Analýza bariér získávání a udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků ve Zlínském kraji

Transkript

1 SMART AKCELERÁTOR ZLÍNSKÉHO KRAJE číslo projektu: CZ /0.0/0.0/15_004/ Analýza bariér získávání a udržení vysoce kvalifikovaných pracovníků ve Zlínském kraji Duben 2018 Zpracovalo Technologické inovační centrum s.r.o.

2 OBSAH INDEX POUŽITÝCH ZKRATEK... 4 METODIKA... 5 CÍL ANALÝZY... 8 ANALÝZA BARIÉR OBČANŮ ČESKÉ REPUBLIKY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ZLÍNSKÝ KRAJ... 9 POHLAVÍ RESPONDENTŮ... 9 NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ... 9 PRACOVNÍ POZICE ZÍSKÁNÍ PRACOVNÍ POZICE SETRVÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI STĚHOVÁNÍ DO ZLÍNSKÉHO KRAJE POZITIVA A NEGATIVA PŘI ZASÍDLENÍ ANALÝZA BARIÉR OBČANŮ S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ČESKOU REPUBLIKU POHLAVÍ ZEMĚ PŮVODU NEJVYŠŠÍ DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ PRACOVNÍ POZICE ZÍSKÁNÍ PRACOVNÍ POZICE KARIÉRNÍ RŮST SETRVÁNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI POZITIVA A BARIÉRY PŘI ZASÍDLENÍ ANALÝZA STUDENTŮ UTB VE ZLÍNĚ S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ZLK POHLAVÍ RESPONDENTŮ VĚK RESPONDENTŮ RESPONDENTI PODLE FAKULT UTB RESPONDENTI PODLE STUDIJNÍHO PROGRAMU KRAJ TRVALÉHO BYDLIŠTĚ RESPONDENTŮ DŮVODY VÝBĚRU UTB VE ZLÍNĚ INFORMACE O MOŽNOSTI STUDIA NA UTB VE ZLÍNĚ VZTAH KE ZLÍNSKÉMU KRAJI VNÍMÁNÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE SILNÉ STRÁNKY ZLÍNSKÉHO KRAJE SLABÉ STRÁNKY ZLÍNSKÉHO KRAJE INFORMACE O DĚNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI PLÁNOVÁNÍ BUDOUCNOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI HLAVNÍ DŮVODY, PROČ ZŮSTAT PO STUDIÍCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI KRAJ (MIMO ZLÍNSKÝ), KDE STUDENTI PLÁNUJÍ ŽÍT, PRACOVAT DŮVODY PROČ NEZŮSTÁVAT VE ZLÍNSKÉM KRAJI PO UKONČENÍ STUDIÍ HLAVNÍ PODNĚTY, PROČ ZŮSTAT PO STUDIÍCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI PLÁNOVÁNÍ PODNIKÁNÍ PODNIKÁNÍ V/MIMO ZLÍNSKÝ KRAJ

3 ANALÝZA STUDENTŮ VŠ MIMO ZLK S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ZLK POHLAVÍ RESPONDENTŮ VĚK RESPONDENTŮ RESPONDENTI PODLE VYSOKÝCH ŠKOL RESPONDENTI PODLE FAKULT RESPONDENTI PODLE STUDIJNÍHO PROGRAMU DŮVODY VÝBĚRU VŠ MIMO ZLÍNSKÝ KRAJ VZTAH KE ZLÍNSKÉMU KRAJI VNÍMÁNÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE SILNÉ STRÁNKY ZLÍNSKÉHO KRAJE SLABÉ STRÁNKY ZLÍNSKÉHO KRAJE INFORMACE O DĚNÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI PLÁNOVÁNÍ BUDOUCNOSTI VE ZLÍNSKÉM KRAJI HLAVNÍ DŮVODY NÁVRATU PO STUDIÍCH DO ZLÍNSKÉHO KRAJE KRAJ (MIMO ZLÍNSKÝ), KDE STUDENTI PLÁNUJÍ ŽÍT, PRACOVAT HLAVNÍ DŮVODY, PROČ SE PO STUDIÍCH DO ZLÍNSKÉHO KRAJE NEVRACET HLAVNÍ PODNĚTY K NÁVRATU DO ZLÍNSKÉHO KRAJE PLÁNOVÁNÍ PODNIKÁNÍ PODNIKÁNÍ V/MIMO ZLÍNSKÝ KRAJ KOMPARACE VÝSLEDKŮ VYSOKOŠKOLÁKŮ SHRNUTÍ NÁVRH OPATŘENÍ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ ZDROJ SEZNAM PŘÍLOH

4 INDEX POUŽITÝCH ZKRATEK ČR ČVUT DP FAI FAME FHS FLKŘ FMK FT IT UK MU PU TIC UTB VaVaI VŠ VŠB ZLK Česká republika České vysoké učení technické Diplomová práce Fakulta aplikované informatiky Fakulta managementu a ekonomiky Fakulta humanitních studií Fakulta logistiky a krizového řízení Fakulta multimediálních komunikací Fakulta technologická Informační technologie Univerzita Karlova Masarykova univerzita Univerzita Pardubice Technologické inovační centrum Univerzita Tomáše Bati vývoj, výzkum, inovace vysoká škola Vysoká škola Báňská Zlínský kraj 4

5 METODIKA Analýza bariér získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků ve Zlínském kraji (dále jen Analýza) byla vytvořena na základě dvou mapování vysoce kvalifikovaných lidí v regionu. V rámci Analýzy bylo provedeno Mapování udržení studentů UTB ve Zlíně a návratnost studentů vysokých škol studujících mimo Zlínský kraj do regionu (dále jen mapování). Mapování bylo realizováno prostřednictvím dvou dotazníkových online šetření pomocí internetového portálu Survio.com. Výběr vysokých škol proběhl podle kritéria podílu studentů z přírodovědných a technických oborů (KKOV 1 3), tudíž byly navrhnuty města, kde studuje více než 3 % studentů těchto oborů s bydlištěm ve Zlínském kraji, tj. Brno, Praha, Ostrava, Olomouc a Pardubice. Dopisem rektora bylo osloveno a o spolupráci požádáno (v podobě distribuce odkazu na online dotazník) 8 univerzit z celé ČR, a do průzkumu se v první fázi zapojilo 6 z nichž, a to tyto vysoké školy: České vysoké učení technické v Praze Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita v Brně Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola Báňská v Ostravě Ve druhé fázi byly domapovány i další dvě univerzity: Vysoké učení technické v Brně Univerzita Palackého v Olomouci 5

