MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

Transkript

1 Odbor finanční V Písku dne: MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Možnosti zhodnocení dočasně volných finančních prostředků města Písek NÁVRH USNESENÍ Rada města projednala možnosti zhodnocování volných finančních prostředků města Písek. Návrh předkládá Ing. Vojtěch Bubník, místostarosta Návrh zpracoval Ing. Roman Svoboda, vedoucí odboru

2 Důvodová zpráva: Zastupitelstvo města usnesením č. 3/11 uložilo radě města připravit ve spolupráci s finančním výborem návrhy na zhodnocení dočasně volných prostředků města. Následně se touto problematikou zabývala rada města na svém zasedání dne , kdy pod usnesením č. 130/11 vzala předložený materiál na vědomí. V první řadě se nabízí otázka, zda by nebylo výhodné volné finanční prostředky použít na splacení současných závazků města vyplývajících z úvěrových smluv. Následující tabulka zobrazuje zůstatky úvěrových účtů k , včetně jejich úročení: Úvěr Zůstatek v Kč Úroková sazba p.a. Statní fond rozvoje bydlení % ČMRZB % Komerční banka M Pribor+0,18% (1,99%) Statní fond životniho prostředí ,5% Možnost požádat o předčasné splacení je možná u všech úvěrových smluv, ČMRZB si vyhrazuje právo s takovým postupem souhlasit. U ostatních je nutné splnit určité podmínky (jako např. odeslání oznámení o předčasném splacení v určené lhůtě), aby nebyly ze strany věřitele uplatněny sankce. Je na zvážení zastupitelů, zda v současné době volnými finančními prostředky umořit stávající dluhy. Odhad peněžních toků dle současného schváleného rozpočtového výhledu je uveden v následující tabulce. Velice zjednodušeně lze tyto peněžní toky považovat za rovnoměrné, tzn. průběžně čerpané během roku A Počáteční stav peněžních prostředků k P1 Daňové příjmy - ř P2 Nedaňové příjmy - ř P3 Kapitálové příjmy - ř P4 Přijaté dotace - ř Pk Příjmy po konsolidaci - ř Pf Přijaté úvěry a komunální obligace P Konsolidované příjmy celkem V1 Běžné (neinvestiční) výdaje - ř V2 Kapitálové (investiční) výdaje - ř Vk Výdaje po konsolidaci - ř V5 - splátka jistiny dlouhodobých úvěrů - ř Vf Splátky jistin úvěrů, dluhopisů V Konsolidované výdaje celkem D Hotovost běžného roku E Hotovost na konci roku zůstatek hotovosti je vždy uveden dle výkazu (bez sdružených prostředků, depozitního účtu a infocentra) V řádku E hotovost na konci roku je uvedena částka, kterou lze považovat za volné finanční prostředky města, které by bylo možné v jednotlivých letech vázat k investování na finančním nebo kapitálovém trhu, a to za podmínky, že bude dodržen rozpočtový výhled a investiční akce, které jsou v něm obsažené. stránka 2 (celkem 33)

3 Finanční trh v současnosti nabízí širokou paletu investičních nástrojů, do kterých lze vložit volné finanční prostředky. Nelze jednoznačně říci, který z nich je pro investici nejideálnější. Vždy totiž záleží na mnoha faktorech. Mezi ty nejdůležitější patří investiční možnosti, časový horizont, po kterém by měly přinést výnos a také bezpečnost investice. Město se musí rozhodnout, zda zvolit rizikovější investici na úkor bezpečnosti, či zvolit konzervativnější tj. méně výnosnou, ale bezpečnější strategii. Stejně důležitý je již zmíněný objem investovaných prostředků a časový horizont, po které budou finanční prostředky vázány. Jako příloha je přiložen manuál pro začínající investory, který byl zveřejněn na internetových stránkách Obsahuje informace o různých možnostech investování a byl upraven o informace získané od bankovních ústavů a investičních společností, zabývajících se správou aktiv pro klienty. Dalším zdrojem byly internetové stránky, V současné době je zhodnocování volných peněžních prostředků prováděno na základě usnesení zastupitelstva města č. 233/00, a to konzervativně zejména do termínovaných vkladů a spořících účtů, kdy po provedené poptávce u bank finanční odbor - po předchozím souhlasu místostarosty odpovědného za finance a předsedy finančního výboru využívá nejvýhodnější nabídku k uložení depozit. Další možnosti investování záleží na tom, jaké riziko jsou ochotni podstoupit členové zastupitelstva při uzavření případné obhospodařovací smlouvy s investiční společností a jakou nastaví investiční strategii. Může se jednat o produkty peněžního trhu, vládní dluhopisy, korporátní dluhopisy, produkty akciového trhu, popř. i deriváty apod. Pokud vynecháme akcie a deriváty, je možné investovat např. do následujících investičních instrumentů: Investiční instrument: Časový horizont: Roční výnos p.a.: Pokladniční poukázky ČNB 9-12 měsíců 0,9-1,0% Repo operace (BCPP) 1-3 měsíce 2,9-3,1% Korporátní směnky 3-5 let 0-7,5% Státní dluhopisy ČR 3-5 let 2,3-2,99% Fondy 2-5 let 0-6,5% Pro investování do výše uvedených instrumentů považujeme za nutné využít služeb vybrané banky nebo investiční společnosti vzhledem k tomu, že město Písek není evidováno jako obchodník s cennými papíry a ani nemá analytické oddělení k monitorování vývoje ekonomiky a pohybu kurzů cenných papírů a komodit na burzách. Investiční společnost na základě schválené investiční strategie zvolí vhodné portfolio uvedených produktů s ohledem na výnos a riziko. V takovém případě se však musí počítat s odměnou pro správce ve výši 5-10% z dosaženého výnosu. Problematiku zhodnocení volných finančních prostředků projednával finanční výbor na svém zasedání dne , tento bod byl však odložen na neurčito. stránka 3 (celkem 33)

4 Přílohy: Příloha č. 1 manuál pro investory INVESTICE DO AKCIÍ Akcie jsou třídou aktiv, která disponuje významným výnosovým potenciálem a přináší zajímavé zhodnocení. S jejich nákupem a samotnou správou se však pojí možnost kolísání hodnoty investice v čase. Pro snížení rizika ztráty slouží různé akciové strategie. Akciová diverzifikace Nikdy nesázejte na jednoho koně! Je velmi nepravděpodobné, že se vám povede nalézt (byť za pomoci rad odborníků či speciálního softwaru) tu nejvýnosnější akcii. Správné rozložení portfolia neboli tzv. diverzifikace, je základem investičního úspěchu. Jestliže zařadíte do portfolia více akcií, budete méně ztrácet (nebo vůbec ne!), pokud se kurz jednoho titulu propadne. A jaká jsou další doporučení při nákupu akcií? Kupujte akcie firem z různých odvětví Kupujte velké i malé firmy Kupujte akcie s příslibem dividendy i bez něj Kupujte akcie, se kterými se obchoduje hodně i méně Pozor! Nakupujte jen tolik cenných papírů, kolik jste schopni "uhlídat". Při počtu cenných papírů okolo 10 můžete mít starosti se sledováním dat a informací. Jako optimum je doporučováno někdy 6-8 akcií, někdy Vaše portfolio by nemělo sestávat jen z akcií. Akcie jsou sice dlouhodobě velmi výnosnou investicí (viz údaje z USA, SRN či Evropy), krátkodobě ovšem jejich kurzy podléhají výkyvům. Vždy se hodí mít po ruce včas a rychle nějaké volné peněžní prostředky. Zejména je to aktuální, pokud kurzy poklesnou na mez atraktivní pro nákupy. Jako vhodný doplněk k umístění finančních prostředků do akcií považujeme krátkodobé obnovitelné termínované vklady nebo investiční fondy peněžního trhu či zaměřené převážně na dluhopisy. Vzorové portfolio: stránka 4 (celkem 33)

