N_MF_B Mezinárodní finance 2. soustředění Témata Devizová expozice a devizové riziko Mezinárodní investování Systémy devizového kurzu Euroměnový trh

Transkript

1 N_MF_B Mezinárodní finance 2. soustředění Témata Devizová expozice a devizové riziko Mezinárodní investování Systémy devizového kurzu Euroměnový trh Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr 2015 přednášející Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 1

2 Mezinárodní finance B 5. Devizová expozice a devizové riziko transakční, ekonomická a účetní devizová expozice a riziko

3 Devizová expozice definice Devizová expozice měří citlivost změn hodnot aktiv, pasiv a cash flow vyjádřených v domácí měně na změny devizového kursu. Devizová expozice je mírou senzitivity hodnot vyjádřených v domácí měně ve vztahu ke změně kursu 3

4 Devizová expozice typy transakční devizová expozice citlivost budoucích devizových inkas a devizových úhrad vyjádřených v domácí měně na minulé, současné a budoucí změny devizového kursu ekonomická devizová expozice citlivost budoucího podnikového cash flow na budoucí změny devizového kursu účetní /translační/ devizová expozice citlivost konsolidovaných finančních výkazů multinacionálních společností na minulé účetně zaznamenané změny devizového kursu. 4

5 Transakční devizová expozice Hledisko Účel Pohled Ovlivňované veličiny Působení na hospodářský výsledek Vztah k času Koncept rizika Transakční expozice příprava zajištění v rámci krátkodobého finančního plánování finanční známé, popř. plánované finanční toky vyplývající z finančního plánu den konverze měn, tzn. kdykoliv vznik v minulosti, splatnost v budoucnosti transakční devizové riziko

6 Ekonomická devizová expozice Hledisko Ekonomická expozice Účel Pohled globální řízení firmy na základě vývoje hodnoty firmy budoucí vývoj výsledků firmy Ovlivňované veličiny Působení na hospodářský výsledek Vztah k času plánované budoucí i nejisté platební toky a měnové aktivity v budoucnosti k dosud neznámému okamžiku orientace na budoucnost, dosud neznámé veličiny Koncept rizika ekonomické devizové riziko

7 Účetní devizová expozice Hledisko Účetní expozice Účel Pohled konsolidované účetnictví, sestavení konsolidovaných účetních závěrek bilanční Ovlivňované veličiny bilanční stavy Působení na hospodářský výsledek Vztah k času den účetní závěrky, tzn. zpravidla jednou ročně při konsolidaci orientace na minulost Koncept rizika Účetní devizové riziko

8 Transakční devizová expozice Transakční expozice vzniká vždy, když kontrakt firmy je vyjádřen v zahraniční měně. Vyplývá z možnosti vlivu neočekávané změny kursu na budoucí platbu nebo inkaso firmy, jestliže k takové změně dojde v období mezi podepsáním kontraktu na dodávku a inkasem nebo platbou za tuto dodávku. 8

9 Transakční riziko v otevřené pozici - příklad firma X vyvezla x0 zboží v celkové hodnotě eur na otevřený účet. Aktuální kurz k činí 28,15 CZK/EUR Vystavená faktura je splatná x0 Firmě z dané obchodní transakce vznikla pohledávka v cizí měně, jejíž korunová hodnota v účetnictví firmy činí Kč. ke dni splacení faktury dojde ke zhodnocení kurzu koruny na 27,85 CZK/EUR. Firma inkasuje částku Kč. Záporný rozdíl ve výši Kč tvoří účetní kurzovou ztrátu. Posílení domácí měny snižuje korunovou hodnotu pohledávky a vede ke kurzové ztrátě.

10 Transakční riziko v otevřené pozici - příklad Pokud v daném období dojde ke znehodnocení koruny na 28,30 CZK/EUR, firma inkasuje částku Kč. Kladný rozdíl ve výši Kč je zaúčtován jako kurzový zisk. Oslabení domácí měny zvyšuje korunovou hodnotu pohledávky v cizí měně a má za následek kurzový zisk.

11 Transakční riziko v otevřené pozici - příklad V případě importu, by firma k dovezla zboží v hodnotě eur na otevřený účet. Došlá faktura je splatná Výchozí tržní měnový kurz je 28,00 CZK/EUR. Účetní hodnota závazku ke dni jeho vzniku činí Kč. ke dni splacení závazku dojde ke zhodnocení měnového kurzu na 27,80 CZK/EUR, zaplatí firma Kč, tj. o Kč méně. Uvedený rozdíl se zaúčtuje jako kurzový zisk.

12 Transakční riziko v otevřené pozici - Kurzovému riziku jsou vystavena i jiná aktiva v cizích měnách jako např. zahraniční akcie, nakoupené dluhopisy, zůstatky na devizových účtech apod. se zhodnocením domácí měny klesá korunová hodnota aktiv, což při jejich prodeji či přecenění vede ke kurzové ztrátě. Oslabení domácí měny znamená růst korunové ceny těchto aktiv a kurzový zisk. V případě závazků v cizích měnách (pasiv), se změny kurzu domácí měny promítají do hospodářského výsledku firem opačně. Zhodnocení domácí měny vede ke kurzovému zisku v důsledku poklesu korunové hodnoty pasiv v příslušné cizí měně, kdežto oslabení domácí měny implikuje kurzovou ztrátu v důsledku růstu korunové hodnoty pasiv v dané cizí měně.

13 Měření devizové transakční expozice Metoda alternativních scénářů firma X obdržela fakturu za nakoupené zboží ve výši eur se splatností 30 dní. Firma nemá žádná jiná aktiva ani pasiva v eurech. Aktuální měnový kurz činí 28,00 CZK/EUR. Finanční manažeři očekávají, že se měnový kurz během 30 dní s 30 % pravděpodobností nezmění; s 50 % pravděpodobností očekávají znehodnocení kurzu české koruny na 28,10 CZK/EUR a s 20 % pravděpodobností očekávají zhodnocení kurzu české koruny na 27,80 CZK/EUR.