6 Oba vytvořené dotazníky musely splňovat několik základních kritérií. Jelikož studenti vyplňovali dotazníky online, všechny otázky musely být dostatečně srozumitelné, a také časově nenáročné, vyplňování muselo zabrat maximálně 15 minut včetně úvodního textu. V závislosti na těchto faktech byly vytvořeny dotazníky o 23 otázkách. Podmínkou bylo také to, že studenti UTB ve Zlíně nesměli mít trvalé bydliště v ZLK a studenti studující vysoké školy mimo ZLK, trvalé bydliště v ZLK mít museli. V úvodu se objevilo 7 identifikačních otázek. Další otázky byly zaměřeny na několik klíčových oblastí zájem studentů o podnikání po ukončení VŠ, důvody výběru vysoké školy v ZLK nebo mimo něj, vztah ke Zlínskému kraji, jeho silné a slabé stránky. Především bylo prioritou zjistit zájem studentů o působení v regionu po ukončení studií a hlavní důvody, proč v ZLK žít, pracovat, a naopak hlavní bariéry, proč v kraji do budoucna nezůstávat či se do regionu nevracet. První fáze dotazníkového šetření proběhla od do , domapování pak na jaře 2018, přesněji od do Dotazníky pro obě cílové skupiny jsou přílohami č. 1 a č.2 tohoto dokumentu. Do šetření se zapojilo celkem 1805 respondentů, z toho 1385 studentů mimo ZLK s trvalým bydlištěm v ZLK (byla dosažena 55,7 % návratnost dotazníku) a 420 studentů UTB s trvalým bydlištěm mimo ZLK (byla dosažena 80,5 % návratnost dotazníku). Data byla vyexportována do souboru Excel a následně statisticky zpracována. V rámci analýzy bylo provedeno i další dotazníkové šetření, kde cílovou skupinou byli vysoce kvalifikovaní zahraniční pracovníci a vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří se do Zlínského kraje přistěhovali, avšak mají trvalé bydliště mimo kraj. Tyto dvě cílové skupiny mapovala diplomantka Bc. Michela Sobieská pod odborným vedením analytičky Technologického inovačního centra s.r.o. Ing. Lenky Hradilové. Nejdříve byly em osloveny významné krajské organizace/firmy na základě dopisu (Příloha č. 1). V něm byla žádost o předání kontaktu, pokud se u nich ve firmě nachází kvalifikovaný zahraniční pracovník. Následně byl předán kontakt na diplomantku a dotazování proběhlo osobní formou. 6

7 Dotazník pro cílovou skupinu kvalifikovaní pracovníci přicházející do Zlínského kraje z kraje jiného, byl polostrukturovaný. Byl tvořen 10 otázkami, z toho 4 byly uzavřeného typu, 5 otevřeného typu a 1 je kombinací obou typů. Náhled dotazníku je v příloze č. 3. Reprezentativní vzorek byl stanoven na 20 osob. Dotazník pro zahraniční pracovníky byl sestaven v anglickém jazyce a stejně jako u předchozí cílové skupiny byl zaslán em dopis s žádostí o spolupráci na krajské organizace/firmy (Příloha č. 4). Následně byla sjednána osobní schůzka se zahraničním pracovníkem, na které byl dotazník vyplněn formou rozhovoru. Dotazníkové šetření u skupiny zahraničních studentů doktorského studia proběhlo na půdě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně při jednom z jejich studijních a pracovních setkání (Centrum polymerních systémů). Náhled dotazníku v anglickém jazyce je v příloze č. 5. Struktura dotazníku byla složena z 8 otázek, z toho 5 bylo otevřených a 3 byly uzavřené. Reprezentativní vzorek byl 30 respondentů. Dotazování proběhlo od ledna do března

8 CÍL ANALÝZY Práce zkoumá a následně přichází s řešením, jak získat a udržet kvalifikované pracovníky ve Zlínském kraji. Zabývá se však jen úzkým segmentem pracovní síly, neřeší zaměstnanost jako celek. Problematika dělí v práci tyto pracovníky na 4 cílové skupiny, které však mají jednu společnou charakteristiku, a to vysokou kvalifikaci. Přilákání a udržení takto kvalifikovaných pracovníků vede k vyšší konkurenceschopnosti kraje. Vedlejšími cíli práce je zjištění bariér, které brání příchodu, zasídlení a následného setrvání kvalifikovaným pracovníkům do Zlínského kraje. Dalším cílem práce je zmapování atraktivity, silných a slabých stránek kraje z pohledu mladých kvalifikovaných lidí a jejich působení v kraji. 8

9 ANALÝZA BARIÉR OBČANŮ ČESKÉ REPUBLIKY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ZLÍNSKÝ KRAJ Tato kapitola je zaměřena na odhalení problémů, se kterými se musejí potýkat obyvatelé České republiky, kteří se do Zlínského kraje stěhují za vysoce kvalifikovanou prací. Jde většinou o špičkové odborníky, manažery na nejvyšších řídících pozicích, vývojáře nebo vědce. Mohou to být bariéry sociální, kulturní, ubytovací, ale také se zde objevují překážky pro jejich rodiny, ať už se stěhují s pracovníkem nebo zůstávají v původním místě bydliště. Pohlaví respondentů Ze vzorku 20 respondentů, bylo 13 mužského pohlaví a 7 ženského pohlaví. Graf č. 1: Pohlaví občanů s trvalým bydlištěm mimo ZK Nejvyšší dosažené vzdělání Doktorského vysokoškolského stupně studia dosáhlo 9 respondentů. Zbylých 11 dosáhlo magisterského nebo inženýrského stupně studia. 9

10 Graf č. 2: Nejvyšší dosažené vzdělání cílové skupiny občanů s trvalým bydlištěm mimo ZK Pracovní pozice Ze vzorku 20 respondentů byli 3 na pozici vedení firem, 8 na pozici vedoucího pracovníka v zaměstnaneckém poměru v technické nebo IT pozici, 4 pracovníci ve vědě a výzkumu, 2 pracovníci ze státní sféry a 3 osoby samostatně výdělečně činné v technické nebo IT pozici. Získání pracovní pozice Z vlastní iniciativy přišlo do Zlínského kraje pracovat 11 osob. Dále pak 8 respondentů bylo osloveno zaměstnavatelem a u 1 osoby se jednalo o posun v rámci holdingu společnosti. Graf č. 3: Důvod příchodu cílové skupiny občanů s trvalým bydlištěm mimo ZK 10

11 Setrvání ve Zlínském kraji Trvale (více jak 5 let) plánuje ve Zlínském kraji setrvat 5 osob, naopak krátkodobě (do 1 roku) zde plánuje zůstat 6 respondentů. Dále pak 2 osoby neplánují zůstat déle jak pět let, ale více jako 2 roky. 7 osob má v plánu zůstat déle jak pět let, ale ne trvale, tudíž pouze dlouhodobě. Stěhování do Zlínského kraje Cílem bylo zjistit, zda pracovník přicestoval do kraje sám, s rodinou nebo s partnerem či partnerkou. Z 20 respondentů se přistěhovalo 6 s rodinou, 1 s partnerem/kou a 13 samotných. Pozitiva a negativa při zasídlení Touto otázkou bylo hlavním záměrem zmapovat pozitiva a negativa jich samotných nebo jejich spolucestujících při příchodu a zasídlení do kraje. Odpovědi se velmi často opakovaly. Výčet nejčastějších pozitiv i bariér vnímaných při příchodu do kraje jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 1: Pozitiva a bariéry vnímané občany s trvalým bydlištěm mimo ZK při příchodu do kraje Pozitiva Nízké životní náklady Bezpečnost regionu Životní prostředí Dostupnost vzdělávacích institucí Kulturní a volnočasové vyžití, ctění tradic Bariéry Nízká nabídka služeb Dopravní infrastruktura Vysoké náklady na bydlení, nízká kvalita bydlení Nízká kvalita zboží, málo možností Špatná dostupnost vlakovou či leteckou dopravou Zdroj: DP Bc. Michaela Sobieská 11

12 ANALÝZA BARIÉR OBČANŮ S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ČESKOU REPUBLIKU Druhá část dotazníkového šetření, v rámci analýzy bariér příchodu a setrvání kvalifikovaných pracovníků ve Zlínském kraji, byla zaměřena na obyvatele přicházející ze zemí mimo Českou republiku. Pohlaví Ze vzorku 30 respondentů bylo 19 mužů a 11 žen. Graf č. 4: respondentů zahraničních občanů Země původu Nejvíce respondentů pochází z Polska, dále pak z Iráku, Indie, Vietnamu, Ukrajiny, Španělska, Německa, Itálie nebo z Černé hory. Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání bylo vysokoškolské magisterského nebo inženýrského stupně studia. 12