5 Akcie Investiční fondy Termínované vklady Spořící účty Běžný účet (resp. volné peněžní prostředky) Strategie limitování akcií Stanovením limitní ceny zamezíte, aby obchodník s cennými papíry koupil vámi zvolené akcie dráže, než chcete. V případě prodeje potom nemůže prodejní cena jedné akcie klesnout pod Vámi preferovanou hodnotu (limit). Limit nelze doporučit investorovi, který chce prodat nebo koupit akcie za každou cenu v aktuální čas. Spekulace na pokles ceny akcie Každému je asi jasné, že abychom mohli na akciích vydělávat, je třeba akcii na koupit za určitou cenu a ve vhodný okamžik ji opět prodat za cenu vyšší. Rozdíl mezi těmito cenami odpovídá našemu zisku (samozřejmě je ještě potřeba započíst zdanění a také náklady na služby našeho obchodníka s cennými papíry). Takto se tedy na akciích vydělává v době kdy trh roste. Co když ale trh klesá? I v této fázi můžeme na akciích vydělávat. Stejně jako když trh roste, čím více roste, tím více profitujeme, když trh padá, náš zisk může být tím větší, čím prudčeji trh jde trh dolů. Pro trendy a všechno kolem akciových trhů jsou zažitá obrazná pojmenování býčí nebo medvědí. Je-li tedy trh v býčím trendu, je rostoucí, zatímco v medvědím trendu trh klesá. Tyto pojmy se někdy používají častěji než obyčejné ekvivalenty vzestup a pád. Na akciových trzích tedy můžeme vydělávat jako býci i jako medvědi. Pokud realizujeme nákup akcií, otvíráme tím pozici, v případě nákupu tedy dlouhou pozici long position. Dlouhá pozice je nejběžnější obchod s akciemi. Jedná se o nákup akcie za účelem zisku, který realizujeme prodejem daného akciového titulu po vzestupu jeho kurzu. Opakem jsou shortové neboli krátké pozice (short position). Při takzvaném "shortování", nákupu na krátko, si nejprve od brokera půjčíme akcii, tu posléze prodáme, přičemž spekulujeme na pokles jejího kurzu; tedy předpokládáme, že její kurz bude klesat. Následně ji koupíme, vrátíte brokerovi a rozdíl mezi původní prodejní a nákupní cenou představuje náš zisk. Samozřejmě tu je riziko, že cena akcie poroste. V takovém případě realizují zisk investoři, kteří otevřeli dlouhou pozici a spekulovali tak na růst ceny akcie. My se jako stránka 5 (celkem 33)

6 držitelé krátké pozice musíme smířit se ztrátou, která se rovná právě zisku případných investorů v pozici long, tedy rozdílu mezi cenou, za kterou jsme zapůjčenou akcii prodali, a cenou aktuální. Princip obchodu je tedy následující: Investor na trhu nejprve prodá akcie, které si půjčí, aby si je při předvídaném poklesu levněji nakoupil zpět. Akcie pak může vrátit původnímu majiteli. Spekulace je nutné vždy pečlivě zvážit. Nikdy není zaručeno, že se kurz akcie bude vyvíjet podle vašich předpokladů, tj. že opravdu poklesne. Strategie přikupování akcií Když kurzy akcií padají... Neděste se poklesů akcií pod cenu, za kterou jste je na burze nakoupili. Nízké ceny mají v sobě jedno plus: je možné dokoupit velmi levně další kusy akcií a zvýšit tak váš podíl na akciové společnosti. To je sice pěkné, ale při hlasování na valné hromadě vám to asi moc nepomůže, jestli budete mít 10 nebo 25 kusů akcie, když jich velcí akcionáři mají tisíce! Co je ale pozitivní, to je možnost zprůměrovat cenu za jednu akcii na nižší než původní hodnotu. Průměrování má dvě základní podmínky: na dokupování musíte mít k dispozici volné peněžní prostředky. kurzy na burzách cenných papírů musí někdy vzrůst. Strategie průměrování je velmi oblíbena a často používána v případech, kdy se kurzy cenných papírů na kapitálových trzích nepohybují jen směrem vzhůru. Investor pravidelně (většinou měsíčně či čtvrtletně) nakupuje buď stále stejný objem cenných papírů, nebo za stále stejný obnos peněz. V obdobích poklesu kurzu pořídí za stejnou cenu více titulů. Jakmile kapitálové trhy rostou, nakoupí méně cenných papírů. Strategie průměrování umožní investorům vydělat, resp. neztratit tolik, jako v případě jednorázového nákupu v nevhodný čas (například krátce před vypuknutím burzovního krachu, tj. v době kdy jsou ceny cenných papírů na vrcholu a během několika dní či týdnů rapidně klesnou). Rozložení investic na pravidelné nákupy zajišťuje vyrovnání ze zpětného pohledu úspěšných (za výhodnou cenu) a neúspěšných nákupů (za velmi nevýhodné kurzy). Nákup akcií na úvěr Obchodování na úvěr (maržový obchod) představuje zvýšení rentability krátkodobých spekulativních investic. Marginový obchod znamená nákup akcií s využitím úvěru nebo půjčky. Investor tedy uhradí pouze zálohu v určité výši z objemu obchodu a zbytek částky je kryt úvěrem. Marginem (marží) se zde rozumí minimální objem vlastních finančních prostředků investora pro obchodování. Obchody s využitím margin se využívají především na transakce v řádu dnů až týdnů, tedy ke krátkodobým a spekulativním investicím. stránka 6 (celkem 33)

