Monitoring poasí v lokalit Vikýovice

Transkript

1 Stedoškolská odborná innost 2007/2008 Obor 05 Geologie a geografie Monitoring poasí v lokalit Vikýovice Autor: Ondej Nezval SOŠ, Zemdlská 3, Šumperk, 3. roník Konzultant práce: Ing. Božovský Zadavatel práce: Ing. Eduard Barto Šumperk, 2008 Olomoucký kraj -1-

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto soutžní práci vypracoval samostatn a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. -2-

3 ZVLÁŠTNÍ PODKOVÁNÍ AGRITEC, výzkum, šlechtní a služby, s. r. o. Šumperk eský hydrometeorologický ústav OÚ Vikýovice SOŠ Šumperk Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o. Rapotín ZŠ Petrov nad Desnou ZŠ Vikýovice Ing. Petru Božovskému p. Bohumilu Krávkovi p. Zdekovi Vomlelovi -3-

4 ANOTACE V okolí obce Vikýovice nebyla v historii meteorologie provádna žádná meteorologická pozorování. Po katastrofálních povodních v roce 1997 m zájem o sledování meteorologických jev natolik zasáhl, až jsem vybudoval v obci vlastní meteorologickou stanici se základní výbavou. Ale až na jae roku 2006 zapoalo mení kontinuáln a vrohodn. Mil jsem teplotu vzduchu, teplotu pdy, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, srážky, oblanost, maximální teplotu vzduchu, minimální teplotu vzduchu, minimální pízemní teplotu vzduchu, výšku snhu, bouky a jiné jevy. V dubnu 2007 jsem získal sponzora, který mi poskytl finanní dotaci na modernizaci meteorologické stanice. Zakoupil jsem elektronickou stanici a zapoal se záznamem nových meteorologických prvk jako je rosný bod, windchill, rychlost vtru, nárazy vtru, smr vtru, a UV-index. V obci Vikýovice a okolí sleduji také extrémní jevy a bouky, které následn vyhodnocuji s ohledem na poškození majetku a životního prostedí. Bhem roku 2007 jsem uskutenil nkolik odborných pednášek týkajících se meteorologie (nap. ZŠ Vikýovice, ZŠ Škípov). V roence obce Vikýovice roku 2006 vyšly klimatické údaje namené na vlastní meteorologické stanici. Úzce spolupracuji s eským hydrometeorologickým ústavem, Agritec Šumperk a VÚCHS Rapotín. Založil jsem také webové stránky na kterých informuji obany obce Vikýovice o aktuálním poasí, vývoji poasí a oekávaných extrémech v okolí obce. Tato innost m velmi napluje a v budoucnu budu svá mení a pozorování rozvíjet. SUMMARY This study deals with observing and evaluating weather conditions in Vikýovice. Measurements were taken daily from a speciál meteorological station at 7 a.m. and 9 p.m. Obtained information is unique and exklusive and it follows standards of Czech Hydro Meteorological Office. The study contains evaluating of 4 months, each from different season of the years Results are described in many tables and diagrams. Extreme conditions and thunderstorms are described with the time periods. -4-

5 OBSAH OBSAH ÚVOD METODIKA Práce v letech 2006, 2007 a Seznam použitých pístroj, program apod Denní harmonogram Meteorologické pístroje a zápis namených hodnot Meteorologická stanice Standardní klimatologická meteorologická stanice Bezdrátová automatická meteorologická stanice WXR Výpoetní metody POPIS LOKALITY Základní údaje Geologické pomry Horopis Vodopis Podnebí VÝSLEDKY Výsledky za rok Výsledky za rok Tabulková ást Teplota vzduchu Vlhkost vzduchu Teplota pdy Tlak Srážky Oblanost UV-záení Stav pdy Sníh Vítr Ostatní pehledy Teplota vzduchu Prmrná sezónní teplota vzduchu Nástup prmrné teploty vzduchu v roce Teplota vzduchu podle extrémních teplomr Charakteristika msíc podle extrémních teplomr Teplota pdy Maximální a minimální teploty pdy v roce

6 Srážky Celkový pehled úhrnu srážek v roce Sezónní úhrn srážek Extrémní úhrny srážek v roce Struktura srážek v roce Srážkové deficity Rozdlení srážek v roce Oblanost Sníh Celkový pehled tuhých srážek Extrémy, úkazy, zajímavosti Evidence bouek Ostatní jevy ZÁVRENÉ ZHODNOCENÍ DISKUSE Teplota vzduchu Teplota pdy Srážky Sníh Vítr SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PÍLOHY

7 1 ÚVOD Planeta Zem je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra. Poasí je okamžitý stav atmosféry v njakém míst. Je pravdpodobn nejastji diskutovaným tématem, jeho projevy jsou všudypítomné a mohou být zcela nevinné i tragické. Poasí peduruje zpsob našeho života, vzhled našich domov, volbu odv i zpsob trávení volného asu. Poasí v kterékoliv ásti Zem mže pecházet z místa na místo, mnit se den za dnem, dokonce hodinu za hodinou. Naproti tomu klima je prmrný stav poasí na daném míst; vypovídá o dlouhodobých prmrech a extrémech poasí. Chceme-li hovoit o klimatu, potebujeme minimáln 30 let pesných záznam jednotlivých meteorologických prvk v dané oblasti. Takové meteorologické záznamy máme k dispozici pouze nkolik století, doplníme-li je však historickými informacemi z vývoje pírody, získáme i informace o zmnách zemského klimatu v dávné historii. (BRUCKLEY et. al., 2006). Prvním impulsem pro sledování projev poasí a s ním spojené mení vyvstalo v roce 1997 pi katastrofálních povodní, které postihly Moravu. K nedostatené odbornosti bylo mení nekontinuální a neucelené. Až zaátkem roku 2006 byla za finanního píspvku z OÚ Vikýovice zízena klasická meteorologická stanice s plnohodnotnou výbavou, jakou najdeme na stanicích HMÚ. Kontinuální záznam zapoat a úspšn pokrauje do dnešních dn. K bylo zaznamenáno 704 dní s kontinuálním záznamem. Další dotace z obce Vikýovice pispla v dubnu 2007 k ástené elektronizaci. Nicmén klasický záznam pomocí lidské obsluhy byl zachován kvli dalším elektronicky nezaznamenávaným hodnotám. Základním pedpokladem pro pravidelný a objektivn spolehlivý provoz meteorologické stanice bylo pedchozí i souasné studování publikací týkajících se provozu stanice, obecné meteorologie a okrajov i klimatologie. Nechybla konzultace s odborníky v oboru ze školy i mimo ni. Práce se zamuje na struné zhodnocení necelého roku 2006 a všech msíc roku Bhem celého období nedošlo k žádnému perušení. Pro zpracování byly vybrány tyto hodnoty: teplota vzduchu, rosný bod, wind chill, maximální teplota vzduchu, minimální teplota vzduchu, minimální pízemní teplota vzduchu, teplota pdy, vlhkost vzduchu, tlak vzduchu, srážky, oblanost, výška snhové pokrývky, výška nov pipadlého snhu, rychlost vtru, nárazy vtru, smr vtru, stav pdy, maximální UVzáení, bouky, ostatní jevy. Práce je sestavena co nepehlednji a systematicky do kapitol. V metodice je podrobný popis všech mených meteorologických prvk, as a zpsob zápisu. Výsledky jsou rozdleny do podkapitol. V první je struné zhodnocení roku Pro rok 2007 je hodnocen každý msíc, s ohledem na prmrné a extrémní hodnoty. Tabulková ást je nejrozsáhlejší s autorovým komentáem. V další podkapitole jsou uvedeny dodatené statistiky a výsledky stejn seazených mených meteorologických prvk. Další ást hodnotí rok 2007 po stránce extrémních výkyv a jiných anomálií poasí, na kterou navazuje Evidence bouek s podrobným záznamem každé bouky v roce Poslední ástí výsledk jsou ostatní jevy, které nebyly vzhledem k nižší etnosti zahrnuty do extrém. Ve výsledném hodnocení jsou vyzdviženy zásadní výsledky namených hodnot na meteorologické stanici ve Vikýovicích. Porovnání vlastních namených údaj probhlo s Agritec s. r. o Šumperk -7-

8 v období V historii obce Vikýovice nebyla nikdy provádna taková dlouhodobá šetení jako dnes. Jde o zásadní prlom v informovanosti oban obce prostednictvím vlastních webových stránek o aktuálním i dlouhodobém stavu poasí. O vážnosti mení svdí i fakt, že obec Vikýovice vyslovila zájem o budoucí podporu a spolupráci. Pro období jsem si stanovil nkolik priorit: Zaznamenat souvislou meteorologickou adu dat Zjistit, zda nedochází ke srážkovému deficitu ve Vikýovicích Pozorovat vztahy poasí a okolního prostedí Detailn zaznamenat extrémy a rozmary poasí Zhodnotit stabilitu a pravidelnost meteorologických jev Rozšiovat a zdokonalovat provoz na meteorologické stanici -8-

9 2 METODIKA Metodika je pehledn rozdlena do 6 podkapitol. V první podkapitole je struný chronologický výet mených meteorologických hodnot od zaátku roku 2006 až po souasnost. V druhé podkapitole jsou uvedeny všechny pístroje a software. V další ásti je denní harmonogram s pehledem zápisu jednotlivých hodnot. Nejobsáhlejší podkapitola se zabývá popisem jednotlivých pístroj a zpsobem zápisu namených hodnot. V pedposlední ásti je popsána samotná meteorologická stanice a zpsob umístní pístroj. Poslední ást je vnována základním výpoetním metodám. 2.1 Práce v letech 2006, 2007 a 2008 Od probíhá evidence bouek. Dne zapoalo mení srážek a oblanosti byla zbudována meteorologická stanice a od probíhá kontinuální záznam teploty vzduchu, maximální teplota vzduchu, minimální teplota vzduchu, vlhkosti vzduchu, tlaku vzduchu, teplota pdy, výška snhu, nový sníh a úkazy. Od probíhá záznam registraních pístroj (termohygrograf a mikrobarograf). Od zaznamenávám minimální pízemní teplotu vzduchu. Od je provádno mení srážek standardním srážkomrem se záchytnou plochou 500 cm². Dne zapoalo mení stavu pdy v termínech 7.00 a hodin. Od probíhal zkušební provoz nové elektronické stanice WXR (viz. str. 13). Dne zapoal ásten elektronický záznam a mení nových meteorologických prvk (rosný bod, wind chill, rychlost vtru, smr vtru, nárazy vtru, UV-záení a pesnjší záznam tlaku ± 0,1 hpa). Dne byly založeny webové stránky, informující obany obce Vikýovice o aktuálním i dlouhodobém vývoji poasí ( Od jsou data analyzována pes nový software. Dne byly zakoupeny nové pístroje; runí anemometr pro mení v terénu a ph metr). Od zaátku roku 2008 mení úspšn pokrauje do dnešních dn. 2.2 Seznam použitých pístroj, program apod. Termohygrograf 867 Sixv maxima-minima teplomr Sixv maxima-minima teplomr TFA (kovový) Vlhkomr Viking Elektronická stanice WXR Mikrobarograf Registraní papíry pro Termohygrograf E-129 Registraní papíry pro Mikrobarograf 834 E-3a Speciální pdní teplomry Staniní teplomr Maximální teplomr Minimální teplomr Srážkomr malý (záchytná plocha 51,5 cm²) Srážkomrná souprava (záchytná plocha 510,4 cm²) Runí digitální anemometr EA

10 Snhomrná la (100 cm) Snhomrné prkénko (30 x 10 cm) Snhomrné pravítko Klasická devná meteorologická stanice Seminární práce byla zpracována v programech: Microsoft Word, Microsoft Excel, HP Photosmart Premier, software Weather Capture 1.2 a 1.3, PC Wetterstation V Seznam ostatních použitých pístroj: tiskárna HP Photosmart C5180, fotoaparát NIKON Coolpix Denní harmonogram V tabulce 1. jsou uvedeny aktuáln mené meteorologické prvky a jejich as zápisu. Od probíhalo mení teploty vzduchu, maximální a minimální teploty vzduchu, teploty pdy, vlhkosti, tlaku, výška snhové pokrývky, výška nového snhu. K pibyl záznam rosného bodu, wind chill, rychlosti vtru, nárazy vtru, smr vtru a maximální UV-záení. V souasné dob probíhá záznam 20 meteorologických hodnot v termínech 7.00 hodin, hodin, celodenn popípad pi výskytu neobvyklých jev. Z namených hodnot jsou dále vyvozovány další meteorologické hodnoty (nap. prmrná denní teplota vzduchu, rozdíl mezi min. a max. teplotou vzduchu). Tabulka 1: Denní harmonogram [-] Mená hodnota as mení Teplota vzduchu 7.00, 21.00, (celodenní) Rosný bod 7.00, Wind chill 7.00, Maximální teplota vzduchu Minimální teplota vzduchu 7.00 Minimální teplota vzduchu pízemní 7.00 Teplota pdy (v 1cm, v 5 cm, v 10 cm, v 20 cm a 30 cm) 7.00, Vlhkost 7.00, 21.00, (celodenní) Tlak 7.00, Srážky Oblanost celodenn Výška snhové pokrývky 7.00 Výška nov pipadlého snhu 7.00 Rychlost vtru 7.00, Nárazy vtru 7.00, Smr vtru 7.00, Stav pdy 7.00, Maximální UV-záení Bouky pi výskytu Ostatní jevy pi výskytu 2.4 Meteorologické pístroje a zápis namených hodnot V podkapitole 2.4 jsou uvedeny všechny mené hodnoty, pístroje a principy záznam na meteorologické stanici ve Vikýovicích podle platného Návodu pro pozorovatele. (Tento návod naleznete na: U každé mené hodnoty je uveden as mení, pístroj a metoda mení. -10-

11 Teplota vzduchu Zapisuje se v 7.00 a hodin. Mí se rtu ovým staniním teplomrem se stupnicí od -36 C do +50 C, dlenou po 0,2 C. Teplomr je umístn na stojanu v dobe vtrané a stínné meteorologické stanici. Hodnota se zapisuje v Celsiových stupních ( C) s pesností 0,1 C. Teplomr vždy ukazuje aktuální teplotu (Anonymus, 2007 b). Rosný bod Rosný bod je teplota, pi které je vzduch maximáln nasycen vodními parami (relativní vlhkost dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Vzduch za urité teploty mže dosahovat jen urité množství vodních par. ím je teplota vzduchu vyšší, tím více vlhkosti pojme. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádení absolutní vlhkosti vzduchu. Rosný bod je men elektronickým idlem, které je umístno na nosníku v dobe vtrané meteorologické budce. Hodnota se zapisuje v 7.00 a hodin s pesností 0,1 C. Wind chill (pocitová teplota vlivem vtru) Wind chill, nebo-li poci ovaná teplota vlivem vtru udává teplotu vzduchu zohlednnou psobením vtru na lidskou pokožku. Wind chill je men elektronickým idlem, které je umístno na anemometru. Hodnoty jsou automaticky penášeny na elektronickou základu. Zapisuje se v 7.00 a hodin s pesností 0,1 C (Anonymus, 2007 j). Maximální teplota vzduchu Zapisuje se v hodin. Mí se extrémním rtu ovým teplomrem umístném na stojanu tém vodorovn v meteorologické stanici. Stupnice je v rozsahu 30 C až +50 C dlenou po 0,5 C. Teplomr pracuje na principu lékaského teplomru. Rtu ový sloupec pozvolna stoupá a zastaví se na maximální teplot, která v daném termínu byla. Hodnota se zapisuje v Celsiových stupních ( C) s pesností 0,1 C. Vzhledem k dlení stupnice po 0,5 C se musí hodnota mezi pl a celým stupnm odhadovat. Pro další mení je nutné teplomr setepat na aktuální teplotu vzduchu (Anonymus, 2007 c). Minimální teplota vzduchu Zapisuje se v hodin. Mí se extrémním lihovým teplomrem umístném na stojanu vodorovn v meteorologické budce. Stupnice je v rozsahu 50 C až +30 C dlenou po 0,5 C. Ve sklenném sloupci je voln umístna tyinka (index), kterou líh vytlaí až na teplotu, která byla v daném termínu nejnižší. Líh postupuje opan, než u ostatních teplomr, tedy zprava do leva. Hodnota se zapisuje v Celsiových stupních ( C) s pesností 0,1 C. Vzhledem k dlení stupnice po 0,5 C platí stejná zásada jako u maximálního teplomru. Pro další mení se teplomr nakloní a nechá se index sklouznout až ke konci lihového sloupce (Anonymus, 2007 c). -11-

12 Minimální pízemní teplota vzduchu Zapisuje se v 7.00 hodin. Mí se extrémním lihovým teplomrem stejným jak v meteorologické stanici, avšak je umístn na drátovém držáku pesn 5 cm nad povrchem pdy nebo snhu. Od stanice je vzdálen 125 cm. Jeho hlavním úkolem je zaregistrovat první pízemní mrazíky a porovnávání s minimální teplotou ve stanici 2 m nad povrchem. Hodnota se zapisuje v Celsiových stupních ( C) s pesností 0,1 C, a opt platí stejná zásada pi koneném zápisu hodnoty. Vždy po odetení hodnoty (v 7.00 hodin) se teplomr ukládá do meteorologické stanice a pro další mení se ukládá zpt do stojanu v hodin. Všechna ostatní nastavení jsou stejná jak s minimálním teplomrem ve stanici (Anonymus, 2007 c). Teplota pdy v hloubkách 1, 5, 10, 20 a 30 cm Zapisuje se v 7.00 a hodin. Mí se speciálními rtu ovými teplomry v rozsahu 20 C až +40 C. Dlení stupnice je po 0,2 C a hodnota se zapisuje v Celsiových stupních ( C) s pesností 0,1 C. Teplomry jsou zapíchnuty v zemi. Od stanice jsou vzdálené 85 cm (Anonymus, 2007 d). Vlhkost Zapisuje se v 7.00 a hodin. Men je nov digitálním idlem v rozsahu 0 % až 99 %. Mí se s rozlišením 1 %. idlo je zavšeno na nosníku v meteorologické stanici. Hodnota se zapisuje v procentech (%) s pesností 1 %. idlo odesílá údaj automaticky na elektronickou základnu v intervalu 10 sekund (Anonymus, 2007 a). Tlak vzduchu Zapisuje se v 7.00 a hodin. Men je na elektronické meteorologické stanici WXR. Pístroj je umístn v byt na pracovním stole. Rozsah mení je 500 hpa 1100 hpa (14,75 inhg 32,44 inhg). Hodnota se zapisuje v hektopascalech (hpa) s pesností 0,1 hpa (Anonymus, 2007 e). Srážky Zapisují se v hodin. Srážkomrná souprava je umístna 100 cm od meteorologické stanice na speciálním stojanu. Její záchytná plocha je 100 cm nad povrchem (Anonymus, 2007 f). Srážkomr se skládá z: 1. dvou velkých srážkomrných nádob 2. nálevky 3. konvice 4. sklenného kalibrovaného odmrného válce -12-

