VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ - DL. 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30

Transkript

1 Výroba kancelářských strojů a počítačů VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ - DL 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů - OKEČ 30 Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby, formou realizace více než 400 investičních projektů na zelené louce. V současné době se elektrotechnický průmysl řadí mezi rozhodující odvětví zpracovatelského průmyslu. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje výrobu kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a zařízení, elektronických součástek a zařízení a výrobu přístrojové a automatizační techniky. V rámci nového přístupu se začalo s přípravou strategických průmyslových zón, jako je Brněnská průmyslová zóna - Černovická terasa a SPZ Kolín - Ovčáry (budovaná pro automobilku TPCA). V roce 2003 a 2004 začal být kladen důraz na finančně velmi náročnou regeneraci brownfieldů, na jejichž revitalizaci byla do současné doby poskytnuta téměř miliarda korun. Jedná se o projekty SPZ Triangle - Žatec (bývalé vojenské letiště), PZ Škoda Plzeň (starý výrobní areál) a Lovosice (zrušený cukrovar). V roce 2005 vláda ČR schválila svým usnesením č. 1100/2005 materiál Zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón a k pokrytí nezajištěných prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky, ve kterém souhlasila s použitím prostředků Fondu národního majetku ve výši 3,2 mld. Kč na financování (v návaznosti na jednání s konkrétními investory) přípravy a výstavby dopravní a technické infrastruktury vytipovaných SPZ a PZ od roku Charakteristika odvětví Rozvoj výroby kancelářských strojů a počítačů v České republice byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic společností, které zajistily transfer technologií do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečnou infrastrukturou a dostupnými lidskými zdroji. Výrobní sortiment kancelářských strojů a počítačů a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 30 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): Výroba kancelářských strojů, Výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací. Výroba kancelářských strojů a počítačů je ale chápána bez údržby (OKEČ 72.5), bez navrhování softwaru (OKEČ 72.2), bez výroby elektronických součástek použitelných do zařízení řízených počítači (OKEČ 32.1) a bez výroby elektronických her (OKEČ 36.5). Podíl oborů odvětví kancelářských strojů a počítačů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu

2 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kancelářské stroje 1 % Výpočetní technika 99 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 15.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V letech 2000 až 2006 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic formou realizace projektů na zelené louce nová centra výroby počítačů a elektroniky. Jedná se zejména o realizované projekty společností Hon Hai Precision Industry, First International Computer, Celestica, ASUSTeK COMPUTER nebo GigaByte Technology. Skupina Hon Hai Precision Industry (známá pod obchodním jménem FOXCONN), uznávaný globální partner v produkci a poskytování kompletních řešení v oblasti IT, investovala do vybudování nového centra výroby počítačů v České republice. Převažující podnikatelskou aktivitou FOXCONN CZ Pardubice je výroba počítačů na zakázku pro renomované společnosti světového významu. Výroba byla v Pardubicích zahájena v roce Záměrem společnosti je stát se výrobní centrálou v Evropě, dodávat do regionu EMEA a stát se poskytovatelem komplexních služeb z jednoho místa. Prioritou FOXCONN CZ zůstává udržení konkurenceschopnosti. Firma plánuje v Kutné Hoře postavit továrnu s vlastním městečkem. V továrně chce zaměstnat pět až šest tisíc zaměstnanců. Vyrábět se budou LCD monitory a počítačové konponenty. Skupina First International Computer (dále jen FIC ) vybudovala v Rudné u Prahy základnu FIC CZ na výrobu počítačů na zakázku. Investiční záměr souvisel se zakázkou společnosti Compaq. Počátkem roku 2001 vedení Compaq rozhodlo o transferu výroby z Velké Británie pod skupinu OEM dodavatelů. V Rudné u Prahy FIC CZ také otevřela evropské obchodní zastoupení. Prodává výrobky ze závodů FIC v Asii a v Evropě. Distribuční centrum FIC CZ se zaměřuje na budování Evropské obchodní sítě. Skupina ASUSTeK COMPUTER INC. se rozhodla vybudovat v Ostravě Evropské centrum pro výrobu a servis počítačů na zakázku pro renomované světové společnosti. Výrobní závod i opravárenské centrum ASUS CZ byly otevřeny v Ostravě na jaře Opravárenské centrum v Ostravě se stane centrálou sdružující opravárenské činnosti holdingu v rámci Evropy. Celestica je třetí největší společností na světě, poskytující výrobní služby na kontraktační bázi pro renomované společnosti světového významu. Investice Celestica v České republice byla realizována formou projektu na zelené louce v Ráječku u Blanska. Společnost Celestica CZ Ráječko u Blanska patří mezi významné montážní společnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Výroba v novém areálu Celestica v Ráječku byla zahájena v září Společnost Sagem Group, divize terminálů a telekomunikací, vybudovala v roce 2000 v průmyslové zóně Kladno závod na montáž mobilních telefonů. V červenci 2001 převzala tento podnik společnost Celestica. Společnost Celestica CZ Kladno patří mezi významné montážní společnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií a digitálních přístrojů spotřební elektroniky. Společnost se specializuje na komplexní montáž systémů (servery, telekomunikační systémy a platební terminály). Společnost BULL je celosvětově známá jako dodavatel platebních terminálů. BULL CZ zastupuje v ČR společnost Ingenico. Platební terminály Ingenico se vyrábějí v ČR ve společnosti Celestica CZ Kladno. Jsou určeny především pro evropský trh. V prvním pololetí 2007 pokračuje nárůst tržeb a z hlediska objemu byla nejvýznamnější výroba elektrických a optických přístrojů. 224

