PROGRAMOV DOKUMENT K REGIONÁLNÍMU OPERAâNÍMU PROGRAMU

Transkript

1 PROGRAMOV DOKUMENT K REGIONÁLNÍMU OPERAâNÍMU PROGRAMU REGIONU SOUDRÎNOSTI ST EDNÍ âechy VERZE K REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRÎNOSTI ST EDNÍ âechy 1

2 Obsah Úvod 6 Kontext ROP NUTS 2 St ední âechy 6 Princip partnerství p i p íprav programu 7 Legislativní rámec 11 Soulad s pravidly ve ejné podpory 13 I Socioekonomická anal za Základní profil regionu Struktura obyvatel a sociální infrastruktura Vûda a v zkum Ekonomika a podnikání Cestovní ruch Trh práce Doprava a dopravní infrastruktura Îivotní prost edí Dosavadní zku enosti s ãerpáním prost edkû ze SF Shrnutí regionální diferenciace území SWOT anal za 31 II Strategie Globální a specifické cíle Identifikace prioritních os Hlavní znaky strategie Konzistence s nad azen mi strategick mi dokumenty âr a EU Vazba na programové dokumenty na úrovni regionu Koordinace ROP NUTS 2 St ední âechy s tematick mi OP Horizontální témata Strategie pro implementaci programu Cíle a prûbûh ex-ante hodnocení Hodnocení SEA (prohlá ení) 74 III Prioritní osy a indikátory 81 Prioritní osa 1 Doprava 82 Prioritní osa 2 Cestovní ruch 89 Prioritní osa 3 Integrovan rozvoj území 95 Prioritní osa 4 Technická pomoc 114 Indikátory pro monitoring a evaluaci 117 IV Realizaãní ãást Implementace programu Úkoly p íjemcû a systém v bûru projektû Finanãní ízení Kontrolní systém Monitorování Hodnocení programu Propagace Princip partnerství p i implementaci programu 162 Vydal: Ú ad Regionální rady regionu soudrïnosti St ední âechy Zborovská 11, Praha 5 V Finanãní plán

3 Seznam tabulek Tabulka 1: P ehled vypo ádan ch p ipomínek k ROP NUTS 2 St ední âechy v rámci procesu ve ejného p ipomínkování (b ezen 2006) 8 Tabulka 2: Ve ejné projednávání ROP NUTS 2 St ední âechy dne Tabulka 3: Klíãové ukazatele základního profilu regionu (2005) 16 Tabulka 4: Základní srovnání NUTS 2 St ední âechy s âr a EU (2004) 17 Tabulka 5: Klíãové ukazatele struktury obyvatelstva a sociální infrastruktury 19 Tabulka 6: Klíãové ukazatele vûdy a v zkumu 20 Tabulka 7: Klíãové ukazatele ekonomiky a podnikání 21 Tabulka 8: Klíãové ukazatele cestovního ruchu 23 Tabulka 9: Klíãové ukazatele trhu práce 24 Tabulka 10: P ehled realizovan ch projektû a p edloïen ch Ïádostí 29 Tabulka 11: Indikativní p ehled projektov ch zámûrû (do pol. progr. období ) 37 Tabulka 12: Vazby oblastí podpory ROP NUTS 2 St ední âechy na priority SOZS 40 Tabulka 13: Kódy oblastí intervence v rámci earmarkingu 41 Tabulka 14: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP NUTS 2 St ední âechy na strategické cíle a témata NSRR 43 Tabulka 15: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP NUTS 2 St ední âechy na prioritní opat ení NPR Tabulka 16: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP NUTS 2 St ední âechy na prioritní osy PRÚOSK Tabulka 17: P íklady uskuteãnûn ch silniãních staveb s vyãíslením skuteãn ch nákladû 83 Tabulka 18: Indikativní rozdûlení prost edkû na oblasti podpory v rámci prioritní osy 3 98 Tabulka 19: Regionální centra 99 Tabulka 20: Indikátory kontextu 122 Tabulka 21: Indikátory programu 122 Tabulka 22: ROP NUTS 2 St ední âechy dûlení podle let a fondû (v EUR, bûïné ceny) 164 Tabulka 23: ROP NUTS 2 St ední âechy prioritní osy podle zdrojû financování (v EUR, bûïné ceny) 165 Tabulka 24: Finanãní v daje ROP NUTS 2 St ední âechy dle kategorie v dajû 166 Seznam obrázkû a schéma Obrázek 1: Obvody obcí s roz í enou pûsobností v NUTS 2 St ední âechy 15 Obrázek 2: Struktura prioritních os a oblastí podpory 82 Obrázek 3: Implementaãní schéma 135 Schéma 1: Struktura indikátorové soustavy ROP NUTS 2 St ední âechy 119 Seznam p íloh P íloha ã. 1: Netechnické shrnutí informací poskytnut ch ve zprávû o stavu Ïivotního prost edí podle p ílohy I (j) smûrnice 2001/42/ES 169 P íloha ã. 2: Stanovisko MÎP k návrhu koncepce ROP NUTS 2 St ední âechy 180 Seznam zkratek AFCOS Anti Fraud Co-ordination Structure AO Auditní orgán AR archeologické rezervace CpKP Centrum pro komunitní práci CR cestovní ruch CZK ãeská koruna âr âeská republika ânb âeská národní banka âsú âesk statistick ú ad EAFRD Evropsk zemûdûlsk fond pro rozvoj venkova EAO ekonomicky aktivní obyvatelé EFF Evropsk rybá sk fond EK Evropská komise EO ekvivalentní obyvatel ERDF Evropsk fond regionálního rozvoje ES Evropské spoleãenství ESF Evropsk sociální fond EU Evropská unie EUR euro FS Fond soudrïnosti HDP hrub domácí produkt CHKO chránûná krajinná oblast ICT informaãní a komunikaãní technologie i. d. individuální data IOP Integrovan operaãní program IPRM Integrovan plán rozvoje mûst ISPA nástroj p edvstupních strukturálních politik MD Ministerstvo dopravy MF Ministerstvo financí MK Ministerstvo kultury MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPSV Ministerstvo práce a sociálních vûcí MSP malé a st ední podniky MSSF monitorovací systém strukturálních fondû MZd Ministerstvo zdravotnictví Mze Ministerstvo zemûdûlství MÎP Ministerstvo Ïivotního prost edí NNO nestátní neziskové organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NPR Národní program reforem NRP Národní rozvojov plán âr NSRR Národní strategick referenãní rámec NUTS územní statistická jednotka (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) OECD Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj OFÚ odbor Finanãní útvar ÚIA útvar Interní audit OKEâ Odvûtvová klasifikace ekonomick ch ãinností OP operaãní program OP D Operaãní program Doprava OP LZZ Operaãní program Lidské zdroje a zamûstnanost OP PI Operaãní program Podnikání a inovace OP PK Operaãní program Praha Konkurenceschopnost o.p.s obecnû prospû ná ãinnost OP TP Operaãní program Technická pomoc OP VK Operaãní program Vzdûlávání pro konkurenceschopnost OP ÎP Operaãní program Îivotní prost edí O ROP odbor ízení ROP o.s. obãanské sdruïení PAS povû en auditní subjekt PCO Platební a certifikaãní orgán PID PraÏská integrovaná doprava PKS parita kupní síly PP âr Policejní presidium âr PPP public private partnership (partnerství ve ejného a soukr. sektoru) PRV Program rozvoje venkova PRÚOSK Program rozvoje územního obvodu St edoãeského kraje PZI p ímé zahraniãní investice RLZ rozvoj lidsk ch zdrojû ROP Regionální operaãní program RPIC regionální poradenské a informaãní centrum RR Regionální rada SAPARD Speciální p edvstupní program pro zemûdûlství a rozvoj venkova SC4 specifick cíl 4 SE anal za socioekonomická anal za SEA hodnocení dopadû programu na Ïivotní prost edí SF strukturální fondy SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SID St edoãeská integrovaná doprava SLDB Sãítání lidu, domû a bytû (2001) SO ORP správní obvody obcí s roz í enou pûsobností SOZS Strategické obecné zásady Spoleãenství SROP Spoleãn regionální operaãní program STK St edoãesk kraj SWOT silné a slabé stránky, p íleïitosti a ohroïení SZIF Státní zemûdûlsk intervenãní fond SÎDC Správa Ïelezniãní dopravní cesty UNESCO památky Seznamu svûtového dûdictví UNESCO TEN-T Trans-European Network for Transport ÚRR Ú ad Regionální rady VO vy í odborná kola V vysoká kola VPR vesnické památkové rezervace VRR V bor Regionální rady VZ ve ejné zdraví Z základní kola ÎP Ïivotní prost edí 4 5

4 ÚVOD Kontext ROP NUTS 2 St ední âechy Politika soudrïnosti EU v období bude klást vût í dûraz na územnû integrovan p ístup p i e ení problémû hospodá ské a sociální soudrïnosti a decentralizaci kompetencí p i realizaci intervencí. V souladu s tûmito zásadami a v návaznosti na vznik regionální samosprávy v âr bylo p ijato rozhodnutí o p ípravû regionálních operaãních programû (usnesení vlády ã. 245/2005 v souladu s usnesením vlády ã. 175/2005), které budou v rámci cíle Konvergence doplàovat tematické operaãní programy. Regionální operaãní program pro region soudrïnosti NUTS 2 St ední âechy (dále jen ROP NUTS 2 St ední âechy) p edstavuje hlavní programov dokument urãující priority regionu pro ãerpání ze strukturálních fondû v programovacím období Tento program vychází z platn ch strategick ch a programov ch materiálû kraje, jako jsou Program rozvoje územního obvodu St edoãeského kraje a dal í sektorové ãi prû ezové koncepãní materiály. ROP NUTS 2 St ední âechy je v souladu se zákonem ã. 138/2006 Sb., novelizujícím zákon ã. 248/2000 Sb., o podpo e regionálního rozvoje. ROP NUTS 2 St ední âechy kromû uveden ch podkladov ch materiálû regionální úrovnû zohledàuje hlavní strategické a programové dokumenty urãující obecné priority rozvoje âeské republiky a Evropské unie jako celku. Mezi takto vyuïité podklady pat í zejména Strategické obecné zásady Spoleãenství (SOZS), Národní rozvojov plán âeské republiky (NRP) a na nûj navazující Národní strategick referenãní rámec (NSRR), které kromû definice hlavních priorit âr a EU na následující programovací období specifikují»dûlbu«prioritních oblastí mezi jednotlivé tematické a regionální operaãní programy, a dal í metodické ãi pracovní podklady. Na rozdíl od tematick ch programû, které akcentují oborov p ístup p i e ení problémû, je v ROP NUTS 2 St ední âechy uplatnûn integrovan p ístup k územnímu rozvoji, tzn. podpora komplexního rozvoje území nebo jeho obnovy. Ve strategii ROP NUTS 2 St ední âechy je také zdûraznûna urbánní dimenze, p iãemï podpora sítû mal ch a st edních mûst jako pólû rûstu venkovsk ch oblastí sleduje poïadavek harmonického a vyváïeného rozvoje území. V neposlední adû posiluje ROP NUTS 2 St ední âechy uplatàování principu subsidiarity, neboè se zamû uje zejména na e ení problémû, kter m ãelí místní úroveà. ROP NUTS 2 St ední âechy byl p ipraven v souladu jak s legislativními dokumenty EU, které definují rámec politiky hospodá ské a sociální soudrïnosti, tak i legislativními normami a p edpisy stanovujícími základní principy regionálního rozvoje v âr a pravidla pro vyuïití prost edkû ze strukturálních fondû EU, státního rozpoãtu a ostatních ve ejn ch rozpoãtû. ROP NUTS 2 St ední âechy se v souladu s doporuãenou metodikou Evropské Komise (EK) a Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ãlení do pûti hlavních kapitol. Kapitola I, Socioekonomická anal za, shrnuje informace o souãasné pozici regionu a jeho klíãov ch problémech v kontextu sociálnûekonomického rozvoje území. V druhé kapitole je navrïena rozvojová strategie ROP NUTS 2 St ední âechy, která je na stranû jedné provázána se ir í strategií rozvoje kraje a na stranû druhé reflektuje evropské a národní priority v rámci politiky hospodá ské a sociální soudrïnosti EU. T etí kapitola obsahuje popis prioritních os programu, kter je doplnûn finanãním plánem a popisem implementace programu (kapitoly IV a V). Princip partnerství p i p ípravû programu V souladu s ãlánkem 11 na ízení Rady (ES) ã. 1083/2006 ze dne 11. ãervence 2006, o obecn ch ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrïnosti a o zru ení na ízení (ES) ã. 1260/1999 (dale jen «obecné na ízení«) respektuje ROP NUTS 2 St ední âechy princip partnerství. P íprava ROP NUTS 2 St ední âechy probíhala na bázi partnerské spolupráce v ech klíãov ch aktérû. Zpracování programového dokumentu, jeho ex-ante hodnocení i strategického hodnocení dopadu na Ïivotní prost edí (SEA) bylo ve v bûrovém ízení zadáno externím dodavatelûm. Zpracovatel a zadavatel byli po celou dobu zpracování ROP NUTS 2 St ední âechy v úzkém kontaktu a dûslednû respektovali partnersk p ístup. Pro koordinaci zpracování celého programu a schvalování jednotliv ch v stupû byla ustavena ídicí skupina ROP NUTS 2 St ední âechy. V ídicí skupinû ROP NUTS 2 St ední âechy byli zastoupeni reprezentanti St edoãeského kraje, mûst a obcí. Pro e ení jednotliv ch témat pak byly vytvo eny pracovní skupiny, úïeji zamû ené na konkrétní problematiku. V stupy (tj. verze programového dokumentu) byly prezentovány v rámci ve ejného p ipomínkového ízení zástupcûm obcí, svazkû obcí, podnikatelské a neziskové sféry, kte í takto mohli aktivnû uplatnit p ipomínky k analytické i návrhové ãásti programu. P ipomínky partnerû se t kaly rûzn ch okruhû problémû. Nejvíce p ipomínek bylo smû ováno do oblastí typu p íjemcû a zamû ení oblastí podpory (resp. vymezení podporovan ch aktivit), které byly zohlednûny do té míry, do které je p ipou tí platná legislativa EU a âr, zamû ení programu, jednotlivé koncepce a strategie a zamû ení jednotliv ch oblastí podpory (viz tabulka 1). Aby se zabránilo p ekryvûm ve vymezení podporovan ch aktivit mezi jednotliv mi operaãními programy a zároveà byla zaji tûna pot ebná synergie, bylo zamû ení strategické ãásti ROP NUTS 2 St ední âechy intenzivnû konzultováno s ministerstvy zodpovûdn mi za p ípravu tematick ch 6 7