13 Srážkomrná nádoba je umístna ve vodorovné poloze ve stojanu. Na ní je nasazena nálevka která ústí do konvice umístné ve velké srážkomrné nádob. V zimním období ( ) se nálevka i konvice odstraní a srážky se zachytávají pouze do velké srážkomrné nádoby. Pokud padaly tuhé srážky (sníh, krupky...) nádoba se odnese do tepla, aby srážky roztály a byly zmitelné a mezitím se umístí na stojan druhá srážkomrná nádoba. Záchytná plocha je standardních 500 cm². Pi zápisu hodnoty v hodin se nálevka odstraní, obsah konvice se pelije do kalibrovaného odmrného válce a hodnota se zapíše. Nevejdou-li se všechny srážky do odmrného válce, opakuje se mení nkolikrát a poté se setou všechna mení. Hodnota se zapisuje v mm (milimetrech) s pesností 0,1 mm. V našem klimatickém pásmu nehrozí, že by srážkomr petekl. (ŽIDEK a LIPINA, 2006) Dále se rozlišuje druh srážek: Sníh jsou padající krystalky ledu, vtšinou v kyprých vlokách. Snhové krupky jsou bílé neprhledné kuliky snhové struktury, s prmrem 2 až 5 mm. Jsou kehké a dají se snadno stlaovat. Pi dopadu na zem neodskakují a snadno se roztíští. Zmrzlý déš jsou prhledné tvrdé ledové kuliky prmru 1 až 4 mm vznikající z pechlazených deš ových kapek, které pi prchodu studenou pízemní vrstvou vzduchu tuhnou v led. Od tvrdé pdy se slyšiteln odrážejí, jako by padal písek. Kroupy jsou kousky ledu nepravidelného tvaru, prmru 5 až 50 mm nebo i vtší. Jsou bu matn prsvitné, nebo složené stídav z irých a kalných vrstev ledu. Jsou píznaným prvodním jevem boukových mrak. Déš se skládá z vodních kapek nejastji prmru 1 až 3 mm, nejvýše 8 mm. Mrholení je jemný déš, složený z velmi jemných kapiek, které jakoby se vznášeli ve vzduchu; pohybují se vlivem i nejslabších vzdušných proud všemi smry. Mrholení za mlhy se nazývá mžení. Rosa jsou jemné vodní kapiky, které se srážejí na povrchu Zem na pedmtech ochlazených pod rosný bod. Nkdy je rosa tak silná, že vydá mitelné množství vody, takže se zaznamenává do denního úhrnu srážek. Jíní neboli šedý mráz je ze stejného pvodu jako rosa, avšak tvoí se pi teplotách pod bodem mrazu. Jsou to drobné lesklé ledové jehliky, usazené na tráv, na okraji tašek na stechách, ale nikoliv na drátech a stromech. Po roztáni se objeví jako rosa. Jíní, podobn jako rosa, vzniká za klidných jasných nocí vlivem vyzaování teploty do prostoru. Jinovatka je kyprá, peíkovitá, na slunci se lesknoucí usazenina, složená z ledových krystalk. Tvoí se pi mrazu a slabém vtru, velmi asto též pi tzv. -13-

14 suché mlze, zejména na vtvích strom, na hranách a rozích pedmt a budov. Námraza je blavá nebo šedá krystalická ledová hmota, která se usazuje pi vlhké mlze pi mrazu a silnjším vtru na pedmtech; narstá proti vtru v hustých skupinách kuželovitých trs, vláknitého nebo zrnitého složení. Oblanost (odhad množství oblanosti) Sleduje se po celý den a souhrnn se zapisuje v hodin pi posledním denním mení. Množství oblanosti vyjaduje, jakou celkovou ást oblohy vyjádenou v osminách oblanost pokrývá. Množství oblanosti odhadujeme z místa, které umožuje pehlédnout celou oblohu. Roztroušená oblaka si pedstavíme seskupená tak, aby se nepekrývala, ale aby mezi nimi nebyli mezery. Pak odhadujeme kolik osmin oblohy je zakryto oblaky, pípadn mlhou. Odhadnutý poet osmin pokrytí oblohou zapisujeme celým íslem od 0 do 8. Množství oblanosti 0 se zapisuje pouze tehdy, když je obloha bez jediného obláku. Oblanost 7 se uvádí i tehdy, jsou-li v úpln zatažené obloze jen malé mezery. íslo 8 znaí, že obloha je zcela pokryta oblaností nebo mlhou a není vidt ani kousek modré oblohy nebo hvzdného nebe (Anonymus, 2007 k). Tabulka 2: Pomocná tabulka pro zápis množství oblanosti [-] 0=0% JASNO 0/8 oblohy oblanost pokrývá do 6,25% oblohu 1=12,5% SKORO JASNO 1/8 oblohy oblanost pokrývá od 6,25 do 18,75% oblohu 2=25% SKORO JASNO 2/8 oblohy oblanost pokrývá od 18,75 do 31,25% oblohu 3=37,5% POLOJASNO 3/8 oblohy oblanost pokrývá od 31,25 do 43,75% oblohu 4=50% POLOJASNO 4/8 oblohy oblanost pokrývá od 43,75 do 56,25% oblohu 5=62,5% OBLANO 5/8 oblohy oblanost pokrývá od 56,25 do 68,75% oblohu 6=75% OBLANO 6/8 oblohy oblanost pokrývá od 68,75 do 81,25% oblohu 7=87,5% SKORO ZATAŽENO 7/8 oblohy oblanost pokrývá od 81,25 do 93,75% oblohu 8=100% ZATAŽENO 8/8 oblohy je zataženo více jak 93,75% oblohy (ŽIDEK a LIPINA, 2006) UV-záení UV-záení je mezinárodn standardizovaná veliina charakterizující úrove sluneního ultrafialového záení dopadající na zemský povrch, vyjadující biologický efekt na lidské zdraví. Používá se k informovanosti obyvatelstva o možném negativním vlivu UV-záení na lidský organismus. Obyvatelstvo je informováno nejen o oekávané maximální hodnot UV-indexu, ale také o tzv. celkové dob pobitu na slunci, bez použití ochranných prostedk, po jejichž uplynutí již zane lidská pokožka vytváet erytém, tj. dochází k rudnutí až hndnutí. V naší geografické oblasti se UV-index pohybuje v rozmezí od 0 do 9, v tropickém pásu mže dosáhnout 15 až 16. Všeobecn se dá íct, že ím výše je Slunce nad obzorem (za jasného poasí), tím vtší je UV-index. ím vtší UV-index, tím vtší je dávka UV-záení (GAJDA, 2007). idlo je umístno na cca 3,5 m vysokém stožáru, který není od východu do západu Slunce niím zastínn. idlo mí v rozsahu 0 až 35 UVI. Zapisuje se denní maximum v hodin s pesností 0,1 UVI (Anonymus, 2007 g). -14-

15 Výška snhové pokrývky Zapisuje se v 7.00 hodin. Mí se snhomrnou latí dlouhou 100 cm se stupnicí dlenou po 0,1 cm. Hodnota se zapisuje s pesností 0,1 cm. La je umístna od stanice ve vzdálenosti 160 cm a je ochránna od všech antropogenních vliv. Za souvislou snhovou vrstvu považujeme alespo polovinu zasnženého pozemku stanice a výška pokrývky musí být vtší jak 0,5 cm. Je-li nižší, zapisuje se jako poprašek. Pokud sníh v okolí pozemku stanice již roztál a u snhomrné lat jsou zbytky snhu, musí být zbytky snhu odstranny, aby pi novém snžení nebyla výška snhu zkreslená (Anonymus, 2007 h). Pi zápisu se užívají zkratky: SN = nesouvislá vrstva snhu SP = poprašek SR = sníh napadl, ale do termínu (7.00 hodin) roztál Výška nov pipadlého snhu Zapisuje se v 7.00 hodin pomocí pravítka a snhomrného prkénka o rozmrech 30 x 30 cm položeného na povrchu zem nebo snhu vzdáleném od stanice 180 cm a neovlivnného žádnými antropogenními vlivy. Pipadne-li nová vrstva snhu, zmí se pravítkem, které se piloží nulou k okraji prkénka. Hodnota se zapisuje s pesností 0,1 cm. Vždy po mení se vrstva snhu z prkénka odstraní. Snhomrná la a snhomrné prkénko se instalují a odstraují se z pozemku stanice (Anonymus, 2007 h). Registraní pístroje POPIS: Jsou to pístroje, které zapisují na pedtištný registraní papír dané hodnoty. Princip je založen na hodinovém strojku, který pohání buben, na kterém je nastaven registraní papír. Buben se rovnomrn otáí celý týden a pomocí registraních per zapisuje patiné hodnoty. Každé pondlí v 7.00 hodin se mní registraní páska za novou. Každý tvrtek se natahuje hodinový strojek. OBSLUHA: Pravidelná obsluha spoívá v natažení hodinového stroje, výmny pásky a doplnní registraního inkoustu. Obsluha pístroje s týdenním chodem se provádí jednou týdn, vždy v pondlí, zpravidla po termínu 7.00 hodin. Souasn se provádí natahování hodinového stroje a kontrola (pípadná údržba) zapisovae. Natahování hodinového stroje a kontrola registraního pístroje se v pípad poteby provádí bhem týdne ješt jednou, ve tvrtek. Dležitou zásadou je, aby se registraní páska mnila vždy ve stejnou dobu, nejlépe ihned po mícím termínu (7.00 hodin), jinak nejpozdji do hodin. Ped manipulací s pístrojem vždy oddálíme zapisova aretovací tykou. Pi nasazování nové pásky je zapotebí zkontrolovat, zda má správn seíznutý spodní okraj (rovnobžn s vodorovným dlením), vadnou pásku nutno upravit. Souasn dbáme na to, aby spodní okraj pásky dosedal na dolní hranu bubnu po celém jeho obvodu (ŽIDEK a LIPINA, 2006) -15-

16 A. Termohygrograf Zaznamenává na pedtištní papír teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Stupnice je jak pro teplotu tak pro vlhkost pedtištna po 1 C respektive 1 %. Rozsah záznamu teploty je 35 C až +45 C, a rozsah relativní vlhkosti je 0 % až 100 % (Anonymus, 1984 a). B. Mikrobarograf Zaznamenává na papír vývoj atmosférického tlaku. V tomto pípad záznam neslouží k pesnému vývoji tlaku v uritý as, ale k rozpoznání pechod front. Na pedtištném papíe není stupnice, protože tlak se s nadmoskou výškou mní. Stupnice je rozdlena pouze na kpa. (1 dílek odpovídá 0,1 kpa), (Anonymus, 1984 b). Bouky Pokud se vyskytnou, zaznamenávají se do programu EVIDENCE BOUEK (viz. strana 55) Zapisuje se: 1. datum výskytu bouky 2. celkový as výskytu bouky 3. intenzita srážek 4. množství srážek 5. rychlost vtru 6. smr vtru 7. svtelné jevy 8. zvukové elektrometeory 9. jiné doprovodné jevy (kroupy, duha ) 10. piblížení 11. smr pohybu Rychlost vtru Vítr je pohyb vzduchu v atmosfée. Pohyb nastává ve snaze vyrovnávat tlaky na rzných místech. Vzduch se pohybuje jak horizontáln, tak vertikáln. Na proudní vzduchu závisí i srážky. Mení rychlosti vtru provádím pomocí anemometru instalovaného cca 3,5 m nad zemským povrchem (GAJDA, 2007). Hodnota se zapisuje v 7.00 a hodin s pesností 0,1 m/s. Anemometr zaznamenává rychlost vtru v rozsahu 0 až 89,3 m/s (0 až 199,9 km/h). Souasn s rychlostí vtru se zaznamenávají nárazy vtru za posledních 10 minut s pesností 0,1 m/s (Anonymus, 2005). Smr vtru Smr vtru zaznamenávám pomocí vtrné ržice umístné nad anemometrem v rozsahu 0 až 360. Vtrná ržice rozeznává 16 pozic (sever, severoseverovýchod, severovýchod, východoseverovýchod, východ, východojihovýchod, jihovýchod, jihojihovýchod, jih, jihojihozápad, jihozápad, západojihozápad, západ, -16-

17 západoseverozápad, severozápad a severoseverozápad). Smr vtru je zaznamenáván v 7.00 a hodin s pesností 22,5. Smr vtru zapisuji ve stupních a mezinárodn stanovenými znakami: 0 N, 22,5 NNE, 45 NE, 67,5 ENE, 90 E, 112,5 ESE, 135 SE, 157,5 SSE, 180 S, 202,5 SSW, 225 SW, 247,5 WSW, 270 W, 292,5 WNW, 315 NW, 337 NNW (GAJDA, 2007). Stav pdy Stavem pdy rozumíme konsistenní vlastnosti povrchové vrstvy pdy (nikoliv porost). V bezmrazovém období urují stav pdy pedevším kapalné srážky, v zimním období mráz, který zpsobuje mrznutí pdy (pesnji vody obsažené v pd), dále snhová pokrývka a její kvalita. Pozorování stavu pdy se koná na pozemku stanice a jejím nejbližším okolí ve všech pozorovacích termínech (7.00 a hodin). Urení a zápis se provádí pomocí definovaných kódových ísel uvedených v tabulce (Anonymus, 2007 i). Tabulka 3: Tabulka se stavem pdy a íselnými kódy [-] 0 Povrch pdy suchý 1 Povrch pdy vlhký 2 Povrch pdy mokrý (rozmoený voda stojí v menších nebo vtších kalužích) 3 Povrch pdy holý a zmrzlý 4 Pda pokrytá náledím nebo ledovkou, avšak bez snhu nebo tajícího snhu 5 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdu mén než z poloviny 6 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln 7 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdu úpln 8 Suchý sypký sníh pokrývá pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln 9 Suchý sypký sníh pokrývá úpln pdu (ŽIDEK a LIPINA, 2006) Kódová ísla 0 3 zjiš ujeme na vybraném rovném kousku pdy bez porostu. Pi urení kódového ísla 2 si musíme vypomoci prohlídkou nejbližšího okolí stanice. Není dovoleno se však ídit asfaltem silnic nebo asfaltových cest, kde mže voda zstat v kalužích delší dobu. Pi urování hodnot kódového ísla 4 9 prohlížíme celé okolí stanice vetn vozovek a chodník (místa s umle narušenou snhovou pokrývkou nebereme v úvahu). íslo 0 se udává, je-li povrch pdy vyložen suchý, nikoliv však zmrzlý. Pdní ástice se pi makání drolí na prach, vítr zvedá prach z pdy. Kódové íslo 1 se udává tehdy, když je povrch pdy (nikoliv porostu) vlhký (ve znaném rozptí), již se nepráší, ale kaluže se ješt neobjevují. Kódové íslo 2 znamená, že povrch pdy je rozmoený a spodní vrstvy již nevsakují vodu. Voda stojí v menších nebo vtších kalužích. Za holomrazu se pda znaí 3 (nikdy 0). Pi urování ísla 4 bereme v úvahu i vozovky a chodníky. Leží-li v okolí stanice sníh, používají se ísla 5 9 bez bližšího urení, zda pda pod snhem je zmrzlá i nikoliv. Kódové íslo se používá jen tehdy, když se uvádí nesouvislá snhová pokrývka. Kódová ísla 6 9 se používají i pi poprašku(židek a LIPINA, 2006). -17-

18 Ostatní jevy Pokud se vyskytnou bhem dne jakékoliv jevy, zapisuje se as výskytu a název jevu (nap. kroupy, duha, radianí mlha, koumo, opar, extrémní viditelnost, inverze, ervánky, jíní, námraza, kroupy ) Ve výjimených pípadech poizuji fotoreportáže popípad podrobnjší zápis do programu EXTRÉMY. 2.5 Meteorologická stanice Mení meteorologických hodnot probíhá na klasické devné klimatologické stanici a v jejím nejbližším okolí (teplota pdy, sledování oblanosti a jiných jev). V kvtnu 2007 došlo k ástené automatizaci a umístní elektronických idel do devné stanice. Elektronická základna umístná v byt pijímá a vyhodnocuje namená data Standardní klimatologická meteorologická stanice Obrázek 1: Standardní meteorologická stanice Obrázek 2: Vybavení stanice Staniní teplomr Vlhký teplomr Minima teplomr Maxima teplomr Hygrograf Termograf (ŽIDEK a LIPINA, 2006) -18-

19 Hlavní souástí klimatologické stanice je standardní meteorologická stanice (obr. 1), která slouží k umístní ady meteorologických pístroj. Stanice musí být orientována dvíky na sever a osazení pístroj ve standardních výškách 2 m nad povrchem zem. Meteorologická stanice je bílá skíka (devná nebo plastová) s dvojitými žaluziovými stnami, dvojitou stechou a perforovaným dnem, které umožní pirozenou ventilaci pístroj. Devná stanice je celá z venkovní i vnitní strany natena bílým lesklým lakem. Schdky musí být pevn usazeny, nesmjí se však podstavce budky dotýkat, aby se na pístroje nepenášely otesy. Pi snížené viditelnosti je povoleno osvtlovat vnitek stanice pi odeítání hodnot z pístroj pouze kapesní svítilnou (ŽIDEK a LIPINA, 2006) Bezdrátová automatická meteorologická stanice WXR Tato meteorologická stanice je píkladem excelentního designu a nejnovjší technologie (viz. obrázek 4). Mezi její funkce patí zobrazení asu, datum, pedpov poasí, mení smru a rychlosti vtru, deš ové srážky, vnjší a vnitní teplota, relativní vlhkost, barometrický tlak, UV záení a rzné druhy alarm. Stanice má vnitní EEPROM pam na 200 kompletních datových soubor (GAJDA, 2007). Ostatní technické parametry uvádím v pílohách. idla bezdrátové meteorologické stanice jsou umístna v devné dobe vtrané a odstínné meteorologické stanici (teplota, rosný bod, vlhkost). idlo UV záení je umístno cca 3 m od stanice ve výšce 3 m nad zemským povrchem. idlo anemometru, vtrné ržice a wind chill jsou umístny od stanice cca 65 m jihozápadn pibližn 3,5 m od eky Desná. Anemometr s vtrnou ržicí nejsou umístny ve standardní výšce 10 m, ale pouze cca 3 m nad zemí. Obrázek 4: Bezdrátová automatická meteorologická stanice WXR (zdroj:

20 2.6 Výpoetní metody V této podkapitole uvádím základní výpoetní metody, které používám pi denním, týdenním nebo msíním výkazu. 1. Prmrná denní teplota TEPLOTA v 7.00 HOD. + TEPLOTA v HOD. = VÝSLEDEK DLEN DVMA 2. Rozdíl mezi minimální a maximální denní teplotou P. DENNÍ MAXIMA 12 C, DENNÍ MINIMA 5 C 12 5 = 7 C 3. Msíní prmry (teplota, tlak, srážky, oblanost ) Všechny tyto údaje jsem vypoítal následovn: Provedl jsem souet všech hodnot v msíci a dlil potem dní v msíci. P. (1.1. 3,3 C, ,8 C, ,7 C = 3,3 + 4,8 + 0,7 = 8,8 : 3 = 2,93 C prmrná hodnota) 4. Nejvtší/nejmenší rozdíl tlaku v 7.00 a hodin V tomto pípad jsem si vypoítal rozdíl mezi tlakem v 7.00 a hodin. P hodin hpa, hodin hpa = 5 hpa 5. Prmrný rozdíl tlaku v 7.00 a hodin za msíc Zde jsem použil hodnoty z výpotu 4. Vypoítal jsem rozdíl tlaku mezi 7.00 a hodin každý den v msíci, a poté jsem dané hodnoty seetl a vydlil potem dní v msíci. 6. Prmrné denní množství srážek Na konci msíce setu všechen msíní úhrn srážek a dlím potem dní v msíci. 7. Procent deštivých dní Na konci msíce setu poet deštivých dní a pomocí trojlenky vyjádím v procentech poet deštivých dní. -20-

21 P. v srpnu bylo 20 deštivých dní 100% 31 dní X% 20 dní X = /31 X = je to 64,51 % msíce 8. Procentové vyjádení rzn oblaného msíce P. v srpnu bylo 5 jasných dn 100% 31 dní X% 5 dní X = /31 X = je to 16,12 % z celého msíce 9. Prmrná teplota pdy Nejdíve vypoítám prmrnou teplotu v 7.00 hodin a poté i v hodin (stejné hloubky). Oba výsledky setu a dlím dvmi. 10. Procentové vyjádení snhového úhrnu z celkového msíního úhrnu srážek Zjistí se opt pomocí trojlenky. Poet snhových srážek dlím celým msíním úhrnem a násobím stem. -21-

