Volnočasové aktivity a mediální výchova

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Volnočasové aktivity a mediální výchova Závěrečná práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. Ing. Ludmila Brestičová Brno 2008

2 2 Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci napsala sama s použitím zdrojů uvedených v citacích a v seznamu literatury. V Brně dne

3 3 Abstract Brestičová, L. Free time activity Media education My dissertation deals with the role of school magazines as a free time activity emphsazing the use of ICT means during their production. The introduction describes pupils and students free time activities with the possible ICT use. The main part of the dissertation comprises the methodology of school magazine production and the outline of that work from experience, possible publishing problems and their solutions inclusive. The last part embraces media education as a cross-section subject and shows the possibilities how to include the use of school magazines in ŠVPs. Key words: free time activities, school magazine, media education Abstrakt Brestičová, L. Tvorba školního časopisu využití počítače ve volném čase dětí a mládeže Práce se zabývá školním časopisem jako volnočasovou aktivitou s hlavním důrazem na využití prostředků ICT při jeho tvorbě. V úvodu jsou popsány volnočasové aktivity žáků a studentů s možnostmi využití ICT. Hlavní část práce je věnována metodice tvorby školního časopisu a přehledu zkušeností od zahájení vytváření nového periodika až po problémy s vydáváním a možnostmi jejich řešení. Závěrečná část se věnuje průřezovému tématu Mediální výchova a ukazuje možnosti začlenění problematiky školních časopisů do ŠVP jednotlivých škol. Klíčová slova: volnočasové aktivity, školní časopis, mediální výchova

4 4

5 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Využití počítače ve volném čase dětí a mládeže Vztah mezi vyučováním a volnočasovými aktivitami Charakteristiky volnočasových aktivit Rozdělení volnočasových aktivit s využitím ICT Příprava činnosti zájmového útvaru Obecné principy Východiska přípravy Postup přípravy Realizace volnočasové aktivity Dokumentace zájmového útvaru Vnitřní řád Bezpečnost při práci v zájmovém útvaru Průběh schůzek zájmového útvaru Tvorba školního časopisu Úvod Co je školní časopis? Proč vydávat ve škole časopis? Nutné podmínky pro existenci časopisu na škole Formy Využití ICT při tvorbě školního časopisu Hledání inspirace ve stávajících školních časopisech Postup při tvorbě vlastního školního časopisu Ustavení redakce školního časopisu Název školního časopisu Obsah školního časopisu Redakční práce a některé malé žánry Soutěže ve školním časopisu Formát a základní návrh vzhledu Příprava a zpracování materiálů pro časopis s využitím počítače Tvorba textů Grafické prvky Návrh uspořádání Korektura textu Obálka Softwarové prostředky pro sazbu Dokončení a distribuce Konečná úprava vzhledu Množení časopisu a vazba Periodicita časopisu Přílohy časopisu Velikost nákladu a způsob distribuce školního časopisu Reflexe Schránka a nástěnka školního časopisu... 31

6 Archivace čísel časopisu Webová podpora Problémy při tvorbě školního časopisu Zákony, související s vydáváním školního časopisu Získávání finančních zdrojů Novinářská etika Práce s redakcí a cenzura školního časopisu Motivace pro zapojení žáků do tvorby školního časopisu Ideální školní časopis Kde hledat inspiraci pro školní časopis? Semináře pro redakce školních časopisů Setkávání redaktorů školních časopisů Vzdělávací kurzy Exkurze a stáže Zahraniční inspirace Možnosti další spolupráce škol vydávajících časopisy Soutěže školních časopisů Mediální výchova Obecná východiska Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova podle RVP Realizace tématu Mediální výchova v jednotlivých předmětech Mediální výchova formou žákovských projektů Mediální výchova jako samostatný předmět Závěr Použité zdroje Přílohy... 51

7 7 1 Úvod a cíl práce Školní časopisy jsou periodika vydávaná školními redakcemi, mapující život konkrétní školy, jsou prostorem pro seberealizaci žáků. Mít na škole vlastní časopis je prestižní záležitostí řady škol. Tvorba kvalitního časopisu je však náročná činnost, autoři z řad studentů využívají znalosti z různých předmětů, zejména českého jazyka, informatiky a výpočetní techniky a výtvarné výchovy, které ale musí být dále rozšířeny. Protože dosud neexistoval v českých školách prostor pro zařazení povinného předmětu, který by se problematikou časopisu zabýval, byly a jsou časopisy vytvářeny zejména ve volném čase. Obvykle bývá redakce formována jako kroužek, který funguje oficiálně nebo neoficiálně a je veden několika nadšenými učiteli v jejich volném čase. S nástupem RVP a ŠVP do škol se objevuje nové téma Mediální výchova. Toto průřezové téma je orientováno na problematiku médií a sem patří rovněž tvorba školních časopisů. Školy tak získávají prostor na to, aby v rámci koncepce svého ŠVP zařadily tvorbu školního periodika přímo do povinné výuky všech žáků a studentů. Závisí ovšem na kolektivu školy, na vedení školy a dalších faktorech, jak bude průřezové téma Mediální výchova zakomponováno do ŠVP konkrétní školy. Na většině škol nejsou dosud podmínky pro zařazení tématu školní časopisy do mediální výchovy, semináře pro učitele začínají být teprve vzdělávacími zařízeními nabízeny, literatura k tématu téměř neexistuje a metodické příručky začínají vznikat velmi pomalu, navíc řada škol o náplni mediální výchovy má jiné představy. V současnosti tak tvorba školního časopisu zůstává v oblasti volnočasových aktivit. Tato práce se zabývá školním časopisem jako volnočasovou aktivitou s hlavním důrazem na využití prostředků ICT při jeho tvorbě. V první části popisuje druhy volnočasových aktivit s možnostmi využití ICT. Hlavní část práce je věnována metodice tvorby školního časopisu a přehledu zkušeností od zahájení vytváření nového periodika až po problémy s vydáváním a možnostmi jejich řešení. Závěrečná část se věnuje průřezovému tématu Mediální výchova a ukazuje možnosti začlenění problematiky školních časopisů do ŠVP jednotlivých škol.

8 8 2 Využití počítače ve volném čase dětí a mládeže 2.1 Vztah mezi vyučováním a volnočasovými aktivitami Škola pomáhá žákům zpřístupňovat poznání různých oblastí dvěma základními způsoby ve vyučování a v souběžných volnočasových aktivitách. Svoji úlohu ve volném čase žáků škola uplatňuje jak přímo, tak prostřednictvím různých zařízení, se kterými spolupracuje. Čas věnovaný vzdělání a čas věnovaný volnočasovým aktivitám od sebe nemusí být přesně oddělen, jak tomu v minulosti bývalo. Při výuce škola působí na žáky prostřednictvím školního vzdělávacího programu, realizovaného soustavou vyučovacích předmětů a jejich kurikula, je zachována tradiční organizace (třídy, vyučovací hodiny, metodické postupy). Výuka se soustřeďuje na předmět, jeho věcnou stránku, závaznost a soustavnost obsahu vzdělávání, s úsilím o jeho trvalé osvojení. Má tradiční způsoby hodnocení dosahovaných výsledků známkami, případně slovním hodnocením. Volnočasové aktivity oproti škole působí výběrově a méně plošně rozhodnutí zájemců o účasti vytváří silnější, individuálně podmíněnou motivaci. Svou orientací a vyzněním jsou zaměřeny především na osobnost dítěte a mladého člověka, méně ho zavazují a řídí, a o to více podněcují a inspirují. 2.2 Charakteristiky volnočasových aktivit Volnočasové aktivity mohou ve větší míře než běžná výuka zajistit rozvoj individuálních a osobnostních předpokladů účastníků, rozvoj jejich individuálních zájmů a nadání. Významným přínosem je i upevnění sociálních vztahů. Účast ve volnočasových aktivitách by měla být vždy dobrovolná. Volný čas bývá organizován ve dvou formách: v podobě jednorázové aktivity, nebo pravidelné činnosti. Podle průzkumu Národního institutu dětí a mládeže z roku 2006 je ve střediscích volného času cca 20 % akcí organizováno jako pravidelné zájmové činnosti, ostatní akce jsou příležitostné, mezi tyto jsou zahrnuty například i projekty a soutěže. Tabulka č. 1 Průzkum NIDM v roce 2006, organizace volného času dětí a mládeže Činnost Počet akcí Procent Pravidelná zájmová činnost 50,56 19 % Příležitostná zájmová činnost 101,7 38 % Pobytová činnost 8 3 % Individuální práce (s talenty) 12,67 5 % Činnost Počet akcí Procent Spontánní činnost 65,42 24 % Organizace soutěží a přehlídek 11,42 4 % Projekty (např. multimedia) 9,97 4 % Jiné pedagogické činnosti 7,35 3 % Doplňkové činnosti 2,83 1 %

