Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikokinetika I.
|
|
- Vlasta Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Toxikokinetika osud xenobiotika v živém organismu jak organismus působí na xenobiotikum (řec. = uvést v pohyb, rozpohybovat) fáze ADME = absorption, distribution, metabolism, excretion (vstup) absorpce a distribuce metabolismus (biotransformace) a exkrece Toxikokinetika orálně inhalačně dermálně gastrointestinální trakt plíce kůže intravenózně subkutánně intramuskulárně játra portální krev krev a lymfa žluč extracelulární kapalina tuk ledviny plíce orgány stolice moč exspirace tkáně / kosti Biotransformace 1
2 aby xenobiotikum vyvolalo účinek musí dosáhnout místa účinku: buňka, organela, receptor vstup (podání) xenobiotika intravaskulární absorpce odpadá intravenosní (i.v.) rychlost nástupu účinku intraarteriální (i.a.) extravaskulární musí dojít k absorpci inhalační (inh.) intramuskulární (i.m.) rektální subkutánní (sc.) perorální (or., po.) transdermální (derm.) absorpce proces jímž se nezměněné xenobiotikum dostává z místa podání do distribuce (krev, systémový oběh) při různých cestách vstupu různé kvantitativní ale i kvalitativní účinky (např. proteinové šípové jedy) presystémová eliminace (first-pass efect) rozhodující charakteristiky organismu velikost absorpční plochy prokrvenost místa kontaktu počet překonávaných bariér rozhodující charakteristiky xenobiotika velikost (geometrie) molekuly stupeň disociace (pk a ) hydrofobnost (rozdělovací koeficient oktanol-voda, log P) 2
3 Velikost molekul xenobiotika rozsah molárních hmotností g mol 1 výjimečně více, např. trombolytické enzymy g mol 1 H 2 O M r = 18,0153 Li 2 CO 3 M r = 73,891 penicilin G M r = 334,39 Disociace molekul xenobiotika ve vodných roztocích jsou silné i slabé elektrolyty ionizovány a disociovány H 2 O + H 2 O H 3 O + + OH R-NH 2 + H 3 O + R-NH 3+ + H 2 O R-COOH + H 2 O H 3 O + + R-COO karboxylová skupina pk a = 3,0 O OH OH hydroxyskupina pk a = 13,4 kyselina salicylová disociační konstanta HB + H 2 O H 3 O + + B log K log[h O ] log K 3 a log[h O ] log[b ] log[hb] ph pk a 3 a [H3O ][B ] Ka [HB] log[b ] log[hb] [B ] log [HB] 3
4 vliv ph prostředí na stupeň disociace benzoová kyselina (pk a = 4), resp. anilin (pk b = 9,37) ph benzoová % anilin % kyselina neion. neion. COOH , COO NH 3 + NH ,1 99 kolik procent z podané dávky xenobiotika s hodnotou pk a = 3,5 bude v žaludku (při ph 2,5) v disociované formě ph pk [B ] log ph pk [HB] [B ] 10 [HB] [B ] 10 [HB] a [B ] log [HB] ph pk a 2,5 3,5 a 0,1 10 % HB B ph 4
5 distribuce slabé kyseliny (pk a = 3) v jednotlivých tělních tekutinách ŽALUDEK ph ~ 3.0 PLASMA ph ~ 7.4 MOČ ph ~ 5.0 (0,004 ) RCOOH (0,004 ) RCOOH (0,004 ) RCOOH RCOO (0,004 ) RCOO (99,5 %) RCOO (0,4 %) Rozdělovací koeficient xenobiotika charakterizuje schopnost látky rozpouštět se v tucích [xenobioti kum] n P [xenobioti kum] oktanol v oda sloučenina log P glycin 3,21 EDTA 1,93 sarin 0,45 acetylsalicylová kys. 1,02 benzoová kys. 1,88 DDT 6,76 5
6 zdánlivý rozdělovací koeficient D pravdivější, je funkcí ph (např. log D 7,4 ) karboxylová skupina pk a = 3,0 O OH OH kyselina salicylová log P = 1,78 hydroxy skupina pk a = 13,4 Prostup biologickou membránou místem specifického toxického účinku je buňka / organela xenobiotikum musí překonat buněčnou membránu obaluje a chrání buňku (organely) představuje bariéru mezi krví a vnitřkem buňky 6