13 Pracovní pozice Respondenty lze rozdělit do dvou skupin, a to na zaměstnance (23) a studenty doktorského studia UTB ve Zlíně (7). Pro návrhovou část již není podstatné konkrétní upřesnění pracovních pozic. Získání pracovní pozice Na základě vlastní iniciativy přišlo do kraje 10 respondentů, zbytek (20) přišli na základě podnětu zaměstnavatele. Graf č. 5: Způsob získání pracovní pozice v ZK Kariérní růst Z 30 respondentů očekává kariérní růst ve Zlínském kraji 19 z nich. Setrvání ve Zlínském kraji Největší část respondentů (21) plánuje setrvat v kraji dlouhodobě či trvale, což znamená na dobu delší jako 5 let. Krátkodobě (do 1 roku) plánuje zůstat 5 lidí a zbytek střednědobě. 13

14 Graf č. 6: Doba setrvání zahraničních pracovníků ve Zlínském kraji Pozitiva a bariéry při zasídlení Nejčetnější odpovědi byly pro větší přehlednost zapracovány do níže uvedené tabulky. Tabulka č. 2: Pozitiva a bariéry vnímány zahraničními pracovníky a jejich rodinami při příchodu do ZK Pozitiva Zajímavá pracovní nabídka Poznání jiného prostředí Bezpečnost kraje Pěkné životní prostředí, čistota Jiné možnosti vyžití např. zimní sporty Bariéry Byrokratické podmínky Jazyková bariéra v běžném životě Dostupnost a kvalita bydlení odpovídající zvyklostem a požadavkům rodiny Chybějící komunita zejména v oblasti praktikování náboženství, popřípadě spolek pro udržování svých kulturních tradic Nízká nabídka služeb Rasové předsudky Chybějící cizojazyčné vzdělávací, kulturní instituce Dopravní dostupnost kraje (letiště, vlak) Chybějící instituce pro získání informací pro běžný život Zdroj: DP Bc. Michaela Sobieská 14

15 ANALÝZA STUDENTŮ UTB VE ZLÍNĚ S TRVALÝM BYDLIŠTĚM MIMO ZLK První průzkum byl proveden mezi studenty UTB ve Zlíně, kteří mají trvalé bydliště mimo Zlínský kraj. Celkový počet návštěv odkazu na online dotazník bylo 522, z toho 420 úspěšně dokončených dotazníků, což zaručilo 80,5 % úspěšnost návratnosti dotazníku. Dotazník byl vyplněn studenty ze všech šesti fakult UTB a všech dostupných forem studijních programů. Pohlaví respondentů Z celkového počtu 522 respondentů se dotazníkového šetření zúčastnilo více žen (274), což představuje 65,2 %. Podíl mužů byl zhruba jedna třetina (34,8 %), tedy 146 respondentů. Tabulka č. 3: Pohlaví respondentů % Počet Muž 34,8% 146 Žena 65,2% 274 Graf č. 7: Pohlaví respondentů 15

16 Věk respondentů Téměř 59 % respondentů je ve věku 20-24, 17,6 % jsou studenti doktorandského nebo dálkového studia, jejichž věk je 30 let a více, přesně 15 % respondentů je věku let, tudíž se jedná o studenty posledních ročníků navazujícího studia nebo o doktorandy. Tabulka č. 4: Věk respondentů Věk % Počet ,6% ,8% ,0% ,6% 74 Graf č. 8: Věk respondentů Respondenti podle fakult UTB V šetření byli zastoupeni studenti všech šesti fakult (Fakulta managementu a ekonomiky, Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií, Fakulta multimediálních komunikací, Fakulta logistiky a krizového řízení a Fakulta technologická). Téměř 30 % dotazníků vyplnili studenti z Fakulty humanitních studií, studenti z Fakulty managementu a ekonomiky byli v zastoupení z 19,8 %, studenti z Fakulty multimediálních komunikací se na průzkumu podíleli z 16,4 %. Zastoupení studentů z dalších fakult znázorňuje tabulka a graf níže. 16

17 Tabulka č. 5: Respondenti podle fakult Graf č. 9:Respondenti podle fakult Respondenti podle studijního programu Z celkového počtu 420 studentů 286 studentů, což představuje 67,4 %, navštěvuje bakalářský studijní program, 24 % respondentů studuje navazující studijní program. 4,5 % respondentů jsou studenty doktorandského programu a 4 % pětiletého magisterského. 17

18 Tabulka č. 6: Respondenti podle studijního programu Graf č. 10: Respondenti podle studijního programu Kraj trvalého bydliště respondentů V tabulce a grafu č. 5 jsou znázorněny kraje ČR, kde mají studenti trvalé bydliště. Nejvíce studentů (142; 34,8 %) pochází z Jihomoravského kraje, 28,4 % respondentů z Olomouckého kraje a 18,9 % respondentů z kraje Olomouckého. Tyto výsledky nejsou nijak zvlášť překvapivé, jelikož se jedná o kraje nejblíže postavené ke Zlínskému kraji. 18

19 Tabulka č. 7: Kraj trvalého bydliště Graf č. 11: Kraj trvalého bydliště Důvody výběru UTB ve Zlíně UTB ve Zlíně nabízí několik studijních oborů na šesti fakultách, 230 studentů (36,8 %) volilo UTB právě z důvodu nabídky oboru, který je zaujal a jiné VŠ jej nenabízí. 33,36 % respondentů chtělo studovat mimo kraj svého bydliště, z toho 12,16 % zvolilo VŠ mimo bydliště, aby se osamostatnili od rodičů. 17,6 % si vybralo univerzitu ve Zlínském kraji, jelikož se jim Zlínský kraj 19

20 líbí jako region, 13,6 % respondentů nemělo na výběr, protože se nedostali na jinou VŠ. 8,64 % respondentů vybralo jinou odpověď. Mezi nejčastějšími odpověďmi se vyskytovaly důvody jako: dobré reference na obor, dobrá dostupnost VŠ od bydliště a dobré doporučení od přátel studujících na UTB ve Zlíně. Tabulka č. 8: Důvody výběru UTB ve Zlíně Graf č. 12: důvody výběru UTB ve Zlíně Informace o možnosti studia na UTB ve Zlíně Nejčastěji studenti získali informace o možnosti studia na UTB ve Zlíně přímo z webových stránek univerzity (27,43 %), dále od kamarádů, rodinných příslušníků (24,86 %) a 17,57 % uchazečů se o UTB dozvěděli z veletrhu Gaudeamus. Tabulka a graf níže znázorňují další způsoby, jak se respondenti o UTB dozvěděli. 4,71 % studentů si z daných odpovědí nevybralo, nejčastěji získali informace o zlínské univerzitě z internetu, především z portálu 20

21 Tabulka č. 9: Informace o možnosti studia na UTB ve Zlíně Graf č. 13: Informace o možnosti studia na UTB ve Zlíně Vztah ke Zlínskému kraji Téměř 90 % dotazovaných má ke Zlínskému kraji pozitivní nebo neutrální vztah, pouhých 1,9 % respondentů má ke kraji negativní postoj. Dokonce 7,38 % studentů uvedlo, že se jim kraj natolik zalíbil, že plánují po studiích v kraji dále setrvat. Mezi jinými odpověďmi se objevilo 7 kladných odpovědí a 1 odpověď neutrální. 21

22 Tabulka č. 10: Vztah ke Zlínskému kraji Graf č. 14: Vztah ke Zlínskému kraji Vnímání Zlínského kraje Respondenti měli možnost až tří odpovědí, proto se celkový počet odpovědí vyšplhal na Téměř jedna třetina studentů vidí Zlínský kraj jako kraj s historií, která je spojena především s československým podnikatelem Tomášem Baťou. Studenti, kteří nepocházejí ze Zlínského kraje, vnímají tento region jako přívětivý pro studium, práci a život (16,26 % ze všech odpovědí) a také průmyslový (12,72 % odpovědí). Další vnímání kraje je znázorněno viz tabulka a graf č