5 Tabulka 1: P ehled vypo ádan ch p ipomínek k ROP NUTS 2 St ední âechy v rámci procesu ve ejného p ipomínkování (b ezen 2006) Instituce Partne i projektu 3.3 SROP Poãet osloven ch subjektû Poãet p ipomínek celkem Akceptováno Z toho âásteãnû akceptováno Neakceptováno Konzultaãní proces byl rovnûï podpo en v rámci projektu»posílení kapacity místních a regionálních orgánû p i plánování a realizaci programû«, podpo eného z opat ení 3.3 Spoleãného regionálního operaãního programu (SROP), do kterého bylo zapojeno 25 partnerû St edoãeského kraje. Tabulka 2: Ve ejné projednávání ROP NUTS 2 St ední âechy dne Instituce Poãet osloven ch subjektû Úãast zástupcû ídící skupina pro tvorbu ROP Komise Rady St edoãeského kraje a v bory Zastupitelstva St edoãeského kraje Mikroregiony (svazky obcí) Obce s roz í enou pûsobností Odbory Krajského ú adu St edoãeského kraje Nestátní neziskové organizace operaãních programû. P i jednání s rezorty byla pozice krajû koordinována zejména prost ednictvím Asociace krajû âr. V prûbûhu celého období p íprav ROP NUTS 2 St ední âechy fungovala také úzká spolupráce se zástupci pracovních skupin ROP z ostatních regionû NUTS 2. V rámci konzultaãního procesu (zahrnujícího jak ve ejné, tak mezirezortní p ipomínkování) byli osloveni reprezentanti: St edoãeského kraje, mûst a obcí, mikroregionû, neziskov ch organizací Krajské hospodá ské komory (reprezentant zájmû podnikatelské sféry), relevantních ministerstev (zejména MF, MMR). Mikroregiony (svazky obcí) Obce s roz í enou pûsobností Nestátní neziskové organizace V rámci procesu konzultace bylo osloveno asi 70 nevládních neziskov ch organizací (80 osloven ch NNO pro ve ejné projednávání programového dokumentu), z nichï se asi 1/3 zab vá tématy rovn ch p íleïitostí (role Ïeny na pracovním trhu, problematika rovnosti a p ístupu k trhu práce, postavení rodin, postavení osob ohroïen ch sociálním vylouãením atd.). Drobné dílãí p ipomínky byly vypo ádány. Mezi osloven mi NNO byly nap.: Nadûje, o. s., Obãanské sdruïení Narcis, SdruÏení obãanû Exodus, Charita Kutná Hora, Dobroãinn spolek Lomikámen, o. s., Baoab, o. s., Letohrádek Vendula, DÛm rodin, Greendoors, Obãanské sdruïení Rytmus, Tyflocentrum, Fokus SdruÏení pro péãi o du evnû nemocné, Îivot 90, Obãanské sdruïení rodiãû a dûtí Dobromysl, Diakonie âáslav, Obãanské sdruïení Náruã, Oblastní spolek ââk Kutná Hora, Farní charita Star Knín, Centrum sluïeb Slunce v em, Unho È, Klub Klubíãko Beroun (Asociace rodiãû a p átel zdravotnû postiïen ch dûtí v âr), Portus Praha, o. s., Handicap centrum Podûbrady, Obãanské sdruïení St ep, SdruÏení pro pomoc mentálnû postiïen m (SPMP âr), Centrum sluïeb Hvozdy, Dobrovolnické centrum Kladno, SdruÏení zdravotnû postiïen ch Bene ov, Obãanské sdruïení Akord, âeská asociace pro psychické zdraví, Kcentrum P íbram, Magdalena o. p. s. 8 9

6 Îádná nezisková organizace zab vající se pouze a specificky rovn mi p íleïitostmi se pro území NUTS 2 St ední âechy neetablovala. Proto byly p i konstruování aspektu rovn ch p íleïitostí ROP NUTS 2 St ední âechy brány v úvahu v znamné p ipomínky z konzultaãního procesu k detailûm v ech OP, kter probûhl pod ízením MMR a za p ispûní TP RPS v letech Tento centrální konzultaãní proces byl organizován st e ní NNO, Centrem pro komunitní práci (CpKP). Kulat stûl byl pro region NUTS 2 St ední âechy a Prahu organizován dne Informace o konání jednotliv ch diskuzí jsou k dispozici na stránkách CpKP ( cpkp.cz/regiony). Kulaté stoly se uskuteãnily v rámci projektu»oponentura a doporuãení k návrhûm NRP a NSRR realizovaná neziskov m sektorem a informaãní kampaà pro neziskov sektor«. Projekt pro MMR realizovalo CpKP a Asociace nestátních neziskov ch organizací v âeské republice (Asociace NNO) ve spolupráci s regionálními partnery (viz about/nrp0713). Konzultaãní proces organizovan MMR byl chápán jako komplementární vûãi regionální úrovni. Takto vzniklé klíãové p ipomínky byly zakomponovány p edev ím do indikátorû prioritní osy 3. SoubûÏnû s p ípravou ROP NUTS 2 St ední âechy probíhalo v souladu s legislativou EU a âr hodnocení SEA p ipravovaného programového dokumentu. Souãástí p ípravy SEA bylo také ve ejné p ipomínkování tohoto dokumentu, do kterého se mj. zapojili zástupci: Ministerstva Ïivotního prost edí, Odboru Ïivotního prost edí Krajského ú adu St edoãeského kraje, odborû Ïivotního prost edí ãi jin ch vûcnû p íslu n ch útvarû mûst a obcí (resp. mûstsk ch a obecních ú adû), chránûn ch krajinn ch oblastí na území St edoãeského kraje (vãetnû CHKO, v nichï se nacházejí území zahrnutá do soustavy Natura 2000), Krajské hygienické stanice St edoãeského kraje. Programov dokument ROP NUTS 2 St ední âechy je po celé období p íprav zve ejàován v jeho aktuální verzi na internetov ch stránkách St edoãeského kraje a ídícího orgánu ROP NUTS 2 St ední âechy ( O ROP NUTS 2 St ední âechy). Programov dokument je zároveà prezentován na informaãních akcích realizovan ch ídícím orgánem v souladu s Komunikaãním plánem ROP NUTS 2 St ední âechy. Princip partnerství je realizován i p i p ípravû dal ích dokumentû navazujících na programov dokument, tj. p i p ípravû Provádûcího dokumentu k ROP NUTS 2 St ední âechy (dále jen Provádûcí dokument) a PokynÛ pro Ïadatele a p íjemce (vãetnû v bûrov ch kritérií). Do p ípravy tûchto dokumentû jsou zapojeni reprezentanti cílov ch skupin programu v rámci pracovních skupin k jednotliv m prioritním osám, resp. oblastem podpory. Pracovní skupiny jsou sloïené ze: zástupcû odborn ch komisí Rady kraje, zástupcû vûcnû p íslu n ch odborû Krajského ú adu St edoãeského kraje, zástupcû neziskov ch organizací ãinn ch v sociální oblasti a v oblasti cestovního ruchu, zástupcû podnikatelského sektoru, zástupcû místních akãních skupin, zástupcû mûst a obcí (vãetnû zástupcû mûst podporovan ch v rámci urbánní dimenze programu). Ostatní zástupci cílov ch skupin jakoï i ad odborné i ir í ve ejnosti mají moïnost vyjád it se k Provádûcímu dokumentu v rámci ve ejného p ipomínkového ízení. Provádûcí dokument ROP NUTS 2 St ední âechy je ve verzi k p ipomínkování a v následné schválené verzi zve ejnûn na internetov ch stránkách O ROP NUTS 2 St ední âechy. Provádûcí dokument a Pokyny pro Ïadatele a p íjemce jsou zároveà prezentovány na informaãních akcích realizovan ch O v souladu s Komunikaãním plánem ROP NUTS 2 St ední âechy. Legislativní rámec ROP NUTS 2 St ední âechy je p ipraven v souladu s následujícími legislativními dokumenty EU: na ízení Rady (ES) ã. 1083/2006 ze dne 11. ãervence 2006, o obecn ch ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudrïnosti a o zru ení na ízení (ES) ã. 1260/1999 (dále jen obecné na ízení), na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1080/2006 ze dne 5. ãervence 2006, o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zru ení na ízení (ES) ã. 1783/1999, na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1081/2006 ze dne 5. ãervence 2006, o Evropském sociálním fondu a o zru ení na ízení (ES) ã. 1784/1999, na ízení Rady (ES) ã. 1084/2006 ze dne 11. ãervence 2006, o Fondu soudrïnosti a o zru ení na ízení (ES) ã. 1164/94, na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1082/2006 ze dne 5. ãervence 2006, o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), na ízení Komise (ES) ã. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kter m se stanoví provádûcí pravidla k na ízení Rady (ES) ã. 1083/2006, o obecn ch ustanoveních t kajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudrïnosti, a k na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (dále jen»provádûcí na ízení«), na ízení Komise (ES) ã. 1628/2006 ze dne 24. íjna 2006, o pouïití ãlánku 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiãní podporu, na ízení Komise (ES) ã. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006, o pouïití ãlánkû 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, 10 11