7 Charakteristickým rysem maržových obchodů je tzv. pákový efekt, díky němuž jakákoliv procentuální změna ceny (kurzu) akcie zvyšuje možný zisk/ztrátu na vlastní investované částce na několikanásobek. S pomocí nástrojů založených na pákovém efektu lze tedy dosáhnout mnohonásobně většího zhodnocení vlastních prostředků, než standardním investováním. Je zde ovšem adekvátně vyšší riziko. V praxi to znamená, že i při malém pohybu ceny (kurzu) akcie, řádově o jednotky procent, může investor realizovat zisk/ztrátu v desítkách procent z investovaných prostředků. Na burze cenných papírů můžete tedy vydělávat také s vypůjčenými penězi. Nejlépe se Vám tato strategie bude dařit, pokud kurzy akcií vzrostou o tolik procent, že pokryjí náklady vypůjčených peněz (tj. úrok). Pokud ovšem ceny akcií klesnou, nastane situace opačná. Nevyděláte si ani na splátky úroku, ani na platbu (umořování) samotného úvěru! Splácet budete v tomto případě muset ze svých rezerv. V krajnosti budete nuceni prodávat nakoupené akcie, mnohdy za velmi nevýhodný kurz. Takto spekulovat lze na pražské burze víceméně jen s nejkvalitnějšími tituly, které se obchodují v rámci segmentu SPAD. Akcie či fondy? Otázkou také zůstává, v kterém případě je výhodnější koupit jednotlivé akcie a kdy naopak dát přednost investičnímu fondu? Je dokázáno, že pro docílení optimální diverzifikace (rozložení) portfolia je nutné koupit 8-10 titulů, tedy akcií společností z odlišných odvětví. Tyto nákupy se zejména při drobném investování velmi prodražují. Obchodníkovi s cennými papíry musíte zaplatit provizi z realizovaného obchodu (zpravidla 1 % investované částky, resp. minimální poplatek). Právě minimální poplatky činí investici v malém velmi nevýhodnou. I když investiční fondy také uvalují různé typy poplatků, jsou pro drobného investora výhodnější. Ziskem podílu na majetku fondu máte ve svém portfoliu mnohem více akcií, do kterých investovali na základě zkušeností a znalostí manažeři fondů. Nezůstává vůbec pouze u 8-10 titulů. Pokud nevíte, zda budete někdy v brzké době investované prostředky potřebovat, zvolte investiční fond. Jestliže byste prodávali naráz akcie, mohli byste zrovna u těch několika málo titulů ve vašem portfoliu velmi prodělat. Prodej v nevýhodnou dobu se u akcií obzvlášť nevyplácí. Fond díky širokému portfoliu vyrovnává ztráty z poklesu kurzů jedné skupiny akcií zisky plynoucí z růstu kurzů jiné skupiny akcií. V případě, že chcete vlastnit skutečný podíl na akciové společnosti, pak vám to investiční fond neumožní. Práva akcionáře nabýváte jen vlastnictvím akcií. Jen tak se můžete účastnit valných hromad a hlasování a rozhodování o chodu společnosti. Kdy tedy upřednostnit akcie? stránka 7 (celkem 33)

8 Nákup konkrétního titul Chcete být vlastníkem společnosti Účastnit se valných hromad Dlouhodobější investice Kdy upřednostnit akciový fond? Krátkodobější investice Větší portfolio Drobná investice Menší riziko Úspora na poplatcích stránka 8 (celkem 33)

9 PODÍLOVÉ FONDY Pokud se rozhodnete investovat a netroufnete si na vlastní pěst, můžete tak učinit kolektivně prostřednictvím otevřených podílových fondů. V současnosti existuje několik základních kategorií fondů, které se vzájemně liší investičními cíly, rozložením rizika a časovým horizontem, po kterém by měly přinést výnos. V kolektivním investování jde o sdružování peněžních prostředků ve fondu a jejich následné investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Jde o majetek, který náleží podílníkům a to v poměru podle vlastněných podílových listů. Podílový fond není právnickou osobou a je vytvářen investiční společností, která obhospodařuje majetek v podílovém fondu svým jménem a na účet podílníků. Princip velkého hrnce Vkladem svých peněz do společného hrnce (fondu) se stáváte investorem. Společně s dalšími investory vytváříte fond. Majetek v tomto fondu je spravován profesionálními manažery. Tito lidé se nezabývají ničím jiným než vyhledáváním nejvýhodnějších investičních příležitostí pro "svůj" fond. Manažeři provádí za vás náročný výběr jednotlivých cenných papírů, které byste rádi měli ve svém vlastnictví. V závislosti na jejich zkušenostech a s ohledem na situaci na kapitálových trzích roste nebo padá hodnota vašeho majetku ve fondu. Investice do investičního fondu není bez rizika. Zásady kolektivního investování 1. Získejte dostatek informací Tyto informace nikdy nebudou natolik dostatečné, abyste se mohli rozhodnout pro to, který fond pro svou investici zvolit. Vyžádejte si zejména informační materiály a statut fondu. Chtějte údaje o dosahovaných výsledcích. Ptejte se na podmínky investování a možná rizika. 2. Uzavřete smlouvu Podílové listy nakoupíte na základě smlouvy o prodeji podílových listů, kterou uzavřete na prodejních místech investičních fondů nebo se svým investičním poradcem. 3. Složte peníze na účet Po podepsání smlouvy vložte na pokladně v bance nebo zašlete na běžný účet vybraného fondu peněžní prostředky. 4. Staňte se podílníkem Jakmile obdržíte podílové listy na váš účet či v listinné podobě poštou, to je ten okamžik, kdy se stáváte členem velké komunity investorů v podílovém fondu. stránka 9 (celkem 33)

10 5. Investujte kdykoliv znovu Jako podílník investičního fondu máte možnost v jakékoli době nakoupit další podílové listy. 6. Sledujte vývoj investice Základním ukazatelem při hodnocení výkonnosti otevřených podílových fondů je čisté obchodní jmění (kurs, NAV). Pod NAV si představte hodnotu investičního majetku připadající na jeden podílový list. Pokud je například 1. ledna hodnota NAV 1000 Kč a 31. prosince 1075 Kč, pak investiční fond za jeden rok zhodnotil vložené prostředky o 7,5 %. Tento výnos ovšem není vám jako držiteli podílových listů vyplacen. Zisku dosáhnete až v době, kdy se rozhodnete své podíly ve fondu prodat. Skutečná hodnota výnosu je dána nákupní a prodejní cenou a poplatky investičního fondu. 7. Přejděte z jednoho fondu do druhého Přechod z jednoho podílového fondu do druhého není v rámci jedné investiční společnosti ničím neobvyklým. Naopak, jedná se o poměrně zajímavý marketingový tah, kdy za přechod není účtován žádný konverzní poplatek. Přechod do jiného fondu je vlastně spojen ze dvou úkonů. Jednak musí být odkoupeny podílových listů původního fondu a posléze nakoupeny podílové listy nového fondu. 8. Bez problémů prodávejte Investiční společnost je vždy povinna vaše podílové listy odkoupit. Neexistuje výmluva, že se nenašel žádný zájemce o koupi, tak jak je to obvyklé na burzách cenných papírů. Odkoupení lze učinit pouze na základě žádosti o odkoupení cenných papírů. Investiční společnost vám uhradí finanční částku odpovídající množství prodávaných podílových listů vynásobených aktuálním kurzem co nejdříve. Než začnete kolektivně investovat... "Ten správný fond" vybírejte vždy podle jeho dlouhodobých výsledků. Nenechte se unést nadprůměrným zhodnocením dosaženým v průběhu posledních týdnů. Výnosy minulé totiž nejsou zárukou výnosů budoucích. Akciové, případně smíšené fondy jsou spojeny vzhledem k jejich investičnímu zaměření (zejména akcie) s vyšší mírou rizika. Riskování v podobě investice do těchto fondů vám přinese dlouhodoběji i hodnotnější výnos. Vyšší zisky vyžadují delší dobu investování. Do akciových a smíšených fondů se vyplatí vložit prostředky alespoň na 3-5 let. Investorům, kteří nesledují dění na kapitálových či devizových trzích, je doporučována investice do globálních smíšených fondů upřednostňujících cenné papíry různých emitentů z různých zemí a denominovaných v různých měnách. Méně riskující investoři by měli větší část svých prostředků vložit do dluhopisových fondů, případně do fondů peněžního trhu. stránka 10 (celkem 33)