23 Tabulka č. 11: Vnímání Zlínského kraje Počet % Průmyslový region ,72% Historie, Baťa ,33% Tradice, folklór 80 6,92% Zelený kraj 109 9,43% Bezpečný kraj 78 6,75% Kraj sportu 21 1,82% Kraj vhodný pro pobyty v přírodě, turistiku 91 7,87% Kraj přívětivý pro nové podnikatelské příležitosti 37 3,20% Kraj přívětivý pro studium, práci a život ,26% Kraj přívětivý pro vědu, výzkum a inovace 55 4,76% Jiné 11 0,95% Graf č. 15: Vnímání Zlínského kraje 23

24 Silné stránky Zlínského kraje Tabulka č. 12: Silné stránky Zlínského kraje Stejně jako u vnímání kraje studenti měli možnost označit více odpovědí, maximálně tři. Celkový počet odpovědí byl Jako nejsilnější stránku kraje mimozlínští studenti zvolili vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání (246 odpovědí, 21,43 %), druhá nejsilnější stránka regionu je podle studentů příroda a kvalita životního prostředí (202, 17,6 %), jako třetí nejsilnější stránku respondenti vnímají kulturní vyžití a společenský život (187, 16,29 %). V tabulce č. 12 a grafu č. 16 jsou znázorněny další silné stránky regionu. 24

25 Graf č. 16: Silné stránky Zlínského kraje Slabé stránky Zlínského kraje Z výběru možností studenti opět mohli vybírat maximálně tři odpovědi, celkem odpověděli 806krát. Za nejslabší stránku Zlínského kraje studenti považují dostupnost bydlení (130 odpovědí, 16,13 %), druhý největší problém regionu respondenti zvolili příjmovou úroveň v regionu (123 responzí, 15,26 %), jako třetí nejslabší stránku kraje dotazovaní vyhodnotili možnost pracovního uplatnění (106, 13,15 %). Další slabé stránky jsou uvedeny v tabulce a grafu níže. Tabulka č. 13: Slabé stránky Zlínského kraje 25

26 Graf č. 17: Slabé stránky Zlínského kraje Informace o dění ve Zlínském kraji V dnešní době si málokdo dokáže představit život bez počítače, internetu a sociálních sítí. Více než 80 % studentů se o dění ve Zlínském kraji dozvídá právě díky internetu a sociálním sítím, nejvíce (48,48 %) z internetu obecně. Respondenti uvedli, že kromě níže uvedených, se o dění dozvídají nejčastěji osobně od přátel, rodiny a spolužáků. Tabulka č. 14: Informace o dění ve Zlínském kraji 26

27 Graf č. 18: Informace o dění ve Zlínském kraji Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Z celkového počtu 420 respondentů 34 % plánuje po studiích ve Zlínském kraji setrvat a usadit se. 66 % neplánuje v kraji zůstat. Tabulka č. 15: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Graf č. 19: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji 27

28 kraji Hlavní důvody, proč zůstat po studiích ve Zlínském Studenti UTB ve Zlíně chtějí po studiích v regionu zůstat především díky vztahu ke Zlínskému kraji (20,16 %), ale také kvůli pracovním možnostem, příležitostem (19,89 %). Jednou ze silných stránek kraje je příroda a kvalita životního prostředí, což respondenti (15,26 %) uvedli také jako pádný důvod zůstat v kraji. Další důvody jsou zobrazeny v tabulce a grafu níže. Tabulka č. 16: Hlavní důvody, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji Graf č. 20: Hlavní důvody, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji 28

29 Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat 277 respondentů, což představuje 66 % uvedlo, že po studiích neplánují zůstat ve Zlínském kraji. 263 z nich odpovědělo, zda se chystají do zahraničí nebo chtějí zůstat v ČR. 37,64 % (z 263) se plánuje přestěhovat do Jihomoravského kraje, Téměř 21 % do kraje Olomouckého a 10, 65 % studentů přemýšlí o odchodu do zahraničí. V níže uvedené tabulce a grafu jsou uvedeny všechny kraje ČR a zájem studentů o jejich působení v nich. Tabulka č. 17: Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat Graf č. 21: Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat 29

30 Důvody proč nezůstávat ve Zlínském kraji po ukončení studií Studenti měli možnost znovu zvolit více odpovědí (maximálně 3), celkem odpověděli 609krát. Největší roli hraje u studentů s trvalým bydlištěm mimo Zlínský kraj rodina (24,30 %), která žije právě v kraji, ze kterého pocházejí. 11,17 % plánuje rodinu založit mimo kraj Zlínský, nejčastěji ve svém rodném kraji. Druhým faktorem, který budoucí absolventy ovlivňuje, je práce. 18,39 % (112 odpovědí) vidí větší pracovní možnosti, příležitosti v jiném kraji. Tabulka č. 18: Důvody proč nezůstávat ve Zlínském kraji po ukončení studií Graf č. 22: Důvody proč nezůstávat ve Zlínském kraji po ukončení studií 30

31 kraji Hlavní podněty, proč zůstat po studiích ve Zlínském Ze zjištěných bariér jasně vyplývají podněty, které by studenty přesvědčily zůstat i po ukončení vzdělávání ve Zlínském kraji. Klíčovými podněty jsou pro studenty: dobrá pracovní nabídka v regionu (52,24 %), vyšší platové ohodnocení (26,49 %) a ochota rodiny, partnera či partnerky se do Zlínského kraje přestěhovat. (14,93 %). Pro většinu studentů je průnik těchto tří podnětů nejdůležitější. Tabulka č. 19: Hlavní podněty, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji Graf č. 23: Hlavní podněty, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji 31

32 Plánování podnikání Z grafu a tabulky uvedených níže můžeme vidět, že polovina respondentů nepodniká a ani v budoucnu nemá zájem podnikat, 11,2 % respondentů v současnosti podniká. Přesně 2,4 % respondentů v minulosti podnikali, již nepodnikají. 36,2 % plánuje v budoucnosti podnikat, z toho 2,4 % dotazovaných má tento záměr ihned po dokončení studií. Tabulka č. 20: Plánování podnikání Graf č. 24: Plánování podnikání Podnikání v/mimo Zlínský kraj Z počtu 47 podnikajících studentů 15 % podniká ve Zlínském kraji a 85 % mimo region. Ze 152 respondentů, kteří uvedli, že plánují v budoucnu podnikat, 15,1 % plánuje podnikat ve Zlínském kraji 84,9 % mimo něj, viz tabulka č. 21 a graf č

33 Tabulka č. 21: Podnikání v/mimo Zlínský kraj Graf č. 25: Podnikání v/mimo Zlínský kraj 33

34 ANALÝZA STUDENTŮ VŠ MIMO ZLK S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ZLK Do šetření se zapojilo celkem 1385 studentů s trvalým bydlištěm mimo Zlínský kraj (byla dosažena 55,7 % návratnost dotazníku). Dotazník byl vyplněn studenty ze všech osmi univerzit v celé ČR, a to: České vysoké učení technické v Praze Univerzita Karlova v Praze Masarykova univerzita v Brně Univerzita Pardubice Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola Báňská v Ostravě Vysoké učení technické v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Pohlaví respondentů Z celkového počtu 1385 respondentů se dotazníkového šetření zúčastnilo více žen (861), což představuje 62,17 %. Podíl mužů byl zhruba jedna třetina (37,83 %), tedy 524 respondentů. Graf č. 26: Pohlaví respondentů 34

