LEKCE 12 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LEKCE 12 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory"

Transkript

1 LEKCE 12 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory ovlivňující absorpci, možsti jejího zvýš aplikace analýzy QSAR ve farmakokinetice vztahy mezi in vitro a in vivo účinstmi

2 Farmakokinetické veličiny charakterizují transport látky v organismu; popisují časové změny koncentrace léčiva a jeho metabolitů vtělních tekutinách a tkáních Cíl: optimalizace farmakokinetických vlaststí, aniž by se významně změnily farmakodynamické vlaststi Základní farmakokinetické parametry: absorpce- rychlostní konstanta k a poločas absorpce t 1/2 (a) % absorbovaného léčiva distribuce distribuční objem V d (po případě korigovaný na volu látku V d(u) ) hypotetický objem tělní tekutiny nutný k rozpuštění celé dávky léčiva v koncentraci, která je v krvi - koncentrace v tkáních (značené látky) eliminace rychlostní konstanta k e poločas eliminace t 1/2 (e) clearence (totální mžství látky, kterého se organismus zbaví za jedtku času) Cl metabolismus reakční konstanta metabolické reakce vazba na sérové bílkoviny (HSA) vazebná konstanta K A podíl volné a vázané látky

3 Dal důležité farmakokinetické veličiny: maximální koncentrace léčiva v krvi (v plasmě) C max doba dosaž maximální koncentrace t max plocha pod křivkou časového průběhu koncentrace v plasmě AUC (area under curve) AUC má úzký vztah k distribučnímu objemu a ke clearence - hodc tzv. biologické dostupsti léčiva: poměr AUC po intravesním a extravaskulárním podání stejné dávky léčiva Výpočty farmakokinetických parametrů: - podle toho, jak komplikovaný model kinetiky léčiva je v organismu předpokládán -nejčastěji: jedkompartmentový model léčivo je distribuová v celém organismu stejným způsobem časový průběh koncentrace v plasmě: C(t) = Aexp(-k a.t) + Bexp(-k e.t)

4 Transport biologickým systémem: - má zásadní význam pro farmakokinetické procesy -průchod buněčnými membránami je pro transport určující Buněčné membrány: tvořeny lipidy a proteiny jejich poměr kolísá podle typu membrány - mozaikový model: proteiny orientovány polárními a iontovými skupinami - vyčnívají z lipidové vrstvy do vodné fáze; nepolární, lipofilní části dovnitř membrány membrány nejsou celistvé, přerušovány pory, které jsou naplněny vodou přítomst tzv. transportních proteinů

5 Mechanismy průniku membráu: vzásadě dva pasivní a aktivní - pasivní: filtrace ve vodě rozpustných látek (hydrofilních) prostřednictvím porů, ve směru koncentračního gradientu, poklesu hydrostatického nebo osmotického tlaku prostá difuze rozpuštěním látek (lipofilních) v tukových složkách membrány; řídí se 1. Fickovým zákonem: J = P c. C. S A kde: J... difuzní tok (mol.mm -2. s -1 ) P c... efektivní permeabilita buněčné stěny (rozlišovat od koeficientu permeability léčiva, P app ) C... koncentrační gradient (rozhoduje o něm rozpustst léčiva v lumenu S A... povrch střevní stěny usnadněná difuze prostřednictvím transportních, též přenašečových, proteinů (transporterů) n doprovázen spotřebou energie -aktivní: probíhá proti koncentračnímu gradientu je doprovázen spotřebou energie; je běžný pro přirozené substráty

6 i některá xebiotika tedy i léčiva mohou využít tohoto mechanismu (blízká strukturní analoga přirozeným substrátům) Průnik membráu ionizovatelných látek: - projde ze neionizovaný podíl; závislost na ph ph v tělesných kompartmentech: ústa cca 5 sliny cca 7 žaludek tenké střevo tlusté střevo 7.6 konečník plasma mozkomíšní mok Všeobecně je transport léčiv závislý na struktuře a zprostředkovaně na fyzikálně chemických vlaststech léčiva

7 Příklad: transport přes barieru mezi krví a mozkem (BBB) v serii morfivých derivátů: hodcena analgetická aktivita morfivých derivátů po intravesním podání log (1/C) i.v. a intraventrikulárním podání log (1/C) iventr : rozdíl charakterizuje schopst jejich průniku BBB log (C iventr /C i.v. ) = log P h (log P h ) n = 11, r = 0.970, s = P h distribuční koef. v systému n-heptan pufr ph 7.4 vlastní analýza: log (C iventr /C i.v. ) = 9.33 log P 1.56 (log P) n = 6, r = 0.996, s = 0.076, F = 169.4, log P opt = 3.0

8 Absorpce léčiva střevní stěu jeden z určujících faktorů biologické dostupsti při orálním podání Rovněžabsorpcestřevní stěu probíhá několika mechanismy Rozděl: a) transcelulárně přes membrány převážně lipoidního charakteru a 1 ) volu difuzí lipofilních molekul (m.hm. > 300, log P > 0) a 2 ) usnadněu difuzí - prostřednictvím přenašečových (carrier) proteinů (influx) a 3 ) endocytosou charakteristická předevm pro hydrofilní proteiny b) paracelulárně, tj. mezibuněčným epithelem - tvoří ze 0.01 % celkového povrchu - omezován těsnými spojmi (tight junctions) - probíhá volu difuzí převážně hydrofilních molekul (log P < 1), obvykle kladně nabitých (vzhledem k zápornému náboji epithelové mřížky) i v tomto případě probíhá usnadněná difuze pomocí přenašečových proteinů