7 Prostup biologickou membránou 1. pasivní difuze přenos látek lipofilní povahy (M r 500) vlivem koncentračního gradientu (Fickovy zákony) buněčnou stěnou kinetika 1. řádu 2 k ln p t 1/2 k p penetrační konstanta biologické membrány = nevodné prostředí korelace účinku s log P 2. filtrace hydrofilní látky (M r ~ ) mohou procházet póry v buněčné stěně některých buněk neprochází větší (organické) ionty nebo látky vázané na plasmatické bílkoviny Prostup biologickou membránou 3. pasivní / aktivní přenašečový transport membránové proteiny (proteinové pumpy) přenašeč žlučových kyseliny přenašeč glukoronidů velké hydro- i lipofilní molekuly, anorganické i organické ionty aktivní transport i proti koncentračnímu gradientu (spotřeba energie) 7
8 Prostup biologickou membránou 4. transcytosa pinocytosa vstřebávání kapiček média, včetně rozpuštěné látky fagocytosa vstřebávání celých částic Inhalační vstup xenobiotik nejdůležitější cesta, trvá po celou dobu života plicní sklípky: 140 m 2 denně m 3 vzduchu retence ovlivněna vlastnostmi látky (těkavost) vstřebané množství [g] inhalované xenobiotikum m inh = Rc ex V min t R retence <0, 1> c ex koncentrace ve vnějším prostředí [g l 1 ] V min ventilace plic [l min 1 ] t délka expozice [min] plíce plicní sklípky xenobiotikum v plazmě krevní kapilára 8
9 Inhalační vstup xenobiotik plyny a páry rozdělovací koeficient vzduch-krev po 30 minutách ustavení retenční rovnováhy aerosoly, prach částice ~ 5 μm usazování částice < 0,1 μm mohou být i vstřebány nejrychlejší a nejúčinnější vstup xenobiotik ihned se dostávají do distribuce (inhalace par rtuti více než 50 %) Vlákna azbestu v plicích potkana Transdermální vstup xenobiotik plocha kůže asi 2 m 2 kvalita pokožky na různých místech těla různá pokožka ~ 10 m škára podkožní vazivo a tuk 9
10 Transdermální vstup xenobiotik vliv stavu pokožky poranění (až intravenosní expozice!) vlhkost, stáří plyny a páry zanedbatelné množství (nepostačuje k vyvolání účinku) kapaliny (významné při profesionální expozici) lipofilní látky absorpce přes membrány hydrofilní látky absorpce zanedbatelná směsi zvýšení penetrace Perorální vstup xenobiotik pozřené xenobiotikum zbytek organismu játra portální žíla ledviny dolní dutá žíla moč střevo žaludek krevní kapilára xenobiotikum v plazmě játra 10
11 Perorální vstup xenobiotik 1. vstřebávání v žaludku mohou se vstřebávat (ale ne příliš významně) elektroneutrální hydrofilní i lipofilní látky (malá M r ) ionty (aktivní transport) jednomocné (desítky %) dvojmocné (jednotky %) vícemocné (desetiny %) ph žaludeční šťávy ovlivňuje vstřebávání jen slabé kyseliny Perorální vstup xenobiotik 2. vstřebávání v tenkém střevu hlavní část vstřebávání (velká plocha 40 m 2 ) vstřebávání závisí na složení potravy nerozpustné látky se nevstřebávají vstřebané látky přecházejí rovnou do jater, kde probíhá hlavní část biotransformace first-pass efect presystémová eliminace, zapříčiňuje rozdíly v toxicitě xenobiotik podaných orálně a jinou cestou enterohepatální cyklus obecně vstup s velkou kapacitou, ale omezenou absorpcí (lze ji snížit odstraněním / zrychlením průchodu látky) 11
