4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19

Transkript

1 VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ Charakteristika odvětví Kožedělný průmysl se dlouhodobě vyznačuje proexportní orientací, o čemž svědčí ta skutečnost, že 49 % tržeb tvoří tržby z prodeje kožedělného zboží pro vývoz. Odvětví kožedělného průmyslu je - dle výrobních činností - zařazeno do OKEČ 19 a tvoří jej tři obory: Činění a úprava usní (prvovýroba) Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (druhovýroba) Výroba obuvi (druhovýroba) Význam prvovýroby se snižuje s poklesem výroby obuvi. Podíl jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) ukazuje graf Výroba obuvi 52 % 19.1 Činění a úprava usní 6 % 19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 42 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 4.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odvětví (OKEČ 17 textilní průmysl, OKEČ 25 gumárenský a plastikářský průmysl). Nejvýznamnější podíl na tržbách za prodej VVaS v odvětví má dlouhodobě výroba obuvi. V roce 2005 však její podíl poklesl o cca 5 % proti roku Naproti tomu vzrostl podíl brašnářské a sedlářské výroby o cca 7 % Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl trvale mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb za VVaS, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnanců v celém zpracovatelském průmyslu (v roce 91

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2005 činil podíl na tržbách za prodej VVaS v b.c. cca 0,2 %, účetní přidané hodnotě cca 0,3 % a na počtu zaměstnanců cca 0,8 %). V roce 2000 mělo odvětví zastoupení na tržbách za prodej VVaS více jak 0,5 %, na přidané hodnotě 0,7 % a na počtu zaměstnanců cca 1,5 %. Ve všech třech uvedených ukazatelích došlo v roce 2005 k poklesu ve srovnání s rokem 2004 (tržby za prodej VVaS poklesly o cca 1,2 %, účetní přidaná hodnota poklesla o cca 2 % a počet zaměstnanců se snížil o cca 7,2 %). V roce 2005 bylo v kožedělném průmyslu zaměstnáno zaměstnanců, což představuje o něco více než polovinu stavu v roce Podíl odvětví na celkovém HDP je cca 0,1 %. Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2005 necelých Kč (o cca 5,2 % více než v roce 2004), což představuje asi 64,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 4.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 19 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c. 963, , ,3 796,3 0,0 Účetní přidaná hodnota v b.c. 258,3 585, ,9 310,0 0,0 Počet zaměstnaných osob Na produkčních charakteristikách se v roce 2004 nejvýrazněji podílely organizace malého a středního podnikání s počtem 50 až 249 zaměstnanců (viz tabulka 4.1 a graf 4.2). Jejich podíl na tržbách za prodej VVaS v b.c. představoval cca 47 %, na účetní přidané hodnotě cca 51,5 % a na počtu zaměstnanců cca 49 % (v porovnání s rokem 2004 vzrostl jejich podíl o 5 %). Mezi největší společnosti v rámci kožedělného průmyslu patří: KAZETO, spol. s.r.o., Přerov - výroba galanterie PRABOS plus a.s., Slavičín - výroba obuvi NOVESTA, a.s., Zlín - výroba obuvi BAŤA, a.s., Dolní Němčí - výroba obuvi % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 4.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce

3 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Výše uvedené statistiky zahrnují i 12 kožedělných podniků pod zahraniční kontrolou, které jsou zařazeny ve velikostní skupině 100 a více zaměstnanců a působí převážně ve výrobě obuvi Regionální struktura odvětví Z grafu 4.3 je zřejmé, že kožedělný průmysl již tradičně hraje důležitou roli z pohledu regionální zaměstnanosti především na Moravě, přičemž největší podíl má ve Zlínském kraji, kraji Vysočina a Jihomoravském kraji. Organizace kožedělného průmyslu v těchto krajích byly zastoupeny na celkové zaměstnanosti v odvětví v roce 2004 cca 61,8 %. Podniky kožedělného průmyslu ve Zlínském kraji se v roce 2004 podílely v tržbách za prodej VVaS cca 32,2 %, v účetní přidané hodnotě cca 29,1 % a v zaměstnanosti 30,0 % na hodnotách odvětví za Českou republiku. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v rámci zpracovatelského průmyslu v jednotlivých krajích byl v roce 2005 následující: ve Zlínském kraji cca 1,9 %, v kraji Vysočina cca 1,1 % a v Jihomoravském kraji cca 0,5 %. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf 4.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Cenový vývoj se za období let 2000 až 2005 ve všech třech oborech kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace (v roce 2004 asi 2,8 %, v roce 2005 asi 1,9 %). Stav je výrazně ovlivněn situací na trhu, kde převládá dlouhodobě nabídka nad poptávkou. Značný je zejména vliv převahy nabídky asijské obuvi, která přichází na trh ve zvláště nízkých cenových hladinách. Průměrná dovozní cena obuvi za období let 2000 až 2005 klesla z 82,0 Kč na 46,0 Kč/pár. V SKP 19.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, nýbrž pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.2). 93

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 4.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP ,6 95,7 95,0 94,6 102,2 SKP ,3 104,9 101,5 100,1 100,9 SKP ,3 102,6 100,2 100,9 101,0 SKP ,4 101,9 99,7 100,0 101, Základní produkční charakteristiky V průběhu roku 2005 došlo ke zvýšení odbytu brašnářského a sedlářského zboží, na druhé straně se dále prohloubily odbytové potíže s umístěním usní a obuvi na zahraničních trzích. Na vývoj odvětví měla také vliv zvýšená konkurence mezi jednotlivými členskými státy EU a zároveň se výrazně projevil nárůst dovozu levné obuvi z Číny na vnitřní trh EU po zrušení množstevních kvót. Pokles tržeb za prodej VVaS a růst výkonové spotřeby (náklady na nákup materiálů a energií) dlouhodobě ovlivňují nepříznivý vývoj účetní přidané hodnoty odvětví. Největší pokles tržeb za prodej VVaS ve s.c. byl v období 2000 až 2005 zaznamenán u oboru 19.1 činění a úprava usní (o téměř 71 %, přičemž v porovnání s rokem 2004 se v roce 2005 předpokládá pokles o cca 33,2 %) a u oboru 19.3 výroba obuvi (oproti roku 2000 o cca 48,5 %, v porovnání s rokem 2004 se předpokládá pokles o cca 6,6 %). V roce 2005 se podařilo zvrátit dosavadní negativní vývoj v oboru 19.2 výroba brašnářského a sedlářského zboží. V porovnání s rokem 2004 se v tomto oboru předpokládá nárůst tržeb ve s.c. za prodej VVaS o cca 14,4 % a v počtu zaměstnanců o cca 11,9 %. V odvětví nadále pokračuje trend dlouhodobého poklesu počtu zaměstnanců, vyvolaný sníženou konkurenceschopností výrobců, který v roce 2005 činil oproti roku 2004 okolo 6,7 %. Za sledované období 2000 až 2005 se snížil počet zaměstnanců v odvětví o téměř 10 tisíc osob, z toho více jak tři čtvrtiny zaměstnanců pracovalo ve výrobě obuvi. Ve struktuře výroby obuvi zaujímá přední místo výroba pánské vycházkové obuvi s vrchem z usně (cca 43,2 %) a nepromokavé obuvi s vrchem z pryže (cca 14,5 %). Z výrobků kožené galanterie měly největší zastoupení na hmotné výrobě drobné galanterní výrobky (peněženky apod.) s 26,2 % a kufry s 24,1 %. Základní produkční charakteristiky za období let jsou uvedeny v tabulkách 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.4. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , ,6 826,1 668,9 552,5 377,0 OKEČ , , , , , ,8 OKEČ , , , , , ,2 OKEČ , , , , , ,0 meziroční index (b.c.) x 95,4 83,0 83,3 98,6 98,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 95,4 79,2 66,0 65,0 64,3 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,1 929,9 737,4 614,9 532,3 355,7 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,7 meziroční index (s.c.) x 88,8 82,5 83,0 98,6 98,9 kumulovaný index (s.c.) 100,0 88,8 73,3 60,9 60,0 59,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku

5 Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi (mil. Kč) b. c * OKEČ ,4 212,9 203,9 164,3 121,6 61,8 OKEČ ,6 902,4 875,3 839,5 916, ,3 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,2 meziroční index (b.c.) x 97,1 84,8 87,5 100,9 97,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 97,1 82,3 72,0 72,6 70,9 (mil. Kč) s. c * OKEČ ,4 112,8 92,9 89,1 104,8 48,3 OKEČ ,6 848,3 754,8 686,4 732,4 867,9 OKEČ , , , , ,8 915,0 OKEČ , , , , , ,2 meziroční index (s.c.) x 84,9 77,9 86,9 101,7 95,5 kumulovaný index (s.c.) 100,0 84,9 66,1 57,5 58,4 55,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 4.5 Počet pracovníků v letech (osoby) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 95,4 83,9 77,6 89,3 93,3 kumulovaný index 100,0 95,4 80,1 62,1 55,5 51,8 * předběžná hodnota V roce 2005 oproti roku 2004 vzrostly celkové náklady o 4,8 %, přestože se snížila hodnota tržeb za prodej VVaS o 1,2 %. Ve struktuře nákladů zaujímá největší část výkonová spotřeba (cca 51,9 %) s hlavním podílem na růstu celkových nákladů. Osobní náklady představovaly 31,8 %, náklady na prodej zboží 3,7 %, odpisy 2,5 % a ostatní náklady 10,1 % z celkových nákladů. Nízký podíl evidenčních odpisů je způsoben nedostatkem finančních prostředků na uplatnění zrychleného cyklu odpisů. Vysoký podíl osobních nákladů není v proporci s dosahovanými výkony, resp. produktivitou práce (viz tabulka 4.6, 4.7). 95

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % % * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 19 Tržby za VV a S OKEČ 19 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 19 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 4.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech Tabulka 4.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , ,3 857,7 753,6 489,8 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,5 OKEČ , , , , , ,4 meziroční index (b.c.) x 102,3 85,1 79,7 89,7 104,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 102,3 87,1 69,4 62,2 65,2 * předběžná hodnota Tabulka 4.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ ,4 167,0 166,4 130,6 110,6 71,9 OKEČ ,1 687,7 665,4 638,2 641,3 789,0 OKEČ , , , , , ,1 OKEČ , , , , , ,0 meziroční index (b.c.) x 98,9 89,5 82,2 96,9 99,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 98,9 88,5 72,8 70,5 70,0 * předběžná hodnota 96

7 Produktivita práce a osobní náklady Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Vývoj produktivity práce a osobních nákladů a jejich podílů je uveden v tab. 4.8 a 4.9 a v grafu 4.5. Tabulka 4.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech (tis. Kč/zam.) b. c * OKEČ ,7 211,2 212,8 226,7 222,1 162,2 OKEČ ,0 166,5 190,2 192,5 233,8 252,5 OKEČ ,3 154,8 146,6 173,9 190,6 193,3 OKEČ ,2 160,8 162,5 183,2 206,8 216,3 meziroční index (b.c.) x 101,7 101,0 112,7 112,9 104,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 101,7 102,7 115,8 130,8 136,8 (tis. Kč/zam.) s. c * OKEČ ,7 111,9 97,0 122,9 191,5 126,8 OKEČ ,0 156,5 164,0 157,4 186,8 197,9 OKEČ ,3 136,5 119,5 142,2 153,2 153,0 OKEČ ,2 140,7 130,6 146,2 166,4 170,4 meziroční index (s.c.) x 89,0 92,8 112,0 113,8 102,4 kumulovaný index (s.c.) 100,0 89,0 82,5 92,5 105,2 107,7 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 4.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,715 0,784 0,816 0,794 0,910 1,164 OKEČ ,762 0,762 0,760 0,760 0,700 0,713 OKEČ ,920 0,925 1,016 0,934 0,909 0,949 OKEČ 19 0,853 0,869 0,918 0,862 0,828 0,842 * předběžná hodnota 140 % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 19 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 19 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 4.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivnila nedostatečná výše tržeb za prodej VVaS, výkonová spotřeba (náklady na materiály a energie atd.) a nákup služeb. Příznivý trend vývoje (za období let 2003 a 2004) byl u tohoto ukazatele dosažen uzavřením neefektivních výrobních závodů, doprovázeným úbytkem pracovníků. V rámci odvětví kožedělného průmyslu se předpokládá nejnižší efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě) v roce 97