9 Absorpce léčiva střevní stěu Proti žádoucímu směru absorpce tj. ze střevního lumenu do krve, probíhá obrácený pohyb (eflux) : efluxní transportní proteiny (nejrozřeněj P-glykoprotein) -přenášejí léčivo, obecně xebiotika zpět do lumenu

10 Faktory ovlivňující absorpci: 1) fyziologické 2) fyzikálně chemické a biofarmaceutické 1) Fyziologické faktory 1.1. Anatomie GIT sestává z žaludku, tenkého (duodenum, jejunum a ileum) a tlustého střeva délka a povrch jedtlivých částí 1.2. Tranzitní čas ovlivňuje absorpci léčiv: - s nízkou permeabilitou (III. a IV. třída dle BCS*) - na jejichž transportu se podílejí transportéry - u nichž dochází k degradaci ve střevě -pro něž je disoluce krok určující rychlost absorpce 1.3. ph v GI tekutině rozsah ionizace hraje zásadní roli v disoluci léčiva a v jeho permeabilitě střevní stěu *Biopharmaceutical Classification System

11 Faktory ovlivňující absorpci (2) Tabulka Fyziologické parametry GIT Část GIT Povrch (m 2 ) Délka (m) Tranzitní čas (h) žaludek * tenké střevo (81 %) tlusté střevo (19 %) * tranzitní čas v jícnu: několik sekund 1.4. Lymfatická absorpce má význam předevm v absorpci vysoce lipofilních látek zabraňuje jejich first-pass efektu v játrech ph

12 Faktory ovlivňující absorpci (3) Předchozí faktory nemůžeme ovlivnit, následující faktory jisté možsti poskytují 1.5. Přítomst žlučové tekutiny obsahuje žlučové kyseliny (taurocholovou, desoxycholovou a d.), popř. jejich soli; působí emulzifikátory zásadní význam pro absorpci lipofilních vitaminů a steroidů; samotné kyseliny mohou ovlivnit ph v blízkosti střevní stěny 1.6 Mechanismus absorpce volná difuze a aktivní transport Aktivní transport: probíhá oběma směry: a) ze střevního lumenu do krve (usnadněná difuze) b) obráceným směrem (znesnadňuje absorpci) Influxní přenašeče (transportéry): di/tripeptidového charakteru (PEPT 1), žlučové kyseliny transportní polypeptidy pro organické anionty (OATP)

13 Faktory ovlivňující absorpci (4) Efluxní přenašeče: fungují absorpční bariera pro řadu léčiv a xebiotik zahrnují: P-glykoprotein, BCRP, MDRP* Ovlivnění obou cest lze využít k urychl absorpce P-gp negativně ovlivňuje střevní absorpci velkého počtu léčiv (cyklosporin A, digoxin, verapamil, nifedipin, taxotere, β-blokátory, vinca alkaloidy, antibiotika. 2) Fyzikálně chemické a biofarmaceutické faktory: Význam fyz.chem. vlaststí léčiv pro jejich absorpci vystihuje na empirické úrovni Lipinského pravidlo 5 : Lipofilita vyjádřenáclogp < 5 Počet H-dorů (NH, OH) < 5 Počet H-akceptorů (N, O) < 10 Molekulová hmotst MW < 500 *breast cancer, multidrug resistance protein

14 2.1. Lipofilita: Faktory ovlivňující absorpci (5) Je kriteriem rozpustst léčiv v lipoidních tkáních má zásadní význam pro jejich permeabilitu střevní stěu Charakterizována rozdělovacím koeficientem P (n-oktal-voda); termodynamickou veličiu je log P Je v nepřímém vztahu k rozpuststi ve vodě! Strukturní faktory ovlivňující lipofilitu a rozpustst působí proti sobě BCS: využívá korelaci mezi experimentální permeabilitou (stavena na perfundovaném lidském jejunu) a log P v serii 29 léčiv - standard vybrán metoprolol (95 % se absorbuje v GIT) : log P clog P (1.69) log D Pozor na spodní a horní hranici lipofility!

15 Faktory ovlivňující absorpci (6) 2.2. Plocha polárního povrchu (PSA): Odpovídá ploše atomů O a N (někdy přiřazovány rovněž Sa P) v molekule souvisí s kapacitou H-vazeb měřítko hydrofilního charakteru je v nepřímém vztahu k log P V serii homologických β-blokátorů: korelace mezi PSA a permeabilitami (Caco-2 model a ileum potkana): r 2 = 0.99, resp nepřímá úměrst PSA > 140 A 2... orální absorpce < 10 % PSA < 60 A 2... orální absorpce > 90 %

16 Faktory ovlivňující absorpci (7) 2.3. pka disociujících látek Významný vliv na rozpustst i permeabilitu léčiva Předpoklad: absorpce je realizována ze pasivní difuzí neionizované látky Výpočet podílu neizované formy (slabé kyseliny a báze) Henderson- Hasselbalchova rovnice: pro kyselinu: log ([A - ] / [HA]) = ph - pka pro bázi: log ([B] / [BH + ]) = ph - pka Absorpce p.o. aplikovaných slabých bazí preferována ve střevě; absorpce slabých kyselin v žaludku

17 Tabulka Vliv pka na rozsah ionizace kyselin a bazí Kyseliny Látka pk a % neionizované formy ph = 1.0 ph = 5.0 ph = 6.8 valsartan telmisartan candesartan Baze baze I (silná) baze II (střední) baze III (slabá)