14 Metoda alternativních scénářů S 30 % pravděpodobností se kurz nezmění, a tak firma ani neutrpí kurzovou ztrátu, ani nedosáhne kurzového zisku. S 50 % pravděpodobností se kurz znehodnotí na 28,10 CZK/EUR, takže firma v krátké devizové pozici ve výši eur utrpí kurzovou ztrátu Kč. S 20 % pravděpodobností se kurz zhodnotí na 27,80 CZK/EUR, což povede ke kurzovému zisku ve výši Kč. Celková očekávaná změna hodnoty pohledávky se vypočte jako vážený průměr dílčích změn, přičemž vahami jsou pravděpodobnosti nastoupení jednotlivých variant: Celková očekávaná změna = 0 * 0, * 0, * 0,20 = Kč

15 Metoda Value at Risk Umožňuje odhad ztráty z nehedgované otevřené pozice /při zvolené pravděpodobnosti a časovém intervalu/ Umožňuje určit velikost rezervy v domácí měně ke krytí případné ztráty z otevřené devizové pozice 15

16 Metoda Value at Risk RD=VF*(1+a)*var(dSR)*k*T kde: RD doporučovaná výše rezerv v domácí měně VF- devizová hodnota zahraničních aktiv nebo pasiv (1+a) transakční devizová expozice z modelu % změn var(dsr) jednodenní směrodatná odchylka /na bázi absolutních změn SR k koef. Statistické spolehlivosti odhadu při normálním rozdělení T druhá odmocnina uvažovaného časového horizontu T, počítaných ve dnech Příklad : 16

17 Jakými metodami lze transakční riziko minimalizovat? Strategické techniky / metody řízení dev. expozice/ 1. Externí - hedging 2. Interní netting, matching, leading a lagging, měnová diverzifikace, cenová politika, volba fakturační měny 17

18 Hedging - zajištění 1. Zajištění spočívá v tom, že pomocí derivátů je možné fixovat cenu určitého finančního instrumentu k sjednanému termínu v budoucnosti. 2. K určité dané otevřené pozici, ať již současné, či budoucí, je sjednán na termínovém trhu takový obchod (pozici), jehož zisk či ztráta se bude vyvíjet zrcadlově k dané pozici. Neboli: bude-li se vlivem vývoje znehodnocovat daná pozice, bude se naopak zhodnocovat pozice na termínovém trhu (z termínového obchodu docílíme zisku), a opačně. 18

19 příklad K otevřené devizové pozici vyplývající z obchodní činnosti firma otevře na peněžním trhu novou pozici, která generuje protisměrné finanční toky v dané cizí měně se stejnou splatností a ve stejné nominální výši. česká firma, zabývající se vývozem součástek pro automobilový průmysl, má pohledávku za eur se splatností 3 měsíce. Při neexistenci pasiv v eurech se firma nachází v dlouhé devizové pozici. Vystavuje se tedy riziku zhodnocení domácí měny. riziko může eliminovat tím, že budoucí finanční toky z eurové pohledávky spáruje s protisměrnými finančími toky ve stejné výši prostřednictvím přijetí eurového úvěru se stejnou splatností.

20 příklad Firma si musí vypůjčit tolik, aby za 3 měsíce splácela přesně eur včetně úroků, při úrocích 8 % p.a. (diskontní faktor 1/1+0,08) /(1+0,08*(90/360)) = Přijetím úvěru v tomto rozsahu došlo ke spárování finančních toků v eurech. Za 3 měsíce firma inkasuje eur, která zároveň použije na splacení úvěru. Devizová pozice je tak uzavřena.

21 . Interní metody.

22 netting Bilaterální nettting: Vzájemné započtení pohledávek a závazků v různých měnách, které vznikají zpravidla u dceřinných společností v rámci jedné firmy Multilaterální nettting: Zápočet ve skupině pomocí zápočtového centra / ve stejný den/ 22

23 matching Obdoba multilaterálního nettingu, otevřeného i třetím stranám / společnostem mimo skupinu/ obchodujícím ve stejné měně a účtujícím o pohledávkách a závazcích vůči ostatním členům matchingu./měnové zápočtové centrum/ Zůstává jen saldo, snižující všem zúčastněným míru rizika ze změn devizového kurzu/kurzů/ 23

24 leading a lagging Urychlování a zpožďování plateb za závazky, nebo vyžadování inkasa ve zrychleném, nebo zpomaleném režimu v zahraniční měně v souvislosti s očekávanou apreciací, nebo depreciací domácí měny. 24

25 měnová diverzifikace Stabilizace hodnoty devizových pohledávek, nebo závazků v domácí měně modelováním měnové struktury devizových pohledávek, nebo závazků v opačných korelačních poměrech spotových kursů k domácí měně. 25

26 cenová politika Využívání cenových změn s ohledem na očekávaný, nebo skutečný vývoj devizového kursu k řízení devizové pozice prostřednictvím cenové tvorby. Záleží na postavení market /price/ makera, univerzálním řešením je Měnová doložka v kontraktu. Měna zajišťující /CZK/ a zajišťovaná /deviza/. 26

27 volba fakturační měny Exportní firma preferuje fakturaci v měně stabilní k měně domácí, nebo přímo v domácí měně. Optimum vytváří shoda měn pohledávek a závazků vůči zahraničí./ transakční měna/ 27

28 Ekonomická devizová expozice Možnost změny budoucí hodnoty očekávaných peněžních toků vyjádřených v domácí měně v důsledku neočekávaných změn devizových kursů. Např. devalvace v eurozoně znevýhodní vývoz do eurozóny, protože domácí výrobky budou v Kč dražší a dojde tak ke snížení jejich konkurenceschopnosti. To může negativně ovlivnit očekávaný cash flow. Ekonomická expozice nemá žádnou souvislost se změnou kursu v době mezi uzavřením a plněním kontraktu. Dotýká se změny budoucí hodnoty cash flow, která vzniká v důsledku neočekávaných kursových změn. 28

29 Ekonomická devizová expozice Specifika řízení ekonomického kurzového rizika Ekonomické kurzové riziko bývá označováno také jako operativní, konkurenční či strategické kurzové riziko. Ve své čisté podobě představuje riziko, že změna měnového kurzu negativně ovlivní konkurenční postavení firmy na příslušných trzích, a tím znemožní naplnění původních finančních plánů podniku. Z časového hlediska se ekonomické riziko týká budoucnosti, nejen z hlediska obchodní činnosti, ale i v oblasti návratnosti zahraničních investic představuje širší a kvantitativně mnohem hůře uchopitelný pojem než transakční riziko. Řízení ekonomického rizika je proto zatíženo výrazně větší mírou subjektivity a vyžaduje od finančních manažerů značné znalosti a zkušenosti. 29

30 Ekonomická devizová expozice - příklad česká firma se zabývá výrobou a vývozem horských kol do zahraničí. Firma má na zahraničním trhu vybudovanou určitou pozici a vzhledem ke kvalitě nabízených kol činí základní cena eur za kus. Firma předpokládá roční objem prodeje na zahraničním trhu v celkové výši kol. Celkové očekávané roční tržby firmy ze zahraničních prodejů tak činí eur. Korunová hodnota těchto příjmů závisí na vývoji měnového kurzu během roku. Proti krátkodobým fluktuacím měnového kurzu se může firma snadno zajistit některou z externích metod. Pokud však kurz koruny vykazuje vůči příslušné měně zřetelný dlouhodobý trend, jedná se o dlouhodobý problém, který je potřeba řešit mnohem komplexněji, přijetím souboru strategických rozhodnutí nejen uvnitř firmy, ale i ve vztahu k vnějšímu prostředí (zejména konkurenci). 30