3 15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Výroba kancelářských strojů a počítačů Ve velikostní struktuře průmyslových podniků dosáhly vysokého růstu tržeb v b.c. organizace s více než pracovníky. V této skupině působí společnosti pod zahraniční kontrolou s dobrými vývozními možnostmi, což se projevuje vysokým růstem tržeb z přímého vývozu. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výroby a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2005 (OKEČ 30) je uveden v tabulce Tabulka 15.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 30 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c ,6 594, , , ,1 Účetní přidaná hodnota v b.c. 356,5 180,6 262, ,5 405,4 Počet zaměstnaných osob Podíl velikostních skupin organizací odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) na produkčních charakteristikách v roce 2005 je uveden v grafu % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 15.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 Po dokončení investičních projektů bude podíl velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách soustředěn ještě výrazněji do kategorie organizací s více než pracovníky Regionální struktura odvětví Podíly regionů na produkčních charakteristikách odvětví kancelářských strojů a počítačů v roce 2005 jsou uvedeny v grafu Výroba počítačů je v České republice soustředěna zejména na území Pardubického kraje (FOXCONN CZ Pardubice), Středočeského kraje (FIC CZ Rudná u Prahy) a Jihomoravského kraje (Celestica CZ Ráječko u Blanska). Moravskoslezský region už není jen regionem těžkého průmyslu. Po dokončení investičního projektu ASUS CZ v Ostravě bude Moravskoslezský region významným výrobcem počítačů. Pozitivním signálem pro rozvoj regionu je, že v nejbližší době se také stane jedním z high-tech Center v oblasti strategických produktů a služeb informačních a komunikačních technologií, a to s celoevrops- 225

4 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kou působností. Vytváření předpokladů pro rozvoj lidských zdrojů investory požadované kvalifikace je ostatně i záměrem projektu výstavby a realizace nové Fakulty informačních technologií Technické univerzity v Ostravě. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf 15.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 15.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,1 meziroční index (b.c.) x 365,7 245,9 119,2 109,1 122,9 120,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 365,7 899, , , , ,4 Výkonnost odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2005 byla ovlivněna náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Kumulovaný index 2006/2000 dokumentuje sedmnáctinásobný růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví kancelářských strojů a počítačů v běžných cenách. Vývoj přidané hodnoty z výroby produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce

5 Výroba kancelářských strojů a počítačů Tabulka 15.3 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,0 meziroční index (b.c.) x 204,5 140,6 74,6 154,5 89,8 156,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 204,5 287,5 214,5 331,4 297,6 465,7 Tabulka 15.4 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) * OKEČ meziroční index x 181,3 136,1 97,4 104,3 102,6 111,7 kumulovaný index 100,0 181,3 246,7 240,2 250,6 257,1 287,4 Vznik cca nových pracovních míst a růst počtu pracovníků v letech byl ovlivněn náběhem nových výrobních kapacit ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Vývoj základních produkčních charakteristik odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem základních produkčních charakteristik ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu % % * * Počet zaměstnaných osob OKEČ 30 Tržby za VV a S OKEČ 30 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 600 % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 30 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 15.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Vývoj nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce

