Metodika spolupráce obcí

Transkript

1 Metodika spolupráce obcí v místních akčních skupinách MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů CZ.1.04/4.1.00/B Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2

3 Metodika spolupráce obcí v místních akčních skupinách MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů CZ.1.04/4.1.00/B Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 AUTORSKÝ TÝM Mgr. Hana Slováková Ing. Jana Jurajdová Bc. Tomáš Šulák PhDr. Oldřich Čepelka Ing. Stanislav Jäger Mgr. et Mgr. Jakub Lysek Doc. Pavel Šaradín, Ph.D. Mgr. Tomáš Chmela (odborné konzultace a doplnění ze strany zadavatele) FOTOGRAFIE Tomáš Chmela, Tomáš Šulák, Ondřej Vlček, archivy MAS, archiv SMS ČR

5 ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, v rukou nyní držíte publikaci, která edičně doplňuje další tištěné výstupy projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů. Jedná se o metodický materiál podrobně se zabývající spoluprací obcí v místních akčních skupinách v České republice. Ambicí zmiňovaného projektu i této publikace je vytvořit manuál starostům a dalším aktérům rozvoje venkova, kteří se účastní partnerské spolupráce v místních akčních skupinách. Tento koncept je velkou výzvou k dalšímu propojování, síťování a zefektivňování veřejné správy a dalších sektorů působících ve venkovském prostoru. Je nám ctí zdůraznit, že právě Sdružení místních samospráv koncept místních akčních skupin podporuje a snaží se o adekvátní ukotvení role obcí v něm. Pilířem této myšlenky je spolupráce, vnímání venkova v celé šíři s vazbami, které v území existují. Spolupráce obcí v místní akční skupině může mít různé podoby od intenzivního setkávání a řešení problémů, vytváření nových subjektů, správy společného majetku, společných zařízení až po minimální variantu, kterou je komunikace a sdílení zkušeností. Ideální podobu spolupráce obcí nelze stanovit jednotně, neboť je závislá na historii MAS, územních vztazích a řadě dalších faktorů. Smyslem tohoto materiálu bylo tedy zachytit současné trendy a stanovit doporučení a možnosti rozvoje spolupráce v co největší šíři tak, aby si každá MAS mohla vybrat a použít pro sebe to, co je pro její území vhodné. Kompletní materiál vznikal více než jeden rok a z praktických důvodů v tištěné verzi nakonec předkládáme pouze jeho obecnou část. Druhý oddíl, který je prováděcí metodikou určenou zejména pro potřeby projektu, je zveřejněn na webu a to zejména pro zpracovatele strategií spolupráce obcí v MAS. Jak už je z názvu projektu i zacílení publikace patrné, klíčovou roli v našem úsilí sehrály jednotlivé místní akční skupiny. Ve spolupráci s jejich manažery jsme metodiku a její parametry připravovali a na pilotním vzorku 72 zapojených MAS jsme je také postupně uvedli do praxe. I proto chceme celému početnému kolektivu za jejich nasazení během realizace projektu a přípravy metodiky poděkovat. Nacházíme se v období, kdy místní akční skupiny sehrávají stále větší roli v rozvoji venkovského prostoru. Věříme proto, že dokument nabízí kvalitní a aktuální informace, ze kterých budou moci čerpat klíčový partneři tohoto procesu, představitelé veřejné správy i pracovníci v místních akčních skupinách. Mgr. Hana Slováková, SMARV o.p.s. Mgr. Tomáš Chmela, SMS ČR 3

6 OBSAH ČÁST A TEORETICKÁ ZÁKLADNÍ INFORMACE A KONTEXT Projekt MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Účel a obsah publikace SPOLUPRÁCE OBCÍ JAKO AKTUÁLNÍ TÉMA Úvod Spolupráce a partnerství prázdné slovo? Obecné přístupy ke spolupráci obcí v ČR Platformy pro spolupráci obcí v ČR SPOLUPRÁCE OBCÍ V MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPINÁCH Co je to MAS, jaké má znaky a co vykonává Proč je MAS vhodnou platformou pro spolupráci Území MAS ve vztahu k územím ORP a DSO Předpoklady úspěšné spolupráce Přínosy spolupráce Možná úskalí spolupráce TÉMATA PRO SPOLUPRÁCI OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS Úvod Téma Doprava Téma Odpadové hospodářství Téma Protipovodňová opatření a krizové řízení Téma Regionální školství Téma Zaměstnanost Sekundární témata spolupráce obcí POJETÍ SPOLUPRÁCE V MÍSTNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH ČÁST B PRAKTICKÁ MOŽNOSTI FUNGOVÁNÍ SPOLUPRÁCE OBCÍ V MAS ŠABLONY SPOLUPRÁCE OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS Šablona č. 1: Animace prostřednictvím zaměstnance MAS Šablona č. 2: Servis MAS prostřednictvím asistence výkonu veřejné správy a dalších služeb pro malé obce Šablona č. 3: Poradenství MAS samosprávám Šablona č. 4: Soustava smluvních vztahů několika obcí v MAS Šablona č. 5: Svazek obcí s působností na území celé MAS Šablona č. 6: Společné zastupování více obcí vůči jinému subjektu VLIV SPOLUPRÁCE OBCÍ NA EFEKTIVITU MAS Vyhodnocení Strategií spolupráce obcí (SSO) Vyhodnocení efektivita spolupráce s MAS Použitá literatura Seznam příloh Příloha č. 1 Popis projektu MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů Příloha č. 2 Rešerše dosavadních strategií a metodik zabývajících se tématem spolupráce obcí Příloha č. 3 Obecné principy sběru a analýzy dat Příloha č. 4 Vzdělávací modul pro uživatele metodiky Příloha č. 5 Zpráva z průzkumu Analýza potenciálu a možností v oblasti sekundárních témat spolupráce obcí Příloha č. 6 Přehled MAS zapojených do projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Příloha č. 7 Doporučená literatura k tématům strategického plánování, venkova a mas Příloha č. 8 Seznam pojmů a zkratek

7 ČÁST A TEORETICKÁ 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE A KONTEXT 1.1. PROJEKT MAS JAKO NÁSTROJ SPOLUPRÁCE OBCÍ PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ Předkládaná metodika je jedním z výstupů projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů. Jedná se o projekt hrazený ze zdrojů Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, registrační číslo CZ.1.04/4.1.00/B , který pokrývá 72 MAS z deseti krajů České republiky. Obrázek 1 Mapa MAS zapojených do projektu SMS ČR Dalšími odbornými výstupy projektu jsou: Studie současného stavu výkonu veřejné správy v obcích a návrh jejího efektivnějšího výkonu na platformě MAS Koncepční návrh legislativních řešení spolupráce obcí na platformě MAS Zásobník dobré praxe kuchařka ověřených nápadů z celé ČR a EU Minimálně 69 Dodatků k Strategiím místního rozvoje jednotlivých MAS pro období věnující se spolupráci obcí na platformě MAS Minimálně 69 Paktů o spolupráci a partnerství Metodika spolupráce obcí na platformě MAS pro efektivnější výkon veřejné správy je úzce spjata s praktickým návodem pro zpracování Strategií spolupráce obcí (dodatků strategií komunitně vedeného místního rozvoje místních akčních skupin). Tento návod se nazývá Metodika pro zpracování dodatků strategií MAS ke spolupráci obcí Strategie spolupráce obcí v místních akčních skupinách a tvoří druhý oddíl této publikace (je k dispozici v elektronické verzi dostupné na Vztah jednotlivých výstupů je zobrazen v následujícím schématu. 5

8 Obrázek 2 Výstupy projektu schéma vztahů Podrobnější popis samotného projektu MAS jako nástroj spolupráce pro efektivní chod úřadů je obsažen v příloze č ÚČEL A OBSAH PUBLIKACE Metodika je určena především starostům, zaměstnancům místních akčních skupin v České republice a obecně všem členům MAS. Zabývá se detailně oblastí spolupráce subjektů veřejné správy uvnitř MAS. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Dokument obsahuje výklad pojmů, popis existujících přístupů ke spolupráci obcí, ale také vybrané okruhy práce zaměstnanců místní akční skupiny v daném území. Dále se pak věnuje jednotlivým tématům, která byla zvolena jako témata vhodná pro spolupráci obcí. Dále následují informace o možnostech spolupráce obcí na platformě MAS. Platforma MAS dává vznik několika variantám spolupráce obcí, které jsou zde nazývány šablony spolupráce. Popis jednotlivých šablon je doplněn o návrhy praktických postupů spolupráce obcí v souladu s pravidly standardizace MAS. V neposlední řadě je v dokumentu obsažen jednoduchý vzdělávací modul pro uživatele metodiky. 2. SPOLUPRÁCE OBCÍ JAKO AKTUÁLNÍ TÉMA 2.1. ÚVOD Spolupráce neboli kooperace dle slovníku cizích slov 1 znamená součinnost, spolupůsobení lidí, kteří jsou zainteresováni na efektivním výsledném produktu svých společných aktivit. Jak uvedla Donella Meadows, autorka knihy Meze růstu základního díla pro princip udržitelného rozvoje Nejvzácnějším zdrojem není ropa, kovy, čistý vzduch, kapitál, práce nebo technologie. Je jím naše ochota si naslouchat, učit se od sebe navzájem a pravdu hledat, nikoli ji prostě mít. Z tohoto výroku je dobře patrný důraz na dobrovolnost spolupráce, jinými slovy, že pokud je v území ochota spolupracovat, pak je mnohem větší pravděpodobnost dosažení výsledků. Spolupráce ve veřejné správě je v České republice již zavedena a je vnímána jako významný nástroj pro (udržitelný) rozvoj území. Hlavní zásady pro dobrou spolupráci, resp. v obecné rovině pro veškeré rozvojové úsilí obcí, můžeme shrnout do následujících bodů: 1 Slovník cizích slov společnosti ABZ knihy, s.r.o., dostupné na: 6

9 Čím více se do spolupráce vloží, tím více přináší. Formalizovaná spolupráce není nezbytností a ne ve všech oblastech je účelné a účinné spolupracovat. Spolupráce se týká lidí a vztahů mezi nimi. Důležitý je zdravý realismus a současně ochota a odvaha usilovat o dosažení velkých cílů. Spolupráce je dlouhá cesta složená z malých kroků. 2 Tyto zásady je třeba mít na paměti při veškerém rozvojovém úsilí a platí pro jakoukoli spolupráci obcí, tedy spolupráci obcí v rámci MAS nevyjímaje. MAS jako vhodné prostředí pro spolupráci obcí je ústředním tématem této metodiky, nicméně přinášíme i obecný popis přístupů ke spolupráci obcí v ČR a zdůraznění hodnot tzv. partnerství. Uvádíme souhrn dosavadních metodických materiálů v oblasti spolupráce obcí (viz příloha č. 2). Dále se soustředíme na místní akční skupiny jako vhodné platformy pro spolupráci obcí. Je zde uvedena argumentace, proč je právě MAS vhodným prostředníkem spolupráce a jaké podmínky je třeba splnit, aby byla spolupráce funkční a měla požadované výsledky. Jsou zde také nastíněny možné problémy a překážky spolupráce SPOLUPRÁCE A PARTNERSTVÍ PRÁZDNÉ SLOVO? Dříve než budou popsány možnosti spolupráce obcí, bude vhodné připomenout dnes velmi frekventované slovo partnerství. V prostředí evropských dotací se výraz partnerství běžně používá i tam, kde bychom spíše mohli hovořit o prosté účelové spolupráci různých subjektů. Jaký je tedy vztah mezi spoluprací a partnerstvím? A co si pod partnerstvím vůbec představovat? 3 Vláda ČR svým usnesením z 5. ledna 2009 schválila Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru, v němž jako jedno z možných pojetí partnerství navrhuje: Partnerství znamená společný cíl a zájem, těsnou spolupráci a společnou zodpovědnost za společné projekty, vzájemnou podporu a důvěru, vzájemné zohlednění potřeb, rovné postavení partnerů, vyšší výkon při realizaci různých projektů a jejich větší transparentnost. Důležitá je vzájemná informovanost a výměna zkušeností Charakteristiky projektových partnerství Partnery v rámci určité spolupráce mohou být nejrůznější fyzické nebo právnické osoby (v tomto případě díky osobní angažovanosti jejich představitelů starostů, předsedů, jednatelů, ředitelů ). A mohou vytvářet nejrozmanitější partnerství jak vnitrosektorová, tak mezisektorová. Příkladem prvního typu je sdružení obcí do svazku obcí, do Sdružení místních samospráv ČR, neziskových organizací, do oborové nebo všeoborové asociace NNO, podniků do Hospodářské komory nebo do svazu podnikatelů atd. Nejlepším příkladem druhého typu jsou dnes místní akční skupiny. Sdružení místních samospráv České republiky představuje rovněž mezisektorové partnerství, jeho členy jsou nejen obce, ale např. i neziskové organizace. Partnerstvím se v praxi často označuje i prostá spolupráce, dlouhodobý smluvní vztah, dlouhodobá konzultace či vzájemné poskytování služeb. V užším významu slova partnerství však partnerstvím není spolupráce, která je krátkodobá, pro jednu ze stran nápadně nevýhodná, nové podněty nepřinášející, málo užitečná, neujasněná nebo neúčinná. Partnerství v užším smyslu však přináší hodnotu, kterou se odlišuje od ostatních forem spolupráce. Jejími charakteristickými znaky jsou: 1. veřejná prospěšnost partnerství (vůči společnosti či uznávaným cílovým skupinám pomoci); 2. vzájemná výhodnost spolupráce (zisky pro každého člena partnerství); 2 BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I.: Rozvojové možnosti obcí. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, s., ISBN Části tohoto oddílu jsou převzaty ze studie O. Čepelky ve sborníku Příručka pro projekty realizované v partnerství, Úřad vlády ČR Dostupné na -partnerstvi-95880/ 4 Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru usnesení Vlády ČR ze dne 5. ledna 2009, str

10 3. společné cíle partnerů (vyjádřené společným projektem, někdy i dalšími vzájemnými závazky a dohodami); 4. dlouhodobost vztahu (a z něho plynoucí vyšší pocit závaznosti); 5. plné akceptování obsahu a forem spolupráce všemi partnery; 6. rovnoprávnost postavení v rámci partnerství a společné rozhodování partnerů; 7. potřebnost a vyváženost vztahů uvnitř partnerství (každý partner přispívá něčím, co by jinak chybělo, bez čeho by výsledku nebylo dosaženo); 8. synergický efekt čili hodnota přidaná spoluprací (celkové pozitivní dopady pro dané území nebo cílovou skupinu jsou větší než součet efektů, které svou aktivitou dokážou vyvolat jednotliví účastníci). První charakteristika je nutná proto, abychom partnerství v našem pojetí odlišili od partnerství typu mafií, klik a sebeprospěšných (klientelistických) reciprocit, protože ty mohou splňovat i všechny ostatní znaky. Všimněme si, jak dobře vyhovují tyto charakteristiky místní akční skupině. Ta je sama tvořena místním mezisektorovým partnerstvím místních subjektů, resp. osob, které je reprezentují (starostové obcí, majitelé či manažeři firem, ředitelé škol a ústavů atp.). Platí to však jen o takové MAS, která funguje již určitou dobu a dosáhla potřebného stupně rozvinutosti a také úspěšnosti. Partnerství je organismus, který se vyvíjí (má schopnost sebeučení). Partnerství ve smyslu požadavků operačních programů (partnerství v projektu) bývá počátečním stádiem a některé vztahy z projektů přetrvají a dále se vyvíjejí do partnerství v druhém, hodnotovém smyslu. K tomu může docházet a dochází již během úspěšné realizace projektu. Projektová partnerství, někdy vyžadovaná či akceptovaná poskytovateli grantů z operačních programů, nemusí splňovat všechny tyto znaky. Vyžaduje se například, aby se partneři podíleli na přípravě a realizaci projektu, nesmí si vzájemně poskytovat služby apod. Avšak z těchto projektových partnerství se nezřídka vyvíjejí partnerství v užším, hodnotovém smyslu, které splňuje uvedených osm příznaků. Dalo by se říci, že takové partnerství je vyšším vývojovým stádiem partnerství a do spolupráce přináší ještě další hodnoty Formy spolupráce a partnerství v ČR 5 V ČR se za partnerství označuje řada forem spolupráce. Uvedeme je v přehledu a připojíme vlastní komentář, nakolik bychom mohli danou formu za partnerství považovat. a) Mezisektorová spolupráce při přípravě a realizaci investic Jde především o metodu public-private partnership (PPP), ale také o sdružení investorů, společný postup obce a firmy, obce a NNO, obcí v rámci DSO apod. Nejde o mezisektorové partnerství, nýbrž o racionální spolupráci subjektů, z nichž každý přináší něco, co potřebuje druhý z partnerů. b) Územní plánování v obcích Opět nelze hovořit o partnerství, různá je také míra zapojení místních podniků, NNO a obyvatelstva do přípravy plánu. c) Participace občanů při řešení místních problémů, jako např. konzultace záměru přestavby náměstí s veřejností nebo místní referendum. Nemá podobu partnerství. d) Místní agenda 21, resp. komunitní plánování (všech) veřejných služeb Je postaveno na spolupráci místní samosprávy a občanů, kteří často prostřednictvím místních neziskových organizací uplatňují svůj zájem na fungování komunity. Není ryzím partnerstvím, avšak může se tak vyvinout především díky aktivitám místního neziskového sektoru. Více o MA 21 viz část e) Strategické plánování rozvoje na úrovni krajů, obvodů obcí s rozšířenou působností a měst Většinou nemá charakter partnerství, ačkoliv metodiky tento princip zdůrazňují (např. u IPRÚ Integrovaných plánů rozvoje území velkých měst, financovaných nyní z IROP). Takové úlohy se často řeší dodavatelsky s obligátním připomínkováním ze strany dotčených obyvatel a neziskových organizací. f) Strategické plánování rozvoje venkovských regionů metodou Leader, resp. komunitou vedený rozvoj Je-li jeho iniciátorem, příp. zpracovatelem svazek obcí, bývá průběh podobný jako v předchozím případě. Je-li nositelem místní akční skupina (při tvorbě a realizaci tzv. komunitně vedeného místního rozvoje), lze téměř vždy hovořit o mezisektorovém partnerství, ovšem s různou intenzitou a rozsahem. 5 Analýza možností využití metody LEADER a struktur místních akčních skupin (MAS) pro implementaci programů SFŽP, Národní observatoř venkova,

11 g) Spolupráce subjektů uvnitř sektoru, např. obcí v tzv. dobrovolném svazku obcí, které potřebují kanalizaci, spolupráce soukromých budovatelů místní sítě hippostezek, propagace produktů místních výrobců pomocí společné značky původu apod. Může mít rovněž charakter partnerství, které zde ovšem není mezisektorové. h) Komunitní plánování sociálních služeb Zahrnuje spolupráci zadavatelů, poskytovatelů a klientů sociálních služeb a jen v některých případech lze hovořit o plnohodnotném partnerství. i) Partnerství, které je očekávané, požadované anebo zvýhodňované v projektech spolufinancovaných fondy EU Někdy je pouze technickým či formálním nástrojem k získání grantu, většinou však přináší něco víc než peníze Hodnota získaná partnerstvím Jak bylo řečeno, partnerství přináší do spolupráce ještě další hodnoty než samotný výsledek. V jakém smyslu přidává partnerství hodnotu, která by jinak nevznikla? Spoluprací se partneři obohacují tím, že narůstají jejich vlastní kapacity, např. zkušenosti a dovednosti, znalosti, elán, příjmy apod. Členství v partnerství posiluje samotný celek, přispívá ke vzniku silnějšího a sebevědomějšího subjektu, např. s jedním zájemcem nemusí krajské orgány jednat tak rychle, vážně a účinně jako se sdružením subjektů, které má silněji vnímanou pozici, lepší image. Stačí si porovnat jednotlivou MAS a krajskou asociaci MAS nebo jednotlivou obec a Sdružení místních samospráv ČR. Partnerstvím vznikají výsledky, kterých by izolovaní partneři sami nedosáhli. Říká se tomu synergie a ta je podporována i evropskou dotační politikou. Partneři mohou v různém stupni rozvinutosti vzájemného vztahu sdílet: informace; kontakty; ideje, nápady; projekty (společná práce); peníze (společné financování). Zdá se, že kvalitu partnerství lze hodnotit právě podle toho, co vše (od informací po peníze) mají partneři společného, co vše jsou ochotni sdílet. V některých případech to jde skoro naráz: oslovení partneři si padnou do oka (např. na základě doporučení) a k výměnám informací a kontaktů dochází okamžitě. Brzy se přidá i sdílení nápadů (bez toho by kvalitní partnerský projekt těžko vznikal) a společná příprava projektu. Společná realizace pak znamená nejen společnou práci, ale také společný rozpočet. Současně narůstá podíl společného rozhodování a celkový konsensus mezi partnery. Nedivme se pak, že většina partnerů začíná realizovat ještě další společné aktivity mimo daný projekt či mimo prvotní účel. K jakému efektu tedy vlastně došlo? Původně účelové, technické partnerství pro realizaci projektu se přeměňuje na hodnotové, neformální, trvale udržitelné. Partnerství v našem užším, hodnotovém významu samozřejmě vzniká v jakémkoli prostředí. Povšimněme si, jak také na venkově často i když třeba pomalu a postupně nabývá spolupráce podobu neformální vzájemné pomoci, akceptování odlišných názorů, snahy o dohodu apod. Je dobré si uvědomit, že partnerstvím se míní vztah mezi organizacemi. Avšak toto partnerství se realizuje jednáním a vzájemnou komunikací konkrétních osob, zástupců těchto organizací, tedy lidí, kteří jsou v realizačním týmu a v pracovních skupinách, a také jednotlivými zaměstnanci v partnerských organizacích, kteří vykonávají práci potřebnou pro projekt. Je to tedy důležité kdyby se vyměnil šéf organizace nebo starosta obce, může se vůči ostatním partnerům začít chovat jinak. Vidíme to často po volbách v obcích i na krajích a resortech (ministerstvech). Ani v realizačním týmu projektu nebo v místních akčních skupinách nerozhodují nějaké neživé organizace, nýbrž konkrétní jednotlivci se svými zájmy, postoji, předsudky a zkušenostmi OBECNÉ PŘÍSTUPY KE SPOLUPRÁCI OBCÍ V ČR Ke spolupráci obcí dochází především za účelem dosažení určitého cíle nebo v obecnější rovině za účelem rozvoje regionu. Nástroje územního (regionálního) rozvoje lze rozlišit na: administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy), koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy), 9

12 institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management), věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství), sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace), finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty) 6. V dalším textu se věnujeme především nástrojům administrativním a koncepčním. Podrobnější informace k tomuto tématu naleznete v příloze č Zákon o obcích Systém spolupráce obcí mezi sebou je upraven zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, z něhož je zřejmé, že mohou spolupracovat při výkonu samostatné působnosti. Konkrétně mohou uzavřít smlouvu ke splnění konkrétního úkolu, vytvořit dobrovolný svazek obcí nebo založit právnickou osobu (např. obchodní společnost, družstvo). Spolupráci jsou věnovány paragrafy výše zmíněného zákona. Viz 46: Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat, 47: Na spolupráci mezi obcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o spolku a o smlouvě o společnosti Strategie regionálního rozvoje České republiky Základním nástrojem regionálního rozvoje, který je vztažen i na spolupráci obcí, je Strategie regionálního rozvoje České republiky 7 platná pro období (schválena usnesením vlády ze dne 15. května 2013). Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj území. Očekává se revize dokumentu. Součástí strategie je také Akční plán realizace strategie regionálního rozvoje ČR pro období ze srpna Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Obecné požadavky na obsah Strategie jsou rámcově upraveny v 5 odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů: Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých krajů a okresů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním úřadům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do jejich působnosti. Strategie je pojata tak, aby propojovala odvětvová hlediska a přístupy s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti, obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které bude třeba v příštím období sledovat. V návrhové části strategie se objevuje podpora spolupráce obcí zde: Prioritní oblast 4 Veřejná správa a spolupráce Priorita 9: Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni Cíl: Zvýšit kvalitu a reálné využívání strategických dokumentů (včetně nástrojů územního plánování) zpracovaných na úrovni obcí a regionů, systematizovat spolupráci obcí a měst a zvýšit efekty meziobecní a multisektorové spolupráce. Zdůvodnění: Koordinace a vzájemná spolupráce různých subjektů při rozvoji území je základem pro jeho udržitelnost a přidanou hodnotu v podobě synergických efektů. V současnosti ale na území ČR působí velké množství různých subjektů a forem jejich spolupráce. Absence některých legislativních opatření nebo koncepčního plánování se často projevuje v nedostatečné koordinaci meziobecní spolupráce a dalších relevantních aktérů, což staví bariéry efektivní spolupráce. Na druhé straně v oblasti veřejné správy dochází zejména na centrální a regionální úrovni ke stálému růstu byrokratické zátěže a vlivu agend obslužného charakteru právě v řadě případů na úkor odborných činností koncepčního, strategického, metodického nebo legislativního charakteru. 6 Nástroje regionální politiky. Regionální rozvoj, dostupné na: -regionalni-politiky.html 7 Strategie regionálního rozvoje ČR Ministerstvo pro místní rozvoj, dostupné na Zdroj: cz/cs/podpora-regionu-a-cestovni-ruch/regionalni-politika/koncepce-strategie/strategie-regionalniho-rozvoje- -CR