22 3 POPIS LOKALITY 3.1 Základní údaje Poloha: eská republika, kraj Olomoucký, okres Šumperk, Vikýovice , Ul. Školní 365 Souadnice: zempisná šíka, zempisná délka Nadmoská výška: 331 m.n.m. Meteorologická stanice se nachází ve stední ásti obce Vikýovice u Výzkumného ústavu chovu skotu Rapotín, která leží v údolí Desné cca 4 km na sever od okresního msta Šumperk. Obec má stení nadmoskou výšku 335 m a je rozložena na levém behu Desné, která ji oddluje od protjšího Rapotína (BARTOŠ et al., 1993). Šumperský okres je rozlohou 1948,21 km² nejvtším okresem v eské republice. Na severu hranií okres s Polskem, na východ s okresem Bruntál, na jihu a jihovýchod s okresem Olomouc a na západ s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí. 3.2 Geologické pomry Pro Šumperský okres je charakteristická velká složitost geologické stavby a pestré zastoupení hornin. Na jeho stavb se podílely všechny geologické éry. Geologický vývoj území šumperského okresu mžeme sledovat od starohor. Horninou s nejstarším doloženým stáím je keprnická rula, jejíž reliktní stáí bylo stanoveno na 1400 miliónu let. Nejvýraznji se do geologické historie oblasti zapsala horotvorná etapa variská, která trvala asi 70 milion let od svrchního devonu do spodního permu. V poslední dob ledové došlo v jižní ásti okresu k navátí spraší a sprašových hlín, na nichž se vytvoily kvalitní pdy a které se tžily nebo dosud tží na výrobu cihel. Do geologických proces stále více zasahuje lovk, které zpomaluje, jiné naopak zrychluje a vyvolává, jako napíklad stržovou a plošnou erozi (BARTOŠ et al., 1993). 3.3 Horopis Nejvyšším bodem okresu je vrchol Praddu (1491 m n. m.) a nejnižší bod je na niv Vidnávky na hranici s Polskem (221 m n. m.) Stední výška okresu je 552 m n. m., což je více než prmrná výška eské vysoiny (470 m n. m.) Plošné zastoupení výškových pásem je následující: m: 32,8 %, m: 34,0 %, m: 17,2 %, m: 8,4 %, m: 4,6 %, m: 3,0 %. Ráz povrchu šumperského okresu urují hornatiny Hrubého Jeseníku, Kralického Snžníku a Rychlebských hor se svým podhím. Kotliny, brázdy a nížiny zasahují jen do okrajových ástí okresu (CHRÁNNÁ ÚZEMÍ R, 2003). -22-

23 3.4 Vodopis Vtší ást šumperského okresu patí k úmoí erného moe, povodí Dunaje. Slezská ást, tj. Jesenicko, patí k úmoí Baltského moe, povodí Odry. Roní prtoky pochopiteln kolísají. Tak napíklad prmr z let u Desné inil 5,40 m³/s a u Merty 1,73 m³/s. V posledním období se v dsledku zmn klimatu i lidské innosti prtoky zejm snižují. Morava, hlavní moravská eka, vtéká na území okresu po 16 km toku. Desná, levostranný pítok, významn posiluje Moravu, která pod jejím ústím je již opravdovou ekou. Desná vzniká v Koutech nad Desnou spojením delší a vodnatjší Divoké Desné a Huivé Desné (CHRÁNNÁ ÚZEMÍ R, 2003). 3.5 Podnebí Pro podnebí šumperského okresu jsou charakteristické velké rozdíly na pomrn malé vzdálenosti, podmínné velkým rozptím nadmoských výšek. Na území okresu zasahují všechny ti hlavní podnebné oblasti, které se v esku rozlišují. Teplá oblast zasahuje jen na jihovýchod okresu do okolí Mohelnice a Úsova. Chladná oblast zaujímá asi polovinu okresu všechna vyšší pohoí nad asi m nadmoské výšky. Mírn teplá oblast zaujímá zbytek území okresu, zejména Vidnavskou nížinu, Žulovskou pahorkatinu, Zábežskou a Úsovskou vrchovinu. Charakteristickým jevem jsou na šumpersku asté teplotní inverze. Na praddu a v oblasti kolem nj je nejdrsnjší podnebí na Morav. Nevyskytují se zde napíklad vbec letní dny s teplotou nad 25 C a mrznout mže v kterémkoliv msíci. V Šumperku je letních dn prmrn 39,9 za rok a 5 dn v roce je tropických s teplotou nad 30 C. V posledních letech byly však tyto prmrné hodnoty soustavn pekraovány, v roce 1992 dokonce nkolikanásobn (BARTOŠ et al., 1993). -23-

24 4 VÝSLEDKY Výsledky za dvouleté období jsou pehledn uspoádány do 7 podkapitol. V roce 2006 probíhal záznam od kvtna do prosince. Bhem roku pibývaly nové meteorologické pístroje a nové mené hodnoty. První kompletn zaznamenaný byl rok První podkapitola strun hodnotí poátky mení. Ostatní kapitoly se vnují roku Výsledky za rok 2006 Od kvtna do prosince probíhalo zkušební mení, které provilo funknost a regulérnost meteorologické stanice. Prbžn bhem roku 2006 se náronost zvyšovala a pidávaly se nové meteorologické prvky. Tabulka 4. hodnotí extrémní namené hodnoty od do V prvním ádku je absolutn nejvyšší a absolutn nejnižší namená teplota vzduchu. V druhém ádku je absolutn nejvyšší a absolutn nejnižší teplota pdy bez ohledu na hloubku. Tetí ádek hodnotí absolutní nejvyšší a nejnižší tlak vzduchu. Ve tvrtém ádku je nejvyšší úhrn srážek za 24 hodin. V pátém ádku je absolutn nejvyšší snhová pokrývka v sezón 2006/2007. V šestém ádku je zhodnocena absolutn nejvyšší a nejnižší minimální pízemní teplota. V sedmém ádku je absolutn nejvyšší minimální teplota vzduchu (ve 2 m nad zemí). V posledním ádku je absolutn nejnižší maximální teplota vzduchu. Tabulka 4: Extrémní hodnoty v roce 2006 [ C, hpa, mm, cm] maximální datum minimální datum Teplota vzduchu 34,6 C ,8 C Teplota pdy 28,7 C ,3 C Tlak 1038,0 hpa ,0 hpa Srážky za 24 hod. 29,2 mm Sníh 4,0 cm Minima pízemní 16,8 C ,0 C Minima 18,7 C Maxima ,5 C V tabulce 5. jsou zhodnoceny všechny msíce podle maximálních, minimálních a prmrných msíních hodnotách. Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v ervenci. Naopak nejnižší maximální teplota byla v prosinci. Nejnižší minimální teplota vzduchu byla v listopadu. Nejvyšší minimální teplota byla v ervenci. Podle prmrné msíní teploty byl nejteplejším msícem ervenec. Nejchladnjší msíc byl prosinec (viz. strana 25) -24-

25 Tabulka 5: Vývoj max. min. a prmrné teploty vzduchu v msících v roce 2006 [ C] max. t. datum min. t. datum prm. t. V 26,5 C ,2 C ,2 C VI 34,0 C ,5 C ,8 C VII 34,6 C ,0 C ,3 C VIII 28,5 C ,0 C ,2 C IX 25,6 C ,8 C ,6 C X 19,8 C ,8 C ,8 C XI 14,8 C ,8 C ,9 C XII 12,3 C ,7 C ,6 C Tabulka 6. hodnotí msíce podle extrémních teplomr. Od kvtna do prosince se nevyskytl žádný arktický den (první ádek). Rovnž se nevyskytl žádný ledový den. Letních dní bylo nejvíce v ervnu a žádný se nevyskytl v íjnu, listopadu a prosinci (tetí ádek). Tropické dny se vyskytly pouze v ervnu a ervenci. Tabulka 6: Dny podle extrémních teplomr v msících v roce 2006 [ C] V VI VII VIII IX X XI XII < -20 C 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, C 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3, C 3,0 20,0 12,0 6,0 3,0 0,0 0,0 0,0 < 30 C 0,0 4,0 13,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Nejdeštivjší msíc byl srpen. Nejsušší msíc byl záí. Kvten, srpen a listopad byly znan srážkov nadprmrné. Naopak msíc záí byl extrémn srážkov podprmrný. Tabulka 7: Srážky a poet srážkových dní v msících v roce 2006 [mm] V VI VII VIII IX X XI XII Srážky 84,7 89,2 41,3 125,3 22,9 31,3 73,7 32,5 dní 18,0 14,0 10,0 20,0 6,0 8,0 13,0 14,0 Tlak vzduchu bhem roku 2006 znan kolísal. Nejvyšší prmrný msíní tlak vzduchu byl prosinci. Nejnižší prmrný msíní tlak vzduchu byl v srpnu. Nejvyšší prmrný tlak vzduchu v 7.00 hodin byl v prosinci. Nejnižší prmrný tlak vzduchu v 7.00 hodin byl v srpnu. Nejvyšší prmrný tlak vzduchu v hodin byl v prosinci. Nejnižší prmrný tlak vzduchu v hodin byl v srpnu. Tabulka 8: Prmrný tlak v 7.00 hodin, hodin a celkov prmrný v msících v roce 2006 [hpa] V VI VII VIII IX X XI XII ,4 1018,2 1018,7 1009,4 1018,8 1017,2 1017,0 1024, ,1 1017,8 1018,1 1010,3 1018,4 1017,3 1018,1 1025,3 Ø 1015,3 1018,0 1018,4 1009,9 1018,6 1017,3 1017,6 1025,1-25-

26 Tabulka 9: Maximální a prmrný rozdíl tlaku v msících v roce 2006 [hpa] V VI VII VIII IX X XI XII Max. 8,0 4,0 5,0 8,0 8,0 9,0 11,0 11,0 Ø 2,7 1,8 1,2 2,2 1,6 2,6 3,8 2,9 Nejvyšší prmrné teploty pdy byly v ervenci a nejnižší prmrné teploty pdy byly v prosinci. Mezi ervencem a srpnem je znaný teplotní rozdíl zpsobený intenzivními srážkami v srpnu. Tabulka 10: Prmrné teploty pdy v msících v roce 2006 [ C] V VI VII VIII IX X XI XII 1 cm 11,0 15,6 19,2 14,9 12,5 7,7 4,8 2,2 5 cm 11,7 16,3 20,1 15,9 13,7 8,5 4,6 2,0 10 cm 12,4 17,2 21,2 17,1 15,1 9,7 5,5 3,0 20 cm 13,5 17,5 21,8 18,1 16,2 11,0 6,2 3,8 30 cm - 16,5 20,8 18,0 16,0 11,2 6,3 4,2 Nejoblanjší byly msíce listopad a prosinec, kdy bylo zataženo více jak 50,0 % msíce. Nejmén oblané byly msíce ervenec a záí. V záí bylo nejvíce jasných dní v jednom msíci. Jasná obloha nebyla v ervnu a srpnu. Zataženo nebylo pouze v ervenci. Tabulka 11: Prmrná oblanost v msících v roce 2006 [-] V VI VII VIII IX X XI XII Ø 5,8 5,0 3,3 6,0 3,4 4,4 7,0 7,2 Legenda k tabulce 12: SJ = skoro jasno, PJ = polojasno, OBL = oblano, SZ = skoro zataženo, ZAT = zataženo Tabulka 12: Oblanost v msících v roce 2006 [-] V VI VII VIII IX X XI XII JASNO 1,0 0,0 4,0 0,0 9,0 7,0 1,0 1,0 SJ 1,0 6,0 6,0 1,0 4,0 1,0 0,0 0,0 PJ 5,0 8,0 10,0 2,0 4,0 6,0 0,0 1,0 OBL 13,0 8,0 11,0 14,0 8,0 9,0 8,0 2,0 SZ 7,0 3,0 0,0 10,0 4,0 1,0 4,0 6,0 ZAT 4,0 5,0 0,0 4,0 1,0 7,0 17,0 21,0-26-

27 4.2 Výsledky za rok 2007 V této podkapitole strun charakterizuji každý msíc roku Zamil jsem se pedevším na prmrnou msíní teplotu vzduchu, msíní srážkový úhrn, trend vývoje meteorologických hodnot a extrémní jevy. Každý msíc byl teplotn a srážkov porovnán s dlouhodobými výsledky na meteorologické stanici v Šumperku-Temenici. Leden 2007 Msíc leden byl s prmrnou teplotou 2,4 C extrémn nadprmrný (+5,5 C) a srážkov s 85,6 mm extrémn nadprmrný (157,9 %). Dne zasáhla R mohutná cyklóna doprovázená studenou frontou (nazvanou Kyrill). Tato studená fronta pinesla extrémní nárazový vítr (Snžka 216 km/h) a razantní pokles tlaku vzduchu. 18. ledna 2007 se taktéž vyskytla první bouka, pi které spadlo 10,5 mm srážek. Celkov tlak vzduchu v lednu kolísal. Prmrný rozdíl tlaku vzduchu v 7.00 a hodin inil rekordních 6,0 hpa. Nejchladnjší období bylo , kdy denní prmrné teploty vzduchu poklesly pod nulu a napadl sníh (max. 3,5 cm). Únor 2007 Msíc únor byl s prmrnou teplotou 1,8 C extrémn nadprmrný (+3,4 C) a srážkov s 47,2 mm byl celkem prmrný (119,1 %). Prmrný msíní tlak (1012,4 hpa) byl velmi nízký. Bhem celého února bylo, až na výjimky, velmi teplo. Nevyskytly se tém žádné záporné teploty. Pouze 3 dny byla prmrná denní teplota vzduchu pod nulou. Souvislá snhová pokrývka byla jen 2 dny. Bezen 2007 Msíc bezen byl s prmrnou teplotou 3,3 C nadprmrný (+ 1,0 C) a srážkov s 40,1 mm byl mírn podprmrný (90,3 %). Dne dosáhla maximální denní teplota vzduchu rekordních 19,2 C. Oblanost v msíci byla pomrn malá. Vyskytlo se 5 jasných dní. Nejchladnji bylo mezi 19 až 24 dnem, kdy vanul silný nárazový vítr a dokonce snžilo. Jinak byl msíc celkem prmrný a neobjevily se žádné výrazné anomálie. Duben 2007 Msíc duben byl s prmrnou teplotou 6,9 C podprmrný (-1,0 C) a srážkov s 4,0 mm byl extrémn podprmrný (10,8 %). Srážkov byl druhý nejsušší od r (v roce 1973 spadlo 3,4 mm). Vyskytly se pouze dva srážkové dny. První teplota nad 20,0 C byla namena (21,7 C). První letní den byl zaznamenán (25,1 C). Dne bylo nejtepleji s maximální denní teplotou vzduchu 26,4 C. Teplotní rekordy padaly bhem celého msíce po celé R. Tlak byl v msíci stálý. Prmrný rozdíl tlaku vzduchu v 7.00 a inil 2,6 hpa. V dubnu byla rekordn nízká oblanost. Prmrná oblanost byla 2,6 (prmrn každý den skoro jasný). Vyskytlo se 7 jasných dní (druhý nejvyšší poet po záí 2006). Bhem dubna se neobjevily žádné bouky ani extrémní jevy. -27-

28 Kvten 2007 Msíc kvten byl s prmrnou teplotou 12,9 prmrný (+ 0,1 C) a srážkov s 66,4 mm byl taktéž prmrný (99,9 %). Taková shoda prmrných hodnot na meteorologické stanici ve Vikýovicích ješt nenastala! V kvtnu 2007 bylo 9 letních dn (v r pouze 3). Srážkových dní bylo 13 (v r dní). Prmrná oblanost byla taktéž nižší oproti roku V tomto roce se vyskytlo 8 bouek (v r bouky). erven 2007 Msíc erven byl s prmrnou teplotou 16,8 C nadprmrný (+0,9 C) a srážkov s 61,5 mm podprmrný (73,7 %). Dne se vyskytl první tropický den (30,2 C). V ervnu 2007 bylo 15 letních a 2 tropické dny (v r letních a 8 tropických dní). Vtšina msíce byla teplotn nadprmrná, poslední 4 dny se ale prudce ochladilo. Po celý msíc byl nízký tlak. Žádný den nebylo jasno. Vítr vanul nejastji od západu. ervenec 2007 Msíc ervenec byl s prmrnou teplotou 17,0 C prmrný (-0,2 C) a srážkov s 86,6 mm byl prmrný (108,5 %). Dne byl extrémní a nejteplejší den tohoto roku i za celé období mení. Denní maxima ve tech asech (16:49:50, 16:51:20 a 16:58:02) dosáhla rekordních 36,1 C. Mezi 10 a 17 dnem došlo k oteplení o 18,9 C. Noc mezi 17 a 18 dnem byla s noní minimální teplotou 19,3 C tém tropická ukazoval teplomr v hodin neuvitelných 27,0 C. Nicmén od 3 do se denní maximální teplota vzduchu nedostala nad 25,0 C. Dne se projevila pranostika sv. Anna chladna zrána. V tento den byly noní minima o 5,7 C nižší oproti pedchozím dnm a po dlouhém období se dostala pod 10 C. V ervenci 2007 se vyskytly pouze 2 bouky (v r jich bylo 14). Letos byl ervenec znan oblaný (o 1,6 více, jak v r. 2006). Pda byla oproti roku 2006 v prmru o 1,6 C ve všech hloubkách nižší. Srpen 2007 Msíc srpen byl s prmrnou teplotou 15,8 C podprmrný (-0,9 C) a srážkov s 68,3 mm byl prmrný (99,2 %). Dne bylo nejtepleji z celého msíce, kdy maximální teplota vzduchu dosáhla 32,4 C. V srpnu byly pouze 3 tropické dny a 16 letních dní. Od se soustavn ochlazovalo a denní maxima dosáhla pouhých 16,3 C. UV-index kulminoval na 7,0 UVI. Oblanost byla krom 7 dn velká (o 0,9 vyšší oproti roku 2006). Dne se vyskytly pouhé 2 bouky za celý msíc. Záí 2007 Msíc záí byl s prmrnou teplotou 9,5 C extrémn podprmrný (-3,4 C) a srážkov s 67,9 mm byl nadprmrný (124,5 %). Pouze 5 dní byla maximální teplota nad 20,0 C (v r jich bylo 27). Nevyskytl se již žádný letní den.v tomto roce bylo o 10 srážkových dní více jak v roce Mezi 5 a 7 dnem byla hlavn na Severní Morav povodová bdlost. íjen 2007 Msíc íjen byl s prmrnou teplotou 6,3 C podprmrný (-1,7 C) a srážkov s 35,9-28-

29 mm byl podprmrný. Nejchladnjším dnem byl s maximální teplotou vzduchu 5,2 C. Naopak nejteplejším dnem byl s maximální teplotou vzduchu 20,3 C. Srážkových dní bylo o 5 více, ale vtšina úhrn byla nižší jak 5,0 mm (9 dní). Tlak bhem msíce velmi kolísal. Rozdíl mezi max. a min. tlakem byl 14,3 hpa. Msíc byl o 1,0 více oblaný jak v r Dne poklesla noní minima na - 3,2 C. 5 dní byla inverzní situace. Listopad 2007 Msíc listopad byl s prmrnou teplotou 1,0 C podprmrný (-2,0 C) a srážkov s 67,0 mm byl nadprmrný (123,3%). Nejteplejším dnem byl 1. listopad s maximální teplotou 11,2 C. Nejchladnjším dnem byl 17. listopad s noní minimální teplotou -13,2 C. Ve dnech 29. a poklesla teplota pdy v hloubce 5,0 cm na -0,7 C. Letošní listopad byl o 5 dní deštivjší jak rok Maximální snhová pokrývka dosáhla dne rekordních 13,0 cm. Tlaková tendence byla obdobná jako v r Celkov byl letošní listopad chladnjší. Prosinec 2007 Msíc prosinec byl s prmrnou teplotou -2,0 C podprmrný (-0,6 C) a srážkov s 39,9 mm extrémn podprmrný (64,7 %). Nejteplejší den byl s maximální denní teplotou vzduchu 7,7 C. Nejchladnjší den byl s maximální denní teplotou vzduchu -5,4 C. Od 12. prosince se soustavn ochlazovalo a nepatrné oteplení nastalo po Dne v 7.00 hodin ráno byla zaznamenána rekordní vlhkost vzduchu (96 %). Minimální noní teplota vzduchu poklesla na - 11,3 C. Nejdeštivjší byla první dekáda msíce. Srážkový úhrn byl velmi nerovnomrný. Bhem dvou dn spadlo 77,6 % všech msíních srážek. Od 16. do 27. prosince bylo období beze srážek. Msíc byl velmi oblaný, s rekordem 10 dní nepetržit zataženo ( ). Pouze dva dny byla souvislá snhová pokrývka (1. a ) 4.3 Tabulková ást Tato kapitola je pehledn rozdlena na jednotlivé sledované meteorologické prvky ve výsledném tabulkovém zpracování za rok U vtšiny tabulek je vlastní komentá pozorovatele Teplota vzduchu V tabulkové ásti teplota vzduchu jsou prmrné msíní hodnoty, pop. msíní maximální nebo minimální hodnoty. Tabulka 13. znázoruje nárst prmrné teploty vzduchu v jednotlivých msících s jednoduchou roní vlnou. Nejchladnjším msícem byl prosinec 2007, naopak nejteplejším msícem byl ervenec Dlouhodobý trend vykazuje jako nejchladnjší msíc roku leden, nicmén v extrémn teplé zim 2006/2007 byl leden 2007 o 4,4 C teplejší jak prosinec Prmrná roní teplota vzduchu v roce 2007 byla 7,6 C, což je prmrná hodnota (ATLAS PODNEBÍ ESKA, 2007). -29-

