POČÍTAČOVÉ SÍTĚ J I Ř Í K A L O U S E K OSTRAVA 2007

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POČÍTAČOVÉ SÍTĚ J I Ř Í K A L O U S E K OSTRAVA 2007"

Transkript

1 POČÍTAČOVÉ SÍTĚ J I Ř Í K A L O U S E K OSTRAVA 2007

2 Obsah předmětu 1. PŘENOS SIGNÁLU Faktory ovlivňující přenos Šířka pásma Vliv šířky pásma na přenos signálu Modulace Bity za sekundu vs. baudy Přenos dat mezi stanicemi Simplexní přenos Duplexní přenos SÉRIOVÝ A PARALELNÍ PŘENOS DAT Sériový asynchronní přenos Sériový synchronní přenos POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Počítačové sítě a jejich rozlehlost Přenosová média používaná v počítačových sítích Média vodičového typu (drátová) Bezdrátové přenosy Antény používané v bezdrátových přenosech TOPOLOGIE A PŘÍSTUPOVÉ METODY SÍTÍ LAN Topologie sítí LAN Sběrnicová topologie Kruhová topologie Hvězdicová topologie Přístupové metody CSMA/CD (Carrier-Sens Multiple Access with Collision Detection) Token Ring SÍŤOVÉ PROTOKOLY Model ISO/OSI Fyzická vrstva Linková vrstva Síťová vrstva Transportní vrstva Relační vrstva Prezentační vrstva Aplikační vrstva Rodina protokolů TCP/IP Vrstva síťového rozhraní Síťová vrstva Transportní vrstva Aplikační vrstva AKTIVNÍ SÍŤOVÉ PRVKY Síťová karta Repeater (opakovač) Transceiver (převodník) HUB (rozbočovač) Bridge (most) Switch (přepínač)

3 L3 switch Router (směrovač) Algoritmy získání směrovací tabulky: SÍŤOVÉ STANDARDY Ethernet IEEE IEEE b IEEE a IEEE g IEEE h Bezpečnost bezdrátových sítí

4 1. PŘENOS SIGNÁLU 1.1. Faktory ovlivňující přenos Žádné vedení přenášející signál se k tomuto signálu nechová ideálně, tj. tak že by jej během přenosu vůbec neovlivňovalo. Každý přenášený signál je vždy nějak zeslaben (utlumen) a také zkreslen (je změněn jeho průběh). V praxi se pak uplatňují ještě další vlivy jako např. rušení, přeslechy atd. Obr. 1: Vliv odporu, indukčnosti a kapacity na přenos obdélníkového signálu Z těchto důvodů se snažíme přenášet takový druh signálu, který projde přenosovým médiem co možná nejlépe, to znamená co nejméně ovlivněn. Nejmenší zkreslení bude mít takový signál, jehož průběh se nemění skokově, ale naopak co možná nejpozvolněji. Jde tedy o signál sinusového průběhu. Takovémuto signálu se říká signál harmonický. Obr. 2: Harmonický signál Šířka pásma Šířka pásma měřená v hertzích (Hz) je rozsah frekvencí, které je přenosové médium schopné přenášet. Schopnost přenášet data je tedy na ní lineárně závislá = čím větší je šířka pásma, tím větší je i schopnost přenášet data. Tuto schopnost vyjadřuje tzv. přenosová rychlost, kterou měříme v bitech za sekundu (kilobitech za sekundu, megabitech za sekundu atd.). 3

5 Vliv šířky pásma na přenos signálu Obecně můžeme říct, že čím větší je šířka přenosového pásma, tím více harmonických složek se přenese, a tím více se jich dostane do součtu, který na straně příjemce rekonstruuje původní signál - a tím bude tento přijatý signál věrnější. Platí to samozřejmě i naopak: čím menší (užší) bude šířka pásma, tím méně věrný bude přijatý signál. Čím bude přijatý signál věrnější, tím na něj budeme moci naložit více dat, čímž dosáhneme větší rychlosti přenosu dat Modulace Harmonický signál sám o sobě nenese žádnou užitečnou informaci. Tuto informaci na něj musíme nejprve naložit (namodulovat) a tomuto způsobu naložení říkáme modulace. Na straně příjemce zase potřebujeme tato namodulované data sejmout a tomuto úkonu říkáme demodulace. Zajištění takového modulovaného přenosu dat je úkolem zařízení označovaného jako modem (z anglického modulator demodulator ). Modem z jedné strany přijímá data nemodulovaná přenášená v základním pásmu a z druhé strany je vysílá v modulované podobě, naložené na vhodný harmonický signál, tomuto se říká přenos v přeloženém pásmu. Jeho protějšek (modem na druhé straně přenosového vedení) zajišťuje opačný převod (tzv. demodulaci) přijímaných dat. Obr. 3: Průběh přenosu signálu Při modulaci dochází ke změně některého z parametrů přenášeného signálu. Měnit můžeme buď frekvenci, amplitudu nebo fázi. Mluvíme pak o modulaci: Frekvenční měníme kmitočet, resp. úhlovou rychlost Amplitudové - měníme rozkmit Fázové - měníme fázový posun V praxi je asi nejlépe využitelná fázová modulace, a to díky tomu, že se změny fáze nejlépe detekují. 4

6 Obr. 4: Modulace Bity za sekundu vs. baudy Po telefonních linkách se šíří analogový signál, ale jeho průběh se mění tak, aby tyto změny reprezentovaly přenášená číslicová data. Počet změn přenášeného analogového signálu za jednotku času (sekundu) se označuje jako modulační rychlost, a měří se v baudech (Bd). Modulační rychlost ale nic nevypovídá o tom, co tyto změny představují, či spíše: kolik toho představují. Naopak přenosové rychlosti (data signaling rate) udávají objem informace, přenesené za jednotku času, a vyjadřuje se v bitech za sekundu (bits per second, resp. bps) Přenos dat mezi stanicemi Přenos dat mezi stanicemi může probíhat dvěma hlavními způsoby. Simplexní přenos Duplexní přenos Simplexní přenos Data jsou přenášena pouze v jednom směru. Typickým představitelem takového přenosu jsou: televizní a rozhlasová vysílání (analogové, digitální) interaktivní služby v digitálním vysílání externí přenosový kanál Zvláštní případ simplexního přenosu je semiduplexní přenos. Tento přenos funguje oběma směry, ale přes dvě přenosové cesty. 5

7 Obr. 5: Ukázka simplexního přenosu Duplexní přenos Přenos dat u duplexního přenosu probíhá obousměrně. Duplexní přenos můžeme rozdělit na: Poloduplexní přenos (half duplex): komunikace v obou směrech neprobíhá současně. (jedna kolej) Plný duplex (full duplex): data se přenáší oběma směry současně (dvojkolejná trať) Plně duplexní přenosovou cestou lze použít i pro poloduplexní přenosy. Avšak realizovat plně duplexní přenosy nad poloduplexní (simplexní) přenosovou cestou není možné. 6

8 2. SÉRIOVÝ A PARALELNÍ PŘENOS DAT Při paralelním přenosu jsou data přenášena po více bitech najednou, typicky po celých bytech. K tomu je ovšem zapotřebí příslušný počet souběžných (paralelních) vodičů, což je únosné jen na krátké vzdálenosti (okolo 20 metrů). S paralelním přenosem se můžeme setkat nejčastěji při komunikaci mezi počítačem a tiskárnou vybavenou tzv. paralelním rozhraním. Při sériovém přenosu jsou data přenášena postupně bit po bitu, nejnižším (přesněji nejméně významným) počínaje. V drtivé většině sítí je přenos dat sériový. Nejmenší položka dat přenášená sériově je označována jako znak (character) a má obvykle rozsah 7 nebo 8 bitů Sériový asynchronní přenos Při asynchronním sériovém přenosu mohou být jednotlivé znaky přenášeny s libovolnými časovými odstupy mezi sebou. Příjemce pak ovšem nemůže předem vědět, kdy začíná další znak, a proto musí být schopen jeho příchod podle vhodného příznaku rozpoznat. Tímto příznakem je tzv. start-bit, kterým začíná každý asynchronně přenášený znak. Za vlastními datovými bity může následovat jeden tzv. paritní bit a na závěr přenosu tzv. stop-bit, jehož délka obvykle odpovídá délce jednoho nebo dvou datových bitů. Stop-bit v sobě nenese žádnou informaci, jeho smyslem je pouze zajistit určitý minimální odstup mezi jednotlivými znaky - vyslání následujícího znaku může začít nejdříve po odvysílání celého předchozího znaku, tedy včetně jeho stop-bitu. Obr. 6: Sériový asynchronní přenos 7

9 2.2. Sériový synchronní přenos Při synchronním přenosu jsou obvykle přenášeny celé bloky znaků. Datové bity jednotlivých znaků přitom následují těsně po sobě bez jakýchkoli časových odstupů a nejsou prokládány žádnými start či stop bity (mohou být doplněny jedním paritním bitem). Začátek bloku je indikován jedním nebo několika speciálními synchronizačními znaky (SYN), jejichž hlavním smyslem je zajistit potřebnou časovou synchronizaci odesílatele i příjemce (pomoci příjemci přesně stanovit časové okamžiky, ve kterých má vyhodnocovat jednotlivé datové bity). Blok znaků je pak opět zakončen synchronizačními znaky, které mohou, ale nemusí být nepřetržitě vysílány až do začátku následujícího datového bloku. Synchronní přenos je obecně rychlejší než asynchronní, neboť není zatížen režií připadající na start a stop bity. Jeho technická a programová realizace je však poněkud složitější než u přenosu asynchronního. Parita (parity) Obr. 7: Sériový synchronní přenos Při sériovém i paralelním přenosu dat může docházet k chybám, jejichž důsledkem je přijetí jednoho či několika bitů opačné hodnoty, než jaké byly původně vyslány. Nejjednodušším, ale současně také nejméně účinným způsobem zabezpečení znaku (kterým je umožněno následně rozpoznat výskyt chyby) je doplnění datových bitů jedním dalším bitem tak, aby celkový počet jedniček ve znaku byl (při odesílání) lichý (lichá parita), nebo naopak sudý (sudá parita). Příjemce musí vědět, zda mu odesílatel posílá znaky se sudou nebo lichou paritou. Pokud počet jedničkových bitů nesouhlasí s očekávanou paritou, může si příjemce dovodit, že došlo k chybě při přenosu jednoho (nebo tří, pěti, obecně lichého počtu) bitů. Máli přijatý znak očekávanou paritu, není to ještě stoprocentní zárukou jeho bezchybnosti, neboť pomocí jediného paritního bitu nelze rozpoznat chyby v sudém počtu bitů. Zabezpečení pomocí jednoho paritního bitu je tedy vhodné používat jen tam, kde je pravděpodobnost výskytu chyb v jednotlivých bitech malá a pravděpodobnost výskytu chyb ve více bitech současně zanedbatelná. 8