13 Charakteristika priority: Priorita se zaměřuje na zvýšení významu a kvality plánování ve veřejné správě a na rozvoj spolupráce při rozvoji území. Opatření 9.2. Podpora meziobecní a regionální spolupráce Opatření zahrnuje rovněž podporu dobrovolné spolupráce obcí, vytváření partnerství veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru na místní a regionální úrovni, vytváření podmínek pro intenzivnější zapojování obyvatel a sdružení do rozvoje území v souvislosti s posilováním identity regionů, dále také vytváření podmínek pro realizaci rozvoje zdola podpora svazků obcí, místních akčních skupin, organizací destinačního managementu atd., dále uplatňování moderních metod řízení a spolupráce např. principů Místní Agendy 21, rozvíjení přeshraniční a nadnárodní spolupráce regionů ČR s regiony EU apod Místní agenda 21 Místní agenda 21 je program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni. Věnuje se místnímu rozvoji, povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a zájmu o kulturní život měst a obcí. Jedná se zejména například o tyto aktivity: obnova památek, oživování tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná turistika, péče o krajinu, výsadba stromů, údržba parků, akce pro veřejnost (slavnosti, jarmarky, poutě), vlastní práce místních orgánů zapracování principů udržitelného rozvoje do koncepcí, plánů i každodenní agendy, ekologické vytápění, třídění komunálního odpadu, nákupy respektující udržitelnost spotřeby a řada dalších aktivit. Předpokladem pro uskutečňování místní Agendy 21 je zapojení místních občanů a veřejných činitelů. Mezi nejpokročilejší realizátory MA21 patří členové Národní sítě Zdravých měst ČR. Členové NSZM využívají síťové celostátní spolupráce i návaznost na mezinárodní program Zdravých měst a MA21. Jsou k dispozici rozsáhlé metodické návody k postupu měst, obcí a regionů, které vznikají ze zkušeností nejúspěšnějších MA21. Koordinátoři MA21 využívají akreditovaný vzdělávací program i průběžné metodické konzultace. Jako pomůcka pro komunitní i strategické plánování je zaveden bezplatný info-systém DataPlán, propojený s celostátní Databází strategií Komunitně vedený místní rozvoj Komunitně vedený místní rozvoj je metoda pro zapojení partnerů na místní úrovni, včetně občanské společnosti a místních ekonomických subjektů při vytváření a provádění místních integrovaných strategií, které pomáhají v daném území a společenství vytvořit přechod k udržitelnější budoucnosti. Může být velmi účinným nástrojem k novým, efektivnějším a udržitelnějším, formám hospodářského i sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí. Postupy by měly být v souladu se Strategií Evropa Komunitně vedený místní rozvoj je 8 : zaměřen na konkrétní subregionální území území MAS; zapojením místních akčních skupin složených ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani veřejné orgány definované podle vnitrostátních předpisů ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nepředstavují více než 49 % hlasovacích práv uskutečňován na základě integrovaných a víceodvětvových strategií komunitně vedeného místního rozvoje zaměřených na dotčenou oblast; koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případně spolupráci. Podrobnosti k místním akčním skupinám jsou uvedeny v části 3. 8 Čl. 32 odst. 2 Nařízení 1303/2013 o společných ustanoveních 11

14 2.4. PLATFORMY PRO SPOLUPRÁCI OBCÍ V ČR V první řadě je třeba rozlišit pojmy sdružování obcí a spolupráce obcí. Sdružování obcí může být: Nedobrovolné příslušnost ke kraji, okresu, územního obvodu obce s rozšířenou působností Dobrovolné začlenění do dobrovolného svazku obcí, MAS, účelové sdružení menšího počtu obcí, Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova, turistická destinace, místní pakty zaměstnanosti, partnerství se zahraničními obcemi apod. Sdružení obcí jak na dobrovolné, tak na nedobrovolné bázi je potenciální platformou pro budoucí spolupráci obcí, tvoří tedy jakýsi předstupeň spolupráce. Sdružení často budoucí spolupráci přímo předpokládá. Je důležité si uvědomit, že členství v jakémkoli sdružení klade na obec určité nároky. MAS má z hlediska sdružování obcí specifické postavení, neboť se nejedná primárně o to, že je ustavena územní jednotka ve smyslu veřejné správy, která je řízena zákony ČR. Institut místní akční skupiny je z hlediska legislativního naprosto odlišný představuje nástroj regionálního rozvoje zakotvený v právu evropském. Z pohledu dalšího kroku spolupráce je v dnešní době nejčastější spolupráce obcí na těchto platformách: Dobrovolný svazek obcí (DSO) Místní akční skupina Pojem dobrovolný svazek obcí je často zaměňován s pojmem mikroregion. Mikroregion je územní celek, který je tvořen soustavou venkovských obcí s horní hranicí počtu obyvatel , jež jsou charakterizovány vzájemnými interakcemi danými hierarchizovanou správní a funkční strukturou a vzájemnými osobními vztahy jeho obyvatel. Mikroregiony jsou vymezeny přírodními, geografickými, historickými souvislostmi a sociálně-ekonomickými vztahy v území. Až následně dostávají mikroregiony formální právní podobu 9. Pokud tedy máme na mysli územní jednotku ve smyslu určité správy a činností, které se pro dané území odehrávají, je nutné používat pojem dobrovolný svazek obcí. Činnosti MAS a dobrovolných svazků obcí se mohou překrývat. Obec může být členem pouze jedné MAS a libovolného počtu dobrovolných svazků obcí. Poměrně časté je členství jedné obce v několika DSO současně. Je důležité, aby v území nedocházelo k tříštění sil, kdy jsou současně aktivní DSO i MAS, místní aktéři jsou zváni na řadu schůzek s podobnými tématy, jsou organizovány podobné vzdělávací akce apod. Pak musí nastoupit spolupráce na druhou, resp. koordinace, kdy je třeba uvést v soulad činnost MAS a svazků obcí a jednotlivých svazků mezi sebou. Logicky by tuto koordinační roli měla převzít MAS, protože její záběr i finanční možnosti jsou zpravidla v porovnání s dobrovolnými svazky obcí širší. Přitom je ale nezbytné, aby se starostové na chodu místní akční skupiny podíleli a přispívali ke slaďování zájmů a aktivit v území. Kulatý stůl starostů v MAS Moravský kras. Kulatý stůl je událostí, při které starostové sdílí své zkušenosti, koordinují vzájemný postup a rozhodují o záležitostech nadmístního významu. Vzájemné setkávání a komunikace je základním předpokladem úspěšné spolupráce. Obrázek č. 3 zobrazuje organizaci spolupráce obcí v rámci MAS v návaznosti na další organizace a nebo územní celky. 9 ŠKRABAL, Ivo a kol: Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, CpKP střední Morava, kancelář Šumperk Přerov, 2006 / 1. vydání, ISBN:

15 Obrázek 3 Diagram organizace spolupráce obcí na platformě MAS v procesech řízení a spolupráce 3. SPOLUPRÁCE OBCÍ V MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPINÁCH 3.1. CO JE TO MAS, JAKÉ MÁ ZNAKY A CO VYKONÁVÁ? Definice MAS Místní akční skupina (MAS) je formálně ustavená organizace založená na partnerství veřejné správy, podnikatelů a neziskových organizací pracující na konkrétním území ve venkovských oblastech (obce do 25 tis. obyvatel). Místní akční skupiny jsou odděleny od vedoucí autority státu a jsou založeny na spolupráci veřejné správy, podnikatelů a neziskových organizací včetně zapojení škol, církví nebo jednotlivých občanů. Na rozhodující úrovni nemají zástupci žádného sektoru či zájmové skupiny nadpoloviční většinu. Místní aktéři jsou lidé, kteří na venkově žijí, pracují a snaží se o jeho rozvoj za účelem zachování kvality jejich života s využitím metody LEADER. Filosofie metody LEADER vychází z přesvědčení, že jedině místní společenství dobře zná silné a slabé stránky daného regionu a je schopno samo dobře řešit své vlastní problémy. Metoda LEADER je specifická iniciativa uplatňovaná v zemích Evropské unie od roku Název LEADER je zkratkou francouzského výrazu Liaison Entre Actions Développement de l Économie Rurale v překladu Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku. Metoda je zaměřená na podporu rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím pilotních integrovaných strategií realizovaných v konkrétních územích na základě vzájemné spolupráce mezi místními subjekty určitého regionu. Cílem programu LEADER je podpořit spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni a to na základě principu zdola nahoru. 13

16 Základní principy metody LEADER: 1) Přístup zdola nahoru lidé žijící a pracující v daném území, znající jeho historii, potřeby a možnosti, rozhodují o dalším vývoji regionu prostřednictvím tzv. místní akční skupiny (MAS). Místní akční skupinu tvoří zástupci obcí, podnikatelů, zemědělců, neziskových organizací, škol i jednotliví aktivní občané. Díky přístupu zdola a zapojení místních aktéru jsou posilovány místní lidské zdroje a sounáležitost lidí s místem, kde žijí. 2) Partnerství subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru v rámci MAS vzájemně spolupracují zástupci obcí a jimi/popř. krajem zřizovaných organizací (veřejný sektor) a podnikatelé, občanská sdružení i jednotliví občané (soukromý sektor). 3) Realizace místní rozvojové strategie každá MAS zpracovává a realizuje místní rozvojovou strategii svého území. Strategie zahrnuje společné vize aktérů z území MAS. Strategie se realizuje pomocí projektů, které uspokojují skutečné potřeby území a vedou k místnímu rozvoji. 4) Víceodvětvové navrhování a provádění strategie projekty realizované na základě místní strategie, jsou založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství. Strategie a projekty MAS propojují různé typy aktivit např. investiční projekty se vzdělávacími akcemi apod., čímž vzniká spolupráce mezi aktéry v regionu působící. 5) Podpora inovativních projektů MAS při realizaci svých strategických plánů uplatňují a podporují inovativní řešení problémů zaváděním v regionu nových služeb, produktů nebo přístupů. 6) Vytváření sítí místních partnerství a spolupráce MAS vzájemně spolupracují a vyměňují si zkušenosti v rámci partnerských sítí, v ČR např. prostřednictvím Národní sítě MAS ČR, v Evropě prostřednictvím Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova tzv. ELARD. V programovém období byly MAS zpracovávány tzv. Strategické plány Leader, které byly základními dokumenty pro čerpání finančních prostředků z Programu rozvoje venkova. Pro programové období je v MAS uplatňován nástroj, který se nazývá komunitně vedený místní rozvoj Community-led Local Development (CLLD). Jde o zapojení občanů na místní úrovni pro nalezení odpovědí na sociální, environmentální a ekonomické výzvy. CLLD je přístup, který sice vyžaduje čas, ale za relativně malé finanční investice může mít podstatný vliv na vytváření nových myšlenek a společné zavádění těchto nápadů do praxe. MAS zpracovávají strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD), v rámci kterých analyzují svá území, jejich potřeby a požadavky a definují možné cíle podpory pro finanční prostředky poskytované z Evropské unie na tento integrovaný nástroj. Oproti předchozímu programovému období budou MAS moci čerpat dotace nejen z Programu rozvoje venkova, ale také z Integrovaného regionálního operačního programu, většina MAS také z Operačního programu Zaměstnanost a MAS, které spadají do chráněných území, také z Operačního programu Životní prostředí Právní formy MAS v České republice Místní akční skupiny v České republice jsou formálně ustaveny do jedné ze tří právních forem: Zapsaný spolek nejčastější právní forma MAS, kterou mají cca 2/3 MAS v ČR. Právní forma zapsaný spolek je nástupcem dřívějších občanských sdružení. Legislativně je spolek zakotven v zákoně 89/2012 Sb. občanský zákoník, obecná část (část první), pododdíl 2, Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Zakladatelé založí spolek, dohodnou-li se na obsahu stanov. Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. 14

17 15

18 Obrázek 4 Příklad organizační struktury MAS MAS Hranicko, z.s. Obrázek 5 Příklad organizační struktury MAS MAS Moravský kras, z.s. 16

19 Obecně prospěšná společnost druhá nejčastější právní forma MAS, kterou má cca 1/3 MAS v ČR. Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která je založena podle zákona, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a její výsledek hospodaření (zisk) nesmí být použít ve prospěch zakladatelů, členů orgánů nebo zaměstnanců. Legislativně jsou obecně prospěšné společnosti ošetřeny zákonem 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Rejstřík vede soud určený zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku. Orgány obecně prospěšné společnosti jsou správní rada, dozorčí rada a ředitel společnosti. Obrázek 6 Příklad organizační struktury MAS MAS Královská stezka, o.p.s. Obrázek 7 Příklad organizační struktury MAS MAS Horní Pomoraví, o.p.s. 17

20 Zapsaný ústav právní forma, kterou využívá pouze menšinové procento MAS. Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Legislativně je spolek zakotven v zákoně 89/2012 Sb. občanský zákoník, Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ústav se zakládá zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Orgány ústavu jsou ředitel a správní rada Standardizace MAS Standardizace MAS je proces vedoucí ke získání Osvědčení o standardů MAS. Standardy MAS jsou požadavky, které musí MAS splňovat pro to, aby obdržela Osvědčení o splnění standardů MAS a mohla žádat o podporu implementace své Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD). Standardy jsou rozděleny do pěti tematických okruhů územní působnost, místní akční skupina, orgány MAS, kancelář MAS a institucionalizace MAS. Standardy jsou nastavovány na základě zkušeností z programovacího období a v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných nařízeních. Zejména je kladen důraz na to, aby MAS byla otevřeným místním partnerstvím a aby všechny činnosti MAS vykonávané vůči platební agentuře, řídícím orgánům, žadatelům i široké veřejnosti v území byly maximálně transparentní a nediskriminační PROČ JE MAS VHODNOU PLATFORMOU PRO SPOLUPRÁCI Studie současného výkonu veřejné správy pracuje s pojmem regionální management, jehož nositeli pro účely projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů vnímáme samotné místní akční skupiny. Studie uvádí, že regionální management představuje metodu a postup, jak docílit regionální kooperace, komunikace a regionálního konsensu, jako důležitého faktoru rozvoje regionu. Ovšem cesta, jak tohoto stavu dosáhnout, není zcela jednoduchá ani jasná. Cíle a úkoly regionálního managementu a jejich vztah k činnostem MAS a spolupráci subjektů uvádí následující tabulka: Tabulka 1 MAS a regionální management Cíle a úkoly regionálního managementu Zpracování vizí, scénářů a rozvojových strategií rozvoje regionů; Iniciování a řízení rozvojových impulsů a procesů v regionu; Úroveň MAS Zpracování integrovaných strategií rozvoje MAS Činnost manažera MAS Vytváření regionálního konsensu vedoucímu k posílení regionální identity a konkurenceschopnosti regionu v meziregionální konkurenci; Propojování a koordinování regionálních zdrojů z věcného, personálního a organizačního hlediska a přispívání tak k vytváření synergických efektů v regionu; Prostřednictvím společných schůzek brainstorming, prezentace příkladů dobré praxe, exkurze apod. Činnost kanceláře MAS sběr a analýza dat a podnětů a následná práce s nimi Aktivizace regionálního lidského kapitálu a s ním spojeného kreativního prostředí; jeho posilování a zhodnocování v procesu regionálního rozvoje; Činnost pracovních skupin stálých nebo ad hoc Napomáhání přenosu informací o regionálním rozvoji, přispívání k jejich větší transparentnosti a dostupnosti; Zpravodaje, webové stránky apod. 18

21 Poradenství a pomoc při rozhodování (nejrůznější doporučení pro jednání regionálních politických aktérů, odborné expertízy, variantní řešení atd.); Činnost kanceláře MAS na základě znalostí o regionu jako celku Realizace konkrétních plánů, opatření a projektů prostřednictvím projektového managementu a přispívání k inovativnímu regionálnímu rozvoji; Např. realizace strategického plánu LEADER, v budoucnu realizace SCLLD Neustálá evaluace a nepřetržitý controlling jako prostředek vedoucí ke zvyšování zodpovědnosti a sebeřízení; Vytváření mechanismů, které vedou k urovnávání konfliktů a vytváření konsensu v regionu (management konfliktů); Vyhledávat možnosti finanční podpory projektů, radit při podávání projektů, podporovat aktéry regionálního rozvoje při jejich koncepční a projektové práci; Organizování a moderování setkání aktérů regionálního rozvoje; ( ) Pravidelné hodnocení činnosti MAS (vlastní nebo shora Mze) Činnost manažera MAS schopnost facilitace Činnost kanceláře MAS nejvíce poptávaná služba Přirozená aktivita každé MAS, v rámci procesu strategického plánování i mimo něj Téměř všechny výše uvedené cíle a úkoly přímo předpokládají spolupráci aktérů v území a tedy i obcí. MAS je velmi vhodnou platformou pro spolupráci (nejen) obcí i z několika dalších důvodů: Má široký záběr subjektů sdružuje soukromou, neziskovou i veřejnou sféru Zná dobře lokální prostředí MAS podrobně mapují a vyhodnocují situaci v širokém spektru rozvojových oblastí Je akční MAS je mezi širokou veřejností sice stále málo známý pojem, ale v oblasti rozvoje venkova jsou MAS jedněmi z nejaktivnějších subjektů Má k dispozici peníze finanční motivace je pro řadu osob a subjektů motivací nejúčinnější Má široký záběr témat většina MAS se neomezuje pouze na administraci projektů, ale je aktivní i v dalších tématech Má kapacity MAS mají zpravidla několik zaměstnanců, kanceláře, popřípadě i prostory k setkávání Má přehled o aktuálním dění MAS ze své podstaty musí sledovat aktuální dění v oblasti rozvoje venkova a především dotací Má zázemí národní sítě Národní síť MAS ČR poskytuje poradenství a podporu pro své členy A další. Je proto nesporné, že MAS je jedinečným a výjimečně vhodným prostředím pro spolupráci. Důležitou skutečností je také to, že určitá skupina MAS vznikla tak, že nejprve byl ustaven dobrovolný svazek obcí, který byl později iniciátorem vzniku MAS. V řadě MAS se ale nejedná o jeden celý DSO, ale např. jen jeho část nebo více DSO najednou. Konečné území MAS je pak dáno přírodními, historickými, sociálními a kulturními vazbami mezi obcemi a obyvateli spíše než rozhodnutím představitelů veřejné správy. Největší konkurenční výhodou MAS oproti jiným uskupením je bezpochyby její veřejná prospěšnost (i přesto, že do MAS jsou zapojeny soukromé subjekty) a především mezisektorovost. Tím, že do MAS jsou zapojeny jak subjekty soukromé, tak i neziskové a veřejné, teprve vzniká vhodné prostředí pro skutečně komplexní rozvoj daného území. Činnost dobrovolných svazků obcí je v tomto ohledu oproti MAS značně omezená. Příspěvek obcí je významným prvkem rozvoje MAS, protože právě představitelé veřejné správy mají přehled o neziskových organizacích a podnikatelích na svém území a zásadně tak napomáhají celkovému rozvoji území. 19

22 3.3. ÚZEMÍ MAS VE VZTAHU K ÚZEMÍM ORP A DSO Zajímavý pohled na územní vztahy nabízí tabulka, kterou naleznete v příloze č. 6. Tabulka uvádí počet DSO a počet ORP, které jsou zastoupeny na územích 72 MAS zapojených do projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů. Z tabulky jasně vyplývá různorodost charakteru MAS v České republice. Z hlediska územních vztahů MAS a ORP je největší skupina MAS, která zasahuje do dvou ORP. Červeně jsou označeny MAS, které zahrnují celé území jednoho ORP. Takových MAS je České republice minimum. Ze vzorku 72 MAS jsou to pouze dvě. Tabulka 2 Přehled MAS zapojených do projektu vztahy území MAS a ORP Kategorie Počet MAS Seznam MAS MAS zasahující do 1 území ORP MAS zasahující do 2 území ORP MAS zasahující do 3 území ORP Buchlov, Hranicko, Hrubý Jeseník, Hříběcí hory, LEADER Loucko, Otevřené zahrady Jičínska, Ploština, Region Kunětické hory, Rožnovsko, Humpolecko, Střední Povltaví, Šumperský venkov, Třešťsko, Uničovsko, Valašsko Horní Vsacko, Východní Slovácko Bystřička, Hlinecko, Horňácko a Ostrožsko, Horní Pomoraví, MAS Hornolidečska, Hustopečsko, Království Jestřebí hory, Luhačovské Zálesí, Mezilesí, Mikulovsko, Moravská brána, Na cestě k prosperitě, Podhorácko, Rýmařovsko, Sedlčansko, Sdružení SPLAV, Slezská brána, Střední Vsetínsko, MAS sv. Jana z Nepomuku, Vizovicko a Slušovicko, Vodňanská ryba Blanský les Netolicko, Brdy Vltava, Český Západ Místní partnerství, Dolní Poolšaví, Hradecký venkov, Jemnicko, Královská stezka, Kyjovské Slovácko v pohybu, Moravská cesta, Pohoda venkova, Pomalší, Říčansko, Společná CIDLI- NA, Svatojiřský les, Šumavsko MAS zasahující do 4 území ORP MAS zasahující do 5 území ORP MAS zasahující do více území ORP 11 6 Česká Kanada, Litomyšlsko, Opavsko, MAS Partnerství Moštěnka, MAS Podhostýnska, Region Haná, Rozkvět, Pošembeří, Sdružení Růže, Třeboňsko, Vyhlídky Český les, Havlíčkův kraj, Moravský kras, Orlicko, Podlipansko, MAS Regionu Poodří 2 MAS Brána Brněnska 8 ORP, MAS Nad Orlicí 7 ORP Z hlediska vztahů MAS a DSO je situace velice různorodá a to jak z územního hlediska, tak z pohledu reálné spolupráce, resp. konkurence jednotlivých subjektů. V tabulkách jsou tučně vyznačeny MAS se specifickou územní strukturou černou barvou vidíme MAS, které zahrnují pouze jedno ORP a zároveň mají na svém území pouze jeden dobrovolný svazek obcí. 20

23 Tabulka 3 Přehled MAS zapojených do projektu vztahy území MAS a DSO Kategorie Počet MAS Seznam MAS MAS s jedním DSO 9 MAS se dvěma DSO 14 MAS se třemi DSO 9 MAS se čtyřmi DSO 8 MAS s pěti DSO 12 Otevřené zahrady Jičínska, Střední Povltaví, Šumperský venkov, Uničovsko, Valašsko Horní Vsacko, Luhačovské Zálesí, Mikulovsko, Rýmařovsko, Sedlčansko Buchlov, Hrubý Jeseník, Region Kunětické hory, Humpolecko, Východní Slovácko, Horní Pomoraví, MAS Hornolidečska, Království Jestřebí hory, Slezská brána, MAS sv. Jana z Nepomuku, Vizovicko a Slušovicko, Dolní Poolšaví, Jemnicko, MAS Podhostýnska Bystřička, Hlinecko, Na cestě k prosperitě, Střední Vsetínsko, Blanský les Netolicko, Pomalší, Společná CIDLINA, Sdružení růže, MAS Regionu Poodří Hranicko, Ploština, Rožnovsko, Třešťsko, Moravská brána, Hradecký venkov, Moravská cesta, Pohoda venkova Hříběcí hory, LEADER Loucko, Hustopečsko, Brdy Vltava, Královská stezka, Říčansko, Svatojiřský les, Opavsko, Třeboňsko, Český les, Moravský kras, Podlipansko MAS s šesti DSO 3 Horňácko a Ostrožsko, Šumavsko, Pošembeří MAS se sedmi DSO 2 MAS Partnerství Moštěnka, Vyhlídky MAS s osmi DSO 2 Region Haná, Orlicko MAS s devíti DSO 3 Znojemské vinařství, Litomyšlsko, Rozkvět MAS s jiným počtem DSO neuvedeno 4 6 Sdružení SPLAV (10 DSO), Česká Kanada (11 DSO), Podhorácko (13 DSO), Havlíčkův kraj (14 DSO), Kyjovské Slovácko (15 DSO), Brána Brněnska (20 DSO) Český západ místní partnerství, Mezilesí, Nad Orlicí, Vodňanská ryba Osada Kuníček na Sedlčansku. Sedlčansko je jedním z regionů, kde je průnik mezi územím MAS a ORP vysoký většina obcí spádově patří k ORP Sedlčany. 21