9 9 2.3 Volnočasové aktivity s využitím ICT V koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 až 2013 vydané MŠMT 1 se uvádí: Tradiční elektronická média a nové technologie osobní počítač, internet, mobilní telefon a propojování médií do multimediální podoby jsou fenomény, které základním způsobem formují současnou generaci mládeže. Naopak tato generace mládeže je základním subjektem komputerizace společnosti a převodu společnosti do digitálního věku. Celý život současné mládeže se ve srovnání s předchozími generacemi proměňuje a převádí do jiné podoby. Dochází k digitalizaci životního pole a životního způsobu mládeže. Mládež je charakterizována jednotlivými technologiemi, případně generačními mutacemi těchto technologií. Proto bývá současná mladá generace nazývána generací on-line. Toto označení se netýká pouze české mládeže. Další charakteristikou současné mládeže je rozpínání jejího životního pole o evropský a globální rozměr. Rozpínání se primárně odehrává virtuálně v kyberprostoru a odvozeně i v přirozeném časoprostoru. Volnočasové aktivity s využitím ICT lze rozdělit podle různých kriterií, nejčastěji se dělí podle času. Mezi jednorázové aktivity v oblasti ICT patří například exkurze na specializovaná pracoviště, besedy s odborníky, přednášky pořádané zejména vysokými školami, ukázkové akce, jednorázové semináře a workshopy s odbornou tématikou. Na jednorázové aktivity navazují často soutěže žáků základních a středních škol, které vyžadují dlouhodobější pozornost i trvalejší zapojení účastníků. Existuje soustava celostátních soutěží olympiád, vztahujících se k jednotlivým předmětům a řada soutěží speciálních pořádaných školami, středisky volného času i dalšími organizacemi. Na školách se uskutečňují základní kola, nadmístní kola pořádají u soutěží organizovaných MŠMT střediska volného času dětí a mládeže, která řeší také jejich koncepční a organizační záležitosti. Pravidelné volnočasové aktivity s užitím ICT se nejčastěji uskutečňují prací v zájmových útvarech. Tato činnost sleduje individuální rozvoj účastníka, spojený s oborem činnosti zájmového kolektivu. Subjekty, které nabízejí možnost realizace individuálních zájmů ve volném čase v ČR jsou zejména: střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní kluby, školní družiny, školy, občanské iniciativy, komunitní centra, církevní instituce, komerční zařízení. Druhy zájmových útvarů realizovaných v rámci pravidelné činnosti jsou kroužky, kluby a kurzy. Kroužky jsou menší zájmové útvary, jejichž činnost směřuje zpravidla na vnitřní obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru. Klub je zájmový útvar s volnější organizační strukturou. Kurz je útvar s vymezenou délkou trvání a jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností. 2.4 Příprava činnosti zájmového útvaru Obecné principy U zájmového útvaru se při stanovení vzdělávacích cílů řídí organizátor podle plánu činnosti (zpravidla ročního). Výchovný cíl závisí na výchovném plánu, úrovni vztahů, situaci účastníků. Vztah mezi vzdělávacími a výchovnými cíli je určen charakterem zařízení (organizace). Volba činnosti závisí na charakteru volnočasové aktivity (otevřená práce, zájmový kroužek, příležitostná činnost), počtu a schopnosti účastníků, vnějších podmínkách 1 URL: < [ ]

10 10 (prostorové zázemí, materiální a personální zabezpečení, počasí atp.). Metody, které jsou používány při jednotlivých aktivitách, jsou stanoveny odbornými metodikami (u kroužků odbornou didaktikou jednotlivých oborů). Dále jsou to i metody, které pomáhají při vytváření vztahů mezi účastníky a při motivaci. Při volnočasových aktivitách je důležité dodržovat princip participace: účastníci se spolupodílí na plánování, realizaci, rozhodování i hodnocení Východiska přípravy Před zahájením činnosti kroužku je nutné specifikovat: kdo budou účastníci zájmového útvaru, jaké jsou obecné cíle práce útvaru, připravit rámcový roční plán, zjistit a zajistit potřebné prostředky (prostředí pro konání útvarů, finance materiál, vedoucí), posoudit časové možnosti a možnosti personální (vedoucí útvaru, organizace) Postup přípravy Příprava probíhá podle didaktických zásad v následujících krocích: stanovení výchovných a vzdělávacích cílů, volba činností, stanovení metod činnosti, zajištění zázemí a pomůcek, určení průběhu aktivit Realizace volnočasové aktivity K realizaci každé aktivity jsou potřeba určité prostředky. Pro realizaci volnočasového útvaru je nutné mít minimálně tyto: místo konání aktivity, čas, vybavení, personální zabezpečení (počet osob, které konkrétní osoby), organizační zajištění (přihlášky, dokumentace, finanční záležitosti apod.), drobné pomůcky a materiál (spotřební zboží), další zajištění (např. doprava, pojištění) Dokumentace zájmového útvaru V souvislosti s činností každého oficiálního zájmového útvaru by měla být zpracovávána následující dokumentace: Roční plán Deník zájmového útvaru (s uvedením činnosti a prezence) Přihlášky Další pedagogická dokumentace (viz dále) Osvědčení o absolvování Dokumenty v rámci dokumentace celého zařízení (vnitřní řád, bezpečnostní řád) Vnitřní řád Vnitřní řád obsahuje především pravidla týkající se adresátů (kdo se může zúčastnit), podmínek účasti na aktivitách útvaru, pravidla pobytu účastníků v prostorách konání aktivity, pravidla chování účastníků, bezpečnosti a pořádku Bezpečnost při práci v zájmovém útvaru Pořádající organizace je povinna zajistit poučení pedagogů a dalších spolupracovníků, kteří mají následně povinnost poučit všechny účastníky. Poučení se provádí při první schůzce a musí být zapsáno v pedagogické dokumentaci (včetně osnovy). U organizovaných

11 11 zájmových činností dětí nese odpovědnost za bezpečnost pověřená osoba starší 18 let, a to i v případě momentální nepřítomnosti při dané činnosti; toto pověření by mělo být prokazatelné. Pokud by pedagog chtěl zakončit činnost na jiném místě, než je místo schůzky, např. na konci exkurze či výjezdu na soutěž, musí mít písemný souhlas rodičů. Rodiče by měli být seznámeni s dobou a místem schůzek. Pokud schůzka zájmového útvaru odpadne, je vhodné informovat o tom rodiče Průběh schůzek zájmového útvaru Obecný průběh schůzky zájmových útvarů se skládá z následujících činností: Zahájení osobní přivítání (prezence) Vytvoření atmosféry (rozhovor, hra) Motivace činnosti Vlastní činnost (koordinace, podněcování, korigování, ) Zhodnocení Závěr rozloučení, motivace na příště

12 12 3 Tvorba školního časopisu 3.1 Úvod Jednou z možných náplní volnočasové aktivity, na kterou má škola rozhodující vliv, je tvorba školního časopisu. Tuto aktivitu je vhodné realizovat formou zájmového útvaru, kroužku nebo klubu. Na školách vznikají novinářské kroužky, kroužky mediální výchovy nebo přímo kroužky s názvem školní časopis. Příklad takového kroužku (literární kroužek) je Literární kroužek se zaměřením na tvorbu školního časopisu ČAS Základní a mateřské školy ve Frýdku-Místku 2 nebo novinářský kroužek SOU a SOŠ v Kladně 3. V následujícím textu je návod zejména pro ty, kteří se školním časopisem začínají, jsou zde uvedeny postupy při zakládání časopisu, zásady práce s redakcí a důraz je kladen zejména na využití prostředků ICT při tvorbě časopisu a určení základních zásad pro tvorbu kvalitního školního periodika. V závěru kapitoly jsou popsány problémy, které mohou nastat při práci na časopise. Většina ukázek zde uvedených, je z konkrétního časopisu studentů Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce, který si pojmenovali Scool! Příprava tohoto časopisu se uskutečňuje ve volném čase autorů i učitelů, kteří na jejich práci dohlíží a metodicky je vedou. Je řešena formou neplaceného nepravidelného kroužku, jehož jádro tvoří zhruba 15 studentů z různých ročníků gymnázia. Gymnázium má osmiletý a čtyřletý cyklus a vzdělává žáky od 12 do 19 let. Text je proto orientován zejména na problematiku druhého stupně ZŠ a střední školy Co je školní časopis? Školní časopisy jsou periodika, která informují zejména o dění ve škole a jejím okolí. Existují na všech typech škol, od mateřských, například časopis MŠ Ukrajinská z Ostravy s názvem Školník 4 nebo časopis Radostníček vydávaný MŠ Radost z Brna již 12 let 5 ; až po vysoké školy, například nový časopis Provozně-ekonomické fakulty MZLU vydávaný od letošního roku s časopis studentů ČVUT Středník 6, časopis studentů FSV UK Sociál 7, FFAKT nebo časopis studentů FF UK 8 a řada dalších. Na tvorbě školního časopisu se podílí zpravidla žáci a studenti dané školy, kteří tvoří redakční radu. Výjimkou jsou časopisy mateřských škol, které vytváří učitelky, informují v nich rodiče a veřejnost o dění v mateřské škole a jsou doplněny stránkami pro děti (omalovánky, říkanky, hádanky) a dětskými kreslenými příspěvky. Výjimkou mohou být i časopisy vysokých škol, kde do jejich tvorby bývá zapojeno speciální oddělení public relations, případně oddělení vědy a výzkumu, jako je tomu například u periodika ACTA UNIVERSITATIS, MZLU v Brně 9. Existence školního časopisu na škole dokazuje, že škola umí komunikovat s žáky a studenty a podporovat je v jejich mimoškolních aktivitách. Na některých školách existuje i více než jeden školní časopis. 2 URL: < [ ] 3 URL: < [ ] 4 URL: < [ ] 5 URL: < [ ] 6 URL: < [ ] 7 URL: < [ ] 8 URL: < [ ] 9 URL: < [ ]