11 Informujte se o výši poplatků fondu. Nenechte se odbýt jenom vstupními poplatky. Fondy s nulovým poplatkem uvalovaným na počáteční investici totiž mohou mít vysoký poplatek za správu vaší investice. Poplatky fondů Při investování do fondů počítejte s poplatky, které si investiční fondy účtují. Jaké to jsou? Vstupní poplatek Správní poplatek Výstupní poplatek Investiční fondy mohou nabízet investorům zajímavé výnosy. Hodnota vašeho výnosu bude vždy dána rozdílem mezi nákupní a prodejní cenou a poplatky investičního fondu. Nejvíce peněz zaplatíte za vstupní poplatek, který inkasuje správce fondu (investiční společnost) při nákupu podílových listů. Jeho výše může činit činí u akciových a derivátových fondů až 6 %, dluhopisových fondů do 4 %. Při investici do fondů peněžního trhu počítejte s poplatkem do 1 %. Jsou ovšem i takové fondy, které nevybírají žádné poplatky. Většinou ani v těchto případech investor neušetří. Investiční společnost totiž po něm požaduje úhradu jiných typů poplatků. Poplatek se vypočítává z investované částky. Za správu fondu si účtují investiční fondy další částku (zpravidla od 0,5 do 2 %). Poplatek je většinou strháván při každém ohodnocení čistého obchodního jmění fondu. Tím se denně, případně jedenkrát týdně snižuje výnos podílníka. Investor tento odpočet nevidí, protože platba správního poplatku se sráží přímo z vypočítaného čistého obchodního jmění na podílový list. Nákladovou položku pro investora tvoří poplatky společnosti, která vede investiční účet. Tento účet může být veden přímo u společnosti, která obhospodařuje podílové fondy. To je výhodné, protože v mnoha případech jsou tyto účty zdarma. Část investičních účtů je ale vedena u bankovních domů, které si za své služby účtují různé sazby. Poplatek může dosáhnout až 1 %. Konečně v úvahu přichází i výstupní poplatek. Ten na vás může čekat, pokud se rozhodnete z investičního fondu vystoupit. Přestože si drtivá většina fondů tento poplatek již neúčtuje, můžete se s ním setkat. Prodej podílových listů A kdy je dobré podílový list prodat? Potřebujete rychle peněžní prostředky stránka 11 (celkem 33)

12 Zhodnocení fondu je pod úrovní srovnatelných investičních fondů Investiční fond změnil svou investiční strategii Úspěšný správce majetku opouští fond Rozhodnutí o prodeji podílů v investičních fondech není vždy jednoduchou záležitostí. Ukončení investice v době, kdy jsou kurzy na úplném dně, by pro vás zřejmě znamenalo realizaci zbytečných ztrát. Pokud jste pevně přesvědčeni prodávat, pak vězte, že investiční fond vám vyplatí investované prostředky během několika málo dní. Jestliže potřebujete nutně své peníze zpět, pak je dostanete ve výši odpovídající aktuálnímu kurzu jednoho podílového listu případně snížené o výstupní poplatek. K ukončení investice do fondu vás může přimět nejen vaše potřeba, ale i situace uvnitř investičního fondu. Při jakémkoli srovnávání výnosů vycházejte z dlouhodobých statistik. Nenechte se například zlákat krátkodobými výnosy některých fondů. Ty totiž mohly být způsobeny účetními mechanismy či velmi výhodným, ale náhodným a jednorázovým prodejem části portfolia fondu. Stejně tak nemusíte vzít zavděk převodem fondu pod jinou investiční společnost. Třeba proběhne fúze dvou investičních společností. Nemáte-li k novému správci fondu důvěru, raději investujte jinak a jinde. Výhody investic do fondů Dostupnost a jednoduchost Investice na míru Dostatek informací Přístup na domácí i zahraniční finanční trhy Diverzifikace rizika Vysoká likvidita - vždy nakoupíte i prodáte Profesionalita Na českém trhu působí různé fondy, které se od sebe navzájem odlišují investičním zaměřením, rizikem a investičním horizontem. Každý si může vybrat takový fond, který nejlépe odpovídá jeho cílům. S různými fondy můžete na po každé jinou dobu investovat různě vysokou částku, ať už pravidelně či jednorázově. stránka 12 (celkem 33)

13 Nevýhody fondů Vklady nejsou pojištěny Investice je podstatně ovlivněna dobou, kdy je realizována Investice je dlouhodobou záležitostí Najít správný fond je velmi složité Ztráta investiční volnosti Poplatky mohou způsobit ztráty stejně jako pohyb devizových kurzů u zahraničních fondů Když neinvestujete své prostředky do investičních fondů pravidelně, může se vám lehce stát, že nakoupíte podíly v investičním fondu ve velmi nevhodnou dobu. To může být například v situaci, kdy kapitálový trh dosáhne svého maxima a začíná korigovat směrem dolů. Minimální doba spoření v investičních fondech není nikde stanovena. Vzhledem k častým výchylkám kurzů na kapitálových trzích není investice do fondů vhodná pro krátkodobé spoření. Docílit výnosu není s investičním fondem jen tak jednoduché. Především vstupní poplatky a platby za správu spoření ve fondech podstatně zdražují. Investoři do zahraničních fondů, které nejsou vedeny v českých korunách, ale třeba v euro nebo dolarech, by si měli sledovat bedlivě vývoj devizových kurzů. Znehodnocení zahraniční měny vzhledem k české koruně může způsobit v konečném účtování další ztráty. stránka 13 (celkem 33)