24 Dále uvádíme mapku typologie MAS dle obcí ORP. Zde se jedná o to, zda MAS zahrnuje nebo nezahrnuje obec (město) s rozšířenou působností. Obrázek 8 Typologie MAS dle ORP Dle této typologie vznikly 3 kategorie MAS: MAS na svém území nemá obec s rozšířenou působností ryze venkovská MAS (celkem 21 MAS) MAS s jednou obcí s rozšířenou působností největší skupina celkem 41 MAS MAS s více obcemi s rozšířenou působností nejmenší skupina celkem 10 MAS PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉ SPOLUPRÁCE Předpoklady pro úspěšnou spolupráci obcí na platformě MAS lze shrnout do několika bodů: Dobré osobnostní předpoklady manažera MAS, výkonný personál i akceschopní členové (zejména ve vedení MAS) a s tím související profesionalita Výkonnost organizace (rozhodovacích a kontrolních orgánů, pracovních skupin, vnitřních procesů organizace atd.) Kvalitní strategie rozvoje území MAS zpracování strategických dokumentů zahrnuje několik kroků, od práce s analytickými daty (více o sběru a analýze dat viz příloha č. 3), po stanovení cílů, akční plán, monitoring, atd. Samotné tvorbě strategií komunitním způsobem je věnována řada jiných materiálů. Přehled doporučené literatury týkající se strategického plánování, venkova a činnosti MAS je přílohou č. 7. Optimálně nastavený plán rozvoje činnosti samotné MAS Dostatek peněz pro realizaci strategie rozvoje (přehled o finančních zdrojích) Dobrá atmosféra, vzájemné porozumění zajištěné také prostřednictvím průběžného vzdělávání. Je vhodné mít ucelený systém vzdělávání pro představitele veřejné správy a další aktéry v území (více o možné podobě vzdělávacího modulu viz příloha č. 4) Fungující systém komunikace, přenosu informací a setkávání (zpravodaje MAS, webové stránky, sociální sítě, pravidelné schůzky apod.) Nastavený systém hodnocení a prezentace výstupů spolupráce (viz Metodika SSO MAS, kap. 6) 22

25 Některé z těchto předpokladů jsou dále rozebrány. Osobnost manažera je pro rozvoj území velmi důležitá. Dobrý manažer může rozvoji území významně napomoci, naopak špatný manažer může způsobit zaostalost. K úspěšnému vedení lidí je zapotřebí poznat nejprve sebe sama, další pracovníky, a jednotlivé členy týmu (zástupce obcí, podnikatelů i NNO). Úspěšně vést lidi rovněž není možné, pokud neporozumíme jednotlivým způsobům chování a pokud nemáme schopnost jednat v různých situacích. Sebepoznání, porozumění sebe sama a znalost toho, jak působíme na ostatní lidi, je prvním krokem k úspěšnému sebeřízení a vedení lidí. 10 Základní manažerské dovednosti: Koncepční dovednost vloha manažera chápat organizaci jako systém. Systém s jeho recipročními vztahy mezi jeho jednotlivými částmi. Manažeři musejí znát důležité aktivity organizace (regionu) a dokázat je koordinovat musí být dobrý stratég, iniciátor a tvůrce rozvojových dokumentů. Lidská dovednost schopnost, kterou by měl mít každý manažer, jelikož má pod sebou v organizaci mnoho zaměstnanců (členů MAS) a za úkol uskutečnit většinu prací. Musí tedy umět komunikovat s lidmi, umět je vést a motivovat tak, aby bylo dosaženo cílů, které si daná organizace stanovila. Technická dovednost je vloha manažera znát a umět využít různé techniky, postupy a prostředky používané v organizaci. Musí být dobrý facilitátor, fundraiser, organizátor Další dovednosti a kvality manažera Hrát roli vzoru pro ostatní, Znát sama sebe, Soustavně se vzdělávat, Mít potěšení ze změny, Mít vizi, Plně si uvědomovat současnou realitu, Mít vysokou úroveň etiky a hodnot, Myslet systémově, Správně komunikovat, Pozitivně myslet, Umění se nadchnout, Být opravdový, Mít pozitivní vztah ke svému regionu. Manažer musí buď sám, nebo prostřednictvím kanceláře MAS zajišťovat cíle a úkoly, které jsou uvedeny výše v tabulce v kapitole 3.2. Pro kvalitní a efektivní fungování MAS je nutné, aby MAS realizovala výběrové řízení na svého manažera. Je dobré si předem stanovit předpoklady, které tento člověk musí splňovat a tímto se pak řídit při samotném výběru. Mezi takové základní požadavky zpravidla patří: vzdělání v oblasti regionálního rozvoje, veřejné správy nebo odpovídající délka praxe zkušenosti v projektovém řízení osobnostní předpoklady (viz výše). Finanční prostředky MAS využívá pro svůj chod různé finanční zdroje. Mezi základní metody financování patří: 1) členské příspěvky jejich výši a způsob vyplácení si MAS určuje sama 2) dotace z různých zdrojů na realizaci projektů i na samotný chod MAS 3) bankovní úvěry především při realizaci větších projektů, kde je nutné spolufinancování 4) sponzorské dary především ze soukromého sektoru, příp. z dalších oblastí Problémové otázky v ekonomické oblasti, které by měly mít MAS vyjasněny, jsou zejména následující: financování běžné činnosti a financování kapitálových výdajů (stanoveni velikosti a mechanismu pravidelných příspěvků, problematika spolufinancování rozvojových projektů s různým dopadem na zúčastněné subjekty, tj. otázka solidarity a hodnoceni efektů), 10 CIMBÁLNÍKOVÁ, Lenka. Manažerské dovednosti I:vybrané manažerské dovednosti + 50 manažerských cvičení a testů. 1. vydání, Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 268 s. ISBN

26 vytvoření finančních a majetkových fondů k realizaci společných aktivit (např. rozvojový fond minimálně pro financování přípravných kroků k realizaci projektu) a stanoveni mechanismu jejich fungování, možnosti nákladových úspor obcí vzniklých sdružením činnosti a prostředků na ně určených (aplikace principu subsidiarity), získávání finančních prostředků z nových zdrojů (ze soukromého sektoru řešeni problematiky sdružování veřejných a soukromých prostředků nutno nahlížet na problematiku z hlediska malých obcí, protože pro ně je spolupráce klíčovým procesem k realizaci řady investic). Kvalitně fungující management dokáže do regionu přinést vždy dostatek finančních prostředků. Personální a finanční kapacita spolu tedy velmi úzce souvisí PŘÍNOSY SPOLUPRÁCE Spolupráce umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout potřebných výsledků v řadě případů není možné cíle bez spolupráce vůbec dosáhnout. Důvody pro spolupráci nejrůznějších subjektů mají základ v existenci synergického efektu, tedy faktu, že společně lze dosáhnout významnějšího efektu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám. Některé problémy nejsou bez spolupráce vůbec řešitelné. Spolupráce je procesem, který ovlivňuje úspěšnost a efektivnost celé řady činností ve veřejné správě. Významným aspektem spolupráce je schopnost jednotlivých subjektů vyjednávat o společných zájmech a hledat řešení problémů, která přesahují možnosti jednotlivých obcí 11. Motivací pro spolupráci bývají velice často peníze. Proto lze jednoduše přínosy spolupráce rozdělit na přínosy, které představují přímý finanční zisk a ty, které jej nepředstavují. Přínosy spolupráce s finančním ziskem úspora nákladů, sdružení prostředků, společné získání dotace, jednodušší získání dotace Přínosy spolupráce bez přímého finančního zisku sdílení zkušeností, úspora času V některých případech se mohou přínosy prolínat, např. výměna zkušeností vede k přípravě nového projektu, který přinese úsporu. Příkladů spolupráce je mnoho. Vybrané příklady jsou uvedeny v publikaci Jak se Vám líbí náš venkov MOŽNÁ ÚSKALÍ SPOLUPRÁCE Častými problémy v oblasti spolupráce, které brání využití rozvojových možností regionu, jsou: konfliktní vztah obecního/nadobecního zájmu, spolupráce představující pouze rámec pro individuální rozvojové aktivity obce, nedůvěra jednotlivých členů v rámci spolupráce (převažující pocity konkurence namísto partnerství a spolupráce), vstup do spolupráce pouze za vidinou finančního zisku, realizace velkých projektů s úzkým dopadem jen na část partnerů, nevyhovující dotační tituly bariéry ve vztahu k podnikatelům (obava z porušení zákona o veřejných zakázkách, vzájemná nedůvěra ) nejistota finančních zdrojů pro MAS a tedy i pro manažera zajišťujícího spolupráci přetíženost představitelů obcí každodenní agendou časté legislativní změny, různé výklady zákonů neochota scházet se, jednat někteří představitelé obcí vnímají setkání jako ztrátu času chybějící rozvojové koncepce na úrovni obcí legislativní nezakotvení povinnosti předání funkce starosty, čtyřleté funkční období vnímání MAS jako úřadu, pro který je třeba dodávat informace nedostatek kvalitních pracovníků práce ve veřejné správě není příliš atraktivní neexistuje systém hodnocení efektivity vynakládaných prostředků 11 BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., PŘIBYLÍKOVÁ, A., GALVASOVÁ, I.: Synergie ve venkovském prostoru Přístupy k řešení rozvojových problémů venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, s. ISBN Dostupné na 24

27 zbytečná rivalita MAS a dobrovolných svazků obcí a další Pro vytvoření fungujícího systému spolupráce je vhodné s problémy pracovat, což je především úkol pro schopného manažera MAS (viz kap. 3.4.) 4. TÉMATA PRO SPOLUPRÁCI OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS 4.1. ÚVOD K prohloubení spolupráce obcí na platformě MAS u 72 českých MAS zapojených do projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů bylo vybráno pět tematických okruhů. Těmito tematickými okruhy jsou: doprava, odpadové hospodářství, protipovodňová opatření, regionální školství a zaměstnanost. V této kapitole uvádíme vždy stručnou definici tématu, popis nejčastější podoby spolupráce obcí v daném tématu a doporučení. Kromě pětice pevně stanovených projektových témat jsme se zabývali také identifikací možných dalších oblastí pro spolupráci obcí na platformě MAS. Pro inspiraci konkrétními projekty spolupráce slouží představitelům veřejné správy příručka Jak se vám líbí náš venkov?, kde jsou uvedeny příklady dobré praxe pro každé téma. Příklady jsou zde rozděleny na české a zahraniční. 72 MAS zapojených do projektu se mohlo vyslovit k pořadí priorit pěti základních témat. Tabulka 4 Volba projektových témat MAS Kolikrát uvedeno pořadí: Protipovodňová opatření Regionální školství Odpady Doprava Zaměstnanost neuvedeno Celkové shrnutí: 1. Školství, 2. Zaměstnanost, 3. Odpady (jasná priorita tématu je pro velmi málo MAS), 4. Protipovodňová opatření (jasná priorita tématu je pro velmi málo MAS), 5. Doprava Z tabulky je zřejmé, že tři první témata (školství, zaměstnanost a odpady) jsou pro celou skupinu MAS a mezi všemi základními tématy převážně významná, kdežto další dvě (protipovodňová opatření a doprava) převážně nevýznamná. Není to absolutní nevýznamností těchto dvou; protipovodňová opatření a doprava se prostě neprosadily vedle prvních tří. 25

28 Tabulka 5 Pořadí projektových témat Pořadí Regionální školství Zaměstnanost Odpady Protipovodňová opatření Doprava neuvedeno : :11 40:13 34:19 20:30 17:26 % MAS s 1. a 2. 64% 56% 47% 28% 24% V řádku : je uveden poměr počtu získaných 1. a 2. versus 4. a 5. pořadí. To dobře ilustruje významnost témat mezi všemi posuzovanými. Např. regionální školství považuje za jednu ze dvou hlavních priorit zhruba 4 více MAS než je těch, které téma považují až za 4. a 5. V tématice zaměstnanosti je tento poměr zhruba 3:1. V posledním řádku je uvedeno, kolik % MAS ze 72 dotazovaných zařadilo dané téma mezi dvě nejdůležitější. Vidíme, že zhruba pro polovinu MAS jsou první tři témata velmi důležitá a pravděpodobně se jimi budou v přípravě SCLLD zabývat TÉMA DOPRAVA Definice tématu Dopravou rozumíme takovou činnost, která na určitém území vede k propojení všech funkčních složek území a odehrává se pomocí dopravní infrastruktury. Osobní doprava slouží k přemisťování osob. Dopravní infrastruktura má být budována účelně, efektivně, moderně a v souladu s územním plánem. Má mít minimální negativní vliv na životní prostředí. Z hlediska definice tématu jsou klíčové tři pojmy, a to mobilita, dopravní obslužnost a dopravní dostupnost. Mobilitu chápeme jako možnost přepravy obyvatel, která je zajišťována prostřednictvím dopravní obslužností. Zákon č. 111/1994 Sb. vymezuje základní dopravní obslužnost území jako dopravu do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Samotná dopravní dostupnost obcí či regionů se vyjadřuje dopravní obslužností. Dostupnost pak definujeme jako množství úsilí, které musíme vynaložit k dosažení určitého cíle, ale také jako množství aktivit, které lze dosáhnout z určitého místa. Základní úpravu pro závazky veřejné služby představuje nařízení ES č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Toto nařízení vymezuje povinný obsah smlouvy o veřejných službách, jejich uzavírání a zveřejňování. V České republice je nejvýznamnějším předpisem v oblasti veřejné dopravy a přepravy cestujících zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících. Podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je základní dopravní obslužností zajištění přiměřené dopravy pro všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení a jiných včetně dopravy zpět. Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb nad rámec základní dopravní obslužnosti. Zákon 304/1997 Sb., o silniční dopravě v platném znění definuje v 19a dopravní obslužnost takto: Doprava a dopravní infrastruktura jsou obecně uznávanými faktory, které významně ovlivňují organizaci a strukturu geografického prostoru, socioekonomickou vyspělost regionů včetně kvality života jedince i celé společnosti. Zákon 128/2000 Sb. zmiňuje téma dopravy jak v samostatné, tak i přenesené působnosti, ale zmiňuje rovněž dopravu v souvislosti se svazky obcí, kdy tento usiluje rovněž o zavádění, rozšiřování a zdokonalování 26

29 sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území. ( 50) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích stanovuje, jaká je role obcí v přenesené působnosti v oblasti komunikací včetně správní agendy. Od vzniku krajů zodpovídají tyto vyšší územní celky v oblasti samosprávy za základní dopravní obslužnost, jejíž rozsah stanovuje krajské zastupitelstvo. Kraje ze svého rozpočtu hradí případné ztráty vzniklé zajištěním této obslužnosti, dle zjištění však některé kraje usilují o přenášení těchto ztát na obecní rozpočty. V přenesené působnosti kraje schvalují jízdní řády a například udělují licence osobním dopravcům. V souvislosti se změnou životního stylu a možnostmi v rámci minulého programového období, došlo k mohutnému rozvoji cykloturistiky. Rozvoj cykloturistiky definuje zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, z hlediska využívání lesních komunikací je podstatný zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Podstatná je zde definice lesní cesty a možnost ji užívat k cykloturistice. V posledních letech však k rozvoji lesních cest nedochází, což souvisí s četností zranění a vymáhání náhrad za neudržování těchto tras (spadlé větve atd.) Dosavadní spolupráce obcí Nejčastější formou spolupráce obcí v oblasti dopravy je značení (cyklo)tras, budování cyklostezek a zajištění dopravní obslužnosti stávajícími nebo novými dopravci Doporučení MAS může vystupovat jako iniciátor společných setkání starostů, kde si budou vyměňovat zkušenosti z oblasti dopravy a společně plánovat další postup. MAS může být také prostředníkem pro vyjednávání úprav a optimalizaci integrovaného dopravního systému s krajským úřadem, být zástupcem obcí např. při realizaci liniových staveb a rovněž zprostředkovávat kontakty na okolní regiony. MAS dále může také přinášet příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů. V určitých případech by MAS mohly koordinovat svoz obyvatel k lékaři, nákupům či za jinými službami (kultura, vzdělávání, pošta, bankovnictví). V ranních i odpoledních hodinách by mohla být služba poskytována žákům (svoz do škol a ze škol, do kroužků a zpět), v dopoledních seniorům, např. k lékaři. MAS by také mohly podporovat tzv. car sharing využívání volných míst v autě při dopravě do zaměstnání, školy, k lékaři apod. Koordinační role MAS by měla vycházet ze širšího pojetí dopravy, což neznamená jen zajištění dopravní obslužnosti, ale rovněž má vliv na místní ekonomiku, bezpečnost dopravy a životní prostředí (například snižování hluku, ochrana přírody, rekreačních ploch, zapojení místních zemědělců do údržby silnic a jejich okolí, sdílení techniky s více obcemi atd.) V tomto směru MAS mohou být mediátory při jednání silničních správních úřadů, jejíž agenda je pro územní celky definována zákonem odopravní obslužnosti (viz výše). Podstatným způsobem se mohou podílet na koordinaci jízdních řádů a vyjednávání o nich. MAS může iniciovat propagační akce na podporu veřejné dopravy, podporovat aktivity pro děti a seniory v oblasti bezpečnosti dopravy a mapovat potřeby veřejné dopravy a bezpečného pohybu chodců v obcích Příklady spolupráce obcí MAS Hradecký venkov mikroregion Nechanicko řeší v rámci svých projektů bezpečnost v obcích společnou instalací radarů na měření rychlosti v rámci projektu Bezpečně v obci. MAS Rozkvět v mikroregionu Chelčicko Lhenickém (dále MCHL) byly v rámci projektu POV pro lepší bezpečnost dopravy pořízeny na vjezdu do obcí měřiče rychlosti radary. Ve svazku obcí Blata byly v rámci projektu Leader pořízeny 3 mikrobusy, kde žadateli byly jednotlivé obce. V Dívčicích a v Pištíně byly mikrobusy pořízeny primárně na svoz dětí do škol. V Sedleci je mikrobus využíván po dohodě s obecním úřadem na svoz seniorů k lékaři a na různé kulturní akce. Ve všech 3 obcích jsou mikrobusy využívány místními spolky. Ve Svazku Lipenských obcí se podařilo v letošním roce zahájit provoz skibusu jako podpora tamní hromadné dopravy mezi jednotlivými obcemi zajištění dopravní obslužnosti obcí nad rámec hromadné dopravy zajišťované krajem; ekologický způsob přepravy návštěvníků 27

30 v hlavní zimní sezóně; zvýhodněné ceny jízdného pro cestující jako motivace, zařazení skibus do pobytových návštěvnických balíčků). MAS Královská stezka za období se také přes MAS žádalo na koupi mikrobusu pro podporu komunit do obce Vepříkov, který nyní slouží ke svážení dětí do škol, seniorů k lékaři či ke svozu spolků za účelem jejich činnosti. Mikrobus si mohou zapůjčit i obce okolní. MAS Opavsko mikroregion Opavsko severozápad zrekonstruoval a vybudoval ve společném projektu řadu autobusových zastávek. MAS Podhorácko některé obce regionu se spolu domluvily na svozu dětí do školy (mateřské či základní). Jedná se především o iniciativu obcí, jež provozují malotřídní školy a pro své žáčky tak poskytují službu, díky které nemusejí stávat dřív a dovezou je přímo před školu a ze školy je dopraví až domů do vsi. MAS Podlipansko Projekt Zlepšení veřejné dopravy v Pečeckém regionu (ZVD). V rámci realizace byl obnoven parter autobusového nádraží v Pečkách a bylo instalováno 21 nových zastávek v 8 obcích regionu. Žadatelem a příjemcem dotace byl DSO Pečecký region. MAS Svatojiřský les mikroregion Střední Polabí ve spolupráci s městem zajišťuje skrz mandátní smlouvu autobusovou dopravu v celém území okresu Nymburk pro Dopravní sdružení svazku obcí Nymburska. Každá obec jim přispívá určitou částkou na obyvatele. MAS Šumperský venkov Svazek obcí údolí Desné je vlastníkem Železnice Desná a investuje nemalé prostředky na budování nových železničních zastávek pro cestující, údržbu a opravu tratí. Svazek obcí Údolí Desné je rovněž zřizovatel ZŠ a MŠ Údolí Desné v rámci, které je zajištěn provoz školních autobusů. Tímto nemalou měrou přispívají ke snadnější dopravní obslužnosti. Autobus ráno sváží děti ke školám v Sobotíně, Petrově nad Desnou i Rapotíně, odpoledne je opět rozváží domů; mimo to čtyřikrát týdně přepravuje žáky druhého stupně do rapotínské tělocvičny a zpět k výuce tělocviku. MAS Vyhlídky z iniciativy obcí vznikla dopravní společnost Kokořínský SOK, s.r.o., kdy obce jsou Společníky uvedené formy a společně postupují v rámci zajištění dopravní obslužnosti. Společný postup lze spatřovat i u obcí, kterých se dotýká výluka železniční dopravy na trati Mělník Mladá Boleslav, kdy koordinátorem aktivit spolupráce je dobrovolný svazek obcí. Ten vystupuje v roli garanta a informátora aktuálního dění, napomáhá spoluorganizovat schůzky s dopravci, SŽDC a odborem dopravy krajského úřadu Středočeského kraje TÉMA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Definice tématu Oblast odpadového hospodářství se stává stále silnějším tématem. Po nedávné novele zákona o odpadech č. 229/2014 Sb., která uložila obcím zajistit také sběr bioopadu a kovového odpadu, se dostala do centra pozornosti otázka nutnosti ukončení drtivé většiny dnešního typu skládkování v roce 2024 a s tím související nutnost ještě větší míry třídění odpadu, aby zbytkový odpad po vytřídění byl co nejmenší. Potřeba přijetí zákazu spalování recyklovatelných odpadů (papír, plasty, apod.) a biologicky rozložitelných kompostovatelných odpadů, a to k roku 2020 je stanovena v Usnesení Evropského parlamentu ze dne Evropská komise doporučuje, aby se snížilo množství odpadů na skládkách a zavádí povinnost zásadně zvýšit recyklaci odpadů. Proto se např. prostřednictvím OPŽP podporuje výstavba kompostáren, sběrných dvorů, nádob, kompostérů, techniky apod. a s tím souvisejících služeb Dosavadní spolupráce obcí Na základě průzkumu mezi zapojenými MAS byly zjištěny aktivity typu zakládání společných sběrných dvorů pro více obcí, pořizování nádob na bioodpad, kompostérů, drtičů větví apod. pro více obcí 28