12 Intravaskulární vstup xenobiotik obvykle intravenosní (žilní) podání odpadá absorpce, xenobiotikum jde přímo do distribuce bez průchodu játry (100 % xenobiotika distribuováno), neuplatní se presystémová eliminace (např. bisfenol A, THC, chlorpromazin, morfin, nikotin) časový průběh koncentrace xenobiotika v krvi v závislosti na způsobu podání biologický poločas xenobiotika t 1/2 [min., hod., dny] určen rychlostí vstřebávání, metabolismu a vylučování ukazuje na kumulaci xenobiotika v těle 12
13 formy xenobiotika v plasmě volné vázané na biomolekuly (albumin 4,6 g/100 ml plasmy, globuliny, transferrin, ceruloplasmin, glykoproteiny, - a -lipoproteiny) přeměněné na metabolity (volné vázané) ovlivnění distribuce xenobiotik rychlost distribuce xenobiotika (metabolitů) do tkáně ovlivňují prokrvenost tkáně 13
14 průchodnost stěn krevních kapilár kapilární řečiště velká plocha, pomalý tok buňky kapilár tvoří bariéru, propojeny těsnými spoji (zonulae occludens Z) různý typ tkáně srdeční sval: transcytóza pankreas: hydrofóbní póry (prochází i proteiny, inzulin) mozek: hematoencefalická bariéra játra: okénka až 100 nm bariéra plazma-nervové buňky (hematoencefalická) méně prostupná zejména pro hydrofilní látky zánět může zvýšit permeaci (penicilín) ph mozkomíšního moku 7,35 zonulae occludens, fosfolipidová dvojvrstva, transportéry a iontové kanály, enzymatická bariéra, odtoková (efflux) pumpa 14
15 placentární bariéra řada buněčných vrstev oddělující matku a plod ochrana plodu + jeho výživa a odstraňování metabolitů prochází zejména lipofilní látky (DDT, kofein) ph krve matky 7,44, ph krve plodu 7,3 zvyšování koncentrace slabých bází v plodu bariéra krev-varlata podmínky vstupu xenobiotika do tkání (ph, lipofilita, přenašečový transport) ionizace salicylové kyseliny (pk a = 3,0) intracelulární prostor (ph = 6,8) [B ]/[HB] = plazma (ph = 7,4) [B ]/[HB] = v plazmě 4 vyšší koncentrace ionizované formy afinita xenobiotika k vazbám na biomolekuly plasmy, k vazbám na tkáně (kumulace xenobiotik) vede k prodloužení biologického poločasu játra a ledviny (místa eliminace xenobiotik), velká kapacita pro kumulaci cytoplasmatický protein ligandin v játrech (organické kyseliny) metallothionein v ledvinách (kadmium, olovo, rtuť) pigment melanin v oku (fenothiaziny, chlorchinon 100 víc než v játrech) 15
16 tuková tkáň váže lipofilní xenobiotika (vysoké log P) individuální na množství tuku (obezita) malá perfuse krví (3 ml/min na 100 g) pomalá redistribuce kostní tkáň akumuluje kovy (olovo až 90 % z množství v organismu, stroncium), fluoridy (kostní fluorosa), tetracykliny, cis-platinu (osteosarkom) Distribuční objem V d definován jako objem kapaliny ve které by se musela rozpustit podaná dávka xenobiotika, aby dosáhla stejné koncentrace jako v plasmě zdánlivý distribuční objem (může být větší než celkový tělesný objem vody) velikost závisí na charakteru xenobiotika pro intravenózní vstup lze vypočítat přímo z dávky V dávka d koncentrace v plazmě [mg] [l] 1 [mg.l ] podle charakteru xenobiotika lipofilní xenobiotika velký V d disociovaná, hydrofilní xenobiotika malý V d 16
17 látka Vd litr heparin 4 isoniazid 42 ethanol 46 paracetamol 70 morfin 140 digoxin 490 chlorpromazin
Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu METABOLISMUS. vstup (podání) xenobiotik intravaskulární absorpce odpadá intravenosní (i.v.