10 Obr. 8: Ukázka paritního bitu 9

11 3. POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Počítačovou síť definujeme jako skupinu vzájemně propojených zařízení (počítačů, tiskáren, atd.) umožňující jejich vzájemnou komunikaci a sdílení svých prostředků. Příklady sdílených prostředků v rámci počítačové sítě: Data Tiskárny Faxové přístroje Modemy další hardwarové zdroje Obr. 9: Počítačová síť 3.1. Počítačové sítě a jejich rozlehlost Jedno z kritérií podle nichž můžeme počítačové sítě rozdělit, je jejich územní rozlehlost. Podle této rozlehlosti můžeme hovořit o třech typech sítí: LAN (Local Area Network) lokální počítačové sítě jsou omezeny na jedno lokální místo obvykle spravované jedním vlastníkem. Obvykle se jedná o jednu nebo více budov, případně komplex budov patřící jednomu podniku. Tomuto typu sítí se budeme věnovat v převážné části této publikace. MAN (Metropolitan Area Network) Metropolitní síť v rozsahu jednoho města, většinou se jedná o sloučení několika sítí LAN. WAN ( Wide Area Network) rozsáhlé počítačové sítě propojující sítě LAN a MAN. Nejznámějším představitelem sítě WAN je celosvětová síť INTERNET Přenosová média používaná v počítačových sítích Pro přenášení dat mezi jednotlivými uzly potřebují sítě spojovací cesty přenosová média. 10

12 Přenosová média můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: Bezdrátová (mikrovlnná, infračervená, rádiová, laserová) Drátová (metalická, optická) Obr. 10: Rozdělení přenosových médií Média vodičového typu (drátová) Koaxiální kabel Tento typ přenosového média byl hojně používaný před kroucenými dvojlinkami. Je tvořen vnitřním (středovým) vodičem, kolem něhož je plastová (nevodivá) izolace. Izolační vrstva je opletena vodivým opletením, které slouží jako stínění, obvykle kovová fólie. Toto vodivé opletení výrazně zmenšuje vyzařování směrem dovnitř i ven. Nejčastěji se používá pro dvoubodové spoje a pro topologii sběrnice. 11

13 Obr. 11: Koaxiální kabel Pro počítačové sítě se používají dva typy koaxiálního kabelu: Tlustý koaxiální kabel, nazývaný také tlustý ethernet: Dnes používaný již velmi málo. Byl poměrně tlustý, což způsobovalo problémy při montáži (špatná ohebnost). Pro připojení stanic se navíc musel použít speciální odbočovací prvek, tzv. transciver, který bylo možno namontovat pouze na předem vyznačená místa. Vlastnosti: Průměr 10 mm s impedancí 50 ohmů. Čtyřnásobné pletení vykazuje dobré elektronické vlastnosti. Délka až 500 m, délka odbočovacího kabelu až 50m. Tenký koaxiální kabel, nazývaný též tenký ethernet: Dokud ho nenahradila dnes nejčastěji používaná kroucená dvojlinka, byl tenký koaxiální kabel nejpoužívanějším přenosovým médiem. Má horší elektronické vlastnosti, ale snadnější instalaci. Kabel musí být na obou koncích zakončen zakončovacím odporem, takzvaným terminátorem jinak by docházelo k odrazu el. signálu od konce a docházelo by k utlumení dalších signálů. Odbočky se vytvářejí pomocí T-konektoru, z něhož je vyveden kabel k síťovému zařízení. Pro připojení kabelu k síťové kartě se používá BNC konektor. Vlastnosti: Průměr 4,9 mm s impendancí 50 ohmů. Pouze dvojité opletení Délka do 185 m. Obr. 14: T-konektor Obr. 13: BNC konektor 12 Obr. 12: Terminátor

14 Klady a zápory koaxiálního kabelu Velká šířka pásma (okolo 500MHz) Dobrá odolnost proti elektromagnetickému rušení Dlouhá životnost Horší odolnost proti magnetickému rušení Poměrně vysoký útlum při vysokých frekvencích Časté poruchy vznikající špatným nakonektorováním koncovek Pozor Širokopásmý koaxiální kabel používaný např. pro zapojení televize se pro počítačové sítě NIKDY nepoužívá. Kroucená dvojlinka (twisted pair) Vodič odvozený z vodiče používaného pro telefonní vedení. V dnešní době nejpoužívanější přenosové médium v sítích LAN. Je tvořena dvojicemi vzájemně skroucených vodičů. Díky tomuto skroucení nedochází k vzájemnému rušení. Kabel obsahuje dva nebo čtyři páry vodičů. Obr. 15: Kroucená dvojlinka Pro připojení kabelu k síťovému zařízení (síťové kartě) se používá konektor RJ-45 Typy kroucené dvojlinky: Obr. 16: Koncovka RJ-45 UTP (Unshield Twisted Pair) o Nestíněná kroucená dvojlinka o Jednotlivé kroucené páry jsou vloženy do vnější izolace o Nemá žádné zvláštní stínění o Nejpoužívanější vodič v sítích LAN 13

15 STP (Shielded Twisted Pair) o Stíněná kroucená dvojlinka o Má samostatné stínění každého páru v kabelu Kategorie kroucené dvojlinky Kategorie 1 Určena pro telefonní komunikaci, tato kategorie není určena pro datové přenosy. Kategorie 2 Určena pro přenos dat, s maximální šířkou pásma 1,5MHz, určeno pro digitální přenos zvuku Propustnost 4Mb/s. Kategorie 3 Určena pro přenos dat a hlasu, s maximální propustností v sítích Ethernet 10Mb/s, pracuje s šířkou pásma 16MHz. Kategorie 4 Určena pro přenos dat v sítí token ring, s šířkou pásma 20MHz, tzn. 16Mb/s. Kategorie 5 Šířka pásma 100MHz, maximální propustnost 100Mbps Kategorie 6 Standard pro Gigabit Ethernet. Zpětně kompatibilní s Kategorii 5, 5e a 3. Maximální šířka pásma je 250MHz. Propustnost 10Gbps. Kategorie 6a Maximální šířka pásma je 500MHz, propustnost 10Gbps. Kategorie 7 Zpětně kompatibilní s Kategorií 5, 6 a 6a, maximální šířka pásma 600MHz, propustnost 10 Gbps. Používá se kabel STP. Pro upevnění konektoru RJ-45 na vodič se používají krimpovací kleště. Obr. 17: Krimpovací kleště Optické kabely Používají se pro přenos dat namodulovaných na světelném paprsku. K vedení tohoto paprsku optickým vláknem se využívá základních poznatků z fyziky (Schnellův zákonu lomu). Optická vlákna jsou v kabelu vždy nejméně dvě pro každý směr jedno. 14

16 Optické vlákno se skládá z: Optického vlákna slouží pro přenos Primární ochrana vlákna - ochrana proti vlhkosti (akrylátová vrstva) Sekundární ochrany plastová ochrana zabraňující mikroohybům kabelu Tahové prvky - slouží pro zvýšení pevnosti kabelu (kevlarová vlákna, ocelové lanko) Vnějšího pláště plastový kryt všech vrstev (PVC) Obr. 18: Optické vlákna Přenos pomocí optického vlákna Vzhledem k tomu, že výstup dat ze síťové karty je ve formě elektrických impulzů a optické vlákno přenáší data pomocí světelného paprsku, je třeba na každé straně kabelu převodník. Tento převodník bude převádět elektrický impulz na světelný a zpět. Pro realizaci optického přenosu dat tedy potřebujeme: Zdroj světla LED dioda, laserová dioda Přijímač světla - fotodioda Přenosové médium optický kabel Zařízení, které slouží pro převod elektrického impulzu na světelný signál a naopak se nazývá konvertor. Používá se např. k napojení optického kabelu na například kroucenou dvojlinku. Existují dva druhy optických kabelů: Obr. 19: Přenos dat pomocí optického vlákna 15

17 Mnohovidová optická vlákna Generátor světla (nejčastěji LED dioda) generuje světelné impulzy tvořené několika světelnými paprsky současně, takzvanými vidy. Každý z těchto vidů vstupuje do optického vlákna pod poněkud jiným úhlem, odráží se v něm pod poněkud jiným úhlem a prochází celým optickým vláknem od generátoru až k detektoru po poněkud jiné dráze než ostatní paprsky, které byly vygenerovány společně v rámci jediného světelného impulzu. Detektor na této cílové straně (nejčastěji fotodioda) není schopen vnímat samostatně jednotlivé složky (vyhodnocuje pouze výsledný součet světelností" jednotlivých složek), čímž dochází k disperzi (rozjetí v čase). Výsledkem je zkreslení přijímaného signálu. Toto zkreslení nesmí přerůst přes určitou maximální mez, za kterou by již nešlo správně určit, co vlastně bylo vysláno Vlastnosti mnohavidového vlákna: Obr. 20: Přenos pomocí mnohovidového vlákna Průměr jádra 50 µm, 62,5 µm nebo 100 µm Relativně malý dosah dva kilometry Levnější generátor světla než jednovidová vlákna Jednovidová optická vlákna Index lomu mezi jádrem a pláštěm je velmi malý, kabelem prochází pouze jeden paprsek, a to bez jakýchkoliv lomů a ohybů. Jednovidového přenosu lze dosáhnout v zásadě dvěma způsoby: zmenšováním rozdílu optických vlastností dvou prostředí, na jejichž rozhraní dochází k odrazům 16