31 Ekonomická devizová expozice - příklad například česká koruna zaznamenává v období ekonomické transformace dlouhodobý apreciační trend vůči euru jako důsledek probíhající reálné ekonomické konvergence ČR. V důsledku tohoto vývoje budou příjmy firmy v korunovém vyjádření za jinak stejných podmínek dlouhodobě klesat Apreciační trend koruny bude postupně firmě krátit roční zisky Firma má dvě základní možnosti řešení problému : 31

32 Ekonomická devizová expozice - příklad 1/ firma může postupným zvyšováním ceny produktu vyrovnávat úbytek tržeb v důsledku dlouhodobé apreciace koruny neklesaly Zvýšení ceny však může vést k poklesu počtu prodaných kol. V konečné fázi tak zvýšení ceny může snížit celkové příjmy ze zahraničních prodejů. Záleží na elasticitě zahraniční poptávky po nabízených kolech. Pokud je tato poptávka elastická, povede zvýšení ceny k poklesu celkových příjmů při neelastické poptávce může zvýšení ceny na zahraničním trhu zajistit vyšší celkové příjmy v eurech s podmínkou růstu konkurenceschopnosti produktu V současných podmínkách ostré konkurence na světových trzích však lze očekávat, že poptávka po většině českého zboží bude však spíše elastická. 32

33 Ekonomická devizová expozice - příklad 2/ čeští exportéři mohou čelit trendu posilování české koruny snížením nákladů. Část nákladů může být hrazena v eurech, například u nákupu komponentu odpružených vidlic od zahraničních dodavatelů. Tyto náklady klesají automaticky s apreciací kurzu koruny. Většina nákladů však bude přesto hrazena v českých korunách (mzdy, materiál, energie, splátky investičních a provozních úvěrů apod.)a jejich snížení závisí na růstu produktivity práce v důsledku celkové optimalizace a racionalizace výrobního procesu. V podmínkách dlouhodobé apreciace kurzu české koruny jsou tak čeští vývozci nuceni jednak zvyšovat kvalitu nabízené produkce a hledat nová řešení v organizaci a řízení práce směřující k vyšší produktivitě. Importéři jsou v opačné pozici. Při dlouhodobém posilování kurzu domácí měny nakupují od zahraničních dodavatelů zboží v korunovém vyjádření za stále nižší ceny, což jim umožňuje snížit ceny na domácím trhu, a vytlačit tak domácí konkurenci. 33

34 Ekonomická devizová expozice -možnosti snížení 1. Změna fakturační měny u importu, větší rovnováha mezi vstupy a výstupy z hlediska pohledávek a závazků v devizách 2. Přechod na zahraniční ceny a fakturace v zahraničních měnách ve styku s domácími dodavateli 3. Změna měnové struktury zadlužení exportní firma se má úvěrovat v měně, ve které realizuje své prodeje v zahraničí. 4. Nahrazení exportní expanze přímou investicí v zahraničí. 5. Vyvážení činností exportních a importních v jedné firmě. 34

35 Účetní (Translační) devizová expozice představuje citlivost konsolidovaných finančních výkazů na neočekávaný pohyb devizových kursů. Jde o takový případ, kdy domácí hodnota aktiv, pasív nebo příjmů či výdajů denominovaných v cizích měnách se mění v důsledku změny devizových kursů příslušných měn. Translační devizové expozici může být vystavena jak konsolidovaná účetní rozvaha, tak i konsolidovaná výsledovka nadnárodní společnosti. 35

36 Konsolidovaná účetní rozvaha Jestliže aktiva a pasíva dceřinných společností multinárodní firmy jsou převáděna na domácí měnu jiným než historickým kursem (tj. kursem platným k určitému výchozímu datu), bude pochopitelně účetní rozvaha ovlivněna kolísáním hodnoty měny v průběhu sledovaného období. Účetní devizová expozice závisí: na stupni zahraničních aktivit zabezpečovaných zahraničními dceřinnými společnostmi, na poloze zahraničních dceřinných společností, na použitých účetních metodách. 36

37 Konsolidovaná účetní rozvaha Velké nadnárodní korporace předkládají konsolidované účetní výkazy, tj. do účetních výkazů zahrnují také účetní výkazy jednotlivých dceřiných společností, které jsou však zpravidla v místní měně. Konsolidované účetní výkazy jsou tak významným způsobem ovlivněny vývojem měnového kurzu a použitou metodou konsolidace.

38 Konsolidovaná účetní rozvaha Translační riziko se projevuje zejména ve vztahu k potenciálním investorům, kteří důkladně sledují vývoj jednotlivých položek konsolidovaných výkazů. Vývoj kurzu tak může ovlivnit náklady cizího kapitálu a také vývoj kurzu akcií příslušné firmy v důsledku horšího vnímání firmy potencionálními věřiteli, investory apod. Virtuální ztráty, které primárně existují pouze v konsolidovaném účetnictví a nejsou spojeny s žádným faktickým finančním tokem, tak ve svých důsledcích mohou vést k reálným ztrátám v podobě zdražení cizích i vlastních zdrojů firmy

39 Konsolidace a účetní riziko Matka (CZK) Dcera 1 (EUR) Dcera 2 (CZK) Přepočet na CZK Konsolidovaná účetní závěrka (CZK)

40 příklad americká společnost zakládá dceřinou společnost v Německu. Finanční management firmy očekává v prvním roce, že dceřiná společnost dosáhne zisku ve výši 30 mil. eur. Celý zisk bude v Německu reinvestován pro potřeby dalšího rozvoje dceřiné společnosti. V nejbližší budoucnosti tak americká firma neočekává žádné finanční toky z Německa, a přesto je vystavena translačnímu kurzovému riziku.

41 příklad Na konci roku se zisk dceřiné společnosti převede váženým průměrným kurzem v příslušném roce do konsolidovaných výkazů americké společnosti aktuální kurz činí 1,20 USD/EUR. Finanční manažeři očekávají, že tento kurz zůstane stabilní. Očekávaný zisk dceřiné společnosti tak v konsolidovaných výkazech činí 36 mil. USD Pokud však v daném roce dojde k posílení průměrného kurzu dolaru k euru např. na 1,10 USD/EUR, bude zisk dceřiné společnosti v konsolidovaných výkazech činit 33 mil. USD Nižší konsolidovaný zisk společnosti pak může vést ke zdražení zdrojů na kapitálových trzích a ke snížení kurzu akcií společnosti na akciových trzích.