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2005 v koželužském průmyslu, nejvyšší produktivita práce z účetní přidané hodnoty pak ve výrobě kožené galanterie. V roce 2005 se očekává nárůst produktivity u tohoto oboru o cca 8,0 % oproti roku Ke zvýšení produktivity práce bude zejména zapotřebí investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení. Naplnění tohoto cíle nebude jednoduché s ohledem na současnou finanční situaci většiny firem odvětví. Do budoucna je nezbytná orientace na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely, o které je stálý zájem. Jedná se např. o speciální zdravotnickou obuv, obuv pro volný čas a některé druhy galanterního zboží - zejména kufry a aktovky, usně s kvalitativně vyššími parametry pro využití v automobilovém a nábytkářském průmyslu. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví se ve srovnání se zpracovatelským průmyslem zvyšuje v důsledku disproporce mezi dosaženými tržbami a vloženými náklady. V odvětví kožedělného průmyslu byly, za sledované období let 2000 až 2005, vyhlášeny konkursy a likvidace na celkem 61 výrobní společnosti, ve kterých bylo zaměstnáno celkem pracovníků Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu V roce 2005 se ve vztahu k roku 2004 zvýšil obrat zahraničního ochodu s výrobky SKP 19 odvětví vlivem nárůstu celkového vývozu i dovozu obuvi. Přímé dovozy zhruba třikrát převýšily přímé vývozy, což vedlo k prohloubení pasivního salda zahraničního obchodu s komoditami kožedělných výrobků. Členské země Evropské unie představují pro české výrobce rozhodující trh. V roce 2005 směřovalo na vnitřní trh EU cca 86,5 % přímých vývozů kožedělných výrobků z České republiky. Ve srovnání s rokem 2004 (cca 90,0 %) došlo k poklesu vlivem rostoucí konkurence na vnitřním trhu EU. Meziročně se vývoz kožedělných výrobků SKP 19 zvýšil o 5,6 % (viz tabulka 4.10) přičemž nárůst zaznamenala i kg cena přímého vývozu o 15 %, příznivě ovlivněná změnou struktury vývozu ve prospěch Tabulka 4.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP ,1 759,1 652,6 599,4 566,1 475,5 SKP , , , , , ,4 SKP , , , , , ,1 SKP , , , , , ,0 meziroční index x 103,8 78,2 89,2 127,6 105,6 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,3 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,9 meziroční index x 111,9 98,6 94,5 113,9 106,6 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , ,8 SKP , , , , , ,4 SKP ,8-730, , , , ,7 SKP , , , , , ,9 98 Údaje k Pramen: ČSÚ