18 zmenšování průměru jádra optického vlákna. To je tvořeno středovou žílou, tj. jádrem, představujícím jedno optické prostředí a pláštěm, představujícím druhé optické prostředí. V praxi se dnes používá zejména druhá varianta: Tzv. jednovidová optická vlákna mají jádro o velmi malém průměru (typicky 8 až 10 mikronů, zatímco vlákna mnohovidová mají nejčastěji jádra o průměru 50 µm, 62,5 µm nebo 100 µm). Vlastnosti jednovidového vlákna: Obr. 21: Přenos pomocí jednovidového vlákna Průměr jádra 9 µm Dražší generátor a detektor než u mnohovidového. Dražší je i samotné jednovidové optické vlákno. Dosah v desítkách kilometrů Bezdrátové přenosy Bezdrátové přenosy nacházejí využití hlavně v místech, kde by bylo značně obtížné natáhnout kabeláž, např. z budovy na jedné straně silnice na druhou stranu, apod. Bezdrátové přenosy můžeme rozdělit: Rádiové přenosy Mikrovlnné přenosy Satelitní přenosy Infračervené) přenosy Optické spoje (laserové, světelné přenosy) V sítích LAN a MAN se nejčastěji používá přenos mikrovlnný, zřídka ještě optické spoje. Ostatní přenosy našly uplatnění jinde (infračervené přenosy bezdrátové myši, mobilní telefony, ) Rádiové přenosy Pro přenos dat využívá elektromagnetické vlnění v rádiové části spektra. Tedy radiové vlny, s nízkým kmitočtem, které jsou schopny do jisté míry obcházet překážky. Jedná se o vlny s kmitočtem od 30MHz do 1 GHz. Toto vysílání má relativně velký dosah, proto jsou vysílací frekvence přidělovány a kontrolovány státem. Použití: FM rádia 17

19 DVB-T ( pozemní televizní vysílání) DECT (bezdrátové telefony) Infračervené přenosy Přenos probíhá pomocí vln v infračervené části spektra (300GHz 200 THz). Neprostupují skrz překážky a jejich dosah je omezen na krátký souvislý prostor. Použití: Komunikace mezi mobilními telefony, notebooky Komunikace mezi osobními organizéry Světelné přenosy Přenos probíhá ve viditelné části spektra ( THz) pomocí úzkého světelného paprsku. Pro komunikace se používají dva protisměrné paprsky. Nevýhodou je velká závislost na atmosférických podmínkách a vysoký požadavek na přesnost směrování. Mikrovlnné přenosy Jedná se o rádiové přenosy na frekvenci vyšší než 1 GHz a nižší než 40 GHz. Takovéto přenosy lez poměrně snadno směrovat na cíl. Čím vyšší je však frekvence přenosu tím je lepší průnik skrz překážky nacházející se cestou k cíli. O vysílání v mikrovlnném přenosu se stará Český telekomunikační úřad (ČTU). Tento úřad dělí mikrovlnné vysílaní do dvou skupin: Vysílání v licenčním pásmu Vysílání v bezlicenčním pásmu Licenční pásmo Český telekomunikační úřad dohlíží, na využívání frekvencí, které již jsou v používání a rozhoduje o tom, jak a komu přidělit frekvence, které jsou volné. Hlavní výhodou vysílání v licencovaném pásmu, je jistota, že vám přidělený signál nebude nikým rušen. Využití licenčních pásem: Mobilní sítě GSM Spolehlivé vysokorychlostní připojení do Internetu Poskytování hlasových služeb Bezlicenční pásmo V ČR se jedná o pásmo 2,4 GHz s šířkou pásma 83 MHz. Maximální výkonový limit vysílání je +20 dbm. Ačkoliv se jedná o nelicencované pásmo, kde není potřeba žádné povolení, je nutné v případě podnikání a poskytování služeb v tomto pásmu potřeba ČTU dle zákona č. 127/2005 Sb. O elektronických komunikacích předem písemně tuto činnost ohlásit. Jednou z největších nevýhod tohoto pásma je jeho velké vytížení a tím pádem vzájemné rušení jeho uživatelů. 18

20 Roku 2005 ČTU povolil provoz v pásmu 5 GHz s tím, že pásmo 5,15-5,35 GHz lze využít pouze uvnitř budov, pásma 5,470-5,725 GHz a 5,725-5,875 GHz i ve venkovním prostředí Antény používané v bezdrátových přenosech Anténa je jeden z podstatných prvků pro dosažení spolehlivého bezdrátového připojení. Volba antény záleží jednak na počtu uživatelů, kteří se budou pomocí ní napojovat do sítě, a také na území, které má pokrýt vysílacím signálem. Důležitým parametrem je zisk antény, jednoduše řečeno, čím větší zisk, tím větší vzdálenost, na kterou leze signál zachytit. Zisk se udává v dbi (decibel na isotop). Antény podle území které pokrývají: směrové vyzařují signál jedním směrem v úzkém pruhu, jsou určeny pro spoje typu bod-bod. Jsou vhodné pro delší vzdálenosti. Obr. 22: Směrová anténa síto všesměrové vyzařují signál pod úhlem 360. Slouží k pokrytí celého horizontu Obr. 23: Všesměrová anténa sektorové vyzařují signál v určitém sektoru (např. 45 ). Pokrývají tedy určitou prostorovou výseč. 19

21 Obr. 24: Sektorová anténa 20

22 4. TOPOLOGIE A PŘÍSTUPOVÉ METODY SÍTÍ LAN 4.1. Topologie sítí LAN Topologie sítě je způsob vzájemného propojení uzlů pomocí přenosového média. Volbu topologie má vliv na řadu vlastností lokální sítě: Spolehlivost odolnost sítě proti výpadkům Výkonnost využití přenosové kapacity média Rozšiřitelnost - možnost doplňovat další stanice do sítě Rekonfigurovatelnost možnost změny sítě Rozeznáváme topologii: Sběrnicovou Kruhovou Hvězdicovou Sběrnicová topologie Všechny uzly sítě (počítače, síťové tiskárny, ) jsou připojeny na společný úsek přenosového média, tzv. segment. Stanice se k tomuto vedení připojují pomocí T-konektoru. Přenosové médium musí být na obou koncích ukončeno ukončovacím odporem, tzv. terminátorem. Data jsou posílána po sběrnici všem počítačům, ale přijme je pouze počítač, jehož adresa je zakódovaná v rámci druhé vrstvy. V daný okamžik může vysílat vždy jen jeden počítač. V případě vzájemného vysílání více počítačů dochází ke kolizi signálů. Vlastnosti: Snadné připojování dalších uzlů Odolnost proti výpadkům stanic Odpojení nebo výpadek jedné stanice neovlivní provoz ostatních Přerušení sběrnice vede k pádu celé sítě Přenosové médium koaxiální kabel, kroucená dvojlinka Obr. 25: Sběrnicová topologie 21

23 Kruhová topologie Jednotlivé uzly této topologie jsou vzájemně propojeny do uzavřené smyčky, která tvoří kruh. Zprávy jsou přenášeny pouze v jednom směru od jednoho uzlu postupně k dalšímu, až dorazí ke stanici, jíž patří. Řízení přístupu k přenosovému médiu je řešeno postupným předáváním speciální zprávy tokenu. Ta stanice, která vlastní token, může vysílat. Na vysílání má přesně vymezený čas. Pokud vysílat nechce, pošle token další stanici. Vlastnosti: Při přerušení kabelu nebo výpadku stanice dojde ke zhroucení celé sítě Snadná realizace i optickými kabely Je možno kombinovat různá přenosová média Každý počítač funguje jako opakovač - zesiluje signál a posílá ho do dalšího počítače Obr. 26: Kruhová topologie Hvězdicová topologie Jednotlivé uzly sítě jsou propojeny do jednoho společného (centrální) prvku (Switch, HUB). Tento centrální prvek zprostředkovává přenos zpráv mezi vysílací a přijímací stanicí. V této topologii se jako propojovací prvek používá kroucené dvojlinky. Hvězdicová topologie je jednou z nejpoužívanějších topologií v sítích LAN. Občas se také můžete setkat s pojmem stromová topologie. Tímto pojmem se občas nazývají sítě s hvězdicovou topologií, v nichž je jeden centrální prvek spojený s dalším. Vlastnosti: Velká odolnost sítě proti výpadkům stanic Porucha centrálního prvku způsobí pád celé sítě Snadná rozšiřitelnost sítě Velký počet spojovacích kabelů 22

24 4.2. Přístupové metody Obr. 27: Hvězdicová topologie Přístupové metody definují pravidla, jakým způsobem stanice přistupují ke společnému přístupovému médiu. Jde vlastně o to jak zabezpečit, aby vysílala v daný okamžik jen jedna stanice. Pokud by vysílalo více stanic najednou, došlo by ke kolizi vysílaných dat. Tyto metody se odvíjejí jednak od použité topologie a také od šířky přenosového pásma CSMA/CD (Carrier-Sens Multiple Access with Collision Detection) Tato metoda se také nazývá metoda náhodného přístupu. Stanice, která chce vysílat a detekuje klid na přenosovém médiu, začne vysílat. Pokud však indikuje na médiu provoz, počká na uvolnění média a teprve po uvolnění může začít vysílat. Může se však stát, že stanice začnou vysílat ve stejný okamžik (obě před vysíláním na stanici detekovali klid), pak dojde ke kolizi. Pokud stanice detekují kolizi, přeruší vysílání dat a vyšle kolizní posloupnost (jam), která oznamuje všem stanicím, že na médiu došlo ke kolizi. O opakované vysílání se stanice pokusí po náhodně zvolené době. Čím větší je počet stanic na sdíleném médiu, tím větší je pravděpodobnost kolize. Tato metoda se nehodí k řízení provozu v reálném čase, a to vzhledem ke své nedetermičnosti (nelze zaručit, za jak dlouho bude zpráva doručena). Tato metoda je nejrozšířenější u síťového standardu Ethernet, který je zastoupen v sítích LAN z 80%. 23