35 Tabulka č. 22: Pohlaví respondentů Počet % Muž ,83% Žena ,17% Věk respondentů 67,36 % respondentů je ve věku 20-24, 5,70 % jsou respondenti ve věku 30 let a více, téměř 18 % respondentů je věku let, tudíž se jedná o studenty posledních ročníků navazujícího studia nebo o doktorandy. 9,10 % studentů je ve věku let, což jsou nejčastěji studenti prvních ročníků. Tabulka č. 23: Věk respondentů Počet % ,10% ,36% ,83% ,70% Graf č. 27: Věk respondentů 35

36 Respondenti podle vysokých škol Do průzkumu bylo zapojeno 7 vysokých škol v rámci celé České republiky. Dotazník byl vytvořen pro studenty navštěvující tyto školy, podmínkou však bylo trvalé bydliště na území Zlínského kraje. Nejvíce se na dotazníkovém šetření podíleli studenti z Masarykovy univerzity, a to z 59,12 % (805 studentů), studenti Univerzity Karlovy se zapojili z 18,77 %. Ostatní podíly škol znázorňuje tabulka a graf níže. Tabulka č. 24: Respondenti podle vysokých škol Počet % Univerzita Karlova ,77% Univerzita Pardubice 12 0,87% Masarykova Univerzita ,12% Vysoká škola Báňská ,41% České vysoké učení technické 111 8,01% Vysoké učení technické 37 2,67% Univerzita Palackého 2 0,14% Graf č. 28: Respondenti podle vysokých škol 36

37 Respondenti podle fakult Respondenti navštěvují na výše zmíněných univerzitách různé fakulty a obory. Celkem dotazovaní navštěvují 21 fakult, nejčastěji to jsou tyto fakulty: přírodovědecká (12,23 %), filozofická (11,94 %), lékařská (10,99 %), ekonomická (10,48 %) a pedagogická (10,26 %). Další fakulty a podíly studentů jsou zobrazeny v tabulce č. 25 a grafu č. 29. Tabulka č. 25: Respondenti podle fakult Fakulta Počet % Lékařská ,99% Ekonomická ,48% Přírodovědecká ,23% IT 50 3,66% Strojní 58 4,25% Stavební 33 2,42% Teologická 9 0,66% Sociálních studií 118 8,64% Sportovních studií 42 3,08% Matematicko-fyzikální 47 3,44% Architektury 11 0,81% Farmaceutická 18 1,32% Dopravní 17 1,25% Filozofická ,94% Pedagogická ,26% Právnická 123 9,01% Bezpečnostního inženýrství 30 2,20% Chemicko-technická 10 0,73% Jaderná a fyzikálně inženýrská 24 1,76% Elektrotechniky a komunikačních technologií 8 0,59% Podnikatelská 4 0,29% 37

38 Graf č. 29: Respondenti podle fakult Respondenti podle studijního programu Z celkového počtu 1385 studentů 654 studentů, což představuje 47,22 %, navštěvuje bakalářský studijní program, 27,73 % respondentů studuje navazující studijní program. 8,81 % respondentů jsou studenty doktorandského programu a 16,25 % pětiletého magisterského. Tabulka č. 26: Respondenti podle studijního programu Počet % Bakalářský ,22% Navazující ,73% Magisterský (5ti letý) ,25% Doktorský 122 8,81% 38

39 Graf č. 30: Respondenti podle studijního programu Důvody výběru VŠ mimo Zlínský kraj Nejčastějším důvodem, proč se respondenti rozhodli jít studovat mimo Zlínský kraj, je fakt, že chtěli studovat větším městě, kde je více možností (66,24 %). 15,38 % zvolilo VŠ mimo bydliště, aby se osamostatnili od rodičů. 8,97 % si vybralo univerzitu mimo Zlínský kraj, jelikož se jim Zlínský kraj nelíbí jako region, 7,26 % respondentů vybralo jinou odpověď. Mezi nejčastějšími odpověďmi se často opakoval důvod, že se studenti nechtěli studovat na UTB ve Zlíně. Tabulka č. 27: Důvody výběru VŠ mimo Zlínský kraj Počet % Jiný důvod 17 7,26% Chtěl/a jsem se osamostatnit od rodičů, proto jsem zvolil/a VŠ mimo ZLK 36 15,38% Chtěl/a jsem studovat ve větším městě, kde je více možností (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc) ,24% Na VŠ mimo ZLK je lepší spolupráce s firmami praxe, stáže 5 2,14% Nelíbí se mi ZLK, proto jsem dal/a přednost univerzitě mimo ZLK 21 8,97% 39

40 Graf č. 31: Důvody výběru VŠ mimo Zlínský kraj Vztah ke Zlínskému kraji Téměř 98 % dotazovaných má ke Zlínskému kraji pozitivní nebo neutrální vztah, pouhých 1,08 % respondentů vyjádřilo ke kraji vztah negativní. Dokonce 18,77 % studentů uvedlo, že se jim kraj natolik zalíbil, že plánují po studiích vrátit. Mezi jinými odpověďmi se objevilo 13 kladných odpovědí a 1 odpověď negativní. Tabulka č. 28: Vztah ke Zlínskému kraji Počet % Zlínský kraj se mi zalíbil na tolik, že se tam chci po studiích vrátit ,77% Mám kladný vztah ke Zlínskému kraji ,34% K Zlínskému kraji mám neutrální vztah ,77% Nemám ke Zlínskému kraji žádný vztah 28 2,02% Mám negativní vztah ke Zlínskému kraji, ničím mě neoslovil 15 1,08% Jiná odpověď 14 1,01% 40

41 Graf č. 32: Vztah ke Zlínskému kraji Vnímání Zlínského kraje Respondenti měli možnost na výběr z více odpovědí, celkový počet odpovědí vyšplhal na Téměř 20 % studentů vidí Zlínský kraj jako region s tradicemi a folklórem. 19,37 % má kraj spojený s pobyty v přírodě a vhodný pro turistiku, 17,43 % respondentů vnímá kraj spojený s historií a fenoménem Baťou. Další vnímání kraje je znázorněno viz tabulka č. 29 a graf č. 33. Tabulka č. 29: Vnímání Zlínského kraje Počet % Průmyslový region 279 6,22% Historie, Baťa ,43% Tradice, folklór ,88% Zelený kraj ,64% Bezpečný kraj ,37% Kraj sportu 182 4,06% Kraj vhodný pro pobyty v přírodě, turistiku ,37% Kraj přívětivý pro nové podnikatelské příležitosti 51 1,14% Kraj přívětivý pro studium, práci a život 219 4,88% Kraj přívětivý pro vědu, výzkum a inovace 46 1,03% Jiné 45 1,00% 41

42 Graf č. 33: Vnímání Zlínského kraje Silné stránky Zlínského kraje Stejně jako u vnímání kraje studenti měli možnost označit více odpovědí, maximálně tři. Celkový počet odpovědí byl Jako nejsilnější stránku kraje studenti zvolili přírodu a kvalitu životního prostředí (1047 responzí, 26,92 %), druhou nejsilnější stránku je podle respondentů bezpečnost v kraji (15,94 %), jako třetí nejsilnější stránku respondenti vnímají kulturní vyžití a společenský život (531, 13,65 %). Další silné stránky jsou znázorněny v tabulce č. 30 a grafu č. 34. Tabulka č. 30: Silné stránky Zlínského kraje Počet % Kulturní vyžití a společenský život ,57% Sport a sportovní příležitosti 345 8,62% Příroda a kvalita životního prostředí ,84% Bezpečnost v regionu ,89% Veřejná infrastruktura dopravní a inženýrské sítě (včetně datových) 121 3,02% Životní úroveň, životní náklady 342 8,55% Příjmová úroveň v regionu 13 0,32% Možnost pracovního uplatnění 72 1,80% Podnikatelské příležitosti 22 0,55% Vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání 80 2,00% Dostupnost bydlení ,47% Podmínky work-life balance (harmonizace pracovního a osobního života) 235 5,87% Jiné 20 0,50% 42