13 13 V tabulkách (přílohy č. 1 a č. 2) je přehled některých školních časopisů, dostupných na Internetu, časopisy do tabulky byly vybrány zejména dle umístění v soutěžích školních časopisů. Jsou v ní uvedeny následující údaje (pokud byly na Internetu dostupné): název časopisu, vydavatel (škola), rok zahájení vydávání, periodicita, webové stránky. Časopisy jsou řazeny abecedně podle názvů. Některé údaje se nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit, proto jsou v tabulce nevyplněné. Další sledované položky byly náklad a cena, výsledky šetření jsou v textu práce Proč vydávat ve škole časopis? Význam školního časopisu je mimo zábavy, poučení a informovanosti o dění ve škole v tom, že významně rozvíjí aktivitu v každé škole, slouží k její prezentaci, zvyšuje jazykovou i estetickou kulturu studentů, umožňuje studentům získat nové zkušenosti a praktické dovednosti, rozšiřuje znalosti z oblasti mediální výchovy a v neposlední řadě jim také umožní zdokonalení se v používání ICT. Smysl časopisu je i v budování zdravé atmosféry ve škole, posilování soudržnosti žáků a jejich pozitivního vztahu ke škole, kterou navštěvují. Pro učitele, rodiče i veřejnost je časopis zdrojem informací o problémech, zájmech a potřebách studentů. Důležitou funkcí je i samotné vedení žáků ke čtení a později k aktivnímu přispívání. Možnost veřejně prezentovat svoje názory napomáhá ke kritičtějšímu postoji k informacím, k menší manipulovatelnosti a k větší zodpovědnosti Nutné podmínky pro existenci časopisu ve škole Základní podmínkou pro existenci časopisu ve škole jsou aktivní lidé. Potřebný je souhlas vedení školy, výborné je, když vedení školy tvorbu časopisu přímo podporuje. Například tím, že školní časopis má svoje postavení v plánu a aktivitách školy, učitelé, kteří se na tvorbě podílí, jsou finančně hodnoceni, žáci, kteří časopis vytváří, jsou uvolňováni na akce související s prací na časopisu, jejich účast v redakční radě je prestižní záležitostí apod. Nezbytné je jak personální, tak i materiální zabezpečení vydávání časopisu. Z oblasti personální je zejména nutná účast garanta (garantů) z řad učitelů a žáci, ochotní se na tvorbě časopisu podílet. V oblasti materiální se jedná zejména o prostory na schůzky redakční rady, přístup k tiskárně, scanneru, počítačům, možnost zapůjčení školního fotoaparátu, diktafonu atd. V dokončovacích fázích je zapotřebí papír, tonery do tiskáren, zajištění vazby časopisu, tuto fází lze také realizovat externě. Některé z uvedených činností lze, zejména finančně, zabezpečit z jiných zdrojů, sem patří zejména sponzorské dary, případně příjmy z placené reklamy. Zdrojem peněz může být i zapojení do grantových programů. Některé školy pracují na školním časopisu v samostatném předmětu, který bývá volitelný, jako je tomu například v Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech 10. V současnosti však tvorba školního časopisu je většinou zařazena do volnočasových aktivit, a to obvykle ve formě kroužku, jak bylo uvedeno v první části práce Formy Původně měly všechny školní časopisy tištěnou podobu. V současné době existují i časopisy elektronické, vystavené v prostředí školního systému nebo veřejně na Internetu. Hlavní odlišností elektronického od tištěného časopisu je možnost přímé komunikace 10 URL: < [ ]

14 14 prostřednictvím komentářů a vkládáním vlastních příspěvků, předání informací většímu okruhu lidí, širší prezentace školy, možnost doplňování aktuálních informací, úspora finančních prostředků a širší praktické užiti ICT. Školní časopisy mohou mít různou formu: elektronické časopisy, blogy, časopisy vydávané v prostředí e-learningového systému moodle 11 nebo v klasické tištěné podobě. Časopisy, které mají pouze elektronickou podobu (elektronické časopisy, e-ziny) například Gymplácký Internetník, vydávaný studenty gymnázia z Mikulova 12 nebo magazín Základní školy z Nového Hrozenkova s názvem Plesk, 13 nejsou však předmětem této práce. Více informací o tomto typu časopisů lze získat na serveru, který poskytuje možnost bezplatné registrace školního časopisu a zařazení do databáze časopisů, dostupný na adrese: Momentálně (červenec 2008) obsahuje 59 odkazů na školní internetové časopisy. Časopisy mohou mít také formu univerzálního periodika, to znamená časopisy pro studenty, které nejsou vydávány redakcí jedné školy a nezabývají se problematikou pouze této jedné školy (do této kategorie patří například časopis, který je umístěn na adrese: Využití ICT při tvorbě školního časopisu Redakce mají možnost využívat výpočetní techniku a také ji v současné době široce využívají. Zpravidla užívají výpočetní techniku školní, ale řadu činností provádí studenti i na svých ICT prostředcích. Výpočetní technika je používána k záznamu, zpracování a redigování textů. Redaktoři pomocí počítačů zapisují texty, ukládají, editují, předávají k dalšímu zpracování. Materiály jsou redaktory obvykle umísťovány na jedno místo na školním serveru, a tak mohou všichni získávat aktuální informace o stavu článků do určité rubriky pro dané číslo. Fotografové umisťují fotografie na stejné místo, když je před tím upraví pomocí grafických programů. Grafik pomocí DTP programu vytváří grafické zpracování. Na některých školách je přímo k dispozici elektronický redakční systém, který se pro účely školního časopisu využívá. Pro práci na školním časopise je obvykle potřeba: pro každého redaktora přístup k počítači, pro celou redakci alespoň jeden notebook, digitální fotoaparát, diktafon, tiskárna Hledání inspirace ve stávajících školních časopisech Před zahájením práce na školním časopise je vhodné podívat se, jak ho dělají jinde. Prohlédnout si hotová čísla časopisů a posoudit jejich kladné, ale i záporné stránky. V současnosti lze na Internetu najít velké množství odkazů na různé školní časopisy. Tato práce využívá ukázky ze školního časopisu SCOOL! URL: < [ ] 12 URL: < [ ] 13 URL: < [ ] 14 URL: < [ ]

15 15 Obrázek č. 1 ˇŠkolní časopis SCOOLl! Další časopisy podobného typu školy (gymnázium) jsou uvedeny pro srovnání, například: Školní časopis gymnázia Mikulov: Perníková chaloupka 15. Obrázek č. 2 Školní časopis Perníková chaloupka Vlastní časopisy vydávají i střední odborné školy. Příkladem je časopis Integrované střední školy Centrum odborné přípravy, Brno, jehož jednotlivá čísla lze získat na 15 URL: < [ ]

16 16 Internetu 16. U časopisů základních škol je na většině z nich znát dohled pedagogů. U některých časopisů ovlivňují učitelé obsah i formu. Pozitivní je zejména vliv pedagogů na formu, viz například časopis Vohryzek nebo Puberťák. Zajímavostí je časopis Helenské sluníčko, což je krajanský školní časopis krajanů v českých vesnicích rumunského Banátu, podporovaný Demokratickým svazem Slováků a Čechů v Rumunsku (DSSČR). Obrázek č. 3 Školní časopis ASK Obrázek č. 4 Školní časopis Puberťák 16 URL: < [ ]

17 17 Obrázek č. 5 Časopis Vohryzek 17 Obrázek č. 6 Krajanský časopis Helenské sluníčko URL: < [ ] 18 URL: < [ ]

18 Postup při tvorbě vlastního školního časopisu V této kapitole je popsán postup tvorby nového školního časopisu, tj. jak začít. Postup je ověřený na studentech gymnázia, ale je zobecněný na jakýkoliv typ střední školy a vhodný i pro vyšší stupeň škol základních Ustavení redakce školního časopisu Prvním krokem při tvorbě nového školního časopisu je ustavení redakční rady. Problémem je získat vhodné studenty pro práci redaktorů. Zájemců bývá na začátku obvykle hodně, ale ne všichni mají předpoklady stát se platnými členy redakce. Počet členů redakce bývá obvykle šest až deset. Pokud je větší množství zájemců, může být proveden konkurz do redakční rady, ostatní samozřejmě budou vítaní spolupracovníci. Již v této fázi přípravy redakční rady je vhodné vést studenty k samostatnosti. Seznámíme je s možnými rubrikami nově vznikajícího časopisu s tím, že mohou navrhnout i rubriky jiné. Nejčastějšími rubrikami jsou: ze života školy, ze života tříd, informace o akcích školy, o dalších zajímavých regionálních akcích, zájmové rubriky (sport, kultura, publicistika, věda, móda, zábava, literární příloha, otázky a odpovědi atd.). Stejně jako v klasických novinách za jednotlivé rubriky budou zodpovídat jejich vedoucí (editoři). Rubrik může být samozřejmě mnohem více nebo i méně (podle počtu a zájmů studentů). Ani jejich názvy nejsou závazné studenty obvykle napadají mnohem originálnější (cooltura, mixer, outro, ). Na další schůzce, kdy jsou vhodní kandidáti pro přípravu prvního čísla vybráni, se formují jednotlivé rubriky a studenti si volí vedoucí rubrik (editory). Vedoucí rubrik mohou být zvoleni na základě praktické zkoušky, kdy každý zájemce napíše článek s určitou tématikou a výběr se provede hlasováním o nejlepším textu. Ostatní studenti se stanou redaktory jednotlivých rubrik. Často nemusí mít ani pevnou pozici v některé rubrice, ale mohou psát články do různých rubrik. Další osobou, kterou školní časopis potřebuje, stejně jako profesionální časopisy, je grafik (má na starosti fotografování, kresby, výtvarnou přílohu, logo a počítačový zlom i tisk časopisu). Chyby a slohové nedostatky musí opravit korektor. Pokud má časopis internetovou podobu, musí být v redakci i webmaster. Nezanedbatelný je také význam public relations (propagace a prodej časopisu, nástěnka, ale také získávání inzerentů). Pro sledování financí časopisu by měl být v redakci hospodář, tuto činnost však většinou vykonává učitel. Nejdůležitější funkcí v redakci školního časopisu je šéfredaktor. Šéfredaktor vede redakční rady, provádí konečný výběr článků, stanovuje a kontroluje termín uzávěrky a dohlíží na technickou realizaci vydání, většinou píše úvodník. Pokud se jedná o starší studenty, je možné, aby studenti ze svého kolektivu určili šéfredaktora. Pokud je zájemců o funkci šéfredaktora více, je vhodné, aby si každý připravil svůj projekt časopisu a ten představil ostatním. Následně hlasováním vyberou šéfredaktora. U mladších žáků je vhodné, aby před vydáním prvního čísla dělal tuto funkci učitel. Žáci se tak naučí přímo při práci od učitele, jak se redakce řídí. Na tvorbě školního časopisu se mohou podílet také externí redaktoři. To jsou studenti, kteří se nechtějí trvale zapojit do tvorby časopisu, ale napíší občas článek nebo zpracují jiný příspěvek. Externími redaktory mohou být i absolventi školy, případně přátelé redaktorů, kteří nejsou studenti školy.