25 Obr. 28: Vznik kolize ve vysílání Token Ring Tato metoda se používá v sítích s kruhovou topologií. Jednotlivé stanice si v kruhu předávají speciální packet Token. Stanice, která vlastní Token, může vysílat. Tím je zaručeno, že vysílat bude vždy jen jedna stanice a teprve pokud stanice dostane potvrzení příjmu, předá Token dál. Tato metoda je odolná proti kolizím i při vysokém počtu stanic a vysokém zatížení sítě. Její determiničnost navíc umožňuje její použití při řízení procesů pracujících v reálném čase. Nevýhodou je poměrně složitá realizace a nižší rychlost. 24

26 5. SÍŤOVÉ PROTOKOLY Síťové protokoly se v počítačových sítích používají pro definici pravidel při vzájemné komunikaci. Problematika síťové komunikace se rozděluje vždy do více protokolů. A to především z důvodu velké složitosti této problematiky. Místo pojmu soustava síťových protokolů se používá pojem síťový model. Nejvíce používaným modelem je rodina protokolů TCP/IP, který se používá pro komunikaci v celosvětové sítí INTERNET. Dalším modelem, se kterým se seznámíme, je model ISO/OSI. Oba tyto protokoly jsou rozděleny do několika vzájemně spolupracujících vrstev. Model ISO/OSI do sedmi a rodina protokolů TCP/IP do čtyř. Každá vrstva přebírá úkol od vrstvy podřízené a po zpracování jej předá vrstvě nadřízené. Tuto horizontální spolupráci definují právě tyto síťové modely. Jak jednotlivé zařízení pracujíce na dané vrstvě, je již věcí výrobce síťového zařízení. K tomuto rozdělení do vrstev došlo především kvůli vzájemné spolupráci zařízení od různých výrobců. Aplikace Aplikace { Vrstvy ISO/OSI Vrstva Aplikační Prezentační Relační Transportní Síťová Linková Fyzická Aplikační Transportní Síťová síťového rozhraní } Vrstvy TCP/IP Obr. 29: Vztah mezi ISO/OSI a TCP/IP 5.1. Model ISO/OSI Model ISO/OSI (International Standards Organization / Open System Interconnection) je referenční komunikační model vytvořený v roce V každé vrstvě se k přenášeným datům přidávají další doplňkové informace (formátování, adresa, ), které jsou nezbytné pro přenos po síti 25

27 Obr. 30: Komunikace pomocí ISO/OSI Fyzická vrstva Fyzická vrstva je první vrstvou ISO/OSI modelu. Tato vrstva je zodpovědná za vlastní vysílání datového proudu. Definuje fyzické propojení mezi jednotlivými prvky sítě, jejich mechanické vlastnosti (konektory, typ přenosového média, ) a také samozřejmě definuje elektrické vlastnosti, tzn. napěťové úrovně používané pro přenos signálu, typ modulace a způsob kódování. Protokoly fyzické vrstvy tedy definují: Elektrické signály např +3 V Typy konektorů například RJ-45 Typ přenosového média například kroucená dvojlinka Přenosovou rychlost - například 100 MB/s Modulaci například frekvenční modulaci Kódování například NRZ Synchronizaci například asynchronní komunikaci 26

28 Linková vrstva Druhá vrstva referenčního modelu IOS/OSI, je někdy také nazývána vrstvou spojovou. Mezi její hlavní úkoly patří výměna bloku dat v síti. Na vysílací straně je tato vrstva odpovědná za zabalení dat do rámců. Obr. 31: Rámec linkové vrsty Rámec obsahuje všechny potřebné informace pro úspěšné odeslání dat v sítí LAN. V záhlaví je zapsána linková adresa příjemce (MAC adresa) a také odesílatele. Data většinou obsahují paket síťové vrstvy. Zápatí je kontrolní součet celého přenosu, který umožňuje kontrolu bezchybnosti přenosu. Linková adresa (MAC adresa) slouží pro adresaci dat příjemci. MAC adresa (Media Access Control) MAC adresa je 48 bitová adresa a je pevně vázaná na dané síťové zařízení (síťová karta, router,..). Zapisuje se v šestnáctkové soustavě ve tvaru XX-XX-XX-XX-XX-XX. Například F-19-F6-EC. První tři oktety znamenají výrobce, další oktety zajišťují unikátnost MAC adresy Síťová vrstva Tato vrstva umožňuje přenos dat v sítích WAN. Protokoly této vrstvy jsou odpovědné za vytvoření cesty mezi zdrojovým a cílovým počítačem a také zajišťuje doručení paketů k adresátovi. V prostředí nepřímého spojení také zajišťuje nalezení vhodné cesty. V této vrstvě není žádný mechanismus detekující chyby. Tuto detekci nechává zcela na vrstvě linkové. Základní jednotkou je zde síťový paket, který se stejně jako rámec linkové vrstvy skládá ze záhlaví a pole pro data. Síťový paket tvoří data v rámci linkové vrstvy. Obr. 32: Paket síťové vrstvy umístěný v rámci vrstvy linkové 27

29 Síťová vrstva je z hlediska doručování paketu nejsložitější. Každý prvek pracující na síťové vrstvě má přidělenou svou adresu Transportní vrstva Tato vrstva odpovídá za integritu datových přesunů. Detekuje poškození a ztrátu paketů při přenosu. Sestavuje pakety na straně příjemce do správného pořadí a v případě ztráty nebo nevratného poškození paketu automaticky vygeneruje požadavek na opakované vysílání. Služby prvních tří vrstev jsou zaměřeny především na vlastní přenos dat mezi uzly sítě. Transportní vrstva a vyšší vrstvy pak řeší komunikaci mezi koncovými uživateli (end to end). Transportní vrstva je tedy rozhraním mezi provozovateli přenosových služeb a jejich uživateli Relační vrstva Tato vrstva je zodpovědná za vytváření jednotlivých relačních spojení nad transportní vrstvou. Při spojování využívá spojení transportní vrstvy, které poté využívá. Zajišťuje synchronizaci přenosu, řízení přenosu a samozřejmě také ukončení a zrušení spojení Prezentační vrstva Tato vrstva je zodpovědná za správnou transformaci přenášených dat. Zajišťuje správné převody kódů a formátu dat při případné nekompatibilitě. Může také zajišťovat služby šifrování a dešifrování Aplikační vrstva Je nejvyšší vrstvou celého modelu. Tato vrstva není tvořena aplikačními programy jak by mohlo vyplývat z názvu, ale tvoří rozhraní mezi aplikacemi a síťovými službami. Předepisuje formát, v němž se data mají předávat (přebírat) od aplikačních programů Rodina protokolů TCP/IP Protokoly rodiny TCP/IP (Transport Control Protocol/Internet Protocol) byly vytvořeny v rámci výzkumu Ministerstva obrany USA. Práce na nich byla ukončena v roce Model TCP/IP vychází z následujících čtyř vrstev: Vrstva síťového rozhraní Síťová vrstva Transportní vrstva Aplikační vrstva 28

30 Vrstva síťového rozhraní Její úlohou je zajistit fyzickou komunikaci jednotlivých uzlů sítě. Funkce této vrstvy jsou rovny vrstvám fyzické a linkové v ISO/OSI modelu. Protokol této vrstvy byl navržen tak, že je mu jedno, zda přenáší data po spolehlivých cestách nebo po cestách, na kterých dochází k častým chybám Síťová vrstva Tato vrstva zajišťuje adresování sítě, výměnu paketů protokolem IP v síti, které jsou přenášeny přes mezilehlé prvky sítě (routery). Odpovídá třetí, síťové vrstvě ISO/OSI modelu. Na této vrstvě nedochází k nápravě poškozených dat. Data se posílají po blocích (datagramech), a to nespojitě. V podstatě se nepočítá s navázáním spojení s adresátem při začátku přenosu. Data se vyšlou v blocích, které obsahují cílovou adresu. Pokud dojde cestou k adresátovi k přerušení zvolené trasy, tak se bloky dopraví do cíle jinou cestou, pokud je to tedy možné. Síťová vrstva je navržena pro co možná nejrychlejší přenos dat, a nikoliv na zajištění spolehlivosti. IP (Internet Protocol) Protokol síťové vrstvy, poskytuje důležitou službu, kterou je přenesení paketu (datagramu) z jednoho uzlu do druhého. Nekontroluje přitom, zda byl paket doručen, ani zda došly všechny pakety ve správném pořadí. O tyto věci se starají protokoly, které na protokol IP navazují. Během přenosu paketu se protokol stará o adresování a to tak, aby pakety mohly být směrovány nejen přes řadu uzlů, ale i přes řadu sítí pracujících s různými komunikačními protokoly. V současné době se používá protokol IP verze 4. Je připravena verze 6, která by měla odstranit především nedostatek adres v IPv4 a bezpečnostní problémy. Také by měla zajišťovat QoS protokol zajišťující spravedlivé dělení rychlosti. Každý prvek, pracující na síťové vrstvě musí mít svoji IP adresu. Tato adresa musí být v rámci sítě (podsítě) jedinečná.všechny další protokoly a aplikace TCP/IP využívají přímo nebo nepřímo služeb protokolu IP. IP adresa Každý uzel v počítačové síti má přiřazenou IP adresu, která jej jednoznačně identifikuje. IP adresa se skládá ze čtyř čísel, které mohou nabývat hodnot a jsou vzájemně oddělené tečkou. IP adresu má tedy délku 4 bajty. Zápis IP adresy dvojkovou relací: desítkovou notací: šestnáctkovou notací (hexadecimálně): aa.55.ff.f8 IP adresa se skládá: Z adresy (lokální) sítě Z adresy počítače v (lokální) síti Třída Rozsah adres (první bajt) Počet bytu vyhrazených pro adresu sítě Počet čísel vyhrazených pro adresu uzlu Použití Třída A (adresuje 126 sítí) 3 ( uzlů) Rozsáhlé sítě Třída B (adresuje sítí) 2 (adresuje asi 65 Středně velké sítě 29