31 v rámci jedné žádosti. V některých regionech působí vlastní odpadové společnosti obcí, např. Kyjovské Slovácko, Hustopečsko, Hlinecko, Humpolecko apod Doporučení Úlohou MAS nejen v oblasti odpadového hospodářství je nastartování dialogu a inicializace společného řešení problematických oblastí v obcích na jejím území. Silnou stránkou MAS jsou zkušenosti v pořádání vzdělávacích a osvětových činností v různých oblastech. MAS nebudou hrát úplně primární roli v řešení odpadového hospodářství, nicméně mohou zajistit několik koordinačních činností, které budou podporovat vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaných na skládky. MAS by měly rovněž iniciovat efektivní změny v řízení odpadového hospodářství, které povedou ke zvýšení kvality řízení a odpovědnosti rozhodování: nastartovat dialog a iniciovat společné vyhledávání řešení problémů v obcích zapojení do projektů spolupráce s jinými MAS a pomoc předávat pozitivní zkušenosti z jiných území, přinášet vhodné příklady dobré praxe a know-how z jiných regionů analýza toku odpadů v regionu na základě dat jednotlivých obcí a návrh optimalizace iniciace a organizace jednání mezi starosty obcí s cílem sjednotit systém svozu odpadu v regionu MAS jako zastřešující institut pro nakládání s odpady v regionu zajištění výměny zkušenosti v nakládání s odpady až společné plánování odpadového hospodářství v regionu vyhledávání a zajišťování finančních zdrojů a dotačních příležitostí na realizaci přijatých opatření zajištění spolupráce více obcí na společném projektu a jeho realizace (MAS jako nositel projektu) nebo koordinace (např. vytvoření kompostáren a sběrných dvorů, pořízení nádob na tříděný odpad, třídících linek, překladišť odpadů apod.) organizace tendru na svozovou firmu pro skupinu obcí, nejlépe pro celý svazek obcí, případně vytvoření svazku obcí zabývajícího se primárně odpady realizace společného svozu odpadů (nákup svozového vozu, vytvoření svozové společnosti) dle podmínek a okolností v regionu koordinace vytvoření venkovských odpadových svazů na úrovni MAS nebo mikroregionů (svazků obcí) a jejich propojování v širších regionech (např. na úrovni kraje) posílení vyjednávací pozice obcí vzhledem k poskytovatelům služeb (úspora nákladů) podnícení společného kompostování pro více obcí zajištění společných sběrných dvorů pro více obcí a jejich dostupnosti společná likvidace či recyklace odpadů (např. drtič stavební suti) zajištění rozšíření množství kontejnerů na tříděný odpad v obcích (např. pro potřeby chalupářů zařídit popelnice na směsný odpad v exponovaných místech v obcích) spolupráce při výstavbě a využívání sběrných dvorů a kompostáren zapojit sociální podnikání do zpracování odpadu (např. skartace materiálu je problém pro firmy a instituce) vypracování seznamu černých skládek v území a zmapování míst, kde vznik černých skládek hrozí, se zapojením škol a veřejnosti (možnost využít např. aplikaci ZmapujTo) iniciace debaty o tom, jestli v území vybudovat nějaké koncové zařízení (energetické nakládání s odpady, pyrolýza aj.) poradenství při řešení úkolů vyplývajících z Plánu odpadového hospodářství jednotlivých obcí či krajů poradenství a pomoc při zpracovávání hlášení (hlášení o odpadech, sestavování výkazů) poradenství a pomoc při sestavování plánů odpadového hospodářství obcí a jejich aktualizace metodická pomoc obcím při aplikaci zákona o nakládání s odpady (např. tvorba a aktualizace obecních vyhlášek o nakládání s odpady) osvěta v oblasti propagace třídění odpadů mezi veřejností a spolupráci se školami v oblasti prevence MAS jako prostředník v komunikaci, informování, propagaci, marketingu, osvětě a tvorbě vzdělávacích materiálů; osvěta v obln asti maximalizace separace odpadu u všech věkových skupin obyvatel; 29

32 aktivní podílení se na ekologickém vzdělávání dětí mateřských a základních škol; spolupráce se středními školami a vysokými školami na praktických činnostech v rámci životního prostředí; příprava a organizování informačních a vzdělávacích akcí kulturního a společenského charakteru zaměřených na třídění odpadu; organizace dobrovolnických aktivit při odstraňování černých skládek a dalších ekologických zátěží, popř. propagace účasti občanů na akcích typu Čistá Vysočina nebo Ukliďme Česko naplňování programů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro oblast odpadového hospodářství, včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství Příklady spolupráce obcí MAS Humpolecko Na území okresu Pelhřimov vznikla akciová společnost SOMPO, a.s., jejíž akcie 100% vlastní města a obce tohoto okresu. Společnost zajišťuje služby v oblasti odpadového hospodářství. Firma SOMPO, a.s. vznikla 21. ledna 1998 jako nástupnická společnost sdružení obcí a měst pro hospodaření s odpady. Sdružuje sto sedmnáct členských obcí okresu Pelhřimov a spádových oblastí sousedních okresů, které jsou 100% vlastníci. MAS Hustopečsko 35 obcí a měst okresu Břeclav (ORP Břeclav, ORP Hustopeče a ORP Mikulov) jsou akcionáři společnosti Hantály a. s., která vznikla v roce Nejprve byla vybrána lokalita pro stavbu nové skládky splňující veškerá kritéria a po následné realizaci začala skládka ve Velkých Pavlovicích fungovat v roce V roce 1995 se začalo budovat středisko svozu a pořízení potřebné techniky, aby společnost mohla poskytnout zajištění komplexních služeb při přepravě odpadů. Třetím krokem bylo zahájení třídění odpadů. Jako první tříděné komodity byly papír a plast, které v následujících letech byly rozšiřovány o další druhy odpadů. V roce 2003 byla zakoupena část nevyužívaného areálu drůbežáren ve Velkých Pavlovicích, kde po rekonstrukci vzniklo sídlo firmy, garáže, dílny a zázemí pro svoz a následnou separaci odpadu. V následujících letech byla přes DSO Čistý Jihovýchod zahájena dvouetapová výstavba sběrných dvorů v obcích. V roce 2009 bylo postaveno 10 a v roce sběrné dvory. V současné době se například provádějí kroky nezbytné pro kompostování v domácnostech. MAS Brdy Vltava příkladem může být předložení partnerské žádosti ZD Nečín, které se domluvilo s okolními obcemi o koordinovaném sběru bioodpadu z obcí a jeho kompostování v ZD Nečín. Pro sběr bioodpadu by se využily prostory bývalých kravínů na území partnerských obcí. Odtud by se po shromáždění dostatečného množství odpad svezl do kompostárny v ZD Nečín. Kompost by byl pak zpětně využit na zkvalitnění půdy, na které ZD Nečín hospodaří. Jedná se tak o uzavřený řetězec, kdy je odpad zpětně využit pro potřeby území. MAS Hříběcí hory v části území MAS Hříběcí hory funguje spolupráce obcí v odpadovém hospodářství formou pytlového sběru odpadů a to plastů a papíru. Cílem je umožnit občanům třídění přímo v domácnostech. Kromě úspory místa v kontejneru mohou občané přispět i k ochraně životního prostředí. Svoz probíhá 1 za měsíc. Svoz pytlů zajišťují Technické služby Holešov. MAS Kyjovské Slovácko v roce 1994 si založily obce ORP Kyjov, které kromě tří obcí kopíruje území MAS, svazek obcí a následně společnost s ručením omezením na řešení odpadového hospodářství. Firma, kterou ze 100% vlastní obce provozuje několik zařízení a poskytuje služby nejen pro nakládání s odpady. Mezi jejich služby patří svoz odpadů, provoz skládky odpadů, provoz míst pro třídění odpadů, dotřídění odpadů na dotřiďovací lince na plasty a papír, provoz kompostáren, sběrných dvorů, poradenské služby, kontejnerové dopravy, zemních prací, zimní údržby a čištění komunikací. MAS spolupracuje s DSO i a firmou hlavně formou organizování osvětových akcí k tématům třídění odpadu, zaměřených převážně na školní mládež. MAS Leader Loucko obce sdružené ve Svazku obcí mikroregionu Loucko se podílely na výstavbě separačního dvora pro odpadové hospodářství s uvedením do provozu Dále společně zakoupily v roce 2014 svozové vozidlo na odpady. 30

33 MAS Východní Slovácko v roce 2013 se obce mikroregionu Východní Slovácko rozhodly společně vyhlásit výběrové řízení na dodavatele služeb svoz, přeprava a uložení odpadu. Tomu předcházela podrobná analýza vzniku odpadů a financování odpadového hospodářství v jednotlivých obcích a jejich porovnání TÉMA PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Definice tématu Protipovodňová opatření slouží k úplné eliminaci povodní nebo k minimalizaci povodňových škod. Obecně lze uvést, že jejich smyslem je vodu za vysokých vodních stavů akumulovat mimo lidská sídla, a naopak v oblasti zástavby vodu z území co nejrychleji odvést. Přestože je velmi vhodné využívat retenčního potenciálu nezastavěných přirozených niv, je vedle přírodě blízkých protipovodňových opatření (PBPO) nutné provádět i tzv. technická protipovodňová opatření. Protipovodňová opatření jsou úzce spjata s opatřeními protierozními. Protipovodňová a protierozní opatření se realizují jak v krajině, tak přímo na vodních tocích. Při plánování a realizaci opatření je nutné dbát na požadavky ochrany přírody a krajiny, které jsou upraveny zákonem č. 114/1992 Sb. Vodní toky na území České republiky jsou rozděleny na významné vodní toky v délce km a drobné vodní toky v délce km. Významné vodní toky a asi polovinu určených drobných vodních toků spravují státní podniky Povodí, tj. Povodí Vltavy, státní podnik, Povodí Ohře, státní podnik, Povodí Labe, státní podnik, Povodí Odry, státní podnik a Povodí Moravy, s. p. Dalším významným správcem drobných vodních toků je státní podnik Lesy České republiky. Dále se na správě vodních toků podílejí ostatní subjekty, mezi které patří Ministerstvo obrany, správy Národních parků a ostatní fyzické a právnické osoby. Řeka a říční niva je také významným krajinným prvkem a současně často biokoridorem v rámci územního systému ekologické stability. Krizové řízení je dle zákona souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo ochranou kritické infrastruktury Dosavadní spolupráce obcí V oblasti protipovodňových opatření několik MAS uvedlo komunitní plánování přírodě blízkých protipovodňových opatření, zpracování digitálních povodňových plánů a vytváření sítě varovného a vyrozumívacího systému před povodňovým ohrožením. Dále se jedná o bezdrátové hlásiče v obcích, hladinoměry, srážkoměry a sirény Doporučení Z pohledu jednotlivých obcí, resp. území místní akční skupiny, a jejich reálných možností být v této oblasti aktivní, se nabízí jak aktivity investiční, tak neinvestiční. Větší prostor se bezesporu otevírá u měkkých akcí. Konkrétně se může jednat například o následující činnosti: Aktivizace místních aktérů, osvěta a vzdělávání Široké pole působnosti se nabízí téměř pro všechny MAS. Ta může mít koordinační roli při setkávání a získávání podnětů od místních aktérů (obce, zemědělci, vlastníci lesů, subjekty a obyvatelé v záplavových územích) na dané téma tím, že bude organizovat setkání a iniciuje tak veřejnou diskusi. MAS může síťovat jednotlivé obce ke společným projektům k zvýšení biodiverzity, zadržování vody v krajině, snížení eroze půdy, zlepšení hospodaření zemědělců, atd. V oblasti vzdělávání a osvěty se může jednat o ucelené vzdělávací programy pro veřejnost, veřejnou správu nebo žáky a studenty škol. Mimo specializované vzdělávací programy lze realizovat jednorázové semináře, výstavy, soutěže, publikovat tiskové zprávy, vydávat ve informace ve zpravodaji MAS a mnoho dalšího. Organizace dobrovolnických aktivit Může se jednat o společné brigády na čištění koryt potoků, říček, rybníků a zpevňování hrází včetně využití mechanizace na odbahňování koryta toků. MAS může organizovat dobrovolnické aktivity při odstraňování následků povodní a jejich předcházení a obecně organizovat aktivity při péči o životní prostředí. 31

34 Sdílení informací a zkušeností Zde se jedná o předávání zkušeností mezi obcemi s protipovodňovými opatřeními a s řešením krizových situací. Je vhodné pravidelné setkávání starostů, kde bude tato problematika jedním z témat. Při plánování protipovodňových opatření v území je třeba, aby si obce navzájem připomínkovaly připravované územní plány. MAS může zajistit přenos příkladů dobré praxe z jiných regionů. Facilitace jednání a zastupování obcí Téma protipovodňových opatření úzce souvisí s komplexními pozemkovými úpravami. V rámci přípravy a realizace komplexních pozemkových úprav může MAS výrazně pomoci při práci s veřejnosti organizace komunitních projednání, facilitace jednání, komunikace se Státním pozemkovým úřadem, občany a dalšími dotčenými aktéry. MAS může pomáhat obcím aktivně s organizací a tlakem na příslušné orgány zodpovědné za povodí s údržbou neregulovaných toků a s čištěním toků v jednotlivých katastrech. Tvorba studií a plánů, příprava projektů Prvním krokem by mělo být zmapování stavu povodňových plánů v jednotlivých obcích. Nabízí se možnost zpracování digitálních povodňových plánů. V oblasti studií lze kontaktovat odborné firmy a zorganizovat pro širší území návrhy přírodě blízkých protipovodňových opatření. MAS může pak připravovat žádosti o dotace do příslušných programů. Pořízení systémů a vybavení Zde se může jednat o instalace systémů sledování a varování před povodněmi hladinoměry, srážkoměry atd. Nejen pro účely povodní mohou být opatřeny hlásiče, sirény nebo např. bezdrátové rozhlasy. Další oblastí je zlepšování vybavení složek integrovaného záchranného systému např. nákup vybavení pro hasičské jednotky. Nabízí se prostor pro spolupráci formou zapůjčování vybavení mezi jednotlivými obcemi. Realizace v krajině Nejproblematičtější a nejpokročilejší aktivitou v oblasti protipovodňových a protierozních opatření je samotná realizace opatření v krajině a na vodních tocích na základě zpracovaných studií a plánů. Zde je třeba dohodnout se s vlastníky dotčených nemovitostí Příklady spolupráce obcí MAS Hranicko Pod hlavičkou mikroregionu Hranicko byl realizován projekt, jehož hlavním výstupem byly studie a vyhodnocení variantních řešení na především menších tocích v regionu. MAS Regionu Poodří V roce 2012 se obce Regionu Poodří zapojily do projektu Studie proveditelnosti k realizaci přírodně blízkých protipovodňových opatření v Regionu Poodří, rozděleném do těchto oblastí: střed, východ, západ, sever. Hlavním cílem tohoto projektu bylo navrhnout, projednat a na úrovni studie proveditelnosti zpracovat realizovatelná protipovodňová a protierozní opatření, která povedou k omezení vzniku eroze, ke snížení škod z lokálních záplav a k revitalizacím vodních toků a jejich niv. Projekt byl rozvržen do tří etap, které na sebe navazují: Analytická část, Návrhová část (s dílčí částí návrhy opatření v ploše povodí) a Závěrečné vyhodnocení. MAS Kyjovské Slovácko od roku 2004 spolupracuje s obcemi, ale i s dalšími aktéry regionu na několika společných projektech: Vlastníci, jako klíč k rekonstrukci krajiny vytvoření modelu smlouvy a spolupráce k řešení situace s velmi problémovými lokalitami. Výsledek: zpracování sedmi zjednodušených realizačních dokumentací a následné realizace obecní les a polní remíz v Násedlovicích, biokorirod pod sv. Rochem ve Vlkoši, ochranná zatravnění ve třech lokalitách v obci Dražůvky. Ostatní obce částečná realizace, součást ÚP nebo KPÚ. Zahájení veřejné diskuse o stavu krajiny Metodika facilitace krajinného plánu a její ověření v praxi výsledkem projektu je zpracovaný Krajinný plán, zapojení veřejnosti do strategického plánování a získání důvěry místních obyvatel v nastartovaný proces, nový pohled vlastníků i uživatelů pozemků, zvýšení povědomí o pozemkových úpravách a zapojení zemědělců v rozsahu cca 80% rozlohy řešeného území Organizace seminářů v jednotlivých mikroregionech na téma Protierozní a protipovodňová opatření. Cílem realizace seminářů byla příprava území na větší projekt do OPŽP. Výsledkem pak podání žádosti pro sedm mikroregionů, z nichž dvě žádosti byly podpořeny Mikroregion Hovoransko a Mikroregion Ždánicko. 32

35 Projekt Šetrné hospodaření v krajině a územích soustavy NATURA Jednalo se o vzdělávání v oblasti šetrného zemědělského hospodaření v územích CHKO a NATURA Konkrétním tématem vzdělávání byla protierozní a ochranná opatření v zemědělské krajině. MAS Východní Slovácko jako významnou lze hodnotit spolupráci při zohledňování rizik a plánování opatření při tvorbě územních plánů, kdy sousední obce připomínkují návrhy ÚP a vzájemně konzultují opatření na svých územích, kde se dopady protipovodňových opatření dotýkají více katastrálních území. Další oblastí významné spolupráce je činnost sborů dobrovolných hasičů a jejich zásahových jednotek společná odborná příprava, vzájemná výpomoc, předávání zkušeností mezi starosty při zajišťování materiálně-technického vybavení. MAS Opavsko na tématu protipovodňových opatření spolupracují především obce Mikroregionu Hvozdnice. V minulosti již mikroregion realizoval několik projektů na vybavení pro včasné zjištění hrozby povodní informační poplachové systémy a projekční práce pro návrh přírodě blízkých protipovodňových opatření. Obce mikroregionů také částečně sdílejí a zapůjčují potřebnou techniku a umí koordinovat sbory hasičů při záchranných aktivitách TÉMA REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ Definice tématu Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (ve znění zákona č. 250/2014 Sb.) mohou obce zřizovat školy a školská zařízení formou právnické osoby nebo příspěvkové organizace. Zřizovatelem může být rovněž svazek obcí. Zákon o obcích (128/2000 Sb.) stanovuje, že předmětem spolupráce obcí mohou být úkoly v oblasti školství. Vedle toho jsou podmínky na dopravní dostupnost spádové oblasti škol z trvalého bydliště žáka specifikovány rovněž v tomto tzv. školském zákoně (561/2004 Sb.). Dopravní obslužnost nemá vytvářet bariéru v rozvoji určité části územního obvodu, a to kvůli její nedostupnosti. Z hlediska kvality regionálního školství je důležitý rovněž zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, který mj. zmiňuje roli zřizovatele při jmenování ředitelů škol. Lze říci, že školský zákon v tomto směru umožňuje spolupráci obcí, ale nijak ji nenařizuje Dosavadní spolupráce obcí Obecně lze konstatovat, že spolupráce probíhá v rámci řešení problémů týkajících se obsazenosti škol, dále se jedná o sdílení výdajů na provoz a společné aktivity na řešení dopravy do škol. V několika regionech byla na základě aktivity samotné MAS vytvořena platforma pravidelného setkávání ředitelů škol sloužící k řešení problémů, plánování a realizaci společných projektů Doporučení MAS by měla působit jako animátor a zprostředkovatel při komunikaci mezi obcemi a řediteli škol. V této souvislosti se nabízí možnost spolupráce mezi jednotlivými zřizovateli, zejména v oblasti zpracování účetnictví a personální a mzdové agendy v jednotlivých školách. MAS také navrhují, aby iniciovaly animační úlohu v oblasti školství, jakož i pomoc s čerpáním dotacím, tomu by školám v budoucnu měl pomoci tzv. manažer školství. Dále by MAS mohly zaplnit nedostatečný prostor dohodám o rozvoji vzdělávání učitelů, jejich sdílení pro více škol, projektům spolupráce a propojení škol s podnikateli a neziskovými organizacemi v daném území. MAS by mohly také iniciovat projekty na lokální vzdělávání, zejména v oblastech historie a vlastivědy. V případě projektů financovaných z evropských fondů jsou oblasti omezeny na rozvoj tzv. klíčových kompetencí. Samostatnou kapitolou je zpracování tzv. místních akčních plánů rozvoje vzdělávání, jejichž úkolem je naplnění územní dimenze Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. MAS zde mohou mít roli iniciátora, zpracovatele a realizátora plánu, který dlouhodobě stanovuje rozvoj vzdělávací soustavy s ohledem na vzdělávací potřeby každého žáka. MAS se mohou spolupodílet na partnerství při vytváření dlouhodobých plánů v oblasti vzdělávání, přičemž jedním z atributů jsou jasně vymezené kompetence jednotlivých aktérů. 33

36 MAS díky spolupráci škol může organizovat nejrůznější kulturní a společenské akce. Pro realizaci těchto akcí je také možné využívat školních budov. Je možné také využít kapacit školních jídelen ke společnému sdílení s více školami, nebo je může využívat veřejnost. Školní budovy je dále možné využívat pro realizaci nejrůznějších volnočasových aktivit pro děti, mládež i dospělé. Mohou se zde budovat nejrůznější volnočasová, kulturní, společenská a komunitní centra. Školy mohou dále ve spolupráci s MAS pořádat také další akce, jako jsou společné exkurze, výměnné pobyty (i zahraniční), rekvalifikační kurzy, prázdninové tábory, akce na podporu zdravého životního stylu, ochranu životního prostředí, apod. MAS může provozovat informační portál o nabídce aktivit pro volný čas. Díky MAS mohou školy také efektivněji řešit některé své problémy, např. šíření sociopatologických jevů, dopravní dostupnost, spolupráce při výchově a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Školy mohou společně sdílet odborníky školního psychologa, logopeda, výchovného poradce apod. Mohou také společně sdílet majetek např. počítačové učebny, tělocvičny apod. MAS může také sledovat a koordinovat naplněnost jednotlivých MŠ a ZŠ v regionu. Může obcím také zprostředkovávat informace o miniškolkách a dětských skupinách, které mohou pomoci při nedostatečném počtu volných míst v MŠ Příklady spolupráce obcí MAS Horňácko a Ostrožsko projekt Školy pro venkov jednalo se o velký projekt, do kterého byly zapojeny všechny základní školy z Ostrožska a Horňácka, které mají 2. stupeň školní docházky (Ostrožská Nová Ves, Hluk, Uherský Ostroh, Ostrožská Lhota, Blatnice pod Svatým Antonínkem, Kuželov, Velká nad Veličkou a Lipov). Projekt byl zaměřen na rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání s důrazem na environmentální oblast. Cílem projektu bylo více propojit učivo ZŠ s místními reáliemi na základě poznání nejbližšího okolí žáků. Tím totiž vzniká vztah k místu, kde žijí, což je současně velmi efektivní způsob, jak u žáků posilovat vnímání principů udržitelného rozvoje. MAS Horní Pomoraví území existuje spolupracující platforma ředitelů málotřídních škol, na které se zástupci škol vzájemně informují o rozvojových možnostech škol, legislativních novinkách a novinkách obecně a dostupných dotačních titulech. V rámci regionu se také díky místní akční skupině podařilo propagovat tzv. komunitní školství. V současné době mámě v regionu 2 vzorově fungující komunitní školy (Bohdíkov, Hrabová), další komunitní školy, které byly založeny a postupně rozvíjí svou činnost (Hrabenov, Rovensko) a také obce, které o založení komunitní školy usilují Staré Město. MAS Regionu Poodří a MAS Hanácké Království projekt Zábavná vlastivěda našich vesnic přinesl pro každý region publikace lokální vlastivědy a prvouky, v ZŠ se konaly interaktivní akce, byly zorganizovány soutěže a tematické výlety. MAS Slezská brána zpracování obsáhlého materiálu Příroda regionu Slezská brána. Na jeho utváření se podíleli odborní pracovníci Ostravské university a dále učitelé jednotlivých základních škol v regionu. Vznikla tak nejenom velmi kvalitní a svou náplní ojedinělá publikace mapující přírodu v regionu, ale i pracovní listy pro výuku přírodopisu, geologie a environmentální výchovy pro potřeby škol. Další formou spolupráce je organizace 4 5 sportovních soutěží pro žáky zdejších základních škol ročně. Při nich dochází k poznávání a vytváření vzájemných kontaktů mezi školami a zároveň sportovnímu soupeření a tím i k podpoře soutěživosti na principech fair play. MAS Humpolecko Vzájemné pořádání kurzů a výletů. Po společném projednání s okolními školami iniciátor akce připraví potřebné informace (termín, podmínky ubytování, smlouvu s dopravcem atd.) a nabídne volnou kapacitu okolním základním školám. Kurz je zaplněn žáky přibližně stejného věku (plavecký výcvik, lyžařský kurz, zájezd do Anglie). Využívá se volná kapacita autobusu, který jedna škola nedokáže naplnit žáky odpovídajícího věku. Škola také vysílá méně pedagogů dozoru o tuto povinnost se dělí s jinou školou. V případě lyžařských kurzů jsou výhodnější podmínky pro větší skupinu ubytování atd. Organizací je zatížena pouze jedna škola. 34