30 Tabulka 13: Prmrná teplota vzduchu v msících roce 2007 [ C] Ø 2,4 1,8 3,3 6,9 12,9 16,8 17,0 15,8 9,5 6,3 1,0-2,0 Tabulka 14. Vykazuje prakticky totožný trend, jako klasická teplota vzduchu s maximální teplotou rosného bodu v ervenci 2007 i s pidruženým ervnem 2007 a následným poklesem v zimním období. Jelikož záznam zapoal od kvtna 2007, nelze stanovit nejchladnjší msíc. Tabulka 14: Prmrný rosný bod v msících v roce 2007 [ C] Ø ,4 12,9 12,9 12,3 7,8 4,6-0,2-2,9 Tabulka 15: Prmrný rosný bod v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] 7.00 Ø ,7 12,2 12,4 11,7 6,9 4,1-0,4-3, Ø ,3 13,6 13,5 12,8 8,7 5,1-0,1-2,6 Tabulka 16: Maximální rosný bod v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] ,3 16,2 17,6 15,6 12,1 12,0 6,8 4, ,6 17,5 20,1 18,6 13,5 12,2 9,7 5,4 Tabulka 17: Minimální rosný bod v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] ,1 6,5 7,7 5,6 1,7-2,4-7,6-9, ,0 7,0 8,0 5,9 4,0-1,1-8,8-9,3 Tabulka 18: Prmrný wind chill v msících v roce 2007 [ C] Ø ,3 16,3 16,4 15,2 9,0 5,3 0,1-3,1 Tabulka 19: Prmrný wind chill v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] 7.00 Ø ,6 15,0 14,8 13,4 7,6 4,6 0,0-3, Ø ,1 17,6 18,1 17,0 10,4 6,0 0,3-2,7 Tabulka 20: Maximální wind chill v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] ,9 21,0 22,8 18,9 12,9 12,1 7,1 5, ,9 24,7 26,7 21,0 14,9 14,2 10,0 5,7 Tabulka 21: Minimální wind chill v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [ C] ,0 8,6 9,4 7,3 1,9-3,2-9,9-10, ,6 10,6 10,2 11,2 5,2-0,9-10,8-9,4-30-

31 Vlastní namené prmrné msíní hodnoty byly porovnány s meteorologickou stanicí v Šumperku-Temenici. Z tabulky vyplývá, že první ti msíce roku 2007 byly extrémn nadprmrné, naopak od ervence 2007 je trend opaný. Zvláštností je podprmrný duben 2007, pestože byl srážkov extrémn podprmrný. Celková prmrná roní odchylka od dlouhodobého normálu iní + 1,1 C. Tabulka 22: Odchylka prmrné msíní teploty vzduchu od dlouhodobého prmru [ C] Odch. +5,5 +3,4 +1,0-1,0 +0,1 +0,9-0,2-0,9-3,4-1,7-2,0-0,6 Tab. 23. Vykazuje roní vývoj prmrných extrémních hodnot pro jednotlivé msíce. Z tabulky je zejmé, že nejvyšší denní teploty vzduchu byly v msíci ervnu a srpnu ervenec 2007 byl pouze o 0,1 C chladnjší. Nejvyšší noní minimální teploty byly v ervenci Pekvapiv byla prmrná msíní minimální teplota vzduchu záporná i v dubnu 2007, kdy se stále vyskytovaly etné mrazíky. Prmrná roní maximální teplota vzduchu byla 14,3 C, prmrná roní minimální teplota vzduchu byla 4,5 C a prmrná roní minimální pízemní teplota vzduchu byla 3,0 C. Z roních prmr je zejmé, že rozdíl mezi minimální teplotou v 5 cm nad povrchem a 200 cm nad povrchem je prmrný rozdíl 1,5 C. Tabulka 23: Prmrná maximální, minimální a minimální pízemní msíní teplota vzduchu v roce 2007 [ C] Max. 5,3 5,6 10,7 18,6 21,4 25,5 25,4 25,5 17,3 11,9 4,3 0,7 Min. 0,0 0,0 0,8 1,6 8,3 12,2 12,9 12,2 6,9 4,2-0,9-3,3 Min.p. -1,1-1,2-0,6-0,1 6,3 9,9 10,9 9,7 5,4 2,9-2,0-4,1 V tabulce 24. jsou zaznamenány nejvyšší maximální denní teploty vzduchu a nejnižší minimální teploty vzduchu ve 2 m a v 5 cm nad povrchem. Nejvyšší teplota byla namena v ervenci 2007, což je normální kulminaní období, od kterého tepla ubývá. V prosinci 2007 byla namena nejnižší maximální denní teplota vzduchu. Naopak nejnižší minimální teplota vzduchu byla namena v msíci lednu. Pouze ve tech msících roku 2007 nebyla noní minimální pízemní teplota záporná. Prmrná absolutní maximální teplota vzduchu byla 21,7 C. Prmrná absolutní minimální teplota vzduchu byla -2,6 C a prmrná absolutní minimální pízemní teplota vzduchu byla -4,4 C. Tabulka 24: Maximální, minimální a minimální pízemní msíní teplota vzduchu v roce 2007 [ C] Max. 13,4 10,0 19,2 26,4 29,9 30,5 36,1 32,4 23,3 20,3 11,2 7,7 Min. -12,8-4,5-4,0-4,2 0,2 5,0 6,7 5,5 1,1-3,2-11,0-10,1 Min.p. -14,6-5,6-5,6-6,8-1,4 3,4 4,1 3,0-0,9-4,0-13,2-11,3 Tabulka 25. vykazuje v prvním ádku nejvyšší minimální teplotu vzduchu ve 2 m. Nejvyšší noní minima bývá tradin v msících erven až ervenec. Naopak nejnižší hodnota byla v msíci únor V druhém ádku jsou uvedeny nejnižší maximální teploty v msících. Nejnižší maximální teplota vzduchu byla v msíci prosinec Prmrná msíní nejvyšší minimální teplota vzduchu byla 10,7 C a prmrná msíní -31-

32 nejnižší maxima byla 7,6 C. Tabulka 25: Minimální maximální a maximální minimální msíní teplota vzduchu v roce 2007 [ C] Min. 5,1 4,1 6,8 9,5 16,0 16,5 19,3 17,8 11,7 11,8 6,4 4,2 Max. -2,3 1,0 3,0 9,0 16,0 19,0 19,3 16,3 10,8 5,2 0,1-5,4 V tabulce 26. jsou zaznamenány maximální, minimální a prmrné amplitudy maximální a minimální teploty vzduchu. V zimním období je rozdíl nejnižší, naopak na jae a v lét je rozdíl mezi denní a noní teplotou rapidní. Maximum bylo dosaženo v dubnu a minimum v msíci prosinci. Prmrná roní amplituda byla 9,7 C. Prmrná maximální roní amplituda byla 17,0 C a prmrná minimální roní amplituda byla 3,0 C. Tabulka 26: Rozdíl mezi min/max. teplotou vzduchu v msících v roce 2007 [ C] Max. 13,7 11,9 21,2 22,7 21,2 18,9 19,4 20,7 18,4 15,9 11,8 9,2 Min. 2,0 1,8 1,0 4,7 3,3 5,0 4,9 6,6 3,5 1,4 1,6 0,8 Ø 5,4 5,6 9,7 16,8 13,2 13,2 12,5 13,3 10,5 7,5 5,3 3,9 Nejvyšší prmrná msíní teplota vzduchu v 7.00 hodin byla v ervnu 2007, ale maxima dosáhla o msíc pozdji. Od kvtna do záí byla prmrná teplota kladná. Pekvapiv byla v msíci lednu maximální teplota vyšší, než v msíci beznu. Mezi dubnem a kvtnem je pomrn velký nárst v maximální dosažené teplot. Prmrná roní teplota vzduchu v 7.00 hodin byla 6,2 C. Prmrná roní maximální teplota vzduchu byla 12,6 C a prmrná roní minimální teplota vzduchu byla -0,5 C. Tabulka 27: Maximální, minimální a prmrná msíní teplota vzduchu v 7.00 hodin v roce 2007 [ C] Max. 8,4 4,9 7,3 11,9 19,6 20,1 22,4 18,7 13,1 12,4 7,1 5,3 Min. -12,0-3,4-2,5-3,8 2,3 10,5 9,3 7,3 2,4-1,7-7,0-8,5 Ø 1,6 1,2 1,7 3,9 11,1 15,3 15,1 13,8 8,1 5,3 0,7-2,4 Nejvyšší prmrná msíní teplota vzduchu v hodin byla v ervenci Ve stejném msíci byla dosažena roní maximální hodnota. Nejnižší prmrná msíní teplota vzduchu byla dosažena v prosinci Prmrná roní teplota vzduchu v hodin byla 8,9 C, což je o 2,7 C vyšší hodnota, než prmr v 7.00 hodin. Prmrná roní maximální teplota vzduchu byla 15,4 C a prmrná roní minimální teplota vzduchu byla 1,7 C. Tabulka 28: Maximální, minimální a prmrná msíní teplota vzduchu v hodin v roce 2007 [ C] Max. 12,9 6,6 9,5 16,7 21,5 25,5 27,0 22,1 15,3 12,2 10,5 5,7 Min. -8,6-1,6-0,2 1,3 6,2 11,5 11,0 11,5 6,1 0,5-7,7-8,9 Ø 2,9 2,5 5,0 9,9 14,7 18,4 18,8 17,8 10,9 6,8 1,2-1,6-32-

33 4.3.2 Vlhkost vzduchu Tabulka 29. hodnotí maximální týdenní vlhkost, minimální týdenní vlhkost a prmrnou msíní vlhkost vzduchu. Vzhledem k neúplné roní ad dat, nebylo možno stanovit maximální a minimální roní hodnoty. Tabulka 29: Maximální, minimální týdenní a prmrná vlhkost v msících v roce 2007 [%] Max ,2 80,7 79,2 82,2 83,4 84,2 89,2 90,2 91,6 Min ,0 62,7 73,4 71,4 73,6 87,6 84,7 86,2 84,3 Ø ,0 73,2 76,2 76,0 79,8 86,3 87,5 88,3 89, Teplota pdy Prmrná teplota pdy byla nejnižší v prosinci se zápornými hodnotami v 1cm a 5 cm. Nejvyšší prmrné teploty pevažovaly v ervenci 2007 (5, 10, 20 a 30 cm). Pouze v 1 cm bylo tepleji v msíci ervnu Nejnižší hodnoty byly v prosinci. Prmrná roní teplota pdy v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 8,0 C, 8,3 C, 9,7 C, 10,3 C a 10,4 C. Tabulka 30: Prmrné teploty pdy v msících v roce 2007 [ C] 1 cm 1,9 1,8 3,2 8,1 13,6 17,1 16,9 15,9 10,2 6,2 1,7-0,4 5 cm 1,6 1,5 3,3 8,7 14,0 17,5 17,7 16,7 10,7 6,3 1,6-0,5 10 cm 2,3 2,4 4,6 10,5 15,4 18,7 19,4 18,9 12,7 8,2 2,9 0,8 20 cm 2,8 2,8 5,1 10,5 16,2 19,5 20,5 19,3 13,4 8,8 4,0 1,1 30 cm 2,8 2,7 4,9 10,8 15,7 19,2 20,3 19,4 13,6 9,2 4,2 1,7 Prmrné teploty pdy v 7.00 hodin byly nejnižší v prosinci a nejvyšší v ervenci. Pouze v 1 cm bylo tepleji v ervnu. V lednu a únoru byly teploty prakticky vyrovnané. Prmrná roní teplota pdy v 7.00 hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 6,7 C, 6,7 C, 8,4 C, 9,6 C a 10,3 C Tabulka 31: Prmrné teploty pdy v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm 1,7 1,3 2,0 5,0 11,2 15,1 14,9 13,8 8,6 5,4 1,6-0,6 5 cm 1,5 1,0 1,9 5,2 11,2 15,1 15,3 14,3 8,9 5,1 1,5-0,7 10 cm 2,2 1,9 3,3 7,5 12,8 16,3 17,2 16,8 11,3 7,5 2,9 0,7 20 cm 2,7 2,6 4,3 8,8 14,2 18,4 19,8 18,3 13,0 8,4 3,9 1,2 30 cm 2,9 2,7 4,7 10,5 15,3 18,9 20,4 19,3 13,6 9,2 4,3 1,7 Prmrné teploty pdy v hodin byly nejnižší v prosinci a nejvyšší v ervenci. Pouze v 1 cm bylo tepleji v ervnu. Prmrná roní teplota pdy v hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 9,4 C, 9,8 C, 11,2 C, 11,1 C a 10,5 C. -33-

34 Tabulka 32: Prmrné teploty pdy v hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm 2,1 2,4 4,5 11,2 16,0 19,2 19,0 18,0 11,8 7,1 1,8-0,2 5 cm 1,8 2,1 4,7 12,0 16,8 19,9 20,2 19,1 12,5 7,5 1,8-0,4 10 cm 2,5 3,0 5,9 13,6 18,0 21,2 21,7 21,1 14,1 9,0 3,0 0,9 20 cm 2,9 3,1 5,9 12,3 18,3 20,7 21,2 20,4 13,9 9,2 4,1 1,0 30 cm 2,8 2,8 5,1 11,2 16,1 19,5 20,2 19,5 13,7 9,2 4,1 1,8 Nejvyšší maximální msíní hodnoty byly v ervenci Naopak nejnižší hodnoty byly v msíci prosinci. Prmrná roní maxima teploty pdy v 7.00 hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 11,3 C, 11,4 C, 12,3 C, 12,7 C a 13,2 C. Tabulka 33: Maximální teploty pdy v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm 5,5 3,8 5,3 12,3 17,8 19,3 20,2 17,1 12,5 10,7 7,1 4,3 5 cm 5,5 3,6 5,1 12,3 17,9 18,7 20,6 17,7 12,8 12,2 7,0 3,9 10 cm 5,6 4,2 5,5 13,5 18,9 20,0 22,0 19,3 14,2 12,8 8,0 4,0 20 cm 5,7 4,3 5,9 13,9 19,2 21,3 22,5 20,3 15,3 12,5 8,0 4,0 30 cm 5,3 4,1 6,5 15,1 20,3 21,0 22,8 21,7 16,2 12,9 8,3 4,0 Nejvyšší maximální hodnoty byly jednoznan v ervenci Naopak nejnižší hodnoty byly v msíci prosinci Maximální teplota v 1 a 5 cm byla v únoru a prosinci totožná. Prmrná roní maxima teploty pdy v hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 14,4 C, 14,8 C, 15,6 C, 14,8 C a 14,0 C. Tabulka 34: Maximální teploty pdy v hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm 6,8 4,9 6,8 17,7 23,5 24,2 24,3 21,1 15,4 13,8 9,1 4,9 5 cm 6,6 4,7 7,0 18,6 24,5 25,0 25,9 22,0 16,1 13,8 8,9 4,7 10 cm 6,5 5,5 9,0 19,3 25,6 26,4 26,8 23,6 16,8 14,1 8,9 4,9 20 cm 5,7 5,0 8,5 18,1 24,3 23,3 26,9 22,7 17,8 13,0 7,9 4,0 30 cm 5,3 4,3 7,3 15,4 24,5 21,9 27,0 21,0 16,5 13,1 8,3 3,9 Nejnižší minimální hodnoty byly v prosinci Naopak nejvyšší hodnoty byly v ervenci. Výjimku tvoila vrstva 20 cm. Prmrná roní minima teploty pdy v 7.00 hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 2,8 C, 3,1 C, 5,2 C, 7,1 C a 7,8 C. Tabulka 35: Minimální teploty pdy v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm -0,3 0,1 0,1 0,3 4,9 10,0 10,4 8,2 3,5 0,4-0,8-3,7 5 cm -0,5 0,0 0,1 0,6 5,7 10,1 10,5 9,7 4,3 0,8-0,7-3,6 10 cm 0,3 1,0 1,5 3,1 8,1 12,0 11,3 13,0 8,4 3,9 0,7-1,5 20 cm 1,0 1,5 2,7 4,8 10,3 14,1 17,7 15,0 11,5 5,2 1,8-0,9 30 cm 1,2 1,5 2,5 7,1 12,5 15,7 16,5 17,1 11,7 6,2 2,0 0,1 Nejnižší minimální hodnoty byly v prosinci Naopak nejvyšší hodnoty byly pekvapiv v ervnu 2007, což je o msíc díve, jak maximální hodnoty v 7.00 hodin. Prmrná roní minima teploty pdy v hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 5,3 C, 5,7 C, 7,4 C, 8,2 C a 7,9 C. -34-

35 Tabulka 36: Minimální teploty pdy v hodin v msících v roce 2007 [ C] 1 cm -0,2 0,5 1,1 3,8 10,0 14,6 13,2 13,5 8,7 1,9-0,4-3,3 5 cm -0,4 0,2 0,9 4,8 11,1 15,3 13,9 14,0 9,6 2,6-0,5-3,3 10 cm 0,3 1,2 1,8 7,5 13,3 17,1 16,0 15,6 11,5 4,9 0,7-1,2 20 cm 1,0 1,7 2,8 7,0 13,1 17,9 17,4 17,6 12,3 6,2 1,8-0,7 30 cm 1,2 1,7 3,1 7,5 12,9 16,4 16,2 15,5 12,1 6,3 2,0 0, Tlak Prmrný msíní tlak vzduchu byl nižší v letních msících od kvtna do ervence. Nejvyšší byl v íjnu a prosinci. Od ledna do dubna byla tlaková tendence pomrn vyrovnaná a nedocházelo k extrémním výkyvm. Naopak poslední msíc v roce byl doprovázen vysokým tlakem vzduchu s výkyvy až 13,6 hpa bhem 24 hodin. Prmrný roní tlak byl 1014,8 hpa. Tabulka 37: Prmrný tlak vzduchu v msících v roce 2007 [hpa] Ø 1015,2 1012,4 1014,9 1018,0 1009,4 1008,7 1008,0 1013,9 1015,4 1022,6 1016,8 1022,9 Absolutn nejnižší tlak vzduchu byl v beznu Nejvyšší tlak vzduchu byl v prosinci V msících leden, bezen, kvten, erven, ervenec a záí klesl tlak vzduchu pod 1000,0 hpa. Naopak pouze v beznu, listopadu a prosinci byl nad 1030,0 hpa. U maximálních msíních hodnot se dá vypozorovat jistá pravidelná vlna s maximem v prosinci a minimem v ervenci. Prmrný roní maximální tlak byl 1026,6 hpa a prmrný roní minimální tlak byl 1000,4 hpa. Tabulka 38: Maximální a minimální tlak vzduchu v msících v roce 2007 [hpa] Max. 1029,0 1027,0 1032,0 1028,0 1018,5 1017,8 1016,9 1025,6 1024,8 1029,9 1031,4 1038,5 Min. 994,0 1000,0 991,0 1010,0 992,4 997,3 998,6 1005,6 1005,9 1015,6 1002,2 992,2 V prosinci 2007 byl nejvyšší prmrný msíní tlak. V ervenci 2007 byl nejnižší prmrný msíní tlak. Maximální tlak vzduchu v 7.00 hodin byl v prosinci. Naopak nejnižší tlak vzduchu byl v beznu Prmrný roní tlak vzduchu v 7.00 byl 1014,8 hpa. Prmrný roní maximální tlak vzduchu byl 1026,2 hpa a prmrný roní minimální tlak vzduchu byl 1000,5 hpa. Tabulka 39: Prmrný, maximální a minimální tlak vzduchu v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [hpa] Ø 1014,9 1012,1 1014,7 1018,0 1010,1 1009,6 1008,7 1014,0 1014,9 1022,1 1016,1 1022,5 Max. 1029,0 1026,0 1032,0 1028,0 1018,5 1017,8 1015,4 1024,4 1028,8 1028,3 1030,1 1036,5 Min. 995,0 1000,0 991,0 1010,0 992,4 998,0 998,6 1005,6 1005,9 1015,6 1002,2 992,2 V prosinci 2007 byl nejvyšší prmrný msíní tlak. V ervenci 2007 byl nejnižší prmrný msíní tlak. Maximální tlak vzduchu v hodin byl v prosinci Naopak nejnižší tlak vzduchu byl v ervenci Prmrný roní tlak vzduchu v hodin byl 1014,9 hpa. Prmrný maximální tlak vzduchu byl 1025,9 hpa a prmrný -35-