31 Třída C (adresuje sítí) Třída D Multicast do sítí typu A,B,C 534 uzlů) 1 (adresuje 254 uzlů) Menší sítě Třída E Určeno pouze pro IETF, na výzkumné účely Transportní vrstva Obr. 33: Rozdělení IP adres do tříd Vrstva, která řeší vzájemnou komunikaci koncových uživatelů. Zajišťuje tedy jejich vzájemnou komunikaci a využívá k tomu nespojový přenos na úrovni síťové vrstvy. Poskytuje spojované, spolehlivé transportní služby pomocí protokolu TCP, nebo nespojované, nespolehlivé transportní služby pomocí protokolu UDP. TCP (Transmission Control Protocol) Protokol pracující na transportní vrstvě. Protokol TCP zajišťuje spojovanou službu, mezi dvěma aplikacemi naváže spojení, vytvoří mezi nimi na dobu spojení virtuální okruh. Kontroluje přijímaná data. V případě poškození, nebo ztráty dat příjemce požádá o opakování přenosu. UDP (User Datagram Protocol) Tento protokol má stejnou funkci jako protokol TCP, zajišťuje však nespojovanou službu. To znamená, nenavazuje mezi aplikacemi žádné spojení. Odešle data příjemci a nekontroluje správnost došlých datagramů. Jeho výhodou je především rychlost a menší náročnost na hardware. Tento protokol se užívá především v realtime přenosech (video + IP telefonie, IP kamery, ) 30

32 Aplikační vrstva Tato vrstva slouží k napojení do konkrétní aplikace. Aplikační protokoly vždy používají jednu ze dvou základních služeb transportní vrstvy: TCP nebo UDP, případně obě dvě. Příklady některých vybraných aplikačních protokolů: HTTP (HyperText Transfer Protocol) SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) NNTP (Network News Transfer Protocol) FTP (File Transfer Protocol) TFTP (Trivial File Transfer Protocol) 31

33 6. AKTIVNÍ SÍŤOVÉ PRVKY Pod tímto pojmem se skrývají všechna zařízení, která se aktivně podílí na přenosu v počítačových sítích. Aktivním způsobem znamená, že aktivně ovlivňují přenášený signál (zesilují, upravují a regenerují ho). Síťové prvky, které aktivně průběh signálu neovlivňují, nazýváme pasivní a jsou to například: konektory, kabely, 6.1. Síťová karta Zprostředkovává komunikaci PC s ostatními prvky sítě. Provádí funkce řízení logického spoje a řízení přístupu na média v linkové vrstvě modelu ISO/OSI. Mezi její hlavní úkoly patří: Připravovat data z počítače pro síťový kabel. Posílat data do jiných počítačů připojených do sítě. Kontrolovat tok dat mezi počítačem a sítí. Hlavními parametry síťové karty jsou: Typ sítě, pro který je daná karta určena (Ethernet, Fast Ethernet, ). Rychlost - množství dat, které je karta schopna vyslat (přijímat) (např. 100 Mb/s). Typ média, které je možné k síťové kartě připojit (koaxiální kabel, kroucená dvojlinka,..) Obr. 34: Síťová karta do sběrnice PCI 6.2. Repeater (opakovač) Jak jsme si řekli již na začátku, žádné vedení přenášející signál se k tomuto signálu nechová ideálně, tak že by jej během přenosu vůbec neovlivňovalo. Každý přenášený signál je nějakým způsobem ovlivněn (zeslaben, utlumen, zkreslen). Právě to je jedním z důvodů, proč je délka každého přenosového média omezená. Chceme-li signál dopravit na delší vzdálenost, musíme ho po cestě vhodně upravit (zesílit, opravit jeho průběh, ). 32

34 Zařízení, které tuto opravu signálu provádí, se nazývá repeater (opakovač). Obvykle se jedná o dvouportové zařízení, které na jeden port přijme signál, upraví ho a z druhé strany ho pošle dále. Repeater pracuje na první (fyzické) vrstvě ISO/OSI modelu. Vlastnosti repeateru: Signál obdržený na jednom portu zopakuje do ostatních portů, přičemž signál opraví (obnoví vzestupné a sestupné hrany). Zesiluje elektrické signály. Vnímá signál jako jednotlivé bity, nikoli jako bloky dat Neobsahuje vyrovnávací paměť => mohou propojovat pouze sítě se stejnou rychlostí Nejčastěji používaný v sítích s koaxiálním kabelem Obr. 35: Repeater 6.3. Transceiver (převodník) Zařízení podobné zesilovači, kromě zesílení a úpravy signálu však ještě umožňuje převod z jednoho typu přenosového média na jiný. Nejčastější je v dnešní době převod z optického vlákna na kroucenou dvojlinku. Převodník stejně jako repeater pracuje na první fyzické vrstvě ISO/OSI modelu. Obr. 36: Převodník Base-TX na single mode Fiber Optic SC 6.4. HUB (rozbočovač) Zařízení sloužící k rozbočování (větvení) signálu. Je základním prvkem v sítích s hvězdicovou topologií. HUB také umí stejně jako převodník zesilovat a převádět signál. HUB pracuje také na fyzické vrstvě ISO/OSI modelu, jak je již patrné z jeho funkce. V dnešní době HUB již nahrazuje inteligentní prvek zvaný switch. 33

35 Obr. 37: HUB 6.5. Bridge (most) Bridge je prvním inteligentním prvkem, se kterým se setkáváme, tzn., že data jen nezesiluje, ale zajímá se o samotná přenášená data. Jedná se o zařízení plnící dva hlavní úkoly: Propojení sítí různých standardů Filtrace paketů Propojení sítí různých standardů pomocí bridge Most pracuje na druhé linkové vrstvě ISO/OSI modelu a z tohoto důvodu se již nezajímá o fyzické odlišnosti sítí. Filtrace paketů Most filtruje pakety pro každý segment sítě na základě učení se fyzických (MAC) adres uzlů na obou portech. Na základě těchto adres můstek buď data na daný port propouští nebo nepropouští. Obr. 38: Funkce mostu 34

36 Vysvětlení Obr. 38: PC - A posílá paket do PC - B, bridge se podívá do tabulky MAC adres, zda má zavedenu MAC adresu vysílajícího (PC A). Pokud nemá, uloží si MAC adresu PC - A do tabulky s portem 1. V dalším kroku se bridge podívá zda má uvedenou adresu příjemce (PC B). V případě, že ne pošle paket na všechny porty. PC - B odpovídá PC - A. Bridge se podívá do tabulky zda má MAC adresu PC - B uloženou, pokud ne, tak si ji uloží do tabulky s portem 1. Poté se podívá do tabulky na adresu PC - A. Zjistí, že se adresa nachází na portu 1, tzn. že na stejném portu jako je PC - B. Paket tedy není kopírován do zbývajících portů Switch (přepínač) Je nejpoužívanějším zařízením v sítích s hvězdicovou topologií, kde již skoro zcela nahradil dříve používaný HUB. Má stejnou funkci jako HUB ve spojení s bridgem. Slouží tedy k větvení signálu a jeho filtraci. Filtraci paketů provádí mezi jednotlivými porty (zdířkami). Komunikace pomocí switche může tedy probíhat mezi více porty současně. Filtrace paketů probíhá stejně jako u Bridge tedy pomocí MAC adres. Získávání tabulky MAC adres je stejné jako u bridge (vysvětlení Obr. 38). Switch také obsahuje vyrovnávací paměť a díky této paměti umožňuje propojení síťových zařízení s různými přenosovými rychlostmi L3 switch Switche s rozšířenými funkcemi, který dokáže analyzovat protokol IP a funguje tedy podobně jako router. L3 označuje 3. vrstvu modelu ISO/OSI, ve které takovýto switch pracuje. Můžeme se setkat také s pojmem L4 switch pro zařízení, jež umí analyzovat protokol 4. vrstvy ISO/OSI modelu a zpracovávat pakety např. podle čísel portů. Základní parametry switche: velikost paměti adresy celková propustnost velikost vyrovnávací paměti řešení problému zahlcení možnost managementu vrstvy multilayer switch možnost routování na 3. vrstvě L3 switch možnost stackování Obr. 39: Switch 35

37 6.7. Router (směrovač) Jedná se o prvek sítě pracující na třetí, síťové vrstvě ISO/OSI modelu. Slouží ke vzájemnému propojování sítí LAN, prostřednictvím adresování třetí vrstvy. Během své činnosti zjišťuje router adresy počítačů a sítí, připojených k jednotlivým rozhraním a jejich seznam si ukládá do tabulky. Úkolem routeru je tedy rozhodnout, kterým směrem posílat jednotlivé pakety tak, aby se dostaly až ke svým adresátům. Tomuto rozhodování se říká routing (směrování). Základem směrování je směrovací tabulka. Tato tabulka obsahuje sadu ukazatelů, podle kterých se rozhoduje, co udělat s daným paketem. Směrovací tabulka obsahuje cílovou adresu, které je paket určen. Router může s paketem udělat dvě věci: doručit ho přímo adresátovi předat některému ze sousedů Algoritmy získání směrovací tabulky: Statické směrování Jedná se o ručně vytvořenou tabulku, v které všechny změny je třeba provést ručně. Dynamické směrování Tato metoda dynamicky přizpůsobuje směrovací tabulku změnám v síťové topologii. Dynamické směrování můžeme rozdělit podle způsobu výměny informací o stavu sítě na: Centralizované: Všechny směrovače posílají informace o stavu okolní sítě do jednoho směrovacího centra. V tomto centru se sestaví mapa sítě, spočítá z ní směrovací tabulku a rozešle se ostatním směrovačům. Toto směrování není vhodné pro velké sítě, a to především z důvodu velkého zatížení linky vedoucí k směrovacímu centru. Izolované: Každý směrovač se rozhoduje zcela samostatně. Rozhodování směrovačů vychází například ze záplavového algoritmu, kdy každý směrovač pošle paket do všech rozhraní kromě toho, z nějž dorazil. Tím vyzkouší všechny cesty a použije tu nejlepší. Distribuované: Standardní přístup směrování v síti Internet. Informace o změnách v síti se postupně předávají mezi sousedními směrovači, až se rozšíří do celé sítě. Tento přístup je dostatečně pružný a robustní, aby zvládl i dost rozlehlé sítě. 36