37 MAS Šumperský venkov sněm mládeže MAS Šumperský venkov, který každoročně pořádá florbalový turnaj žáků základních škol. Většina obcí z území MAS zajišťuje jeden obecní tým a finančně tuto akcí podpoří. Obecní týmy žáků základních škol se potom mezi sebou vzájemně utkají. V letošním roce se uskutečnil pátý ročník této úspěšné akce. MAS Partnerství Moštěnka, MAS Moravská cesta a MAS Hanácké Království projekt Příběhy našich kronik přinesl zmapování nejzajímavějších příběhů z obecních kronik, byly uspořádány interaktivní akce pro žáky škol i veřejnost s výkladem o prvních kronikách, o důvodech vzniku, autorech, psaní inkoustem. Lidé si vyzkoušeli vlastnoručně, jak funguje knihtisk i výroba ručního papíru TÉMA ZAMĚSTNANOST Definice tématu Problematika zaměstnanosti není v samostatné ani přenesené působnosti obcí legislativně začleněna. To se týká i obcí s rozšířenou působností. Zákon o obcích obsahuje pouze ustanovení, která se týkají zaměstnaneckého postavení zastupitelů (zejména pro účely odměn a náhrad) a zaměstnanců obecních úřadů, příp. jimi zřízených organizací. Zákon o zaměstnanosti naopak nestanovuje žádné nároky na obce jakožto nositele státní správy a samosprávy. Pochopitelně tam, kde jsou obce samy zaměstnavateli, vztahují se na ně příslušné normy jako zákoník práce nebo zákon o zaměstnanosti Dosavadní spolupráce obcí Ve většině případů MAS uvádějí velmi nízkou úroveň spolupráce. Jedná se zejména o předávání zkušeností se zaměstnáváním na VPP, dále je pak uváděna podpora místních podnikatelů, cestovního ruchu, rozvoj podnikatelských zón a snahy o regenerace brownfields. V několika regionech je realizováno komunitní plánování sociálních služeb, které přispívá k řešení nezaměstnanosti. MAS z Olomouckého kraje také uvádí zapojení do projektu Místní partnerství zaměstnanosti Doporučení Obce: zakládat sociální podniky pro využití drobných řemesel, sociální služby, drobné opravy v obcích, péči o veřejná prostranství atd. Přitom lze zvážit využití opuštěných budov a ploch (brownfieldů). Obce: ve spolupráci s úřady zapojovat nezaměstnané do veřejně prospěšných prací. V obcích využívat možnost realizovat stavební projekty dotované z fondů EU prostřednictvím vlastní stavební firmy (tzn. přednostní zaměstnání místních obyvatel). Podněcovat vytváření společensky účelných pracovních míst (vč. sebezaměstnávání živnostníků). MAS: zajišťovat výměnu zkušeností mezi představiteli obcí, podnikatelskými subjekty a úřadem, práce, příp. vytvářet tzv. regionální pakty zaměstnanosti. Sestavit regionální pracovní četu (s rekvalifikací pomocí OP Zaměstnanost), složenou přednostně z osob ohrožených sociálním vyloučením, a následně je zaměstnat při údržbě veřejné zeleně, v obecních lesích atd. MAS: koordinace pracovníků veřejně prospěšných prací mezi obcemi Podněcovat nebo pořádat rekvalifikační a rozšiřující kurzy, jimiž lidé mohou zvýšit svou zaměstnatelnost. MAS: poradenství v oblasti pracovního práva pro obce i občany MAS: stát se partnerem v integrovaných projektech zaměřených na zaměstnanost a profesní vzdělávání (příklad integrovaného projektu: spolupráce úřadu práce, obce, firem a neziskové, resp. poradenské a vzdělávací organizace pro včasné podchycení a následné pracovní uplatnění nových absolventů škol formou individuálních patronátů a řízeného zapojení mladých lidí do pracovního procesu). Vyhledávat vhodné partnery a napomáhat při zakládání zpracovatelských a odbytových družstev pro uplatnění místních výrobků na širších trzích. 13 Více na 35

38 Zajišťovat metodickou pomoc živnostníkům, upozorňovat na nové předpisy, zajišťovat jim účetní a právní služby, připravovat s nimi projektové žádosti a zajišťovat administraci jimi realizovaných projektů. Podporovat propagaci místních firem (spolupráce při vytváření webových stránek, možnost prezentace na webových stránkách obcí, mikroregionů a MAS). Marketingově podporovat místní produkci potravin a jejich uplatnění na trhu. Zprostředkovávat nabídky pracovních příležitostí v místních firmách včetně brigádnických prací. V obcích zajišťovat péči o děti předškolního věku (sdružená zařízení, obecní dětské skupiny, bytové školky aj.) pro částečně zaměstnávání rodičů po mateřské dovolené a s vazbou na příležitosti flexibilních pracovních režimů. Organizovat spolupráci obcí a NNO při zajišťování terénních a pobytových služeb pro seniory a dlouhodobě nemocné Příklady spolupráce obcí MAS Blanský les Netolicko MAS realizuje ve spolupráci s obcemi projekt Rozvoj místního partnerství a trhu práce Cílem projektu je rozvoj místního partnerství a spolupráce mezi subjekty z různých sektorů za účelem zlepšování situace na trhu práce a posílení zaměstnanosti v regionu spolupráce, a to na základě zkušeností získaných při zahraničních exkurzích. Dále Mas organizovala ve spolupráci s obcemi různé kurzy pro skupiny občanů znevýhodněních na trhu práce (matky na mateřské, 50+) ke zlepšení jejich dovedností k jejich uplatnění atd. Zde se do budoucnosti rýsují další možnosti spolupráce obcí při vzdělávání, poskytování poradenství zlepšování služeb pro uchazeče o zaměstnání apod. MAS Brdy Vltava v souvislosti s problematickou nedostatečné zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením v regionu vytvořila MAS Brdy Vltava koncept sdílené pracovní čety, kdy proškolila a rekvalifikovala vybrané zástupce z řad osob ohrožených sociálním vyloučením a následně je zaměstnala pro údržbu veřejné zeleně v členských obcích. Byla vytvořena mobilní pracovní četa, kterou jednotlivé obce sdílejí. MAS Královská stezka projekt Vzdělávání nás baví, který přispěl ke zvýšení finanční gramotnosti, k orientaci v občanském zákoníku apod. Proběhlo 6 vzdělávacích akcí součástí 6 vzdělávacích programů. Tento projekt měl vliv na celý region, protože školení probíhalo na několika místech na Havlíčkobrodsku. MAS Na cestě k prosperitě projekt Zaměstnanost 50+ : Integrace osob 50+ ohrožených sociálním vyloučením v odlehlých venkovských oblastech okresu Prostějov na trh práce, který byl podán MAS Na cestě k prosperitě, z. s. Projekt řešil problematickou situaci dlouhodobě nezaměstnaných ve věku 50 a více let v obcích mikroregionů Němčicko a Předina v okr. Prostějov (Nezamyslice, Tvorovice, Pivín, Dobromilice, Doloplazy, Víceměřice, Otaslavice, Dobrochov, Vranovice-Kelčice, Srbce, Dřevnovice, Vincencov, Pavlovice u Kojetína, Vrchoslavice). Prostřednictvím projektu bylo vytvořeno 18 nových pracovních míst u jednotlivých členů sdružení členských obcí, a následně byli dále oslovováni místní zaměstnavatelé za účelem dlouhodobějšího pracovního uplatnění. Kromě zapojení do projektu mají starostové obcí možnost se setkávat na schůzkách mikroregionů s ředitelkou Úřadu práce v Prostějově. Na těchto setkáních si mohou starostové předávat vzájemně informace a zkušenosti, např. s VPP, či řešit aktuální potřeby a nastalou situaci v obcích. MAS Regionu Poodří podíleli jsme se na projektu Vzděláváním pro zvýšení zaměstnanosti v regionu Poodří, jehož cílem bylo zvýšení vzdělání účastníků projektu prostřednictvím účasti na individuálním poradenství, pracovní diagnostice, semináři orientace na trhu práce, rekvalifikaci a odborné praxi ve třech kurzech: Údržba zeleně, Administrativní pracovník a Odborný pracovník se zaměřením na fondy EU. Na projektu spolupracovaly zapojené obce MAS a úřady práce v okrese Nový Jičín. 36

39 4.7. SEKUNDÁRNÍ TÉMATA SPOLUPRÁCE OBCÍ Kromě pěti témat uvedených v předchozích kapitolách se na úrovni MAS nabízí množství dalších oblastí, ve kterých mohou obce navzájem kooperovat. Jde například o oblasti uvedené níže. U některých z nich jsou uvedeny i konkrétní příklady projektů či aktivit. sdílená zařízení (sklady, lesnické stroje, stroje pro údržbu cest, příkopů a veřejných prostranství, vybavení pro kulturní a společenské akce). V obcích dojde k dohodě a nákupu společného zařízení, které si pak mohou navzájem půjčovat. MAS zajišťuje uložení a půjčování tohoto společného zařízení. Příklad: MAS Moravská cesta a její partneři zakoupili zázemí pro kulturní a společenské akce velkoplošný stan, mobilní ozvučovací sestava, 9 dřevěných propagačních stánků, pódium, 20 lavic a 10 stolů. MAS má na svých stránkách rezervační formulář, jehož prostřednictvím si mohou obce, organizace a jednotlivci toto vybavení zapůjčit. společná správa nemovitostí v majetku obcí (místní komunikace, lesy, sekání luk, likvidace plevele a invazních rostlin, posilování krajinotvorných prvků remízky, rybníčky, domovní a bytový fond, údržba a opravy sportovních a kulturních zařízení) společně poskytované veřejné služby (komunitní kompostování, společné sběrné dvory a likvidace či recyklace odpadů, sociální služby, doprava dětí do škol, doprava seniorů či nemocných do místa péče, pořádková služba společný místní strážník ). Jedná se o záležitosti, které zpravidla svým rozsahem nebo finanční náročností přesahují možnosti jedné obce a spoluprací obcí dojde k řešení, které je optimální pro více obcí najednou. Po vzájemné dohodě obcí dojde k pořízení potřebného zázemí. MAS zde může mít úlohu zprostředkovatele nebo přímo zajišťuje budoucí provoz. Příklad: MAS Rozkvět Ve svazku obcí Blata byly v rámci projektu Leader pořízeny 3 mikrobusy, kde žadateli byly jednotlivé obce. V Dívčicích a v Pištíně byly mikrobusy pořízeny primárně na svoz dětí do škol. V Sedleci je mikrobus využíván po dohodě s obecním úřadem na svoz seniorů k lékaři a na různé kulturní akce. Ve všech 3 obcích jsou mikrobusy využívány místními spolky. společný postup obcí na liniových stavbách V případě liniových staveb sehrává MAS roli zástupce více obcí nebo organizuje schůzky představitelů veřejné správy a dalších dotčených subjektů. spolupráce s poskytovateli služeb cestovního ruchu a v péči o památky (společná propagace obcí, jejich přírodních a kulturních hodnot a památek, drobná péče o místní památky opravy, značení). Jedná se o poměrně častou formu spolupráce obcí, především na bázi mikroregionů, ale i MAS. spolupráce v primární zdravotní péči (jednání s orgány, provoz ordinací, podpora lékařů) Tyto návrhy na další možné oblasti spolupráce vyplývají především z průzkumu provedeného v měsících duben květen Celková zpráva z průzkumu týkajícího se dalších oblastí spolupráce obcí v MAS je přílohou č. 5 tohoto dokumentu. 37

40 5. POJETÍ SPOLUPRÁCE V MÍSTNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Kapitola Pojetí spolupráce v místních rozvojových strategiích čerpá z rešerší šedesáti místních rozvojových strategií MAS pro období V úvodu je nutné zmínit, že při posuzování jednotlivých návrhových částí strategií jsme vycházeli z verzí, které jsou platné na jaře V současné době dochází k poměrně zásadním změnám z důvodu zveřejnění nových pravidel pro programovací období Z poskytnutých návrhových částí strategií se obecně nějakým způsobem věnuje oblasti spolupráce obcí 68,3 %. Jedná se většinou o obecnou zmínku v rámci některé prioritní osy, a to nejčastěji na úrovni opatření. Na vyšších úrovních se spolupráce obcí nevyskytuje. Nejčastěji se objevuje prioritní oblast nazvaná Spolupráce, která obsahuje opatření týkající se různých typů spolupráce mezi jednotlivými aktéry MAS, mezi obcemi, mezi MAS navzájem, meziregionální a mezinárodní spolupráci. Podrobný podkladový materiál pro následující text je dostupný na Začlenění jednotlivých projektových témat do strategií MAS: Protipovodňová ochrana a krizové řízení Zmínka o protipovodňové ochraně a krizovém řízení se objevuje celkem u 83,3 % MAS. Rozsah řešení tématu je velmi různorodý. Je jasné, že při řešení této problematiky je rozhodující, zda příslušná MAS na svém území řeší problémy s povodněmi nebo ne. Od toho se také odvíjí důležitost začlenění tématu. MAS zpravidla řeší pouze protipovodňovou ochranu, krizovému řízení se věnují minimálně. Nejpodrobněji se tématu věnují MAS Humpolecko a MAS Opavsko. Obě mají ve strategii podrobně zahrnuto také krizové řízení. Protipovodňová opatření se objevují nejčastěji na úrovni opatření v některé z prioritních os. Na vyšších úrovních se nevyskytují. Naopak na nižších úrovních ano, v některých MAS se jedná pouze o aktivitu v rámci určitého opatření. U MAS, které se tématu věnují podrobněji, patří mezi nejčastěji uváděné aktivity: řešení komplexních pozemkových úprav, zvýšení schopnosti v krajině zadržovat vodu, revitalizace vodních toků, vytváření hlásných, strážných a předpovědních systémů, digitalizace povodňových plánů, modernizace hasičských zbrojnic a obnova vybavení hasičských zbrojnic. Konkrétní spolupráce obcí v oblasti protipovodňových opatření a krizového řízení je zmíněna pouze u jedné MAS MAS Kyjovské Slovácko (1.4 Informovanost, osvěta, propagace, spolupráce v oblasti, Rozvíjet různé a inovativní formy spolupráce mezi různými subjekty veřejného a soukromého sektoru, školami, žáky, studenty a mezi generacemi). Školství a vzdělávání Oblast školství a vzdělávání řeší ve svých strategiích všechny posuzované MAS kromě jedné MAS Český Západ. Téma se vyskytuje často na vyšších úrovních, tzn. jako priorita nebo specifický cíl. Opatření nebo aktivity, která se v rámci tématu nejčastěji vyskytují, jsou tato: udržení sítě MŠ a ZŠ v regionu, zlepšení technického stavu budov a objektů škol, zvyšování kvality výuky a zlepšení materiálního vybavení, podpora mimoškolního vzdělávání, podpora celoživotního vzdělávání a rekvalifikací, vytváření komunitních škol (z důvodu využití volných kapacit škol). Oblast školství a vzdělávání je ve strategiích u většiny MAS podrobně zpracována a zahrnuje širokou škálu aktivit. Mezi nejčastější problémy, které MAS řeší, patří udržení stávající sítě ZŠ a MŠ v souladu s aktuálním demografickým vývojem. MŠ jsou v současné době často přeplněné, zatímco ZŠ často nedosahují své plné kapacity. Tento problém se časem postupně sám vyřeší díky přesunu dětí z MŠ do ZŠ, nicméně nebude to dostačující. Je proto nutné kapacitu budov stávajících ZŠ využít i jinak např. zřizováním komunitních škol, podporou celoživotního vzdělávání a rekvalifikací, podporou mimoškolních aktivit. Spolupráce obcí se v této oblasti vyskytuje opět velmi málo, konkrétní náměty se objevují u 15,2 % MAS. Jedná se o nejčastěji o spolupráci při optimalizaci sítě škol (ZŠ i MŠ), naplňování kapacit, vznik komunitních škol, snižování nákladů a řešení dopravy žáků do škol. 38

41 Odpady Jedná se o téma, které obsahují téměř všechny strategie kromě jediné MAS Svatého Jana z Nepomuku. Řešení problematiky odpadů se objevuje nejčastěji na úrovni několika opatření nebo aktivit. Na vyšších úrovních se nevyskytuje. Nejpodrobněji má téma rozpracováno MAS Opavsko. Mezi nejčastěji uváděné aktivity nebo opatření patří: efektivní nakládání s odpady (sběrné dvory, kompostárny), podpora třídění komunálního odpadu, budování a opravy technické infrastruktury (kanalizace, ČOV), snížení nákladů obcí na likvidaci odpadu, sanace a rekultivace skládek odpadů, likvidace ekologických zátěží, nakládání s bioodpady, osvěta a motivace ke třídění odpadu. V této oblasti se také vyskytuje nejvíce aktivit pro spolupráci obcí objevuje se u 25, 4 % MAS. Mezi plánované aktivity patří především: budování společných zařízení pro likvidaci odpadu (sběrné dvory, třídící linky, kompostárny), společné vyjednávání o ceně za svoz odpadu, environmentální vzdělávání a osvěta, podpora funkčního svazku obcí v nakládání s odpady a vznik zařízení předcházejících vzniku odpadu, společný manažer odpadů. Doprava Řešení problematiky dopravy se objevuje v každé strategii MAS, mimo MAS Na cestě k prosperitě a MAS Šumavsko. Téma dopravy se vyskytuje ve zkoumaných strategiích na nejrůznějších úrovních jak na nejvyšších pozicích, tj. jako priorita nebo specifický cíl, tak také pouze na úrovni několika opatření nebo aktivit. Nejpodrobněji má téma zpracováno opět MAS Opavsko. Opatření a aktivity, které se v jednotlivých strategiích MAS nejčastěji objevují: zlepšování dopravní infrastruktury, dopravní dostupnosti, vybudování infrastruktury pro veřejnou dopravu (autobusové zastávky, budování přestupních terminálů), zvýšení dopravní bezpečnosti, budování cyklotras, podpora veřejné dopravy. Konkrétní příklady spolupráce obcí se objevuji u 8,6 % MAS. Jedná se nejčastěji o formu budování společných cyklostezek nebo cyklotras, budování přestupních terminálů a řešení dopravní obslužnosti. Zaměstnanost Oblast zaměstnanosti je nějakým způsobem zahrnuta ve strategiích všech posuzovaných MAS kromě MAS Na cestě k prosperitě. Jedná se o téma, které je nejhůře uchopitelné, takže zde existuje široká škála možností řešení. Oblast zaměstnanosti je nicméně pro většinu MAS velmi důležitá a věnují se řešení tohoto problému na nejvyšších úrovních téma je zařazeno na úroveň priority nebo specifického cíle. Konkrétně se jedná o 42,3 % MAS. U ostatních MAS je zaměstnanost zařazena v několika opatřeních nebo aktivitách. Mezi nejčastěji zmiňované aktivity nebo opatření patří: podpora podnikání v nejrůznějších podobách, podpora adaptability pracovní síly (rekvalifikace, profesní vzdělávání), podpora zemědělského podnikání, sociálního podnikání, vzdělávání a poradenství pro podnikatele, tvorba pracovních míst a podpora rovných příležitostí. Spolupráce obcí se v rámci tohoto tématu vyskytuje minimálně, konkrétně je popsána pouze u 6 MAS, tj. 10,1 %. Jedná se nejčastěji o tyto formy: podpora propagace místních firem, podpora vzniku pracovních míst v rámci cestovního ruchu, podpora společného postupu při řešení nezaměstnanosti, síťování a sociální podnikání. 39

42 40

43 ČÁST B PRAKTICKÁ 6. MOŽNOSTI FUNGOVÁNÍ SPOLUPRÁCE OBCÍ V MAS Možnosti fungování spolupráce obcí v MAS jsou v podstatě tři: a) Volná platforma starostů obcí v MAS (viz šablona spolupráce 1A) b) Platforma všech starostů obcí jako pracovní skupina MAS (PS Starostové) pracovní skupina tohoto typu může být zřízena oficiálně, což předpokládá usnesení příslušného orgánu MAS, zavedení do stanov a organizační struktury MAS. Ke členství v této skupině budou osloveni starostové všech obcí v MAS. Usnášeníschopnost: např. při účasti 1/3 nominovaných (přihlášených) členů. Hlasování: nad ½ přítomných. c) Platforma jednoho nebo více DSO v rámci organizační struktury MAS nefiguruje oficiálně, náplní práce této platformy je dobrovolné formulování námětů a podnětů pro MAS minimálně 1 ročně (např. roční vyhodnocování SCLLD, SSO MAS apod.) Obrázek 9 Diagram vzájemné interakce MAS a platforem starostů Pro spolupráci obcí může být vypracován samostatný strategický dokument, který může mít např. podobu Strategie spolupráce obcí (dodatek celkové strategie MAS). Pro tvorbu tohoto dokumentu byla zpracována samostatná metodika Metodika tvorby Strategie spolupráce obcí na platformě MAS. Zpracování obdobného dokumentu je jistě pro platformu veřejné správy v MAS přínosem, protože jsou zde stanoveny konkrétní cíle, opatření, výstupy a akční plán, jehož plnění se bude průběžně sledovat. Starostové tak reálně uvidí výsledky svého setkávání a spolupráce. 7. ŠABLONY SPOLUPRÁCE OBCÍ NA PLATFORMĚ MAS V následující kapitole jsou popsány šablony spolupráce neboli návrhy na možné aktivity a přístupy místních akčních skupin směrem k posílení spolupráce obcí a potažmo i dalších subjektů. Celkově je navrženo pět šablon: Animace Servis Poradenství Uzavírání smluvních vztahů Vznik nového svazku obcí kopírujícího území MAS U těchto pěti šablon postupujeme od nejměkčích forem spolupráce k nejtvrdším, velmi formálním a institucionalizovaným formám. Jednotlivé šablony spolupráce jsou navrženy především s ohledem na fungování MAS v programovém období Šablony se vzájemně doplňují a překrývají. Například za účelem vybudování nového komunitního centra se mohou prolínat šablony 1A 1E. 41

44 7.1. ŠABLONA Č. 1: ANIMACE PROSTŘEDNICTVÍM ZAMĚSTNANCE MAS Animace (nebo také oživování území) znamená především vlastní iniciativu MAS prostřednictvím k tomu určeného zaměstnance. Pro účely této metodiky se jedná především o animaci směrem k prohloubení spolupráce obcí. 1A/ MAS jako iniciátor setkání a nových aktivit Z hlediska spolupráce obcí je velmi vhodné zřídit platformu pro pravidelné setkávání představitelů veřejné správy. Setkání by mohla mít rámcově tuto podobu: Informace o fungování MAS, aktuality vztahující se k MAS a obcím Vzdělávací část (oblasti veřejné správy dle aktuálních potřeb) Plánování společných aktivit a projektů Diskusní část sběr námětů pro řešení společných problémů Pokud je nastaven systém pravidelných schůzek, lze nové aktivity plánovat na těchto schůzkách. V opačném případě jsou setkávání svolávána ad hoc. Předpoklady: jsou zmapovány potřeby a potenciál území Financování: animace (CLLD), vlastní zdroje MAS Lidské zdroje: manažer MAS, projektový manažer Příklady: Např. setkávání poskytovatelů sociálních služeb a plánovaní nových společných projektů, schůzky k řešení dopravní obslužnosti obcí v MAS 1B/ MAS jako realizátor projektů MAS sama o sobě může být žadatelem, příjemcem a realizátorem projektů, které jsou pro dané území potřebné a přínosné. Předpoklady: kvalitní plánování, znalost potřeb cílových skupin Financování: klíčové projekty MAS, další zdroje Lidské zdroje: manažer projektu Příklady: Např. projekty na vytvoření pracovních míst pro osoby ohrožené nezaměstnaností (absolventi, osoby po skončení rodičovské dovolené, osoby starší 50ti let, zdravotně postižení), projekt na komunitní školu apod. 1C/ Vyhledávání dotačních možností dle požadavků v území fundraising Jedná se o vyhledávání odpovídajících zdrojů financování na základě zjištěných potřeb a také informování o aktuálních výzvách např. ve zpravodaji nebo na webových stránkách, ový list. Předpoklady: dostupnost informací Financování: není relevantní Lidské zdroje: animátor nebo jiný pracovník MAS Příklad: Např. 7 obcí požaduje řešení povodňových událostí animátor průběžně sleduje dotační možnosti a v okamžiku kdy je vyhlášená odpovídající výzva, začne pracovat na přípravě projektu. 1D/ Koordinace společných aktivit Pracovník MAS má přehled o připravovaných i probíhajících aktivitách v území a snaží se je navzájem koordinovat uvést do souladu. Předpoklady: dostupné informace o záměrech a probíhajících aktivitách Financování: není relevantní Lidské zdroje: manažer MAS Příklad: Např. Zaměstnanec zjistí, že dvě sousedící obce mají každá záměr na realizaci Domova pro seniory. Jeho úkolem je sezvat zástupce obou obcí a domluvit se na společném postupu. 42