7 rozhodnutí Rady (ES) ã. 702/2006 ze dne 6. íjna 2006, o strategick ch obecn ch zásadách Spoleãenství pro soudrïnost, Smlouva o zaloïení ES, na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ã. 1059/2003 ze dne 26. kvûtna 2003, o zavedení spoleãné klasifikace územních statistick ch jednotek (NUTS), smûrnice Evropského parlamentu a Rady ã. 42/2001 ze dne 27. ãervna 2001, o posuzování vlivû nûkter ch plánû a programû na Ïivotní prost edí, sdûlení Komise ã. 24/2005 jarnímu zasedání Evropské Rady Spoleãnû k rûstu a zamûstnanosti, Nov zaãátek Lisabonské strategie, Sdûlení p edsedy Barrosa po dohodû s místop edsedou Verheugenem, rozhodnutí Rady (ES) ã. 144/2006 ze dne 20. února 2006, o strategick ch smûrech Spoleãenství pro rozvoj venkova (programovací období ), sdûlení 141/2005 Integrované hlavní smûry pro rûst a zamûstnanost ( ). Kromû v e uveden ch legislativních smûrodatn ch dokumentû na úrovni Evropského spoleãenství vychází zpracovan ROP NUTS 2 St ední âechy z ady legislativních norem a p edpisû stanovujících jak základní principy regionálního rozvoje v âr, tak pravidla pro vyuïití prost edkû ze strukturálních fondû EU, státního rozpoãtu a ostatních ve ejn ch rozpoãtû. V rámci p ípravy ROP NUTS 2 St ední âechy byly reflektovány zejména následující dokumenty: Zákon o podpo e regionálního rozvoje ã. 248/2000 Sb., novelizovan zákonem ã. 138/2006 Sb., je legislativním dokumentem, ve kterém stát deklaruje snahu o vyváïen rozvoj státu a o vytvá ení podmínek pro koordinaci a provádûní ekonomické a sociální soudrïnosti ãesk ch regionû. Jedná se o normu, která souhrnnû upravuje v kon správy na úseku podpory regionálního rozvoje vãetnû stanovení základních pravidel pro programování strukturálních fondû. Zákon dále definuje pojem»region«, demonstrativnû uvádí v ãet oblastí, ve kter ch je podporován regionální rozvoj, definuje programové dokumenty vypracovávané na celostátní a krajské úrovni a urãuje zamû ení státní podpory regionálního rozvoje. Vymezuje pûsobnost MMR, krajû a obcí p i podpo e regionálního rozvoje. V neposlední adû jsou v zákonû definovány tzv. regiony soudrïnosti, jejichï územní vymezení odpovídá územním statistick m jednotkám NUTS 2, a jejich orgány vãetnû urãení jejich pûsobnosti. Zákon o krajích ã. 129/2000 Sb. je dal ím v znamn m legislativním dokumentem, kter se zab vá niï í neï celostátní, tj. krajskou úrovní. Materiál konkrétnû urãuje postavení krajû, vymezuje jednotlivé orgány vãetnû rozsahu jejich pûsobnosti a blíïe specifikuje i finanãní a kontrolní otázky spojené s pûsobností kraje. Kromû uveden ch norem je ROP NUTS 2 St ední âechy zpracován v souladu s následujícími legislativními dokumenty âeské republiky: zákon ã. 299/1991 Sb., o podpo e malého a st edního podnikání, zákon ã. 114/1992 Sb., o ochranû p írody a krajiny, zákon ã. 218/2000 Sb., o rozpoãtov ch pravidlech, zákon ã. 215/2004 Sb., o úpravû nûkter ch vztahû v oblasti ve ejné podpory a o zmûnû zákona o podpo e v zkumu a v voje, zákon ã. 250/2000 Sb., o rozpoãtov ch pravidlech územních rozpoãtû, zákon ã. 320/2001 Sb., o finanãní kontrole, zákonem ã. 420/2004 Sb., o p ezkoumávání hospoda ení územních samosprávn ch celkû, zákon ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, zákon ã. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, vy ím odborném a jiném vzdûlávání ( kolsk zákon), zákon ã. 108/2006 Sb., o sociálních sluïbách, zákon ã. 258/2000 Sb., o ochranû ve ejného zdraví a o zmûnû nûkter ch souvisejících zákonû, zákon ã. 20/1966 Sb., o péãi o zdraví lidu, zákon ã. 123/2000 Sb., o zdravotnick ch prost edcích a zmûnû nûkter ch souvisejících zákonû, zákon ã. 137/2006 Sb., o ve ejn ch zakázkách, zákon ã. 436/2005 Sb., o ochranû hospodá ské soutûïe, usnesení vlády âr ã. 235/1998, o zásadách regionální politiky vlády (v aktuálním znûní), usnesení vlády âr ã. 245/2005, k postupu p ípravy âeské republiky na ãerpání finanãních prost edkû ze strukturálních fondû a z Fondu soudrïnosti Evropské unie v letech 2007 aï 2013, usnesení vlády âr ã. 1242/2004, k návrhu Strategie udrïitelného rozvoje âeské republiky, usnesení vlády âr ã. 984/2005, k návrhu Strategie hospodá ského rûstu âeské republiky, usnesení vlády âr ã. 730/1998, o Programu obnovy venkova, usnesení vlády âr ã. 198/2006, ke koordinaci p ípravy âr na ãerpání finanãních prost edkû ze strukturálních fondû a FS EU v letech Soulad s pravidly ve ejné podpory Poskytování finanãních prost edkû z ROP NUTS 2 St ední âechy podléhá právní úpravû ES v oblasti ve ejné podpory. Ve vztahu k právní úpravû strukturálních fondû Evropské unie (EU) je nutné doplnit, Ïe oblast ve ejné podpory je nad azena pravidlûm upravujícím poskytování dotací ze strukturálních fondû EU, neboè vychází z p ímo pouïitelného ãlánku 87 odst. 1 Smlouvy o zaloïení ES (dále jen»ses«), kter se vztahuje na dotace poskytované z jak chkoliv zdrojû jak mkoliv ãlensk m státem i samotnou EU. O ROP NUTS 2 St ední âechy zajistí, aby jakákoliv ve ejná podpora poskytnutá v rámci ROP NUTS 2 St ední âechy byla v souladu s proce

8 I. SOCIOEKONOMICKÁ ANAL ZA 1. Základní profil regionu St ední âechy jsou regionem NUTS 2 a souãasnû krajem. Administrativnû se dûlí na 10 okresû, 26 spádov ch obvodû obcí s roz í enou pûsobností (SO ORP) a obcí. Podle rozlohy se jedná o nejvût í kraj âeské republiky (tvo í témû 14 % jejího území). Populaãnû je t etím nejvût ím krajem âeské republiky. Jako jedin kraj nemá na svém území krajské mûsto a krajsk ú ad sídlí v Praze, která je jeho p irozen m socioekonomick m jádrem. Region St ední âechy plní roli ir ího zázemí hl. mûsta Prahy, coï ovlivàuje v rûzné intenzitû celou adu socioekonomick ch jevû a procesû. Poloha St edních âech v zázemí Prahy má p eváïnû pozitivní vliv na socioekonomick rozvoj území (nap. na zamûstnanost, migraci, podnikatelsk Obrázek 1: Obvody obcí s roz í enou pûsobností v NUTS 2 St ední âechy Zdroj: zpracováno podle âsú Mnichovo Hradi tû durálními a materiálními pravidly pro ve ejnou podporu aplikovateln mi v okamïiku poskytnutí podpory. Celková v e ve ejné podpory nesmí p ekroãit limity uvedené v Regionální mapû intenzity ve ejné podpory pro âr Ve ejná podpora je povaïována za zakázanou, pokud v dûsledku jejího poskytnutí dojde ke zv hodnûní konkrétního podniku nebo urãitého odvûtví v roby a toto zv hodnûní ovlivní obchod mezi ãlensk mi státy EU, ãímï dojde k naru ení hospodá ské soutûïe Spoleãenství. Tyto znaky musí b t splnûny souãasnû, v p ípadû absence alespoà jednoho z nich se nejedná o ve ejnou podporu.v rámci ROP NUTS 2 St ední âechy budou poskytovány následující typy ve ejné podpory: regionální investiãní podpora podle na ízení Komise (ES) ã. 1628/2006 (oblast podpory 1.1, 1.2, 2.1, 2.2, 3.1, 3.2, 3.3), de minimis podle na ízení Komise (ES) ã. 1998/2006 (oblast podpory 2.3, 3.1, 3.2, 3.3), ve ejná podpora na základû souhlasu EK v rámci notifikaãní procedury (oblast podpory 1.2). Rakovník Hofiovice Slan Pfiíbram Kladno Beroun Kralupy nad Vltavou Dobfií âerno ice Sedlãany Mûlník Neratovice Brand s nad Labem Stará Boleslav Votice íãany Bene ov Lysá nad Labem âesk Brod Vla im Mladá Boleslav Nymburk Podûbrady W Kolín Kutná Hora N S E âáslav 14 15

9 Tabulka 3: Klíãové ukazatele základního profilu regionu (2005) Zdroj: âsú sektor), v adû aspektû v ak pûsobí negativnû (koncentrace investorû a náv tûvníkû do Prahy, silná koncentrace regionálních vazeb ve smûru do Prahy na úkor vazeb mezi st edisky v kraji, vysoká dopravní zátûï apod.). Takzvan stínov efekt navíc zpûsobuje, Ïe pro kraj je charakteristick velk poãet mal ch obcí a málo velk ch mûst. Rozdrobenost sídelní struktury daná nízk m prûmûrn m poãtem obyvatel na 1 obec následnû ovlivàuje i vybavenost sociální a technickou infrastrukturou. Hustota zalidnûní území je v rámci âr podprûmûrná. Nejvy í je v dûsledku intenzivní prûmyslové v roby a silné migrace pracovní síly v 60. a 70. letech ve SO ORP Kladno, Neratovice a Kralupy nad Vltavou. V tûchto jednotkách je také nejvy í míra urbanizace. Ve vût inû okresû St edoãeského kraje Ïije v obcích s poãtem obyvatel do více neï 40 % populace, p iãemï v okrese Rakovník je to dokonce 60 %. Tabulka 4: Základní srovnání NUTS 2 St ední âechy s âr a EU (2004) Zdroj: EUROSTAT, âsú Ukazatel NUTS 2 St ední âechy âeská republika Evropská unie (EU25) RÛst HDP (%, 2003=100 %) 3,4 4,6 2,0 HDP/osobu PPS (%) 65,8 70,1 100,0 Podíl EAO zamûstnanosti v priméru (%) z celkového poãtu EAO Podíl EAO zamûstnanosti v sekundéru (%) z celkového poãtu EAO Podíl EAO zamûstnanosti v terciéru (%, 2004) z celkového poãtu EAO 4,1 5,1 4,0 38,0 37,8 28,1 57,0 58,3 69,8 Nezamûstnanost (%, 2004) 5,4 8,3 9,0 Ukazatel (jednotka) St ední âechy âeská republika Poãet obcí (18,3 % âr) PrÛmûrn poãet obyvatel na 1 obec 991, Podíl vysoko kolsky vzdûlan ch obyvyvatel ve vûku let (%, 2001) 8,5 11,9 20,6 Hustota zalidnûní (obyv./km 2 ) 105,1 130 Podíl mûstského/venkovského obyvatelstva (%) 54,3/45,7 70,1/29,9 Z evropského pohledu jsou St ední âechy, podobnû jako ostatní regiony âr s v jimkou Prahy, stále chápány jako do urãité míry zaostávající. Jak vypl vá z dat EUROSTATU, je zaostávání dáno zejména celkov m ekonomick m v konem vyjád en m hrub m domácím produktem v paritû kupní síly (HDP PKS), zatímco jiné ukazatele jsou jiï mnohem p íznivûj í. HDP PKS St edních âech dosahuje cca 65,8 % prûmûru HDP EU25 vyjád eného v paritû kupní síly (2004). Po Praze je sice tento region na druhém místû, nicménû rozdíly mezi ostatními regiony soudrïnosti nejsou p íli v znamné (nejménû má St ední Morava s 56,3 %). Nejvût í rozdíly stále p etrvávají mezi Prahou a ostatními ãástmi âeské republiky. Ze srovnání s Evropou vypl vá, Ïe region má pomûrnû vyspûlou sektorovou strukturu ekonomiky, coï platí zejména pro relativnû nízk poãet osob zamûstnan ch v zemûdûlství (4,1 %). Podíl zamûstnan ch v prûmyslu je oproti evropskému prûmûru stále relativnû vy í (o cca 10 %) na úkor sektoru sluïeb. V oblasti nezamûstnanosti se St ední âechy (5,4 %) pohybují pod evropsk m prûmûrem (9,0 %). V raznûj í zaostávání bylo zaznamenáno v oblasti vzdûlanostní struktury, kde St ední âechy (podíl vysoko kolákû 8,5 %) zaostávají jak za prûmûrem celé EU (20,6 %), tak mezi nov mi ãlensk mi zemûmi (prûmûr 14,8 %) 1. V tomto smûru se ov em jedná o strukturální problém ãeského kolství, kter je spoleãn pro celou âr. 1 Údaje na reg. úrovni pouze ze SLDB za rok Struktura obyvatel a sociální infrastruktura Vûková struktura obyvatelstva ve St edních âechách je v rámci âr spí e nep íznivá, tzn. podíl nejmlad ích vûkov ch kategorií je v rámci âr podprûmûrn a podíl star ích vûkov ch kategorií naopak nadprûmûrn. To klade zv ené nároky p edev ím na infrastrukturu v oblasti zdravotnictví a sociálních sluïeb ve st ediscích na mikroregionální a subregionální úrovni. Nejstar í obyvatelstvo mají SO ORP na vnûj ím okraji regionu (nejvíce Podûbrady, Votice a Mnichovo Hradi tû), relativnû nejmlad í naopak v zázemí Prahy (p ízniv vliv migrace za prací v prûmyslu v 60. a 70. letech i souãasné suburbanizace). Od roku 1991 do souãasnosti se vûková struktura kraje zhor ila, ale ve srovnání s ostatními regiony âr relativnû málo. VÛbec nejménû to platí o regionech v tûsné blízkosti Prahy, kde naopak vlivem migrace mlad ích rodin roste poãet nejmlad ích vûkov ch kategorií, a tedy i poptávka po sluïbách v oblasti vzdûlávání a volnoãasov ch aktivit a nûkter ch sociálních sluïbách. Vzdûlanostní úroveà obyvatelstva je v regionu St ední âechy v raznû pod prûmûrem âr, p estoïe se v posledních letech zvy ovala rychleji neï v ostatních regionech. Nízká vzdûlanostní úroveà je opût dána koncentrací vzdûlanûj ího obyvatelstva do Prahy. Nejvzdûlanûj í obyvatelstvo mají díky p ílivu mlad ího obyvatelstva s vy ím vzdûláním SO ORP v tûsném zázemí Prahy (nejvíce íãany, âerno ice), nejménû vzdûlané naopak SO ORP v okrajov ch ãástech regionu, zejména v jeho západní ãásti. Velk poãet populaãnû mal ch obcí popsan v e s sebou p iná í slab í vybavenost sociální infrastrukturou v porovnání s ostatními regiony âr