14 DLUHOPISY Dluhopisy (obligace, bondy) jsou oblíbeným investičním nástrojem především pro své výnosy v podobě pravidelných úroků. Na rozdíl od akcií nebývá pro investora hlavním cílem a měřítkem výnos z pohybu kurzu dluhopisu, ale výše pravidelných úroků, k jejichž platbě se přímo v textu dluhopisu jeho vydavatel zavázal. Úroky jsou vypláceny až do konce platnosti dluhopisu. V tom okamžiku investor obdrží zpět i prostředky, které za dluhopis při jeho koupi zaplatil (tzv. cenu, chcete-li nominální hodnotu dluhopisu). Vydavatel se prostřednictvím dluhopisů obrací na kapitálovém trhu na investory, kteří jsou ochotni vložit do jeho cenných papírů své peněžní prostředky. Dluhopis je půjčkou, kterou poskytuje jeho nový majitel vydavateli. Dluhopisy nakupují nejčastěji tzv. institucionální investoři (banky, investiční společnosti, pojišťovny, penzijní fondy apod.). Členění dluhopisů podle emitenta 1. Státní dluhopisy Jedná se o cenné papíry emitované vládou (například k pokrytí schodku státního rozpočtu, k financování nákladných investičních projektů, k vybudování silnic a jiné infrastruktury). Dluhopisy jsou mezi investory velmi oblíbené pro velkou jistotu návratnosti investovaných prostředků a pro nižší nominální hodnoty. Atraktivitu státních dluhopisů nesnižuje poměrně nízké zhodnocení. Za velkou jistotu a návratnost vloženého kapitálu je investor ochoten o nějaké procento z výnosu slevit. 2. Pokladniční poukázky Jistotu návratnosti skýtají také pokladniční poukázky centrální banky. Jejich doba splatnosti je zpravidla kratší než u státních dluhopisů. Jejich nominální hodnota není vždy tak nízká, což zhoršuje přístupnost poukázek pro široké masy. Pokladniční poukázky nejsou obchodovány na burze cenných papírů. 3. Komunální dluhopisy Tento typ dluhopisů vydávají obce nebo banka, která z výtěžku dluhopisů poskytuje obci úvěr. 4. Podnikové dluhopisy S podnikovými dluhopisy je spjato vyšší riziko jejich nesplacení, a tak, aby byly pro investory dostatečně atraktivní, nesou vyšší úrok, než státní a komunální tituly. Vzhledem k vysokým nákladům emise dluhopisů si ji mohou dovolit zpravidla jen velké a známé firmy. 5. Bankovní dluhopisy Zvláštní skupinou (možná podskupinou podnikových dluhopisů) jsou cenné papíry vydávané bankami. Ty si mohou prodej dluhopisů (emisi) zprostředkovávat i samy. Dluhopisy lze nakupovat prostřednictvím pobočkové sítě banky. stránka 14 (celkem 33)

15 Cena a výnos dluhopisu Cena dluhopisu se odvozuje z hodnoty budoucích hotovostních toků, které obdrží jeho majitel (tj. úroky a splacenou nominální hodnotu dluhopisu). Vliv na cenu mají i úrokové sazby na peněžním trhu (PRIBOR, sazby národní banky), resp. zhodnocení alternativních investic (například termínovaných vkladů). Dluhopisy jsou oblíbeným investičním nástrojem především pro své výnosy v podobě pravidelných úroků. Úrok se počítá z ceny (nominální hodnoty) dluhopisu. Platby úroků, jakožto nominální hodnoty dluhopisu jsou zajištěny různým způsobem. V úvahu přicházejí nemovitosti, zařízení firmy, cenné papíry, ručení třetí osoby nebo státu. Do oběhu jsou vydávány i nezajištěné obligace (tzv. junk-bondy). Formy úroku 1. Pevný úrok - úrok zůstane po celou platnost dluhopisu stabilní. Takové zhodnocení nabízí převážná většina dluhopisů. Nevýhoda tohoto typu úročení se projevuje především v době, kdy rostou úrokové sazby. Investor by mohl v případě alternativního uložení peněz docílit vyššího zhodnocení. 2. Úrok závisející na ziscích vydavatele - tento výnos z dluhopisu nenápadně připomíná dividendu vyplácenou majitelům akcií. Rozdíl spočívá v tom, že majitel dluhopisu se na rozdíl od akcionáře nestává spoluvlastníkem společnosti. 3. Úrok zvyšující se s rostoucí inflací - tento typ zhodnocení obligace přichází vhod v době, kdy ceny rostou. Vydavatel dluhopisu se zaváže vyplácet úroky v závislosti na růstu či poklesu cen v ekonomice. 4. Pohyblivý úrok - tento úrok se bude odvíjet od úrokových sazeb na kapitálových trzích. V našich podmínkách by takovou sazbou mohl být například PRIBOR nebo úrokové sazby České národní banky. Dluhopis s pohyblivým úročením se nejvíce podobá klasickému bankovnímu úvěru. Sazby úvěrů jsou také ve velké míře navázány na úrokové sazby centrální banky, resp. kapitálových trhů. 5. Rozdíl mezi nominální hodnotou dluhopisu a emisním kurzem - dluhopis nemusí být prodáván za jeho nominální hodnotu, nýbrž za cenu nižší. Rozdíl je výnosem investora. Dluhopisy, které nenesou žádný úrok, se nazývají zero-bondy (neboli nulové dluhopisy). Na výnos dluhopisu má vliv především: 1. Cena obligace - když cena na burze roste, klesá zároveň výnos dluhopisu do doby splatnosti. Když cena dluhopisu na burze klesá, výnos do doby splatnosti roste. Úrokové sazby a ceny dluhopisů se pohybují v opačném směru. stránka 15 (celkem 33)

16 2. Doba splatnosti - čím delší je doba splatnosti dluhopisu, tím větší je změna ceny (kurzu) dluhopisu při zvýšení či snížení úrokových měr. 3. Úroková sazba - zisk majitele dluhopisu bude při poklesu úrokové sazby vyšší než ztráta při stejném růstu úrokové sazby. S rostoucí dobou splatnosti roste výše ztráty majitele dluhopisu při klesající úrokové sazbě dluhopisu. S rostoucí dobou splatnosti roste výše zisku majitele dluhopisu při rostoucí úrokové sazbě dluhopisu. Zajímavé dluhopisy Nulové dluhopisy (zero-bondy) Jedná se o cenné papíry, které nezakládají nárok na úrok. Výnos jejich majitele spočívá v rozdílu mezi nominální hodnotou uvedenou na dluhopisu a cenou, za kterou investor dluhopis v době emise skutečně nakoupil. Výhody zero-bondů lze hledat zejména v daňové oblasti. Zatímco pravidelný úrok ostatních dluhopisů podléhá každoročnímu zdanění, zisky z nulových dluhopisů se daní až na konci doby splatnosti. Prémiové dluhopisy Tyto zřídka vydávané dluhopisy jsou určeny především pro investory, kteří rádi riskují. Výnos z prémiových dluhopisů je částečně ponechán na náhodě. O vyšším výnosu některých majitelů dluhopisu rozhodne v den splatnosti úroku los. Odběrní dluhopisy Majitel odběrního dluhopisu si jeho vlastnictvím zajišťuje právo na odběr akcií emitenta (případně jiných dluhopisů nebo jiných cenných papírů). Dluhopisy při odběru akcie nezanikají, a tak úroky z nich dále plynou jejich majiteli dále. Při odběru akcií je klíčový tzv. odběrní poměr, tzn. kolik akcií za jeden dluhopis dostanete. Výměna nemusí být s ohledem na aktuální kurz na burze atraktivní! Velmi důležité je u odběrních dluhopisů sledovat, kdy bude možnost akcie odebrat. Vyskytují se však i výměnné dluhopisy. Po výměně dluhopisů za akcie již dále úvěrový vztah nepokračuje. Majitel svůj dluhopis odevzdává a zůstávají mu pouze akcie. Ceny odběrních i výměnných dluhopisů jsou úžeji provázány s vývojem kurzu akcií, za které se dluhopis mění. Cizoměnové dluhopisy Jedná se o dluhopisy, které nejsou vydávány v korunách, ale v zahraniční měně. Majitel takových cenných papírů riskuje ztráty způsobené znehodnocením zahraniční měny vůči české koruně. Kdo investuje raději s menší mírou rizika, měl by se vkladu svých peněz do cizoměnových dluhopisů raději vyhnout. Junk - bondy stránka 16 (celkem 33)