38 Obr. 40: Funkce router Příklad funkce router: Pro jednoduchost si představme, že adresa je dána dvěma čísly ve formátu síť.uzel (např ). Libovolný prvek může použít adresu uzlu 001, pak však tuto adresu uzlu nesmí použít žádný jiný prvek v dané síti, ale v jiné síti ji může použít bez problému Router 1 ví, že se k prvku D dostane dvěma cestami. Jedna z nich je výhodnější a proto používá ji. Existují však i mechanismy pro rozložení zátěže a používání všech dostupných cest 37

39 7. SÍŤOVÉ STANDARDY 7.1. Ethernet Jeden z nejčastěji používaných standardů lokálních sítí (používá se v LAN sítích z 80%). Je to vlastně definice, předpis, standard o tom, jak má lokální síť fungovat. Popisuje fyzickou a linkovou vrstvu. Původní protokol byl vyvinut firmami DEC, Intel a Xerox pro potřeby kancelářských aplikací, pracoval s rychlostí 10 MB/s a byl pojmenován DIX Ethernet. Později byl v poněkud pozměněné podobě normalizován institutem IEEE jako norma IEEE Tento standard se dále vyvíjí v rámci organizace IEEE. K základním znakům Ethernetu patří přístupová metoda CSMA/CD. Podle použitých topologií a použitých přenosových médií se Ethernet dělí do jednotlivých specifikací. Mezi hlavní výhody patří jednoduchost protokolu a snadná implementace a instalace. Omezení ethernetu je dáno především koncepcí přístupové metody CSMA/CD, která vyžaduje dodržení určité časové závislosti. Například garanci maximální doby, za kterou se uzel na jednom konci přenosového média dozví o situaci, ke které došlo na opačném konci, zejména o výskytu kolize. Určení této maximální doby je pevně zabudováno do standardu Ethernetu. Pro prodloužení vzdálenosti se, jak jsme si již řekli, používají repeatery. Ethernet pro použití repeateru a HUBu definuje pravidlo Toto pravidlo říká, že smí být použito nejvýše pět kabelových segmentů, propojených pomocí čtyř opakovačů. Ze zmíněným pěti segmentů kabelu však nejvýše tři smí být obydlené. Neboli jinak řečeno pouze ke třem z nich mohou být připojeny nějaké další uzly, zatímco zbývající dva segmenty musí být pouze propojovací a nesmí být k nim připojeny žádné koncové uzly. Toto pravidlo o maximálním počtu opakovačů však neomezuje maximální dosah nějaké lokální sítě. Zmíněné pravidlo platí pouze pro repeatery a Huby, při prodloužení sítě pomocí bridge, switche nebo routeru se délka použitého segmentu měří pouze k nim. Kolizní doména: Oblast (segment) sítě, ve které současné vysílání dvou uzlů způsobé kolizi. Vlastnosti kolizní domény: kolizní doména končí až na nejbližším mostu, přepínači nebo směrovači propojené segmenty tvoří jednu kolizní doménu (oblast, ve které současné zahájení vysílání kterýchkoliv dvou uzlů způsobí kolizi) počet opakovačů v kolizní doméně je omezený Jednotlivé specifikace (typy) ethernetu: 10Base-5 - Původní Ethernet na koaxiálním kabelu o rychlosti 10 Mbit/s. Koaxiální kabel (tlustý koaxial) tvoří sběrnici, ke které se připojují pomocí speciálních tranceiverů a AUI kabelů jednotlivé stanice. 10Base-2 - Ethernet na tenkém koaxiálním kabelu o rychlosti 10 Mbit/s. Koaxiální kabel tvoří sběrnici, ke které se připojují jednotlivé stanice přímo. Kabel nesmí mít žádné odbočky a je na koncích zakončen odpory 50Ω. 10Base-T - Jako přenosové médium používá kroucenou dvoulinku s rychlostí 10 Mbit/s. Využívá dva páry strukturované kabeláže ze čtyř. Dnes již překonaná síť, která byla ve většině případů nahrazena rychlejší 100 Mbit/s variantou. 38

40 10Base-F - Varianta s optickými vlákny o rychlosti 10 Mbit/s. Používá se pro spojení na větší vzdálenost, nebo spojení mezi objekty, kde nelze použít kroucenou dvoulinku. Tvořila obvykle tzv. páteřní síť, která propojuje jednotlivé menší celky sítě. Dnes je již nahrazována vyššími rychlostmi (Fast Ethernet, Gigabit Ethernet). 100Base-TX - Varianta s přenosovou rychlostí 100 Mbit/s, které se také říká Fast Ethernet, používá dva páry UTP nebo STP kabelu kategorie Base-T2 - Používá dvě vlákna UTP kategorie 3, 4, 5. Je to varianta vhodná pro starší rozvody strukturované kabeláže. 100Base-T4 - Používá čtyři vlákna UTP kategorie 3, 4, 5. Také vhodná pro starší rozvody strukturované kabeláže. 100Base-FX - Fast Ethernet používající dvě optická vlákna. 1000Base-T - Ethernet s rychlostí 1000 Mbit/s, nazývaný Gigabit Ethernet. Využívá 4 páry UTP kabeláže kategorie 5, je definován do vzdálenosti 100 metrů. 1000Base-CX - Gigabit Ethernet na bázi měděného vodiče pro krátké vzdálenosti, učený pro propojování skupin zařízení. 1000Base-SX - Gigabit Ethernet používající mnohavidové optické vlákno. Je určen pro páteřní sítě do vzdáleností dvou kilometrů. 1000Base-LX - Gigabit Ethernet používající jednovidové optické vlákno. Je určen pro větší vzdáleností až několika desítek kilometrů. První číslice vždy určuje maximální přenosovou rychlost v megabitech. Následuje označení pásma (všechny verze Ethernetu pracují v základním pásmu, Base ) a určení druhu přenosového média IEEE Organizace IEEE vyvíjí a schvaluje normy pro řadu počítačových technologií. Síťové normy jsou označovány číslem 802. Normy pro bezdrátové sítě, které tvoří podskupinu norem 802, mají označení První norma, na kterou navazují mnohé další, je norma Tato norma pracuje v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz s šířkou pásma 83 MHz. Výkonový vysílací limit je maximálně +20 dbm. Bezdrátové sítě se v posledních letech výrazně rozšířily a to především díky zvýšení přenosové rychlosti a také snadné dostupnosti. Bezdrátové lokální sítě IEEE mohou být fyzicky řešeny: 1. Přenos rádiových vln probíhá v kmitočtovém pásmu od 2,4 do 2,4835 GHz metodou přímo rozprostřeného spektra (Direct Sequence Spread Spektrum - DSSS). DSSS dělí pásmo na 14 kanálů po 22 MHz, které se částečně překrývají (tři z nich se nepřekrývají vůbec). Nabízejí se rychlost 1 nebo 2 Mb/s. Nižší přenosová rychlost je používána v případech, kdy dochází k rušení okolním prostředím. 2. Přenos rádiových vln o kmitočtech v pásmu od 2,4 do 2,4835 GHz metodou rozprostřeného spektra s přeskakováním kmitočtů (Frequency Hopping Spread Spektrum - FHSS). FHSS vysílá jeden nebo více datových paketů po jednom kmitočtu (pásmo se dělí do 75 podkanálů, každý má velikost 1 MHz), pak přeskočí na jiný kmitočet a vysílá dál. Způsob přeskakování mezi kmitočty probíhá v periodickém 39

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Počítačové sítě I. 4. Fyzická vrstva sítí. Miroslav Spousta, 2004

Počítačové sítě I. 4. Fyzická vrstva sítí. Miroslav Spousta, 2004 Počítačové sítě I 4. Fyzická vrstva sítí Miroslav Spousta, 2004 1 Fyzická vrstva Připomenutí: nejnižší vrstva modelu ISO/OSI kabeláž, kódování přístupové metody Aplikační Prezentační Relační Transportní

Více

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)

Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS) Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou

Více

PB169 Operační systémy a sítě

PB169 Operační systémy a sítě PB169 Operační systémy a sítě Architektura poč. sítí, model OSI Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Úvod počítačová síť Počítačová síť skupina počítačů a síťových zařízení vzájemně spojených komunikačním médiem

Více

Ethernet Historie Ethernetu Princip

Ethernet Historie Ethernetu Princip 11 Ethernet Ethernet je technologie, která je používaná v budování lokálních sítích (LAN). V referenčním modelu ISO/OSI realizuje fyzickou a spojovou vrstvu, v modelu TCP/IP pak vrstvu síťového rozhraní.