10 18 Platí to i o základní obãanské vybavenosti jako jsou koly nebo zdravotnická za ízení, kter mi disponuje v rámci âr v raznû podprûmûrn podíl obcí. Platí to bez v raznûj ích rozdílû pro celé St ední âechy. Dynamika populaãního v voje v posledních 15 letech (zmûny v úrovni porodnosti, vysoké p írûstky migrací v zázemí Prahy) vyvolává vysoké nároky na organizaci a zaji tûní infrastruktury v oblasti poãáteãního vzdûlávání. Pokles poãtu ÏákÛ se projevuje na prvním stupni základních kol, druh stupeà vykazuje stabilní stav od roku V kraji je 44,8 % základních kol malot ídních a vzhledem ke klesajícímu poãtu ÏákÛ jim mnohdy hrozí zru ení. Na tûchto kolách p itom studuje více neï 14 % dûtí, coï pat í v âr k nadprûmûrn m hodnotám. V zázemí Prahy naopak rûst poãtu obyvatel migrací vyvolává pot ebu nov ch kolsk ch za ízení (nap. íãany). Na úrovni st edního vzdûlávání je patrná koncentrace za ízení do okresních center. Nejvíce gymnázií mají okresy Prahav chod a P íbram, Ïádné naopak nemá okres Prahazápad. Ten nemá, stejnû jako okres Rakovník, ani vy í odbornou kolu. Podle Dlouhodobého zámûru vzdûlávání a rozvoje vzdûlávací soustavy ve St edoãeském kraji (2006) e í mnoho kol problémy s nevyhovující vybaveností (zejména v oblasti ICT, ale problémy jsou i jinde odborné uãebny, bezbariérov p ístup) a tato situace vyïaduje investice do rekonstrukcí a nákupu vybavení. St edoãesk kraj má nejménû léka Û i nemocniãních lûïek na obyvatel v âr (zãásti to v ak opût souvisí s administrativním vyãlenûním Prahy). Nejvût í nedostatek vykazují lûïka následné péãe, vãasné léãebné rehabilitace a dûtské psychiatrie. Av ak podle Koncepce zdravotnictví ve St edoãeském kraji je cca 12 % lûïek naopak povaïováno za nadbyteãn ch. Zejména akutní lûïka základních oborû jsou málo vyuïívaná a neefektivnû rozloïená. V regionu tudíï vzniká pot eba transformace lûïek a zdravotnick ch za ízení. Poãet míst v za ízeních sociálních sluïeb v p epoãtu na obyvatel je ve St edoãeském kraji témû u v ech sledovan ch typû pod prûmûrem âr. Mnohem podstatnûj í neï kapacita jsou problémy s kvalitou tûchto za ízení, které se objevují p edev ím v souvislosti se standardy kvality sociálních sluïeb. Podle sociálnûdemografické anal zy St edoãeského kraje (2004) vykazuje kvalita poskytované péãe závaïné nedostatky, a to p edev ím z hlediska zachování dûstojnosti a soukromí klientû. MoÏnosti volnoãasov ch aktivit (kulturního i sportovního vyïití) jsou opût silnû ovlivnûny potenciálem Prahy, protoïe její divadla, muzea, ale i sportovi tû jsou pomûrnû snadno dostupná i pro obyvatele St edoãeského kraje. Neplatí to v ak pro jeho okrajové ãásti, které jsou v tomto ohledu nedostateãnû vybavené. Na úrovni okresû se pak projevuje pomûrnû v razná koncentrace do nûkolika center (zejména Kladna, Mladé Boleslavi a P íbrami). Tabulka 5: Klíãové ukazatele struktury obyvatelstva a sociální infrastruktury Zdroj: âsú 3. Vûda a v zkum Ukazatel (jednotka) St ední âechy âeská republika Index stá í (2003) 92,8 % 91,6 % Index vzdûlanosti (2001) 38,4 42,6 Podíl obcí, v nichï se nachází kola (%, 2004) 34,4 42,0 Podíl obcí, v nichï se nachází zdravotnické za ízení (%, 2004) 32,5 36,2 Poãet léka Û na obyvatel (2005) 3,0 4,0 Poãet nemocniãních lûïek na obyvatel (2005) 7,3 8,6 Místa v ústavech soc. péãe pro dospûlé na obyvatel (2005) 0,82 0,88 Místa v domovech dûchodcû na obyvatel (2004) 3,70 3,71 Místa v penzionech pro dûchodce na obyvatel (2005) 0,84 1,26 Místa v domech s peãovatelskou sluïbou na obyvatel (2005) 2,79 3,02 Pozn.: Index stá í = pomûr mezi podílem obyvatel ve vûku 60 a více let a podílem obyvatel ve vûku 0 14 let vyjád en v % (ãím vy í hodnota, tím star í obyvatelstvo). Index vzdûlanosti = souãet váïen ch podílû populace star í 15 let st edo kolsky (váha 1) a vysoko kolsky (váha 2) vzdûlan ch (ãím vy í hodnota, tím vzdûlanûj í obyvatelstvo). Aãkoli St edoãesk kraj nedisponuje Ïádnou ve ejnou vysokou kolou, jeho podíl na celkov ch ve ejn ch v dajích urãen ch na vûdu a v zkum je hned po Praze druh nejvy í mezi kraji âr. Pozice obou krajû v rámci âr v oblasti vûdy a v zkumu je v tomto ohledu mimo ádnû silná Praha a St edoãesk kraj se v roce 2005 dûlily o témû 60 % (57,9 %) z celkového objemu ve ejn ch v dajû na vûdu a v zkum v âr. Také podle poãtu vûdeck ch pracovníkû je St edoãesk kraj v rámci âr na piãce (3. místo po Praze a Jihomoravském kraji). Soukromé vysoké koly, p eváïnû ekonomického zamû ení, se v regionu nacházejí pouze v Kladnû, Kolínû a Mladé Boleslavi. Z ve ejn ch vysok ch kol sídlí v Brand se nad Labem poboãka Pedagogické fakulty UK, v Kostelci nad âern mi Lesy poboãka âeské zemûdûlské univerzity, v Lánech poboãka kolského lesního, resp. zemûdûlského podniku a v Kladnû poboãka âeského vysokého uãení technického (Fakulta biomedicínského inïen rství). V zá í 2005 byl Zastupitelstvem St edoãeského kraje schválen projekt na vybudování ve ejné vysoké koly neuniverzitního typu, která by mûla b t akreditována v oborech strojírenství, elektrotechnika a informatika, ekonomika a management a pûsobit v Podûbradech, Mladé Boleslavi, âáslavi a Kutné Ho e. 19

11 Tabulka 6: Klíãové ukazatele vûdy a v zkumu Zdroj: âsú 20 Ve St edoãeském kraji najdeme znaãné mnoïství vûdeck ch a v zkumn ch ústavû, které tak do jisté míry kompenzují mal poãet vysok ch kol. V znamné zastoupení zde mají ústavy Akademie vûd âeské republiky. Jedná se o ústavy Archeologick, Astronomick, Botanick, Geologick, Jaderné fyziky, Anorganické chemie a Îivoãi né fyziologie a genetiky. Z dal ích vûdeck ch institutû je t eba zmínit nap íklad Biopharm v Jílovém u Prahy, specializující se na v zkum biofarmak a veterinárních p ípravkû a p ípravkû na ochranu rostlin, nebo deta ovanou laborato Ústavu paliv a maziv v Kolínû, kde se testují strojní motorové agregáty. Ukazatel (jednotka) St ední âechy âeská republika V daje na vûdu a v zkum (mil. Kã, 2005) (20,3 % âr) Poãet vûdeck ch pracovníkû (2005) (7,7 % âr), Ekonomika a podnikání St edoãesk kraj vykazuje v raznou dynamiku rûstu HDP. V p epoãtu na 1 obyvatele vzrostla hodnota HDP v období více neï 3, coï je po Praze druhé nejvy í tempo v mezikrajském srovnání. HDP St edních âech v p epoãtu na 1 obyvatele je dnes v rámci âr podprûmûrn, stejnû jako ve v ech ostatních krajích s v jimkou Prahy, která republikov prûmûr v raznû zvy uje. V po adí podle velikosti HDP na obyvatele je dnes St edoãesk kraj na 3. místû ze 14 krajû âr (po Praze a PlzeÀském kraji). HDP St edoãeského kraje opût negativnû ovlivàuje to, Ïe je z nûj administrativnû vyãlenûna Praha, p estoïe je jinak jeho funkãní souãástí a obecnû má její p ítomnost na v i HDP St edoãeského kraje p ízniv vliv. St edoãesk kraj se na celkovém v vozu âeské republiky v roce 2005 podílel 20,2 procenty, coï je jednoznaãnû nejvy í hodnota na úrovni krajû âr. Na vysokém v vozu St edoãeského kraje se zásadní mûrou podílí automobilka koda Auto v Mladé Boleslavi, která je nejvût ím ãesk m exportérem a vytvá í v regionu se sv mi subdodavateli prûmyslov klastr. Region je v ak na tomto odvûtví do znaãné míry závisl (kromû kody Auto je v regionu je tû automobilka TPCA u Kolína), a je tedy náchyln vûãi v kyvûm celosvûtové ekonomiky. St edoãesk kraj je rovnûï velmi atraktivní pro zahraniãní investice, coï souvisí s jeho exponovanou polohou v zázemí Prahy. P i srovnání sledovan ch let vykazuje St edoãesk kraj v razn nárûst objemu PZI a stabilnû si drïí druhou pozici v podílu na celkovém objemu PZI v âr v absolutním vyjád ení i v p epoãtu na obyvatele hned za Prahou. Vût ina investic smû uje do prûmyslu, zvlá tû do automobilového. Pouze malá ãást projektû se nevûnuje v robní ãinnosti. Nejvût í technologické centrum (TC) bylo zaloïeno v Mladé Boleslavi (nûmecká investice do kody Auto). Na úrovni kraje p itahují nejvíce investic centra automobilového prûmyslu Mladá Boleslav (dlouhodobû) a Kolín (po p íchodu TPCA). NadprÛmûrnou pozici si v tomto ohledu drïí oba okresy v zázemí Prahy Prahazápad a Prahav chod a okres Beroun. Zamûstnanost v primárním sektoru ve St edoãeském kraji v porovnání let 1993 a 2005 klesla o témû 40 % a v sekundárním témû o 15 %. Nejvy í zamûstnanost v primárním sektoru vykazují SO ORP na jihozápadû regionu, které jsou nejménû industrializované. V raznû nejvy í zamûstnanost v sekundárním sektoru vykazuje p irozenû SO ORP Mladá Boleslav a sousední Mnichovo Hradi tû (vliv kody Auto) a dále Ho ovice. Zamûstnanost naopak rostla v terciérním sektoru, a to zejména v bezprost edním okolí Prahy. St edoãesk kraj vykazuje v sekundárním sektoru niï í podíl zamûstnancû, neï je republikov prûmûr, a to i p es p ítomnost zmínûného v robce automobilû koda Auto, kter zásadním zpûsobem ovlivàuje exportní v konnost regionu. Podíl zamûstnancû primárního a terciárního sektoru naopak mírnû p evy uje prûmûr v âr. St edoãesk kraj vykazuje vzhledem ke své populaãní velikosti vysok poãet podnikajících fyzick ch osob. Naopak poãet podnikajících právnick ch osob je v rámci âr v raznû podprûmûrn, coï je mj. zpûsobeno opût Tabulka 7: Klíãové ukazatele ekonomiky a podnikání Zdroj: âsú, CzechInvest, MF âr Ukazatel (jednotka, rok) St ední âechy âeská republika HDP na obyvatele (b. c., Kã, 1993) HDP na obyvatele (b. c., Kã, 2005) RÛst HDP na obyvatele v letech (%) 342,0 293,9 Hodnota exportu do zahraniãí (mil. Kã, 2005) (20,2 % âr) Objem p ím ch zahraniã. investic (mil. Kã, 2005) (10,7 % âr) Objem p ím ch zahraniã. investic na 1 obyvatele (tis. Kã, 2005) 138,9 145,8 Zamûstnanost v priméru (% celkového poãtu EAO, 2005) 4,1 4,0 Zamûstnanost v sekundéru (% celkového poãtu EAO, 2005) 37,9 39,4 Zamûstnanost v terciéru (% celkového poãtu EAO, 2005) 58,0 56,6 Poãet fyz. osob plátcû DPH na obyvatel (2003) 32,9 27,8 Poãet práv. osob plátcû DPH na obyvatel (2003) 10,4 13,1 Poãet mikrofirem (do 9 zamûstnance) na obyvatel (2004) 158,3 156,4 Poãet mal ch firem (10 49 zamûstnancû) na obyvatel (2004) 4,3 4,8 Poãet st edních firem ( zamûstnancû) na obyv. (2004) 0,9 1,1 Pozn.: EAO = ekonomicky aktivní obyvatelstvo 21