6 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.5 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 358,2 227,4 120,4 111,0 124,9 122,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 358,2 814,5 980, , , ,2 Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 (v běžných cenách) je uveden v tabulce Tabulka 15.6 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,5 meziroční index (b.c.) x 175,7 142,3 108,2 115,7 118,1 115,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 175,7 249,9 270,4 312,8 369,3 426, Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výroby v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/zam.) b.c * OKEČ ,6 351,4 363,2 278,3 412,1 360,6 505,1 meziroční index (b.c.) x 112,8 103,3 76,6 148,1 87,5 140,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 112,8 116,5 89,3 132,2 115,7 162,1 Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 15.8 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ 30 0,673 0,578 0,585 0,849 0,635 0,836 0,617 Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví kancelářských strojů a počítačů v porovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu v letech 2000 až 2006 je uveden v grafu

7 Výroba kancelářských strojů a počítačů % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 30 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 30 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 15.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech Zahraniční obchod V roce 2005 dosáhl export produkce počítačů, elektroniky a elektrotechniky z České republiky cca 404,9 mld. Kč. Tvoří již 21,6 % celkového vývozu ČR Vývoj zahraničního obchodu Proexportně orientované odvětví kancelářských strojů a počítačů přispělo k aktivní obchodní bilanci České republiky. Aktivní saldo produkce počítačů v roce 2006 dosáhlo cca 28,6 mld. Kč. Meziroční index 2006/2005 uvádí růst vývozu o 140,3. Podíl vývozu počítačů na vývozu zbožové produkce České republiky dosáhl 6,7 %. Výrazně se zvýšily nově uzavřené zakázky ve výrobě. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 15.9 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,9 meziroční index x 199,7 197,9 111,7 121,2 111,4 140,3 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,7 meziroční index x 145,3 110,8 97,5 125,0 100,0 156,8 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,2 Pramen: ČSÚ Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v roce 2006 je uvedeno v grafu

8 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2006 V. Británie a S. Irsko 9 % Francie 10 % Německo 17 % Španělsko Itálie 5 % 5 % Maďarsko 4 % Rakousko 6 % Ostatní 25 % Nizozemsko 19 % Dovozní teritoria v roce 2006 Nizozemsko 20 % Německo 11 % V. Británie a S. Irsko USA Tchaj-wan 4 % 4 % 5 % Japonsko 3 % Francie 3 % Ostatní 18 % Čína 32 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 15.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP 30 Vývoz počítačů v roce 2006 (SKP 30) směřoval zejména do Nizozemí, SRN, Francie, Velké Británie, Itálie, Španělska, na Slovensko a do USA. Dovoz kancelářských strojů a počítačů v roce 2006 pocházel zejména z Číny, z Nizozemí, ze SRN, z Tchaj-wanu, z USA, z Velké Británie, z Irska a z Japonska Tuzemská spotřeba Zajišťování tuzemské spotřeby není převažujícím předmětem podnikání podnikatelských subjektů zpracovatelského průmyslu. Rozhodující část tuzemské spotřeby kancelářských strojů a počítačů je kryta dovozem technologií. Dodavatelské, distribuční a prodejní společnosti (OKEČ 51 a 52) a poskytovatelé strategických služeb s vyšší přidanou hodnotou (OKEČ 70 a 72), specializující se na dodávky produktů a služeb počítačových technologií, zajišťují rozhodující měrou realizované dodávky a prodeje počítačů na tuzemském trhu. Produkce, vyrobená na zakázku v České republice, je určena na export Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 2000 až 2006 je uvedena v tabulce Tabulka Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 133,4 110,2 98,3 121,4 108,9 128,8 kumulovaný index (b.c.) ,4 146,9 144,5 175,4 191,0 246,0 230