18 Faktory ovlivňující absorpci (8) Dal faktory působí na absorpci zprostředkovaně obvykle přes disoluci 2.4 Velikost částic Vliv disoluce na absorpci předevm při pomalé disoluční rychlosti disoluce je pomalej než tranzitní čas v místě absorpce Disoluční rychlost přímo úměrná povrchu částic léčiva (rovnice Noyes-Whitneyeova) 2.5 Polymorfismus a amorfní formy Krystalové polymorfy rozdílné fyzikální vlaststi směřují však ke srovnatelnému profilu rozpuststi v rozsáhlé skupině léčiv vyznačujících se polymorfismem rozpustst polymorfů jedho léčiva se v extrému lišila 2x nepředpokládá se zásadní vliv na biofarmaceutický profil léčiva Pudipeddi M., Serajuddin A.T.: J. Pharm Sci. 2005, 94, Komplexace léčiv a) kovalentně vázané (vazebné síly 100 kcal/mol) b) inkluzní komplexy (vazebné síly 10 kcal/mol) Ad a) prodrugs zvýš permeability Ad b) u lipofilních léčiv zvýš rozpuststi, resp. disoluční rychlosti

19 Možsti zvýš absorpce střevní stěu: 1) paracelulární transport - charakteristický pro léčiva hydrofilního charakteru a) interakce s komponentami těsných spoj a 1 ) inhibice proteinů těsných spoj působících bariérový efekt a 2 ) rozř těsných spoj mezi buňkami epitelu a tím zvětš povrchu pro prostou difuzi např. cyklodextriny (extrahují fosfolipidy a proteiny z membrány) *epithelial growth factor receptor -různé polyaminy (spermin,spermidin, putrescin) -žlučové kyseliny (cholová, deoxycholová, ne však ursodeoxycholová) pravděpodobně omezm funkce EGFR*

20 Možsti zvýš absorpce střevní stěu: (2) b) prodlouž kontaktu léčiva s mukosou např. chitosan (biokompatibilní polysacharid) a jeho deriváty (trimethylchitosan chlorid, karboxymethylchitosan) c) sníž buněčné hladiny ATP zvýš paracelulární permeability např. laurylsulfát Na (po případě surfaktanty,včetně polyoxyethylevých eterů (Tritony)) d) změna ph v blízkosti střevní stěny za em sníž disociace; přichází v úvahu u rozpustných léčiv kyselého charakteru poklesem ph možný přídavný efekt žlučových kyselin

21 Možsti zvýš absorpce střevní stěu: (3) 2. transcelulární transport charakteristický převážně pro léčiva lipofilního charakteru a) eliminace funkce metabolizujících enzymů ve střevním lumenu (omezit first-pass effect) b) potenciace influxních přenašečů vysoká specifita, zatím nejsou praktické zkušesti c) změna ph v blízkosti střevní stěny za em sníž disociace; přichází v úvahu u lipofilních kyselin poklesem ph možný přídavný efekt žlučových kyselin d) zvýš rozpuststi v blízkosti střevní stěny pomocí surfaktantů

22 Možsti zvýš absorpce střevní stěu: (4) e) inhibice funkce P-glykoproteinu (po případě ch efluxních přenašečů) a tím sníž efluxu Významné inhibitory efluxních přenašečů: - léčiva interagující s P-gp mohou jej inhibovat vůči jiným léčivům (v experimentech žívány hlavně chinidin a cyklosporin A) - estery organických kyselin - specifické inhibitory vyvíjené pro klinické žití, např. elacridar - různé excipienty: všechny PEG deriváty Peg-stearáty, Peg-estery mastných kyselin, velmi účinné Peg-deriváty glyceridů mastných kyselin, Peg-D-a-tokoferol surfaktanty, zvláště neiontové polyoxyethylen sorbáty (Tween 80), blokové kopolyméry (Poloxamer, Pluronic) Peg glyceridu ricivého oleje (Cremophor EL) u surfaktantů kombivaný mechanismus účinku: kompetitivní inhibice + inhibice ATPasy + zvýš paracelulární fluidity Wang S.-W. et al. J.Pharm.Sci 2004, 93, Collt E.-M. et al. Mol.Pharmaceutics 2007, 4,

23 Vliv P-glykoproteinu na absorpci clopidogrelu Tabulka IV Modulace absorpce clopidogrelu přítomstí inhibitorů P-gp (v koncentraci způsobující 50% inhibici) Inhibitor J max (pmol/cm 2 ) P app (cm.s ) kontrola omeprazol 20 µm cyclosporin 7 µm verapamil 80 µm quinidine 60 µm elacridar 0.40 µm 1.20 µm Taubert D. et al.: Clin. Pharmacol. Ther. 2006, 80, Signifikantní rozdíly proti kontrole; p < 0.01 (standardní odchylky nejsou pro zjedduš uvedeny) Elacridar : vyvíjen urychlovač absorpce pro cytostatika (v klinickém zkouš)

24 Využití QSAR ve farmakokinetice Problém QSAR značná složitost biologického systému Výsledný efekt odpovídá řadě následných reakcí; aplikace QSAR v optimalizaci izolovaných kroků in vitro spojených s mechanismem procesu nemusí být zárukou účinku in vivo (koncentrace látky vmístě účinku) Pomocné řeš: žít QSAR k optimalizaci farmakokinetických dat Absorpce: pomocí QSAR studovány jedtlivé kompartmenty, v nichž dochází k absorpci jsou žádoucí data v serii strukturně podobných látek (n to zcela nezbytné)