12 22 Prahou, která»stahuje«právnické osoby i ze St edoãeského kraje. To se projevuje i na struktu e firem podle poãtu zamûstnancû. Zatímco poãet mikrofirem (do 9 zamûstnancû) je ve St edních âechách mírnû nad prûmûrem âr, poãet mal ch a zvlá tû st edních firem, které se ãastûji lokalizují ve vût ích centrech, je naopak podprûmûrn. 5. Cestovní ruch Klíãov mi p írodními atraktivitami regionu St ední âechy jsou p edev ím velkoplo ná chránûná území, která jsou s v jimkou âeského krasu rozmístûna zejména v oblastech tzv. vnit ní periferie, tedy p i vnûj í hranici regionu. Jedná se o CHKO âesk kras, K ivoklátsko (biosférická rezervace UNESCO), âesk ráj (geopark UNESCO), Koko ínsko a Blaník. Mezi dal í p írodnû atraktivní území pat í nap íklad kaàony ek Vltavy a Sázavy. Mezi klíãové kulturní atraktivity pat í p edev ím historická mûsta v ãele s Kutnou Horou (souãást Seznamu svûtového dûdictví UNESCO). Dal ími kulturnûhistorick mi atraktivitami jsou hrady a zámky, archeologické a církevní památky, vesnické architektonické objekty a soubory a prûmyslové památky. Ve St edoãeském kraji se nachází ada dal ích kulturních atraktivit, v znamná ãást z nich je v ak v nevyhovujícím technickém stavu. ada kulturnû ãi architektonicky cenn ch objektû navíc postrádá úãelné vyuïití, nap. právû pro cestovní ruch. St ední âechy tak mají potenciál pro adu forem cestovního ruchu, zejména pro p ímûstsk cestovní ruch (vãetnû chata ení, chalupa ení a jednodenních náv tûv), poznávací turistiku (zahraniãními náv tûvníky jsou nejnav tûvovanûj í Karl tejn a Kutná Hora, domácími i dal í atraktivní místa), venkovskou turistiku a agroturistiku a incentivní a kongresovou turistiku (i díky poloze v zázemí Prahy). Jedním z v znamn ch faktorû zvy ujících náv tûvnost hlavních atraktivit v regionu je geografická poloha blízko Prahy. St ední âechy mají potenciál nabízet alternativní atraktivity, atrakce ãi sluïby pro turisty, kte í p ijedou do Prahy, a získat tak ãást poptávky smûrované do Prahy. Platí to zvlá tû pro atraktivity s dobrou dopravní dostupností kolem hlavních silniãních tahû (nap. Beroun, Konopi tû). Poloha v zázemí Prahy v ak s sebou nese problémy. Poptávka v cestovním ruchu ve St edních âechách je dále realizována p eváïnû prost ednictvím krátk ch (zejména jednodenních) pobytû. St ední âechy mají vysok potenciál pro jednodenní náv tûvy, které v ak p iná ejí obcím i podnikatelûm malé zisky. Poãet vícedenních náv tûvníkû St edních âech je vzhledem k jejich plo né i populaãní velikosti v rámci âeska mírnû podprûmûrn. RovnûÏ podíl cizincû mezi náv tûvníky je v raznû pod prûmûrem za celou âr, navíc v posledních letech stagnuje nebo dokonce mírnû klesá. Mezi zahraniãními náv tûvníky St edních âech dominují, tak jako ve vût inû krajû âeska, Nûmci (p ibliïnû 30 % celkového poãtu cizincû), s odstupem následovaní Slováky, Nizozemci, Francouzi, Poláky a Italy. Pro St ední âechy je dále typická nadprûmûrnû vysoká sezónnost cestovního ruchu (tzn. koncentrace náv tûvníkû do letního období), daná zejména absencí v znamnûj ích lázeàsk ch ãi lyïa sk ch st edisek. Ubytovací i doplàkové sluïby v cestovním ruchu jsou v rámci kraje rozmístûny v závislosti na hlavních atraktivitách. Obecnû platí, Ïe poãet ubytovacích za ízení je vzhledem k poptávce dostateãn, av ak ne co se t ká kvality a struktury. Podle Programu rozvoje cestovního ruchu ve St edoãeském kraji má region podprûmûrn podíl kapacity hotelû s vy ím standardem (4a 5hvûzdiãkov ch) na celkové kapacitû ubytovacích za ízení v kraji (3,3 % ve srovnání s 3,8 % v celé âr). Uvedenou skuteãnost potvrzuje také dotazníkov prûzkum proveden mezi náv tûvníky regionu, z nûhoï vypl vá, Ïe tito hodnotí kvalitu ubytovacích kapacit negativnû. Nízká kvalita ubytovacích i dal ích sluïeb v raznû omezuje moïnosti kraje lákat do regionu náv tûvníky za zahraniãí, nabízet náv tûvníkûm iroké spektrum sluïeb a prodlouïit tak dobu jejich pobytu v regionu. Na území p irozen ch turistick ch oblastí s v jimkou âeského ráje není cestovní ruch rozvíjen koordinovanû. Jinde je sice oblast cestovního ruchu ãasto jednou z klíãov ch os rozvoje mikroregionû (nap. LadÛv kraj, Posázaví, Karl tejnsko), ale obvykle je jeho role p eceàována a spolupráce probíhá spí e realizací jednoho nebo nûkolika konkrétních spoleãn ch projektû v této oblasti neï ucelen m destinaãním ízením. Absence ízení rozvoje cestovního ruchu v p irozen ch turistick ch oblastech tak p edstavuje jeden z v znamn ch problémû rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Tabulka 8: Klíãové ukazatele cestovního ruchu Zdroj: âsú, CzechTourism, vlastní v poãty Ukazatel (jednotka, rok) St ední âechy âeská republika Poãet vícedenních náv tûvníkû (2005) (6,2 % âr) Podíl cizincû na poãtu vícedenních náv tûvníkû (%, 2005) 30,0 51,3 Index sezónnosti cestovního ruchu (2004) 2,90 2,72 PrÛmûrná doba pobytu zahraniãních náv tûvníkû (dny, 2005) 3,5 4,1 Podíl kapacity ubytovacích za ízení vy í kvality (4 a 5hvûzdiãkov ch) na celkové kapacitû (%, 2005) Pozn.: Index sezónnosti je spoãítán jako souãet druh ch mocnin ãtvrtletních podílû p íjezdû a vydûlen (ãím vy í index, tím vy í sezonnost). 3,3 3,8 23

13 Tabulka 9: Klíãové ukazatele trhu práce Zdroj: âsú a MPSV 6. Trh práce Nabídka pracovních p íleïitostí v regionu je v raznû ovlivnûna praïsk m trhem. Více neï polovina ekonomicky aktivních obyvatel St edoãeského kraje (51,7 %) vyjíïdí do zamûstnání mimo své bydli tû, coï je nejvíce v celé republice. Je tû v raznûji se to projevuje na podílu zamûstnancû vyjíïdûjících mimo kraj svého bydli tû. Ze St edoãeského kraje totiï vyjíïdûlo v roce 2001 (údaje ze SLDB) pracovat do jiného kraje více neï 18 % ekonomicky aktivních obyvatel, coï je údaj, kter v raznû p evy uje hodnoty v ech ostatních krajû. Tento jev je p irozen m dûsledkem polohy kraje v zázemí Prahy (nejvût í podíly vyjíïdûjících pak p irozenû vykazují okresy Prahav chod a Prahazápad). St edoãesk kraj má v rámci âr dlouhodobû vysoké prûmûrné mzdy. Pozice kraje v republice se navíc v tomto ohledu v ãase v raznû zlep uje. V roce 2005 kraj zaujímal druhou p íãku po hlavním mûstû a jako jedin z mimopraïsk ch krajû se blíïil prûmûru âr. Ze srovnání mezd uvnit kraje vychází zdaleka nejlépe okres Mladá Boleslav, kde je prûmûrná mzda dokonce vy í neï ve dvou praïsk ch obvodech (Praha 12 a 3). Naopak okresy Rakovník, P íbram, Nymburk a Bene ov mají nejniï í mzdy z celého kraje. Znovu se tedy projevuje zhor ující se situace s klesající exponovanosti území vûãi Praze. Míra nezamûstnanosti ve St edoãeském kraji je ve srovnání s ostatními kraji nízká. Lep ích hodnot dosahuje pouze Praha a podobnû jako St edoãesk kraj jsou na tom je tû kraje Jihoãesk a PlzeÀsk. Analogicky pozitivnû je moïné hodnotit i dal í aspekty trhu práce. St edoãesk kraj mûl v roce 2005 velmi málo uchazeãû na 1 volné pracovní místo (5,8) a má rovnûï podprûmûrn podíl dlouhodobû nezamûstnan ch na celkovém poãtu lidí bez práce. NejniÏ í nezamûstnaností se vyznaãují SO ORP s nejvût í exponovaností vûãi Praze, p íp. dal ím rozvojov m centrûm (zejm. Mladé Boleslavi). Nejvy í míra nezamûstnanosti je v SO ORP Kutná Hora, âáslav, Kladno, Slan, Mûlník a P íbram, postiïen ch perifernûj í polohou, p ípadnû strukturálními problémy. Tyto regiony mají také hor í strukturu nezamûstnan ch (nap. vysok podíl dlouhodobû nezamûstnan ch). Ukazatel (jednotka) St ední âechy âeská republika PrÛmûrná mzda (âr = 100, 2005) 97,9 100,0 RÛst prûmûrné mzdy v letech (%) 231,7 232,9 Registrovaná míra nezamûstnanosti (%, 2005) 6,25 8,88 Podíl dlouhodobû nezamûstnan ch (%, 2005) 34,9 41,7 Poãet uchazeãû na 1 volné pracovní místo (2005) 5,8 9,8 7. Doprava a dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura St edních âech má historicky vznikl radiální charakter a vysokou hustotu dopravních sítí, coï je dále akcentováno v stavbou Ïelezniãních koridorû, které vedou z Prahy ãty mi smûry, a v stavbou sítû dálnic a rychlostních silnic. Vzhledem k uspo ádání dopravní infrastruktury âeské republiky je p es kraj vedena i v znamná ãást mezinárodní dopravy a tranzitních cest mezi ostatními kraji. Území St edoãeského kraje tak plní funkci tranzitu pro cesty do Prahy i mezi kraji. Do Prahy vedou aï na jednu v jimku v echny dálnice a rychlostní silnice âech, tj. devût komunikací nejvy í kategorie a relativnû vysoké kvality. Naopak prozatím zcela chybí propojení sídel St edoãeského kraje kvalitními komunikacemi tangenciálními vûãi Praze. Silnice II. a III. t ídy na území St edoãeského kraje slouïí hlavnû k napojení jednotliv ch ãástí regionu a obcí na nadregionální silniãní síè. Jejich souãasn stav a parametry v ak velmi ãasto neodpovídají jejich dopravnímu v znamu a obecnû jsou hor í neï u nadregionální silniãní sítû. V uspo ádání a parametrech silniãní sítû lze najít adu nedostatkû, p edev ím nedokonãen PraÏsk okruh R1, kter je vybudován pouze ve dvou úsecích, a nevyhovující stav aglomeraãního okruhu kolem Prahy, silnice II/101, jejíï vedení po silnicích nízk ch návrhov ch parametrû s mnoha prûjezdy obcemi a ne vïdy vhodné trasování neodpovídá pot ebám St edoãeského kraje. Také dal í komunikace v ech kategorií v ak mají adu nevyhovujících ãi konfliktních úsekû (prûtahy mûsty a obcemi, nedostateãná í ka vozovky, únosnost a podjezdná v ka mostû, patné rozhledové pomûry na k iïovatkách a Ïelezniãních p ejezdech, nevhodné trasování v blízkosti sídel a p írodnû cenn ch lokalit a nedokonalé dopravní znaãení ohroïující bezpeãnost silniãního provozu). Problematické je také silniãní napojení nûkter ch lokalit vhodn ch pro rozvoj podnikání. TéÏ infrastruktura ve ejné dopravy je orientována na dojíïìku do Prahy, hlavní Ïelezniãní tratû mají s v jimkou spojení Kolín Nymburk Mûlník (vedoucího aï do Ústí nad Labem) radiální charakter. Tangenciální trasy jsou vût inou malé dráhy o nízk ch návrhov ch parametrech s nejistou budoucností. Îelezniãní uzel Praha je na poãátku své p estavby a pro St edoãesk kraj se po jejím dokonãení stane nejv znamnûj ím Ïelezniãním uzlem, za kter m budou následovat»koridorové«uzly Kolín, Bene ov u Prahy, Beroun a Kralupy nad Vltavou. Hlavní Ïelezniãní tahy St edoãesk m krajem probíhají zãásti jiï modernizovan mi tranzitními Ïelezniãními koridory, které probíhají v trasách evropské dopravní sítû TENT. Jejich modernizace byla z velké ãásti dokonãena (1. koridor), s v jimkou Ïelezniãních uzlû, a SÎDC p ipravuje její pokraãování (3. a 4. koridor). Velmi hustá síè linek regionální autobusové dopravy na území St edoãeského kraje je orientována p edev ím na regionální centra (zejména b valá okresní mûsta) a dále na Prahu. V 19 mûstech je navíc provozována mûstská autobusová doprava. Regionální autobusová doprava by mûla tvo it v znamn doplnûk páte ní sítû kolejové dopravy a zaji Èovat p epravu cestujících p edev ím tam, kde neexistuje kvalitní Ïelezniãní spojení. Souãasná situace ve St edoãeském kraji tomu ov em ãasto neodpovídá. Îelezniãní 24 25