42 Účetní devizová expozice - faktory Čím je vyšší podíl činností multinárodní firmy, které zabezpečují zahraniční dceřinné společnosti, tím větší je také podíl položek v daném finančním výkazu, které jsou vystaveny translační devizové expozici. Poloha zahraničních dceřinných společností může ovlivnit stupeň translační expozice, neboť položky ve finančních výkazech každé dceřinné společnosti jsou zpravidla vždy vyjadřovány v domácí měně. Míra translační expozice je dána rovněž účetními postupy, které multinárodní firma používá při sestavování konsolidovaných finančních výkazů. 42

43 Účetní metody pro převod aktiv a pasív pro převod aktiv a pasív dceřinných společností do konsolidované bilance nadnárodní společnosti: 1. Metoda běžných a dlouhodobých položek, opírající se u běžných položek o závěrkový kurs, u dlouhodobých položek o historický kurs 2. Metoda závěrkového kursu, která využívá historický, použitý spotový kurs, 3. monetární a nemonetární metoda, která převádí reálná aktiva historickým kursem a ostatní položky bilance závěrkovým kursem, 4. metoda časová, která používá běžný kurs pro převod položek spojených s provozní činností, zatímco pro převod položek dlouhodobého charakteru (např. fixní majetek) se používá historický kurs. 43

44 Metody vykazování zisků a ztrát v souvislosti s účetní devizovou expozicí 1. Vyčlenit je z účtů zisků a ztrát 2. Vykázat účet zisků a ztrát jako mimořádnou položku 3. Vykázat je na účtu zisků a ztrát jako část zisku zprovozní činnosti 44

45 Mezinárodní účetní standard 21 Směrodatný pro ČR Vyžaduje, aby výnosy a náklady zahrnuté ve výsledovce byly převáděny devizovými kursy platnými k datu příslušných transakcí nebo průměrnými kursy za dané období, které se k tomuto kursu přibližují. 45

46 Mezinárodní finance B 6. Mezinárodní investování Přímé investice faktory a efektivnost. teorie zahraničního investování rating, krátkodobý, dlouhodobý, country rating portfolio investice

47 Přímé investice Investice, při nichž zahraniční investor získává podíl na základním kapitálu, který umožňuje významný podíl na řízení podniku. Kvantitativně, když investor získává min. 10 % podíl na základním kapitálu podniku Rozvinuté země se podílely v roce 2005 na celosvětovém toku zahraničního kapitálu více než 70 %, jejich podíl na přílivu kapitálu celosvětově až 60%, podíl na odlivu až 80 %. Podíl tranzitivních a rozvíjejících se zemí nedosahoval ani 30%. 47

48 Přímé investice 1. Dva názory na přímé investice : čím více tím lépe větší obezřetnost / obavy z budoucího transferu zisku do zahraničí, ze ztráty ekonomické a politické nezávislosti. 2. Měl by stát podporovat příliv zahraničního kapitálu výhodnějšími daňovými podmínkami, nebo by měl příliv zahraničních investic regionálně či odvětvově usměrňovat? 3. Hospodářská politika : země lákají zahraniční kapitál daňovými prázdninami, jiné země stanovují rozmanité formy omezení pro příliv zahraničního kapitálu /minimální kapitálové účasti domácích společností, restriktivní opatření na transfer dividend nebo požadavek určitého podílu vývozu na objemu výroby. 48

49 Přímá investice při plnění oznamovací povinnosti, pro účely devizového zákona) Vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku

50 Přímá investice formy dle 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona 1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, 2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10% podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%,

51 Přímá investice formy 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona 3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí 4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku 5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku)

52 Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB a)oznamovací povinnost podle 1 odst.4: se nevyžaduje, je-li skutečnost nebo inkasa a úhrady nižší než Kč. b) Oznamují se transakce podle 1 odst.1, které se týkají: přímých investic přijetí finančního úvěru od cizozemce nabytí zahraničních cenných papírů a vydání emise dluhopisů.

53 Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB c) Oznamovací povinnost plní podle: 1 odst.2: tuzemec, který je právnickou osobou cizozemec, který je právnickou osobou a který má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku fyzické osoby pouze na základě vyžádání Českou národní bankou.

54 Přímé investice z pohledu cílů 1. Market seeking / vyhledávající trh/ 2. Efficiency seeking / vyhledávající vyšší efektivitu/ 3. Resource seeking / vyhledávající zdroje/ Multinacionální společnost - činnost v zahraničí nejméně 30 % /měřená podílem zahraničních aktiv, nebo obratem/ Zahraniční činnost je prováděna prostřednictvím zahraničních poboček nebo dceřinné a přidružené společnosti 54

55 Pobočky a dceřiné společnosti (formy přílivu zahraničních přímých investic) Zahraniční pobočka: je dílčí část v organizaci multinacionální společnosti s omezenými rozhodovacími pravomocemi. Nese název mateřské společnosti a její bilance je součástí celkové bilance této společnosti /nemá základní kapitál/. V mateřské zemi je zisk pobočky obvyklé zdaňován jako součást zisku celé společnosti 55

56 Pobočky a dceřiné společnosti Zahraniční dceřinná a přidružená společnost /Subsidiary/ : napojena na mateřskou společnost pouze prostřednictvím kapitálové účasti multinacionální společnosti /není jejím vnitřním organizačním článkem/. samostatný právní subjekt s plnou právní subjektivitou. jméno se obvykle liší od jména mateřské společnosti. Mateřská společnost může svou subsidiary v zahraničí nově založit nebo ji rovněž může koupit ve formě akciového podílu na již existující firmě. 56

57 Další formy přílivu zahraničních přímých investic Licence poskytnutí patentového knowhow Joint venture společný podnik / Sony Ericsson/ Franchising právo prodávat a používat jméno multinacionální společnosti - Mc Donald 57

58 Význam přímých investic a)pzi doplňují doma nedostatečně generovaný finanční kapitál (nedostatek úspor), If = (S-I) + (T-G), čistý příliv zahraničního kapitálu If (včetně PZI) zaplňuje mezeru v deficitu nabídky domácích soukromých (S) a veřejných úspor (T) vůči domácí poptávce po investicích (I) a potřebách vládních výdajů (G). Současně s tím se snižuje domácí cena doma nedostatečně generovaného finančního kapitálu.