25 Žaludek: barbituráty v žaludku potkana log k a = log P tcm (log P tcm ) log P tcm (opt) = 2.21 k a.. rychlostní konstanta absorpce P tcm.. rozdělovací koeficient v systému tetrachlomethan voda s žitím Colanderova vztahu pro H-akceptory: log P tcm = log P log P opt = ( )/1.207 = 2.01 Nelineární závislost na lipofilitě má obecněj charakter: organické kyseliny v žaludku potkana log (% abs) = log P (log P) log P opt = 1.97

26 Tenké střevo: karbamáty v tenkém střevě potkana a) N-nesubstituované b) N-methyl log k a = log P (log P) n = 10, r = 0.973, s = 0.126, log P opt = 0.56 log k a = log P (log P) n = 7, r = 0.917, s = 0.080, log P opt = 1.56 sulfonamidy v tenkém střevě potkana log k a = log P (log P) n = 12, r = 0.891, s = 0.159, log P opt = 2.44 pro absorpci bazických β-blokátorů byla nutná korekce na disociaci log (% abs) = log P (log P) (5.5 pk) n = 11, r = 0.916, s = 0.182, log P opt = 1.38

27 Tlusté střevo: pro absorpci bazických β-blokátorů obdobně v tenkém střevě log (% abs) = log P (log P) (6.8 pk) n = 10, r = 0.910, s = 0.187, log P opt = 1.32 Obecně: v žaludku, tenkém a tlustém střevě je pro absorpci žádoucí lipofilita cca odpovídající lipofilitě metoprololu (viz BCS) Dutina ústní: již v 30. letech zjiště srovnáním sublingválním a subkutánním podáním, že hydrofilní léčiva se špatně vstřebávají v ústní dutině potvrze QSAR serie léčiv kyselé povahy: log (% abs) = log P (log P) (pk 6.0) n = 31, r = 0.968, s = 0.138, log P opt = 4.19 (sublingválně podávané nitráty: log P cca 3 4)

28 Kůže: neutrální látky průnik králičí kůží n r s log K p = log P log M.W K p..konstanta permeability Permeabilitu usnadňuje vyš lipofilita a men objem serie substituovaných felů průnik kůží potkana log K p = log P HBA 1.05 HBD n = 25, r = 0.951, s = 0.274, F = 66.2 HBA, HBD. počet OH resp. NH vodíkových vazeb

29 Vazba na proteiny ze volné léčivo může procházet volu difuzí buněčnými membránami vazba na plasmatické bílkoviny je reversibilní (obvykle slabé interakce) komplex léčivo-albumin cirkulující reservoár; jen volné léčivo dosáhne místa účinku Tím více uvolňová, čím vět metabolismus, eliminace a proliferace cévní stěu do tkání Vazba na HSA (BSA) studována obvykle in vitro řada faktorů chybí ve srovnání s in vivo systémy (např. vliv choroby na vazbu na proteiny) v seriích podobných látek vzájemné poměry vazebné aktivity zachovány. Opět významná závislost na lipofilitě

30 ve většině případů regresní koeficient blízký 0.5 vazba na povrchu peniciliny, subst. acetonitrily, thyroxivá analoga, arylalkavé kyseliny: log (B/F) = Σπ log K as = π log K as = π log K as = log P popsány i případy, kdy regresní koeficient je blízký 1 vazba v tzv. hydrofobní kapse bis-guanylhydrazony, sulfapyridiny, sulfapyrimidiny: log K as = 1.23 log P log K D = log P log K D = log P

31 Je pravděpodobné, že ani ve vazbě na proteiny n lineární závislost na lipofilitě neohraničená Příklad: arylalkavé kyseliny inhibice denaturace BSA (úměrná vazbě na BSA) log (1/C I ) = (Σπ+ π) (Σπ+ π) n = 34, r = 0.991, s = 0.067, F = 835 (Σπ+ π) opt = 3.79, log P opt = 5.20 Distribuce určuje podíl léčiva v aktivním stavu v místě účinku (z plazmy přechází ze volné léčivo) Tento podíl je snižován: - neabsorbovaným podílem léčiva (nedostane se do krve) - zachyceným na proteinech plazmy - zachyceným v jiných tkáních - metabolismem (1st pass effect) - enterohepatární cirkulací - elimivaným podílem

32 Parametry distribuce: distribuční objem V d hypotetický objem nutný k rozpuštění celkového mžství léčiva v koncentraci odpovídající plasmatické koncentraci nemůže být men než objem krve distribuční objem korigovaný na volné léčivo V d(u) v QSAR eliminuje vliv vazby na proteiny plazmy Příklad- v serii penicilinů: log V d = log P log V d(u) = 0.51 log P serie sulfonamidů vliv disociace kompenzován závislostí na pk: log V d(u) = 0.30 log P pk I o srovnání s vazbou na serový albumin: log K as = 0.20 log P 0.13 pk 0.47 I o I o.. indikátorová proměnná pro o-substituci

33 Eliminace Hlavní parametry: clearance -celková, částečná ledvinami, žlučí, játry,metabolismem (rychlost zbavování se léku za jedtku času) eliminační konstanta k el Nejobvyklej vylučování ledvinami (renální) a) glomerulární filtrací pasivní, závislá na koncentraci volného léčiva b) tubulární sekrecí Příklad glomerulární filtrace p-subst. sulfapyridinů, o-subst. sulfapyridinů, sulfapyrimidinů negativní závislost na K as : (vazba k BSA) log Cl r = log K as log Cl r = log K as log Cl r = log K as tedy: čím vyš lipofilita, tím niž clearance