14 a autobusová doprava si kvûli soubûïn m, kapacitnû nevyuïit m spojûm ãasto konkurují. Jedním z dûvodû je kromû nedostateãné tarifní a ãasové integrace nabídky i obvyklá nep ítomnost p estupních terminálû autobusové dopravy v blízkosti v znamn ch Ïelezniãních stanic, která brání prostorové integraci nabídky. V ãásti regionu v blízkosti Prahy je nabídka ve ejné dopravy zahrnuta do systému PraÏské integrované dopravy (PID). Tento integrovan dopravní systém je v ak organizován p edev ím pro pot ebu dojíïdûní st edoãesk ch obyvatel do Prahy (a naopak) a pro pokrytí tangenciálních p epravních vztahû není vhodn. St edoãesk kraj proto vyvíjí samostatn integrovan dopravní systém St edoãeské integrované dopravy (SID), kter bude více zamû en na pot eby regionu. Nedo e ena zatím zûstává budoucí koordinace obou integrovan ch dopravních systémû. Problémem je také absence spoleãn ch p estupních terminálû Ïelezniãní a autobusové dopravy (nap íklad v Kladnû, Neratovicích, Berounû, Kutné Ho e a íãanech), nedostateãné vybavení Ïelezniãních stanic (nap íklad nedostateãné parkovací plochy systému P+R a B+R), bariérov p ístup na Ïelezniãní zastávky, zastaralá síè Ïelezniãních zastávek (v nûkter ch lokalitách chybûjí, zatímco v jin ch jiï ztratily pûvodní v znam) a malé pouïívání moderních technologií (nap. telematiky) v Ïelezniãní dopravû. Vodní doprava ve St edoãeském kraji vyuïívá labskovltavské vodní cesty, která má napojení na evropskou síè vodních cest a spojení s mo sk mi p ístavy. Labe je splavné do Chvaletic (do Opatovic vedené jako vodní cesta vyuïitelná), Vltava v úseku Slapy Mûlník. Letecká doprava pro St edoãesk kraj je soust edûna p edev ím na leti tû PrahaRuzynû (ve ejné mezinárodní leti tû), které má dominantní postavení mezi leti ti v âr a zaji Èuje p es 94 % celkov ch v konû v osobní p epravû a p es 84 % v nákladní letecké p epravû. Nedostatkem je chybûjící napojení leti tû na kolejovou dopravu, nedostateãné je i napojení na rychlostní silniãní síè. Dal ími v kraji jsou leti tû v Mnichovû Hradi ti (ve ejné mezinárodní leti tû), leti tû Vodochody (neve ejné mezinárodní leti tû; uvaïuje se o moïném vyuïívání nízkonákladov mi dopravci), vojenské leti tû âáslav a dal ích dvanáct mal ch civilních leti È. Mezi hlavní problémy letecké dopravy ve St edoãeském kraji pat í zejména neucelená koncepce rozvoje jednotliv ch leti È (velk poãet leti È, ale chybí jasné vymezení priorit) a nedostateãná infrastruktura pro moderní provozování letecké dopravy. V rovinat ch ãástech kraje je ke kaïdodenní dopravû hojnû vyuïívána také cyklistická doprava. Rozvojovou aktivitu v budování cyklistické infrastruktury a zv ení bezpeãnosti cyklistû na komunikacích se siln m automobilov m provozem lze ov em smû ovat do v ech oblastí kraje. Ukazuje se totiï, Ïe cyklistická doprava se silnû rozvíjí i v kopcovit ch terénech. V porovnání s ostatními kraji existují ve St edoãeském kraji velké rezervy ve vybudovan ch stezkách a vyznaãen ch trasách. Souãasnû chybí doprovodná infrastruktura a opat ení, která by alespoà ãásteãnû segregovala cyklistickou dopravu od automobilové a zvy ovala tak její bezpeãnost. 8. Îivotní prost edí Kvalita ovzdu í ve St edoãeském kraji na základû sledování emisní bilance a imisního zatíïení území kolísá. SniÏování emisí, zejména SO2, do roku 2003 bylo dûsledkem rekonstrukcí v znamné ãásti stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í. Nep íznivá je emisní bilance u NOx (oxidû dusíku), VOC (tûkav ch organick ch látek) a imisní bilance u PM10 (suspendovan ch ãástic frakce 10 mikrometrû) a ozonu. Je zpûsobena neustál m nárûstem provozu mobilních zdrojû zneãi Èování ovzdu í (NOx, PM10 a ozon). Kvalita podzemních vod je p eváïnû vyhovující, pouze nûkteré vzorky nevyhovují normativûm kvûli zv en m koncentracím dusiãnanû (NO3 ). Kvalitativnû nejhor í jsou zdroje z mûlk ch horizontû odebíran ch v sedimentech ek a men ích vodoteãí v jiïní ãásti kraje. Podzemní voda z k ídov ch kolektorû v severní ãásti kraje je nezávadná. Povrchové zdroje se p i ve ejném zásobení pitnou vodou v znamnû uplatàují p edev ím v centrální a jiïní ãásti St edoãeského kraje. Zásobení hl. m. Prahy a centrální ãásti St edoãeského kraje je zaji Èováno spolu s podzemními zdroji z úpravny vody Káran p edev ím z vodárenské nádrïe Îelivka. Na území kraje se v roce 2005 vyskytovalo 343 ãistíren odpadních vod. Jedinou obcí na území St edoãeského kraje, která má více neï obyvatel a nemá ãistírnu odpadních vod, resp. není na ni napojena, a nesplàuje tak závazek âr vûãi EU, je Velk Osek v okrese Kolín. Naopak mezi obcemi do obyvatel má napojení na ãistírnu odpadních vod jen malá ãást. Na území kraje se nacházejí staré ekologické zátûïe a devastace charakteru star ch skládek a kontaminovan ch prûmyslov ch objektû. Mezi nejvíce postiïené lokality lze za adit území s v skytem radioaktivity, pûdami a podzemními vodami kontaminovan mi ropn mi látkami, tûïk mi kovy, chlorovan mi uhlovodíky a dioxiny. Odstranûní star ch ekologick ch zátûïí je velice nákladné. ada z nich zûstává ne e ena p edev ím tam, kde náklady na sanaci p esahují cenu vlastních nemovitostí nebo kde nejsou vyjasnûna vlastnická práva. 9. Dosavadní zku enosti s ãerpáním prost edkû ze SF âeská republika v oblasti ãerpání prost edkû ze strukturálních fondû disponuje pouze zku enostmi z p edvstupní pomoci a ze zkráceného programovací období V období nebyly realizovány Ïádné samostatné regionální operaãní programy, klíãovou zku eností pro regiony NUTS 2 byl proto Spoleãn regionální operaãní program (SROP)

15 28 Zku enosti s p edvstupní pomocí P edvstupní programy SAPARD, Phare a ISPA mohly kandidátské zemû vyuïívat v období Kraje, resp. krajské ú ady se na implementaci podílely p edev ím v programu Phare, a to mimo jiné v oblasti konzultace projektû a administrace. Je tû v raznûj í roli hrály kraje v programu Phare CBC, zamû eného na p íhraniãní spolupráci státû, resp. regionû. St edoãesk kraj, kter není p íhraniãním regionem, byl v tomto ohledu znev hodnûn a v období nemohl ve srovnání s ostatními kraji uplatnit tolik zku eností z období p edvstupní pomoci. Program SAPARD byl speciálním p edvstupním programem pro zemûdûlství a rozvoj venkova, jehoï cílem bylo p ispût k zavádûní práva Evropského spoleãenství v oblasti spoleãné zemûdûlské politiky a e it prioritní a specifické problémy spojené s trvale udrïiteln mi zmûnami v sektoru zemûdûlství a ve venkovsk ch oblastech kandidátsk ch zemí. Ve St edních âechách byli celkem zapojeni 104 p íjemci a bylo realizováno EUR ve ejn ch v dajû. Program Phare byl p edvstupním programem zamû en m p edev ím na p ípravu institucí ve ejné správy na vstup do EU a p íjímání prost edkû ze strukturálních fondû EU v jednotliv ch regionech. Na území NUTS 2 St ední âechy byl realizován Phare 2003, ãást II, ve 2 grantov ch schématech (GS). Jednalo se o GS na podporu podnikatelské infrastruktury a GS na podporu turistické infrastruktury. Finanãní nástroj p edvstupní pomoci ISPA byl zamû en na financování velk ch infrastrukturních projektû v oblastech Ïivotního prost edí a dopravy. V oblasti Ïivotního prost edí byly podpo eny dva projekty, které mûly dopad i na St edoãesk kraj. Jejich cílem bylo obnovit infrastrukturu po kozenou povodnûmi z roku 2002 (âov, kanalizaãní a vodovodní sítû, monitorovací stanice), tzv.»povodàová«ispa. V oblasti dopravy mûly na St edoãesk kraj dopad 4 projekty, p iãemï t i z nich byly realizovány v rámci ISPA Povodnû Zku enosti se SROP V rámci SROP byly nûkteré kompetence v implementaci programu delegovány na regiony soudrïnosti (regionální rady). Díky tomu získaly regiony NUTS 2, resp. kraje zku enosti s v bûrem, kontrolou a finanãním ízením projektû, coï je cenné pro nadcházející programovací období. Ve srovnání s dal ími 12 kraji zaujímal k St edoãesk kraj esté místo v poãtu p edloïen ch Ïádostí o podporu (417 Ïádostí). Z hlediska objemu nárokovan ch finanãních prost edkû z fondû EU obsadil St edoãesk kraj t etí místo (2 358 mil. Kã). Vzhledem k v i alokovan ch a nasmlouvan ch prost edkû se jiï nep edpokládá dal í p íjem Ïádostí o podporu. K , po roce a pûl od zahájení programu ( ), bylo ze 173 projektû vybran ch k financování ukonãeno 54, tj. 31 % projektû. Na základû dosavadního monitorování realizovan ch projektû lze p edpokládat úspû né dokonãení zb vajících projektû v termínu do ukonãení programu, vãetnû splnûní indikátorû, ke kter m se zavázaly. Uvnit St edoãeského kraje bylo nejvíce schválen ch projektû v okresech P íbram, Prahav chod a Bene ov, nejménû naopak v Kladnû a v Mladé Boleslavi. Tabulka 10: P ehled realizovan ch projektû a p edloïen ch Ïádostí Zdroj: Mûsíãní anal za programu SROP k (MMR) Priorita Poãet p edloïen ch Ïádostí o podporu Celkem Nejvût í poãet projektû byl p edloïen v prioritû 4 Rozvoj cestovního ruchu. Naopak men í poãet projektû byl p edloïen v prioritû 1 Regionální podpora podnikání. Jako hlavní dûvody pro nízk poãet p edloïen ch a schválen ch Ïádostí v této prioritû byly identifikovány: nízk poãet drobn ch podnikatelû podnikajících v podporovan ch OKEâ ve vybran ch územích podporovan ch v rámci priority 1, málo atraktivní v e podpory pro drobné podnikatele vzhledem k administrativní a ãasové nároãnosti související s p edloïením Ïádosti a ízením projektu, velká finanãní zátûï pro drobné podnikatele z dûvodu povinného kofinancování projektû a povinnosti zajistit finanãní krytí projektu p ed obdrïením dotace. V oblasti implementace SROP v období byla v rámci PrÛzkumu zku eností ÏadatelÛ ve SROP ve St edoãeském kraji ( íjen 2005), Evaluace st ednûdobého programu SROP (b ezen 2006) a Evaluace st ednûdobého pokroku realizace RPS (kvûten 2006) uãinûna zji tûní, která je nutné zohlednit p i nastavování implementaãní struktury OP v následujícím programovacím období Tato zji tûní se t kají celkové implementace SROP (tj. ne pouze implementace SROP v NUTS 2 St ední âechy): Struktura komplikovaná implementaãní struktura programu (velk poãet zprost edkujících subjektû) Metodika a transpartentnost nedostateãná metodická pomoc a vedení ídícího orgánu vûãi zprost edkujícím subjektûm nejednoznaãné stanovení zodpovûdnosti jednotliv ch subjektû, vãetnû zodpovûdnosti za kontrolu dodrïování lhût nep ehlednost a sloïitost poskytovan ch informací ÏadatelÛm a p íjemcûm Poãet realizovan ch projektû Z toho ukonãen ch k Priorita Priorita Priorita Priorita