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou

Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou Síťové prvky seznámení s problematikou s problematikou 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Seznámení s problematikou prvků sítí 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr

Více

Základy topologie a komunikace sítí LAN

Základy topologie a komunikace sítí LAN Sítě podle rozsahu Local Area Network LAN v jedné nebo několika sousedních budovách. V rámci budovy se používá strukturovaná kabeláž kombinují UTP kabely a optické kabely. Pro spojování budov se používají

Více

Datové komunikace. Informační systémy 2

Datové komunikace. Informační systémy 2 Informační systémy 2 Informační systémy 2 Základní charakteristiky počítačových sítí Propojování počítačů, propojování sítí Přenosová média Přenosové protokoly Bezpečnost sítí IS2-14-08 1 2 Úroveň integrace

Více

Projekt Pospolu. Aktivní a pasivní propojovací prvky

Projekt Pospolu. Aktivní a pasivní propojovací prvky Projekt Pospolu Aktivní a pasivní propojovací prvky obor 18-20-M/01 Informační technologie Autorem materiálu a všech jeho částí je Josef Petr. Technické vybavení je tvořené přenosovým médiem (kabelem),

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Cíl kapitoly: Žák popíše počítačovou síť a její prvky, rozdělí sítě dle druhů a způsobu fungování, popíše jednotlivé topologie.

Cíl kapitoly: Žák popíše počítačovou síť a její prvky, rozdělí sítě dle druhů a způsobu fungování, popíše jednotlivé topologie. Základní pojmy POS Cíl kapitoly: Žák popíše počítačovou síť a její prvky, rozdělí sítě dle druhů a způsobu fungování, popíše jednotlivé topologie. Klíčové pojmy: Počítačová síť, uzel, server (poskytovatel),

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-02

Identifikátor materiálu: ICT-3-02 Identifikátor materiálu: ICT-3-02 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Pasivní a aktivní síťové prvky Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí pasivní

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje

POKUD JSOU PRACOVNÍCI SPOJENI DO SÍTĚ MOHOU SDÍLET: Data Zprávy Grafiku Tiskárny Faxové přístroje Modemy Další hardwarové zdroje CO JE TO SÍŤ? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové. Před

Více

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy

Skupina IEEE 802. Institute of Electrical and Electronics Engineers skupina 802: standardy pro lokální sítě. podvrstvy Ethernet Vznik Ethernetu 1980 DIX konsorcium (Digital, Intel, Xerox) určen pro kancelářské aplikace sběrnicová topologie na koaxiálním kabelu přístup k médiu řízen CSMA/CD algoritmem přenosová rychlost

Více

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008

Více

IEEE802.3 Ethernet. Ethernet

IEEE802.3 Ethernet. Ethernet IEEE802.3 Ethernet Ethernet 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy IEEE802.3 Ethernet část IV. 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...)

1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...) 1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...) přenosová média o slouží k distribuci signálu o možno v něm šířit elektromagnetické vlny o elektrické vodiče (el. signály) kroucená dvoulinka,

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Pasivní prvky: kabely

Pasivní prvky: kabely Pasivní prvky: kabely 1 Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Pasivní prvky kabely část III. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

11. Počítačové sítě protokoly, přenosová média, kapacity přenosu. Ethernet

11. Počítačové sítě protokoly, přenosová média, kapacity přenosu. Ethernet 11. Počítačové sítě protokoly, přenosová média, kapacity přenosu. Ethernet Protokoly Protokol je soubor pravidel, který popisuje způsob vzájemné komunikace síťových zařízení. Protokoly popisují, jakým

Více

Směrovací protokoly, propojování sítí

Směrovací protokoly, propojování sítí Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové

Více

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače

Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače Aktivní prvky: opakovače a rozbočovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky opakovače a rozbočovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na :

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Návrh učebny počítačových sítí Design of computer network training room

Návrh učebny počítačových sítí Design of computer network training room Návrh učebny počítačových sítí Design of computer network training room bakalářská práce Jiří Krhánek, DiS. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Beránek, CSc. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Více

Optické sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Optické sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Optické sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Optické sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky

Více

TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ

TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ TOPOLOGIE DATOVÝCH SÍTÍ Topologie sítě charakterizuje strukturu datové sítě. Popisuje způsob, jakým jsou mezi sebou propojeny jednotlivá koncová zařízení (stanice) a toky dat mezi nimi. Topologii datových

Více

Rozdělení (typy) sítí

Rozdělení (typy) sítí 10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní

Více

Počítačové sítě. 30.11.2004 20:06 1 z 29

Počítačové sítě. 30.11.2004 20:06 1 z 29 Počítačové sítě 30.11.2004 20:06 1 z 29 Obsah Úvod Historie počítačových sítí Definice základních pojmů síťové problematiky Počítačová síť Topologie sítí Komunikace v počítačové síti Model propojování

Více

STANDARDY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ

STANDARDY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ STANDARDY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ Standard = norma; předpis; požadavek na vlastnosti, chování a parametry, které platí pro všechny stejně. Počítačová síť musí zajistit bezproblémovou komunikaci mezi připojenými

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část I. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Ethernet. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Ethernet. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1 Ethernet Petr Grygárek rek 1 Historie Původně: DIX Ethernet (DEC-Intel-Xerox, Ethernet II) - 10Mbps. Nemá vrstvu LLC Později normalizováno: IEEE 802.3. Rozdíl pouze ve formátu rámce (interpretace pole

Více

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/

Počítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A

Více

Další síťová zařízení

Další síťová zařízení Další síťová zařízení Cíl kapitoly: Žák popíše aktivní síťové prvky a vysvětlí princip jejich fungování. Klíčové pojmy: Aktivní síťové prvky, vzájemné propojování, rámce (frames), opakovač repeater, regenerační

Více

Distribuované průmyslové měřicí systémy

Distribuované průmyslové měřicí systémy Distribuované průmyslové měřicí systémy vývoj směřuje k rozdělení měř. systémů na laboratorní a průmyslový provoz. 1. Základní charakteristiky laboratorního a průmyslového provozu Laboratorní provoz Průmyslový

Více

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB Úloha č. 2. Zadání: 1. Seznamte se s principy komunikace na sériovém

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana , v. 3.5 o čem bude druhá část přednášky? Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking J. Peterka, 2011 internetworking aneb: vzájemné

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Úvod

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Úvod POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Úvod 1.1 Definice Pojmem počítačová síť se rozumí seskupení alespoň dvou počítačů, vzájemně sdílejících své zdroje, ke kterým patří jak hardware tak software. Předpokládá se sdílení inteligentní.

Více

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Fyzická úroveň Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 25.10.2006 Úvod do počítačových sítí

Více

Budování a využívání menších počítačových sítí

Budování a využívání menších počítačových sítí VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačního a znalostního inženýrství Studijní obor: Aplikovaná informatika Obor: Informatika Budování a využívání menších počítačových

Více

Aktivní prvky: přepínače

Aktivní prvky: přepínače Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ing. Jaroslav Adamus Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou POČÍTAČOVÉ SÍTĚ TOPOLOGIE SÍTÍ VY_32_INOVACE_09_2_03_IT Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou TOPOLOGIE

Více

Lokální sítě LAN KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Lokální sítě LAN KIV/PD Přenos dat Martin Šimek Lokální sítě LAN KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Model IEEE 802 Sítě typu Ethernet FastEthernet Gigabitový Ethernet 10GE Vznik Ethernetu 3 koncepce vznikla mezi 1974 76 PARC (Xerox)

Více

enos dat rnici inicializaci adresování adresu enosu zprávy start bit átek zprávy paritními bity Ukon ení zprávy stop bitu ijíma potvrzuje p

enos dat rnici inicializaci adresování adresu enosu zprávy start bit átek zprávy paritními bity Ukon ení zprávy stop bitu ijíma potvrzuje p Přenos dat Ing. Jiří Vlček Následující text je určen pro výuku předmětu Číslicová technika a doplňuje publikaci Moderní elektronika. Je vhodný i pro výuku předmětu Elektronická měření. Přenos digitálních

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-03

Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Úspěch Wi-Fi přineslo využívání bezlicenčního pásma, což má negativní důsledky ve formě silného zarušení příslušného frekvenčního spektra a dále

Úspěch Wi-Fi přineslo využívání bezlicenčního pásma, což má negativní důsledky ve formě silného zarušení příslušného frekvenčního spektra a dále WI-FI 1 CHARAKTERISTIKA Cílem Wi-Fi sítí je zajišťovat vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a dále jejich připojování na lokální (např. firemní) sítě LAN. bezdrátovému připojení do sítě Internet

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Počítačové sítě shrnutí

Počítačové sítě shrnutí Počítačové sítě shrnutí Ing. Jiří Peterka http://www.peterka.cz/jiri/ http://www.earchiv.cz/ (zkráceno z 20 částí) RNDr. E.Jablonská, Ing. J.Vaněk, PhD. 1 Vývoj výpočetního modelu dávkové zpracování host/terminál

Více

SOFTWARE A POČÍTAČOVÉ SÍTĚ. Alice Nguyenová

SOFTWARE A POČÍTAČOVÉ SÍTĚ. Alice Nguyenová SOFTWARE A POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Alice Nguyenová SOFTWARE POČÍTAČE Operační systém Utility pomocné programy Ovladače Aplikační programové vybavení OPERAČNÍ SYSTÉM - OS - správce hardwarových prostředků - služby

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Mini příručka pro WiFi bezdrátové sítě Jan Maštalíř - Informační technologie, Chuchelna 304, 513 01 Semily

Mini příručka pro WiFi bezdrátové sítě Jan Maštalíř - Informační technologie, Chuchelna 304, 513 01 Semily Mini příručka pro WiFi bezdrátové sítě Jan Maštalíř - Informační technologie, Chuchelna 304, 513 01 Semily Topologie bezdrátových sítí -se dělí na dvě základní, PtP (peer to peer) je to komunikace mezi

Více

přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum

přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum přenosové rychlosti v počítačových sítích útlum větší pro vyšší frekvence zvyšuje se s rostoucí délkou kabelu odolnost vůči rušení (interference) přeslechy (crosstalks)= přenášený signál může ovlivňovat

Více

Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO Garant předmětu: Ing. Jaroslav Koton, Ph.D. Autoři textu:

Více

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN

Počítačové sítě. Rozsah počítačových sítí. Struktura LAN Účel počítačové sítě: dovoluje sdílený přístup k výpočetním zdrojům (např. sdílení jedné tiskárny více uživateli) dovoluje sdílený přístup k programům a datovým souborům, medium pomocí kterého mohou geograficky

Více

Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat.

Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat. 2. Fyzická vrstva Studijní cíl Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Fyzická

Více

NÁVRH POČÍTAČOVÉ SÍTĚ MULTIMEDIÁLNÍ DOMÁCNOSTI

NÁVRH POČÍTAČOVÉ SÍTĚ MULTIMEDIÁLNÍ DOMÁCNOSTI VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS NÁVRH POČÍTAČOVÉ SÍTĚ MULTIMEDIÁLNÍ DOMÁCNOSTI

Více

Přenos dat v počítačových sítích

Přenos dat v počítačových sítích Počítačové sítě a operační systémy Přenos dat v počítačových sítích Jaromír Plhák xplhak@fi.muni.cz PB169 Počítačové sítě a operační systémy Jaromír Plhák, 27.03.2017 Elektrické vodiče TP (Twisted Pair)

Více

Základní normalizované datové přenosy

Základní normalizované datové přenosy Základní normalizované datové přenosy Ing. Lenka Kretschmerová, Ph.D. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIII - 2.1.5 Síťové aktivní prvky Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 3. Zpracoval(a): Bc. Martin Fojtík Střední průmyslová škola Uherský Brod, 2010 Obsah

Více

RADIOVÝ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM WM868 WACO

RADIOVÝ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM WM868 WACO RADIOVÝ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM WM868 WACO Popis HW a provoz zařízení Modul WM868 RFE (WACO Ethernet GateWay rev. 1 ) SOFTLINK s.r.o., Tomkova 409, Kralupy nad Vltavou, PSČ 278 01 Tel.: 315 707 111; Fax: 315

Více

Modemy a síťové karty

Modemy a síťové karty Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení

Více

Počítačové sítě. Počítačové sítě 网 络. Druhy sítí. IT pro čínská studia, LS 2009 www.kas.upol.cz/itcin itcin@centrum.cz 3. hodina

Počítačové sítě. Počítačové sítě 网 络. Druhy sítí. IT pro čínská studia, LS 2009 www.kas.upol.cz/itcin itcin@centrum.cz 3. hodina 3. hodina Počítačové sítě Použitá literatura: Horák, J., Keršláger, M. Počítačové sítě pro začínající správce. Brno: Computer Press, 2006. 3. aktual. vyd. ISBN80-251-0892-9. Počítačové sítě 网 络 historie

Více

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM Obor: Studijní obor Ročník: Druhý Zpracoval: Mgr. Fjodor Kolesnikov PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST

Více

Zpracování informací

Zpracování informací Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška č. 2 z předmětu Zpracování informací Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Tato publikace vznikla jako součást

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-01

Identifikátor materiálu: ICT-3-01 Identifikátor materiálu: ICT-3-01 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Topologie sítí Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí topologii počítačových

Více

O b s a h ÚVOD. Kapitola 1 HARDWAROVÉ PRVKY SÍTÍ

O b s a h ÚVOD. Kapitola 1 HARDWAROVÉ PRVKY SÍTÍ O b s a h ÚVOD PROČ POČÍTAČOVOU SÍŤ? Výhody sítí Druhy sítí ZÁKLADNÍ PRVKY SÍTĚ Vybavení počítače Prvky sítě mimo PC Klasické dělení součástí sítí Kapitola 1 HARDWAROVÉ PRVKY SÍTÍ KABELY Koaxiální kabel

Více

4. HW počítačových sítí

4. HW počítačových sítí 4. HW počítačových sítí Síťový hardware. Aby bylo možné vytvořit z počítačů síť, musí být počítače doplněny o síťový hardware a software. Pod pojmem síťový hardware rozumíme: síťovou kartu (adaptér) přenosová

Více

Pokud jsou pracovníci spojeni do sítě mohou sdílet jak data a programy tak i technické prostředky: data zprávy

Pokud jsou pracovníci spojeni do sítě mohou sdílet jak data a programy tak i technické prostředky: data zprávy 11. Práce v síti 11.1. Co je to počítačová síť Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak, aby mohly navzájem komunikovat a sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná

Více

Renovace sítě a počítačových učeben na SOŠ Podyjí

Renovace sítě a počítačových učeben na SOŠ Podyjí Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Renovace sítě a počítačových učeben na SOŠ Podyjí Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jiří Balej Martin Šupola Brno 2014 Poděkování Rád bych poděkoval

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta elektrotechniky a informatiky

Univerzita Pardubice. Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Návrh počítačové síťě s využitím optických kabelů Lukáš Hrnčíř Bakalářská práce 2009 Prohlášení autora Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval

Více

Uživatelská příručka TF-3239D/ TF-3239DL. Adaptér pro Fast Ethernet 10/100M s rozhraním PCI. Rev:1.0.0 7106500688

Uživatelská příručka TF-3239D/ TF-3239DL. Adaptér pro Fast Ethernet 10/100M s rozhraním PCI. Rev:1.0.0 7106500688 Uživatelská příručka TF-3239D/ TF-3239DL Adaptér pro Fast Ethernet 10/100M s rozhraním PCI Rev:1.0.0 7106500688 AUTORSKÁ PRÁVA A OBCHODNÍ ZNÁMKY Technické parametry se mohou bez upozornění změnit. je registrovaná

Více

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění) Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení potah (STP navíc stínění) 4 kroucené páry Kroucená dvojlinka dva typy: nestíněná

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10

Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9. Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 Úvod 9 Proč počítačovou sí? 9 Výhody sítí 9 Druhy sítí 9 Základní prvky sítě 10 Vybavení počítače 10 Prvky sítě mimo PC 10 Klasické dělení součástí sítí 10 KAPITOLA 1 Hardwarové prvky sítí 11 Kabely 11

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Základy práce s počítačovými sítěmi a jejich správou Hardware

Více

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Síťová infrastruktura počítačové herny FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMAIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SUPERVISOR

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Síťová infrastruktura počítačové herny FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMAIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE SUPERVISOR VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMAIKY INSTITUT OF INFORMATICS FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT Síťová infrastruktura počítačové herny Computer

Více

X36PKO. 2006 Jiří Smítka

X36PKO. 2006 Jiří Smítka X36PKO Propojování sítí 2006 Jiří Smítka Jiří Smítka - X36PKO 1 2/2006 Propojování sítí propojujeme sítě s různými topologiemi a operačními systémy tím vytváříme internety největším internetem je Internet

Více

Technologie počítačových sítí 4. přednáška

Technologie počítačových sítí 4. přednáška Technologie počítačových sítí 4. přednáška Obsah čtvrté přednášky Linková vrstva Linková vrstva LAN Ethernet - Opakovač (receiver) - Most (bridge) - Přepínač (switch) Ethernet II 4. Linková vrstva LAN

Více

Optická vlákna a práce s nimi

Optická vlákna a práce s nimi Optická vlákna a práce s nimi Ing. Pavel Schlitter místnost č. 619, 605 tel.: 2435 2102, 2095 Výhody komunikace s použitím optického vlákna Enormní šířka pásma Malé rozměry a hmotnost Elektrická izolace

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Telekomunikační sítě LAN sítě

Telekomunikační sítě LAN sítě Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě LAN sítě Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120214_kapitola3

Více

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění

Kroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)

Více

ES-1552 Ethernetový přepínač

ES-1552 Ethernetový přepínač ES-1552 Ethernetový přepínač Příručka k rychlé instalaci Vydání 2 Květen 2006 Obsah Úvod...1 Instalace...1 Umístění na rovné ploše...1 Instalace do racku...2 Hardwarové připojení...3 Porty RJ-45 typu auto-negotiating

Více

Průvodce Bosch IP síťovými video produkty. Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize.

Průvodce Bosch IP síťovými video produkty. Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize. Průvodce Bosch IP síťovými video produkty Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize. Motivací vývoje technologie průmyslové televize jsou tři hlavní požadavky. Prvním je požadavek na

Více

Popis produktu. IP video vzduchem. web http://www.camibox.eu

Popis produktu. IP video vzduchem. web http://www.camibox.eu IP video vzduchem IP video vzduchem Popis produktu CamiBOX je profesionální stavebnicové řešení systému bezdrátového přenosu obrazu z IP CCTV kamer, v bezlicenčním pásmu, určené pro venkovní použití. Systém

Více

Aktivní prvky: síťové karty

Aktivní prvky: síťové karty Aktivní prvky: síťové karty 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky Síťové karty (Network Interface Card) 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software:

Více

Přenosová média. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Přenosová média. rek. Petr Grygárek. 2005 Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1 Přenosová média Petr Grygárek rek 1 Přenosová média pro počítačové sítě Využíván sériový přenos úspora vedení Metalická Nesymatrické - koaxiální kabel Symetrické - kroucená dvojlinka Optická stíněná, nestíněná

Více

Počítačové sítě. Studijní opory

Počítačové sítě. Studijní opory Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKT Integrovaný systém modulární počítačové podpory výuky ekonomicko-technického zaměření CZ.1.07/2.2.00/28.0300 Počítačové sítě Studijní opory Zora

Více

Návrh lokální počítačové sítě firmy DUMI elektro systems s využitím technologie VoIP

Návrh lokální počítačové sítě firmy DUMI elektro systems s využitím technologie VoIP Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav informatiky Návrh lokální počítačové sítě firmy DUMI elektro systems s využitím technologie VoIP Bakalářská práce Zbyněk

Více

Displej DT20-6. Update firmware řadiče. Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat TM 2012_10_10 10. 10. 2012

Displej DT20-6. Update firmware řadiče. Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat TM 2012_10_10 10. 10. 2012 Simulační systémy Řídicí systémy Zpracování a přenos dat Displej DT20-6 Autor: Ing. Jan Tupý TM 2012_10_10 10. 10. 2012 OSC, a. s. tel: +420 (5) 416 43 111 Staňkova 557/18a fax: +420 (5) 416 43 109 602

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Tvorba WWW stránek (Historie Internetu, SW a HW prostředky

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS REKONSTRUKCE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ KANCELÁŘSKÉHO

Více

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě

Informační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server

Více