34 glomerulární filtrací zřejmě neprobíhá - eliminace penicilinů: log Cl r = 0.58 log P závislost na celkové koncentraci léčiva, nikoliv ze na volném léčivu předpokládá se tubulární sekrece vylučování močí: substituované nitroimidazoly log BW ur = log P (log P) n = 12, r = 0.960, s = 0.098, F = 53.7, log P opt = 0.05 BW ur. % podíl z podaného léčiva vyloučeného močí Látky s nízkou lipofiltou se předstně vylučují močí vylučování žlučí: předevm pro látky obsahující polární skupiny sulfové kyseliny, amoniové soli, cukry pro peniciliny: log (% el ) = 0.13 (log P) log P n = 9, r = 0.93, s = 0.08, log P min = 3.04 obrácená parabolická závislost na log P rozhodující je zřejmě koncentrace volného léčiva v krvi, při čemž kompetitivní vazba na proteiny v krvi má optimum lipofility cca 3.04

35 Biotransformační reakce Jedná se o enzymatické reakce, v nichž aktivační energie je významně ovlivněna interakcí substrátu s enzymem ( a tedy jeho katalytickým působm) vazba na příslušu biomakromolekulu má pro biotransformaci zásadní význam lipofilita, po případě ionizace jsou pro biotransformační reakce obvykle rozhodující Příklad: vazba barbiturátů na mikrosomální cytochrom P-450 (důležitá pro metabolismus v játrech): log (1/K as ) = 1.52 log P (log P) n = 32, r = 0.910, s = 0.148, F = 70.9, log P opt = 2.73 Lze předpokládat, že pro jaterní clearance je důležitá biotransformace, což potvrzuje podobst rovnice odvozená pro jaterní clearence: log Cl = 1.86 log P = 0.25 (log P) n = 32, r = 0.89, s = 0.31, F = 55

36 Vztahy mezi in vitro a in vivo aktivitami Korelace mezi aktivitou in vivo a in vitro obvykle s nízkou statistickou významstí - a to i v ideálním případě: a) in vitro účinst je v souladu s mechanismem účinku b) vliv biotransformačních reakcí je zanedbatelný -vtakovém případě rozdíl v závislostech obou aktivit na fyz.chem. parametrech může být důsledkem transportu; pravděpodobně kompenzován závislostí na lipofilitě Příklad: insekticidní účinek subst. benzyl chryzantemátů Nagekawa I. et al. Pest. Biochem. Physiol. 1982, 17, hodc na švábech: - in vitro: neuroexcitační účinst log (1/MEC) blokáda nervových vzruchů log (1/MBC) - in vivo: min. letální dávka log (1/MLD) - zábrana metabolických reakcí inhibicí hydrolytických a oxidačních enzymů

37 log (1/MLD) = log (1/MEC) log (1/MLD) = log (1/MEC) log P log (1/MLD) = log (1/MBC) log (1/MLD) = log (1/MBC) log P log (1/MEC) = f (log (1/MBC) r = nemají společný mechanismus in vivo kombinace obou in vitro: log (1/MLD) = log (1/MEC) log (1/MBC) (log P) log P n = 19, r = 0.964, s = 0.317, log P min = 4.9 jedná se o kompetitivní proces zadržující látku v jiných kompartmentech snižuje její koncentraci v místě účinku

38 Příklad: protizánětlivý účinek 4-arylmethoxyarylalkavých kyselin Kuchař M. a spol. Česk. Farm. 1987, 36, 186. X 1 X 2 Y - in vitro: stabilizace erytrocytární membrány (C st ) - in vivo : inhibice zánětu na zvířecím modelu (I K ) O log (1/C st ) = 0.26 (Σπ + π) 0.72 pk 0.18 I L O OH n = 42, r = 0.969, s = 0.062, F = log I K = 1.13 (Σπ + π) 0.27 (Σπ + π) pk 0.16 I L 1.21 n = 50, r = 0.909, s = 0.099, F = 54.0, log P opt = 3.5 základní rozdíl: různá závislost na lipofilitě log I K = 0.55 log (1/C st ) log P 0.28 (log P) n = 42, r = 0.883, s = 0.109, F = 48.5, log P opt = 3.2

LEKCE 13 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory

LEKCE 13 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory LEKCE 13 Farmakokinetika léčiva (pokračování) základní farmakokinetické veličiny absorpce léčiva střevním epithelem, faktory ovlivňující absorpci, možnosti jejího zvýš aplikace analýzy QSAR ve farmakokinetice

Více

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika I Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami

Více

Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková

Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková Osud xenobiotik v organismu M. Balíková JED-NOXA-DROGA-XENOBIOTIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c) fatální Vzájemné

Více

Farmakokinetická analýza

Farmakokinetická analýza Farmakokinetická analýza Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové PK analýza Vliv organismu na lék Vliv

Více

Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser

Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv T.Sechser Institut klinické a experimentální medicíny 6R 2LK 1.3.2007 tosc@volny.cz PROGRAM PREZENTACE Transport látek mebránami Absorpce, biologická dostupnost,

Více

FARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek

FARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek FARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek METABOLIZACE ZPŮSOBY APLIKACE Sublingvální nitroglycerin ph ionizace, lipofilita, ochrana před prvním průchodem játry, rychlá resorpce

Více

Farmakologie. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

Farmakologie. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Farmakologie Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmakologie interakce léku a organismu Farmakokinetika

Více

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které

Více

Farmakokinetika. Farmakokinetika (pharmacon + kinetikos) Farmakodynamika. 26. února Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem

Farmakokinetika. Farmakokinetika (pharmacon + kinetikos) Farmakodynamika. 26. února Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 26. února 29 Základní pojmy (pharmacon + kinetikos) Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem Základní pojmy Farmakodynamika Popisuje účinek léku na organismus

Více

2. Základy farmakologie (1)

2. Základy farmakologie (1) 2. Základy farmakologie (1) Základní pojmy a definice: ál školy koly -techlogic v Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy.