19 Název školního časopisu Na první schůzce redakční rady by se měl vytvořit název časopisu. Názvy časopisu bývají seriózní (Školní zpravodaj), zkratkové (GYNO, BOMBO), vtipné, podivné (Víqět), originální (SCOOL!) a další (Klokan). Některé časopisy vznikají i jako bezejmenné, v prvním čísle se vypíše soutěž na jeho pojmenování a z vybraných návrhů potom hlasováním zvítězí definitivní název Obsah školního časopisu Hlavní obsah časopisu tvoří články. Veškeré články by měly být autorské a původní. Nejzajímavější jsou články, které reflektují život na škole. Ty jsou nejčtenější, protože obecné informace, například o celebritách, si mohou čtenáři přečíst jinde. Časté jsou také texty o dění v obci nebo městě, kde se škola nachází. Některé časopisy jsou vhodně doplněny dalšími rubrikami, například poskytují prostřednictvím svých článků odborné psychologické a pedagogické poradenství, zabývají se tématy obecně diskutovanými (životní prostředí, drogy, mezilidské vztahy apod.). V časopise by nemělo chybět zpravodajství ze života školy, literární, případně fotografické nebo výtvarné práce žáků, oblíbené jsou soutěže a ankety. Co se týká formy zpracování redaktoři by měli článek odevzdat v elektronické podobě a v tištěné podobě (pro korektury). Správně by měl redaktor příspěvek odevzdávat v podobě prostého textu (nanejvýš s užitím tučného písma nebo kurzívy pro zvýraznění), ideálně ve formátu.txt nebo.rtf. Svoje požadavky na konečnou grafickou úpravu může redaktor dopsat na vytištěnou verzi ručně, konečná grafická podoba je však na grafikovi. Redaktoři by měli psát svoje články bez chyb pravopisných i typografických. Po napsání článku by měly proběhnout tyto kroky: autor ho přečte (dá přečíst) ostatním redaktorům na redakční schůzce dané rubriky a ti se k němu vyjadřují. Článek si přečte vedoucí rubriky a poté šéfredaktor, oba se k němu mohou vyjádřit. Pokud je článek schválený pro zařazení do časopisu, dostává ho korektor. V opačném případě je vrácen redaktorovi k opravě nebo je zcela vyřazen. Schválený článek po opravení pravopisných, stylistických, případně věcných i typografických chyb korektorem dostane grafik. Grafik článek spolu s ostatními příspěvky zalomí na stránku. Před konečnou výrobou časopisu přečte ještě článek autor a členové redakční rady a opraví jej do konečné podoby, tak aby v něm nezůstaly chyby Redakční práce a některé malé žánry Všichni redaktoři by si měli vyzkoušet psaní příspěvků jednotlivých novinářských žánrů. Časopis se užitím rozličných žánrů stává pro čtenáře zajímavější a pestřejší. Nesmí se jednat o přebírání různých útvarů z jiných novin, časopisů nebo internetu, jak se často děje například u vtipů, křížovek, hlavolamů apod. V tomto případě se jedná o porušování autorského zákona. Novinářské žánry, které jsou vhodné pro vyzkoušení a použití ve školních časopisech, jsou: zpráva, komentář, anketa, průzkum, reportáž, rozhovor, recenze, medailon, fejeton, povídka, anekdota, křížovky, testy, inzerce a reklama Soutěže ve školním časopisu Osvěžení a zvýšení atraktivnosti časopisu mohou představovat pravidelně vyhlašované soutěže. Jedná se o specifické soutěže s tématikou prostředí konkrétní školy. Mohou být

20 20 naučné, ale mnohem větší je zájem o soutěže zábavné. Například poznej z fotografie zákoutí školy, urči podle typického výroku učitele, doplň nejvtipnější doprovodný text apod. Zajímavým doplňkem jsou také soutěže o nejlepší článek, fotografii nebo obrázek s určitou tématikou. Školní časopis se také může stát vyhlašovatelem a spoluorganizátorem různých celoškolních soutěží (Turnaj v piškvorkách, Miss školy apod.) Formát a základní návrh vzhledu Prvním krokem při tvorbě nového časopisu je stanovení formátu. Obvyklým formátem školních časopisů bývá A4 ( ) nebo formát A5 ( ), který se jeví jednodušší pro konečnou vazbu při tisku na běžných tiskárnách a množení na kopírkách určených pro formát A4, výhodou menšího formátu je i skladnost a pohodlnější distribuce (například rozesílání poštou absolventům). U většího formátu více vynikne grafické zpracování a umožní větší variabilitu zpracování obsahu. Spíše výjimečné jsou jiné formáty: kapesní A6, nenormalizované formáty čtverec atd. 3.3 Příprava a zpracování materiálů pro časopis s využitím počítače Tvorba textů Články napsané redaktory by měly splňovat zásady platné pro tzv. elektronický rukopis. Elektronický rukopis překračuje rámec rukopisu klasického nestačí jen dobré ovládaní pravidel strojopisu, je třeba poznat a prakticky používat základní pravidla sazby. Například relevantní používání znaků z klávesnice: oblé závorky, ne lomítka; rozlišujeme písmeno l a číslici 1; verzálku O a číslici 0, spojovník a pomlčku, písmeno malé x a znaménko krát ( ), atd. Aplikace požadavků norem o úpravě rukopisu a sazby na práci s textovým editorem přispívá ke zvýšení profesionální typografické kvality konečného tištěného produktu. Základní předpis sazby má obsahovat: druh a řez písma, stupeň písma a řádkový proklad (případně šířkovou úpravu písma), šířku (formát) sazby. Při sazbě časopisů je nejužívanější hladká, chlebová sazba vytvořená z jednoho druhu, základního řezu a stupně písma ve stanovené délce řádků. Optické zarovnávání levého a pravého okraje řádků (do bloku) zabezpečují variabilní mezislovní mezery a vzdálenost jednotlivých písmen ve slovech. Aby při zejména sloupcové sazbě byl dosažen optimální efekt, je nutné správně nastavit také dělení slov. Standardní oddělování slov se zapisuje mezerníkem přímo z klávesnice a při zarovnávání řádků se zpravidla rozšiřuje. Použitím nedělitelné (nezlomitelné, tvrdé) mezery zamezíme vysázení jednopísmenných předložek a spojek na konci řádků. Nezlomitelnou mezeru program považuje za součást slova a i při rozdělování textu ji zachová. V zájmu snadného a rychlého zarovnávání se při sazbě periodik doporučuje pracovat se širšími parametry (větším rozsahem mezi nejmenší a největší přijatelnou vzdáleností mezi slovy), přičemž je třeba dbát na to, aby v sazbě nevznikla řeka; za tuto chybu typograf označuje už tři mezery pod sebou. V této souvislosti je důležité optimální nastavení hodnot mezislovních a mezipísmenných mezer ve škále minimální, požadovaná a maximální šířka. Další možností je použití sazby na prapor vlevo anebo vpravo. Vyznačuje se stejnými mezislovnými mezerami, ale rozdílnou délkou řádků. zabarvení textu je vyvážené.