16 Komunikace a koordinace vysoké nároky na koordinaci a komunikaci vzhledem k vysokému poãtu subjektû zapojen ch do implementace nep ehlednost a sloïitost poskytovan ch informací patná orientace Ïadatele/p íjemce v subjektech zapojen ch do SROP Administrativní/personální/ãasová nároãnost nedostateãná personální kapacita v celé implementaãní struktu e vysoké odborné poïadavky na pracovníky vysoká fluktuace pracovníkû z dûvodu absence jejich dostateãné motivace (vãetnû vhodn ch modelû kariérního rûstu) dlouhé lhûty administrace projektû 10. Shrnutí regionální diferenciace území Regionální rozdíly v sociálnûekonomickém rozvoji se v p ípadû St edních âech projevují dominantnû ve dvou dimenzích. Jednak je to polarita suburbánní zóna kolem Prahy (administrativnû vymezená p ibliïnû územím okresû Prahav chod a Prahazápad) vs. okrajové území (území regionu mimo suburbánní zónu), p iãemï obdobné charakteristiky jako suburbánní zóna vykazují ãasto také rozvojová území v okrajové zónû (nap. Mladá Boleslav). Druhou dimenzí regionální diferenciace je polarita mûsto venkov. Polarita suburbánní vs. okrajová zóna je v p ípadû St edních âech s ohledem na jejich polohu v zázemí hl. mûsta pochopitelnû velmi v razná a v rámci âr zcela unikátní. Suburbánní zóna kolem Prahy vykazuje mnohem p íznivûj í strukturu obyvatel. Jednak je to o nûco p íznivûj í (mlad í) vûková struktura a jednak v raznû p íznivûj í struktura vzdûlanostní. Obojí souvisí s v raznû kladn m migraãním saldem, které zpûsobuje p istûhovávání mlad ích a vzdûlanûj ích obyvatel z Prahy i odjinud. Uveden proces vyvolává rostoucí poptávku po sluïbách v oblasti vzdûlávání, volnoãasov ch aktivit a po nûkter ch sociálních sluïbách, které jsou p itom v rámci celého území kraje nedostateãné svou kapacitou i kvalitou. Pro suburbánní zónu je typická také vy í koncentrace vûdeckov zkumn ch organizací navázan ch na Prahu. V okrajové zónû se nacházejí jen v nûkolika málo mûstech. V ekonomické struktu e dominuje v suburbánní oblasti více terciérní sektor, zatímco v roba se koncentruje spí e do vybran ch center okrajového území. Suburbánní zóna vykazuje jednoznaãnû niï í míru nezamûstnanosti a dal ích ukazatelû trhu práce. V okrajové zónû jsou hodnoty tûchto ukazatelû v rûzn ch ãástech rozdílné. V okrajové zónû se koncentruje více atraktivit cestovního ruchu, vybavenost infrastrukturou a sluïbami pro cestovní ruch je v ak hor í. Dopravní infrastruktura (zejména silniãní) v suburbánní zónû je více zatíïená a má v raznû dominantní a kvalitní radiální komunikace, zatímco tangenciální spojení právû zde vykazují nejvût í problémy. V suburbánní zónû je díky napojení na systém PID zaji tûna velmi dobrá dostupnost ve ejnou dopravou. V okrajovém území naopak ve ejná doprava vykazuje nedostatky v dûsledku nedostateãné koordinace, neexistence p estupních terminálû apod. Polarita mûsto venkov je v rámci St edních âech o nûco ménû v razná, protoïe v regionu není Ïádné v znamnûj í nadregionální centrum, ale síè relativnû rovnocenn ch mikroregionálních st edisek doplnûn ch velk m poãtem mal ch obcí. Struktura obyvatel ve mûstech a na venkovû se v raznûji li í pouze v p ípadû vzdûlanostní úrovnû, která je p irozenû vy í ve mûstech. V znamnûj í roli v ak v tûchto charakteristikách hraje polarita suburbánní okrajová zóna. Polarita mûsto venkov se naopak v raznû projevuje v oblasti sociální infrastruktury. P edev ím sluïby v oblasti kultury, volnoãasov ch aktivit, zdravotnictví a vy ího (vãetnû vysoko kolského) vzdûlávání se jednoznaãnû koncentrují do mûst. Naopak sociální sluïby jsou ãasto umístûné i v men ích obcích, p iãemï mohou obsluhovat rozsáhlej í oblast. Ekonomická struktura mûsta a venkova se p irozenû odli uje zejména v tom, Ïe na venkovû má vût í v znam primární a ãásteãnû i terciérní sektor, zatímco ve mûstech je dûleïit p edev ím sektor sekundérní, doplnûn více ãi ménû progresivními nev robními odvûtvími. Mûsta a venkov se li í potenciálem pro rozvoj rûzn ch forem cestovního ruchu (kulturní a poznávací vs. venkovská a sportovnûrekreaãní turistika). Hlavním problémem rozvoje mûst v oblasti fyzické infrastruktury a Ïivotního prost edí je existence»brownfields«a nutnost jejich fyzické revitalizace vãetnû odstranûní p ípadn ch star ch ekologick ch zátûïí. Naopak venkov se pot ká s deficity v oblasti fyzické i sociální infrastruktury. Za region s nejvût ím ekonomick m potenciálem lze vedle blízkého zázemí Prahy oznaãit díky podniku koda Auto a síti jeho subdodavatelû p edev ím Mladoboleslavsko. D ívûj í tahoun st edoãeské ekonomiky Kladensko doplatil na jednostranné zamû ení na tûïbu uhlí a hutnictví a vypo ádává se s restrukturalizací své hospodá ské základny. To se postupnû da í i díky p ílivu zahraniãních investic. Zahraniãní investice v znamnû posílily i postavení Kolínska, a to díky realizaci nejvût í investice na zelené louce u nás TPCA v Ovãárech. St ední âechy se tak stávají jedním z center automobilového prûmyslu nadnárodního v znamu. Naopak oblasti s nízk m rozvojov m potenciálem se nacházejí zejména v okrajovém území regionu a tvo í tzv. vnit ní periferii âeska. Na území St edoãeského kraje se nachází také jeden z vládou vymezen ch a specificky podporovan ch hospodá sky slab ch regionû, kter m je Rakovnicko, tj. nejzápadnûj í v bûïek kraje. 11. SWOT anal za Prost ednictvím metody SWOT byly vybrány a ut ídûny hlavní poznatky socioekonomické anal zy. Silné a slabé stránky se vztahují k vnit ním parametrûm a potenciálu území. P íleïitosti a hrozby se t kají vnûj ích procesû a jevû, které jsou zpravidla obtíïnû ovlivnitelné krajem nebo regionálními aktéry. Silné a slabé stránky jsou rozdûleny na faktory a parametry rozvoje regionu a se azeny z hlediska v znamu pro sociálnûekonomick rozvoj regionu

17 Silné stránky Slabé stránky P íleïitosti Hrozby Faktory sociálnû-ekonomického rozvoje (charakteristiky typu»drivers«): dopravní dostupnost Prahy atraktivita kraje pro zahraniãní investory, mj. i díky niï ím v robním nákladûm ve srovnání s Prahou silná vûdeckov zkumná základna kraje v znamn kulturnû-historick a p írodní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu hustá síè dopravních cest (silnic a Ïeleznic) vybavenost obcí âov nad EO vysok podíl ãi tûn ch odpadních vod Faktory sociálnû-ekonomického rozvoje (charakteristiky typu»outputs«): nadprûmûrnû rychle rostoucí HDP na obyvatele vysoká exportní v konnost (nejvy í z krajû v âr) nízká míra nezamûstnanosti vysoká míra podnikatelské aktivity znaãn celkov p írûstek obyvatelstva (nejvíce ze v ech krajû) v dûsledku pozitivního migraãního salda Faktory sociálnû-ekonomického rozvoje (charakteristiky typu»drivers«): patn technick stav a ada kolizních míst na regionálnû v znamn ch silnicích, zvlá tû na tangentách nedostateãná integrace ve ejné dopravy nízká diverzifikace ekonomické základny závislost na automobilovém prûmyslu nedostateãná vybavenost mal ch obcí technickou infrastrukturou (zejména nízk podíl odkanalizování a ãi tûní odpadních vod v obcích velikosti do EO) chybûjící silniãní obchvaty mûst a obcí rozdrobenost sídelní struktury, slabá regionální centra (stínov efekt Prahy) nedostateãná nabídka a kvalita sluïeb CR, málo doplàkov ch sluïeb CR nedokonãen praïsk silniãní okruh absence ízení CR v p irozen ch turistick ch oblastech málo rozvinut systém cyklistické dopravy (nedostateãná infrastruktura) nedostatky ve vybavenosti kol nedostateãná kapacita a nevyhovujícíkvalita nûkter ch typû za ízení sociální péãe nevyhovující struktura nemocniãních lûïek Ïiveln rozvoj bytové v stavby v suburbánní zónû Prahy Faktory sociálnû-ekonomického rozvoje (charakteristiky typu»outputs«): v skyt»brownfields«a star ch ekologick ch zátûïí vysok podíl jednodenních náv tûvníkû nízké p íjmy z cestovního ruchu vysoká sezónnost cestovního ruchu extrémní zatíïenost nûkter ch úsekû silniãní sítû (zejména v suburbánní zónû Prahy) nárûst populace migrací s pozitivním dopadem na vûkovou a vzdûlanostní strukturu populace zv ená podpora vûdy a v zkumu ze strany státu a EU zlep ení podmínek pro spolupráci ve ejn ch a soukrom ch institucí v oblasti vûdy a v zkumu vznik ve ejné vysoké koly rozvoj dal ího vzdûlávání p íchod v znamn ch investorû z oborû s vy í p idanou hodnotou posílení spolupráce mezi samosprávou, neziskov mi organizacemi a soukromou sférou na lokální úrovni rozvoj komunitního plánování koordinace spolupráce s hlavním mûstem Prahou, zejména v oblasti územního plánování a rozvoje technické infrastruktury rozvoj forem CR ve vazbû na hlavní mûsto decentralizace ãásti sluïeb CR a náv tûvnosti z Prahy rozvoj turistick ch sluïeb vysoké kvality a doplàkov ch sluïeb zlep ení údrïby krajiny rozvinutím ekozemûdûlství a agroturistiky zlep ení nakládání s komunálními odpady a podpora rozvoje za ízení pro vyuïívání odpadû a recyklaci odliv V vzdûlan ch do Prahy za pracovními p íleïitostmi s vy í kvalifikací nep ízniv demografick v voj a stárnutí obyvatelstva zvlá tû v periferních oblastech nedostateãné propojení vzdûlávání, vûdy a uïivatelské sféry p i v zkumu a zavádûní inovací orientace na produkci s nízkou p idanou hodnotou prohlubování závislosti regionu na jediném prûmyslovém odvûtví upadání ãástí mûst v souvislosti s rozporem mezi jejich d ívûj ími funkcemi a souãasn mi nároky (mj.»brownfields«) nedostateãná kapacita dopravních sítí pro rostoucí dopravu (individuální i nákladní) a zvy ující se zátûï kraje (i environmentální) zavedení m tného na dálnicích a nárûst silniãní nákladní dopravy na paralelních silnicích I. a II. t ídy pokraãující chátrání Ïelezniãní infrastruktury, vedoucí k dal ímu poklesu konkurenceschopnosti Ïelezniãní dopravy, p ípadnû i k zastavení provozu na nûkter ch tratích digital divide rozdûlení spoleãnosti podle schopnosti vyuïívat moderní informaãní a komunikaãní technologie zaostávání regionu v oblasti kvality ve ejn ch sluïeb a í e jejich nabídky zábor zemûdûlské pûdy v dûsledku v stavby a ekonomického rozvoje 32 33