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184

OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Distribuce léčiv v organismu, faktory ovlivňující distribuci, vazba na plazmatické bílkoviny

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA

METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA Z. Zloch Ústav hygieny LF UK Plzeň Výskyt nikotinu Cigaretový tabák obs. 1 1.5 % nikotinu, tj. 95 % všech přítomných alkaloidů Minoritní alkaloidy: nornikotin, anatabin,

Více

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

Funkční anatomie ledvin Clearance

Funkční anatomie ledvin Clearance Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.

Více

Pevná fáze ve farmacii

Pevná fáze ve farmacii Úvod - Jaké jsou hlavní technologické operace při výrobě léčivých přípravků? - Co je to API, excipient, léčivý přípravek, enkapsulace? - Proč se provádí mokrá granulace? - Jaké hlavní normy se vztahují

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

OPVK CZ.1.07/2.2.00/ OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Základní farmakokinetické parametry, výpočet a praktický význam ve farmakoterapii Farmakokinetická

Více

membránách (IAM). 31. Popište empirické parametry a parametry odvozené z velikosti molekul charakterizující sférickou zábranu. 31a.

membránách (IAM). 31. Popište empirické parametry a parametry odvozené z velikosti molekul charakterizující sférickou zábranu. 31a. Závěrečný test 1. Popište společné a rozdílné znaky originálních a generických léčiv 1a. Co je tzv. bioekvivalenční studie. 2. Jaký je vztah originálních a generických léčiv k patentové ochraně? 2a. Co

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

OPVK CZ.1.07/2.2.00/ OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Mechanismy exkrece léčiv, faktory ovlivňující exkreci PharmDr. Lucie Stejskalová, Ph.D.

Více

FARMAKOKINETIKA. Základní koncepce farmakokinetiky. Základní koncepce farmakokinetiky. Tomáš Pruša. Každý pacient je odlišný

FARMAKOKINETIKA. Základní koncepce farmakokinetiky. Základní koncepce farmakokinetiky. Tomáš Pruša. Každý pacient je odlišný FARMAKOKINETIKA Tomáš Pruša Základní koncepce farmakokinetiky Každý pacient je odlišný Osud látky v organismu je určován o Fyzikálně-chemickými vlastnostmi látky o Existujícími strukturami v organismu

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

Farmakologie. Farmakokinetika = vliv organismu na lék, Farmakodynamika = vliv léku na organismus (terapeutické a nežádoucí účinky)

Farmakologie. Farmakokinetika = vliv organismu na lék, Farmakodynamika = vliv léku na organismus (terapeutické a nežádoucí účinky) Obecná farmakologie Farmakologie Farmakokinetika = vliv organismu na lék, Interakce léku a organismu Farmakodynamika = vliv léku na organismus (terapeutické a nežádoucí účinky) Farmakokinetika Základní

Více

Obecné aspekty lékových interakcí

Obecné aspekty lékových interakcí Obecné aspekty lékových interakcí výskyt, rozdělení, hlavní mechanismy a důsledky lékových interakcí PharmDr. Josef Suchopár 18. 6. 2014 Lékové interakce: skutečný problém nebo fáma? Velká Británie (Pirmohamed,

Více

2. Základy farmakologie (1)

2. Základy farmakologie (1) Základní pojmy a definice: 2. Základy farmakologie (1) Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy. Tyto interakce jsou vzájemné - léčivo působí na organismus a současně je vystaveno

Více

FARMAKOKINETIKA. Tomáš Pruša

FARMAKOKINETIKA. Tomáš Pruša FARMAKOKINETIKA Tomáš Pruša Základní koncepce farmakokinetiky Každý pacient je odlišný Osud látky v organismu je určován o Fyzikálně-chemickými vlastnostmi látky o Existujícími strukturami v organismu

Více

Roztoky - elektrolyty

Roztoky - elektrolyty Roztoky - elektrolyty Roztoky - vodné roztoky prakticky vždy vedou elektrický proud Elektrolyty látky, které se štěpí disociují na elektricky nabité částice ionty Původně se předpokládalo, že k disociaci

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Investice do rozvoje vzdělávání ZTOX / Základy Toxikologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství

Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Pevné lékové formy Vlastnosti pevných látek stabilita Vlastnosti léčiva rozpustnost krystalinita ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Charakterizace pevných látek difraktometrie

Více

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva Acidobazická rovnováha homeostasa H + iontů Regulace vnitřního prostředí Udržování osmotické koncetrace solí, minerálů, eáů, Vztahy acidobazické rovnováhy Stálost = acidobazická rovnováha (stav) Regulace

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Investice do rozvoje vzdělávání ZTOX / Základy Toxikologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184

OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Absorpce léčiv, faktory ovlivňující absorpci, optimální fyzikálně-chemické vlastnosti léčiva

Více

Farmakokinetické proesy a parametry. Terapeutické monitorování léčiv Základní principy farmakokinetiky.