21 21 Používá se na sazbu úzkých sloupců. Bez dělení slov jsou rozdíly v délce řádků větší. Poslední možnosti: zarovnání na střed se u sazby časopisů příliš nepoužívá. Při zpracování textu je nutné dávat pozor i na to, aby první řádek odstavce na konci stránky nebo poslední řádek odstavce na začátku stránky nezůstaly osamocené (jedná se o tzv. vdovy a sirotky). Základní minimální zásady práce s textem, které musí redaktoři dodržovat: odstavce se neoddělují oddělovačem a ani okraje se neodstavují tabelátorem. Před interpunkčními znaménky se nedělá mezera, znaménka se píší těsně za slovem, po kterém následují, a naopak se dělá mezera vždy za čárkou, tečkou a dvojtečkou. Úpravy vzhledu písma a další grafické úpravy přidávají práci grafikovi, který je musí odstranit, proto je redaktoři nepoužívají. Velikost písma pro běžné články se volí v rozmezí 8 až 10 bodů. Pro zvýraznění se používá nejčastěji kurzívní řez základního písma. Pro texty časopisů se nepoužívá psací ani ozdobné písmo, protože je obtížně čitelné. Veškerý grafický návrh řeší grafik, a ne ten, kdo článek píše. Přehled typografických pravidel je v literatuře [1] (viz seznam literatury na konci práce). Základní minimální zásady, potřebné pro redaktory školních časopisů jsou v přehledu v příloze č. 3. Vhodným programem pro přípravu textu redaktorem je libovolný textový editor. Postačí Poznámkový blok nebo WordPad. Při použití editorů, jako jsou MS Word, Open Office, lze využít jejich některých funkcí: například kontrolu pravopisu a gramatiky, práci se stylem, při následné úpravě dalšími osobami sledování textu, přidání komentářů apod. Důležité je uložení výsledného textu ve formátu dostupném ostatním členům redakce Grafické prvky Grafické prvky použité v časopisech lze rozdělit na dvě skupiny, podle typu informace, které obsahují. Bitmapová grafika je určena pro práci s fotografií, jak hotovými fotografiemi, tak pořizováním a úpravou dalších snímků. Druhým typem jsou vektorové objekty. Ty se používají pro prvky, jako jsou oddělovací čáry, grafické symboly, titulky časopisu, apod. Rozlišení a velikost obrázku Nejčastějším grafickým prvkem časopisu je fotografie, v současné době pořizovaná digitálním fotoaparátem. Základem je dobře nafocený snímek, ale každou digitální fotografii lze do jisté míry vylepšit, k tomu slouží grafické programy. Výsledná fotografie musí být v dobré kvalitě pro tisk, méně kvalitní fotografie znamená méně kvalitní výtisk. Při tisku hraje důležitou roli rozlišení obrázku. Fotografie s vysokým rozlišením přinášejí větší výtisky. Nízké rozlišení umožňuje tisk pouze malých formátů. Tabulka č. 2 Doporučená rozlišení obrázků v bodech pro tisk fotografií Velikost fotografie (cm) Rozlišení obrázku v bodech Barevnost Použitím určitých barev lze u člověka vyvolat v jeho smyslech nejrůznější pocity a nálady. I školní časopis by měl být barevně sladěn tak, aby odpovídal potřebě konkrétní

22 22 školy (grafické identitě školy) a pocitům, které má u čtenáře navodit. Základním úkolem barev je zvýraznění, rozlišení a zpestření. Obecně lze rozdělit barvy na studené (smutné, negativní) a teplé (veselé, pozitivní). Také platí, že určité barvy vyvolávají u člověka shodné pocity, některé uvolňují nebo zase na druhou stranu vyvolávají napětí. Červená barva se hodí pro vyjádření lásky, radosti a života, dává signál k upření pozornosti na určitou část (například novinky, aktuality), vyvolává oživení až agresivitu. Barva modrá chladně vyjadřuje radost, rovnováhu, symbolizuje vodu, oblohu, dálky a vyvolává pocity zamyšlení. Zelená barva je symbolem pohody a klidu, vyjadřuje spojení s přírodou. Hnědá barva je barvou půdy, dřeva a kůže. Působí poněkud těžce a melancholicky. Černá barva je barva smuteční, někdy také může vyjadřovat záhadnost. Naproti tomu barva bílá symbolizuje optimismus, avšak bez kombinace s jinou barvou působí na pocity člověka monotónně nebo nudně. Pro školní časopisy je omezující z hlediska barev možnost, resp. nemožnost barevného tisku. Při tisku prvního čísla časopisu Scool! jsme volili plnobarevný tisk, náklady na toto číslo však dosahovaly téměř 100 Kč za výtisk. Pro další čísla byla tedy zvolena pouze barevná obálka a zvýraznění některých prvků na dalších stránkách. Další časopisy, z nichž jsou ukázky v této práci, jsou vydávány vesměs jako černobílé, některé z nich mají barevnou pouze elektronickou verzi Návrh uspořádání Před montáží časopisu je třeba vytvořit zrcadlo stránky (maketu). Maketa je soubor listů, které obsahují rozpis nového čísla časopisu. Většinou se dělá formou náčrtku, zpracovává ji obvykle grafik. Maketa slouží i k tomu, aby každý redaktor měl možnost zjistit své povinnosti i jejich rozsah. Při tvorbě makety je důležité zachovat jednotnost stylu časopisu a sledovat vždy dvoustranu. Každý školní časopis by měl mít vlastní layout, tedy jednotný grafický vzhled. Má svoje originální grafické a vizuální prvky, podle kterých je snadno identifikovatelný. Například druhy písma, podoba názvu časopisu, názvy jednotlivých rubrik atd.

23 23 Obrázek č. 7 Návrh uspořádání první strany Hlavu většinou tvoří název časopisu spolu se základními průvodními údaji (číslo výtisku, ročník, místo vydání apod.). Hlavička (pagina) je soubor údajů o stránce. Hlavička se obvykle odvozuje z hlavy, použije se zmenšený grafický motiv z hlavy nebo se vytvoří nezávisle na hlavě, složením z elementárních grafických prvků (linky, písmena, obrazce). V hlavičce se uvádí dále číslo strany, název rubriky, tyto prvky mohou být rozmístěny různým způsobem, nemusí být ani vždy nahoře na stránce. Součástí jednotného vzhledu je také umístění a obsah tiráže. Při grafickém návrhu grafik stanoví způsob uspořádání stránek. Časopis má obvykle sloupcové uspořádání ve dvou nebo třech sloupcích (formát A5). U většího formátu mohou být až čtyři sloupce. Jednotlivé sloupce nemusí mít stejnou šířku, doporučuje se však užít maximálně dvě různé šířky sloupců na jedné stránce. Základní významovou a formátovací jednotkou sazby periodik je odstavec. Nejčastějším označením začátku nového odstavce je odstavcová zarážka ve velikosti jednoho až dvou čtverčíků použitého stupně základního písma na začátku prvního řádku odstavce. Kromě stupně písma ji ovlivňuje meziřádkový proklad a šířka sazby. I při užití různých stupňů písma má být odsazení stejné a řídí se zarážkou základního písma. Poslední řádek odstavce (východový řádek) má být delší než odstavcová zarážka a alespoň o jeden čtverčík kratší než úplný řádek. Někdy je potřeba zalomit řádek uvnitř odstavce, pro to existují různé klávesové zkratky, například ve Wordu je to kombinace kláves Shift + Enter. Méně často se při úpravě odstavce používá předsazení, při kterém je první řádek odstavce sazený na plnou šířku a ostatní řádky se zarážkou. Při sazbě bez odsazení se vkládá mezi odstavce větší odstavcová mezera. Důležitý pro celkový vzhled časopisu je také výběr písma. Jiné písmo je určeno pro články (článkové) i pro titulky (titulkové). Kombinací písma je velké množství. Nejčastěji se používá kombinace patkového písma k vysázení textu článků a bezpatkového písmo pro titulky. Pro jednotnost grafické úpravy používáme více řezů písma jedné písmové rodiny.

24 24 Rodina má jednotný název (například Times) a obsahuje základní písmo stojaté (obyčejné plain) a další řezy, jako například kurzíva (italic), polotučné (semibold) a tučné (bold). Výraznost písma (duktus) ovlivňuje tučnost kresebných tahů (weight) a z tohoto hlediska lze vybrat zvýrazněný duktus (písmo polotučné, tučné, velmi tučné písmo) a zeslabený (písmo tenké, slabé). Změnou šířky znaků základního písma se odvozují další řezy (zúžené písmo condensed a rozšířené písmo extended). Ve všech rodinách existují verzálky (ALL CAPS) a v některých i kapitálky (SMALL CAPS). Potřebné znaky, které se nenacházejí na klávesnici, vysázíme kombinací kláves, tzv. Alt sekvencí (viz příloha č. 4). Velký vliv na dobrou čitelnost textu má řádkový proklad. Při jeho volbě se zohledňuje stupeň a kresba písma a šířka sazby. Sázet lze i bez prokladu (kompaktní sazba), nebo dokonce se záporným prokladem (kompresní sazba), avšak z hlediska čitelnosti textu i z estetických důvodů je tento způsob sazby přijatelný pouze výjimečně. Sázecí programy jsou vybavené funkcí zabezpečující automatický řádkový proklad. Obrázek č. 8 Ukázka sazby v InDesignu, font textu je Palatino Linotype (9 b.), nadpis je fontem Impact (14 b.) Pro celkovou grafickou kvalitu časopisu je nutné jednotné zarovnání textu, obvyklý způsob zarovnání je oboustranné, výjimečně na prapor vpravo. Při sloupcové sazbě volíme rozdělování slov na konci řádků, při rozdělování slov dbáme na pravidla českého pravopisu i estetické aspekty. Slova nedělíme tak, aby na konci řádku zůstalo jedno písmeno, přihlížíme k tomu, aby byly pod sebou maximálně tři řádky s děleným slovem a také aby se rozdělovací znaménka na konci řádků nestřídala se znaménky interpunkčními. Stránka nemá končit rozděleným slovem. Nutným prostředkem, jak přesně dodržet jednotnou úpravu písma, je použití stylů. Způsob zarovnání obrázků je charakteristika rozlišitelná zejména z větší vzdálenosti od

25 25 stránky. Obrázky se umísťují s ohledem na celou dvojstránku a dle zásad umístění obrázků (pohled a pohyb směřují do textu ne ven ze strany atd.). Pro celkový dojem je důležité posouzení vždy celé dvoustrany (viz obrázek č. 9). Při jednodušší grafické úpravě se používají pouze hranaté grafické prvky, při pokročilejších návrzích mohou mít obrázky různé tvary. Oblíbené je také rámování obrázků. Některé časopisy mají tzv. podtisk, tj. obrázek se sníženým kontrastem na pozadí. Dobrá architektura strany avizuje čtenářům hierarchii obsahu. Ideální je vizuálně celistvá stránka, resp. dvojstrana jako soubor titulků, textových bloků, fotografií, kreseb, informační grafiky a barvy včetně bílé. Tyto prostředky vizuální komunikace jsou v profesionálních časopisech stále rafinovanější, ale současně respektují dva základní faktory klasické typografie lineárnost latinky a fyziologii lidského oka. Optimální design motivuje čtenáře k prohlédnutí časopisu, špatný design může čtenáře odradit. Obrázek č. 9 Sazba dvoustrany Korektura textu Při klasické korektuře se na výtisku vyznačují všechny chyby a nepřesnosti, včetně technických nedostatků, korekturovými znaky. Podle výrobního postupu hovoříme o domácích a autorských a o sloupcových a stránkových korekturách. Provádí je pověření studenti, z počátku se doporučuje pomoc učitele, nejlépe českého jazyka. Po vyznačení chyb korektor opatří výtisk datem, případně i časem a svým podpisem nebo značkou. Rozdělení korekturních značek: 1) znaky na výměnu, vsunutí a vynechání, 2) znaky na změny v sazbě, 3) znaky na zarážku odstavce, nový řádek, změnu písma, 4) znaky na opravu technických nesprávností v sazbě a výtisku, zrušení nesprávně označené korektury.