9 15.7. Investice Výroba kancelářských strojů a počítačů Přímé zahraniční investice v odvětví výroby počítačů, elektroniky a elektrotechniky při realizaci více než šedesáti projektů dosáhly 67,2 mld. Kč Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 30 (v mil. CZK) k k k k k k Zahr. investice v ČR 39,2 37,8 388,1 761,6 936, ,2 Tuzem. investice v zahraničí nevykázáno nevykázáno 0,9 nevykázáno nevykázáno nevykázáno Pramen: ČNB Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Rozhodujícím faktorem růstu jednotlivých zemí EU byl vědeckotechnický rozvoj současně s investicemi vynaloženými zejména podnikatelskou sférou na rozvoj odvětví náročných na výzkum. Produkce high-tech zahrnuje přístroje pro výzkum kosmu, letadlovou techniku, kancelářské stroje a počítače, elektroniku a mikroelektroniku, prostředky elektronické komunikace a léčiva. V zemích EU činí podíl high-tech výrobků na exportu 21 %. V českém exportu činil v roce 2006 podíl high-tech výrobků 12 %. Tabulka Vývoj exportu výrobků SKP 30 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) z CEFTA meziroční index x 115,0 129,1 103,1 103,7 z toho z ČR meziroční index x 339,4 209,9 101,4 85,7 Pramen: EUROSTAT Tabulka15.13 Vývoj exportu výrobků SKP 30 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT 231

10 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Shrnutí a perspektivy odvětví Jedním z hlavních úkolů v České republice je uskutečňování národohospodářské strategie, která směřuje k dlouhodobě udržitelnému hospodářskému růstu s cílem přiblížit se vyspělým zemím v základních hospodářských ukazatelích. Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby výpočetní techniky, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách byly v ČR vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj výroby počítačů. Další etapou je rozvoj strategických služeb. Projektů v oblasti Center strategických služeb a Technologických center neustále přibývá. Českou republiku si vybraly high-tech nadnárodní společnosti, které v ČR již realizují více než 40 projektů. Vývoz počítačů tvoří více než 50 % vývozu produkce high-tech z České republiky. Česká republika, s exportem přesahujícím 3 miliony kusů počítačů, se stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. Proexportně orientované odvětví produkce počítačů významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR. V rámci zpracovatelského průmyslu pokračují strukturální změny, které se projevily růstem podílu odvětví vyrábějících technologicky náročnější výrobky jako elektrotechnický průmysl. 232

11 Výroba elektrických strojů a zařízení 16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ Charakteristika odvětví Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených především k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, stavebnictví, dopravě ale i ve spotřebitelské sféře. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče, ale i akumulátory. Trvalé místo mezi významnými obory získal i obor ostatního elektrického vybavení, především pro automobilový průmysl. Charakteristický je pro toto odvětví doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 31 rozděleno na následující obory: Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů, Výroba elektrických rozvodných a spínacích zařízení, Výroba izolovaných vodičů a kabelů, Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií, Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, Výroba elektrických zařízení jinde neuvedených. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je uveden v grafu Akumulátory, galvanické články a baterie 3 % 31.3 Kabely a vodiče 12 % 31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 5 % 31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 24 % 31.6 Elektrické vybavení 32 % 31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 24 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 16.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rozmezí let 2000 až 2006 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 31 v b.c. od růstu o téměř 22 % až po pokles o 4 %, jejich podíl na celém zpracovatelském průmyslu rovněž 233