9 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi výrobků náročnějšího provedení. To platí především u oboru SKP 19.3, u které byl zaznamenán meziroční nárůst přímých vývozů do EU o cca 71,7 %, do třetích zemí o cca 65,8 % a celkem o cca 70,8 %. Vývoz výrobků SKP 19.1 a 19.2 však v roce 2005 oproti roku 2004 poměrně výrazně poklesl. Výsledky dovozu v roce 2005 významně ovlivnil dovoz z Asie a zejména z Číny. Přímý dovoz některých obuvnických položek z Asie se meziročně zvýšil o více jak 700 mil. Kč na 2,8 mld. Kč, což představuje nárůst o více jak 34 %. Zatímco v roce 2004 činil podíl přímého dovozu z Číny cca 50 % přímých dovozů z Asie, v roce 2005 již dosáhl tento podíl téměř 63 %. Přímé dovozy obuvi se totiž meziročně zvýšily v hodnotovém vyjádření o téměř 68 % a v kilogramovém vyjádření se více než zdvojnásobily. V roce 2005 bylo z Číny do ČR dovezeno 58,6 milionů párů obuvi, což je o 23,7 milionů párů obuvi více než v roce Zároveň klesla průměrná dovozní cena o cca 15 % za jeden pár. Z výše uvedeného vyplývá, že cla zavedená Evropskou unií na dovoz obuvi z Číny v roce 2006 mohou ovlivnit dovozy z této země pouze v omezeném měřítku a jejich vliv není možno přeceňovat Teritoriální struktura zahraničního obchodu Dlouhodobě nejvýznamnějšími partnery v zahraničním obchodě kožedělného průmyslu jsou Německo, Itálie, Slovensko a Čína (viz graf 4.6). V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2005 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do SRN za cca 3,4 mld. Kč a na Slovensko za téměř 1,5 mld. Kč. Na dovozu měla nejvyšší podíl Čína s více jak 4,3 mld. Kč, dále Itálie s cca 3,4 mld. Kč a SRN s 2,0 mld. Kč. V přímém vývozu představují v rámci EU největší odběratele českých kožedělných výrobků SRN s 1,4 mld. Kč a Slovensko s 1,3 mld. Kč. V přímém dovozu je největším dodavatelem Itálie, odkud bylo přímo dovezeno zboží v hodnotě 2,8 mld. Kč. Největšími odběrateli mimo EU byly v roce 2005 Japonsko (152 mil. Kč), Švýcarsko (151 mil. Kč) Vývozní teritoria v roce 2005 Francie Polsko 4 % 6 % Rakousko 8 % Itálie 10 % Švýcarsko 3 % Ostatní 15 % Slovensko 17 % Německo 37 % Dovozní teritoria v roce 2005 Čína 24 % Itálie 19 % Ostatní 28 % Polsko 3 % Slovensko 4 % Německo 11 % Rakousko Vietnam 6 % 5 % Graf 4.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2005 SKP 19 99