59 Význam přímých investic b) PZI přinášejí do země moderní technologie (tj. fyzický kapitál vyšší kvality). c) PZI doplňují domácí nedostatečnou vybavenost země lidským kapitálem v oblastech: výzkumu a vývoje, know-how ke zvládání nových technologií pracovníky, řízení a organizace výroby a prodejů.

60 Význam přímých investic d) Rozšiřují nedostatečně vyvinutý domácí kapitál sítí v oblastech: informačních technologií, distribuce a marketingu, včetně lepšího přístupu na světové trhy, přístupu k patentům, inovacím a bankovním službám,

61 Význam přímých investic e) Zlepšují stav institucionálního systému hostitelské země v oblastech: efektivnosti a kompetitivnosti trhů, signalizace o věrohodnosti a budoucím rozvoji dané ekonomiky, ochrany a vynutitelnosti vlastnických práv, funkcí veřejné administrativy, celkové kultury místní tržní ekonomiky.

62 Faktory motivující přímé investice 1. využití levnějších výrobních faktorů, 2. odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem, 3. využití výhodnějších daňových podmínek, 4. snížení devizového /kursového/ rizika, 5. diverzifikace vstupu, výstupu a zisku, 6. využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů, 7. následování obchodních partnerů. 62

63 Faktory motivující přímé investice - využití levnějších výrobních faktorů Namísto exportu zboží Výrobní faktory, které nelze importovat pracovní síla Nižší mzdy, zdravotní a sociální zabezpečení Nevýhody, omezení High tech s nízkým podílem mezd Nízké mzdy znamenají nízkou kvalifikaci 63

64 Faktory motivující přímé investice odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem Odstranění transportních nákladů U objemově náročné produkce Odstranění celních barier / EU a jiná celní pásma/ 64

65 Faktory motivující přímé investice využití výhodnějších daňových podmínek Nižší sazby daně ze zisku i nižší daňový základ Odlišný způsob zdanění poboček a dceřiných společností Transfery zisku do třetích zemí Daňové ráje 65

66 Faktory motivující přímé investice snížení devizového /kursového/ rizika, Ekonomická a transakční devizová expozice Změny hodnoty kursu znehodnocují, či zhodnocují pohledávky a platby ve styku se zahraničím Zajištění zvyšuje náklady / transakční/ a snižuje efektivnost obchodu Založení dceřiné společnosti umožňuje realizovat vstupy a výstupy a zisk v jedné měně Přesun problému do fáze transferu zisku /fakturační ceny/ 66

67 Faktory motivující přímé investice diverzifikace vstupu, výstupu a zisku Dva pozitivní efekty 1. Změny poptávky v souvislosti s hospodářským cyklem nejsou mezi zeměmi, kde jsou umístěny dceřiné společnosti související. 2. Cenové změny vyvolané změnou poptávky mají v jedné zemi zhruba stejný dopad jak na straně vstupů, tak na straně výstupů. To umožňuje stabilizovat míru zisku jednotlivě za dcery i vcelku za společnost 67

68 Faktory motivující přímé investice využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů Přemísťování špinavých a nebezpečných výrob do zemí s nižší úrovní právní ochrany pracujících a ŽP 68

69 Faktory motivující přímé investice následování obchodních partnerů Banky, pojišťovny, poradenské společnosti, advokátní kanceláře, projektové kanceláře a developeři Následování multinacionálních společnosti do nových teritorií Posilování komparativní výhody důvěrnosti a omezování okruhu obchodního tajemství Překonávání barier lepší znalosti domácího prostředí 69

70 Teorie zahraničního investování 1. Vernonova hypotéza tří fází: Produkce pro domácí trh s využitím blízkosti a koordinace mezi výzkumem a výrobou Export do zemí s vyšší životní úrovní Přemístění výroby zastaralého výrobku do rozvojových zemí s levnou pracovní silou 2. Vertikální a horizontální investování / R.E.Caves / Horizontální výroba stejných, nebo podobných výrobků doma a v zahraničí /ochrana patenty proti padělání / Vertikální - investice do získání levných prvotních zdrojů a obchodních sítí za účelem snížení vstupních a obchodních nákladů.

71 zaplňování mezer Hogendorn, přenosem úspor ze zahraničí, takže domácí investice mohou převyšovat a nahrazovat domácí úspory (mezera úspor savings gap); 2. generováním příjmů v cizí země, které zaplňují mezeru mezi požadovanými příjmy v cizí měně a tím, co by měla země získat tak jako tak z exportu (příp. z pomoci, půjček foreign exchange gap); 3. zmírněním nedostatku manažerských, technických a jiných dovedností (knowledge gap); 4. mobilizací nových příjmů veřejných financí v důsledku zdanění, a tudíž vyplňováním rozpočtové mezery (government revenue gap).

72 Podpora přímých investic - investiční pobídky Sleva na dani z příjmu na 10 let Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst 200 tis. Kč/ prac. Hmotná podpora rekvalifikace / 35%/ Zvýhodnění ceny technického vybavení území /sítě/ a pozemků pro výstavbu Podmínky: Investice do high-tech odvětví, či zařízení Investovat minim. 200 mil.kč do území s mírou nezaměstnanosti o 25% vyšší, než průměrná, atd Otázka diskriminace domácích investorů

73 Formy investičních pobídek v České republice Novinkou je zavedení institutu strategické investiční akce. kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. Tato podpora se týká zpracovatelského průmyslu a technologických center. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, bude rozhodovat Vláda České republiky.

74 Typy pobídek (Blomström a Kokko, 1997) pobídky fiskální daňové prázdniny, celní úlevy; pobídky finanční granty, zvýhodněné úvěry; opatření tržní preference, infrastruktura, a někdy dokonce tržní ochrana.

75 Ekonomické důvody k podpoře FDI (Kokko, 2002) zvyšující se produktivita práce v hostitelské zemi; transfer vyspělých technologií a manažerského knowhow do hostitelské země; vyšší četnost vazeb mezi MNC a lokálními firmami; FDI přesouvá zisky MNC do hostitelské ekonomiky; prostřednictvím vyšších mezd v FDI je stimulována domácí poptávka.