43 Graf č. 34: Silné stránky Zlínského kraje Slabé stránky Zlínského kraje Tabulka č. 31: Slabé stránky Zlínského kraje Počet % Kulturní vyžití a společenský život 326 8,30% Sport a sportovní příležitosti 67 1,71% Příroda a kvalita životního prostředí 35 0,89% Bezpečnost v regionu 21 0,53% Veřejná infrastruktura dopravní a inženýrské sítě (včetně datových) ,20% Životní úroveň, životní náklady 239 6,09% Příjmová úroveň v regionu ,66% Možnost pracovního uplatnění ,47% Podnikatelské příležitosti 277 7,05% Vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání ,09% Dostupnost bydlení 156 3,97% Podmínky work-life balance (harmonizace pracovního a osobního života) 102 2,60% Jiné 17 0,43% Z výběru možností studenti opět mohli vybrat maximálně tři odpovědi, celkem odpověděli 3927krát. Za nejslabší stránku Zlínského kraje studenti považují příjmovou úroveň v regionu (890; 22,66 %), jako druhou nejslabší stránku kraje dotazovaní vyhodnotili možnost pracovního 43

44 uplatnění (843; 21,47 %). Jako třetí nejslabší studenti zvolil vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání (514; 13,09 %). Jiné slabé stránky jsou uvedeny v grafu níže. Graf č. 35: Slabé stránky Zlínského kraje Informace o dění ve Zlínském kraji Více než 71 % respondentů se o dění ve Zlínském kraji dozvídá přes internet nebo sociální sítě. 12,23 % jako zdroj informací využívá tištěná média a 10,09 % se doslýchá o novinkách z kraje prostřednictvím rádia. 4,86 % se nejčastěji o novinkách z kraje dozvídá od svých nejbližších, tedy od rodiny a přátel. Tabulka č. 32: Informace o dění ve Zlínském kraji Počet % Internet ,74% Rádio ,09% Tištěné média ,23% Sociální sítě ,65% Rodina, kamarádi 136 4,86% Blogy 14 0,50% Jinak 26 0,93% 44

45 Graf č. 36: Informace o dění ve Zlínském kraji Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Z celkového počtu 1385 respondentů 59,57 % se plánuje po studiích do Zlínského kraje vrátit, avšak 40,43 % své působení ve Zlínském kraji neplánuje. Tabulka č. 33: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Počet % Ano ,57% Ne ,43% Graf č. 37: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji 45

46 Hlavní důvody návratu po studiích do Zlínského kraje Hlavními důvody u respondentů s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji jsou citové vazby. Ať už se jedná o vztah ke kraji či obci (21,42 %) nebo o rodinu, která v regionu bydlí (26,80 %). 10,75 % plánuje rodinu ve Zlínském kraji založit. Pro 13,93 % studentů může být důvodem i výše zmíněná silná stránka kraje, příroda a kvalita životního prostředí, oproti životu ve velkoměstech. Tabulka č. 34: Hlavní důvody návratu po studiích do Zlínského kraje Počet % Pracovní možnosti, příležitosti 104 3,94% Příležitosti k podnikání 22 0,83% Rozvoj vlastní podnikatelské aktivity 44 1,67% Vztah ke Zlínskému kraji nebo obci ,42% Mám ve Zlínském kraji rodinu ,80% Plánuji ve Zlínském kraji založit rodinu ,75% Podmínky work-life balance (harmonizace pracovního a osobního života) 85 3,22% Příroda a kvalita životního prostředí ,93% Kulturní vyžití a společenský život 131 4,96% Sport a sportovní příležitosti 78 2,95% Bezpečnost v regionu 154 5,83% Zabezpečené bydlení v ZLK 87 3,29% Jiné 11 0,42% Graf č. 38: Hlavní důvody návratu po studiích do Zlínského kraje 46

47 Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat Nejvíce studenty láká žít v Jihomoravském kraji, tento kraj zvolila téměř polovina respondentů (47,88 %). Dále studenti volili Prahu, ve které by se rádo po studiích usadilo 26,51 % dotazovaných a 13,51 % by chtělo zkusit život v zahraničí. Tabulka č. 35: Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat % Počet Praha 26,51% 263 Středočeský 2,22% 22 Jihočeský 0,40% 4 Plzeňský 0,40% 4 Karlovarský 0,00% 0 Ústecký 0,00% 0 Liberecký 0,10% 1 Královéhradecký 0,40% 4 Pardubický 0,30% 3 Olomoucký 3,43% 34 Moravskoslezský 4,54% 45 Jihomoravský 47,88% 475 Kraj Vysočina 0,30% 3 Zahraničí 13,51% 134 Graf č. 39: Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat 47

48 Hlavní důvody, proč se po studiích do Zlínského kraje nevracet Hlavním důvodem, proč se studenti nechtějí do Zlínského kraje vrátit, je práce. Téměř jedna třetina (30,73 %) uvedla pracovní možnosti a příležitosti v jiném kraji za klíčové. Výše mzdového ohodnocení a benefity, které úzce souvisí s prací, označili respondenti za důležité. 26,88 % dotazovaných má dojem, že v jiném kraji mohou nabýt lepšího finančního ohodnocení. Někteří z nich, považují za hlavní důvod nevracet se, právě dobře ohodnocenou pracovní příležitost, tedy kombinaci mezi těmito možnostmi. 14,18 % vidí potenciál mimo republiku a plánují studium či práci v zahraničí, proto o návratu do regionu neuvažují. Tabulka č. 36: Hlavní důvody, proč se po studiích do Zlínského kraje nevracet Počet % Pracovní možnosti, příležitosti v jiném kraji ,73% Příležitosti k podnikání mimo ZLK 152 4,68% Výše mzdového ohodnocení, benefity ,88% Firemní politika ve firmách mimo ZLK (přístup zaměstnavatele, flexibilní prac. doba) 171 5,26% Dopravní infrastruktura (velká dojížďka do metropolí Praha, Brno, Olomouc) ,95% Plánuji založit rodinu mimo ZLK 107 3,29% Mám rodinu mimo ZLK 23 0,71% Zabezpečené bydlení mimo ZLK 41 1,26% Studium/práce v zahraničí ,18% Jiné 67 2,06% Graf č. 40: Hlavní důvody, proč se po studiích do Zlínského kraje nevracet 48

49 Hlavní podněty k návratu do Zlínského kraje Více než polovinu respondentů (50,35 %) by zpět do kraje přilákala dobrá pracovní nabídka, uplatnění v oboru. 21,85 % studentů by uvítali vyšší platové ohodnocení a 17,97 % by ovlivnila rodina, partner či partnerka, kteří v kraji žijí nebo by byli ochotni se do kraje přistěhovat. Tabulka č. 37: Hlavní podněty k návratu do Zlínského kraje Počet % Dobrá pracovní nabídka, uplatnění v oboru ,35% Vyšší platové ohodnocení ,85% Rodina, partner/ka, kamarádi ,97% Lepší dopravní infrastruktura 22 2,18% Lepší dostupnost bydlení 14 1,39% Práce ve VaV, na specializovaném pracovišti 24 2,38% Lepší kulturní vyžití, nabídka služeb, občanská vybavenost 26 2,58% Příroda 4 0,40% Lepší podmínky pro rozjezd podnikání 9 0,89% Graf č. 41: Hlavní podněty k návratu do Zlínského kraje Plánování podnikání Z grafu a tabulky uvedených níže můžeme vidět, že necelých 60 % respondentů nepodniká a ani v budoucnu nemá zájem podnikat, 5,27 % respondentů studuje, a zároveň podniká. 49