Farmakokinetické proesy a parametry. Terapeutické monitorování léčiv Základní principy farmakokinetiky. Farmakokinetické proesy a parametry Terapeutické monitorování léčiv PharmDr. Jan Juřica, Ph.D. Základní principy farmakokinetiky. Farmakokinetika se zabývá studiem procesů absorpce, distribuce, biotransformace

Více

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je Acidobazická rovnováha 14.4.2004 H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je extrémně reaktivní. Má proto velmi hluboký vliv na

Více

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!! Výpočty koncentrací objemová % (objemový zlomek) Vsložky % obj. = 100 V celku Objemy nejsou aditivní!!! Příklad: Kolik ethanolu je v 700 ml vodky (40 % obj.)? Kolik promile ethanolu v krvi bude mít muž

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

KBB/TOX Toxikologie. Radim Vrzal Katedra buněčné biologie a genetiky. Přednáška č.4 toxikokinetika. (pro navazující studium)

KBB/TOX Toxikologie. Radim Vrzal Katedra buněčné biologie a genetiky. Přednáška č.4 toxikokinetika. (pro navazující studium) KBB/TOX Toxikologie (pro navazující studium) Přednáška č.4 toxikokinetika Radim Vrzal Katedra buněčné biologie a genetiky Úvod Toxikokinetika kvantitativní studium pohybu exogenních látek od jejich vstupu

Více

Plasma a většina extracelulární

Plasma a většina extracelulární Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura

Více

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Farmakokinetika II. Letní semestr 2015. MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

Farmakokinetika II. Letní semestr 2015. MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika II Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikokinetika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikokinetika I. Toxikokinetika osud xenobiotika v živém organismu jak organismus působí na xenobiotikum (řec. = uvést v pohyb, rozpohybovat) fáze ADME = absorption, distribution, metabolism, excretion (vstup) absorpce

Více

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 0,4 mg tamsulosini hydrochloridum, což odpovídá 0,367 mg tamsulosinum.

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje 0,4 mg tamsulosini hydrochloridum, což odpovídá 0,367 mg tamsulosinum. sp.zn.sukls48957/2013 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Tamsulosin HCl Teva 0,4 mg tablety s prodlouženým uvolňováním 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním

Více

Membránové potenciály

Membránové potenciály Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá

Více

Schéma epitelu a jeho základní složky

Schéma epitelu a jeho základní složky Schéma epitelu a jeho základní složky Těsný spoj Bazální membrána Transcelulární tok Paracelulární tok LIS - Laterální intercelulární prostor Spojovací komplexy epiteliálních buněk Spojovací komplexy epiteliálních

Více

Farmakokinetika. Farmakokinetika

Farmakokinetika. Farmakokinetika Farmakokinetika koncentrace vs. čas účinek vs. koncentrace účinek vs. čas Farmakokinetika Farmakokinetické techniky jsou využívány k matematickému popisu časové závislosti pohybu léčiva v organizmu prostřednictvím

Více

koncentrace vs. čas účinek vs. koncentrace účinek vs. čas

koncentrace vs. čas účinek vs. koncentrace účinek vs. čas Farmakokinetika koncentrace vs. čas účinek vs. koncentrace účinek vs. čas Farmakokinetika Farmakokinetické techniky jsou využívány k matematickému popisu časové závislosti pohybu léčiva v organizmu prostřednictvím

Více

Symtomatická cholecystolitiáza současný pohled na chenodisoluci

Symtomatická cholecystolitiáza současný pohled na chenodisoluci Symtomatická cholecystolitiáza současný pohled na chenodisoluci Papík Z.,Vítek J.,Bureš J. II.interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Cholelitiáza patří mezi nejčastěji se vyskytující choroby

Více

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Farmakokinetické aspekty vstřebávání léčiv u syndromu krátkého střeva. PharmDr. Michal Janů, PharmDr. Jindra Procházková Nemocniční lékárna VFN

Farmakokinetické aspekty vstřebávání léčiv u syndromu krátkého střeva. PharmDr. Michal Janů, PharmDr. Jindra Procházková Nemocniční lékárna VFN Farmakokinetické aspekty vstřebávání léčiv u syndromu krátkého střeva PharmDr. Michal Janů, PharmDr. Jindra Procházková Nemocniční lékárna VFN Farmakokinetika- kompartmentový model Absorpce léčiv p.o.

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Příloha č. 2 ke sdělení sp.zn.sukls188660/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Milgamma N 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Thiamini hydrochloridum 100 mg Pyridoxini hydrochloridum 100

Více

ABR a iontového hospodářství

ABR a iontového hospodářství Poruchy acidobazické rovnováhy Patobiochemie a diagnostika poruch ABR a iontového hospodářství Regulace kyselosti vnitřního prostředí CO 2 NH 3 tvorba močoviny glutaminu H + HCO - 3 Martin Vejražka, 2007

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

LEKCE 11 - praktický význam QSAR - interpretace regresních rovnic - příklad case study QSAR ve vývoji NSAID

LEKCE 11 - praktický význam QSAR - interpretace regresních rovnic - příklad case study QSAR ve vývoji NSAID se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic elům m a bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá LEKCE 11 - praktický význam QSAR - interpretace regresních rovnic -příklad case

Více

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I 1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I Vazba bromfenolové modři na sérový albumin Princip úlohy Albumin má unikátní vlastnost vázat menší molekuly mnoha typů. Díky struktuře, tvořené

Více

Enzymy. aneb. Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht

Enzymy. aneb. Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht Enzymy aneb Není umění dělat co tě baví, ale najít zalíbení v tom, co udělati musíš. Luboš Paznocht Umožňují rychlý a koordinovaný průběh chemických přeměn v organismu Kinetika biochemických reakcí řád

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU sp.zn. sukls190224/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Milgamma N Měkké tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivé látky 1 tobolka obsahuje: benfotiaminum pyridoxini hydrochloridum