26 26 Korekturní značky se používají podle předem daných pravidel (informace v literatuře). Klasická korektura bývá nahrazena revizí dokumentu v prostředí textového editoru Obálka Hlavní funkcí obálky je upoutat pozornost a získat potencionálního čtenáře. Titulní strana by měla mít takový design, aby si čtenář uvědomil, že se jedná o nové číslo, ale zároveň rychle identifikoval konkrétní časopis. Na titulní stránce jsou mimo názvu časopisu a jeho čísla také obvykle názvy stěžejních článků čísla, upoutávky na další zajímavosti čísla a případně ilustrační grafika k tématu. Grafický design obálky je výrazný, pokud to možnosti školy dovolí, je obálka tištěná barevně. Obrázek č. 10 Ukázky obálek časopisu SCOOL! Jak je vidět z ukázek, při tvorbě obálky se velmi často používají koláže nebo fotografie. Zpracování grafického návrhu obálky se pak provádí v některém grafickém editoru, například AdobePhotoshop, CorelPhotoPaint apod. Někteří grafici preferují vlastní kreslenou tvorbu, méně nebo více vydařenou, viz následující ukázky časopisu TlachaPost a Kyjáček:

27 27 Obrázek č. 11 Ukázky kreslených obálek U některých časopisů tvoří dominantu obálky fotografie. Následující ukázky titulních stran jsou z časopisů Time Out 19 a Školní Listy 20 Obrázek č. 12 Ukázky obálek s fotografiemi 19 URL: < [ ] 20 URL: < [ ]

28 28 Zejména redakce ze základních škol si při tvorbě obálky vypomáhají různými nástroji softwarového vybavení, oblíbené je diskutabilní obrázkové orámování nebo nápisy typu WordArt., viz časopisy Želvička se hlásí 21 a LOOK 22 ). Obrázek č. 13 Ukázky obálek s rámováním a Word Art Obrázek č. 14 Ukázky prvních stránek časopisů novinového vzhledu 21 URL: < [ ] 22 URL: < [ ]

29 29 Některé časopisy, měly by se spíše nazývat školní noviny, nemají zvláštní titulní stránku vůbec. Mají úsporný formát novinového vzhledu, jako například časopis studentů třineckého gymnázia Prostor 23 nebo časopis 1. stupně ZŠ Základní školy Vrčeň 24, ukázky časopisů jsou na obrázku č Softwarové prostředky pro sazbu Program MS Word, nejčastěji používaný školními redakcemi, není příliš vhodný pro konečnou úpravu časopisu. Je to program kancelářský a jeho doménou je psaní dopisů a podobných dokumentů. Také programy Poznámkový blok, WordPad, Malování a Imaging, které jsou dostupné téměř na každém počítači, nejsou pro profesionální grafiky dostatečně kvalitní. Pro zpracování obrázků se používají speciální grafické programy, například Photoshop, Ilustrator a CorelDRAW. Pro konečnou sazbu časopisu pak programy PageMaker, QuarkXPress a InDesign. Většinu z těchto programů vytvořila firma Adobe a jejich cena se pohybuje v desítkách tisíc korun (pro školy lze tyto programy získat s výraznou slevou informace například na Internetu 25 ). V současné době málokterá škola takové programy má. Určitě stojí za to pro tvorbu časopisu si alespoň jednu licenci uvedených programů pořídit (výhodný je zejména balíček Adobe Creative Suite). Možnou variantou jsou i programy levnější. Dají se používat i sharewarové programy (můžete si je zdarma vyzkoušet) Paint Shop Pro a Zoner Callisto, nebo freewarové (zcela zdarma) programy, jako je program Gimp, pro sazbu pak sázecí systém TEX (LATEX), který je však náročnější na ovládání. 3.4 Dokončení a distribuce Konečná úprava vzhledu Při volbě malého formátu dochází k problémům s prostorem. Když prostor chybí a článek již nejde zkrátit, je nutné provést nestandardní úpravy. Obvykle se používá zmenšení počtu sloupců nebo zúžení okrajů, zmenšení velikosti písma, úprava obrazového materiálu. Protože barevný tisk si může dovolit málokterá redakce školního časopisu, je nutné také sledovat, jak bude design vypadat v odstínech šedi. Některé redakce volí pro tisk časopisu barevný papír, v tom případě je nutné posoudit čitelnost textů na daném podkladě. 23 URL: < prostor.obsah.info/archiv> [ ] 24 URL: < [ ] 25 URL: < [ ]

30 30 Obrázek č. 15 Ukázka hotového čísla časopisu Množení časopisu a vazba Počet kusů každého čísla závisí od počtu potencionálních čtenářů. Podle průzkumu (viz seznam časopisů v přílohách 1 a 2) je náklad jednoho čísla v rozmezí 15 až 1500 kusů, nejobvyklejší je náklad kolem 50 kusů. Možnost rozmnožení je v tiskárně nebo firmě zabývající se reprografií. Výhodou je volba libovolného formátu a barevnosti. Podstatnou nevýhodou je vysoká cena. Proto si tento způsob množení nemůže prakticky žádná redakce školního časopisu dovolit, nemá-li významného sponzora nebo příjem z reklam. Ideální je, když je sponzorem přímo tiskárna. Běžně se ale rozmnožení provádí na kancelářských kopírkách (většinou v černobílém provedení), nebo se celý náklad tiskne na tiskárně. Nejvýhodnějším řešením se jeví laserová barevná tiskárna, která umožňuje rychlý, kvalitní tisk s možností barevných prvků nebo plnobarevných stran. Při formátu A5 je tisk prováděn na papír formátu A4 a vazba se řeší obvykle po přeložení sešitím. U formátu A4 je situace komplikovanější, tiskáren s možností tisku formátu A3 na školách příliš není. Vazba se tedy řeší lepením, sešitím formátu A4 nebo v případě časopisu Scool! vazbou pomocí barevných lišt. Tento způsob se osvědčil, předplatitelé mají zájem také o lišty s otvory, které umožňují snadnou archivaci jednotlivých čísel. Jinou možností je použití kroužkové vazby, které je ovšem pracnější a také finančně nákladnější Periodicita časopisu Jak často bude časopis vycházet, závisí zejména na aktivitě členů redakce časopisu. Školní časopisy jsou nejčastěji měsíčníky nebo čtvrtletníky, někde vychází číslo jedenkrát za dva měsíce nebo, a to je poměrně častý případ, nepravidelně, s ohledem na časové možnosti redaktorů, případně termínů akcí, které se v časopise objevují. Vhodné je zachovat alespoň

31 31 základní pravidelnost vydávání časopisu. Některé redakce vydávají i speciální čísla, monotematicky zaměřená (k výročí školy, ke školní akademii, Majálesu, vánoční číslo atd.) Přílohy časopisu U komerčních periodik mají velký úspěch, zejména u mladších čtenářů, různé přílohy. Vydavatelé jejich přidáním k výtiskům zvyšují prodejnost jednotlivých čísel a konkurenceschopnost časopisu na trhu. U školních časopisů, kdy je okruh čtenářů více méně přesně daný, existují vhodnější způsoby motivace k přečtení časopisu, zejména zaměření na obsahovou kvalitu. Pokud tedy volit přílohu časopisu, potom takovou, která úzce souvisí se životem školy a časopis vhodně doplňuje. Vítanou přílohou časopisu SCOOL! bývá DVD obsahující videozáznam Majálesu Velikost nákladu a způsob distribuce školního časopisu Je samozřejmé, že velikost nákladu je ovlivněna počtem potencionálních čtenářů, ale také finančními možnostmi redakce. Z průzkumu mezi autory školních časopisů vyplynul nejčastější počet výtisků jednoho čísla v rozmezí 50 až 100 kusů. Řada redakcí s určitým odstupem od tištěného vydání zveřejňuje starší čísla na webu, kde jsou ke stažení pro ty, kteří časopis nezískali v tištěné podobě. Doporučuje se také systém předplatitelů, kteří mohou časopis získat buď o něco dříve než ostatní nebo se slevou, tím má redakce zaručen minimální odběr a může se lépe orientovat v počtu potřebných výtisků. Některá čísla jsou také vydávána k určité příležitosti (výročí školy, den otevřených dveří, školní akademie apod.), v tom případě je počet výtisků, podle průzkumu, zhruba dvojnásobný, protože o časopis projeví zájem rodiče, bývalí absolventi, zájemci o studium apod. Je vhodné počítat také s rezervou v počtu kusů pro zaměstnance školy, hosty, současné a potencionální sponzory, obecní (městský) úřad, sousední školy, školní a případně místní knihovnu. Distribuce časopisu musí být rychlá a efektivní. Prodej může být uskutečněn prostřednictvím kamelotů (redaktorů), kteří obejdou třídy, prodejem na vyhrazeném místě (stánek časopisu, vrátnice, kabinet učitele). Možným způsobem distribuce je přes třídní učitele (obvyklejší na ZŠ). Nové číslo by mělo být avizováno na nástěnce školního časopisu (pokud je), na jiné informační nástěnce nebo na stránkách školy. V některých menších obcích je školní časopis distribuován do domácností jako součást (příloha) zpravodaje obce Reflexe Cílem reflexe je odhalit slabá místa v práci jednotlivých redaktorů i celé redakce. Způsobem reflexe může být fórum na webu, ová redakční schránka, redakční schránka na psané připomínky, umístěná na chodbě školy, nebo přímé ohlasy čtenářů. Redaktoři by měli získat co nejširší reflexi a kriticky ohlasy vyhodnotit. Získaná zpětná vazba může být využita i v dalším čísle časopisu jako nová rubrika názory čtenářů Schránka a nástěnka školního časopisu Doporučuje se zřídit schránku i nástěnku školního časopisu. Schránka bude sloužit k odevzdávání anketních lístků, připomínek, vzkazů, odpovědí na čtenářské soutěže a podnětů k obsahu časopisu od čtenářů. Schránka musí být umístěna na dobře viditelném a přístupném místě školy. Vhodné místo je vedle nástěnky časopisu. Nástěnka slouží