17 Jde o cenné papíry vydávané podniky v tíživé hospodářské situaci, které již nemají téměř velkou naději na vypůjčení prostředků od investorů ani od bank prostřednictvím akcií nebo úvěru. Do této skupiny dluhopisů řadíme také tituly emitované státy se špatnou bonitou (ratingem). Aby byl o junk - bondy zájem, láká emitent investory vysokým zhodnocením, případně prodejem dluhopisu za cenu hluboko pod nominální hodnotou (tzv. emise "pod pari"). Strategie obchodování s dluhopisy Reinvestiční strategie Majitel dluhopisu obdrží pravidelný úrok, který může opět vložit (čili reinvestovat) do výnosných aktiv (termínované vklady, akcie, investiční fondy, apod.). Tímto procesem zvyšuje svůj výnos o úroky z úroků. Takový výnos je vzhledem k pohybům úrokových sazeb a pohybu kurzů akcií velmi složité jakkoli prognózovat. Imunizační strategie Tato strategie spočívá ve vytvoření takového portfolia dluhopisů (alespoň dva), které je netečné (čili imunní) vůči změnám úrokových sazeb na finančních trzích. Imunizace umožňuje dosáhnout takového výnosu, jaký chceme dosáhnout. Investované prostředky můžete použít na úhradu dopředu známých plateb. Princip strategie je založen na průměrné splatnosti dluhopisu (tzv. duraci). Konzervativní (dlouhodobá) strategie Investora zajímá v rámci této strategie jednoznačně pouze výnos z úroku a závazek emitenta splatit do dluhopisu vložený kapitál. Pohybu kurzů na burze nepřikládá valný význam a ani neočekává, že by na výkyvech cen mohl nějak zbohatnout. Dlouhodobý investor poměřuje riziko a výnos dluhopisu. Přednost dává zpravidla státním a komunálním dluhopisům, případně titulům známých, velkých a ziskových firem. Riskantní (krátkodobá) strategie Investor v tomto případě vyhledává na burzách takové dluhopisy, které slibují maximální výnos. Neodrazuje ho skutečnost, že takové dluhopisy jsou spojeny s možným rizikem nesplacení. Velkou pozornost přikládá také pohybům kurzů (zejména těm směrem vzhůru). Jakmile kurz dluhopisu vzrostl natolik, že výnos vydá více než jen na úhradu poplatků obchodníkům s cennými papíry, rozhoduje se krátkodobý investor prodat své dluhopisy a nakoupit jiné s nízkými (ke koupi vybízejícími) kurzy. Riskantní strategie stojí nejen finanční stránka 17 (celkem 33)

18 prostředky vzhledem k poplatkům, ale také hodně času na sledování vývoje na trzích. Pro její realizaci je nutná i velká míra zkušeností a znalostí. Doporučení před samotnou investicí do dluhopisů: Prostudujte nejen obsah samotného dluhopisu, ale také prospekt emitenta. Tento dokument obsahuje důležité informace o dluhopisu i o vydavateli (výše půjčky, splatnost dluhopisu, úrok, zajištění, období prodeje dluhopisu). Sledujte dále rating dluhopisů vydávaný specializovanými společnostmi (například Standard & Poor s, Moody s), které hodnotí dluhopisy zejména z hlediska pravděpodobnosti včasného plateb úroků, z hlediska ochrany majitele dluhopisu v případě bankrotu vydavatele. Specializované společnosti (ratingové agentury) řadí dluhopisy do různých kategorií. Kvalitní dluhopisy získávají hodnocení se třemi A (AAA). Dluhopisy s ratingem B jsou riskantnější investicí. Schopnost splácení úroků zde může být ohrožena. Písmeno C, resp. D označuje nejnižší kategorie dluhopisů. U nich je možné opoždění ve splácení úroků či samotné nominální hodnoty. Čím nižší rating dluhopis obdrží, tím vyšší by mělo být jeho zhodnocení. Za vyšší riziko očekávají investoři vyšší výnos. Nejlepší je rating státních dluhopisů, který vždy převýší hodnocení cenných papírů vydávaných bankami či podniky. Na druhou stranu jsou naposledy jmenované dluhopisy lépe úročeny. Čím kratší jsou intervaly mezi výplatou úroků, tím dříve má majitel dluhopisu možnost inkasované úroky reinvestovat (znovu někam uložit a nechat úročit). Investoři, kteří počítají spíše se zvyšováním úroků, kupují dluhopisy s krátkou dobou platnosti. Investoři očekávající pokles úrokových sazeb nakupují dluhopisy s co možná nejdelší splatností. Majitel dluhopisu má po jeho zakoupení následující práva: na splacení do dluhopisu investovaného kapitálu na výnos z držení dluhopisu (úrok) na případnou výměnu za jiný dluhopis, akcii či jiný cenný papír na případný úpis nových akcií vydavatele dluhopisu stránka 18 (celkem 33)