36 roní minimální tlak vzduchu byl 1000,8 hpa. Tabulka 40: Prmrný, maximální a minimální tlak vzduchu v hodin v msících v roce 2007 [hpa] Ø 1015,5 1012,6 1015,1 1018,0 1008,7 1007,7 1007,3 1013,8 1015,9 1023,1 1017,6 1023,4 Max. 1027,0 1027,0 1032,0 1027,0 1014,9 1016,4 1016,9 1025,6 1024,4 1029,9 1031,4 1038,5 Min. 994,0 1000,0 991,0 1011,0 995,1 997,3 990,0 1007,1 1005,9 1017,5 1002,2 998,3 Prmrný rozdíl tlaku byl nejvyšší v lednu a nejnižší v srpnu a íjnu. Maximální rozdíl tlaku byl 19,0 hpa. Prmrný roní rozdíl tlaku byl 3,3 hpa. Prmrný roní maximální rozdíl tlaku byl 9,9 hpa a prmrný roní minimální rozdíl tlaku byl 0,1 hpa. Tabulka 41: Prmrný, maximální a minimální rozdíl tlaku v 7 a hodin v msících v roce 2007 [hpa] Ø 6,0 3,1 4,1 2,6 3,5 2,8 3,5 2,1 3,3 2,1 3,2 2,9 Max. 19,0 11,0 11,0 8,0 9,3 8,4 10,0 6,3 7,7 6,8 7,9 13,6 Min. 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,3 0,3 0,2 0,1 0,1 0, Srážky Nejdeštivjším msícem v roce 2007 byl ervenec a pouze o 0,1 mm srážek mén leden. Naopak nejsušším msícem byl duben, ve kterém pouze 2x nepatrn pršelo. Nejvíce nadprmrný byl msíc leden 2007 a nejvíce podprmrný byl duben Msíc kvten a srpen se nejvíce blížily prmru. Rok byl srážkov prmrný s prmrnou roní odchylkou +-5,9 %. Celkový roní srážkový úhrn byl 670,4 mm. Tabulka 42: Úhrn srážek a procent z normálu v msících v roce 2007 [mm, %] Úhrn 85,6 47,2 40,1 4,0 66,4 61,5 86,6 68,3 67,9 35,9 67,0 39,9 % 157,9 119,1 90,3 10,8 99,9 73,7 108,5 99,2 124,5 79,4 123,3 64,7 Maximální prmrný úhrn srážek za den byl v lednu a ervenci, což souvisí s velkým msíním úhrnem srážek. Naopak nejnižší prmrný úhrn srážek za den byl v dubnu, kdy prakticky nepršelo. Maximální prmrný týdenní úhrn srážek za týden byl v ervenci. Nejnižší prmrný týdenní úhrn srážek byl v dubnu. Tabulka 43: Prmrný úhrn srážek za den a týden v msících v roce 2007 [mm] Ø den 2,7 1,6 1,2 0,1 2,1 2,0 2,7 2,2 2,2 1,1 2,2 1,2 Ø týd. 17,1 9,4 8,0 0,8 13,2 12,3 17,3 13,6 13,5 7,1 13,4 7,9 Maximální srážkové úhrny stží dosahovaly 20,0 mm srážek. Pouze ve dvou letních msících, byl denní maximální úhrn srážek nad 20,0 mm. Absolutn nejvyšší denní úhrn srážek byl v ervenci. Nejnižší denní úhrn srážek byl v dubnu. Prmrný maximální roní úhrn srážek byl 15,8 mm. -36-

37 Tabulka 44: Maximální úhrn srážek za 24 hodin v msících v roce 2007 [mm] Max. 17,7 12,9 13,8 3,7 21,4 16,5 22,6 16,3 19,4 14,2 14,7 16,4 Nejvíce deštivých dní bylo v lednu. Nejmén deštivých dní bylo v dubnu. Pestože v ervenci spadlo více srážek jak v lednu, byly intenzivnjší, a proto bylo v ervenci mén srážkových dní. Prmrn bylo v roce ,1 srážkových dní v msíci, což je prmrn 43,8 % z každého msíce. Tabulka 45: Srážkových dní, procent srážkových dní v msících v roce 2007 [mm, %] Dní. 23,0 14,0 10,0 2,0 13,0 15,0 17,0 12,0 16,0 13,0 7,0 15,0 % 74,1 50,0 32,2 6,6 41,9 50,0 54,8 35,4 53,3 41,9 36,6 48,3 Nejvíce pevládaly srážky typu B s roním prmrem 5,8 x v msíci. Druhý nejastjší úhrn byl typu A s roním prmrem 4,7 x v msíci. Typ C byl s roním prmrem 1,8 x v msíci. Typ D byl s roním prmrem 1,6 x v msíci. A poslední typ E se vyskytl pouze ve dvou letních msících s msíním prmrem 0,2 x v msíci. Legenda k tabulce 46: A: >1,0 mm B: 1,1 5,0 mm C: 5,1 10,0 mm D: 10,1 20,0 mm E: <20,0 mm Tabulka 46: Klasifikace srážek v msících v roce 2007 [-] A 6,0 6,0 3,0 1,0 1,0 5,0 6,0 4,0 3,0 5,0 6,0 10,0 B 12,0 5,0 4,0 0,0 7,0 7,0 6,0 3,0 9,0 6,0 7,0 3,0 C 3,0 1,0 1,0 0,0 4,0 1,0 2,0 2,0 3,0 1,0 3,0 0,0 D 2,0 2,0 2,0 0,0 0,0 2,0 2,0 3,0 1,0 1,0 2,0 2,0 E 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, Oblanost Sledování oblanosti v míst stanice je ideální. Pozorování nebrání žádné pekážky, les, ani žádné budovy. Pouze z východu se zvedá do výšky cca 400 m Píná strá. Pro pochopení následujících tabulek týkajících se oblanosti je zapotebí nahlédnout do tabulky na stran 14. Legenda k tabulkám: JAS jasno, SKJ skoro jasno, POL polojasno, OBL oblano, SZ skoro zataženo, Z zataženo Nejoblanjší msíc byl leden. Nejmén oblaný byl msíc duben. V msíci dubnu byla nejnižší oblanost od zaátku mení. Mén oblané msíce byly: bezen, duben, kvten, srpen, záí. Prmrná roní oblanost v msících byla 5,3 (viz. tabulka 47). -37-

38 Tabulka 47: Prmrná oblanost v msících v roce 2007 [-] Obl. 7,0 6,3 4,8 2,6 4,8 5,4 5,0 4,9 4,9 5,5 6,6 6,6 Tabulka 48: Oblanost v msících v roce 2007 [-] JAS 1,0 1,0 5,0 7,0 1,0 0,0 2,0 0,0 6,0 5,0 0,0 1,0 SKJ 0,0 1,0 3,0 8,0 4,0 0,0 4,0 6,0 2,0 1,0 3,0 3,0 POL 0,0 1,0 4,0 7,0 7,0 9,0 4,0 6,0 3,0 2,0 2,0 2,0 OBL 8,0 8,0 6,0 6,0 11,0 15,0 11,0 8,0 5,0 6,0 4,0 0,0 SZ 4,0 9,0 5,0 2,0 8,0 6,0 7,0 10,0 7,0 7,0 5,0 4,0 Z 18,0 8,0 8,0 0,0 0,0 0,0 3,0 1,0 7,0 10,0 16,0 21,0 Tabulka 49: Oblanost v procentech v msících v roce 2007 [%] JAS 3,2 3,5 16,1 23,3 3,2 0,0 6,4 0,0 20,0 16,1 0,0 3,2 SKJ 0,0 3,5 9,6 26,6 12,9 0,0 12,9 19,3 6,6 3,2 10,0 9,7 POL 0,0 3,5 12,9 23,3 22,5 30,0 12,9 19,3 10,0 6,4 6,7 6,5 OBL 25,8 28,5 19,3 20,0 35,4 50,0 35,4 25,8 16,6 19,3 13,3 0,0 SZ 12,9 32,1 16,1 6,6 25,8 20,0 22,5 32,2 23,3 22,5 16,7 12,9 Z 58,0 28,5 25,8 0,0 0,0 0,0 9,6 3,2 23,3 32,2 53,3 67, UV-záení Vzhledem k tomu, že mení bylo zahájeno v kvtnu, nelze stanovit minimální hodnoty. Maximální UV záení bylo v msíci erven, ale maximální hodnoty byly i v ervenci. Tabulka 50: Prmrné, maximální a minimální UV-záení v msících v roce 2007 [UVI] Ø ,1 6,8 6,4 5,4 2,9 1,4 0,4 0,2 Max ,4 8,3 8,3 7,0 5,4 2,8 1,1 0,4 Min ,7 4,1 2,8 2,2 0,4 0,3 0,1 0,1 Tabulka 51. hodnotí UV záení ve 4 kategoriích. Vhledem k zahájení mení v kvtnu nelze stanovit žádné prmrné hodnoty. Legenda k tabulce 51: 0,0-2,0 nízký UV index 2,1-5,9 stední UV index 6,0-7,9 vysoký UV index 8,0-10,0 velmi vysoký UV index Tabulka 51: Struktura UV-záení v msících v roce 2007 [UVI] > 2, ,0 0,0 0,0 0,0 9,0 25,0 30,0 31, ,0 6,0 8,0 18,0 21,0 6,0 0,0 0, ,0 20,0 21,0 13,0 0,0 0,0 0,0 0, ,0 4,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0-38-

39 4.3.8 Stav pdy Legenda k tabulkám 52, 53: 0 Povrch pdy suchý 1 Povrch pdy vlhký 2 Povrch pdy mokrý (rozmoený voda stojí v menších, nebo vtších kalužích) 3 Povrch pdy holý a zmrzlý 4 Pda pokryta náledím i ledovkou, avšak bez snhu nebo tajícího snhu 5 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdu mén než z poloviny 6 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdy více než z poloviny, nikoliv však úpln 7 Sníh nebo tající sníh (s ledem nebo bez ledu) pokrývá pdu úpln 8 Suchý sypký sníh pokrývá pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln 9 Suchý sypký sníh pokrývá úpln pdu Tabulka 52. vykazuje, že suchý povrch byl v msících kvten-záí. Vlhký povrch byl ve všech msících. Mokrý povrch byl ve všech msících, krom kvtna a srpna. Holý a zmrzlý povrch byl v lednu, únoru, beznu, dubnu, íjnu, listopadu a prosinci. Pda pokryta ledovkou pekvapiv vbec nebyla. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu mén než z poloviny se vyskytl v listopadu a prosinci. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln se vyskytl pouze v listopadu. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu úpln se vyskytl v únoru, listopadu a prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln se vyskytl v listopadu a prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající úpln pdu se vyskytl v lednu, listopadu a prosinci. Tabulka 52: Stav pdy v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [-] Tabulka 53. vykazuje, že suchý povrh byl v msících duben-íjen. Vlhký povrch byl ve všech msících. Mokrý povrch se vyskytl ve všech msících krom dubna, kvtna a ervna. Holý a zmrzlý povrch byl v lednu, únoru, listopadu a prosinci. Pda pokryta ledovkou nebyla. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu mén, než z poloviny se vyskytl v únoru, beznu, listopadu a prosinci. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu více než z poloviny nikoliv však úpln se vyskytl v listopadu a prosinci. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu úpln se vyskytl v lednu, listopadu a prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln se vyskytl v lednu, listopadu a prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající pdu úpln se vyskytl v lednu, listopadu a -39-

40 prosinci. Tabulka 53: Stav pdy v hodin v msících v roce 2007 [-] Sníh Nejvyšší prmrná msíní snhová pokrývka byla v lednu. Období bez snhu bylo do bezna do íjna. Druhá nejvyšší prmrná hodnota byla v listopadu. Prmrná roní snhová pokrývka byla 1,0 cm. Tabulka 54: Prmrná snhová pokrývka v msících v roce 2007 [cm] Ø 4,6 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,2 2,2 Maximální snhová pokrývka byla v listopadu pi intenzivním snžení na sv. Martina. Minimální snhová pokrývka znamená poslední nejnižší mitelná hodnota snhu. Prmrná roní maximální snhová pokrývka byla 2,0 cm. Prmrná roní minimální snhová pokrývka byla 0,6 cm. Tabulka 55: Maximální a minimální snhová pokrývka v msících v roce 2007 [cm] Max. 6,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,0 3,0 Min. 3,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,5 1,5 V prvním ádku tabulky 56. je snhový úhrn srážek v milimetrech (mm). V druhém ádku je uvedeno procento snhového úhrnu z celkového úhrnu srážek. Nejvtší zastoupení snhových srážek z celku bylo v listopadu. Naopak žádné zastoupení snhu nebylo od bezna do íjna. Prmrný roní snhový úhrn srážek byl 3,9 mm. Z celkového roního úhrnu srážek se sníh podílel na 5,6 %. Tabulka 56: Snhový úhrn srážek, procent z celkového úhrnu v msících v roce 2007 [mm, %] Sníh 6,1 5,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,7 2,3 % 7,1 5,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 48,8 5,7 V roce 2007 bylo 20 dní se souvislou snhovou pokrývkou. Nejvíc dní se souvislou snhovou pokrývkou bylo v listopadu. Bez souvislé snhové pokrývky bylo období do bezna do íjna (viz. tabulka 57). -40-

41 Tabulka 57: Poet dní se souvislou snhovou pokrývkou v msících v roce 2007 [-] Dní 5,0 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 11,0 2,0 Tabulka 58: Maximální a prmrná napadlá snhová vrstva v msících v roce 2007 [cm] Max. 6,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,0 1,5 Ø 4,6 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,2 1, Vítr Vzhledem k zahájení mení v kvtnu 2007, nelze stanovit žádné prmrné hodnoty. Tabulka 59: Prmrná rychlost vtru v msících v roce 2007 [m/s] Ø ,4 0,2 0,2 0,6 0,5 0,5 0,3 0,5 Tabulka 60: Prmrná rychlost vtru v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [m/s] Ø ,5 0,3 0,2 0,5 0,4 0,5 0,3 0,5 Ø ,3 0,2 0,2 0,7 0,6 0,5 0,3 0,6 Tabulka 61: Prmrné nárazy vtru v msících v roce 2007 [m/s] Ø ,4 0,3 0,3 0,9 0,6 0,6 0,2 0,9 Tabulka 62: Prmrné nárazy vtru v 7.00 a hodin v msících v roce 2007 [m/s] Ø ,6 0,4 0,4 0,8 0,5 0,6 0,2 0,7 Ø ,3 0,2 0,3 1,0 0,8 0,7 0,3 1,1 Tabulka 63: Maximální rychlost vtru v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [m/s] Max ,4 1,5 1,1 2,3 4,3 3,0 1,4 2,8 Tabulka 64: Maximální rychlost vtru v hodin v msících v roce 2007 [m/s] Max ,0 2,5 2,1 5,2 3,7 5,4 1,7 5,0 Tabulka 65: Maximální nárazy vtru v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [m/s] Max ,1 2,6 2,7 4,5 6,0 3,3 2,5 2,9 Tabulka 66: Maximální nárazy vtru v hodin v msících v roce 2007 [m/s] Max ,5 2,7 3,5 8,5 4,5 6,3 1,5 5,9-41-

42 Tabulka 67: etnost smr vtru v msících v roce 2007 [%] N ,6 0,0 3,2 1,6 0,0 1,6 1,7 1,6 NNE ,6 0,0 0,0 0,0 1,6 0,0 0,0 0,0 NE ,6 0,0 0,0 0,0 1,6 3,2 3,3 1,6 ENE ,0 3,3 4,8 3,2 3,3 1,6 8,3 6,5 E ,6 3,3 3,2 1,6 0,0 4,8 8,3 1,6 ESE ,2 3,3 6,4 4,8 1,6 11,2 6,7 9,6 SE ,8 5,0 3,2 0,0 0,0 1,6 1,7 3,2 SSE ,8 6,6 12,9 1,6 1,6 1,6 8,3 3,2 S ,8 6,6 9,6 4,8 8,3 0,0 3,3 3,2 SSW ,6 1,6 0,0 0,0 3,3 1,6 0,0 0,0 SW ,8 3,3 3,2 1,6 1,6 16,1 5,0 3,2 WSW ,8 10,0 12,9 9,6 11,6 24,1 8,3 8,0 W ,0 26,6 17,7 32,2 31,6 6,4 16,7 17,7 WNW ,4 6,6 6,4 8,0 8,3 9,6 5,0 9,6 NW ,1 8,3 8,0 14,4 6,6 1,6 10,0 16,1 NNW ,0 0,0 1,6 1,6 1,6 0,0 0,0 0,0 P ,9 14,9 6,4 14,5 16,6 14,5 13,3 14,4 Tabulka 68: etnost smr vtru v msících v 7.00 a hodin roce 2007 [-] N ,0 0,0 2,0 1,0 0,0 1,0 1,0 1,0 NNE ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 NE ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 2,0 1,0 ENE ,0 2,0 3,0 2,0 2,0 2,0 5,0 4,0 E ,0 2,0 2,0 1,0 0,0 1,0 5,0 1,0 ESE ,0 2,0 4,0 3,0 1,0 3,0 4,0 6,0 SE ,0 3,0 2,0 0,0 0,0 7,0 1,0 2,0 SSE ,0 4,0 8,0 1,0 1,0 1,0 5,0 2,0 S ,0 4,0 6,0 3,0 5,0 1,0 2,0 2,0 SSW ,0 1,0 0,0 0,0 2,0 0,0 0,0 0,0 SW ,0 2,0 2,0 1,0 1,0 1,0 3,0 2,0 WSW ,0 6,0 8,0 6,0 7,0 10,0 5,0 5,0 W ,0 16,0 11,0 20,0 19,0 15,0 10,0 11,0 WNW ,0 4,0 4,0 5,0 5,0 4,0 3,0 6,0 NW ,0 5,0 5,0 9,0 4,0 6,0 6,0 10,0 NNW ,0 0,0 1,0 1,0 1,0 1,0 0,0 0,0 P ,0 9,0 4,0 9,0 10,0 9,0 8,0 9,0-42-

43 Tabulka 69: etnost smr vtru v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [%] N ,2 0,0 6,4 3,2 0,0 3,2 0,0 3,2 NNE ,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 NE ,2 0,0 0,0 0,0 0,0 3,2 3,3 3,2 ENE ,0 6,6 6,4 3,2 6,6 0,0 13,3 6,5 E ,2 0,0 3,2 3,2 0,0 6,4 10,0 3,2 ESE ,0 0,0 9,6 6,4 3,3 12,9 3,3 6,4 SE ,4 10,0 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SSE ,2 6,6 12,9 3,2 0,0 0,0 6,7 6,4 S ,0 0,0 9,6 3,2 6,6 0,0 3,3 3,2 SSW ,0 0,0 0,0 0,0 3,3 3,2 0,0 0,0 SW ,0 3,3 0,0 0,0 0,0 16,1 6,7 6,4 WSW ,4 10,0 12,9 3,2 13,3 16,1 10,0 6,4 W ,2 26,6 9,6 35,4 26,6 9,6 20,0 16,1 WNW ,4 10,0 9,6 3,2 16,6 12,9 6,7 12,9 NW ,3 13,3 9,6 19,3 3,3 0,0 3,3 16,1 NNW ,0 0,0 3,2 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0 P ,9 13,3 3,2 12,9 20,0 16,1 13,3 9,6 Tabulka 70: etnost smr vtru v 7.00 hodin v msících v roce 2007 [-] N ,0 0,0 2,0 1,0 0,0 1,0 0,0 1,0 NNE ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 NE ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 1,0 ENE ,0 2,0 2,0 1,0 2,0 0,0 4,0 2,0 E ,0 0,0 1,0 1,0 0,0 2,0 3,0 1,0 ESE ,0 0,0 3,0 2,0 1,0 4,0 1,0 2,0 SE ,0 3,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SSE ,0 2,0 4,0 1,0 0,0 0,0 2,0 2,0 S ,0 0,0 3,0 1,0 2,0 0,0 1,0 1,0 SSW ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 0,0 0,0 SW ,0 1,0 0,0 0,0 0,0 5,0 2,0 2,0 WSW ,0 3,0 4,0 1,0 4,0 5,0 3,0 2,0 W ,0 8,0 3,0 11,0 8,0 3,0 6,0 5,0 WNW ,0 3,0 3,0 1,0 5,0 4,0 2,0 4,0 NW ,0 4,0 3,0 6,0 1,0 0,0 1,0 5,0 NNW ,0 0,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 P ,0 4,0 1,0 4,0 6,0 5,0 4,0 3,0-43-