32 32 k propagaci časopisu, zejména upozornění na nová čísla, ukázky z nových čísel, propagaci práce redakce, mohou se na ní objevit i aktuální informace a výzvy pro čtenáře časopisu, řešení soutěží apod. Je určena i pro redaktory, například k oznámení termínů schůzek redakce Archivace čísel časopisu Od každého čísla vždy alespoň jeden výtisk by měl být umístěn ve školním archivu i přesto, že jsou časopisy zálohovány v elektronické podobě Webová podpora Velké množství redakcí vytváří také elektronickou verzi časopisu, existuje řada škol, které na svých stránkách mají odkaz na stránky časopisu. Tyto obsahují obvykle archiv starších čísel ke stažení, ale často také další rubriky, diskuzní fórum a možnost napsat redakci prostřednictvím u. Vhodné je vytvořené stránky časopisu zaregistrovat na portálech typu seznam.cz 26, v sekci časopisy, pro jejich snadnější vyhledávání. Samozřejmě je třeba odkaz udržovat funkční a stránky průběžně aktualizovat. V současnosti je řada odkazů na školní časopisy nefunkční a na stránky mnoha školních časopisů nevedou, namátkou například: Jeseninka 96, Ostudyum, Gymnaziální noviny, Virus, apod. Příkladem jsou i stránky časopisu Scool! 27, vytvořené v podobném designu jako tištěná forma. Obrázek č. 16 Ukázka webových stránek, dodržujících jednotný design s časopisem 26 URL: < [ ] 27 URL: < [ ]

33 Problémy při tvorbě školního časopisu Jako největší problém udává většina redakcí školních časopisů zajištění tisku časopisu, tj. finance. Další problémy jsou nedodržování termínů ze strany autorů článků, odchody redaktorů, neochota studentů pracovat v redakci. Na některých školách problémy technické, případě s cenzurou ze strany vedení školy. Při vzniku nového časopisu také nezájem studentů (žáků) a učitelů Zákony, související s vydáváním školního časopisu Školy většinou nemají svoje nakladatelství. Tam kde je, vydává řadu materiálů, mimo školního časopisu i ročenky školy, almanachy, propagační materiály, a někdy i vlastní studijní literaturu. Nakladatelství však mají obvykle pouze školy vysoké, zřídka je najdeme i na některé škole střední, například Trojské gymnázium Svatopluka Čecha v Praze (nakladatelství Trojkůň). Profesionální časopisy se musí řídit zákony, jedná se zejména o zákon č. 46/2000 (viz zdroje [7] a dále autorský zákon 216/2006 Sb. viz zdroje [5]). Oficiální časopisy musí být registrovány na ministerstvu kultury, které jim přidělí registrační číslo. Musí také požádat o mezinárodní identifikační číslo pro periodika, které přiděluje Národní knihovna ČR. Knihovnám uvedeným v zákoně je potom nutné posílat výtisk časopisu pro archivaci, vědecké a studijní účely Většina škol svůj časopis nepovažuje za periodický tisk, podle tohoto zákona, ale za doplněk vyučovacího procesu, autory jsou studenti v době jejich školní docházky. O registraci tedy nežádají, přesto je dobré si prostudovat dokumenty, které se dané problematiky týkají, kromě uvedených sem patří i Listina základních práv a svobod, zákon o svobodném přístupu k informacím. Pouze velmi mizivé množství časopisů, které by se daly označit za školní, je oficiálně registrováno mezi vydávanými tiskovinami v ČR (podle dostupných informací nejdéle registrovanými jsou Ostudyum a Scarabeus, které jsou vydávány občanským sdružením Orfeus, resp. Sdružením OKNA, tedy ne přímo základní nebo střední školou). V evidenci jsou také časopisy (Vý)křik šesťáků vydává Základní škola prez. E. Beneše z Teplic, Pohled zevnitř vydává 1. ZŠ Jindřichův Hradec, OKO vydává Sdružení rodičů a přátel ZŠ Vratislavova 13 z Prahy, Poškoláček SRBDŠ při ZŠ Buštěhrad, Školáček Nadace při ZŠ Chyšky Písek. Přehled všech registrovaných periodik je na adrese Ministerstva kultury ČR: Získávání finančních zdrojů V začátcích tvorby časopisů se obvykle využívají prostředky školy (vybavení počítačové učebny, kopírka), v delším horizontu, kdy se náklady dají přesně vyčíslit, škola náklady většinou není ochotná nést (jedná se zejména o spotřební materiál tonery, papíry apod.). Hledají se možné další zdroje, což jsou: příspěvky rodičů, další sponzorské dary, inzerce soukromých firem, grantové příspěvky, prodej časopisu. Formy příspěvků mohou být materiální nebo finanční. Sponzorství musí být ošetřeno smluvně. Sponzorská smlouva se uzavírá většinou na rok, je slušností poslat sponzorům vždy nové číslo časopisu a udržovat s nimi kontakt tím, že jsou informování o tom, na co byl dar použit a jak redakce pracuje. 28 URL: < [ ]

34 34 V současné době velkou šanci představují granty a zpracování projektů. Existují různé programy rozvoje základního a středního školství, kde se škola může zúčastnit s projektem požadujícím finance na vydávání časopisu, na vybavení redakce (počítač, diktafony, fotoaparáty apod.), a dokonce i na odměnu pedagogovi, který se dětem věnuje. Některé časopisy se prodávají za poplatek, ten činí od 5 do 25 Kč Novinářská etika Dříve než žáci nebo studenti začnou psát své vlastní články, měli by být také seznámeni s hlavními zásadami novinářské práce. Musí si uvědomit (a přijmout za své), že správného novináře nedělá jen znalost pravopisných a typografických pravidel, literární talent apod., ale také dodržování pravidel novinářské profese. Etický kodex novináře, který je dostupný na webových stránkách Syndikátu novinářů 29, by měl dodržovat každý profesionální novinář. Redaktoři školních časopisů by měli být vedeni minimálně k tomu, aby usilovali o co největší přesnost, nestrannost, pravdivost, objektivitu a slušnost. Každý člověk (tedy nejen novinář nebo student) by se měl vyvarovat plagiátorství, nesmí vydávat práci někoho jiného za svoji. Je zcela nepřípustné otisknout cizí článek, jeho část nebo jiný materiál, například křížovku, sudoku, test, vtip pod svým jménem, dovoleny jsou pouze citace, které ale musejí obsahovat odkaz na zdroj a jméno skutečného autora Práce s redakcí a cenzura školního časopisu Garantem kvality všech článků je v profesionálních redakcích šéfredaktor. Ve školním časopise to je většinou pověřený učitel. Zkušenosti ukazují, že bez aktivnější pomoci dospělých není školní časopis dlouhodobě udržitelný. Největším problémem je čas, jak redaktorů, tak pedagogů. Problémem je i autorství článků a dalších materiálů (kvizy, křížovky, fotografie atd.). Je potřeba zajistit, aby se všichni redaktoři pod své příspěvky podepsali svým jménem a příjmením. Problémy mohou být i s obsahem některých článků. Učitel by neměl do žákovských příspěvků zasahovat. Cenzura je v České republice a dalších demokratických státech zakázána. To však neznamená, že může kdekoliv vyjít cokoliv. Ovšem článek, který je v rozporu s novinářskou etikou, by neměl vyjít nikdy. Studenti si musí uvědomit, že nevydání špatného článku není cenzurou, je ale těžké jim to mnohdy vysvětlit. Ve školních časopisech by neměly vycházet články zejména, je-li jejich obsah v rozporu se zákonem (rasistický, propagující drogy, pornografický), může-li někoho poškodit (spolužáka, učitele), pokud je nepravdivý, neobjektivní, anonymní atd. Některé školní časopisy mají svůj etický kodex. Je výhodné etický kodex sepsat společně se všemi zainteresovanými na časopise a pak se jím důsledně řídit. V některých školách z pohledu studentů je publikace jejich vlastních názorů omezena do takové míry, že situaci řeší vydáváním neoficiální verze školního časopisu, kterou financují z vlastních zdrojů. 29 URL: < [ ]