12 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU kolísal. Největší podíl byl v roce 2004, kdy dosáhl 6,4 %, nejnižší podíl pak byl v roce 2002, kdy dosáhl jen 5,8 %. V roce 2005 byl tento podíl 6,0 %. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví na sedmém místě. Z hlediska přidané hodnoty z výroby řadí podíl 7,0 % odvětví 31 v rámci zpracovatelského průmyslu na šesté místo. V roce 2000 byl tento podíl 6,5 % a v roce 2003 to bylo 6,6 %. Počtem pracovníků je odvětví s podílem 8,1 % na zpracovatelském průmyslu významnější, což ho řadí na čtvrté místo Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2005 je uveden v tabulce 16.1 a grafu Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 31 (mil. Kč, osob) Více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c , , , , ,6 Účetní přidaná hodnota v b.c , , , , ,9 Počet zaměstnaných osob % více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách 234 Graf 16.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005 V porovnání s ostatními skupinami podniků dosahuje na jednoho pracovníka nejvyšších hodnot skupina podniků s více než zaměstnanců. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty cca 1,9 mil. Kč a v účetní přidané hodnotě je to 511,8 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci, když dosáhla 897 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě je to 365 tis. Kč. U skupiny podniků s 10 až 49 zaměstnanci jsou pak tyto hodnoty druhé nejnižší, a to cca 1,1 mil. Kč a 373 tis. Kč. U skupiny podniků s 50 až 249 zaměstnanci jsou tyto hodnoty cca 1,3 mil. Kč a 423 tis. Kč, a u skupiny podniků s 250 až 999 zaměstnanci to je cca 1,5 mil. Kč a 389 tis. Kč na jednoho zaměstnance. Ve srovnání s předchozím obdobím se zvýšily hodnoty tržeb za prodej VV a S i účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka ve všech skupinách. Jak je patrné z následujícího grafu rozhodující podíl na tržbách odvětví 31 měly v roce 2004 podniky s 250 až 999 pracovníky, které dosáhly 36,4 % tržeb v odvětví. Podniky s více než pracovníků se podílely 23,7 % a nejmenšího podílu 8,2 % dosáhly právnické a fyzické osoby s max. 9 zaměstnanci. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě z výroby měly

13 Výroba elektrických strojů a zařízení podniky s 250 až 999 zaměstnanci, a to 30,0 %. Naopak nejnižší podíl 10 % měla skupina s 10 až 49 zaměstnanci Regionální struktura odvětví Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší podíl na tržbách v roce 2005 dosáhly podniky Jihomoravského kraje (13,0 %), kde působí několik větších podniků oboru, z nichž největší je Tyco Electronics Czech, a v podnicích sídlících na území Středočeského kraje (11,0 %), kde je největším podnikem Kostal CZ. Potom v podnicích v kraji Vysočina (9,0 %) a v kraji Libereckém (10,0 %). Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl opět dosažen v kraji Jihomoravském (13,0 %), druhý nejvyšší je potom na území kraje Plzeňského. Podíl na počtu zaměstnanců v odvětví je nejvyšší v Jihomoravském kraji (13,0 %). Podniky na území hlavního města Prahy mají podíl na zaměstnanosti pouze 5,0 %, když řada z nich má své výrobní provozy mimo Prahu. Příkladem takové firmy může být společnost ABB. Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků odvětví 31 je uveden v grafu Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách % % % Graf 16.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví elektrických strojů a zařízení v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Z této tabulky vyplývá, že cenové indexy většiny oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup. Trvalý růst cen je pouze u jednoho oboru, a to Po malém snížení v roce 2004 opět stouply 235

14 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ceny v oboru 31.5, což je zřejmě důsledek stabilizace výrobců na trhu v silném konkurenčním boji. Po počátečním poklesu cen u oboru 31.3 došlo v posledních dvou letech k růstu cenových indexů, což je způsobeno trvalým zájmem o tuto komoditu, ale především růstem cen mědi na světových trzích. Snižování cen u oboru 31.6 je zřejmě způsobeno větším využitím stávajících výrob v podmínkách velkosériové výroby, takže došlo i k úsporám nákladů. Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 SKP ,2 103,5 99,6 99,8 104,2 104,2 SKP ,4 101,0 100,5 100,8 101,4 100,4 SKP ,9 92,3 96,4 106,6 109,3 131,3 SKP ,6 109,0 77,9 103,8 106,7 109,3 SKP ,8 99,2 100,8 97,9 102,2 99,1 SKP ,9 97,1 97,4 98,3 99,5 99,5 SKP ,2 99,6 98,5 100,6 102,2 104, Základní produkční charakteristiky Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 31 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , ,4 OKEČ , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,8 meziroční index (b.c.) x 115,8 96,0 107,6 122,0 104,9 115,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 115,8 111,1 119,6 145,9 153,1 176,5 Jak je zřejmé z tabulky 16.3, ve srovnání let 2000 a 2006 významně vzrostly tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v tomto období v absolutním měřítku zaznamenal obor 31.6, a to o 20,6 mld. Kč. Největší dynamiku růstu ale vykázal obor 31.5, když tržby podniků tohoto oboru vzrostly o 127 %. Příčinou je především zvýšená domácí poptávka a vybudování nových výrobních kapacit. Obor 31.6 vykazoval zvyšování tržeb i v předchozích letech, a tak s růstem o 68 % je druhým nejdynamičtěji rostoucím oborem. O 65 % stouply tržby v oboru 31.4 a o 46 % v oboru Průběh účetní přidané hodnoty odvětví 31 v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce

15 Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , ,8 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,3 OKEČ , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , ,4 meziroční index (b.c.) x 123,9 95,0 109,1 109,9 104,0 110,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 123,9 117,8 128,6 141,3 146,9 161,9 Nejvyšší nárůst účetní přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2006/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5, a to o 159 %. Jak již bylo poznamenáno v předchozí části, je tento velký růst oboru způsoben především novými výrobními kapacitami. Druhé místo patří tradičnímu růstovému oboru elektrické vybavení, který zvýšil přidanou hodnotu o 51,8 %. V porovnání let 2005/2004 vzrostla účetní přidaná hodnota nejvíce opět u oboru 31.5, a to o 33,8 %. Pokles o 1 % byl vykázán u oboru Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech (osob) * OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ meziroční index x 112,5 95,6 100,0 98,4 105,3 102,6 kumulovaný index 100,0 112,5 107,5 107,6 105,8 111,5 114,4 Nejvíce meziročně vzrostl počet pracovníků v oboru Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce

16 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % 120 % * Počet zaměstnaných osob OKEČ 31 Počet zaměstnaných osob ZP * Tržby za VV a S OKEČ 31 Tržby za VV a S ZP % * Účetní přidaná hodnota OKEČ 31 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 16.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech Tabulka 16.6 Náklady celkem v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,0 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,7 OKEČ , , , , , , ,6 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,9 meziroční index (b.c.) x 114,1 97,8 107,0 120,3 102,0 115,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 114,1 111,6 119,4 143,6 146,5 169,8 Tabulka nákladů celkem ukazuje růstový trend jejich vývoje v jednotlivých oborech od roku 2000 až do roku Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Meziročně nejvíce stouply osobní náklady u oboru Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů. 238

17 Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.7 Osobní náklady v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,1 OKEČ , , , , , , ,1 OKEČ ,2 938,9 955,2 958,0 954,9 909,9 883,5 OKEČ , , , , , , ,2 OKEČ , , , , , , ,5 OKEČ , , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 115,9 104,7 105,1 110,9 107,3 109,8 kumulovaný index (b.c.) 100,0 115,9 121,3 127,5 141,3 151,6 166, Produktivita práce a osobní náklady Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2006/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5 Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla, a to o 117 %. Je třeba ocenit, že tento velký růst byl dosažen při současném relativně malém růstu počtu pracovníků a cen. Významná dynamika růstu byla zaznamenána také u oboru 31.4, a to o téměř 77 % a oboru 31.1 o 55 %. U ostatních oborů rostla PP méně výrazně. U oboru 31.2 to bylo o 27 % a u oboru 31.6 o 26 %. Obor 31.3 vykázal dokonce pokles PP o 4 %. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví OKEČ 31 v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Tabulka 16.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech (tis. Kč/zam.) b.c * OKEČ ,8 273,5 309,9 331,5 424,4 406,5 424,6 OKEČ ,2 356,9 371,5 415,9 446,6 406,7 448,7 OKEČ ,6 428,0 398,2 363,4 408,7 390,2 487,3 OKEČ ,0 453,8 458,5 472,7 467,2 526,1 444,1 OKEČ ,9 286,5 307,2 416,0 417,3 430,5 457,3 OKEČ ,8 376,2 331,5 365,7 388,5 411,6 435,5 OKEČ ,0 343,9 341,9 373,0 416,6 411,2 441,4 meziroční index (b.c.) x 110,2 99,4 109,1 111,7 98,7 107,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 110,2 109,6 119,5 133,5 131,8 141,5 Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v obo- Tabulka 16.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech (-) * OKEČ ,531 0,486 0,467 0,453 0,488 0,517 0,533 OKEČ ,619 0,609 0,667 0,630 0,621 0,665 0,647 OKEČ ,516 0,520 0,600 0,647 0,599 0,654 0,571 OKEČ ,552 0,551 0,617 0,612 0,639 0,601 0,767 OKEČ ,747 0,723 0,698 0,571 0,591 0,582 0,586 OKEČ ,615 0,537 0,655 0,626 0,631 0,627 0,629 OKEČ 31 0,588 0,549 0,605 0,583 0,588 0,607 0,