45 1E/ Vzdělávání a osvěta MAS zajišťuje nejrůznější školení a vzdělávání na základě požadavků jednotlivých obcí nebo zjištěných potřeb. MAS předává poznatky a informace z odborných vzdělávacích akcí starostům. Předpoklady: zájem o vzdělávání Financování: semináře zdarma, s vložným nebo financované vzdělávacím projektem Lidské zdroje: manažer, školitelé Příklady: např. školení řidičů referentských vozidel, školení BOZP, nakládání s odpady ŠABLONA Č. 2: SERVIS MAS PROSTŘEDNICTVÍM ASISTENCE VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY A DALŠÍCH SLUŽEB PRO MALÉ OBCE Servis znamená poskytování služeb. Může se jednat o služby související se zajištěním veřejné správy, ale i o služby jako např. zpracování studií, projektů, žádosti o dotace apod. 2A/ Služby zajištění asistence výkonu veřejné správy Vhodné zejména pro obce s neuvolněnými starosty, kteří se potýkají s nedostatkem kapacity pro plnění všech úkolů. Předpoklady: znalosti v dané problematice Financování: zdarma nebo s příspěvkem od obce Lidské zdroje: některý z pracovníků MAS Příklady: informování o zákonných povinnostech, asistence při zpracování výkazů vůči vyšším orgánům veřejné správy na základě zákonných povinností (odpady, vodovody a kanalizace, ČSÚ apod.), asistence v oblasti správních řízení, asistence v administrativních činnostech obce 2B/ Společné právní služby pro veřejnou správu Zpracování a konzultace smluv zprostředkování právních služeb (vybrat si specializovaného právníka zajištěného MAS za rozumné ceny). Je třeba dohodnout se na systému úhrad (jednorázově nebo paušální částka předplacení služeb). Předpoklady: zájem ze strany obcí Financování: hradí obce Lidské zdroje: kvalifikovaný právník se znalostí práva týkajícího se místních samospráv Příklad: uzavření smlouvy na stavební práce v obci XY prostřednictvím právníka pracujícího pro více obcí v MAS. 2C/ Dotační servis Služby zajištění především projektového cyklu (tvorba projektů, projektové řízení, výběrová řízení, apod.) na základě ceníku služeb a individuálních dohod. Předpoklady: kvalifikovaný personál MAS Financování: hradí obce Lidské zdroje: projektový manažer Příklad: Je vyhlášena výzva na zateplení budov z OPŽP. Starosta obce kontaktuje příslušného pracovníka MAS, který mu poskytne službu přípravy projektové žádosti a realizace projektu směrem k řídícímu orgánu. 2D/ Společné účetní služby pro více malých obcí prostřednictvím zaměstnance MAS MAS zaměstná účetní / účetního, jehož služby bude využívat současně více obcí. Předpoklady: zájem ze strany obcí, poskytování podkladů Financování: hradí obce Lidské zdroje: specialista účetní Příklad: Nyní pracují ve třech obcích 3 účetní na částečný úvazek. MAS jako zaměstnavatel nabídne služby účetní. Obce to budou financovat prostřednictvím MAS. Bude to záruka udržitelnosti vs. individuální smlouvy s různou garancí délky služby. Výsledkem bude 1 účetní pro 3 4 obce. 43

46 2E/ Další služby pro obyvatele v regionu MAS Jedná se o další jiné služby, které mohou být poskytovány jak za úhradu, tak bezplatně. Předpoklady: zájem obcí a prostředky MAS Financování: bezplatně nebo úhrada obce Lidské zdroje: zaměstnanec MAS Příklad: Např. služby pro zajištění kulturních a společenských akcí půjčování stanů a pódií ŠABLONA Č. 3: PORADENSTVÍ MAS SAMOSPRÁVÁM Poradenství znamená poskytnutí odpovídajících informací v různých oblastech, především v dotační. Jedná se o pasívní poradenství na základě dotazů (na rozdíl od servisu). MAS má stanoveny konzultační hodiny a telefonní a ový kontakt pro zájemce z řad starostů. Předpoklady: zájem obcí, kvalifikovaný personál MAS Financování: zdarma nebo úhrada obce Lidské zdroje: zkušený pracovník MAS Příklad: Je vyhlášena výzva na zateplení budov z OPŽP. Starosta obce kontaktuje příslušného pracovníka MAS, který mu pouze poradí, jak zpracovat žádost ŠABLONA Č. 4: SOUSTAVA SMLUVNÍCH VZTAHŮ NĚKOLIKA OBCÍ V MAS MAS zajistí individuální dohody mezi obcemi a skupinami obcí resp. soustavu dohod MAS funguje jako zprostředkovatel a administrátor aktivit v území. V případě dotačních projektů není MAS sama žadatelem. Předpoklady: dohoda dotčených obcí Financování: není relevantní Lidské zdroje: animátor, manažer MAS Příklad: Např. výstavba liniové cyklostezky v X obcích. Zavedení prvků bezpečnosti dopravy ve skupině obcí apod ŠABLONA Č. 5: SVAZEK OBCÍ S PŮSOBNOSTÍ NA ÚZEMÍ CELÉ MAS Vznik nové organizace s právní subjektivitou zastřešující veřejnou správu v regionu na základě vlastního plánování v regionu MAS. Může se jednat o vznik nového dobrovolného svazku obcí. K ustavení organizace tohoto typu existují specializované metodické materiály. Předpoklady: dohoda všech obcí v MAS Financování: není relevantní Lidské zdroje: animátor, manažer MAS Příklad: Např. odpadový svazek řešení výběrového řízení na svoz bioodpadu, svoz tříděného odpadu apod ŠABLONA Č. 6: SPOLEČNÉ ZASTUPOVÁNÍ VÍCE OBCÍ VŮČI JINÉMU SUBJEKTU Vznik nové organizace resp. sítě spolupráce obcí, která zastřeší veřejnou správu v kraji na základě společné dohody několika regionů MAS (nejlépe např. na úrovni celého kraje). Například platforma veřejné správy v MAS, která má obcí bude významnější vůči organizacím např. samosprávného kraje, úřadu práce či silničně-správnímu úřadu v okrese či SO ORP apod., než malé mikroregiony, které mají cca 10 obcí. Předpoklady: dohoda platforem veřejné správy několika, nejlépe všech MAS Financování: není relevantní Lidské zdroje: krajský animátor krajský manažer MAS Příklad: Např. Asociace regionů XY kraje apod. zastupující platformy veřejné správy v MAS i DSO. (Lepší je platforma bez právní subjektivity, ale žel v ČR je překombinováno s vlastními IČ.) 44

47 Obrázek 10 Diagram zastupování venkovských obcí ve struktuře a intenzitě vlivu na řízení 8. VLIV SPOLUPRÁCE OBCÍ NA EFEKTIVITU MAS Co může MAS dělat pro obce? Co mohou obce udělat pro MAS? Odpovědi na tyto dvě základní otázky lze dokumentovat mírou vzájemné prospěšnosti. MAS nabízí obcím na základě komunitně projednaného a řídícím orgánem schváleného strategického plánu financování dotačních projektů, obce zase pomáhají spolufinancovat činnost MAS prostřednictvím stanoveného členského příspěvku. Z této základní interakce vzájemné prospěšnosti se za deset let aplikace metody LEADER v České republice vyvinul v řadě regionů vztah partnerství, který lze nazvat i regionálním společenstvím, neboť obce na straně jedné a MAS na straně druhé se zaštíťují vzájemnou oporou na daleko širším poli své působnosti než byla ta základní totiž implementace programu LEADER. Tuto váhu MAS resp. regionálního společenství lze velmi těžko zhodnotit, natožpak mezi MAS navzájem, byť se uskutečnilo několik pokusů hodnocení MAS zapojených do IV. osy Programu rozvoje venkova v letech prostřednictvím MZe/SZIF a NS MAS. V roce 2015 provádí MZe prostřednictvím SZIF tzv. standardizaci MAS. Ta ovšem sklouzla do ryze administrativní úředně-papírové podoby splnění předepsaných kritérií (byť s různým výkladem okolností zejména ze strany CP SZIF), ovšem ani vzdáleně nemůže mít hodnotově-ideový význam, aby certifikace MAS ukázala, které MAS jsou velmi dobré, které dobré, a které špatné a tudíž standardizaci ani po možnosti opakované žádosti nezískaly VYHODNOCENÍ STRATEGIÍ SPOLUPRÁCE OBCÍ (SSO-MAS) MAS by měla každoročně vyhodnotit naplňování Strategií spolupráce obcí (SSO-MAS) dle Metodiky pro zpracování dodatků strategií MAS ke spolupráci obcí, tabulky v kapitole Sledování a vyhodnocování VYHODNOCENÍ EFEKTIVITA SPOLUPRÁCE S MAS Kromě základní vyhodnocovací tabulky dle Strategií spolupráce obcí by si mohly MAS vyhodnotit i efektivitu spolupráce obcí a MAS. Ta se spočítá jednoduše dle míry podpory MAS v individuálních 45

48 projektech obcí, ale také v počtu společných projektů svazků obcí (DSO) a v počtu vlastních projektů MAS. Tyto počty lze potom srovnat např. mezi partnerskými MAS zapojenými do evaluačních projektů podpořených v 15. kole PRV IV.2.1., nebo na úrovni krajských sdružení MAS. Příklady vyhodnocení efektivity spolupráce obcí a MAS: Priorita I. Školství Obec Individuální projekt Společný projekt více obcí Vlastní Pomoc MAS Vlastní Pomoc MAS Obec A 1 0 MAS jako nositel projektu více obcí Obec B (obec B Obec C 2 1 obec C) DSO A 0 0 DSO B 0 0 Celkem Efektivita 50% 100% 100% Priorita II. Odpady Obec Individuální projekt Společný projekt více obcí Vlastní Pomoc MAS Vlastní Pomoc MAS Obec A 1 0 MAS jako nositel projektu více obcí Obec B (obec A Obec C 1 1 obec C) DSO DSO B 1 1 Celkem Efektivita 66% 66% 100% Tabulky příkladů vyhodnocení efektivity spolupráce obcí a MAS jsou uvedeny dle jednotlivých témat (příklad školství a odpady) samostatně. Je také možnost zpracovat je do souhrnné tabulky ve více sloupcích v excelu INDEX EFEKTIVITY SPOLUPRÁCE OBCÍ S MAS Celková efektivita spolupráce obcí s MAS se vyhodnotí na základě jednotlivých tematických tabulek efektivity spolupráce obcí a MAS. Spočítá se souhrn celkové míry podpory v jednotlivých tématech a podle všech obcí. Rovněž se sečte počet podaných a realizovaných projektů svazků obcí (DSO) a počet vlastních projektů MAS. Tyto počty lze potom opět srovnat např. mezi partnerskými MAS zapojenými do evaluačních projektů podpořených v 15. kole PRV IV.2.1., nebo na úrovni krajských sdružení MAS. Souhrn vyhodnocení efektivity celkové spolupráce obcí a MAS v roce 1: 46

49 MAS XY Individuální projekty všech obcí v MAS Společný projekt více obcí MAS jako nositel projektu více obcí Souhrn vyhodnocení efektivity celkové spolupráce obcí a MAS v roce 2: MAS XY Individuální projekty všech obcí v MAS Společný projekt více obcí MAS jako nositel projektu více obcí 2016 Vlastní Pomoc MAS Vlastní Pomoc MAS Školství Odpady Zaměstnanost Doprava Protipovodňová Další témata Celkem Efektivita 56% 50% 2017 Vlastní Pomoc MAS Vlastní Pomoc MAS Školství Odpady Zaměstnanost Doprava Protipovodňová Další témata Celkem Efektivita 62,5% 58,3% Index efektivity spolupráce obcí s MAS v letech : MAS XY Individuální projekty všech obcí v MAS Společný projekt více obcí MAS jako nositel projektu více obcí Vlastní Pomoc MAS Vlastní Pomoc MAS Celkem Efektivita 62,5% 58,3% Celkem Efektivita 56% 50% Celkem 2017/ INDEX: 1, INDEX: 1,166 INDEX: 1,500 Index efektivity lze vyhodnotit také dle jednotlivých tematických oblastí. Nicméně pro celkovou roční bilanci činnosti MAS bude pozitivní, když bude index větší než 1,0. Nicméně počet projektů není 47

50 nafukovací a vlivem různých okolností nebo vyhlašovaných výzev mohou být roky silnější nebo slabší. Pozitivní bude, když bude každým rokem stoupat procento pomoci MAS jednotlivým obcím a počet společných projektů více obcí. POUŽITÁ LITERATURA BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., PŘIBYLÍKOVÁ, A., GALVASOVÁ, I.: Synergie ve venkovském prostoru Přístupy k řešení rozvojových problémů venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009, 98 s. ISBN BINEK, J., SVOBODOVÁ, H., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., GALVASOVÁ, I.: Rozvojové možnosti obcí. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, 52 s., ISBN BINEK, J., TOUŠEK, V., GALVASOVÁ, I., VĚŽNÍK, A., KUNC, J., SEIDENGLANZ, D., HALÁSEK, D., ŘEHÁK, S.: Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007, 140 s. ISBN CIMBÁLNÍKOVÁ, Lenka. Manažerské dovednosti I:vybrané manažerské dovednosti + 50 manažerských cvičení a testů. 1. vydání, Olomouc: Univerzita Palackého, 2009, 268 s. ISBN ČEPELKA, O., POTULKA, O.: Jak na partnerské projekty? Příručka v rámci Hodnocení implementace principu partnerství v OP LZZ, Dostupné na < ČEPELKA, O.: Místní akční skupiny v roce pět Zpráva ze sociologického průzkumu s komentáři a doplňky, Tima Liberec, 2008 ČEPELKA, Oldřich a kol: Analýza možností využití metody LEADER a struktur místních akčních skupin (MAS) pro implementaci programů SFŽP, Národní observatoř venkova, DISMAN, Miroslav Jak se vyrábí sociologická znalost, 3. vydání. Praha: Karolinum, GALVASOVÁ, I., BINEK, J., HOLEČEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., SVOBODOVÁ, H.: Synergie v rozvoji venkova Aktéři a nástroje rozvoje venkova. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009, 98 s. ISBN GALVASOVÁ, I., BINEK, J., CHABIČOVSKÁ, K., HOLEČEK, J., HALÁSEK, D.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007, 140 s. ISBN HENDL, Jan.. Přehled statistických metod, 4. vydání. Praha: Portál, HOLEČEK, J., BINEK, J., GALVASOVÁ, I., CHABIČOVSKÁ, K., SVOBODOVÁ, H.: Obec a její rozvoj v širších souvislostech. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009,74 s. ISBN JIRÁNEK, Radek a kol.: Zhodnocení koncepce podpory rozvoje neziskového sektoru. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace. Usnesení Vlády ČR y 5. ledna 2009, str. 41. Dostupné na < assets/ppov/rnno/dokumenty/zhodnoceni_koncepce_pro_web.pdf> Kolektiv autorů: Animace místních partnerství na venkově praktický průvodce, Manuál zhotovený v rámci TEPA Visegradsko-Slovinsko-Švédské partnerství evropských animátorů partnerství, Centrum pro komunitní práci, KROHE, Petr: Manažerská komunikace, Slezská univerzita v Opavě, Matematický ústav, KUBÁTOVÁ, Helena: Sociologický výzkum. Olomouc: FF UP, POTULKA, Oto a kol.: Příručka pro projekty realizované v partnerství, Úřad vlády ČR Dostupné na < Současnost a budoucnost venkova, Národní síť místních akčních skupin, Dostupné na < ŠKRABAL, Ivo a kol.: Základní dovednosti manažera rozvoje venkova, Učebnice projektu Venkov je můj domov, Centrum pro komunitní práci, Přerov, 2007 ŠKRABAL, Ivo a kol: Metodika pro sledování indikátorů efektivity managementu mikroregionů : benchmarking venkova, Centrum pro komunitní práci střední Morava, Přerov, 2011 ŠKRABAL, Ivo a kol: Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, CpKP střední Morava, kancelář Šumperk, Přerov, 2006 / 1. vydání, ISBN:

51 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Popis projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Příloha č. 2 Rešerše dosavadních strategií a metodik zabývajících se tématem spolupráce obcí Příloha č. 3 Obecné principy sběru a analýzy dat Příloha č. 4 Vzdělávací modul pro uživatele metodiky práce se zastupiteli veřejné správy Příloha č. 5 Zpráva z průzkumu Analýza potenciálu a možností v oblasti sekundárních témat spolupráce obcí Příloha č. 6 Přehled MAS zapojených do projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Příloha č. 7 Seznam pojmů a zkratek 49

52 50

53 Příloha č. 1 POPIS PROJEKTU MAS JAKO NÁSTROJ SPOLUPRÁCE PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ Projekt na podporu chytré víceúrovňové správy ve venkovských obcích přinese nová inovativní řešení pro obce zapojené v místních akčních skupinách Název projektu: MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Poskytovatel dotace: Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Zprostředkující subjekt: Odbor strukturálních fondů MV ČR Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.00/B Cíle projektu Cílem projektu je podpořit spolupráci obcí zapojených do platforem místních akčních skupin (MAS), které jsou východiskem pro unikátní řešení pro efektivnější výkon veřejné správy. Ambicí projektu je skloubit potenciál modelu víceúrovňové veřejné správy ve venkovském prostoru s principy fungování certifikovaných MAS. Tento koncept považujeme v rámci území České republiky za pilotní. Projekt přinese celkem 142 nových produktů zaměřených na rozpracování a nastavení udržitelného modelu spolupráce obcí na platformách MAS. Jejich výčet je následující: Studie současného stavu výkonu veřejné správy v obcích a návrh jejího efektivnějšího výkonu na platformě MAS Metodika meziobecní spolupráce na platformě MAS pro efektivnější výkon státní správy a samosprávy Koncepční návrh legislativních řešení spolupráce obcí na platformě MAS Zásobník dobré praxe: kuchařka ověřených nápadů z celé ČR a EU Dodatky Strategií MAS (minimálně 69 kusů) zaměřené na spolupráci obcí v období Pakty o spolupráci a partnerství (minimálně 69 paktů) Projektem bude podpořeno minimálně starostů, kteří tvoří jedinou cílovou skupinu aktivit tohoto projektu. Základním principem fungování projektu je společné sdílení podnětů, návrhů a příprava řešení vedoucích k využití potenciálu MAS. Hlavním nástrojem bude zásobník dobré praxe, který vybere pilotní řešení a povede k jejich širší implementaci v území obcí zapojených MAS. Součástí odborných aktivit je rovněž deskripce současného stavu výkonu veřejné správy v obcích na území zapojených MAS s cílem identifikovat systémový potenciál těsnějšího sdílení personálních kapacit či konkrétních inovativních procesů v oblasti veřejné správy. Pro posílení řešeného konceptu MAS projekt počítá s přípravou vybraných legislativních návrhů. Všechny klíčové aktivity odpovídají cílům výzvy B6 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, tedy hodlají: zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy, zvýšit výkonnost a kvalitu prováděných věcných agend úřadu při využití aplikace moderních metod, zlepšovat horizontální komunikaci ve veřejné správě. Aktivity projektu zajišťuje hierarchicky členěný realizační tým projektu, jehož nedílnou součástí jsou kromě centrálního řídícího týmu především manažeři jednotlivých zapojených MAS. Ti zajišťují přenos klíčových informací, znalostí a kompetencí vůči cílové skupině projektu a zároveň garantují sběr dat z území zapojených MAS. Informační báze projektu výhradně souvisí s konceptem MAS, jež souvisí také se všemi hlavními odbornými výstupy projektu. Ty připravuje tým externího dodavatele, který garantuje profesionalitu, odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti v oblastech spolupráce obcí a konceptu MAS. Cílové skupiny Cílovou skupinou projektu jsou politici územních samosprávných celků včetně volených zástupců územních samosprávných celků, a to zejména z prostoru venkova ČR. Do projektu bylo zapojeno minimálně starostů obcí a menších měst, které územně spadají pod minimálně 69 MAS z deseti krajů České republiky. Reprezentanti cílové skupiny projektu byli kontinuálně vzděláváni a zapojováni do ak- 51

54 tivit projektu, a to jak na úrovni jednotlivých MAS, tak rovněž centrálně. Společně probíhala formulace a příprava klíčových parametrů strategií spolupráce obcí v MAS a také formulace a schválení vize budoucího chodu MAS ve formě Paktu o spolupráci a partnerství. V jejich rámci se starostové přihlásili k naplňování cílů spolupráce obcí v souladu se zpracovanou metodikou. Pakt představuje určitou deklaraci odpovědné budoucí role MAS jako diskusního fóra a prostředníka (platformy) spolupráce obcí. Příloha č. 2 REŠERŠE DOSAVADNÍCH STRATEGIÍ A METODIK ZABÝVAJÍCÍCH SE TÉMATEM SPOLUPRÁCE OBCÍ Níže uvedená rešerše byla provedena na jaře roku Obsahuje jak strategické, tak metodické materiály dotýkající se spolupráce obcí. Neručíme za úplnost uvedeného přehledu. DŮLEŽITÉ DOKUMENTY: Nařízení EU k politice soudržnosti , která byla 20. prosince 2013 zveřejněna v Úředním věstníku EU. Výtahem jsou kapitoly ke Komunitně vedenému místnímu rozvoji (č. 1303/2013, kapitola II) Komunitně vedený místní rozvoj je podporován z EZFRV, který je označován jako LEADER místní rozvoj, a může být podporován z EFRR, ESF nebo ENRF. Tyto fondy se dále označují jako příslušné fondy ESI. Komunitně vedený místní rozvoj: a) se zaměřuje na konkrétní subregionální oblasti; b) je veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují veřejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani veřejné orgány definované podle vnitrostátních předpisů ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nepředstavují více než 49 % hlasovacích práv; c) se uskutečňuje na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje zaměřených na dotyčnou oblast; d) je koncipován s ohledem na místní potřeby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytváření sítí a případně spolupráci. Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z příslušných fondů ESI je jednotná a koordinovaná mezi jednotlivými příslušnými fondy ESI. To se zajišťuje mimo jiné prostřednictvím koordinovaného posilování kapacit, výběru, schvalování a financování strategií komunitně vedeného místního rozvoje a místních akčních skupin Zdroj: DOHODA O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ srpna 2014 finální verze ke schválení Evropskou komisí. Dohoda schválena vládou ČR dne 9. dubna 2014 informace k CLLD (Kapitola Komunitně vedený místní rozvoj). Příloha ke kapitole Příloha kapitoly 2.3: Hodnocení naplňování předběžných podmínek Evropská Komise Dohodu schválila dne 26. srpna 2014, čímž byl ukončen téměř tříletý proces vyjednávání o tomto dokumentu. Pro Českou republiku byly vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. ČR má pozitivní zkušenosti s uplatněním komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) již od předvstupních nástrojů. S principy CLLD pracoval předvstupní nástroj SAPARD, národní program LEADER ČR , byly uplatněny v OP Zemědělství (programové období ) i v Programu rozvoje venkova (programové období ). CLLD, resp. metoda LEADER přispívá v ČR k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a k rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Prostřednictvím Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou jednotlivé projekty vykazovat přidanou hodnotu spočívající především ve vzájemné provázanosti, synergii a předcházení duplicitám oproti izolovaně připraveným individuálním projektům. Hlubší znalost místních problémů, dovednost zacílení na specifické problémy v místě působnosti MAS jsou výhody implementace projektů formou komunitně vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a důvěry. Koordinační role místních akčních skupin (MAS) při realizaci intervencí ve prospěch rozvoje venkova vychází z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Spolupráce 52