35 Motivace pro zapojení žáků do tvorby školního časopisu Sami redaktoři uvádí jako hlavní problém při tvorbě časopisů nízkou motivaci autorů článků. Motivaci řeší originálním způsobem redakce časopisu Svišť z Jablunkova. Učitelé jablunkovské školy přistoupili na zajímavý systém. Žák, který publikuje v časopise, má možnost si vymazat nejhorší známku ve vybraném předmětu. Jiným způsobem motivace je začlenění tvorby článků do výuky, což se nabízí zejména v rámci průřezového tématu Mediální výchova, viz kapitola č. 3 této práce. Motivující jsou drobné odměny za konkrétní příspěvky, zveřejňování jmen aktivních tvůrců časopisu ve školním rozhlase, přímo v časopisu nebo na nástěnce, poskytnutí dalšího čísla (předplatného) zdarma. Motivací může být i soutěž pro redaktory o největší počet zveřejněných článků, dosažení největšího počtu bodů za příspěvky (nutno vytvořit jednouchý systém bodování). Nejlepší mohou být oceněni knižní poukázkou nebo jinou cenou, například z prostředků nadace školy. Oproti jiným žákům by členové redakce měli být zvýhodněni i jinak. Měli by mít přednostně přístup na akce školy i obce, a to i když se konají v době vyučování. Tito redaktoři by měli být vybaveni speciálními průkazkami s fotografií a potvrzením školy. V současné době existují také různé možnosti setkání redaktorů školních časopisů, workshopy a semináře. Je samozřejmé, že by měla škola umožnit redaktorům se těchto akcí zúčastnit. Inspirující je také setkání redaktorů s novináři profesionály, případně exkurze to redakce některého profesionálního periodika Ideální školní časopis Podle studentů viz odkaz: Citace z uvedeného článku: Ideální školní časopis obsahuje necenzurované školní zpravodajství, dává prostor otevřené kritice poměrů na škole (pokud je třeba!). Dále by tam měly být rozhovory s významnými osobnostmi školy, ankety na aktuální a lákavá témata (drogy, podvádění ve škole, sex, EU, politická orientace studentů, kolektivnost tříd). Ankety můžou být jak plošné (tzn. třeba 100 respondentů), nebo výběrové (respondent není anonymní, je vyfocen atd.). Neměly by tam chybět cizojazyčné články (v případě NL články Američanů, jak vidí českou kulturu apod.), články bývalých studentů školy o tom, jak jsou spokojeni se svými vysokými školami. Studentský časopis by měl samozřejmě i bavit, tzn. výroky profesorů, vtipné reportáže třeba z lyžáku, komixy (nemyslím zrovna Boha ten by na Aleji asi vycházet nemohl). Měl by mít své vlastní ilustrace, kvalitní fotografie a webovou podobu (nebo alespoň možnost stáhnout pdf verzi). Celoškolní časopis by měl nabízet čtení jak pro primány, tak pro oktavány. To by bylo asi tak k obsahu, ale jde také o to, jakým způsobem je časopis vytvářen. Podle mého názoru je ideální oficiální seminář tvorby školního časopisu, kde nad časopisem bdí opravdový profesionál, češtinář či nějaký opravdu schopný student. Tím nemám na mysli cenzora, ale někoho, kdo redaktory bude usměrňovat, navrhne témata, poradí po stránce stylistické atd. Ideální školní časopis by se měl těšit morální, materiální a případně i finanční podpory školy. To ovšem automaticky neznamená závislost či zkorumpovanost. V zájmu školy by mělo být opravdu svobodné a podle potřeby kritické médium to si ovšem uvědomuje jen málokterý ředitel. Tohle je pouze jedna z podob ideálního časopisu. Existují samozřejmě různé koncepce, třeba právě váš PORGazeen je postaven zcela jinak. A také se mi líbí, byť nemá v podstatě žádné zpravodajství, žádné ankety, kvalitní fotky. Takže ideálů je určitě víc, záleží na tom, jací lidé se sejdou a jaká je, abych hovořil vzletně, poptávka na trhu. Tím chci říct, že PORGazeen by na Aleji vycházet nemohl, protože

36 36 tam nevládne taková rodinná atmosféra. Alej se svými 650 studenty vyžaduje něco méně osobního, něco, co se spíš blíží novinám, které si přečte širší okruh čtenářů. Jestli Nové Listí splňuje tyto mé ideály? Samozřejmě že ne. Nové Listí vychází teprve druhým rokem, ne 9 let jako PORGazeen, takže se ideálnímu stavu musí nutně hodně vzdalovat. V Novém Listí prakticky nefunguje redakce, je dělán dost pokoutným způsobem, bez školního zázemí, v Novém Listí chybí humor, webové stránky jsou značně rigidní. Byť se to vedení nemusí zdát, tak v NL je stále velmi málo článků vyjadřujících otevřený názor. Po stránce grafické jsem ale docela spokojený. Z citace vyplývá, že ideální školní časopis by měl být svým vzhledem i obsahem co nejvíce přitažlivý pro všechny své možné čtenáře. Míra zapojení žáků by měla být co největší, měl obsahovat maximální množství vlastních příspěvků. Měl by být otevřený, nejen pro skupinu redaktorů, ale i pro všechny ostatní. Časopis by měl vycházet pravidelně, být pestrý, obsahově vyvážený, poučný, zábavný a různorodý. Měl by obsahovat skutečné (necenzurované) názory žáků a být objektivní, slušný, gramaticky správný, neměl by nikoho urážet, obsah by měl přehledný a dobře čitelný. 3.6 Kde hledat inspiraci pro školní časopis? Semináře pro redakce školních časopisů Dobrou inspirací pro redaktory jsou společné akce pro tvůrce školních časopisů. V minulém roce uskutečnila agentura AISIS řadu seminářů pro kolektivy školních časopisů, které probíhaly v různých místech ČR a byly ve dvou úrovních: žákovské časopisy a studentské časopisy. Skládaly se ze dvou třídenních setkání. Byly vždy připraveny pro čtyři redakce školních časopisů (buď 2. stupeň ZŠ nebo SŠ) po pěti žácích s vedoucím učitelem. Program šesti dnů byl rozčleněn do čtyřhodinových bloků, které byly zaměřeny: na práci s již vydávanými časopisy účastníků prezentaci, diskusi, náměty k dalšímu rozvoji na jednotlivé aspekty novinářské práce etika, střet zájmů, vývoj žurnalistiky, práce pod časovým tlakem, získávání informací, práce v týmu na praktické dovednosti novinářské profese fotografie, grafika, stylistika výstupem semináře byly cvičné časopisy učitelé měli samostatný blok zaměřený na didaktiku tvorby školního časopisu

37 37 Obrázek č. 17 Pracovní seminář pro redaktory školních časopisů, vlevo současný grafik časopisu SCOOL! v tričku časopisu Setkávání redaktorů školních časopisů Nepravidelně se také konají setkání redaktorů školních časopisů z celé republiky. Tyto akce trvají vždy tři dny a mívají vynikající atmosféru, z nich mohou redaktoři čerpat ve své novinářské praxi. Příkladem je celostátní setkání školních časopisů 1999 v Krouně 30 nebo setkání redaktorů v roce Proběhla také celostátní putovní výstava školních časopisů, která byla instalována v různých školách 32 : Některé organizace pořádají workshopy dobrých námětů pro práci ve školním časopisu. Z workshopu, pořádaného Gymnáziem T. G. Masaryka v Zastávce a redakcí časopisu Scool! pro začínající redaktory školních časopisů je obrázek č. 18: 30 URL: < [ ] 31 URL: < [ ] 32 URL: < [ ]

38 38 Obrázek č. 18 Workshop Tvorba školního časopisu Vzdělávací kurzy Rozšiřující možností je také účast na profesionálních kurzech, Existují například: kurzy tvůrčího psaní a žurnalistiky 33, kurzy tvorby a zpracování fotografie 34, kurzy práce s určitým softwarem apod. Tyto kurzy jsou sice obvykle určeny pro zájemce od čtrnácti let, ale finančně i místem a časem konání pro studenty (a často i učitele) nedostupné. Doporučit lze zejména kurzy pořádané specializovanými zařízeními pro vzdělávání pedagogických pracovníků, pro Jihomoravský kraj je to Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků 35, které nabízí přímo kurz Tvorba školního časopisu. Informace o vzdělávacích akcích jsou na Informačním a vzdělávacím portále Jihomoravského kraje Exkurze a stáže Exkurze a stáže ve skutečných médiích mohou velmi pomoci při práci na časopise. Je však obtížné takovou exkurzi domluvit, protože řada zejména regionálních deníků neumožňuje v současnosti exkurzi uskutečnit. Možné a užitečné je také pozvat novináře na schůzku redakční rady, kde může zodpovídat různé praktické otázky a předat zkušenosti Zahraniční inspirace Možností pro pokročilejší redakce je inspirace v zahraničí. Následující ukázky jsou z časopisů anglických a slovenských. 33 URL: < [ ] 34 URL: < [ ] 35 URL: < [ ] 36 URL: < [ ]

39 39 Obrázek č. 19 Ukázky titulních stran anglických časopisů Obrázek č. 20 Ukázka ze slovenského časopisu TEAM Možnosti další spolupráce škol vydávajících časopisy Každá škola většinou tvoří svůj časopis a nespolupracuje s žádným jiným subjektem. Přesto, zejména v rámci různých projektů, existuje spolupráce mezi redakcemi. Tato spolupráce může být i mezinárodní. Například projekt E-twinningu, který začal 37 URL: < [ ]