19 KOMODITY A DERIVÁTY Termínové a promptní obchody Na finančních trzích rozlišujeme dva druhy obchodů podle toho, jak se liší chvíle uzavření obchodu od okamžiku, kdy je obchod skutečně fyzicky vypořádán. Zatímco promptní ochody jsou charakteristické tím, že kupující i prodávající mají zájem příslušný obchod nejen uzavřít, ale též jej skoro hned i fyzicky vypořádat, u termínových obchodů je tomu jinak. Existuje zde delší, mnohdy i mnohaměsíční, časová prodleva mezi okamžikem uzavření obchodu a dohodnutým termínem vypořádání. Právě existence této časové prodlevy s sebou přináší možnost s takovými obchodními kontrakty ještě následně různými způsoby manipulovat. Často se tak samy obchodovatelné kontrakty stávají předmětem dalšího obchodování. Termínové kontrakty se obecně nazývají deriváty, neboť jsou odvozeny (derivovány) od různých podkladových aktiv. Podkladových aktiv existuje celá řada, můžou být např. akcie, cizí měny, obligace, úrokové sazby, burzovní indexy a nebo komodity. Deriváty Za deriváty se označují obchody, jejichž hodnota se odvozuje (derivuje) od kurzu určitého aktiva, např. akcie, akciového indexu, měny, komodity apod. Derivátů je velké množství, ale při obchodování se setkáte nejčastěji s futures kontrakty, opcemi a forwardy. Obchody s deriváty se často označují jako termínové obchody, v USA se pro burzovní deriváty (futures a opce) používá pojem komodity. Futures Futures kontrakt lze jednoduše charakterizovat jako dohodu dvou stran o nákupu/prodeji standardizovaného množství komodity v předem specifikované kvalitě za danou cenu k danému budoucímu datu. Futures kontrakty je možné obchodovat výhradně na organizovaných trzích, burzách. Jde o tzv. pevný obchod, kdy k danému termínu má jedna strana povinnost koupit a druhá strana má povinnost prodat. Forward Princip forwardu je shodný s futures kontraktem. Rozdíl spočívá v tom, že futures kontrakty jsou obchodované vždy na burze, zatímco forward až na výjimky mimo burzu. Z toho vyplývají další rozdíly: futures kontrakt je standardizovaný co se týče objemu kontraktu, druhu komodity, splatnosti a na trhu se určuje pouze cena, zatímco forward je individuální a podmínky závisejí na dohodě dvou stran. Při vypořádání futures kontraktu vstupuje mezi obě stránka 19 (celkem 33)

20 strany kontraktu clearingové centrum, které garantuje vypořádání. To je hlavní výhoda futures kontraktů. Swapy Swapy patří stejně jako termínové kontrakty typu futures a forvard mezi pevné (neodvolatelné) termínové kontrakty. Swap představuje termínovou smlouvu, kterou se dva ekonomické subjekty mezi sebou zavazují vyměnit si vzájemně buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardizované smlouvy, obchoduje se se swapy pouze smluvně prostřednictvím OTC - trhu nebo přímo mezi účastníky obchodu. Opce Kontrakt, který dává kupujícímu opce právo, nikoli však povinnost, koupit či prodat komoditu, aktivum nebo futures kontrakt za předem stanovenou cenu během sjednané doby. Opce se označuje za tzv. podmíněný obchod, protože kupující opce může, ale nemusí v budoucnu koupit nebo prodat. Pokud kupující využije své právo, prodávající (vypisovatel) opce musí vždy dostát svým závazkům. Jaká je nabídka? Z vašeho jediného účtu máte možnost prostřednictvím derivátů obchodovat širokou škálu instrumentů. Jmenujme alespoň ty základní: Komodity Jde o všeobecné, přemístitelné produkty, které se prodávají a nakupují pod přesnými pravidly, jejichž součástí jsou popisy, množství a časy dovozu. Jde např. o unce zlata a jiné drahé či průmyslové kovy, hektolitry pomerančové šťávy, tuny kávy, barely ropy, obiloviny, olejniny, energii a mnoho dalších. Akcie Především futures a opce na akcie a Contracts for Diferences (CFD s). Akciové indexy Mezi nejznámější patří americké indexy Dow Jones, S&P 500, NASDAQ, německý DAX, britský FTSE100, japonský NIKKEI a mnoho dalších. Měny Především futures a opce na měny, FOREX, hlavní křížové kurzy, atd. Dluhopisy Futures a opce zejména na evropské, americké a další dluhopisy. stránka 20 (celkem 33)

21 Úrokové sazby Kontrakty na krátkodobé úrokové sazby na dolar, euro, libru, jen a další Jak investovat do komodit? Jestliže nebereme v úvahu promptní obchody (přímé nákupy), které jsou nevhodné pro běžného investora, existují dvě možnosti, jak do komodit investovat. Prvním způsobem jsou investice do komoditních indexů prostřednictvím produktů vydávaných velkými bankami. Druhou možností je investovat do futures kontraktů s předem sjednanou termínovou cenou, obchodovaných na organizovaných trzích nebo burzách. Chceme-li investovat formou futures kontraktu na určitou komoditu, skládáme pouze zálohu (tzv. margin), která představuje zlomek celkové hodnoty kontraktu. Futures jsou typickým marginovým produktem. V skutečnosti toto množství komodity tedy nekupujeme (popř. ani neprodáváme), ale pouze jej kontrolujeme, proto není nutné platit celou cenu, ale pouze zmíněný margin. Pákový efekt obchodování s komoditami Velikost marginu se obvykle pohybuje v řádu několika procent (5 30 %) z nominální ceny kontraktu. Obecně záleží na typu podkladového aktiva a také na volatilitě. Požadavky na margin si určují burzy a mohou jeho výši v závislosti na různých tržních faktorech měnit. Díky marginu můžeme kontrolovat kontrakt za zlomek jeho ceny, inkasujeme ovšem celý rozdíl z případného cenového posunu. Tato výhoda je označována jako pákový efekt. Tím, že s minimální investicí můžeme kontrolovat několikanásobně větší hodnotu komoditního kontraktu, máme možnost realizace vysokých zisků, ale i ztrát. Míra zisku/ztráty je odvislá od síly aplikované páky, tedy jakou zálohu (margin) jsme museli složit. Je logické, že čím méně vlastního kapitálu musíme složit za kontrakt o určité nominální hodnotě, tím větší bude působení páky. Spekulace na růst ceny komodit Jestliže očekáváte vzestup ceny v některé komoditě, můžete nakoupit futures kontrakt. Jestliže správně odhadnete směr a načasování obchodu a pak za určitou dobu kontrakt prodáte za vyšší cenu, dosáhnete zisku. Zhodnotit tak finanční prostředky můžete za pár minut či několik měsíců. stránka 21 (celkem 33)

22 Když cena komodit klesá... Představit si, jak funguje spekulace na vzestup, je snadné. Poněkud složitější je to u spekulace na pokles. Přitom je to rovněž jednoduché. V první fázi jednoduše futures prodáte. Musíte si totiž uvědomit, že futures je závazek do budoucnosti, a proto při prodeji nemusíte komoditu vlastnit. V druhé fázi se pozice uzavře nákupem. Pokud výše prodáte, než později nakoupíte, dosáhnete zisku stejně jako při spekulaci na vzestup, pouze prodeji předchází nákup. stránka 22 (celkem 33)