Více

Obsah Seznam použitých zkratek Předmluva 1 Fyziologické faktory ovlivňující proces absorpce léčiv

Obsah Seznam použitých zkratek Předmluva 1 Fyziologické faktory ovlivňující proces absorpce léčiv Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 15 1 Fyziologické faktory ovlivňující proces absorpce léčiv (Miroslav Dostálek)... 16 1.1 Fyzikálně-chemické vlastnosti léčiv... 16 1.1.1 Velikost a tvar

Více

Absorpce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Absorpce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Absorpce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Absorpce je fáze farmakokinetiky, kdy dochází

Více

Steroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013

Steroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013 Steroidy Biochemický ústav (E.T.) 2013 1 Steroidy 2 Steroidy Biosyntetickým původem patří mezi isoprenoidy. Prekursorem je triterpen skvalen. Ze skvalenu je komplexním systémem mnoha reakcí syntetizován

Více

Souhrn údajů o přípravku

Souhrn údajů o přípravku Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls42179/2007 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Ursofalk suspenze Souhrn údajů o přípravku 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Léčivá látka: 5 ml Ursofalk suspenze

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls6046/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Mucosolvan long effect Tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ

Více

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y REAKČNÍ KINETIKA Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí Chemická povaha reaktantů - reaktivita Fyzikální stav reaktantů homogenní vs. heterogenní reakce Teplota 10 C zvýšení rychlosti 2x 3x zýšení

Více

Obsah 1 Úvod 2 Variabilita lékové odpovědi 3 Klinické využití určování koncentrace léčiv

Obsah 1 Úvod 2 Variabilita lékové odpovědi 3 Klinické využití určování koncentrace léčiv Obsah 1 Úvod... 11 2 Variabilita lékové odpovědi... 14 2.1 Faktory variability... 14 2.2 Vliv onemocnění... 17 2.2.1 Chronické srdeční selhání... 17 2.2.2 Snížená funkce ledvin... 18 2.2.3 Snížená funkce

Více

Lékové interakce. Občan v tísni 18. 6. 2014

Lékové interakce. Občan v tísni 18. 6. 2014 Lékové interakce Občan v tísni 18. 6. 2014 Lékové interakce Definice: situace, kdy při současném podání dvou nebo více léčiv dochází ke změně účinku některého z nich. Klasifikace: účinky : synergistické

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda) Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls6044/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Mucosolvan pro dospělé sirup SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 5 ml sirupu obsahuje

Více

Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek

Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek enzymy 10.8.2012 3. ročník čtyřletého G Faktory ovlivňující

Více

Proteiny krevní plazmy SFST - 194

Proteiny krevní plazmy SFST - 194 Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně

Více

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu METABOLISMUS. vstup (podání) xenobiotik intravaskulární absorpce odpadá intravenosní (i.v.

Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu METABOLISMUS. vstup (podání) xenobiotik intravaskulární absorpce odpadá intravenosní (i.v. Toxikokinetika orálně inhalačně dermálně gastrointestinální trakt plíce kůže intravenózně subkutánně intramuskulárně játra portální krev krev a lymfa žluč extracelulární kapalina tuk ledviny plíce orgány

Více

Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Vstup xenobiotik do organismu

Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Vstup xenobiotik do organismu Vstup xenobiotik do organismu orálně inhalačně dermálně gastrointestinální trakt plíce kůže játra portální krev a lymfa krev žluč ledviny plíce stolice moč exspirace extracelulární kapalina orgány tkáně

Více

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová Převod jednotek pmol/l nmol/l µmol/l mmol/l mol/l 10-12 10-9 10-6 10-3 mol/l µg mg g 10-6 10-3 g µl ml dl L 10-6 10-3 10-1 L Cvičení 12) cholesterol (MW=386,7g/mol):

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml

Více

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem.

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem. Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls127013/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Orlistat Polpharma 60 mg, tvrdé tobolky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tvrdá tobolka

Více

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

OPVK CZ.1.07/2.2.00/ OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základní principy vývoje nových léčiv OCH/ZPVNL Mgr. Radim Nencka, Ph.D. ZS 2012/2013 Molekulární interakce SAR Možné interakce jednotlivých funkčních skupin 1. Interakce alkoholů

Více

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v

Více

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

FARMAKODYNAMIKA. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. FARMAKODYNAMIKA Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové FARMAKODYNAMIKA studuje účinky léčiv a jejich mechanizmy

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Trávící systém. MUDr. Jaroslav Ďurčovič ÚSZSSK Záchranná služba Mladá Boleslav

Trávící systém. MUDr. Jaroslav Ďurčovič ÚSZSSK Záchranná služba Mladá Boleslav Trávící systém MUDr. Jaroslav Ďurčovič ÚSZSSK Záchranná služba Mladá Boleslav Funkce trávícího systému trávení mechanické a chemické zpracování potravy vstřebávání přestup látek do krve přeměna a skladování

Více

3.8. Acidobazická regulace

3.8. Acidobazická regulace 3.8. Acidobazická regulace Tabulka 3.8. 1: Referenční intervaly Parametr Muži Ženy ph 7,37 7,43 7,37 7,43 pco 2 (kpa) 4,7 6,0 4,3 5,7 - aktuální HCO 3 (mmol/l) 23,6 27,6 21,8 27,2 - standardní HCO 3 (mmol/l)

Více

Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace

Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace MUDr. Hana Jeligová, Praha Konzultační den Hygieny životního prostředí Praha, SZÚ, 24.11.2009 Výskyt uranu ve vodách Mobilitu uranu v půdě i vodě ovlivňuje

Více