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU a Spojené státy (102 mil. Kč). Tyto tři země tak představují 55 % přímých vývozů kožedělných výrobků do třetích zemí. Nejvýznamnější vývozní položkou byla obuv, které se přímo vyvezlo za cca 2,9 mld. Kč, z toho obuvi se svrškem z usně za cca 1,2 mld. Kč a obuvi ostatní (z kaučuku a plastů) za cca 1,0 mld. Kč. Z přímých dovozů do ČR dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 2005 Čína, cca 4,1 mld. Kč, což představuje téměř 59 % přímých dovozů kožedělných výrobků z třetích zemí. Nejdůležitějšími položkami dovozu z třetích zemí byla obuv se svrškem z usně v hodnotě cca 2,6 mld. Kč, z toho z Číny za 1,4 mld. Kč a kufry, aktovky, brašny v hodnotě cca 1,7 mld. Kč, z toho z Číny za 1,3 mld. Kč. Z EU do ČR směřovaly v režimu přímého dovozu kožedělné výrobky v hodnotě cca 8,3 mld. Kč. Nejdůležitějšími kožedělnými položkami přímého dovozu z EU byla obuv se svrškem z usně v hodnotě cca 2,4 mld. Kč a výrobky ostatní z usně přírodní kompozitní za cca 2,0 mld. Kč. Obuvnický průmysl EU zaznamenal v roce 2005 další propad. Výroba v roce 2004 poklesla oproti roku 2003 o 9,7 % a v roce 2005 o 13,9 % oproti roku Podobně došlo k poklesu exportu obuvi z EU (o 3,4 % v roce 2005 proti roku 2004). Naproti tomu dovoz do EU se v roce 2005 zvýšil o 19,9 % proti roku Spotřeba obuvi v EU roste zhruba o 10,7 % ročně. Na dovozu obuvi do EU se podílí Čína cca 64,5 % z celkových dovozů ze zemí mimo EU. Oproti roku 2004 došlo ke zvýšení dovozů z Číny do EU o 57,4 % Tuzemská spotřeba Tuzemskou spotřebu kožedělných výrobků významně ovlivňuje koupěschopnost obyvatelstva. Značná část z nich stále dává při nákupech přednost levnějšímu asijskému zboží z dovozu před kvalitnějšími výrobky z domácí produkce. Tomu nasvědčuje také ta skutečnost, že v roce 2005 bylo do ČR dovezeno 6 párů obuvi na jednoho obyvatele. Naproti tomu u výrobků SKP 19.1, které nejsou určeny přímo pro spotřebitele (kůže, usně), ale pro výrobní spotřebu (např. v oděvním a nábytkářském průmyslu), se spotřeba v roce 2005 snížila v návaznosti na pokles výroby. Tabulka 4.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,0 SKP , , , , , ,9 SKP , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 107,9 105,7 93,1 113,6 103,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 107,9 114,0 106,2 120,6 124,3, pozn. změna metodiky výpočtu 4.7. Investice V roce 2005 nebyla z kožedělného průmyslu podána žádná žádost o poskytnutí investiční pobídky. Odvětví není zařazeno mezi obory určené na podporu rozvoje technologických nebo inovačních center ani center strategických služeb. V rámci podpory malého a středního podnikání využily 2 společnosti příspěvek z programu TRH - certifikace v celkové výši 0,2 mil. Kč a 2 společnostem byly z programu ZÁRUKA poskytnuty cenově zvýhodněné záruky v celkové výši 4,8 mil. Kč a cenovým zvýhodněním 0,9 mil. Kč. 100

11 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Přímé zahraniční investice Také v roce 2005 přetrvával neuspokojivý stav zahraničních investic v odvětví kožedělného průmyslu ve srovnání se zpracovatelským průmyslem. Stálým důvodem je recese odvětví, která se negativně promítá do ekonomické situace zahraničních firem. Tyto pak postrádají motivaci k výrazným investicím. Ze stejného důvodu je také neuspokojivý stav tuzemských investic v zahraničí. Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tab a vývoj tuzemských a zahraničních investic pak znázorňuje graf 4.7. Tabulka 4.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 19 (v mil. CZK) k k k k k Zahr. investice v ČR -71,3 413, ,7 543,2 231,0 Tuzem. investice v zahraničí 4,1 nevykázáno nevykázáno 22,7 nevykázáno Pramen: ČNB % % Přímé zahraniční investice OKEČ 19 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 19 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 4.7 Tuzemské a zahraniční investice 4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví bude záviset na surovinové základně, kapacitních možnostech jednotlivých oborů odvětví, schopnosti zajistit odbyt pro své výrobky, investičních možnostech, inovačních schopnostech, navazování kvalitativně vyšších partnerských vztahů a flexibilitě organizací ve vztahu k požadavkům spotřebitelů. Schopnost zajistit odbytiště pro vlastní výrobky vychází z aktuálnosti nabídky po stránce návrhářské, modelářské a s využitím nových poznatků. Ve výrobě je kladen důraz na kvalitu zpracování a v obchodní sféře na vlastní realizaci výrobků na trhu s vyššími nároky na marketing a služby spojené s prodejem zboží. V současné době nejsou tyto základní předpoklady u většiny organizací odvětví na uspokojivé úrovni. Tuto nepříznivou situaci dokumentuje také ta skutečnost, že v rámci odvětví bylo v roce 2005 vynaloženo na vývoj a výzkum pouze 3,7 tis. Kč na jednoho zaměstnance, což je 0,33 % celkových nákladů. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že kožedělný průmysl má jeden z nejnižších podílů inovací ve zpracovatelském průmyslu. Do budoucna by tomu mohlo napomoci zakládání klastrů. V rámci spolupráce uvnitř klastru se společnosti zaměřují převážně na: podporu konkrétních inovací a nových technologií podporu exportu zvýšení znalosti o trzích školení, vzdělávaní a lidské zdroje. 101