Toxikokinetika orálně inhalačně dermálně gastrointestinální trakt plíce kůže intravenózně subkutánně intramuskulárně játra portální krev krev a lymfa žluč extracelulární kapalina tuk ledviny plíce orgány
VíceToxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Toxikokinetika. Vstup xenobiotik do organismu. Vstup xenobiotik do organismu
Vstup xenobiotik do organismu orálně inhalačně dermálně gastrointestinální trakt plíce kůže játra portální krev a lymfa krev žluč ledviny plíce stolice moč exspirace extracelulární kapalina orgány tkáně
VíceOsud xenobiotik v organismu. M. Balíková
Osud xenobiotik v organismu M. Balíková JED-NOXA-DROGA-XENOBIOTIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c) fatální Vzájemné
VíceDistribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které
VíceVstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
VíceFarmakokinetika. Farmakokinetika (pharmacon + kinetikos) Farmakodynamika. 26. února Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem
Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 26. února 29 Základní pojmy (pharmacon + kinetikos) Popisuje osud léčiva v těle Co dělá tělo s lékem Základní pojmy Farmakodynamika Popisuje účinek léku na organismus
VíceFarmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.
Farmakokinetika I Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc. Farmakokinetika zabývá se procesy, které modifikují změny koncentrace léčiva v organismu ve vazbě na čas v němž probíhají změnami
VíceOsud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser
Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv T.Sechser Institut klinické a experimentální medicíny 6R 2LK 1.3.2007 tosc@volny.cz PROGRAM PREZENTACE Transport látek mebránami Absorpce, biologická dostupnost,
Více2. Základy farmakologie (1)
Základní pojmy a definice: 2. Základy farmakologie (1) Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy. Tyto interakce jsou vzájemné - léčivo působí na organismus a současně je vystaveno
VíceOPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184
OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Distribuce léčiv v organismu, faktory ovlivňující distribuci, vazba na plazmatické bílkoviny
VíceZáklady toxikologie a ekologie. Lenka Honetschlägerová Zuzana Honzajková Marek Šír
Základy toxikologie a ekologie Lenka Honetschlägerová Zuzana Honzajková Marek Šír Seznam přednášek 17.9.2015 Úvod, vstup látek do organismu 24.9.2015 Biotransformace a vylučování 1.10.2015 Účinky látek
VíceFarmakokinetická analýza
Farmakokinetická analýza Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové PK analýza Vliv organismu na lék Vliv
VíceFUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
VíceFarmakologie. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D.
Farmakologie Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmakologie interakce léku a organismu Farmakokinetika
VíceKlinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum
Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum 2 5% tělesné hmotnosti 25 30% srdečního výdeje játra obsahují 10-15% celkového krevního objemu játra hepatocyty
VíceInhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová
Inhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová Metabolismus inhalačních anestetik Sevofluran: anorganický F (30% vyloučeno moči, zbytek zabudován do kostí), CO2, hexafluroisopropanol
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Investice do rozvoje vzdělávání ZTOX / Základy Toxikologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s
VíceFARMAKOKINETIKA. Základní koncepce farmakokinetiky. Základní koncepce farmakokinetiky. Tomáš Pruša. Každý pacient je odlišný
FARMAKOKINETIKA Tomáš Pruša Základní koncepce farmakokinetiky Každý pacient je odlišný Osud látky v organismu je určován o Fyzikálně-chemickými vlastnostmi látky o Existujícími strukturami v organismu
VíceFARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek
FARMAKOKINETIKA PODÁNÍ LÉČIVA (JEDNORÁZOVÉ, OPAKOVANÉ) Pavel Jeřábek METABOLIZACE ZPŮSOBY APLIKACE Sublingvální nitroglycerin ph ionizace, lipofilita, ochrana před prvním průchodem játry, rychlá resorpce
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Investice do rozvoje vzdělávání ZTOX / Základy Toxikologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceMízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin
Více3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
VíceBiotransformace Vylučování
Biotransformace Vylučování Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Biotransformace proces chemické přeměny látek v organismu zpravidla enzymaticky katalyzované reakce vedoucí k látkám tělu vlastním nebo
VíceCesta cizorodých látek lidským organismem
Cesta cizorodých látek lidským organismem 1. Úvod 2. Vstup do organismu 3. Přenos (distribuce) v organismu 4. Metabolické přeměny biotransformace 5. Vylučování Úvod Působení biologického systému a cizorodé
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Vícetělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva
Acidobazická rovnováha homeostasa H + iontů Regulace vnitřního prostředí Udržování osmotické koncetrace solí, minerálů, eáů, Vztahy acidobazické rovnováhy Stálost = acidobazická rovnováha (stav) Regulace
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceMETABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA
METABOLISMUS NIKOTINU U ČLOVĚKA Z. Zloch Ústav hygieny LF UK Plzeň Výskyt nikotinu Cigaretový tabák obs. 1 1.5 % nikotinu, tj. 95 % všech přítomných alkaloidů Minoritní alkaloidy: nornikotin, anatabin,
VíceRNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.
ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět
VíceJana Fauknerová Matějčková
Jana Fauknerová Matějčková převody jednotek výpočet ph ph vodných roztoků ph silných kyselin a zásad ph slabých kyselin a zásad, disociační konstanta, pk ph pufrů koncentace 1000mg př. g/dl mg/l = = *10000
VíceKBB/TOX Toxikologie. Radim Vrzal Katedra buněčné biologie a genetiky. Přednáška č.4 toxikokinetika. (pro navazující studium)
KBB/TOX Toxikologie (pro navazující studium) Přednáška č.4 toxikokinetika Radim Vrzal Katedra buněčné biologie a genetiky Úvod Toxikokinetika kvantitativní studium pohybu exogenních látek od jejich vstupu
VíceFunkční anatomie ledvin Clearance
Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.
VícePro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci
TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceProteiny krevní plazmy SFST - 194
Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně
VíceRoztoky - elektrolyty
Roztoky - elektrolyty Roztoky - vodné roztoky prakticky vždy vedou elektrický proud Elektrolyty látky, které se štěpí disociují na elektricky nabité částice ionty Původně se předpokládalo, že k disociaci
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
Více2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak
Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak 1. Doplněním uvedených schémat vyjádřete rozdílné chování různých typů látek po jejich rozpuštění ve vodě. Použijte symboly AB(aq), A + (aq), B - (aq). [s pevná fáze,
VíceAnalytická toxikologie
analytická toxikologie xenobiotik/metabolitů odhad možné expozice potenciálním xenobiotikem, vyskytujícím se v prostředí (vzduch, voda, potrava) koncentrací xenobiotik / metabolitů identifikace metabolitů
VíceVýpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!
Výpočty koncentrací objemová % (objemový zlomek) Vsložky % obj. = 100 V celku Objemy nejsou aditivní!!! Příklad: Kolik ethanolu je v 700 ml vodky (40 % obj.)? Kolik promile ethanolu v krvi bude mít muž
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceLetní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace
Letní škola 2008 TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Periodická tabulka - komentář většina prvků v tabulce jsou kovy přesnější než těžké kovy je označení toxické kovy některé
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceFARMAKOKINETIKA. Tomáš Pruša
FARMAKOKINETIKA Tomáš Pruša Základní koncepce farmakokinetiky Každý pacient je odlišný Osud látky v organismu je určován o Fyzikálně-chemickými vlastnostmi látky o Existujícími strukturami v organismu
Více3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
VícePlasma a většina extracelulární
Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceBezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:
Bezpečnost chemických výrob N1111 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Rizika spojená s toxickými látkami Toxicita látek Zákonné limity pro práci s toxickými látkami
Více2. Základy farmakologie (1)
2. Základy farmakologie (1) Základní pojmy a definice: ál školy koly -techlogic v Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Farmakologie vědní obor studující interakce léčiv s organismy.