50 Přesně 1,81 % respondentů v minulosti podnikali, již nepodnikají. 32,06 % plánuje v budoucnosti podnikat, z toho 2,38 % dotazovaných má tento záměr ihned po dokončení studií. Tabulka č. 38: Plánování podnikání Počet % Studuji, a zároveň podnikám 73 5,27% Ihned po studiích plánuji podnikat 33 2,38% V budoucnu plánuji podnikat ,06% Podnikal/a jsem, již nepodnikám 25 1,81% Nepodnikám, ani neplánuji podnikat ,48% Graf č. 42: Plánování podnikání Podnikání v/mimo Zlínský kraj Z počtu 127 podnikajících studentů 44,09 % podniká ve Zlínském kraji a 55,91 % mimo region. Z 544 respondentů, kteří uvedli, že plánují v budoucnu podnikat, 49,08 % plánuje podnikat ve Zlínském kraji 50,92 % mimo něj, viz tabulka č. 39 a graf č. 43. Tabulka č. 39: Podnikání v/mimo Zlínský kraj Ve Zlínském kraji Mimo Zlínský kraj Podnikám 44,09% 55,91% Plánuji podnikat 49,08% 50,92% 50

51 Graf č. 43: Podnikání v/mimo Zlínský kraj 51

52 KOMPARACE VÝSLEDKŮ VYSOKOŠKOLÁKŮ Průměrně 64 % studentů má kladný vztah ke Zlínskému kraji, 7,4 % studentů studujících na UTB (31 respondentů) se kraj zalíbil natolik, že po studiích chtějí ve Zlínském kraji zůstat žít, pracovat. 260 studentů (18,77 %) studujících mimo Zlínský kraj mají k regionu tak kladný vztah, že se kvůli životu v něm chtějí po studiích vrátit. Obě skupiny respondentů mají odlišné názory v problematice silných a slabých stránek kraje. Zatímco studenti navštěvující zlínskou univerzitu hodnotí Zlínský kraj jako kde jsou dobré vzdělávací příležitosti, možnosti pro vzdělávání (21,43 %; 246 odpovědí), studenti studující mimo region vzdělávání označili jako 3. největší slabou stránku (13,09 %; 514 odpovědí). Podobně je to s dostupností bydlení, kdy Zlíňáci v dostupnosti bydlení v kraji nevidí problém, ba naopak 12,47 % studentů (499 odpovědí) ji označilo jako silnou stránku kraje. Avšak mimozlínští dostupnost bydlení (16,13 %, 130 odpovědí) vidí jako největší slabinou ze všech. Mezi nejslabší stránky kraje patří příjmová úroveň v regionu a možnost pracovního uplatnění, na kterých se shodly obě skupiny dotazovaných. Jako nejsilnější stránky kraje studenti zvolili přírodu a kvalitu životního prostředí a kulturní vyžití a společenský život. Dalším motivem bylo zjistit, zda se studenti plánují po studiích vrátit do regionu a studenti UTB naopak v kraji zůstat. 59,57 % (825 studentů) se po studiích mimo Zlínský kraj plánuje vrátit, 34 % po absolvování UTB ve Zlíně plánuje zůstat. Nejčastějšími důvody jsou vztah ke kraji nebo obci či mají nebo plánují v regionu založit rodinu. Studenti UTB uvedli jako důvod pracovní možnosti, příležitosti (19,89 %; 73 odpovědí). Absolventi, kteří nechtějí žít ve Zlínském kraji se nejčastěji plánují přestěhovat do Jihomoravského kraje (42,76 % z celku), do Prahy (18,39 % z celku) nebo do zahraničí (12,08 % z celku). Důvody ke stěhování se do jiného kraje jsou především pracovní možnosti (24,56 % z celku), příležitosti v jiném kraji, výše mzdového ohodnocení a benefity (18,45 % z celku), a u studentů, kteří nepochází z regionu často hraje roli rodina mimo Zlínský kraj (24,3 %). Největší motivace/podněty, aby studenti po ukončení studií ve Zlínském kraji žili, jsou u obou dotazovaných skupin identické: dobrá pracovní nabídka, uplatnění v oboru, vyšší platové ohodnocení, rodina, partner/ka, kamarádi, kteří chtějí žít ve Zlínském kraji. 52

53 SHRNUTÍ Mapování vysokoškoláků se zúčastnilo celkem 1805 respondentů. Z toho 420 respondentů v současné době studuje na Univerzitě Tomáš Bati ve Zlíně, 1385 respondentů studuje na univerzitách mimo Zlínský kraj (České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola Báňská v Ostravě). Do analýzy se zapojilo 36 % mužů a 64 % žen. Průzkum byl zaměřen na dvě skupiny respondentů: Studenty UTB s trvalým bydlištěm mimo Zlínský kraj Studenty studující mimo Zlínský kraj s trvalým bydlištěm ve Zlínském kraji Více než tři čtvrtiny respondentů (77,26 %) vyjádřili kladný vztah ke Zlínskému kraji, 19,89 % má ke kraji vztah neutrální nebo k němu nemá žádný vztah, a pouhé 1,5 % studentů má k regionu vztah negativní. Studenti identifikovali silné a slabé stránky kraje, těmi silnými jsou zejména: Příroda a kvalita životního prostředí Kulturní vyžití a společenský život Bezpečnost v regionu Studenti UTB považují za silnou stránku i vzdělávací příležitosti, podmínky pro vzdělávání (21,43 %), pouze 2,06 % studentů mimo ZLK má stejný názor. Naopak 13,09 % respondentů studujících mimo ZLK, vzdělávání v kraji označili jako slabou stránku. Mezi nejslabší stránky kraje očima studentů vysokých škol patří: Příjmová úroveň v regionu Možnost pracovního uplatnění Dotazníkového šetření, které bylo určeni pro kvalifikované zahraniční pracovníky, se zúčastnilo 30 (19 mužů a 11 žen). Na základě odpovědí z dotazníkového šetření byla identifikována pozitiva a bariéry při jejich příchodu do kraje. Mezi nejčastějšími pozitivy se objevily tyto odpovědi: Zajímavá pracovní nabídka Bezpečnost v kraji Poznání jiného prostředí 53

54 Pěkné životní prostředí, čistota Příroda Mezi nejčastější bariéry očima zahraničních vysoce kvalifikovaných pracovníků a jejich rodinných příslušníků jsou právě tyto: Byrokratické podmínky Jazyková bariéra v běžném životě Dostupnost a kvalita bydlení odpovídající zvyklostem a požadavků rodiny Nízká nabídka služeb Chybějící komunita zejm. při praktikování náboženství Rasové předsudky Chybějící cizojazyčné vzdělávání, kulturní instituce Dopravní dostupnost kraje Chybějící instituce pro získání informací pro běžný život Poslední šetřenou skupinou byly kvalifikovaní pracovníci, kteří do našeho kraje přišli z jiných krajů ČR. Zkoumavý vzorek byl celkem 20 respondentů (13 mužů a 7 žen). Stejně jako u zahraničních specialistů byla u této cílové skupiny sledována pozitiva a bariéry při příchodu do kraje. Kvalifikovaní pracovníci uvedli tato pozitiva: Nízké životní náklady Bezpečnost v regionu Životní prostředí Dostupnost vzdělávacích institucí Kulturní a volnočasové využití, ctění tradic Jako největší bariéry tito pracovníci identifikovali zejména: Nízká nabídka služeb Dopravní infrastruktura 54

55 Vysoké náklady na bydlení, nízká kvalita bydlení Nízká kvalita zboží, málo možností Špatná dostupnost vlakovou nebo leteckou dopravou Na základě výsledků všech dotazníkových šetření bylo identifikováno 8 bariér, které jsou hlavním důvodem odchodu především mladých vysoce kvalifikovaných lidí do jiných krajů ČR nebo do zahraničí. V následující kapitole je uvedeno všech osm bariér a ke každé z nich bylo vyvozeno několik návrhových opatření k jejich řešení. 55