44 Tabulka 71: etnost smr vtru v hodin v msících v roce 2007 [%] N ?0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,3 0,0 NNE ,0 0,0 0,0 0,0 3,3 0,0 0,0 0,0 NE ,0 0,0 0,0 0,0 3,3 3,2 3,3 0,0 ENE ,0 0,0 3,2 3,2 0,0 3,2 3,3 6,5 E ,0 6,6 3,2 0,0 0,0 3,2 6,7 0,0 ESE ,4 6,6 3,2 3,2 0,0 9,6 10,0 12,9 SE ,2 0,0 3,2 0,0 0,0 3,2 3,3 6,5 SSE ,4 6,6 12,9 0,0 3,3 3,2 10,0 0,0 S ,6 13,3 9,6 6,4 10,0 0,0 3,3 3,2 SSW ,2 3,3 0,0 0,0 3,3 0,0 0,0 0,0 SW ,6 3,3 6,4 3,2 3,3 16,1 3,3 0,0 WSW ,2 10,0 12,9 16,1 10,0 32,2 6,7 9,7 W ,8 26,6 25,8 29,0 36,6 3,2 13,3 19,3 WNW ,4 3,3 3,2 12,9 0,0 6,4 3,3 6,4 NW ,9 3,3 6,4 9,6 10,0 3,2 16,7 16,1 NNW ,0 0,0 0,0 0,0 3,3 0,0 0,0 0,0 P ,9 16,6 9,6 16,1 13,3 12,9 13,3 19,3 Tabulka 72: etnost smr vtru v hodin v msících v roce 2007 [-] N ,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 NNE ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 NE ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 1,0 0,0 ENE ,0 0,0 1,0 1,0 0,0 1,0 1,0 2,0 E ,0 2,0 1,0 0,0 0,0 1,0 2,0 0,0 ESE ,0 2,0 1,0 1,0 0,0 1,0 3,0 4,0 SE ,0 0,0 1,0 0,0 0,0 3,0 1,0 2,0 SSE ,0 2,0 4,0 0,0 1,0 1,0 3,0 0,0 S ,0 4,0 3,0 2,0 3,0 1,0 1,0 1,0 SSW ,0 1,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 SW ,0 1,0 2,0 1,0 1,0 0,0 1,0 0,0 WSW ,0 3,0 4,0 5,0 3,0 5,0 2,0 3,0 W ,0 8,0 8,0 9,0 11,0 10,0 4,0 6,0 WNW ,0 1,0 1,0 4,0 0,0 1,0 1,0 2,0 NW ,0 1,0 2,0 3,0 3,0 2,0 5,0 5,0 NNW ,0 0,0 0,0 0,0 1,0 1,0 0,0 0,0 P ,0 5,0 3,0 5,0 4,0 4,0 4,0 6,0 4.4 Ostatní pehledy V celkovém roním pehledu jsou uvedeny ostatní charakteristiky meteorologických prvk bhem roku 2007, které se nehodily do pedchozí kapitoly Teplota vzduchu V podkapitole teplota vzduchu je uvedena prmrná sezónní teplota vzduchu, která byla vyhodnocena prmrem všech prmrných denních teplot vzduchu za sledované období. Dále jsou uvedeny data nástupu, konce a potem dní s uritou prmrnou denní teplotou vzduchu. -44-

45 Prmrná sezónní teplota vzduchu Prmrná sezónní teplota vzduchu je souet všech denních prmrných teplot vzduchu ve sledovaném roním období. Zima 2006/2007 (prosinec, leden, únor) 2,0 C Jaro 2007 (bezen, duben, kvten) 7,7 C Léto 2007 (erven, ervenec, srpen) 16,5 C Podzim 2007 (záí, íjen, listopad) 5,6 C Nástup prmrné teploty vzduchu v roce 2007 Doba trvání prmrné denní teploty vzduchu 5,0 C a více: nelze jednoznan stanovit Datum nástupu prmrné denní teploty vzduchu 5,0 C a více: vzhledem k extrémn teplé zim nelze stanovit regulérní datum, jelikož první taková hodnota byla již Datum konce prmrné denní teploty vzduchu 5,0 C a více: Doba trvání prmrné denní teploty vzduchu 10,0 C a více: 164 dní Datum nástupu prmrné denní teploty vzduchu 10,0 C a více: Datum konce prmrné denní teploty vzduchu 10,0 C a více: Doba trvání prmrné denní teploty vzduchu 15,0 C a více: 104 dní Datum nástupu prmrné denní teploty vzduchu 15,0 C a více: Datum konce prmrné denní teploty vzduchu 15,0 C a více: Doba trvání prmrné denní teploty vzduchu 20,0 C a více: 36 dní Datum nástupu prmrné denní teploty vzduchu 20,0 C a více: Datum konce prmrné denní teploty vzduchu 20,0 C a více: Teplota vzduchu podle extrémních teplomr V následujících tech tabulkách je uvedeno pt maximálních, minimálních a minimálních pízemních hodnot teploty vzduchu podle extrémních teplomr umístných v meteorologické stanici respektive vedle stanice 5,0 cm nad povrchem. Tabulka 73: Nejvyšší maximální teploty vzduchu v msících v roce 2007 [ C] Poadí Datum Hodnota , , , , ,5-45-

46 Tabulka 74: Nejnižší minimální teploty vzduchu v msících v roce 2007 [ C] Poadí Datum Hodnota , , , , ,2 Tabulka 75: Nejnižší minimální pízemní teploty vzduchu v roce 2007 [ C] Poadí Datum Hodnota , , , , , Charakteristika msíc podle extrémních teplomr Msíc lze charakterizovat podle rzných meteorologických hledisek. Jedním z nich je charakterizace jednotlivých msíc podle extrémních teplomr (maxima a minima teplomry). Byly vybrány tyto parametry: arktické dny, ledové dny, letní dny, tropické dny, dny s pechodem pes 0,0 C, poet dní bez mrazu a poet dní s pízemním mrazem (viz. legenda). Legenda: A arktické dny (maximální teplota nižší nebo rovna 10,0 C) L ledové dny (celodenní mráz) L1 letní dny (teplota vzduchu rovna nebo vyšší než 25,0 C) T tropické dny (teplota vzduchu rovna nebo vyšší než 30,0 C) 0,0 dny s pechodem pes 0,0 C + poet dní bez mrazu (jak ve 2 m, tak i v 5,0 cm nad povrchem) poet dní s pízemním mrazem (ve 2 m nad zemí mohlo být nad 0,0 C) Tabulka 76: Charakteristické dny v msících podle extrémních teplot vzduchu v roce 2007 [-] A 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 L 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 L1 0,0 0,0 0,0 2,0 9,0 17,0 15,0 16,0 0,0 0,0 0,0 0,0 T 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 6,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 9,0 13,0 11,0 9,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 17,0 6,0 + 15,0 10,0 12,0 13,0 28,0 30,0 31,0 31,0 29,0 22,0 10,0 7,0 16,0 18,0 19,0 17,0 3,0 0,0 0,0 0,0 1,0 9,0 20,0 24, Teplota pdy Maximální a minimální teploty pdy v roce 2007 Následující dv tabulky znázorují absolutn nejvyšší a nejnižší teploty pdy, bez ohledu na as mení. Vtšina absolutních maximálních hodnot byla namena v hodin. Naopak všechny minimální hodnoty byly zaznamenány v 7.00 hodin. -46-

47 Tabulka 77: Absolutní teploty pdy v msících v roce 2007 [ C] Absolutní maxima 1 cm 5 cm 10 cm 20 cm 30 cm Hodnota 24,3 25,9 26,8 26,9 27,0 Datum Tabulka 78: Absolutní teploty pdy v msících v roce 2007 [ C] Absolutní minima 1 cm 5 cm 10 cm 20 cm 30 cm Hodnota -3,7-3,6-1,5-0,9 0,1 Datum , Srážky Celkový pehled úhrnu srážek v roce 2007 Celkem srážek: 670,4 mm Prmrný denní srážkový úhrn: 1,8 mm Msíc s maximálním srážkovým úhrnem: 86,6 (ervenec) Msíc s minimálním srážkovým úhrnem: 4,0 mm (duben) Maximum srážek za 24 hodin: 22,6 mm ( ) Maximum srážek za týden: 46,4 mm ( ) Prmrný poet srážkových dní v msíci: 13,9 Celkový poet srážkových dní: Sezónní úhrn srážek Sezónním úhrnem srážek, se rozumí souet všech srážkových úhrn ve sledovaném období. Zima byla vybrána za pedchozí sledované období 2006/2007, jelikož letošní zimní období ješt neskonilo. Zima 2006/2007 (prosinec, leden, únor) Jaro 2007 (bezen, duben, kvten) Léto 2007 (erven, ervenec, srpen) Podzim 2007 (záí, íjen, listopad) 165,3 mm 110,5 mm 216,4 mm 170,8 mm Extrémní úhrny srážek v roce 2007 Tabulka 79: Nejvyšší 24-hodinové úhrny srážek v msících v roce 2007 [mm] Poadí Datum Hodnota , , , , ,5-47-

48 Struktura srážek v roce 2007 Legenda k tabulce 80: D déš SN sníh SM smíšené peháky R rosa P peháky M mrholení ZD zmrzlý déš SK snhové krupky Tabulka 80: Struktura srážek v msících v roce 2007 [-] D 15,0 9,0 7,0 1,0 12,0 12,0 15,0 12,0 13,0 5,0 6,0 3,0 SN 3,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,0 1,0 SM 1,0 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 0,0 R 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 P 2,0 0,0 1,0 1,0 1,0 2,0 2,0 0,0 0,0 1,0 2,0 0,0 M 2,0 2,0 0,0 0,0 0,0 1,0 0,0 0,0 2,0 7,0 1,0 8,0 ZD 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,0 SK 0,0 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,0 Tabulka 81: Struktura srážek v msících v roce 2007 [mm] D 63,7 28,9 32,7 3,7 64,8 52,3 70,8 68,3 65,7 27,9 24,7 32,5 SN 5,5 2,5 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,7 0,9 SM 0,6 12,4 5,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8,2 0,0 R 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 P 13,7 0,0 0,1 0,3 1,6 8,9 15,8 0,0 0,0 2,2 1,2 0,0 M 2,1 0,4 0,0 0,0 0,0 0,3 0,0 0,0 2,0 5,8 0,2 5,1 ZD 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,3 SK 0,0 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1, Srážkové deficity Maximum dní nepetržit beze srážek: 18 ( ) 17 ( ) Extrémní sucho Celkový úhrn srážek za období bezen - kvten 2007 inil 110,5 mm, což je o cca 90,0 mm mén oproti normálu (ATLAS PODNEBÍ ESKA, 2007). V tomto období bylo pouze 7 srážkových dní s celkovým srážkovým úhrnem 8,9 mm. Šlo o nejsušší jaro od roku Celkový msíní úhrn srážek v dubnu 2007 byl v obci Vikýovice druhý nejnižší od roku V beznu spadlo 32,2 %, v dubnu 6,6 % a v kvtnu 41,9 % celkového msíního prmru. Znatelnjší srážky byly mezi 6. až 17. kvtnem

49 Rozdlení srážek v roce 2007 Tabulka 82. jasn znázoruje roní rozložení celkového srážkového úhrnu (670,4 mm) na všechny msíce roku Nejvtší zastoupení srážek z celkového roního úhrnu ml msíc ervenec (12,9 % z celkového roního úhrnu) a msíc leden (12,7 %). Naopak nejmenší zastoupení srážek z roního úhrnu ml msíc duben (0,5 %). Prmrné msíní zastoupení srážek z celkové roní sumy iní 8,2 %. Tabulka 82: Rozdlení srážek v roce 2007 [%] % 12,7 7,0 5,9 0,5 9,9 9,1 12,9 10,1 10,1 5,3 9,9 5, Oblanost Oblanost byla zhodnocena i v týdenních prmrech. Bylo stanoveno 10 nejoblanjších týdn, podle kritéria, že prmrná týdenní oblanost musí být 7,0. Rovnž bylo stanoveno 9 nejmén oblaných týdn, podle kritéria, že prmrná týdenní oblanost musí být > 4,0. Nejoblanjší týdny roku ,0 [ ] 7,85 [ ] 7,57 [ ] 7,42 [ ] 7,42 [ ] 7,42 [ ] 7,28 [ ] 7,28 [ ] 7,14 [ ] 7,0 [ ] Nejmén oblané týdny roku ,42 [ ] 2,42 [ ] 2,57 [ ] 2,85 [ ] 2,85 [ ] 3,28 [ ] 3,57 [ ] 3,71 [ ] 3,85 [ ] -49-

50 4.4.5 Sníh Celkový pehled tuhých srážek Celkový poet dní se snhem: 13 Celkový snhový úhrn: 43,3 mm Celkový poet dní se snhovou pokrývkou: 20 Datum prvního snžení (sezóna 2007/08): Datum posledního snžení (sezóna 2007/08): nyní nelze stanovit Poet dní od prvního do posledního snžení: nyní nelze stanovit 4.5 Extrémy, úkazy, zajímavosti V této podkapitole jsou strun zaznamenány meteorologické zajímavosti a úkazy, které se vyskytly od do Tabulka 83: Extrémní hodnoty v roce 2007 [ C, hpa, mm, UVI, cm, m/s] maximální datum minimální datum Teplota vzduchu 36,1 C ,8 C Teplota pdy 27,0 C ,7 C Tlak 1038,5 hpa ,0 hpa Srážky 22,6 mm UV-záení 8,3 UVI 3x 0,1 UVI vícekrát Snhová pokrývka 13,0 cm Nový sníh 13,0 cm Rychlost vtru 5,4 m/s Nárazy vtru 8,5 m/s Leden Na Nový rok bylo zataženo a celý den intenzivní srážky (14,1 mm) Svtová meteorologická organizace zveejnila, že zima 2006/2007 byla šestá nejteplejší od zaátku mení (zdroj: rádio IMPULS) Maximální denní teplota vzduchu dosáhla 13,4 C R zasáhl nejsilnjší orkán (Kyrill) všech dob. Byl doprovázen extrémn silnou boukou (zaátek ve hodin) a velkým propadem tlaku vzduchu až na rekordních 990 hpa (1.00 hodin). Pi bouce spadlo 10,5 mm srážek. Únor Leden byl s prmrnou teplotou +2,48 C (v obci Vikýovice) nejteplejší za posledních 64 let Po 118 dnech bylo polojasno (klasifikace 2). Tento stupe je velmi vzácný. -50-

51 Popraví dub ve Velkých Losinách pod náporem vtru praskl. Bezen Tento týden byl druhým nejdeštivjším týdnem od zaátku mení (46,4 mm) Velmi teplý den. Maximální teplota dosáhla rekordních 19,2 C Vlivem vyššího proudní vzduchu od Sahary se do eské republiky dostal písek a zpsobil zakalení oblohy V tchto dnech velmi vtrno. Vítr dosahoval v nárazech 18 m/s. Duben Letos poprvé maximální teplota vzduchu vyšší jak 20,0 C (21,7 C) Extrémn teplý den. Po celé R padaly teplotní rekordy. Ve Vikýovicích nameno 24,8 C První letní den. Maxima se vyšplhala na 25,1 C Prmrná denní teplota se letos dostala poprvé nad 10,0 C. Kvten Po 17 dnech beze srážek ( ) nepatrn zapršelo. Evropa hlásí extrémní sucho! Boulivý den. Zaznamenány celkem 4 bouky, pi kterých spadlo 30,8 mm srážek. erven Zaznamenán první tropický den (30,2 C). UV-záení dosáhlo extrémních 8,0 UVI Pomrn mohutná bouka, pi které spadl (zatím) druhý nejvyšší úhrn srážek: 13,9 mm První letošní den s prmrnou denní teplotou nad 20,0 C (20,2 C) Blesková bouka ( ). -51-

52 V tchto dnech nad stední Evropou zeslabena ozónová vrstva. Ve Vikýovicích zaznamenáno vysoké UV-záení. ( ,3 UVI, ,0 UVI a ,0 UVI) Pozorovány 3 duhy bhem dne (zatím nejvyšší poet) Na konci školního roku pinesla studená fronta tradiní ochlazení. Denní maxima dosáhla 33,6 C, ale se teplota s tží dostala nad 20,0 C. ervenec Velmi chladný den. Denní maxima byla pouhých 17,2 C a spadlo 22,6 mm srážek. V roce 2006 dosáhla maximální teplota vzduchu 30,2 C UV-záení kulminovalo na 8,3 UVI, což je nejvyšší hodnota v roce Stední Evropu a Balkán zasáhla vlna veder. Maximální teploty se dostávaly nad 33,0 C a hrozilo velké nebezpeí požár Nejteplejší den roku Vrcholila vlna veder v R. Denní maximální teplota kulminovala ve tech asech (16:49:50, 16:51:20 a 16:58:02) na rekordních 36,1 C. Ješt v hodin byla teplota vzduchu 27,0 C. Pouhých 0,7 C chyblo do tropické noci.(tropická noc je taková, kdy minimální teplota vzduchu ve 2 m nad zemí neklesne pod 20,0 C) Mohutná cyklóna nad R pinesla rekordn nízký tlak (999,1 hpa) Výrazn se projevila pranostika sv. Anna, chladna z rána. Minimální teplota vzduchu poklesla na 8,5 C a po dvanácti dnech se dostala pod 10,0 C. Srpen Na Morav mohutná oblanost. Denní UV-záení bylo pouhé 2,8 UVI Rozdíl mezi minimální a maximální teplotou vzduchu byl (tém rekordních) 20,7 C. Z noních 6,5 C se teplota vyšplhala na 27,2 C Nejvyšší hodnota UV-záení pro msíc srpen 2007 byla 7,0 UVI Na jihu pozorovány mohutné a dlouhotrvající bouky, které obec Vikýovice minuly severovýchodním smrem V tento den byl velmi vysoký tlak vzduchu (1025,6 hpa). Vyšší tlak byl naposled ped 143 dny. -52-

53 Poslední srpnový den byl velmi chladný a oblaný. Maximální teplota byla pouhých 16,3 C (v r ,4 C) a minimální teplota byla 5,5 C (v r ,1 C). Záí Prmrná denní teplota vzduchu poprvé klesla pod 10,0 C (8,0 C) Povodová aktivita na severní Morav. Intenzivní srážky zpsobily na mnoha vodních tocích zvýšení až na 3. SPA. eka Desná dosáhla mezi 6 a 7 záím 1. SPA a kulminovala na 196 cm (stanice Šumperk). Ve stejném období vrcholila vichice ve Vikýovicích s nárazy 14,7 m/s Ráno velmi hustá mlha. V poledních hodinách se rozpustila a zbytek dne bylo jasno. Maximální teplota vzduchu byla 19,2 C Prmrná denní teplota vzduchu poprvé klesla pod 5,0 C (4,9 C) Zaznamenán první pízemní mrazík (-0,9 C). Po 124 dnech koní bez mrazové období V hodin pozorován halový jev. Konkrétn boní slunce, které je na území R pozorováno prmrn 1x ron (DVOÁK, 2007) UV-záení bylo pouhých 0,4 UVI, což je absolutn nejnižší hodnota od zaátku mení (duben 2007). íjen Pozorováno mnoho meteorologických jev. Neobvykle vysoká noní teplota (11,8 C). Vyšší byla naposledy Vlhkost vzduchu v 7.00 byla rekordních 95 %. Hustá mlha, která se rozpustila kolem hodiny. Celý den intenzivní srážky. Zaznamenána 3 zahmní 9.27, 9.28 a hodin Prmrná denní teplota vzduchu pouze 0,4 C. Zaznamenána první záporná teplota ve 2 m nad zemí -3,2 C (v r první záporná teplota až ). Pda v 7.00 hodin poprvé klasifikována jako holá a zmrzlá (symbol 3) Druhý nejoblanjší týden v historii mení. Prmrná týdenní oblanost byla 7,57 (4 zatažené a 3 skoro zatažené dny). Vtší prmrná týdenní oblanost byla pouze ve dnech Inverzní situace. Velmi nízké UV-záení v rozmezí 0,3 0,9 UVI Tlak vzduchu v hodin dosáhl 1029,9 hpa, což je nevyšší hodnota za nkolik posledních msíc. -53-