55 mezi jednotlivými MAS navzájem pak přispívá k přenosu zkušeností a příkladů dobré praxe a vytváření integrovaných projektů s širokým dopadem. Je vhodné posílit správně vedenou koordinační činnost v místě působení MAS. Na základě zkušeností nabytých v programovém období bude hledána optimální role pro MAS zastoupených NS MAS (Národní sítí MAS) v oblasti vytváření sítí národní a mezinárodní spolupráce v rámci využívání metody LEADER. Zdroj: METODIKA PRO STANDARDIZACI MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN materiál schválené usnesení z jednání vlády z 21. května /14; usnesení č. 368 Metodický dokument je určen všem aktivním partnerům venkovského společenství, kteří mají zájem pokračovat v činnosti MAS či založit MAS pro programové období MAS jsou nástrojem pro implementaci Komunitně vedeného místního rozvoje na venkově ve smyslu Nařízení o společných ustanoveních. Dokument definuje standardy a popisuje proces jejich ověření pro programové období Poskytuje základní informace o procesu, vymezuje jeho postup a stanovuje lhůty či stěžejní termíny pro jednotlivé úkony. Vymezuje subjekty zodpovědné za nastavení standardů, vyhlašování jednotlivých výzev, postup standardizace MAS a příjem požadovaných dokumentů, přičemž vyjmenovává a blíže specifikuje potřebné doklady vyžadované v jednotlivých fázích procesu. Dále uvádí hlavní kontaktní místa pro poskytování bližších informací. MAS budou muset splnit požadované standardy, díky kterým prokážou, že jsou schopny se podílet na implementaci programů financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů. Za nastavení těchto standardů je dle Dohody o partnerství zodpovědné Ministerstvo zemědělství. MAS, které úspěšně projdou procesem standardizace, budou moci předkládat své SCLLD Ministerstvu pro místní rozvoj ke schválení Zdroj: SKUPIN.pdf METODICKÝ POKYN PRO VYUŽITÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období (MPIN) je závazný pro nositele integrovaných nástrojů a pro řídicí orgány, a to pro všechny programy v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů, které jsou zastřešeny Dohodou o partnerství. Vzhledem k jejich charakteru není MPIN závazný pro programy přeshraniční spolupráce. Řídící orgány jsou povinny řídit se tímto metodickým pokynem a zohlednit jeho závazná ustanovení do nastavení svých interních postupů. MPIN poskytuje všem relevantním zapojeným partnerům jednotné závazné postupy při přípravě, hodnocení, schvalování, realizaci, monitorování a vyhodnocování integrovaných strategií a integrovaných nástrojů. MPIN byl schválen vládou ČR usnesením ze dne 27. srpna 2014 č. 682 a přímo zavazuje ŘO, jako subjekty zodpovědné za přípravu a řízení programu, a nositele IN postupovat v souladu s tímto metodickým pokynem. Metodický pokyn nabývá účinnosti od 1. září 2014 Zdroj: MANUÁL TVORBY STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO MÍSTNÍHO ROZVOJE PRO PROGRA- MOVÉ OBDOBÍ včetně přílohy č. 3 verze z 10. listopadu 2014 doporučující materiál je vytvářen MMR ve spolupráci s NS MAS. Jedná se o doporučený postup při tvorbě Strategie komunitně vedeného místního rozvoje (MAS). Jednotnou metodologii pro Komunitně vedený místní rozvoj bude možno uplatnit na všechny fondy a regiony, všechny regiony tak budou moci využít podpory EU na budování kapacit, místních partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a strategií, propojování a výměnu zkušeností. Podpora fondů Společného strategického rámce bude konzistentní a koordinovaná pro konečné příjemce tak bude snazší vytvářet strategie financované z více fondů lépe odpovídající jejich potřebám a podmínkám, například v oblastech, ve kterých najdeme venkovské i městské aspekty; to bude zajištěno koordinovaným budováním kapacity, výběrem, schválením a financováním strategií pro místní rozvoj a místních akčních skupin. 53

56 Pobídky co se týče politiky soudržnosti, u operačních programů, jejichž celá prioritní osa je prováděna prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje, bude maximální sazba spolufinancování z fondu EFRR nebo ESF na úrovni prioritní osy navýšena o 10 procentních bodů; v případě fondu EZFRV se může maximální sazba spolufinancování pro místní rozvoj vedený komunitami pohybovat, v závislosti na okolnostech, mezi 80 % a 90 % a pro fond ENRF je maximální sazba spolufinancování 75 %. Zdroj: Územní dimenze Územní dimenze, jež je ukotvena v Dohodě o partnerství, je chápána jako možnost koncentrovat prostředky z programů Evropských strukturálních a investičních fondů ve specifických typech území podporující konkurenceschopnost ČR a také zohledňující požadavek na vyrovnávání územních disparit. NÁRODNÍ DOKUMENT K ÚZEMNÍ DIMENZI byl schválen usnesením vlády č. 681 ze dne 27. srpna Národní dokument k územní dimenzi se zaměřuje na koordinaci intervencí na národní a regionální úrovni s cílem zajistit prostřednictvím intervencí z programů Evropských strukturálních a investičních fondů (dále ESI fondy ) cílenou podporu vyváženého rozvoje území. Obsahem dokumentu je identifikace územních průmětů intervencí relevantních programů ESI fondů. Takto vymezená územní dimenze v rámci programů ESI fondů se stane podkladem pro diskuzi relevantních resortů a územních partnerů vedoucí k vyčlenění odpovídajícího objemu prostředků a vytvoření vhodných nástrojů na její realizaci v programovém období EU V rámci tohoto dokumentu byly analyzovány relevantní operační programy (dále téţ OP ) v rámci Cíle 1 regionální politiky EU Investice pro růst a zaměstnanost, a to: Integrovaný regionální operační program (verze květen 2014), Operační program Doprava (verze květen 2014), Operační program Životní prostředí (verze květen 2014), Operační program Zaměstnanost (verze duben 2014), Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (verze květen 2014), Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (verze květen 2014), Operační program Praha pól růstu (verze červen 2014). Analyzován byl rovněž Program rozvoje venkova (verze duben 2014). Nebyly analyzovány operační programy spadající pod Cíl 2 Evropská územní spolupráce, mající z logiky věci územní dimenzi ve všech svých specifických cílech. Zdroj: Evropská komise Zveřejněn oficiální překlad Guidance on Community-Led Local development for Local Actors neboli Evropská kuchařka pro místní aktéry, oficiální překlad materiálu pod názvem POKYNY KE KO- MUNITNĚ VEDENÉMU MÍSTNÍMU ROZVOJI URČENÉ MÍSTNÍM AKTÉRŮM. Dokument je k dispozici pro nahlédnutí na Tyto pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoji (dále jen SCLLD ) byly vydány na začátku programového období s cílem poskytnout subjektům, které se přímo účastní místních akčních skupin, některé praktické nástroje a předložit návrhy na uskutečňování SCLLD v různých situacích. Tyto pokyny doplňují Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoji v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Guidance on Community-led Local Development in European Structural and Investment Funds), které vydala GŘ pro fondy ESI s cílem pomoci orgánům v členských státech vytvořit podmínky pro účinné využívání SCLLD v dohodách o partnerství a při jeho navrhování v příslušných programech. Tyto pokyny by rovněž měly města a sociální organizace přesvědčit o tom, že SCLLD je účinným nástrojem při řešení některých jejich problémů, a ukázat, jak lze využít ESF a EFRR. Pokud jde o stávající partnerství LEADER a FARNET (síť evropských rybářských lovišť), tyto pokyny jim mají pomoci vypracovat lépe zacílené a kvalitnější strategie, které jsou jednoznačně zaměřeny na výsledky a které reagují na měnící se vnější podmínky. Pokyny vycházejí z nového rámce výsledků pro dosažení cílů strategie Evropa Pokyny jsou určeny cílové skupině místních aktérů a odborníků, a zejména koordinátorům a předsedům místních akčních skupin. Měly by však být užitečné rovněž pro řídicí orgány a jiné zúčastněné strany, které se podílejí na uskutečňování SCLLD a které potřebují bližší informace o některých klíčových otázkách, s nimiž se aktéři setkávají v praxi. Pokyny jsou určeny pro nová partnerství ve městech a v oblasti sociálního začleňování i pro stávajících více než 2600 partnerství LEADER a FARNET. Zdroj: 54

57 Základním nástrojem regionální politiky, za niž ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY, platná pro období (schválena usnesením vlády ze dne 15. května 2013 č. 344). Zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou Evropské unie a také s ostatními odvětvovými politikami ovlivňujícími rozvoj území. Strategie je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Strategie je nástrojem realizace regionální politiky a koordinace působení ostatních veřejných politik na regionální rozvoj. Obecné požadavky na obsah Strategie jsou rámcově upraveny v 5 odst. 1 zákona č. 248 / 2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o podpoře regionálního rozvoje ). V souladu s ustanovením 4 zákona o podpoře regionálního rozvoje je ve Strategii obsaženo také vymezení státem podporovaných regionů. Strategie zahrnuje podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností), jejíž závěry se odrážejí v návrzích cílů, priorit a konkrétních opatření definovaných pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje v rovině řídící i koordinační a monitorovací na centrální/sektorové i regionální úrovni po stránce instrumentální (nástrojové), institucionální a zdrojové. Strategie je pojata tak, aby propojovala odvětvová hlediska a přístupy s územními aspekty vyváženého regionálního rozvoje a územní soudržnosti, obsahuje formulace problémových okruhů, priorit a souhrnných cílů, které bude třeba v příštím období sledovat. V návrhové části strategie se objevuje podpora spolupráce obcí zde: Prioritní oblast 4 Veřejná správa a spolupráce Priorita 9: Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni Cíl: Zvýšit kvalitu a reálné využívání strategických dokumentů (včetně nástrojů územního plánování) zpracovaných na úrovni obcí a regionů, systematizovat spolupráci obcí a měst a zvýšit efekty meziobecní a multisektorové spolupráce. Zdůvodnění: Koordinace a vzájemná spolupráce různých subjektů při rozvoji území je základem pro jeho udržitelnost a přidanou hodnotu v podobě synergických efektů. V současnosti ale na území ČR působí velké množství různých subjektů a forem jejich spolupráce. Absence některých legislativních opatření nebo koncepčního plánování se často projevuje v nedostatečné koordinaci meziobecní spolupráce a dalších relevantních aktérů, což staví bariéry efektivní spolupráce. Na druhé straně v oblasti veřejné správy dochází zejména na centrální a regionální úrovni ke stálému růstu byrokratické zátěže a vlivu agend obslužného charakteru právě v řadě případů na úkor odborných činností koncepčního, strategického, metodického nebo legislativního charakteru. Charakteristika priority: Priorita se zaměřuje na zvýšení významu a kvality plánování ve veřejné správě a na rozvoj spolupráce při rozvoji území. Opatření 9.2. Podpora meziobecní a regionální spolupráce Opatření zahrnuje rovněž podporu dobrovolné spolupráce obcí, vytváření partnerství veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru na místní a regionální úrovni, vytváření podmínek pro intenzivnější zapojování obyvatel a sdružení do rozvoje území v souvislosti s posilováním identity regionů, dále také vytváření podmínek pro realizaci rozvoje zdola podpora svazků obcí, místních akčních skupin, organizací destinačního managementu atd., dále uplatňování moderních metod řízení a spolupráce např. principů Místní Agendy 21, rozvíjení přeshraniční a nadnárodní spolupráce regionů ČR s regiony EU apod. Zdroj: Strategie-regionalniho-rozvoje-CR OSTATNÍ DOKUMENTY Mezi další metodiky, které se zabývají spoluprací obcí, patří Projekt meziobecní spolupráce Obce sobě jehož nositelem je Svaz měst a obcí ČR: 55

58 METODIKA PROHLUBOVÁNÍ MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE Cílem Projektu meziobecní spolupráce je primárně systematicky zanalyzovat a zmapovat tři základní věcná témata z oblasti samostatné působnosti obcí, v rámci nichž se otevírá významný prostor pro spolupráci v území. Tím, že bude realizačními týmy připravena komplexní rozvojová strategie, získají představitelé místních samospráv v maximálně možné míře informace o potenciálních směrech spolupráce. Autoři projektu považují za adekvátní zázemí pro meziobecní spolupráci v postupném založení nového či transformace stávajícího dobrovolného svazku obcí. Dle ideální představy by se na činnosti takovéhoto svazku obcí mělo podílet co nejvíce obcí z jednotlivých správních obvodů ORP. Tento způsob spolupráce je v rámci Projektu možným, nikoli povinným výstupem. Zdroj: PŘÍSTUPY K POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE A SYNERGIE VE VENKOVSKÝCH MIKROREGIONECH (Metodika s osvědčením č. 1/2012 o uznání uplatněné certifikované metodiky v souladu s podmínkami Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, autoři: Jan Binek, Iva Galvasová, Hana Svobodová, Kateřina Chabičovská, Jan Holeček, GaREP spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství) Cílem metodiky je posílit rozvojové efekty venkovských mikroregionů a podpořit efektivnější uplatnění nástrojů rozvoje venkova. Metodika usiluje o: Optimalizaci nastavení vnitřních mechanismů spolupráce Zlepšení efektů spolupráce venkovských obcí Posílení schopnosti obcí řešit rozvojové problémy s využitím spolupráce. Metodika je určena pro využití dobrovolnými svazky obcí, místními akčními skupinami, venkovskými obcemi a případně dalšímu formami spolupráce ve venkovském prostoru. Metodika reaguje na nedoceněný význam spolupráce ve venkovském prostoru (platí to ovšem obecně) a rezervy ve fungování jednotlivých forem spolupráce se zapojením veřejné správy. Více informací: Příloha č. 3 OBECNÉ PRINCIPY SBĚRU A ANALÝZY DAT Sběr dat a následnou analýzu lze provést více způsoby v závislosti na tom, jaké charakteristiky či vlastnosti bychom rádi zjistili. Základní rozdělení je kvantitativní vs. kvalitativní výzkum. Rozdíl je především v počtu zkoumaných jednotek, ale i ve způsobu analýzy a příslušných zvolených technik. V kvantitativním výzkumu pracujeme především s hromadnými daty Typologie analytických dat Nejjednodušší je sběr tzv. tvrdých dat, jedná se o skutečná reálně a objektivně existující data. Například HDP na obyvatele, inflace, počet obyvatel obce, počet členů MAS, podíl příjmů z dotací na celkových příjmech obce atd. Data si jednoduše vyžádáme nebo zpracujeme do přehledné tabulky pro další statistické analýzy (např. z webu ČSÚ, EUROSTAT). 14 Ne vždy jsou pro určité sociální jevy data takto dostupné, respektive ne vždy existuje jasný způsob měření. Příkladem může být spokojenost obyvatel s politickou situací, či názor starostů obcí na administraci evropských dotací. Zde neexistují tvrdá data a musíme se proto zeptat respondentů v dotazníkovém šetření přímo a zaznamenat si jejich odpovědi. Takovýmto datům říkáme naopak měkká data, protože vyjadřují subjektivní názory, mínění, postoje a pocity. Data můžeme ještě rozdělit na primární a sekundární. Sekundární jsou data, která jsou již k dispozici z datových zdrojů, jako je třeba Český statistický úřad. Primární data jsou ta, která v rámci projektu sbíráme nově

59 Kvantitativní výzkum Sociologické šetření Kvantitativní sociologický výzkum nebo sociologické šetření má za cíl zjistit, jaké jsou vlastnosti dané populace. Populace znamená veškerý soubor jednotlivců (obyvatel země) nebo jednotek (např. obcí) dané kategorie. Například populace státu jsou všichni obyvatelé daného státu, populace MAS zapojených do projektu je soubor 72 MAS zapojených do projektu SMS. Populace MAS nezapojených je soubor 106 MAS. Populace všech MAS v ČR obsahuje 178 MAS 15 v ČR. Nejideálnější z hlediska validity výzkumu je sesbírat data od všech prvků dané populace. To je často u rozsáhlých populací v praxi nemožné. A to z praktických i finančních důvodů. Jediné šetření, které se provádí na celé populaci, je sčítání lidu. V sociologických šetřeních se analyzují pouze vybraní jedinci, tzv. výběrový soubor, a jejich nalezené charakteristiky se následně zobecňují na celou populaci. Pro výběr vzorku můžeme použít více možností sběru dat. Tou nejideálnější je náhodný výběr, kdy prvky z populace vylosuje například náhodně počítačový program. Vlastností tohoto výběrového souboru bude, že každý prvek má stejnou šanci výběru. Představuje však ideál, který je v praxi často jen nedostatečně uskutečnitelný. 16 Druhou možností je provést tzv. stratifikovaný náhodný výběr, kdy populaci rozdělíme do určitých skupin. Uvnitř těchto skupin pak provedeme náhodný výběr. Alternativou způsobů využívající náhodný výběr je kvótní výběr. Volba respondenta je ponechána tazateli, který však musí naplnit danou kvótu. Kvóty jsou například pohlaví, věk, vzdělání, okres, kraj. Kvóty jsou ale často spojovány. Rozlišujeme tedy jednoduché (nevázané) kvóty a kombinované (vázané) kvóty. 17 Obecně platí, že čím více respondentů, tím je výzkum přesnější, ale při počtu převyšující zhruba 1000 respondentů se již statistická chyba 18 nezmenšuje tak, aby se vyplatila finanční investice do většího počtu respondentů. Pro validitu výzkumu je daleko důležitější reprezentativnost než samotný počet respondentů. To znamená, aby charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání atd.) výběrového vzorku co nejpřesněji odpovídaly populaci. Jedině tak se jedná o reprezentativní vzorek. Tím dosáhneme tak, že zvolíme kvóty na základě demografických charakteristik populace, které zjistíme ze sčítání lidu. Míra reprezentativity hraje patrně nejdůležitější roli pro správné provedené a následné vyhodnocení výzkumu. Například pouze dotazník/anketa na internetu není reprezentativní, protože budou častěji odpovídat pouze určité věkové a vzdělanostní skupiny, a jiné mohou být podreprezentovány. Podobně nejsou vůbec vypovídající ankety například na zpravodajských webech, které navštěvuje specifická skupina uživatelů. Příklad využití sociologického šetření V kontextu projektu SMS ČR MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů, byly dotazovány všechny zapojené MAS v projektu. Z každé MAS byli vybráni tři zástupci z řad neziskového, veřejného a soukromého sektoru. Reprezentativita na celostátní úrovni zapojených MAS do projektu je tak z hlediska našich potřeb výzkumu zajištěna. Avšak z počtu devíti respondentů na jednu MAS nelze jednotlivé MAS srovnávat a ani nelze porovnávat tyto tři skupiny v rámci jedné MAS. Rozdílné charakteristiky lze analyzovat na vyšší úrovni, např. krajů, kde je již zajištěn dostatečný počet respondentů. Uveďme si nyní i hypotetický příklad. MAS by ráda zjistila spokojenost obyvatel na území MAS. Celkový počet obyvatel MAS je obyvatel. Oslovit takto velkou populaci by stálo píliš finančních prostředků. Proto vybereme přibližně 800 až respondentů na základě kvótního výběru. Kvóty stanovíme na podle dat ČSÚ ze sčítání lidu. Zjistíme, kolik procent obyvatel tvoří jednotlivé věkové a vzdělanostní kategorie a jaký je podíl mužů a žen na území MAS. Dle podílu počtu obyvatel jednotlivých obcí MAS rovněž určíme, kolik respondentů z dané obce musíme dotázat. Takto docílíme reprezentativity výzkumu. 15 Údaj Národní sítě MAS České republiky počet MAS připravujících Strategii komunitně vedeného místního rozvoje, platnost údaje srpen Toho nelze v případě výzkumu veřejného mínění dosáhnout, protože neexistuje centrální databáze všech občanů ČR, která by byla veřejně přístupná a ze které by se náhodným způsobem vylosovali respondenti. 17 Příklad nevázané kvóty: 5 žen 3 ve věku 22 28, 2 ve věku 35 50). Příklad vázané kvóty: 5 žen věk 22 55, střední vzdělání s maturitou, okres Bruntál. 18 Statistická chyba závisí na počtu respondentů, směrodatné odchylce dané proměnné a zvolené hladiny spolehlivosti (konvencí je 95 % nebo 99 %). Blíže Hendl strana

60 Dotazník, anketa, tvorba otázek Kromě počtu respondentů a reprezentativity je neméně důležité správné položení otázek. Otázky by obecně neměly být sugestivní a navádět respondenta k určité odpovědi. 19 Otázky by měly být neutrální a hodnotově nezatížené. Podle typu otázek musíme rovněž určit škálu možných odpovědí. Zdali to bude tří-,pěti-, či více bodová škála. Podobně, jestli bude škála lichá, či sudá. Lichá nechává obvykle možnost odpověď střední variantu, sudá nutí respondenta rozhodnout se na jednu stranu. Příkladem takovéto odpovědi je škála Rozhodně spokojen, spíše spokojen, spíše nespokojen, rozhodně nespokojen (viz dále). Dotazník zpravidla obsahuje celý soubor otázek. Musíme vždy volit jejich vhodné pořadí a také to, aby se otázky zbytečně neopakovaly, ačkoliv by bylo jejich znění zdánlivě různé. Při konstrukci dotazníku je nejen vhodné zamyslet se nad grafickou úpravou (přehlednost, velká písmena v případě, že respondenti mohou být senioři, apod.), ale také musíme splnit řadu kritérií: Je otázka opravdu nezbytná? Bude otázka srozumitelná? Neptá se otázka na dvě věci najednou? Není otázka sugestivní? Nemohou předchozí otázky zkreslit odpovědi na následující otázky? Jsou otázky uspořádány v logickém sledu? Je zachována anonymita? Obecně se doporučuje snadné a zajímavé otázky dát na začátek dotazníku, osobní data až nakonec. Příklad otázek využitých v dotazníku z výzkumu: Co myslíte, jak jsou informováni občané členských obcí vaší MAS o její činnosti? Rozhodně dobře 1 Spíše dobře 2 Ani dobře ani špatně 3 Spíše špatně 4 Rozhodně špatně 5 neodpověděl/a 88 nevím 99 Přispělo by podle Vás k zefektivnění místních samospráv a ke zkvalitnění služeb občanům, pokud by na půdorysu jednotlivých MAS byly v budoucnu zajišťovaly následující aktivity? Na každou položku prosím odpovězte jednou z následujících možností: 1 Rozhodně ano, 2 spíše ano, 3 spíše ne, 4 rozhodně ne, 99 neví a) Společný administrativní pracovník pro samosprávy v rámci členských obcí MAS b) Společný projektový a dotační pracovník v rámci členských obcí MAS (zajišťování a administrace dotací a projektů) c) Společný koordinátor pro oblast zaměstnanosti v rámci členských obcí MAS d) Pravidelné vzdělávání starostů v oblasti veřejné správy 19 Mezi výzkumníky nedávno rozpoutala debatu nevhodně položená otázka společnosti SANEP: EU zakázala ČR název pomazánkové máslo i tuzemský rum. Je podle vašeho názoru správné, aby EU určovala, kolik která země má vzít uprchlíků? Obdobnou otázku položila i CVVM, která spadá pod Sociologický ústav Akademie věd ČR: Měla nebo neměla by podle vás Česká republika přijímat imigranty a uprchlíky z Ukrajiny / Sýrie / severní Afriky? Výsledky se významně lišily, přestože oba dva výzkumy proběhly v přibližně stejnou dobu. Zdroj: CVVM, 7. červen 2015, cz/mezinarodni-vztahy/postoj-ceske-verejnosti-k-prijimani-imigrantu-a-uprchliku-cerven

61 Ne vždy je nutné pro zjištění názoru vytvářet dlouhý a složitý dotazník. K tomu nám stačí anketa. Anketa je nesystematický průzkum názorů dotazem u obvykle malé skupiny respondentů, kteří nesplňují statistická kritéria. Pro anketu tedy neplatí tak striktní kritéria výběru vzorku jako pro dotazník v rámci sociologického šetření. Výsledek ale nemůžeme zobecnit na celou populaci. Samozřejmě i u ankety je v řadě případů žádoucí, aby byl její výsledek co nejvíce validní. Proto by anketa neměla být pouze na internetových stránkách, ale i v obecních periodikách a na infostáncích měst a obcí. Tím se docílí, že na anketu spíše odpoví všechny věkové skupiny. Ankety uveřejněné pouze na internetu, například na zpravodajských serverech, nám neřeknou o názoru populace celé ČR vůbec nic, na druhou stranu dokáží vystihnout názor čtenářů daného zpravodajského webu. 20 Při hodnocení těchto anket je nutné být vždy obezřetný. Anketní otázka by neměla být manipulativní, protože potom bychom nezjistili skutečný názor respondentů. Lidé často odpovídají emotivně a nevhodně položená otázka může donutit respondenta odpovědět tak, že to je proti jeho skutečnému názoru. Příklad anketní otázky: A) Měl by se postavit západní obchvat obce, aby se snížily emise z aut a došlo tak ke zlepšení životního prostředí v obci? B) Měl by se postavit západní obchvat obce i za cenu toho, že se doprava převede do zalidněné oblasti obce v blízkosti dětského hřiště? C) Měl by se postavit západní obchvat obce? Příznivci argumentují zlepšením životního prostředí v obci, odpůrci varují před odklonem dopravy do rezidenční čtvrti v blízkosti dětského hřiště. D) Měl by se postavit západní obchvat obce? Na příkladech fiktivní ankety ve fiktivní obci je patrné, že otázku lze položit několika způsoby. Otázky A i B jsou manipulativní, protože navádí respondenta ke konkrétní odpovědi. Naopak otázky C již představuje jak hlavní pozitivum budoucího obchvatu, tak i jeho hlavní nevýhodu. Otázka D neobsahuje žádné hodnocení situace. Respondent tak není naváděn ke konkrétní odpovědi. 21 Obecně pak u otázek platí, že by měly být jednoduché a srozumitelné Analýza kvantitativních dat 22 V rámci kvantitativního výzkumu se setkáváme s e statistickými daty. Ty lze vhodným způsobem analyzovat a následně i nalézat vztahy mezi nimi. Základem jsou popisné statistiky: míry centrální tendence a míry rozptýlenosti. U každé dané charakteristiky (proměnné) si můžeme spočítat aritmetický průměr, což je součet všech naměřených hodnot dělený jejich počtem. Aritmetický průměr je ale náchylný na odlehlé hodnoty, které výsledný průměr mohou zkreslit. Medián pak znamená hodnotu, jež dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na dvě stejné poloviny. Příkladem je problematika průměrné mzdy. V praxi je vhodné uvést jak průměrnou hrubou mzdu, tak mediánovou hrubou mzdu, protože jsou příjmy ve společnosti nerovnoměrně rozděleny (přibližně dvě třetiny obyvatel nedosáhne na průměrnou mzdu) a vyšší mzdy (odlehlé případy) u relativně malého počtu osob zkreslují průměrnou mzdu. Jak jsou data rozptýlená okolo průměru, nám řekne rozptyl a směrodatná odchylka. Rozptyl je průměrná kvadratická odchylka měření od aritmetického průměru dělená počtem prvků n. Směrodatná odchylka je odmocnina z rozptylu a vrací míru rozptýlenosti do měřítka původních dat. Míry rozptý- 20 Například stejná anketa na webu Hospodářských novin bude mít zcela jistě odlišný výsledek než anketa položená na portálu Novinky.cz. Důvodem jsou odlišné sociodemografické charakteristiky čtenářů těchto zpravodajských serverů. 21 Webovým anketám se věnuje například sdružení Kohovolit.eu a jejich projekt volební kalkulačka. Kohovolit metodologie tvorby otázek, 22 V případě dotazů, kontakt: Jakub Lysek, FF UP, jakub.lysek@gmail.com 59