18 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU ru. Osobní náklady se na účetní přidané hodnotě podílejí 45 až 70 %, a to v závislosti na oboru a struktuře výrobků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2006 je uveden v tabulce Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví OKEČ 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu % % * * Produktivita práce z účetní PH OKEČ 31 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 31 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Graf 16.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech V období let 2000 až 2006 byla již v odvětví OKEČ 31 hlavní vlna restrukturalizace ukončena, přesto řada podniků, ale i živnostníků, ukončila svoji činnost Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 31 v letech 2000 až 2006 v běžných cenách je uveden v tabulce Jak vyplývá z této tabulky má vývoz výrobků SKP 31 převážně vzestupný trend. V období 2000 až 2006 zaznamenal největší přírůstek vývozu svých výrobků obor Tento obor exportuje své výrobky převážně západoevropským automobilkám. Druhým největším dynamicky se rozvíjejícím exportním oborem je 31.2, který zvýšil vývoz svých výrobků v tomto období o 70 %. U ostatních oborů rostl vývoz výrobků za toto období pomaleji. U oboru 31.5 to bylo o 56 %, u oboru 31.3 o 54 % a u oboru 31.1 o téměř 33 %. V meziročním srovnání největší nárůst exportu byl zaznamenán u výrobků oboru 31.5 a oboru Dovoz výrobků a polotovarů odvětví stoupl v rozmezí let 2000 až 2006 také, a to o téměř 36 %, kdy největší nárůst zaznamenal obor 31.6 o 57 %, obor 31.3 o 51 %, obor 31.2 o více než 37 % a rovněž obor 31.5 o 35 %. V meziročním srovnání se nejvíce zvýšil dovoz výrobků oboru 31.3 o téměř 9 % a u oboru 31.5 o víc než 6 %. Výrobky SKP 31 se v roce 2006 na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu podílely 8,3 % a na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu 7,2 %. Podle předběžných údajů za 1. čtvrtletí roku 2006 se vývoz i dovoz zvyšují. Největšího přírůstku vývozu bylo dosaženo s výrobky oboru 31.4, největšího přírůstku dovozu pak s výrobky oboru

19 Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,6 SKP , , , , , , ,2 SKP , , , , , , ,7 SKP , , , , , , ,3 SKP , , , , , , ,2 SKP , , , , , , ,2 SKP , , , , , , ,2 meziroční index x 113,6 93,6 111,5 125,4 98,7 116,4 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,8 SKP , , , , , , ,3 SKP , , , , , , ,9 SKP , , , , , , ,5 SKP , , , , , , ,8 SKP , , , , , , ,4 SKP , , , , , , ,7 meziroční index x 117,6 85,5 110,5 124,2 97,6 117,1 Saldo (mil. Kč) SKP SKP , , , , , , ,8 SKP , , ,1 642, , , ,9 SKP , , , , , , ,8 SKP , , , ,8 177,1 342, ,8 SKP , , , ,1-956,9-613,3-153,6 SKP , , , , , , ,8 SKP , , , , , , ,5 Pramen: ČSÚ Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky odvětví elektrických strojů a zařízení v roce 2006 je uvedeno v grafu Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu 16.6, je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde mezi vlastníky převažují právě firmy z Německa. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět potom odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. 241

20 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2006 V. Británie a S. Irsko 4 % Slovensko 5 % Francie 7 % Rakousko 8 % Polsko 3 % Itálie 2 % Belgie 2 % Ostatní 24 % Německo 45 % Dovozní teritoria v roce 2006 Rakousko 5 % Francie 5 % Čína 6 % Japonsko Itálie 4 % 5 % USA 4 % Polsko 3 % Ostatní 27 % Německo 41 % Graf 16.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu SKP Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba, neboli množství výrobků, které zůstává na trhu v ČR, byla v roce 2006, obdobně jako v předchozích letech, kryta jak vlastní výrobou, tak i dovozem. Z hodnot v tabulce vyplývá, že došlo opět k růstu spotřeby výrobků SKP 31, a to ve všech oborech. Tabulka Tuzemská spotřeba v b.c. v letech (mil. Kč) b. c * SKP , , , , , , ,8 SKP , , , , , , ,6 SKP , , , , , , ,4 SKP , , , , , , ,4 SKP , , , , , , ,9 SKP , , , , , , ,5 SKP , , , , , , ,6 meziroční index (b.c.) x 108,4 88,0 107,2 120,3 111,6 115,3 kumulovaný index (b.c.) ,4 95,4 102,3 123,1 137,4 158,4 242