56 NÁVRH OPATŘENÍ Na základě provedených analýz byly navržený opatření, která by mohla nastartovat větší atraktivitu regionu pro mladé vysoce kvalifikované lidi a cizince a zajistit tak jejich dlouhodobé nebo trvalé setrvání v regionu. Navrhovaná opatření vyžadují zapojení širokého spektra subjektů, kteří regionální prostředí trhu práce ovlivňují nebo mohou ovlivňovat. Jde především o zaměstnavatele samotné, kraj a obce, vzdělávací instituce na všech úrovních vzdělávání, ale také o spolky a neformální společenské skupiny, které život v kraji ovlivňují zejména v oblasti volnočasových aktivit, podpůrnou infrastrukturu (např. Pakt zaměstnanosti) nebo úřad práce. Opatření byla rozdělena podle hlavních důvodů migrace vysoce kvalifikovaných pracovních sil z kraje, identifikované bariéry, které je nutné eliminovat nebo odstranit: BARIÉRY: 1. Nedostatečná možnost pracovního uplatnění 2. Příjmová úroveň regionu 3. Atraktivita regionu pro vědu, výzkum inovace 4. Nedostatek nových podnikatelských příležitostí 5. Podmínky integrace cizinců 6. Dostupnost regionu a jeho napojení na větší města nebo průmyslové aglomerace 7. Dostupnost bydlení 8. Možnosti kulturního a společenského vyžití Jako průřezové opatření je nastavení Marketingu Zlínského kraje, který bude přinášet pozitivní obraz regionu v oblasti jednotlivých bariér a současně bude vyzvedávat silné stránky regionu např. oblast životního prostředí, bezpečnost regionu, jeho zázemí v oblasti tradic, ale také pro nové sportovní a kulturní požadavky. 56

57 Bariéra 1.: Nedostatečná možnost pracovního uplatnění Návrh opatření: 1.1 Atraktivní praxe studentů, které jim nabídnout návazné dlouhodobé pracovní uplatnění u jejich poskytovatelů 1.2 Podpora tvorby pracovních míst pro vysoce kvalifikované pracovníky (např. absolventská místa) 1.3 Rozvoj dostupných možností dalšího profesního vzdělávání 1.4 Podpora flexibilních způsobů práce 1.5 Podpora profesní mobility Návrh těchto opatření musí být podpořeno nastavenou spoluprací klíčových aktérů vzdělávacích institucí a zaměstnavatelů (firem). Zcela logicky se zde nabízí pozice Paktu zaměstnanosti jako leadera pro nastavení Strategie lidských zdrojů Zlínského kraje, naformulování vize regionu v této oblasti i konkrétních opatření. Současně by mohl pakt převzít roli neformální komunikační, informační a poradenské platformy, která by mohla zajistit sdílení zkušeností konkrétních aktérů z realizace opatření, zkušeností firem s nastavováním nových forem zaměstnávání a benefitů, konkrétní poznatky ze spolupráce firem a vzdělávacích institucí apod. Bariéra 2.: Příjmová úroveň regionu Návrh opatření: 2.1 Motivace firem k inovacím v oblasti odměňovacích a benefitních systémů 2.2 Podpora společenské odpovědnosti firem Bariéra 3.: Atraktivita regionu pro vědu, výzkum inovace Návrh opatření: 3.1 Podpora výzkumných aktivit a výzkumných týmů 3.2 Podpora spolupráce firem a výzkumných institucí 3.3 Podpora doktorských studií, podpora mladých vědců nebo vývojářů 57

58 Bariéra 4.: Nedostatek nových podnikatelských příležitostí Návrh opatření: 4.1 Nastavení systémů výchovy k podnikavosti na vzdělávacích institucích 4.2 Udržení a zkvalitňování služeb na podporu a rozvoj podnikání v regionu 4.3 Podpora nových podnikatelských záměrů ve specifikovaných oblastech 4.4 Efektivní využití možností aktivní politiky státu v této oblasti Bariéra 5.: Podmínky integrace cizinců Návrh opatření: 5.1 Podpora koordinace integrace cizinců v regionu včetně vytváření podmínek pro jejich začleňování včetně nastavení systému vzdělávání cizinců a jejich rodinných příslušníků 5.2 Odbourávání obav veřejnosti z jiného Bariéra 6.: Dostupnost regionu a jeho napojení na větší města nebo průmyslové aglomerace Návrh opatření: 6.1 Řešení dopravní infrastruktury Zlínského kraje 6.2 Řešení dopravního napojení na významné územní celky a nastavení nástrojů efektivní 6.3 koordinace všech druhů dopravy (autobusová, vlaková, letecká doprava) Bariéra 7.: Dostupnost bydlení Návrh opatření: 7.1 Startovací byt, startovací pozemky Bariéra 8.: Možnosti kulturního a společenského vyžití Návrh opatření: 8.1 Podpora regionální identity a sounáležitosti obyvatel s krajem 8.2 Zvýšení zájmu participace veřejnosti na veřejném životě, podpora přirozených center setkávání 58

59 8.3 Podpora volnočasových aktivit (sport/kultura/společenské zázemí), rozšiřování nabídky kulturního, společenského, volnočasového a sportovního vyžití a její přizpůsobení struktuře obyvatelstva se zaměřením zejména na mladou a střední generaci (rodiny s dětmi) 8.4 Podpora rozvoje spolkového života 8.5 Podpora stávajících i nových tradic 59

60 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Pozitiva a bariéry vnímané občany s trvalým bydlištěm mimo ZK při příchodu do kraje Tabulka č. 2: Pozitiva a bariéry vnímány zahraničními pracovníky a jejich rodinami při příchodu do ZK Tabulka č. 3: Pohlaví respondentů Tabulka č. 4: Věk respondentů Tabulka č. 5: Respondenti podle fakult Tabulka č. 6: Respondenti podle studijního programu Tabulka č. 7: Kraj trvalého bydliště Tabulka č. 8: Důvody výběru UTB ve Zlíně Tabulka č. 9: Informace o možnosti studia na UTB ve Zlíně Tabulka č. 10: Vztah ke Zlínskému kraji Tabulka č. 11: Vnímání Zlínského kraje Tabulka č. 12: Silné stránky Zlínského kraje Tabulka č. 13: Slabé stránky Zlínského kraje Tabulka č. 14: Informace o dění ve Zlínském kraji Tabulka č. 15: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Tabulka č. 16: Hlavní důvody, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji Tabulka č. 17: Kraj (mimo Zlínský), kde studenti plánují žít, pracovat Tabulka č. 18: Důvody proč nezůstávat ve Zlínském kraji po ukončení studií Tabulka č. 19: Hlavní podněty, proč zůstat po studiích ve Zlínském kraji Tabulka č. 20: Plánování podnikání Tabulka č. 21: Podnikání v/mimo Zlínský kraj Tabulka č. 22: Pohlaví respondentů Tabulka č. 23: Věk respondentů Tabulka č. 24: Respondenti podle vysokých škol Tabulka č. 25: Respondenti podle fakult Tabulka č. 26: Respondenti podle studijního programu Tabulka č. 27: Důvody výběru VŠ mimo Zlínský kraj Tabulka č. 28: Vztah ke Zlínskému kraji Tabulka č. 29: Vnímání Zlínského kraje Tabulka č. 30: Silné stránky Zlínského kraje Tabulka č. 31: Slabé stránky Zlínského kraje Tabulka č. 32: Informace o dění ve Zlínském kraji Tabulka č. 33: Plánování budoucnosti ve Zlínském kraji Tabulka č. 34: Hlavní důvody návratu po studiích do Zlínského kraje