54 Listopad Tetí nejdeštivjší týden v tomto roce (44,7 mm) První snžení, v nameno 4,5 cm nového snhu. První den zaznamenané UV záení 0, Pranostika Na sv. Martina, dobrá bílá peina vyšla. Kolem hodiny zaalo intenzivn snžit. V hodin nameno 9,0 cm. V hodin nameno 15,0 cm První den se souvislou snhovou pokrývkou. První záporná prmrná denní teplota vzduchu (-1,0 C) Prmrná denní teplota vzduchu -5,0 C Velmi chladný den. Denní maxima pouhých +0,5 C. Noní minima -11,0 C (pízemní minimální teplota -13,2 C). První záporná teplota pdy v 1 a 5 cm. Prosinec V 7.00 hodin rekordn vysoká vlhkost (96 %) Extrémn nízký tlak vzduchu. V 7.00 hodin 992,2 hpa. V hodin 998,3 hpa Velmi deštivý týden. Každý den pršelo. Celkový srážkový úhrn 35,1 mm Extrémní rozdíl tlaku vzduchu mezi 7.00 a hodinou. Vzestup z 1004,3 hpa na 1017,9 hpa (13,6 hpa) Žádný rozdíl tlaku vzduchu mezi 7.00 a hodinou. Od zahájení mení tlaku vzduchu pesnjším barometrem (duben 2007) nulový rozdíl nastal poprvé Období beze srážek Nejchladnjší týden od zahájení mení. Prmrná týdenní teplota vzduchu byla -6,4 C. Prmrná minimální teplota vzduchu byla -7,8 C. Prmrný týdenní tlak vzduchu rekordních 1033,7 hpa První záporná teplota pdy v 10,0 cm (-0,1 C). První záporná maximální denní teplota vzduchu (-0,9 C). Extrémn vysoký tlak vzduchu 1038,5 hpa První záporná teplota pdy v 20,0 cm (-0,1 C). Denní maximální teplota -54-

55 vzduchu pouhých -5,4 C Rekordních 10 dní nepetržit zataženo První týden celý zatažený. Nejnižší prmrné týdenní UV záení v roce 2007 (0,1 UVI). 4.6 Evidence bouek V roce 2007 byly zaznamenány všechny bouky, které se vyskytly pímo nebo v okolí meteorologické stanice ve Vikýovicích. Oproti pedchozímu roku byl ve vtšin pípadech zaznamenán i vítr a podrobná fotoreportáž. as trvání bouky klasifikuji od prvního zahmní do posledního zahmní, popípad do ukonení vypadávání srážek. Množství srážek je meno od první kapky, doprovázené pi bouce, až do poslední. Pokud po bouce nepestalo pršet, byl zmen úhrn v prbhu vypadávání srážek. U rychlosti a nárazech vtru byly zapsány maximální hodnoty pi bouce. Elektrické meteory byly vizuáln a akusticky sledované v bezprostední blízkosti meteorologické stanice. Piblížení znamená, jak byla bouka pi maximálním rozvoji vzdálená od místa pozorování. Za bouku místní se považuje do vzdálenosti 5,0 km. Za vzdálenou do 10,0 km a za velmi vzdálenou nad 10,0 km. Poslední sloupeek SMR VTRU hodnotí pohyb bouky od místa pozorování. Z tabulky nelze jednoznan urit prmrný as výskytu bouky. Celkov lze nejvtší intenzitu boukové aktivity stanovit na odpolední až pozdn odpolední hodiny pi kulminaci termických proud. Pouze v lét se bouky vyskytovaly i v noních hodinách. Výjimkou je Bouky picházely nejastji od západu a jihozápadu a postupovaly nejastji na sever nebo severovýchod. Prmrný srážkový úhrn pi bouce inil 5,0 mm. Pívalové srážky pi bouce byly 7x, stední 1x, slabé 8x a nepatrný úhrn byl 3x (viz. tabulka 84.) -55-

56 Tabulka 84: Evidence všech bouek v roce 2007 [-] DAT AS ? 18.00? ? Legenda k tabulce 84: SRÁŽKY VÍTR EL. METEORY INTEN- MNOŽ- RYCH- SVT- SMR ZVUK ZITA STVÍ LOST LO max. 25 píval 10,5 mm m/s PI- BLÍ- ŽENÍ SMR Z extrémní silné 0 km V slabá 0,5 mm 0,6 m/s J žádné stední 8 km S píval 3,0 mm 0,3 m/s JJV slabé stední 0 km SV slabá 2,2 mm 0,5 m/s JZ stední silné 0 km S nepatrná 0,0 mm? J žádné stední? S slabá 7,2 mm 0,5 m/s JZ extrémní silné 4 km S píval 21,4 mm?? extrémní silné 0 km SV nepatrná 0,9 mm 0,3 m/s JV žádné slabé 10 km SV slabá 1,3 mm 0,5 m/s J stední stední 0 km S slabá 1,3 mm 0,6 V slabé stední 3 km Z nepatrná 0,0 mm 2,7 m/s SZ stední silné 20 km SV slabá 3,5 mm 2,5 m/s? extrémní extrémní 0 km V píval 13,9 mm 3,5 m/s SZ extrémní extrémní 0 km JV slabá 2,0 mm? Z stední stední 0 km V píval 3,4 mm 1,4 m/s JV žádné slabé 0 km V slabá 5,9 mm? Z extrémní silné? JV stední 8,6 mm 0,2 m/s prom. stední stední 3 km JV píval 3,7 mm 1,0 m/s JV slabé slabé?? píval 11,8 mm 1,8 m/s prom. slabé slabé 5 km S žádná 0,0 mm 0,0 m/s JV 2 blesky 2 hromy 6 km?? hodnota není známa prom. promnlivý smr vtru 0 km bouka byla alespo v jednom stádiu vývoje pímo nad místem pozorování -56-

57 4.7 Ostatní jevy U ostatních jev bylo pouze zapsáno datum výskytu. Bližší data a dokumentaci jsem poizoval pouze pi extrémních situacích. Symbol znamená, že jev se mohl bhem roku vyskytnout vícekrát, než je uvedeno v tabulce 85. Tabulka 85: Pehled ostatních jev [-] Jev Poet Mlha 5 Opar 1 ervánky 1 Inverze 22 Písek ze Sahary 1 Duha 7 Kroupy 2 Halový jev (boní slunce) 1-57-

58 5 ZÁVRENÉ ZHODNOCENÍ Rok 2007 byl s prmrnou teplotou vzduchu 7,6 C prmrný (+0,1 C). Pt msíc bylo nadprmrných (leden, únor, bezen, kvten a erven) a sedm msíc bylo podprmrných (duben, ervenec, srpen, záí, íjen, listopad a prosinec). Nejchladnjším msícem byl prosinec 2007 (-2,0 C). Nejteplejším msícem byl ervenec 2007 (17,0 C). Nejnižší prmrná denní teplota vzduchu byla (-10,3 C) a nejvyšší prmrná denní teplota vzduchu byla (23,7 C). Absolutní minimální teplota vzduchu poklesla na -12,8 C ( ). Absolutní maximální teplota vzduchu se vyšplhala na rekordních 36,1 C ( ) v asech 16:49:50, 16:51:20 a 16:58:02. Noc z 17. na byla nejteplejší v roce 2007 (19,3 C = bez 0,6 C tropická noc). Prmrná roní teplota vzduchu v 7.00 hodin byla 6,2 C. Prmrná roní maximální teplota vzduchu v 7.00 hodin byla 12,6 C a prmrná roní minimální teplota vzduchu -0,5 C. Prmrná roní teplota vzduchu v hodin byla 8,9 C. Prmrná roní maximální teplota vzduchu v hodin byla 15,4 C a prmrná roní minimální teplota vzduchu 1,7 C. Mení rosného bodu a wind chill zapoalo , proto nelze stanovit seriózní prmrné hodnoty. Rosný bod byl od kvtna 2007 v prmru o 0,6 C nižší jak suchá teplota. Wind chill byl od kvtna 2007 v prmru o 0,9 C vyšší, což zkresluje fakt, že záznamy chybí z poáteních zimních msíc roku Prmrnou roní vlhkost vzduchu nelze seriózn stanovit, vzhledem k technickým poruchám na zaátku roku. Nejvlhejším msícem byl prosinec 2007 s prmrnou msíní vlhkostí 89,4 %. Nejsušším msícem byl duben 2007 s prmrnou msíní vlhkostí 67,0 %, což zpsobila znaná anticyklonální situace a znaný srážkový deficit. Absolutní maximální vlhkost vzduchu v termínu mení byla 96,0 %. Absolutní minimální vlhkost vzduchu v termínu mení byla 39,0 %. Prmrná teplota pdy v hloubce 1 až 30 cm byla 9,3 C. Prmrná teplota pdy byla v prosinci 2007 se zápornými hodnotami v 1 a 5 cm. Nejvyšší prmrné teploty pdy pevažovaly v ervenci Pouze v 1 cm bylo tepleji v ervnu. Prmrná roní teplota pdy v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 8,0 C, 8,3 C, 9,7 C, 10,3 C a 10,4 C. Prmrné teploty pdy v 7.00 hodin byly nejnižší v prosinci a nejvyšší v ervenci. Pouze v 1 cm bylo tepleji v ervnu. Prmrná roní teplota vzduchu v 7.00 hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 6,7 C, 6,7 C, 8,4 C, 9,6 C a 10,3 C. Prmrná roní teplota pdy v hodin v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byla: 9,4 C, 9,8 C, 11,2 C, 11,1 C a 10,5 C. Absolutn maximální teploty pdy v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byly: 24,3 C, 25,9 C, 26,8 C, 26,9 C a 27,0 C. Absolutn minimální teploty pdy v 1, 5, 10, 20 a 30 cm byly: -3,7 C, -3,6 C, -1,5 C, -0,9 C a 0,1 C. Prmrný roní tlak pepotený na hladinu moe byl 1014,8 hpa. Maximální prmrný msíní tlak byl v prosinci (1022,9 hpa). Minimální prmrný msíní tlak byl v ervenci (1008,0 hpa). Prmrný msíní tlak byl nižší v letních msících od kvtna do ervence. Od ledna byla tlaková tendence znan vyrovnaná. Absolutn nejnižší tlak vzduchu byl v beznu (991,0 hpa). Absolutn nejvyšší tlak vzduchu byl v prosinci (1038,5 hpa).v msících leden, bezen, kvten, erven, ervenec a záí klesl tlak vzduchu pod 1000,0 hpa. Pouze v beznu, listopadu a prosinci byl tlak vzduchu vyšší jak 1030,0 hpa. Prmrný roní maximální tlak vzduchu byl 1026,6 hpa. Prmrný roní -58-

59 minimální tlak vzduchu byl 1000,4 hpa. Prmrný rozdíl tlaku vzduchu v 7.00 a hodin byl 3,3 hpa. Maximální rozdíl byl 19,0 hpa ( ). Roní srážkový úhrn byl 670,4 mm, což je mírn podprmrná hodnota (96,8 %). Prmrná msíní odchylka od dlouhodobého normálu byla ±5,9 %. Celkov bylo v roce srážkových dní, což je 45,7 % z roku. Prmrn bylo 13,1 dní v msíci srážkových. Prmrný denní srážkový úhrn byl 1,8 mm. tyi msíce byly srážkov nadprmrné (leden, únor, záí a listopad). Pt msíc bylo srážkov podprmrných (bezen, duben, erven, íjen a prosinec). Pouze ti msíce byly srážkov prmrné (kvten, ervenec a srpen). Nejdeštivjším msícem byl ervenec (86,6 mm), na druhém míst byl leden (85,6 mm). Nejvíce deštivých dní v jednom msíci bylo v lednu 2007 (23 dní). Nejmén deštivých dní v jednom msíci bylo v dubnu 2007 (2 dny). Absolutní 24-hodinový srážkový úhrn byl 22,6 mm ( ) bhem nkolika za sebou jdoucích bouek. Pouze ve dvou msících byl maximální 24-hodinový srážkový úhrn vyšší jak 20,0 mm (kvten a ervenec). Absolutní týdenní srážkový úhrn byl 46,4 mm ( ). Nejvtší zastoupení srážek z celkové roní sumy ml ervenec 2007 (12,9 %). Naopak nejmenší zastoupení srážek z celkové roní sumy ml duben 2007 (0,5 %). Nejvyšší sezónní srážkový úhrn s 216,4 mm byl v lét 2007 (erven srpen). Nejnižší sezónní srážkový úhrn se 110,5 mm byl na jae 2007 (bezen kvten). Nejdelší bezesrážkové období bylo 18 dní ( ). Druhé nejdelší bezesrážkové období bylo 17 dní ( ). Složení srážek bylo znan nerovnomrné. Pevažovaly kapalné srážky. Prmrná roní oblanost byla 5,3, což znamená, že každý den v roce 2007 byl prmrn oblaný (íslo 5 klasifikuje oblano) viz. strana 8. Nejoblanjší byl leden (7,0). Nejmén oblaný byl duben (2,6), což je nejnižší prmrná msíní oblanost od zaátku mení. Nejvíce oblaný týden byl (8,0 = celý týden zatažený). Nejmén oblaný týden byl (1,4). Celkem v roce 2007 bylo 29 jasných, 35 skoro jasných, 47 polojasných, 88 oblaných, 74 skoro zatažených a 92 zatažených dní. V období bylo nepetržit zataženo inverzní oblaností. Msíc duben byl extrémn bezoblaný. Celkem se v msíci vyskytlo 7 jasných, 8 skoro jasných, 7 polojasných, 6 oblaných, 2 skoro zatažené a žádný zatažený den. Záznam UV-záení zapoal v kvtnu 2007, tudíž nelze stanovit seriózní roní prmrné hodnoty. Maximální prmrné msíní UV-záení bylo v ervnu (6,8 UVI). Nejnižší UV-záení bylo v prosinci (0,2 UVI). Absolutn maximální UV-záení bylo a (8,3 UVI). Absolutn minimální UV-záení bylo vícekrát v prosinci (0,1 UVI). Stav pdy se bhem roku výrazn mnil. Suchý povrch jednoznan pevažoval v dubnu díky extrémnímu suchu, které na jae panovalo. Vlhký povrch se vyskytoval celoron. astjší výskyt vlhkého povrchu byl od jara do podzimu. Mokrý povrch se pekvapiv nejvíce vyskytoval v lednu, protože pevládalo bez mrazové a nadprmrn deštivé poasí. Mokrý povrch se ani jednou nevyskytl v dubnu. Holý a zmrzlý povrch se vyskytl v zimních msících vyjma období od kvtna do záí. Povrch pokrytý náledím i ledovkou se v roce 2007 v termínu mení nevyskytl. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu mén než z poloviny se nejastji vyskytl v prosinci. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln se vyskytl pouze sporadicky -59-

60 dvakrát v listopadu a jednou v prosinci. Sníh nebo tající sníh pokrývající pdu úpln se vyskytl v lednu, únoru, nejastji v listopadu a v prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající pdu více než z poloviny, nikoliv však úpln se vyskytl pouze v lednu, listopadu a prosinci. Suchý sypký sníh pokrývající pdu úpln se nejastji vyskytl v listopadu, ale i v lednu a prosinci. V roce 2007 bylo celkem 20 dní se souvislou snhovou pokrývkou, což je tetinový poet oproti normálu (ATLAS PODNEBÍ ESKA, 2007). Nejvíce dní se souvislou snhovou pokrývkou bylo v listopadu (11 dní). V lednu bylo 5 dní, v únoru a prosinci po dvou dnech. Období bez souvislé snhové pokrývky bylo od bezna do íjna. Prmrná snhová pokrývka byla nejvyšší v lednu (4,6 cm). V únoru 1,7 cm, v listopadu 4,2 cm a v prosinci 2,2 cm. Absolutn nejvyšší snhová pokrývka dosáhla ,0 cm. Prmrná výška nového snhu byla nejvyšší v lednu (4,6 cm). Maximální výška nového snhu byla (13,0 cm). Celkový roní snhový úhrn byl 46,3 mm srážek, což je 6,9 % z celkového roního úhrnu srážek. Nejvtší zastoupení snhových srážek v msíci ml msíc listopad (48,8 % srážek z celkového msíního úhrnu). Nejvtrnjší msíce byly v srpnu, záí a íjnu. Maximální prmrná msíní rychlost byla v srpnu (0,6 m/s). Maximální prmrný nárazový vítr byl taktéž v srpnu (0,9 m/s). Absolutn nejvyšší rychlost vtru v 7.00 hodin byla (4,3 m/s).absolutn nejvyšší rychlost vtru v hodin byla (5,4 m/s). Absolutn nejvyšší nárazy vtru v 7.00 hodin byly (6,0 m/s). Absolutn nejvyšší nárazy vtru v hodin byly (8,5 m/s). Od kvtna do prosince 2007 pevládaly v prmru smry: západ (22,2 %), promnlivý (13,4 %), západojihozápadní (11,2 %), severozápadní (10,5 %) a západoseverozápadní (7,5 %). Ostatních 12 smr mlo etnost pod 7,0 %. Západní a promnlivý smr ml každý msíc etnost vyšší jak 5,0 %. Absolutn nejvyšší etnost ml západní smr v msíci srpnu (32,2 % z celého msíce). Pouze dva smry mly prmrnou msíní etnost vyšší jak 20,0 % (západojihozápadní a západní smr). V roce 2007 se vyskytlo celkem 20 bouek, což je o 5 mén jak v roce Nelze stanovit prmrný as výskytu bouek, avšak vtšina z nich se vyskytla v odpoledních a pozdn odpoledních hodinách. Výjimen se objevily bouky i v noních hodinách. První bouka roku 2007 pišla , jako doprovodný jev mohutné studené fronty. Bouky piházeli nejastji od západu a jihozápadu a postupovali nejastji na sever i severovýchod. Úhrn srážek pi boukách byl výrazn vyšší oproti roku Celkov byly bouky v roce 2007 dynamitjší, mohutnjší, niivjší a asto doprovázené nebezpenými jevy. Jak již vyplynulo z pedchozích kapitol, rok 2007 byl velmi specifický. Polovina roku byla teplotn znan nadprmrná a druhá polovina podprmrná. Celkem bylo zaznamenáno 103 extrém, zajímavostí a zvláštností, které byly bhem celého roku pozorovány v okolí meteorologické stanice. Zejm nejvíce mediáln sledované extrémy byly orkán Kyrill v lednu 2007, sucho na jae, vlna veder v lét, povodová aktivita v záí 2007 a další teplá zima 2007/2008. V historii obce Vikýovice nebyla nikdy provádna taková dlouhodobá šetení jako dnes. Jde o zásadní prlom v informovanosti oban obce prostednictvím vlastních webových stránek o aktuálním i dlouhodobém stavu poasí. O vážnosti mení svdí i fakt, že obec Vikýovice vyslovila zájem o budoucí podporu a spolupráci. Dále se -60-

61 znanou mrou na chodu meteorologické stanice podílí SOŠ Šumperk jako úastník projektu Evropské unie pilotní stední školy Klubu ekologické výchovy a píprava uitel k výchov pro trvalou udržitelnost. Rovnž probhlo nkolik besed s obany obce Vikýovice a ZŠ Vikýovice. Další forma spolupráce je s Agritec Šumperk, které poskytuji namené údaje a porovnávám rozdíly mezi tmito stanicemi. V neposlední ad se úastním VI. roníku vdeckých a technických projekt stedoškolské mládeže AMAVET. V íjnu loského roku jsem byl úastníkem 4. ekologické konference Klubu ekologické výchovy v Praze a pi této píležitosti strun shrnul dosavadní stav poasí, stále více vyskytující se extrémy a rekordn teplé poasí od poátku 90. let 20. století. Pozorování v obci Vikýovice bude pokraovat v dalších letech, ve kterých jsou oekávány znané zmny poasí i samotného klimatu. Vím, že takto získané cenné výsledky znan pispjí k objasnní souasného fenoménu-globálního oteplování. -61-

