce kaeniva Výsledky laboratorních zkoušek usí být opakovatelné a reprodukovatelné. Musí být vhodný a pečlivý výběr vzorku. Ze souhrnného vzorku se zenšování připravují laboratorní vzorky.

4 Stanovení křivky zrnitosti Používá se pro zjištění jednotlivých frakcí kaeniva určených k výrobě betonů, alt. Nebo k určení únosnosti zein apod. Postup spočívá v prosévání vzorku o dané hotnosti sadou norových sít, následné zvážení zbytků na sítech a určení hotnostních podílů. Následně se pak spočítají jednotlivé propady na sítech. Z těchto hodnot se vykreslí křivka zrnitosti. 1) 2)

5 Stanovení tvarového indexu Složí ke zjištění vhodnosti použití hrubého kaeniva do betonu, nebo silniční a železniční stavitelství. Tvarový index ozn. I se vypočte jako poěr ezi nejdelší rozěre zrna a nejenší rozěre zrna. I<3 vhodná zrna (tvar kulatý) I>3 nevhodná zrna, (jehlanová apod.) Postup spočívá v prosévání vzorku o dané hotnosti sadou norových sít, následné zvážení zbytků na sítech a určení hotnostních podílů. Následně se pak spočítají jednotlivé propady na sítech. Z těchto hodnot se vykreslí křivka zrnitosti. 5)

6 Stanovení odplavitelných částic Velikost jených částic negativně ovlivňuje pevnost betonu (jíly, prach silt) zvětšují ěrný povrch. Maxiální nožství 1,5-3% částic enších 0,05. Sedientační etoda vzorek vysušíe a zvážíe 1, sícháe s vodou, proícháe a následně necháe sedientovat, poto odsajee přebytečnou vodu a zkoušku opakuje dokud odsávaná voda není čistá, vzorek necháe vysušit b a zvážíe 2. b 1 2 x Procezovací etoda vzorek vysušíe a zvážíe 1, sícháe s vodou, proícháe a následně přelijee přes síto o velikosti ok enší 0,05, zkoušku opakuje dokud voda není čistá, vzorek necháe vysušit a zvážíe 2.

7 Stanovení hlinitých částic Velké nožství jílovitých látek snižuje pevnost betonu, jelikož jíl ulpívá na zrnech kaeniva a brání spojení s ceente. V oděrné válci se kaenivo proíchá s vodou V 2 a nechá se 24 hodin usazovat. Jené částice vytvoří při sedientaci saostatnou vrstvuv 1. H V V 1 x 100 Stanovení huusovitosti Přítonost huusovitých látek 2 působí škodlivě při tvrdnutí ceentu. Zjišťujee poocí hydroxidu sodného, jesliže dojde k zabarvení roztoku jsou v kaenivu huusovité látky. 6)

8 Stanovení přítonosti síranů Sulfidy ají nepříznivý vliv na tuhnutí betonové sěsi. Vlive síranů dochází v zatvrdlé betonu k pozvolné tvorbě krystalů a vznik následných trhlin. Mohou podporovat vznik koroze výztuže. Sulfidy - stanovují se poocí 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové Sírany stanovují poocí 10% chloridu barnatého, objeví li se bílá sraženina jsou přítony sírany Stanovení přítonosti chloridů Chloridy způsobují převážně v předpjatých a železobetonových konstrukcích korozi výztuže. Obsah chloridů do 0,02% z hotnosti kaeniva.

9 Stanovení sypné hotnosti kaeniva Sypná hotnost volně sypaného kaeniva se zjistí jako poěr hotnosti vysušeného kaeniva 2, které je volně nasypáno do oděrné nádoby o váze 1 a objeu V. Stanovení vlhkosti kaeniva Stanovujee pro potřebné nožství záěsové vody pro výrobu betonu. Okažité nožství vody v kaenivu s 2 Poěr hotností vlhkého vzorku 1 a vysušeného kaeniva 2. V 1 w 1 2 x 2 100

10 Stanovení otlukovosti Při íchání v íchačkách dochází k rozdrobování zrn a tí k olaování ostrých hrana štěpení zrn. Zkouší se v otlukové bubnu, kde kaenivo otloukáe ocelovýi koulei. Výsledke je podíl vzniklé rozdrobeniny k celkové hotnosti. Stanovení nasákavosti Nasákavost je schopnost látky přijout vodou. Je ovlivněna pórovitostí a druhé pórů. Ovlivňuje nožství záěsové vody, důležité pro správnou hydrataci ceentu. Kaenivo vysušíe 1 a následně ponoří na 48 hod do vody. Osušíe a zvážíe N x100 2

11 Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskéu zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jéna. 1) KŘÍŽOVÁ, Katarína. Betonové konstrukce I. Praha: Sobotáles, 2010, ISBN ) DVOŘÁK, Jiří; KVÍTEK, Zděnek; SLABÝ, Jiří. Betonové konstrukce I. Praha: Sobotáles, 1996, ISBN ) AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4) AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5) AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6) AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Podobné dokumenty

CZ.1.07/1.5.00/34.0556

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0556 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ZF_POS_19 Pojiva - druhy Název školy Autor Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Příbram II, Hrabákova