76 Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic Multinacionální společnosti k tomuto účelu tradičně používají metodu tzv. upravené čisté současné hodnoty. - má čtyři základní části: 1. určení nákladů investičního projektu, 2. odhad diskontovaného cash flow po zdanění, 3. Odhad zůstatkové hodnoty investice po ukončení projektu 4. zahrnutí specifických zahraničních vlivů. 76

77 Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ : NPV = - SR0 * C0 + Σt=1 SR e t x CF e t x (1 TF)/ (1+DRD) t + ΣSRt e x (D t + IR e F,t x NPt) x TF /(1 + DRD) t + SR e j * SV e j / (1 + DRD) j 77

78 Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou: SR0 devizový kurs výchozího období C0 - Náklady projektu ve výchozím období denominované v zahraniční měně SR e t - očekávaná hodnota devizového kursu CF e t - očekávané cash flow v příštích obdobích, TF - zahraniční daňová sazba DRD - domácí diskontní sazba D t - odpisy v zahraniční měně 78

79 Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou / 2 /: IR e F,t - očekávaná zahraniční úroková míra NPt nesplacená jistina z úvěru v zahraniční měně SR e j hodnota devizového kursu Sv e j - očekávaná zbytková hodnota investice / tržní cena/ 79

80 Problémy mezinárodního zdanění zdanění na konsolidované bázi Zdanění dceřiných společností buďto na konsolidované bázi, nebo při transferu zisku mateřské firmě Rozdílná definice daňového základu Vyšší zahraniční zdanění oproti nižšímu domácímu se nevrací zápočet prostý Zdanění na územním základě : Útěk do daňových rájů Daňové úniky podfakturací transferových cen

81 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) investiční pobídkou veřejná podpora ve formě 1. slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, 2. převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu, 3. hmotné podpory vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, 4. hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu, nebo 5. hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci,

82 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách b) investiční akcí 1. zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu, 2. vybudování nebo rozšíření technologického centra, nebo 3. zahájení nebo rozšíření činnosti centra strategických služeb, c) zahájením prací souvisejících s realizací investiční akce zahájení stavebních prací, zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku bez nákladů na pořízení dokumentace potřebné pro vydání stavebního povolení či pro ohlášení stavby, nebo učinění právního úkonu zavazujícího k pořízení strojního zařízení,

83 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů d) strategickou investiční akcí 1. investiční akce ve výrobě schválená vládou, přičemž částka způsobilých nákladů je minimálně Kč, z nichž alespoň Kč je vynaloženo na pořízení strojního zařízení určeného pro výrobní účely, a je vytvořeno alespoň 500 nových pracovních míst, 2. investiční akce v oblasti technologických center schválená vládou, přičemž částka způsobilých nákladů je minimálně Kč, z nichž alespoň Kč je vynaloženo na pořízení strojního zařízení, a je vytvořeno alespoň 120 nových pracovních míst,

84 Téma č.7 Systémy devizového kurzu, determinace devizového kurzu 1. Klasifikace systémů devizového kursu 2. Pevný a pohyblivý devizový kurs 3. Kurzové intervence

85

86 Systém devizového kursu Soubor pravidel a mechanismů determinace devizového kursu a jeho řízení při uskutečňování plateb do zahraničí a inkas ze zahraničí Kurs má svou objektivní, ale i subjektivní stránku - různé země používají rozdílná pravidla a mechanismy řízení kursu. 86

87 Klasifikace systémů devizových kurzů V netržních ekonomikách V tržních ekonomikách 1. Pohyblivé řízený floating čistý floating 2. Pevné s menší pružností s větší pružností 87

88 Systémy devizového kursu 1. systém volně pohyblivých kursů, často též označovaný jako floating (anglicky clean floating, free float nebo též independent float), 2. systém kursů s řízenou pohyblivostí, resp. řízeného floatingu (anglicky dirty float, nebo managed float), 3. systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných k jedné vedoucí měně (fixed rates, adjustable peg), 4. systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných (pegged), ať už k jedné měně anebo ke skupině měn (k měnovému koši), 5. systém pevných kursů s pravidelnými klouzavými změnami parit (crawling band, peg). 88

89 Kritéria klasifikace systému devizového kursu 1. kvalitativní charakter měny, její směnitelnost či nesměnitelnost, 2. způsob vymezení ústředního kursu, 3. změny ústředního kursu, 4. intervence centrální banky na devizovém trhu, 5. rozsah oscilace kursu, 6. regionální či nadregionální spolupráce při determinaci kursu 89

90 Kvalitativní charakter měny Podle údajů MMF z roku 2006 dosáhlo 165 členských zemí MMF statusu směnitelnosti./článek VIII.Stanov MMF- směnitelnost pro dev. cizozemce+operace na BÚ PB Některé měny se podílejí na mezinárodním platbách a inkasech jen nepatrným způsobem Směnitelné měny vyspělých průmyslových zemí ovlivňují mezinárodní platby a inkasa rozhodujícím způsobem. Kursy směnitelných měn, které jsou předmětem koupě a prodeje na mezinárodních (popř. i národních) devizových trzích, jsou vždy spojeny s některou z variant systémů pružných kursů. Kursy nesměnitelných měn se netvoří na devizovém trhu a jsou spojeny s některou z variant nepružných kursů. Jsou buď nepohyblivé, administrativně stanovené, diferencované, oficiálně korigované 90

91 Způsob vymezení ústředního kursu u pevných devizových kursů Podle poměru zlatých obsahů porovnávaných měn /do r stanovení měnových parit členských zemí MMF/ Vztahem k jiné národní měně /USD, GBP/ Vztahem k individuálnímu měnovému koši, /vážený aritmetický průměr, At=1// Vztahem k nadnárodní měně, jejíž kurs je počítán košovou metodou /SDR, ECU 12 měn 1979 / SDR Special Drawing Rights /od r sestával ze 16 měn, 4 měny od r. 2006, 44% USD, 34% EUR, 11% YAP, 11% GBP/ 91

92 Způsob změny ústředního kursu Změny měnových parit a ústředních kursů mohou probíhat: Pravidelně nebo nepravidelně Skokem nebo postupně, či klouzavě Po předchozím ohlášení nebo vyhlášením v době jejich uskutečnění 92

93 Intervence centrální banky na devizovém trhu Devizový kurs reaguje na přirozené tržní faktory, které určují jeho rovnovážnou úroveň zcela neomezeně pružnost jeho pohybu je limitována /omezována/ intervencemi centrální banky. Intervence se uskutečňují na základě mezinárodních dohod nadregionálního charakteru (např. Bretton Woodský systém v období ), regionálního charakteru (např. ERM ) nebo individuálně podle záměrů kursové politiky jednotlivých zemí. Systém intervenovaných kursů s menší pružností když země preferují větší stabilitu kursu pro rozvoj mezinárodního obchodu, investování v zahraničí a mezinárodní spolupráce vůbec. Země, které preferují reálnost kursu na úkor jejich stability, ponechávají vývoj kursů svých měn závislý čistě na vývoji tržních faktorů, anebo alespoň jejich pohyb zásadně nelimitují. 93