21 Výroba elektrických strojů a zařízení Tuzemská spotřeba výrobků elektrických strojů, zařízení a přístrojů v letech 2000 až 2006 je uvedena v tabulce Investice Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2005 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce Tabulka Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK) k k k k k k Zahr. investice v ČR , , , , , ,2 Tuzem. investice v zahraničí 64,8 97,6 51,7 73,6 63,7 54,8 Pramen: ČNB Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Významné jsou stále vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Nejvyšší nárůst výroby spojený právě s novými investicemi kapitálu byl v dřívější době dosahován v oboru 31.6 elektrické vybavení, jinde neuvedené. V souvislosti se zahájením provozu závodu Toyota-Peugeot-Citroen u Kolína je nyní v tomto oboru významný také příliv japonského kapitálu. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři, a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvyšuje. Významné jsou nyní i investice do oboru 31.5 elektrické zdroje světla, který byl dříve zahraničními investory opomíjen. Zájem ze strany zahraničních investorů je především o projekty na zelené louce, tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i jednu z pobídek na snížení svých nákladů. Buď pobídku investiční, v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., nebo na podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Původní české společnosti, které jsou také významnými exportéry, také budují své výrobní kapacity v zemích kam dovážejí své výrobky. Svědčí o tom druhý řádek tabulky Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 31 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2004 je uvedeno v grafu % % Přímé zahraniční investice OKEČ Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 31 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 16.7 Tuzemské a zahraniční investice 243

22 PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále hledat výrobní úspory. Většina podniků odvětví již byla privatizována a zahraniční kapitál vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Se vstupem zahraničního partnera byl modernizován výrobní program a do výroby zavedeny nové výrobky schopné konkurence na zahraničních trzích. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je stále zřetelnější a je v posledních letech podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Oproti období po začátku privatizace již mohou tuzemští výrobci konkurovat výrobcům zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v celé řadě komodit. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále ještě výrazně nižší než v sousedním Německu, nebo Rakousku. Tyto skutečnosti souvisí i s některými ekonomickými ukazateli. Např. produktivita práce z přidané hodnoty odvětví vykazuje stálé zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tento ukazatel má sice vzestupný trend, ale s malým ročním růstem. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu výrobků SKP 31 zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce Tabulka Vývoj exportu výrobků SKP 31 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) z CEFTA meziroční index x 128,9 107,5 111,4 112,2 z toho z ČR meziroční index x 129,9 104,7 108,4 114,1 Pramen: EUROSTAT Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně neměnil. Export výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU je uveden v tabulce Tabulka Vývoj exportu výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) Z ČR Z nově přistoupivších zemí Z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU) Pramen: EUROSTAT Shrnutí a perspektivy odvětví Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie byla legislativa v oblasti vlastních technických předpisů v elektrotechnických oborech kompatibilní s legislativou společenství. V oblasti ekologické jsou některá přechodná období a nové směrnice, které byly zapracovány do našeho právního řádu teprve nedávno. Většina firem již vyřešila problémy s ekologizací výroby, ať už se týkaly odpadních vod nebo úletu aromatických uhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší podle tzv. dílčích ekologických zákonů. Problémy mohou nastat pokud by firma požádala o integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. Zpracování tohoto povolení je časově i odborně velmi náročné. 244

23 Výroba elektrických strojů a zařízení I v příštích letech bude odvětví elektrických strojů a přístrojů stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků s výzkumnými pracovišti nebo vysokými školami, tzv. klastry. Školy pak mohou snadněji přizpůsobit část svých programů potřebám podniků. Klastr může část svých nákladů na provoz pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti nebo technologických center. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude také dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech je již částečně nahrazován novými absolventy jak středních, tak vysokých škol. 245