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Možnost založení klastru ve Zlínském kraji je v současné době ve fázi prověřování. Srovnání vývoje exportu českého kožedělného průmyslu se zeměmi CEFTA není pro ČR příznivé. Na exportu kožedělných výrobků ze zemí CEFTA do zemí EU se ČR v roce 2004, před vstupem do EU, podílela cca 6,0 %. Po vstupu do EU vyvezla ČR na vnitřní trh EU 0,8 % z celkového vývozu vyspělých zemí EU (15) a 13,2 % z celkového vývozu nově přistoupivších zemí. České firmy stále obtížněji hledají odbytiště pro prodej vlastních výrobků a to nejen v zemích EU. Vývoj exportu do zemí EU je uveden v tab a Tabulka 4.13 Vývoj exportu výrobků SKP 19 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. EUR, EUR, %) z CEFTA meziroční index x 135,6 105,6 102,5 96,1 z toho z ČR meziroční index x 121,6 94,2 93,0 100,3 Pramen: EUROSTAT Tabulka 4.14 Vývoj exportu výrobků SKP 19 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT 4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Ze specifických legislativních předpisů platí pro odvětví směrnice Rady EU 94/11 EC o sbližování zákonů, nařízení a administrativních ustanovení Členských států vztahující se na označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví vypracovány referenční dokumenty (BREF). Dokument BREF byl vypracován také pro koželužský průmysl. Odvětví produkuje minimální množství odpadů, které vznikají při zpracování kůží v koželužnách (chlupy, odřezky z kůží, klihovka, štípenka a postružiny) a v obuvnických a galanterních provozech (manipulační odpad). Většina odpadů se dále používá při výrobě želatiny a klihu, zpracovává při výrobě bílkovinného hydrolyzátu, vláknitých usní a tuků v kafilériích. Při zpracování kůží se do vody emitují škodliviny (konzervovadla, tenzidy, odvápňovací přípravky, činidla, barviva a další), které odcházejí v odpadních vodách do komunálních ČOV. V současné době působí v ČR pouze 5 organizací s 20 a více zaměstnanci s koželužskou výrobou a všechny mají vlastní kalové hospodářství a koncové ukládání kalů na zabezpečené skládky. Do ovzduší jsou z prvovýroby a z druhovýroby emitovány škodliviny (např. ethylacetát, aceton, toluen apod.) při úpravárenských (např. apretování, sušení atd.) a dalších (např. lepení apod.) technologických procesech. Je předpoklad, že konkurence v obchodu s výrobky kožedělného průmyslu se bude nadále zvyšovat hlavně ze strany výrobců s nízkými náklady na pracovní sílu, zejména z asijských zemí. Na tuto situaci reagují nebo budou reagovat některé vyspělé státy EU přemístěním výroby standardního zboží do těchto zemí s nízkými náklady. 102

13 Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Chtějí-li výrobci kožedělného zboží čelit této nevýhodě, musí se i nadále specializovat na zavádění výrob určitého druhu zboží s vyšším podílem přidané hodnoty, se specifickými užitnými vlastnostmi, kvalitativními parametry apod. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědeckotechnickou základnou, s dodavateli surovin a distributory zboží. K tomu může napomoci také vznik odvětvových klastrů, jejichž vznik podporuje MPO prostřednictvím Operačního programu pro průmysl a podnikání (OPPP). Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko - technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy). Předpokládaný vývoj světové ekonomiky je příznivý pro asijské země, kde dojde v příštích letech k nahromadění ekonomického potenciálu z průmyslově vyspělých zemí, které budou stále ve větší míře využívat surovinové, materiálové, energetické a lidské zdroje těchto zemí pro dosažení vyšších zisků a to mnohdy na úkor ohrožení životního prostředí. 103