94 Intervence centrální banky v systému pevného kursu Oscilace kursu omezování pružnosti kursu Pružnost kursu - rozsahem povolené, resp. dohodnuté oscilace v pásmech kolem ústředního kursu. Horní pásmo devalvační depreciace měny, CB nakupuje za devizy z devizových rezerv domácí měnu / omezuje peněžní zásobu, klesá poptávka po importu, roste úroková míra a do země přitéká spekulativní kapitál/. Dealeři CB vytvářejí nekonečně pružnou nabídku deviz, aby kurs nepřesáhl horní oscilační pásmo. Dolní pásmo revalvační apreciace měny, opačný postup, CB prodává domácí měnu a zvyšuje devizové rezervy, úroková míra klesá, zvyšuje se peněžní zásoba, ze země odtéká spekulativní kapitál 94

95 Intervence centrální banky na devizovém trhu Nesterilizované devizové intervence CB připustí dopad na peněžní zásobu Sterilizované devizové intervence CB eliminuje dopad na peněžní zásobu nákupem nebo prodejem státních cenných papírů / obligací/ a tím vyrovnává negativní dopady kolísání peněžní zásoby na úrokovou míru a cenovou stabilitu v zemi Pásma oscilace šířka odpovídá preferenci stability kursu - ČNB do r jen +/- 0,5% - rozšíření na 0,75% Mezinárodní měnová spolupráce společné intervence kursu /USD/ - udržení stability kursů - /USD/ JPY/CNY 95

96 Systémy pohyblivých devizových kursů volně pohyblivé kursy Bez omezení, tedy volně, se přizpůsobují změnám poptávky a nabídky na devizovém trhu a reagují tak zcela přirozeně na vývoj inflace, úrokových sazeb i všech ostatních faktorů, které determinují jejich rovnovážnou úroveň. Uplatňují se zásadně u směnitelných měn. Zpravidla nemají vymezen ústřední kurs, Rozsah jejich oscilace není nijak omezen Nejsou intervenovány ani povinně ani fakultativně centrální bankou. Mezinárodní spolupráce ovlivňuje jejich vývoj zpravidla jen nepřímo. Pokud země uplatňuje čistý floating, provádí nezávislou kursovou politiku, /někdy však respektuje mezinárodní ujednání, která mají nepřímý vliv na vývoj kursu např. v oblasti úrokové politiky. / 96

97 Historie Představitelé MMF považovali ještě v pol.60.let volně pohyblivé kursy za naprosto nepřijatelné, neboť vytvářejí velkou nejistotu pro obchodníky i investory a vyvolávají napětí ve finančních i ekonomických vztazích uvnitř země i v jejím mezinárodním postavení. Jako první zavedla volně pohyblivý kurs Kanada v září K širšímu uplatnění volně pohyblivých kursů došlo v souvislosti s krizí Bretton Woodského systému na počátku 70.let. Před zrušením směnitelnosti US dolaru za zlato, v roce 1971, byly na floating převedeno již 30%měn. Některé země uplatňovaly floating nepřímo, ve vazbě své měny na US dolar, jinou volně pohyblivou národní měnu nebo měnový koš. V návaznosti na doporučení mezinárodní konference v Kingstonu na Jamajce, v roce 1976, se stal systém volně pohyblivých kursů jedním z možných systémů uplatňovaných v rámci MMF. 97

98 Hodnocení volně pohyblivého kursu 1. Pozitivní očekávání od zavedení Volně pohyblivého kursu: Umožňuje pružně a včas přizpůsobit úroveň domácích výrobních nákladů a cen zahraničním výrobním nákladům a cenám. Prostředek, který umožní vládám jednotlivých zemí provádět nezávislou monetární politiku vč. volby míry inflace bez ohledu na její vývoj v zahraničí. Předpoklad, že umožní zabezpečit na každém stupni národní ekonomické aktivity dlouhodobou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých měnách na základě běžných i kapitálových transakcí. Předpoklad, že floating umožní stabilnější ekonomický růst. Nevyžaduje, aby země, zejména ty, jejichž měny patří k vedoucím měnám, udržovaly vysoké zásoby devizových rezerv pro intervence na devizových trzích. 98

99 Hodnocení Volně pohyblivého kursu 2. Negativa jsou produktem a činitelem inflace podporují spekulativní pohyb kapitálu a tím zpětně mohou vyvolávat labilitu v platebních bilancích a deformovat reálnou úroveň kursu. nevytvářejí stabilní prostředí pro rozvoj mezinárodního obchodu a investování jsou spojeny se značným rozvojem kursových rizik. Od zavedení floatingu se očekávalo, že : zmírní nerovnováhu platebních bilancí, oslabí dovoz inflace, zmírní závislost rozvoje mezinárodních měnových vztahů na míře mezinárodní likvidity. Očekávání spojená s floatingem se nenaplnila. Neomezený pohyb kursů předních světových měn se stal jedním ze závažných destabilizačních činitelů vývoje světové ekonomiky jako celku. Po roce 1995 tendence k relat. snižování podílu zemí s čistým floatingem. 99

100 Systémy devizových kursů s řízenou pohyblivostí Řízený floating systém kursů s řízenou pohyblivostí Zaveden Louvreskou dohodu (Louvre Accord) o zavedení řízeného floatingu, podepsanou v roce 1987 v Paříži Kompromis mezi volně pohyblivými kursy s neomezenou oscilací a pevnými kursy se širokými pásmy oscilace. Systém kursů, jejichž pružnost je řízena na základě intervencí, které centrální banka provádí /bez dohody o pásmech oscilace/. 100

101 Systémy devizových kursů s řízenou pohyblivostí Akceptovatelná pásma oscilace jsou stanovena na základě oficiálních komuniké zveřejňovaných na summitech nebo jsou odvozována ze stanovisek oficiálních osobností a jsou periodicky revidována. Umožňuje krátkodobě stabilizovat kurs, zabránit jeho neúměrným výkyvům a snížit tak rizika a nejistoty jak v mezinárodním obchodě, tak i v investování. /destabilizující spekulace/ Vytváří předpoklady k tomu, aby devizový kurs v dlouhém období odrážel inflační diferenciál a ostatní základní dlouhodobé determinanty kursu. 101

102 Mechanismus fungování řízeného floatingu - spekulativní zvýšení poptávky po devizách D2 S1 D1 28 E2 E1 25 Q1 Q2 102

103 Mechanismus fungování řízeného floatingu intervence centrální banky D2 D1 S1 S2 E2 E1 E3 POKLES DEVIZOVÝCH REZERV Q3 Q1 Q1 Q2 Q3 103