62 6 DISKUSE Namené údaje teploty vzduchu, teploty pdy, srážek, snhu a vtru na meteorologické stanici v obci Vikýovice za rok 2007 byly porovnány s meteorologickou stanicí v Šumperku-Temenici za období Teplota vzduchu Prmrné hodnoty na obou stanicích se výrazn lišily v lednu, únoru, dubnu, kvtnu, srpnu, záí a listopadu. Naopak pomrn shodné prmry byly v beznu, ervnu, ervenci, íjnu a prosinci. Celkov bylo pt msíc nadprmrných a sedm msíc podprmrných. Nejvýraznji byl nadprmrný leden (+4,7 C). Naopak nejvíce podprmrný byl msíc záí (-3,2 C). Tabulka 86: Prmrná msíní teplota vzduchu Vikýovice, Šumperk-Temenice [ C] VIKØ 2,4 1,8 3,3 6,9 12,9 16,8 17,0 15,8 9,5 6,3 1,0-2,0 SPKØ -2,3-0,8 2,8 8,3 14,1 16,7 18,4 18,1 12,7 8,1 3,4-2,1 Nejvíce se prmrná teplota vzduchu v 7.00 hodin odlišovala v lednu, únoru a listopadu. Pomrn totožné hodnoty byly v kvtnu, ervnu a záí. Tabulka 87: Prmrná teplota vzduchu v 7.00 hodin Vikýovice, Šumperk-Temenice [ C] VIKØ 1,6 1,2 1,7 3,9 11,1 15,3 15,1 13,8 8,1 5,3 0,7-2,4 SPKØ -3,5-3,2 0,2 5,3 12,1 14,9 16,1 15,1 9,8 6,1 2,2-3,1 Nejvíce se prmrná teplota vzduchu v hodin odlišovala v lednu, únoru, beznu, dubnu, ervnu a prosinci. Pomrn totožné hodnoty byly v kvtnu, ervenci, srpnu, záí, íjnu a listopadu. Hodnoty v hodin se lišily výraznji oproti dlouhodobému prmru. Tabulka 88: Prmrná teplota vzduchu v hodin Vikýovice, Šumperk [ C] VIKØ 2,9 2,5 5,0 9,9 14,7 18,4 18,8 17,8 10,9 6,8 1,2-1,6 SPKØ -2,6-1,2 2,3 7,5 12,6 15,2 16,9 16,5 11,6 7,3 2,9-2,5 Extrémní hodnoty lze tžko porovnávat s dlouhodobými výsledky. Znaný soulad nastal u maximální teploty v lednu, beznu, dubnu a ervenci. Minimální teploty byly znan odlišné a v obci Vikýovice znan nadprmrné oproti dlouhodobému prmru (viz. tabulka 89). -62-

63 Tabulka 89: Max., min., a min. pízemní teplota vzduchu Vikýovice, Šumperk-Temenice [ C] Max. 13,4 10,0 19,2 26,4 29,9 30,5 36,1 32,4 23,3 20,3 11,2 7,7 Min. -12,8-4,5-4,0-4,2 0,2 5,0 6,7 5,5 1,1-3,2-11,0-10,1 Min.p. -14,6-5,6-5,6-6,8-1,4 3,4 4,1 3,0-0,9-4,0-13,2-11,3 Max. 13,7 15,5 20,2 27,6 31,2 35,0 37,3 36,4 30,1 24,3 16,5 12,7 Min. -26,7-25,2-17,1-6,5-1,9 1,9 4,2 3,5-1,9-7,2-13,4-23,6 Min.p. -29,5-29,2-18,8-9,4-6,6-0,4 1,0-1,0-6,5-9,9-15,2-27,2 6.2 Teplota pdy V prvních msících roku 2007 byla prmrná teplota pdy ve Vikýovicích znan nadprmrná. Od bezna ale nastal opak a ke konci roku 2007 došlo k výraznému poklesu pod dlouhodobý normál. Tabulka 90: Prmrná teplota pdy (5, 10, 20 cm) Vikýovice, Šumperk-Temenice [ C] 5 cm 1,6 1,5 3,3 8,7 14,0 17,5 17,7 16,7 10,7 6,3 1,6-0,5 10 cm 2,3 2,4 4,6 10,5 15,4 18,7 19,4 18,9 12,7 8,2 2,9 0,8 20 cm 2,8 2,8 5,1 10,5 16,2 19,5 20,5 19,3 13,4 8,8 4,0 1,1 5 cm 0,3 0,7 3,6 9,6 15,9 19,0 19,6 19,7 15,3 10,5 5,2 1,4 10 cm 0,5 0,8 3,6 9,5 15,9 19,0 19,7 19,8 15,4 10,5 5,3 1,5 20 cm 1,0 1,0 3,4 8,8 14,9 18,2 19,1 19,4 15,4 11,0 5,9 2,2 6.3 Srážky Srážkový úhrn se taktéž tžko porovnává, jelikož každý rok je na srážky specifický. Shoda nastala v únoru, kvtnu a záí. Naopak znané rozdíly nastaly v lednu, dubnu, ervnu, listopadu a prosinci. Tabulka 91: Msíní úhrn srážek Vikýovice, Šumperk-Temenice [mm] VIK 85,6 47,2 40,1 4,0 66,4 61,5 86,6 68,3 67,9 35,9 67,0 39,9 SPK 55,0 49,5 50,2 43,1 69,9 79,8 94,3 57,3 66,0 50,8 50,9 57,4 V roce 2007 nedošlo k žádným extrémním srážkovým úhrnm. V žádném z msíc nedošlo k pekonání srážkového rekordu ze stanice v Šumperku. Pouze ve dvou msících byl maximální srážkový úhrn nad 20,0 mm. Vtšina z msíních maximálních úhrn napršela pi pívalových srážkách, pechodech mohutných frontálních systém nebo boukách. Tabulka 92: Maximální denní úhrn srážek Vikýovice, Šumperk-Temenice [mm] VIK 17,7 12,9 13,8 3,7 21,4 16,5 22,6 16,3 19,4 14,2 14,7 16,4 SPK 37,7 27,3 17,1 33,3 30,4 46,5 56,0 30,9 38,2 21,8 20,6 29,5-63-

64 6.4 Sníh Tabulka 93. jednoznan znázoruje extrémn teplou zimu 2006/2007 a ásten zimu 2007/2008. Maximální namené hodnoty v obci Vikýovice jsou nkolikanásobn nižší oproti dlouhodobým prmrm ze stanice Šumperk-Temenice. Tabulka 93: Maximální snhová pokrývka Vikýovice, Šumperk-Temenice [cm] VIK 6,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,0 3,0 SPK 53,0 42,0 26,0 7,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 16,0 60,0 Maximální výška nového snhu byla za sezóny 2006/2007 a ásten 2007/2008 extrémn podprmrná. Nejvíce se dlouhodobému prmru blížila hodnota v listopadu. Tabulka 94: Maximální výška nov napadlého snhu Vikýovice, Šumperk-Temenice [cm] VIK 6,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 13,0 1,5 SPK 54,0 83,0 29,0 12,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 37,0 97,0 6.5 Vítr Správnost mení vtru ovlivuje mnoho faktor jako terén, okolní porost a zástavba, výška idla nad terénem a samotná lokalita. Meteorologická stanice v Šumperku- Temenici mí rychlost a smr vtru ve výšce 10 m nad zemí. V okolí stanice není zástavba, která by ovlivovala smr a rychlost vtru. Je ale faktem, že lokalita se nachází na návtrné oblasti, kterou podporuje rovinaté pole s nízkými sezónními plodinami. Naproti tomu anemometr v obci Vikýovice je umístn cca 3,0 m nad zemským povrchem. Na západ je do znané míry ovlivnn stromy v blízkosti eky Desná. Na jihovýchod a severovýchod je stínn sídlištm s domy vysokými cca 20,0 m. Všechny tyto negativní faktory znan ovlivují výsledky. Proto tabulky 95. a 96. slouží pouze k ilustrativnímu úelu. Tabulka 95: Prmrná msíní rychlost vtru Vikýovice, Šumperk-Temenice [m/s] VIK ,4 0,2 0,2 0,6 0,5 0,5 0,3 0,5 SPK 1,3 1,4 1,7 1,8 1,6 1,5 1,4 1,3 1,4 1,2 1,3 1,1 Tabulka 96: Prmrná rychlost vtru v 7.00 a hodin Vikýovice, Šumperk-Temenice [m/s] Ø ,5 0,3 0,2 0,5 0,4 0,5 0,3 0,5 Ø ,3 0,2 0,2 0,7 0,6 0,5 0,3 0,6 Ø ,1 1,1 1,3 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,9 0,9 1,1 1,0 Ø ,1 1,3 1,3 1,3 1,1 1,0 1,1 1,0 1,1 0,9 1,0 1,0-64-

65 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anonymus : Manuál pro termohygrograf 867, Propagace-Laboratorní pístroje, k.p., Praha, 1984 a. Anonymus : Manuál pro mikrobarograf 868, Propagace-Laboratorní pístroje, k.p., Praha, 1984 b. Anonymus : Roenka Vikýovice. 1. vyd. Obecní úad Vikýovice, Anonymus : Manuál pro práci s anemometrem, I & CS spol. s. r. o., Anonymus : Manuál pro práci s vlhkomrem, Mingle CZ, 2007 a. Anonymus : Manuál pro práci s teplomrem, Garni technology, 2007 b. Anonymus : Manuál pro práci s extrémními teplomry, Sklo Union-Železný Brod, 2007 c. Anonymus : Manuál pro práci s pdními teplomry, Garni technology, 2007 d. Anonymus : Manuál pro práci s barometrem, Garni technology, 2007 e. Anonymus : Manuál pro práci se srážkomrem, Garni technology, 2007 f. Anonymus : Manuál pro práci s UV-senzorem, Garni technology, 2007 g. Anonymus : Manuál pro práci se snhomrnou latí, Garni technology, 2007 h. Anonymus : Manuál pro hodnocení stavu pdy, Garni technology, 2007 i. Anonymus : Manuál pro hodnocení wind chill, Garni technology, 2007 j. Anonymus : Manuál pro hodnocení oblanosti, Garni technology, 2007 k. BARROS, V, Globální zmna klimatu. Petr Pšenika. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, ISBN BARTOŠ, J, et al. Vlastivda šumperského okresu. 1. vyd. Šumperk : Okresní vlastivdné muzeum Šumperk, ISBN BUCKLEY, B, et al. Poasí : Velký obrazový prvodce. RNDr Radim Tolasz 1 st edition. Praha : Rebo, ISBN

66 DVOÁK, P. Atlas oblak. 1. vyd. Cheb : Svt kídel, s. ISBN DVOÁK, P. Ilustrovaný Atlas poasí. 1. vyd. Píbram : Svt kídel, ISBN DVOÁK, P. Záhadné úkazy na obloze. 1. vyd. Cheb : Svt kídel, ISBN DVOÁK, P. Atlas oblak. 2. aktualit. vyd. Píbram: Svt kídel, ISBN GAJDA, R. Meteorologie. [on line]. [cit ]. Dostupné na www: < HAMPLOVÁ, J. et al. Všeobecné pstování rostlin. 1. vyd. Praha : Státní zemdlské nakladatelství, Chránná území R vyd. Praha : Agentura ochrany pírody a krajiny R, s. ISBN IPCC Secretariat. Klimatická zmna 2007: Fyzikální základ. [on line]. [cit ]. Dostupné na www: <http.//chmi.cz>. JIÍKOVÁ, K, et al. Skoro jasno: Prvodce televizní pedpovdí poasí. 1. vyd. Praha : Edice CT, ISBN TOLASZ, R, et al. Atlas podnebí eska. Ivana Pettková. 1. vyd. Olomouc: eský hydrometeorologický ústav, s. ISBN ŽIDEK, D. et LIPINA. Návod pro pozorovatele meteorologických stanic. [on line]. [cit ]. Dostupné na www: < -66-

67 8 PÍLOHY Píloha 1: obec Vikýovice Píloha 2: detail lokality na katastrální map Píloha 3: schéma pozemku meteorologické stanice Píloha 4: vývoj prmrné msíní teploty vzduchu v roce 2007 Píloha 5: vývoj msíních max. a min. v roce 2007 Píloha 6: vývoj max. min. a prmrné teploty v roce 2007 Píloha 7: vývoj teploty vzduchu v 7.00 a hodin v roce 2007 Píloha 8: vývoj rosného bodu a wind chill v 7.00 hodin Píloha 9: vývoj rosného bodu a wind chill v hodin Píloha 10: rozdíl mezi min. a max. teplotou vzduchu v roce 2007 Píloha 11: vývoj vlhkosti vzduchu v 7.00 a hodin v roce 2007 Píloha 12: vývoj teploty pdy v 7.00 hodin v roce 2007 Píloha 13: vývoj teploty pdy v hodin v roce 2007 Píloha 14: vývoj tlaku v 7.00 a hodin v roce 2007 Píloha 15: vývoj srážek v roce 2007 Píloha 16: vývoj oblanosti v roce 2007 Píloha 17: vývoj UV-záení v roce 2007 Píloha 18: stav pdy v 7.00 hodin v roce 2007 Píloha 19: stav pdy v hodin v roce 2007 Píloha20: vývoj snhové pokrývky v roce 2007 Píloha 21: rychlost vtru v 7.00 a hodin v roce 2007 Píloha 22: nárazy vtru v 7.00 a hodin v roce 2007 Píloha 23: etnost smr vtr Píloha 24: etnost smr vtr v 7.00 hodin Píloha 25: etnost smr vtr v hodin Píloha 26: technické parametry bezdrátové meteorologické stanice WXR Píloha 27: fotodokumentace Píloha 28: klima diagram meteorologické stanice Šumperk-Temenice -67-

68 -68-

69 -69-

70 Píloha 3: SCHÉMA POZEMKU METEOROLOGICKÉ STANICE VE VIKÝOVICÍCH LEGENDA: pístupové cesty snhomrné prkénko snhomrná la srážkomr meteorologická stanice pdní teplomry minima pízemní teplomr UV idlo Pozn: Anemometr a automatický srážkomr je mimo pozemek meteorologické stanice. -70-

71 20 Píloha 4: Vývoj prmrné msíní teploty vzduchu v roce C Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec prm. t. Srpen Záí íjen Listopad Prosinec msíce 40 Píloha 5: Vývoj msíních maximál. a minimál. teplot v roce C Leden Únor Bezen Duben Kvten erven ervenec Srpen Záí íjen Listopad Prosinec maxima minima msíce 40,0 Píloha 6: Vývoj max., min. a prmrné teploty v roce ,0 20,0 C 10,0 0,0-10,0-20, prm. t. max. t. min. t. min. píz. t dny -71-

72 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 C Píloha 7: Vývoj teploty vzduchu v 7.00 a hodin v roce dny C 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 30, Píloha 8: Vývoj rosného bodu a wind chill v 7.00 hodin ( ) rosný bod wind chill Píloha 9: Vývoj rosného bodu a wind chill v hodin ( ) dny 20,0 C 10,0 0,0-10,0-20, dny -72-

73 25,0 20,0 Píloha 10: Rozdíl mezi min. a max. teplotou vzduchu v roce 2007 C % 15,0 10, ,0 0, dny Píloha 11: Vývoj vlhkosti vzduchu v 7.00 a hodin v roce dny C Píloha 12: Vývoj teploty pdy v 7.00 hodin v roce ,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10, cm 5 cm 10 cm 20 cm 30 cm dny -73-

74 C 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5, Píloha 13: Vývoj teploty pdy v hodin v roce cm 5 cm 10 cm 20 cm 30 cm dny hpa mm 1050,0 1040,0 1030,0 1020,0 1010,0 1000,0 990,0 980, Píloha 14: Vývoj tlaku v 7.00 a hodin v roce Píloha 15: Vývoj srážek v roce dny dny -74-

75 -75- dny Píloha 18: Stav pdy v 7.00 hodin v roce 2007 dny UV-záení 0 Píloha 17: Vývoj UV-záení ( ) dny Píloha 16: Vývoj oblanosti v roce

76 Píloha 19: Stav pdy v hodin v roce dny cm 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0, Píloha 20: Vývoj snhové pokrývky v roce dny m/s 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Píloha 21: Rychlost vtru v 7.00 a hodin v roce dny -76-

77 m/s 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0, Píloha 22: Nárazy vtru v 7.00 a hodin v roce Píloha 23: etnost smr vtr ( ) WNW NW NNW N NNE NE dny ENE W 0 E WSW ESE SW SE SSW S SSE Píloha 24: etnost smr vtr v 7.00 hodin ( ) NNW NW N NNE NE WNW W ENE E WSW ESE SW SE SSW S SSE -77-

78 Píloha 25: etnost smr vtr v hodin ( ) WNW NW NNW N NNE NE ENE 20 W 0 E WSW ESE SW SE SSW S SSE Píloha 26: Technické parametry bezdrátové meteorologické stanice WXR (výatek) Bezdrátový penos Frekvence 433 MHz Dosah signálu idla mení teploty/vlhkosti a UV-záení max. 100 m v oteveném prostoru Dosah signálu idla deš ových srážek a anemometru max. 30 m v oteveném prostoru Maximální poet idel 3 Mení barometrického tlaku Rozsah mení Rozlišení Pesnost mení Rozsah nastavení nadmoské výšky 500 to 1100mb/hPa (374,5 to 823,8 mmhg, 14,75 inhg až 32,44 inhg) 0,1 mb/hpa (0.08 mmhg, 0,003 inhg) 5 mb/hpa (0.38 mmhg, 0,015 inhg) -200 až metr Mení vnitní teploty Rozsah mení -9,9 C až +60,0 C Rozlišení 0,1 C Pesnost mení +/- 1 C Interval mení 10 sekund Mení vnjší teploty Rozsah mení -40,0 C až +80,0 C Rozlišení 0,1 C Pesnost mení +/- 1 C Interval mení 10 sekund Interval penosu dat 47 sekund Mení vnitní relativní vlhkosti Rozsah mení 0 % až 99 % Rozlišení 1 % Pesnost mení +/- 5 % Interval mení 10 sekund -78-

79 Mení vnjší relativní vlhkosti Rozsah mení 0 % až 99% Rozlišení 1 % Pesnost mení +/- 5 % Interval mení 10 sekund Interval penosu dat 47 sekund Mení ultrafialového záení (UV) Rozsah mení 0 až 36 UVI (0 až 15.4 MED/hodinu) Rozlišení 0,1 UVI (0,1 MED/hodinu) Pesnost mení 1 UVI +/- 10 % Interval penosu dat 300 sekund Mení smru vtru Rozsah mení 0 až 360 Vtrná ržice 16 pozic Rozlišení +/- 11,25 Minimální mená hodnota 4,8 km/h Interval penosu dat 33 sekund Mení rychlosti vtru 0 až 199,9 km/h (až 89,3 m/s, 199,9 mph, 173,7 Rozsah mení knots) Rozlišení 0,16 km/h Pesnost mení 3,2 km/h +/- 5 % Minimální mená hodnota 4,8 km/h (3 mph) Interval zobrazení namené veliiny 33 sekund Interval mení 11 sekund Mení dešových srážek Úhrn za uplynulou 1 hodinu / 24 hodin 0 až 1999,9 mm Úhrn za uplynulý týden / msíc 0 až mm Rozlišení 0,8 mm Pesnost mení +/- 5 % Interval mení 10 sekund Interval penosu dat 183 sekund Hardwarové požadavky pro pipojení k PC Operaní systém Velikost pamti Velikost harddisku Napájení Hlavní ást idlo pro mení teploty/vlhkosti, anemometr, srážkomr, UV-záení Dálkové ovládání Váha (bez baterií) Hlavní ást idlo pro mení teploty/vlhkosti idlo pro mení UV-záení Anemometr Srážkomr Dálkový ovlada Windows 98 nebo vyšší RAM 128MB a více 100MB a více volného místa 4 ks baterie typ AA (1.5V) tužková. Pro použití stálého osvtlení a dálkového ovladae je nutné napájení hlavní ásti sí ovým zdrojem 220V 50Hz, /7.5V 200mA 2 ks baterie typ AA (1.5V) tužková v každém idle 2 ks typ AAA (1.5V) - mikrotužkové 231 g 65 g 79 g 315 g 290 g 90 g -79-

80 Rozm ry (ší ka x výška/délka x hloubka/tlouš ka) Hlavní ást idlo pro m ení teploty/vlhkosti idlo pro m ení UV-zá ení Anemometr Srážkom r Dálkový ovlada 220 x 162 x 35 mm 60 x 101 x 25 mm 66.5 x 113 x 65.5 mm x x 390 mm 165 x 175 x 119 mm 40 x 150 x 22 (GAJDA, R. 2007) P íloha 27: Fotografie meteorologické stanice a vybraných p ístroj!"# () $ * % %& & '

81 , 0 1 -, 2 3, 45 67, %. / +8 9: Fotografie byly po ízeny autorem práce v letech 2006, 2007 fotoaparátem NIKON Coolpix