23 CERTIFIKÁTY Investiční certifikát Certifikáty jsou vhodné nejen pro doplnění a lepší diverzifikaci investičního portfolia, ale mohou se stát základním investičním instrumentem pro dlouhodobě úspěšné investiční strategie. Většina druhů certifikátů je totiž méně riziková než jednotlivé akcie, nesrovnatelně levnější a transparentnější než investiční fondy. Aktivně obchodujícím investorům nabízejí certifikáty možnost využívat krátkodobých a střednědobých pohybů a trendů na burzovních trzích. Výhody těchto investičních instrumentů tedy jsou: Jednoduchost - nákupem pouze jediného cenného papíru se může investor podílet na hodnotovém vývoji akciových indexů, komplexně přenést do svého portfolia profesionální investiční strategie nebo spekulovat na vývoj nadějných oborů. Transparentnost - na rozdíl od fondů zná investor u certifikátů kromě nákupní ceny vždy i jednotlivé akcie a jejich váhové zastoupení. Informaci o aktuální hodnotě příslušného certifikátu získá investor velmi lehce a zjištěná hodnota se dá vždy překontrolovat. Likvidita - certifikáty jsou vždy obchodovatelné buď na burze, nebo v mimoburzovním obchodování přímo s emitentem. Emisní banky se zavazují průběžně stanovovat nákupní a prodejní kurzy. Univerzálnost - nezáleží na vašem postoji k riziku, tj. jste-li konzervativní nebo spíše spekulativně orientovaný investor, svůj certifikát si může najít každý. Přizpůsobivost - certifikáty jsou zpravidla nabízeny v cenách, které většinou nepřekračují hranici 100 EUR. Jsou tedy vhodné i pro drobné investory disponující menším finančním obnosem. Příznivé náklady - žádné vstupní poplatky v řádu několika procent, žádné vysoké manažerské poplatky. Na rozdíl od investičních fondů jsou certifikáty zpravidla nabízeny za cenu, která se téměř přesně shoduje se svoji vnitřní hodnotou. stránka 23 (celkem 33)

24 Rizika certifikátů Měnové riziko Každý certifikát emitovaný v cizí měně podléhá riziku směnných kurzů. Pro investora to znamená nebezpečí (nebo šance) podle toho jak se směnný kurz dané měny vyvíjí k měně domácí (při splatnosti vymění investor cizí měnu za domácí - např. EUR za koruny). Toto riziko podstupuje každý investor, který nakupuje zahraniční cenné papíry (např. akcie, nebo dluhopisy). Riziko bonity Spolehlivost emitenta certifikátů je možno rozpoznat podle ratingu. Rating udělují renomované agentury jako např. MOODY S a STANDARD & POOR S. Snížení ratingu může znamenat např. snížení likvidity obchodování daného certifikátu. Většina investorů totiž vidí ve snížení ratingu riziko, že by emitent nemusel dostát svým závazkům. Dávají proto přednost méně rizikovějším emitentům. Emitenti certifikátů jsou ve většině případů renomované zahraniční banky, které mají rating lepší než např. Česká republika. Riziko spreadu Investor, který vlastní certifikáty je může kdykoliv koupit nebo prodat. Pro potřebu nákupu a prodeje kótuje emitent nákupní a prodejní ceny (ask a bid-quotation). Investor by neměl opomenout rozdíl (spread) mezi nákupní a prodejní cenou certifikátů. Spread je závislý na volatilitě podkladového aktiva (indexu). Daňové riziko Výnos plynoucí z vlastnictví certifikátu se musí zdanit, pokud bude daný papír prodán ve spekulační době, např. 6 měsíců. Pokud bude certifikát prodán po spekulační době, zisky z něj dosažené nepodléhají dani. Investor může proto dopředu kalkulovat. Rozhoduje se o dlouhodobosti investice do certifikátu. Absolutní jistota ovšem neexistuje. Může nastat změna daňových zákonů, nebo prodloužení délky spekulační doby. Tyto změny mohou také platit zpětně. Právní riziko Právní riziko je velmi těžko odhadnutelné. Riziko pro investora nastane, jestliže emitent v prodejním prospektu uvede, že certifikát podléhá cizímu právu. To platí pro všechny investory, kteří nakupují zahraniční finanční aktiva. Př.:Český investor koupí certifikát, který je emitován např. v Německu, musí počítat s tím, že certifikát podléhá německému právu pro cenné papíry. stránka 24 (celkem 33)

25 Riziko emitenta Neschopnost emitenta dostát svým závazkům (při splatnosti certifikátu). Toto riziko úzce souvisí s bonitním rizikem. Možnost nákupu a náklady certifikátů Investor, který koupí certifikáty, nemusí je držet až do doby splatnosti. Certifikáty jsou stejně jako akcie a dluhopisy obchodovatelné na burzách. Když investor bude chtít, může po emisi ihned certifikáty prodat nebo další přikoupit. K tomu je potřeba zadat pouze příkaz k uskutečnění obchodu. Nákup certifikátů je také možný přímo u emitenta. Emitenti se většinou zaručí kotovat nákupní a prodejní kursy pro jimi emitované certifikáty. Investoři se proto mohou přes svoji banku nebo (finančního zprostředkovatele) přímo obrátit na emitenta. Ušetří tak provizi, která přísluší burzovním makléřům. Náklady u certifikátů Před nákupem indexových certifikátů by se každý investor měl zajímat, jaké náklady bude muset vynaložit. Pokud srovnáme nákladové struktury jednotlivých certifikátů, zjistíme, že certifikáty, jejichž podkladovým aktivem není nějaký známý akciový index, jako např. EURO STOXX, jsou většinou dražší. Náklady na pořízení těchto certifikátů se velmi začínají přibližovat nákladům investičních fondů. Kromě průběžných nákladů musí investor při nákupu a prodeji počítat s dalšími náklady: běžné bankovní provize, které jsou většinou 0,8-1% z objemu obchodu (při nákupu u online obchodníků, činí provize nejvýše 0.5 %) provize makléřům spread Druhy a rozdělení certifikátů Certifikáty nabízí investorům široké spektrum možností. Indexové, strategické, tématické, garantované či diskontové certifikáty získávají stále větší popularitu, o čemž svědčí neustále se zvyšující počet emisí, ale i objem obchodů s těmito cennými papíry. stránka 25 (celkem 33)

26 Obrázek: Rozdělení certifikátů dle jejich zaměření Indexové certifikáty: Kupte si všechny akcie světa Indexové certifikáty se na kapitálových trzích poprvé začaly používat v roce 1990 a v posledních letech nastává nebývalý rozvoj těchto cenných papírů. Místo pojmu certifikát je možno se setkat i s výrazy jako Partizipationschein, Performance-Zertifikat, CitiTrack, Basket, Direkt-Zertifikat nebo Trail Zertifikat. Indexové certifikáty přesně zobrazují hodnotový vývoj největších světových indexů jako jsou např. DAX, Euro Stoxx50 nebo S&P500 a patří tak k základním finančním instrumentům zasahujících do všech investičních oborů. Hodnota takového cenného papíru může být kdykoliv přesně odvozena z aktuální hodnoty příslušného indexu: pokud má německý akciový index DAX hodnotu bodů, tak stojí příslušný certifikát 45,00 EUR; vzroste-li DAX na bodů, tak se hodnota certifikátu adekvátně zvýší na 50,00 EUR. Většina bank bezprostředně férově vypořádává své emitované certifikáty na světově známé akciové indexy a neúčtuje ani manažerské poplatky ani rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem. Při nákupu indexových certifikátů má investor minimální náklady a jistotu, že dosáhne stejného výnosu jako trh, což se většině fondů nepodaří. stránka 26 (celkem 33)