VíceUran v pitné vodě aktuální toxikologické informace
Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace MUDr. Hana Jeligová, Praha Konzultační den Hygieny životního prostředí Praha, SZÚ, 24.11.2009 Výskyt uranu ve vodách Mobilitu uranu v půdě i vodě ovlivňuje
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceAbsorpce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Absorpce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Absorpce je fáze farmakokinetiky, kdy dochází
VíceProdukce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace
Více3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceZmírnění mírné až průměrné pooperační bolesti a zánětu po chirurgických zákrocích u koček kupř. po ortopedických operacích a operacích měkkých tkání.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV VETERINÁRNÍHO LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU Metacam 2 mg/ml injekční roztok pro kočky 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jeden ml obsahuje: Léčivá( látka: Meloxicamum Pomocné
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Investice do rozvoje vzdělávání ZTOX / Základy Toxikologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceOPVK CZ.1.07/2.2.00/
OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Základní farmakokinetické parametry, výpočet a praktický význam ve farmakoterapii Farmakokinetická
VíceZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE
OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls6046/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Mucosolvan long effect Tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ
VíceTUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
VíceČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka
ČLOVĚK Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka Fyzická antropologie - studuje lidské tělo, jeho vývoj a genetiku anatomie - zkoumá stavbu těla organismů fyziologie
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceOběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem
Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,
VíceFYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
VíceBiologické materiály k biochemickému vyšetření
Biologické materiály k biochemickému vyšetření RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Správný odběr vzorku - první předpoklad k získání správného výsledku preanalytická fáze analytická fáze - vlastní
VíceLÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
VíceZáklady toxikologie a ekologie. Lenka Honetschlägerová Zuzana Honzajková Marek Šír
Základy toxikologie a ekologie Lenka Honetschlägerová Zuzana Honzajková Marek Šír Seznam přednášek 22.9.2016 Úvod, vstup látek do organismu 29.9.2016 Biotransformace a vylučování 6.10.2016 Účinky látek
VíceOBECNÁ TOXIKOLOGIE TOXIKOKINETIKA ADME - SYSTÉM RECEPTOR; RECEPTOROVÁ TEORIE FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI XENOBIOTIK)
OBECNÁ TOXIKOLOGIE VZTAH mezi TOXIKOKINETIKOU a TOXIKODYNAMIKOU Zabývá se obecné principy interakce XENOBIOTIKA s organismem INTERAKCE I. TOXIKOKINETIKA - zabývá se osudem xenobiotika v organismu XENOBIOTIKUM
VíceVitamin D a vápník z pohledu zdrojů (a současně ve vazbě na příjem bílkovin) Mgr. Tamara Starnovská, TN Praha, Sekce VNP, FZV
Vitamin D a vápník z pohledu zdrojů (a současně ve vazbě na příjem bílkovin) Mgr. Tamara Starnovská, TN Praha, Sekce VNP, FZV IKEM 18.10.2017 1 Ca - vápník patří k nejvýznamnějším extracelulárním iontům,
VíceSOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice
SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu
VíceOptimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma
VíceELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová
ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 2 ke sdělení sp.zn.sukls188660/2011 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Milgamma N 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Thiamini hydrochloridum 100 mg Pyridoxini hydrochloridum 100
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceFunkce oběhové soustavy
Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého
VíceOSUD CIZORODÝCH LÁTEK V ORGANISMU. VSTUP, METABOLICKÉ PŘEMĚNY A VYLUČOVÁNÍ
SUD CIZRDÝCH LÁTEK V RGANISMU. VSTUP, METABLICKÉ PŘEMĚNY A VYLUČVÁNÍ Působení biologického systému a cizorodé látky je vzájemné. Nejen látka působí na organismus, ale i naopak, biologický systém působí
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Biofyzika dýchání. Spirometrie 1 Obsah přednášky Mechanismus výměny plynů mezi organismem a okolím (dýchací
VíceOběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce
Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,
Vícesp. zn. sukls178963/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU FAMOSAN 10 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
sp. zn. sukls178963/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU FAMOSAN 10 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje famotidinum 10 mg. Pomocné
Více- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy
Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy
VíceRNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
VíceSSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12
VíceLipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,
VíceKrevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Krevní plazma definice: Tekutá složka krve Nažloutlá, vazká tekutina Složení
VíceMetabolismus kyslíku v organismu
Metabolismus kyslíku v organismu Účinná respirace/oxygenace tkání záleží na dostatečném po 2 ve vdechovaném vzduchu ventilaci / perfuzi výměně plynů v plicích vazbě kyslíku na hemoglobin srdečním výdeji
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceKosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem
VícePříloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls82168/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NeuroMax forte
Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls82168/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NeuroMax forte 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Thiamini hydrochloridum ( vitamin
VíceNERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!
Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
Více