104 Systém pevných devizových kursů a vázaných na jednu měnu nebo koš měn Kursy pevné jsou jednou z variant pružných kursů, jejich pružnost limitována kolem pevně stanoveného ústředního kursu. Pohybují se pouze v rámci pevně stanovených hranic oscilace, vymezených na základě mezinárodní dohody. Dohoda, podepsaná v roce 1944 v Bretton Woods, povolené rozpětí kursů na +,- 1% parity, od 70.let na +,- 2,25%. parita měn byla vyjádřena buď vztahem ke zlatu nebo v amerických dolarech. ke změnám základní parity docházelo nepravidelně a jen v tom případě, že v zemi vznikla tzv. základní nerovnováha. změny parity větší než 10% musela každá země předem konsultovat s Mezinárodním měnovým fondem. Tento systém pevných kursů je známý jako adjustable peg, /systém brettonwoodských kursů/. 104

105 Systémy pevných devizových kursů a vázaných kursů na jednu měnu nebo koš měn - historie Politika pevných kursů byla v období 50.a 60.let významným přínosem pro rozvoj světového hospodářství. Relativní stabilita devizových kursů však byla uplatňována v období probíhající konjuktury, poměrně vyrovnaných platebních bilancí a nízkých cen Pevné kursy omezují možnost využití kursu jako pružného nástroje devizové a finanční politiky, znesnadňují včasné přizpůsobení domácích cen a nákladů zahraničním cenám a výrobním nákladům, Závažnější rozdíly, které vznikají v kupní síle jednotlivých národních měn se pružně nepromítají v adekvátní změně pevného kursu, ale projevují se teprve při eventuální změně parity měny, pokud je např. odsouhlasena Fondem. Vynucují udržování vyššího objemu devizových rezerv, což snižuje rozsah mezinárodní likvidity a zvětšuje potíže při vyrovnávání platebních bilancí. Na počátku 70.let nakonec byl nahrazen systému brettonwoodských pevných kursů /MMF/, hybridním systémem, /zahrnuje kursové režimy s velmi rozdílnou mírou pružnosti/ 105

106 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem Dílčí varianty pevného kursového systému crawling band : v určitých termínech dochází k devalvaci nebo revalvaci ústředního kurzu (i oscilačních pásem), musí být nastavena pravidla devalvace nebo revalvace, pro ekonomiku nejvýhodnější výhody: umožňuje kurzu určitý vývoj v delším horizontu umožňuje udržování relativně stabilního reálného kurzu (dovolí inflaci, aby se projevila ve změně kurzu) nevýhoda: dlouhodobě se udržuje vyšší míra inflace (časté devalvace se promítají do inflace více než u pevného kurzu) tento systém dříve používalo Maďarsko, Polsko, dnes Rumunsko, Uruguay 106

107 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem crawling peg /posuvné zavěšení/, glinding peg/ kursový režim, v němž CB stanovuje a udržuje devizový kurs na fixní úrovni, tuto úroveň v pravidelných intervalech mění po malých krocích podle vývoje inflace nebo jiné fundamentální proměnné./ nepoužívají se oscilační pásma, pouze ústřední kurs ten se v určitých termínech devalvuje nebo revalvuje/ centrální banka provádí permanentní kurzové intervence (dokonalá stabilita kurzu) striktně definovaný vhodný ke stabilizaci ekonomiky na přechodné období ÚK se mění podle přání CB (čtvrtletně, jestliže inflační diferenciál dosáhne 2% ) Tento systém je používán ve snaze vyhnout se příliš rychlému reálnému zhodnocování domácí měny a následným vynuceným velkým změnám centrálních parit a s nimi souvisejícím spekulativním útokům. Systém bývá aplikován zejména v transformujících se ekonomikách s relativně vyšší mírou inflace. 107

108 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem currency board: existence pouze ústředního kurzu neodvolatelně zafixovaný na jedné úrovni neexistují oscilační pásma, CB neustále intervenuje cíl: stabilizuje inflaci, fixuje ceny zahraničního zboží neslučuje se se směnitelností měny, tržní ekonomikou CB musí disponovat značným objemem devizových rezerv, resp čerpat pomoc od MMF Monetaristický přístup, vhodný pro země, kde CB ztratila kredibilitu v boji s inflací / Argentiina / 108

109 Volba systému devizových kursů Strukturální charakteristika ekonomiky, míra flexibility cen, mezd a výrobních faktorů Výchozí makro podmínky a možnosti použití jiné nominální kotvy, než je pevný kurs / měnové agregáty/ Stupeň otevřenosti ekonomiky a stav devizových rezerv Institucionáln í faktory, účast v regionálních uskupeních zavazujících zemi k určité hospdářské politice a systému devizových kursů. 109

110 Jakým způsobem stanovuje ČNB kurz koruny k jiným měnám? S platností od jsou kurzy devizového trhu (tzv. fixing) stanovovány Českou národní bankou stejně jako dosud na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu. Zveřejňované kurzy vybraných měn odpovídají tomu, jak se jednotlivé měny obchodovaly na devizovém trhu ve 14:15 místního času. Kurzy devizového trhu slouží ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních norem pro neobchodní účely (ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod.). Kurzy jsou stanovovány vždy ve 14:15 s platností na aktuální den a následně zveřejněny stejným způsobem jako doposud.

111 Jakým způsobem se počítají průměrné devizové kurzy CZK? Kromě denních kurzů devizového trhu publikuje Česká národní banka také průměrné devizové kurzy za jednotlivé měsíce, čtvrtletí, kumulovaná čtvrtletí a roky. Zveřejněná hodnota je aritmetickým průměrem z denních kurzů vyhlášených v pracovní dny za dané období. Průměrné kurzy za uvedená období se zveřejňují současně se zveřejněním posledního denního kurzu spadajícího do příslušného období. Nejsou-li k dispozici všechny denní kurzy příslušné měny za dané období (tj. pokud kurz nebyl v nějakém období uváděn v kurzovním lístku ČNB), průměrný kurz se nevypočte a do příslušného pole tabulky se neuvede žádná hodnota

112 Česká národní banka ČNB > Finanční trhy > Devizový trh > Kurzy devizového trhu > Vybrané devizové kurzy - grafy Vybrané devizové kurzy - grafy Měnové páry jsou uvedeny ve standardním formátu podle zvyklostí na finančních trzích. To znamená, že jako první je uvedena bazická (hlavní) měna. Proto nelze tento formát chápat jako matematické vyjádření množství jednotek první měny za jednotku druhé měny, ale naopak. Protože ČNB stanovuje kurzy devizového trhu jednotně jako počet korun za příslušnou měnu, je tato měna považována za bazickou a je proto uvedena na prvním místě. Page 1 of Vybrané devizové kurzy - grafy - Česká národní banka 1 zoveho_trhu/graf.jsp?rok=...