62 lenosti nám například řeknou, jestli jsou hodnoty případů relativně podobné a shlukují se okolo průměru. Pokud je hodnota rozptylu/směrodatné odchylky vysoká, hodnoty jsou rozptýleny a existují mezi nimi velké rozdíly. Tabulka 6 Příklad popisných statistik MAS Název MAS MAS Hranicko z. s. Sdružení SPLAV, z.s. MAS Hornolidečska, z.s. MAS Střední Vsetínsko, z. s. MAS LEADER Loucko, z.s. Počet obyvatel Průměrný počet obyvatel v MAS na jednu obec Rozptyl Směrodatná odchylka Počet obcí v MAS , , , , , , , ,07 486, , ,99 527, , , ,082 8 Zdroj: NS MAS, data k Z příkladu popisných statistik počtu obyvatel a obcí v MAS můžeme zjistit, jaký je průměrný počet obyvatel na jednu obec MAS. MAS Hranicko a Sdružení SPLAV mají stejný počet obcí a podobná hodnota je i průměru u počtu obyvatel v MAS. Nicméně liší se ve směrodatné odchylce počtu obyvatel. U MAS Hranicko je o třetinu vyšší. To znamená, že MAS Sdružení SPLAV je tvořena relativně stejně velkými obcemi, kdežto MAS Hranicko je tvořena spíše rozdílně velkými obcemi. Statistická data lze obecně zobrazit v tabulce nebo v grafu. Grafy lze vytvořit v Excelu, nicméně existují na internetu bezplatné aplikace, které jsou pro práci s grafy vhodnější, například Infogram a německý Datawrapper. 23 Výhodou je, že lze výsledné grafy sdílet na sociálních sítích a rovněž začlenit na webové stránky Místní akční skupiny. Grafy jsou interaktivní a lze na ně klikat myší. Tento způsob vizualizace dat využívá řada českých i světových medií. Valašskokloboucké náměstí. Město Valašské Klobouky je přirozeným centrem oblasti Jižního Valašska. Na území správního obvodu ORP působí MAS Ploština a spolupráce obcí zde funguje na poměrně vysoké úrovni. 23 Adresy lze najít zde:

63 Obrázek 11 Příklad vizualizace dat Odkaz: Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum má oproti kvantitativnímu šetření mnohé výhody. Správně vedený rozhovor dokáže zjistit příčiny některých jevů a vysvětlit některé vztahy, které kvantitativní výzkum nedokáže identifikovat. Příkladem kvalitativního sběru dat jsou rozhovory s dotazovaným, skupinové rozhovory, kulaté stoly či tzv. focus groups. Nevýhodou je náročnost na mediátora, tedy osoby, která rozhovor řídí. Rizikem je možné zkreslení vyvolané výzkumnými stimuly. Kvalitativní výzkum má nízkou reliabilitu (sleduje úzký okruh respondentů), což má za následek to, že případný další opakovaný výzkum nemusí dojít ke stejným výsledkům. Proto výsledky nelze zobecnit na celou populaci, ale platí vždy pro analyzovanou skupinu. Na druhou stranu má vysokou validitu (opravdu měříme, co chceme, redukci určuje respondent co nám řekne a co ne). V případě projektu proběhlo několik kulatých stolů, ze kterých víme, co si myslí starostové o spolupráci v rámci MAS a jaké jsou jejich praktické návrhy. Tyto návrhy se musí kategorizovat a označit, následně pak můžeme určit, jaký návrh se nejčastěji objevoval, nebo jaké jsou nejčastější překážky bránící hlubší spolupráci obcí v rámci MAS. Kvalitativní část tak vhodně doplní kvantitativní. Příkladem může být otázka, jakým způsobem řešit administrativní zátěž. V dotazníkovém šetření starostové označily několik možností. Z kvantitativního výzkumu víme, které možnosti se objevovali nejčastěji. Kvalitativní výzkum, například pořádání kulatého stolu, nám může pomoci nalézt hlubší důvody, proč se starostové kloní k dané možnosti. Příloha č. 4 VZDĚLÁVACÍ MODUL PRO UŽIVATELE METODIKY V rámci pravidelných setkávání MAS by mohlo být začleněno vzdělávání starostů nebo zaměstnanců obcí. Pro úspěšně vedenou spolupráci je rovněž velmi důležitá osobnost manažera MAS. Jeho přístup k řešení problematiky spolupráce obcí je rozhodující pro motivaci jednotlivých starostů a zástupců obcí. Čím víc je manažer MAS ztotožněn s významem a principy spolupráce obcí, tím lépe se mu bude 61

64 dařit motivovat další osoby. Manažer musí být rovněž schopen porozumět tomu, jaké problémy řeší jednotliví starostové nebo zástupci obcí a pomáhat jim hledat vhodná řešení. Důležitá je rovněž srozumitelná a jasná komunikace. Systém výuky, který chceme realizovat, musí být interaktivní a názorný, hlavním cílem není prosté memorování faktů, ale proniknuti do procesů rozvoje území. Vzdělávací program by měl účastníkům na úvod poskytnout obecné informace o významu a postaveni spolupráce, a poté je naučit koncepčně přistupovat k řešení problémů a řízení rozvoje území. Spolupráce obcí na platformě MAS zahrnuje také informace o historii, vzniku a významu MAS jako takových. Jednotliví účastníci školení by měli získat jasnou představu o významu a fungování MAS a ujasnit si výhody, jaké toto seskupení nabízí. Další část by měla být věnována strategickému plánování, zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, měly by být představeny ekonomické aspekty spolupráce a doporučení pro realizaci konkrétních rozvojových aktivit a projektů. Nedílnou součást vzdělávacího modulu tvoří také marketing propagace a identity venkova. Závěr je věnován komunikačním dovednostem, které jsou základním předpokladem pro úspěšnou spolupráci v jakékoliv oblasti. Vzdělávací modul by mohl vypadat takto: Význam a jednotlivé aspekty spolupráce obcí, spolupráce obcí na platformě MAS 2 h význam spolupráce obcí charakteristiky jednotlivých typů spolupráce vazby a souvislosti, procesy vzniku MAS jako platforma spolupráce obcí význam, proces vzniku, popis fungování Regionální politika a rozvoj regionů v ČR 2 h stručný popis nástroje regionální politiky Strategické plánování až 10 h 1. Strategické řízení klíčové principy, kompetence a hodnoty: Přehled základních principů, kompetencí a sdílených hodnot Plnění slibů, integrita, sdílené hodnoty základ pro strategické řízení Vytváření důvěry, partnerství a synergie Smysluplná maximalizace hodnoty pro zákazníka, občana, společnost a prostředí Přijímání odpovědnosti za výkon činnosti a výsledky (nyní i v budoucnosti) Kompetentní, výkonní, motivovaní zaměstnanci a politici Vyjasněné a vyvážené cíle (a indikátory), orientace na jejich plnění Vytvoření systému práce Přístup k řešení problémů řešit příčiny, jednání výhra výhra Zdravé finanční řízení a smysluplné úspory Optimalizace veřejných služeb, majetku, investic a projektů, veřejných zakázek 2. Fáze strategického řízení stručný přehled 3. První fáze správná komunikace a respektování principů řízení 4. Druhá fáze přijetí rozhodnutí a vytvoření podmínek pro jeho realizaci 5. Třetí fáze provedení analýzy (analytická část strategického plánu) 6. Čtvrtá fáze plánování strategie (návrhová část strategického plánu) 7. Pátá fáze systém strategického řízení (implementační pravidla) 8. Šestá fáze realizace strategického plánu, kontrola a hodnocení 9. Sedmá fáze ověření trvalého zavedení a změny plánu (opakování cyklu) 10. Indikátory, komunikace s veřejností Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů 2 h přístupy zapojování veřejnosti úrovně zapojování veřejnosti, kdo může zapojovat veřejnost, klíčové prvky facilitace co je to, třináctero facilitátora jak naplánovat program zapojování veřejnosti právní východiska zapojování veřejnosti 62

65 Ekonomické aspekty spolupráce 2 h financování způsoby sdílení nákladů ekonomické synergické efekty finanční plánování Rozvojové aktivity a projekty 2 h projektový cyklus konkrétní příklady projektů spolupráce Marketing identity a propagace venkova 2 h určování místních zdrojů řízení místních zdrojů příklady efektivního řízení místních zdrojů a praktické příklady Komunikační dovednosti 2 h zásady efektivní komunikace, asertivita typy osobností motivace, vedení lidí Celkový rozsah 16 vyučovacích hodin, tj. dva dny po 8 vyučovacích hodinách. Příloha č. 5 ZPRÁVA Z PRŮZKUMU ANALÝZA POTENCIÁLU A MOŽNOSTÍ V OBLASTI SEKUNDÁRNÍCH TÉMAT SPOLUPRÁCE OBCÍ Zpracovali: Ing. Stanislav Jäger, PhDr. Oldřich Čepelka, 2. června 2015 Metodika akce a hlavní zjištění Cílem bylo popsat, zda a jak velký zájem mají obce na dalších tématech spolupráce, která nejsou zahrnuta ve výběru pětice základních témat. Nedotazovali jsme se jednotlivých obcí (jejichž představitelé jsou až příliš často objektem různých zjišťování), nýbrž přímo představitelů MAS. Jestliže nebyli schopni dostatečně spolehlivě otázky zodpovědět, měli odpovědi konzultovat se zástupci obcí (což se v řadě případů skutečně stalo). Souhrnné výsledky uvádí tabulka. Stupeň zájmu o společná témata jsme definovali z hlediska důležitosti, resp. potřebnosti té které aktivity nebo skupiny aktivit pro obce. MAS ohodnotily jednotlivé předměty spolupráce podle následující škály (priority): A = vysoká: realizace aktivit bude mít jasné a velké pozitivní efekty, má velký význam pro obyvatele, je pro region vysoce důležitá; pokud by se neuskutečnila plně nebo v co nejkratší době, mělo by to negativní dopady, tato aktivita zásadně přispívá k naplnění cílů naší SCLLD, B = střední: aktivita je rovněž potřebná, má značný (ne však velký) význam, je středně důležitá a její neuskutečnění by mohlo mít negativní dopady, ale až v delším časovém horizontu, aktivita pomáhá zřetelně k naplnění strategických cílů naší SCLLD C = nízká: aktivita je méně důležitá, bylo by dobré ji realizovat, ale pokud by k tomu nedošlo, nemělo by to negativní dopady, aktivita má menší význam (v porovnání s ostatními!), MAS měly ještě možnost použít hodnocení X ( opravdu nevíme, nemáme na to žádný názor, nelze se k tomu vyslovit ) a spolu s vůbec chybějícími odpověďmi jsme je do dalšího zpracování nezahrnuli. Výsledky v % jsou tudíž počítány z celkového počtu 72 MAS, avšak vždy jen z těch, které daný předmět hodnotily stupněm A, B, nebo C. Můžeme tedy číst údaje např. tak, že v řádku 14 obce ve více než polovině MAS považují společné vybavení pro kulturní a společenské akce (jejich půjčování nebo pronájem) za velmi důležité. Modře jsou označeny většinové odpovědi, červeně výrazně menšinové. 63

66 Tabulka 7 Výsledky průzkumu A B C kód sdílená zařízení celkově sklady z toho lesnické stroje stroje pro údržbu cest, příkopů a veřejných prostranství vybavení pro kulturní a společenské akce společná správa nemovitostí v majetku obcí celkově z toho místních komunikací lesů sekání luk, likvidace plevele a invazivních rostlin posilování krajinotvorných prvků, jako jsou remízky, rybníčky domovního a bytového fondu sportovních a kulturních zařízení (opravy, údržba) společně poskytované veřejné služby celkově z toho komunitní kompostování společné sběrné dvory a likvidace či recyklace odpadů sociální služby doprava dětí do škol doprava seniorů či nemocných do místa péče pořádková služba společný místní strážník společný postup obcí na liniových stavbách celkově spolupráce s poskytovateli služeb CR a v péči o památky z toho společná propagace obcí, jejich přír. a kult. hodnot a památek drobná péče o místní památky (opravy, značení) spolupráce v primární zdravotní péči (jednání s orgány, provoz ordinací, podpora lékařů) Jaká možná témata spolupráce jsou pro starosty zapojené do MAS nejdůležitější, nejpotřebnější? Dotazovaní se vyslovovali k 18 možným předmětům spolupráce, avšak mohli uvést i další a také mohli vyhodnotit důležitost (potřebnost) celé skupiny možných předmětů spolupráce (celkem sedmi). Zřetelně vysoké podíly MAS, které považují dané téma za velmi důležité nebo potřebné, jsou v řádcích 14, 30, z toho především 31, 32 a 33, dále 40 a 50, z toho především

67 V nabídce dodatků k SCLLD by tak neměla chybět tato témata: vybavení pro kulturní a společenské akce komunitní kompostování společné sběrné dvory a likvidace či recyklace odpadů sociální služby společný postup obcí na liniových stavbách spolupráce s poskytovateli služeb CR a v péči o památky především společná propagace obcí, jejich přírodních a kulturních hodnot a památek Dílčí zjištění a komentáře k výsledkům Bližší vyhodnocení jednotlivých oblastí spolupráce neuvádíme podle pořadí, jaké bylo v dotazníku, ale podle toho, nakolik je MAS označily za důležité. Skutečným vítězem se stalo téma společného postupu na liniových stavbách. 67 % dotazovaných MAS jej považuje za vysoce důležitý předmět spolupráce (podle počtu udělených stupňů A ). O které druhy staveb a spolupráci se jedná? cyklotrasy a jejich značení 33 kanalizace 19 vodovod, zdroje vody 9 ČOV vč. potrubí 4 silnice I., II. a III. tříd 4 místní komunikace, uličky, které patří obci 3 pěší stezky 3 spolupráce na jednání o opravách cyklostezek s krajským úřadem 2 chodníky 2 železniční stavby 2 komunikace a bezpečnostní prvky (přechody pro chodce apod.) 2 obchvaty měst a obcí 2 Jednotlivě byly jmenovány: naučné stezky kanalizace společný tlak na dostavbu D3 a R4 výstavba dálnice D3 hromadná doprava internet místní a dálkové kabelové sítě koncepční a koordinovaný přístup dotčených obcí liniová výsadba stromů (to není ale stavba) pasportizace dopravy plynofikace plynovod podpůrné dokumenty (generely) k liniovým stavbám (cyklostezky, vodovody, kanalizace ) protihlukové stěny protipovodňové stavby rekonstrukce rychlostní komunikace R49 společný postup při realizaci veřejného osvětlení a rozhlasu tvorba koncepcí a strategických materiálů zemědělské účelové komunikace 65

68 Z uvedených potřeb jsou dobře financovatelné projekty týkající se vodovodů, ČOV, projekty protipovodňové ochrany, (OP Životní prostředí), místní komunikace vč. cyklotras, chodníků apod. zlepšení dopravní obslužnosti a ochrany (IROP), železniční stavby, silnice I. třídy (OP Doprava). Připojení k internetu je možné jen v souvislosti s rekonstrukcí/vybudováním nových učeben ve školách (IROP) nebo pro podniky (OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Pro výstavbu plynovodů a výstavbu/ rekonstrukci veřejného osvětlení bude nutné použít finanční zdroje z rezortních programů nebo jiné zdroje. Druhým nejdůležitějším předmětem možné spolupráce je souhrn veřejných služeb, které by mohly být poskytovány společně více obcemi. Celkově se pro ně jako pro nejdůležitější vyslovilo 55 % dotazovaných MAS. Jde však o několik různých služeb, které obce v rámci samostatné působnosti zajišťují a o které by měly při spolupráci zájem. Především: v 60 % MAS se požadují společné sběrné dvory a likvidace či recyklace odpadů v 59 % sociální služby ve 48 % komunitní kompostování Dále to jsou: 33 % doprava dětí do škol 25 % doprava seniorů či nemocných do místa péče 18 % pořádková služba společný místní strážník (a naopak 45 % MAS považuje tuto službu za málo důležitou, příp. zbytečnou) O které sociální služby se jedná? Dotazovaní zde uvedli desítky možností, z nichž nejčastější jsou: terénní pečovatelská služba 14 domovy pro seniory 9 pečovatelská služba 7 domy s pečovatelskou službou 5 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 6 denní stacionář 5 péče o seniory a sociálně vyloučené skupiny obyvatel (terénní, ambulantní i pobytové služby) 3 sociální bydlení 3 azylový dům, resp. denní centrum pro lidi bez domova 2 dovoz osob k lékaři, na nákup, na akce určené pro danou skupinu 2 chráněné a sociální (prostupné) bydlení 2 rozvoz obědů 2 sociálně aktivizační služby pro seniory, rodiny s dětmi a ZP 2 sociální instituce zajišťující sociální poradenství 2 sociální podniky 2 Některé položky by se daly sloučit, pokud bychom například věděli, že dotazovaní mínili pečovatelskou službou právě terénní péči avšak v některých případech by se mohlo jednat naopak o péči ústavní. Ponechali jsme proto takové případy oddělené. Hlavní zájem je tak jako tak zřetelný: senioři a potom nemocní, děti a mládež. Všechny tyto služby jsou dobře financovatelné v OP Zaměstnanost a v Integrovaném ROP. Dotazovaní také mohli uvést některé další služby, které by mohly být společně poskytovány. Mezi častěji uváděné jsou např.: dopravní obslužnost 2 společné nákupy energií, e-poptávky 2 společný útulek pro psy 2 66

69 Další nejčastější potřebou spolupráce obcí je oblast cestovního ruchu a péče o památky souhrnně ji jako nejdůležitější označilo 53 % MAS. Největší zájem není o spolupráci při péči o místní památky (opravy, značení), nýbrž o společnou propagaci obcí a jejich přírodních a kulturních hodnot a památek. To se považuje za nejdůležitější v 66 % dotazovaných MAS. Jde opět (podobně jako v případě cyklostezek) o již tradiční zájem obcí. V rámci spolupráce v oblasti cestovního ruchu se často zmiňovaly: destinační management a marketing místní produkce (regionální značka), resp. využití potenciálu destinačních společností 10 balíčky cestovního ruchu 4 naučné a tematické stezky propojující území (projekty spolupráce) 4 budování cyklostezek, cyklotras a tematických turistických okruhů (stezek) 3 společná propagace zařízení CR (např. společný turistický portál) 3 informační centra 2 Některé aktivity jsou podporovány v Programu rozvoje venkova v rámci diverzifikace zemědělských podniků a spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů, resp. sdílení zařízení a zdrojů a pro rozvoj služeb cestovního ruchu nebo jejich uvádění na trh. Budování cyklostezek bude podporováno z IROP, ovšem za předpokladu, že tyto trasy budou sloužit především k dopravě do zaměstnání a do škol. Podpora cestovního ruchu v podobě investic do ubytovacích a stravovacích zařízení nebude z operačních programů podporována (potenciální příjemci budou moci využít jen velmi omezeně resortní a krajské zdroje). Dále jsme se dotazovali na zájem (potřebu) sdílených zařízení, jako jsou stroje pro údržbu cest a různé vybavení. Z nich největší zájem 56 % je o vybavení pro kulturní a společenské akce, jakými jsou zvuková aparatura, mobilní jeviště, elektrocentrála nebo velkokapacitní stany. Další společné zařízení, která by MAS chtěly sdílet společně, jsou stroje pro údržbu cest, příkopů a veřejných prostranství (34 %). O společné lesnické stroje a sklady není téměř zájem. V rámci sdílení zařízení se dále často zmiňovaly: stroje pro odpadové hospodářství: drtičky větví, auto na kontejnery 4 autobusy a mikrobusy (školní, pro seniory svážející je k lékaři apod.) 2 O spolupráci v primární zdravotní péči je zájem jen u čtvrtiny dotazovaných (27 %). I přes nízký počet preferencí v oblasti primární zdravotní péče byly relativně často uváděny tyto potřeby: praktický lékař 12 dětský lékař 6 stomatolog 6 zajištění specialistů (např. chirurgie, gynekologie aj. a to např. v ORP) 4 LSPP (Lékařská služba první pomoci) 2 rehabilitace 2 přizpůsobení ordinačních hodin potřebám obyvatel (např. návaznost na veřejnou dopravu) 2 častokrát byly také zmiňovány různé formy podpory zdravotní péče, vybavení ordinací, další specializované oddělení a podpora lékáren 67

70 Nízký zájem byl o společnou správu nemovitostí v majetku obcí. Pokud by obce v MAS přistoupily na tuto formu spolupráce, nejvíce by je zajímalo posilování krajinotvorných prvků, jako jsou remízky, rybníčky (33 %), správa místních komunikací (27 %) a sekání luk, likvidace plevele a invazivních rostlin (24 %). Dále to jsou: správa sportovních a kulturních zařízení (opravy, údržba) 18 % správa lesů 8 % správa domovního a bytového fondu 3 % Jako další formy spolupráce zde MAS uváděly: obnova rybníků, vodních ploch, ale i poldrů a mokřad jako prevence proti povodním 2 vodovody 2 kanalizace 2 společný web s vyznačením cyklostezek a naučných stezek a údržba těchto cest 2 Dotazovaní také mohli uvést další oblasti spolupráce. Celkově jsme získali dalších 41 námětů. Mnoho z nich spadá do předchozích témat, jsou jen specifikovány pro určitou lokalitu, obec nebo region (např. výstavba marin na Labi pro oblast cestovního ruchu). Častěji se vyskytly: administrativní podpora malým obcím, právní poradenství, poradenský servis dlouhodobá spolupráce mateřských a základních škol (např. výměna zkušeností, spolupráce na grantových programech, společné projekty) připravovat žádosti nebo přímo získávat granty vytváření reálných technicky zdatných part řemeslníků, kteří pomohou s údržbou a opravami v obcích, drobnými pracemi atd. podpora podnikání na území MAS- start nových firem a živnostníků, jejich podpora a pomoc ze strany MAS společná komunikace vedoucí k ochotě ke společným projektům, větší vzájemná podpora včetně komunikace s politiky (především krajskými) bez rozdílu politické příslušnosti (!!) za účelem podpory rozvoje venkova společné kompetentní osoby pro opakující se specializované obecní úkoly konzultant v oblasti ekologie, BOZP, komunikace s úřady společné komunitní plánování sociálních služeb spolupráce obcí v péči o krajinu, krajinný ráz, popř. spolupráce obcí v oblasti urbanismu a architektury spolupráce obcí s místními dodavateli pomoc při budování krátkých dodavatelských řetězců spolupráce obcí při budování vysokorychlostního internetu spolupráce obcí v sociálním podnikání, především pro obyvatele, kteří mnoho let pracovali v zemědělství spolupráce obcí na zřízení řemeslného inkubátoru, sdílených prostorů pro začínající podnikatele veřejná hromadná doprava zpracování územních i strategických dokumentů, provázanost 68

71 69