18 Ïiveln rozvoj bytové v stavby v dûsledku slabé regulace územního rozvoje, zanedbaná nebo nedostateãná technická infrastruktura mal ch obcí (zejména tûch, kde v dûsledku suburbanizace dochází k v raznému p ílivu nov ch obyvatel), zhor ené Ïivotní prost edí. II. STRATEGIE V programovacím období bude k dosaïení cílû rozvoje regionu NUTS 2 St ední âechy moïné vyuïít iroké spektrum národních a evropsk ch programû. Regionální operaãní program je pouze jedním, byè velmi v znamn m programem ve ejn ch intervencí na podporu sociálnûekonomického rozvoje regionu. Ve vztahu k tematick m operaãním programûm, které budou implementovány na národní úrovni, je tento program komplementární. V chozí rámec pro definování strategie ROP NUTS 2 St ední âechy tvo í cíle a strategie nad azen ch koncepãních dokumentû na regionální, národní a evropské úrovni. Na regionální/krajské úrovni je pro strategii ROP NUTS 2 St ední âechy urãující Program rozvoje územního obvodu St edoãeského kraje (PRÚOSK), kter definuje základní rozvojovou strategii regionu St ední âechy ve st ednûdobém horizontu. Na národní úrovni a úrovni Evropského spoleãenství jsou pro formulaci strategie ROP NUTS 2 St ední âechy smûrodatné hlavní strategické dokumenty, které specifikují základní cíle rozvoje âr, resp. EU, pro období Jedná se o SOZS a NSRR. Zatímco v SOZS jsou definovány obecné strategické smûry rozvoje Spoleãenství v období 2007 aï 2013, hlavním cílem NSRR, základního programového dokumentu pro implementaci politiky hospodá ské a sociální soudrïnosti v âr, je definice hlavních strategick ch cílû rozvoje âr na národní a regionální úrovni a návrh základní architektury intervencí financovan ch ze strukturálních fondû a Kohezního fondu EU. V souladu s PRÚOSK je základní st ednûdobou vizí rozvoje regionu zv ení kvality Ïivota obyvatel regionu a posílení jeho atraktivity pro investory a náv tûvníky. Základních rozvojov ch cílû bude dosaïeno prost ednictvím stimulace místních rozvojov ch faktorû, zavádûním inovativních p ístupû v regionálním rozvoji, posilováním sociální soudrïnosti a zv ením kvality iroce chápaného Ïivotního prost edí. Rozvojová strategie regionu je zaloïena na eliminaci nebo oslabování hlavních rozvojov ch bariér, které byly s ohledem na relativnû silnou geografickou diferenciaci vnit ních rozvojov ch podmínek identifikovány zvlá È pro suburbánní a okrajovou oblast regionu. V suburbánním území pat í mezi hlavní problémy: nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich p etíïenost (zejména silniãní komunikace), Pro oblasti mimo suburbánní zónu jsou typické následující problémy: nízká diverzifikace ekonomické základny, nízká nabídka pracovních p íleïitostí, zejména v okrajov ch a venkovsk ch oblastech, nedostateãné vyuïití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, nedostateãná vybavenost mal ch obcí technickou infrastrukturou, p íp. kvalita této infrastruktury (t ká se ãásteãnû i obcí v suburbánní oblasti), neadekvátní vybavení regionu sociální infrastrukturou, mj. v dûsledku»stínového«efektu Prahy, nízká kvalita iroce chápaného Ïivotního prost edí v adû urbanizovan ch území, mj. v dûsledku vysokého podílu podvyuïívan ch ploch, zanedbanosti centrálních ãástí apod. Podpora rozvoje regionu NUTS 2 St ední âechy bude v období zaji Èována prost ednictvím národních (v rámci tematick ch operaãních programû) a regionálních (prost ednictvím ROP NUTS 2 St ední âechy) intervencí, p iãemï základní vûcné a územní vymezení obou intervencí definuje NSRR. Intervence ROP NUTS 2 St ední âechy budou primárnû zamû eny na eliminaci hlavních problémû regionu v oblasti dopravy, cestovního ruchu a urbánního rozvoje. V kontextu v e uveden ch základních v chodisek jsou v následujících kapitolách stanoveny globální cíl, specifické cíle a strategie ROP NUTS 2 St ední âechy. 1. Globální a specifické cíle Globálním cílem ROP NUTS 2 St ední âechy k roku 2013 je vytvo it podmínky pro dynamick rûst HDP regionu a zaji tûní vysoké kvality Ïivota obyvatel mûst i venkova prost ednictvím zv ení atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. S ohledem na relativnû silnou geografickou diferenciaci vnit ních rozvojov ch podmínek (suburbánní vs. okrajové území regionu) jsou hlavní problémy klasifikovány podle uveden ch typû území. V suburbánním území pat í mezi hlavní problémy: nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich p etíïenost (zejména silniãní komunikace), Ïiveln rozvoj bytové v stavby v dûsledku slabé regulace územního rozvoje, zhor ené Ïivotní prost edí

19 Pro oblasti mimo suburbánní zónu jsou typické následující problémy: nízká diverzifikace ekonomické základny, nízká nabídka pracovních p íleïitostí, zejména v okrajov ch a venkovsk ch oblastech, nedostateãné vyuïití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, nedostateãná vybavenost mal ch obcí technickou infrastrukturou, p íp. kvalita této infrastruktury (t ká se ãásteãnû i obcí v suburbánní oblasti), neadekvátní vybavení regionu sociální infrastrukturou, mj. v dûsledku»stínového«efektu Prahy, nízká kvalita iroce chápaného Ïivotního prost edí v adû urbanizovan ch území, mj. v dûsledku vysokého podílu podvyuïívan ch ploch, zanedbanosti centrálních ãástí apod. ROP NUTS 2 St ední âechy je zamû en na problémy, které je efektivní e it prost ednictvím regionálních intervencí nebo jejichï e ení je vymezeno kompetencemi regionální samosprávy. P i definování rozsahu a zamû ení ve ejné podpory v rámci ROP NUTS 2 St ední âechy je dal ím urãujícím faktorem vymezení intervencí mezi operaãními programy na národní a regionální úrovni. V tomto kontextu byly specifické cíle programu definovány následovnû: 1. zaji tûní vysoké a udrïitelné mobility obyvatel p i souãasném sniïování negativních dopadû dopravy na Ïivotní prost edí, 2. zv ení náv tûvnosti a prodlouïení délky pobytu náv tûvníka a posílení místních p íjmû z cestovního ruchu, 3. zv ení kvality Ïivota ve mûstech i na venkovû a posílení role mûstsk ch center jako p irozen ch pólû rûstu v regionu, 4. zv ení absorpãní kapacity regionálních a místních aktérû. 2. Identifikace prioritních os Na základû stanovení specifick ch cílû a s p ihlédnutím k prioritním oblastem nad azen ch strategick ch dokumentû EU, âr a kraje byly definovány následující prioritní osy ROP NUTS 2 St ední âechy: prioritní osa ã. 1 Doprava, prioritní osa ã. 2 Cestovní ruch, prioritní osa ã. 3 Integrovan rozvoj území, prioritní osa ã. 4 Technická pomoc. V rámci prioritní osy ã. 1 Doprava budou intervence programu zamû eny na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. t ídy, a to v souladu s ochranou ekosystémû, sniïováním hlukové zátûïe, zvy ováním bezpeãnosti v dopravû a zp ístupnûním rozvojov ch lokalit. Dále bude podporována integrace nabídky ve ejné dopravy vãetnû jejího zp ístupàování v em skupinám cestujících a obnovy vozového parku motivované vût í etrností vûãi Ïivotnímu prost edí. V této souvislosti budou podporovány i nûkteré inovativní aktivity, jako nap íklad zavedení telematiky ãi jin ch moderních a ekologick ch technologií ve ve ejné dopravû. V rámci prioritní osy ã. 2 Cestovní ruch budou podpo eny aktivity zamû ené na roz í ení a zkvalitnûní infrastruktury a sluïeb cestovního ruchu. V p ípadû podnikatelské infrastruktury bude podpora p ednostnû zamû ena na budování, roz i ování a zlep ování standardu ubytovacích sluïeb a budování doplàkové infrastruktury CR. Podpora rozvoje ve ejné infrastruktury a sluïeb cestovního ruchu, které z rûzn ch dûvodû musí zaji Èovat ve ejn sektor a zejména místní samospráva, tvo í dal í v znamn pilí této prioritní osy. Intervence budou smû ovány rovnûï na zlep ení ízení a marketingu turistick ch destinací na území regionu. Intervence v rámci prioritní osy ã. 3 Integrovan rozvoj území budou zamû eny prioritnû na rozvoj regionálních center a dal ích mûst a doplàkovû na rozvoj venkovsk ch oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dal ích mûst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prost edí ve vybran ch mûstech nebo mûstsk ch ãástech a modernizaci infrastruktury ve ejn ch sluïeb (infrastruktura v oblasti kolství, zdravotnictví, sociálních sluïeb a infrastruktura pro volnoãasové aktivity). Modernizace infrastruktury ve ejn ch sluïeb bude podporována nejen s ohledem na zaji tûní vysoké kvality poskytovan ch sluïeb, ale i na technologick rozvoj. Inovativní aktivity budou podporovány p edev ím v oblasti zdravotní péãe, pro jejíï kvalitu je sledování technologického rozvoje patrnû nejpodstatnûj í. Podpora venkovsk ch oblastí bude zamû ena p edev ím na zv ení atraktivity venkovsk ch sídel a zaji tûní p ístupu ke sluïbám obecného hospodá ského zájmu i zv ení jejich kvality. Do této prioritní osy budou za azeny také inovativní akce smû ující k podpo e realizace regionální inovaãní strategie. Prost ednictvím prioritní osy ã. 4 Technická pomoc bude podpo ena implementace programu v oblasti ízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly. Souãástí technické pomoci budou také intervence zamû ené na zv ení absorpãní kapacity potenciálních p íjemcû podpory v rámci programu. Technická pomoc vychází z ãlánku 46 obecného na ízení. Na základû údajû od relevantních subjektû ve St edních âechách byly sumarizovány projektové zámûry na první polovinu programovacího období Tabulka 11: Indikativní p ehled projektov ch zámûrû (do pol. progr. období ) Zdroj: Odbor dopravy KÚ St edoãeského kraje; Zásobník projektû na území St edoãeského kraje Tematická oblast Poãet projektov ch zámûrû V % Projektové zámûry PoÏadované fin. prost edky (v Kã) Doprava ,70 % ,70 % Cestovní ruch ,87 % ,54 % Integrovan rozvoj území ,43 % ,76 % Celkem ,00 % ,00 % V % 36 37

20 3. Hlavní znaky strategie Prioritní osy programu tvo í koherentní celek a ve vztahu k e ení problémû sociálnûekonomického rozvoje regionu se navzájem doplàují a posilují. Na rozdíl od tematick ch operaãních programû, které jsou zamû eny na e ení sektorov ch problémû, je v ROP NUTS 2 St ední âechy akcentován územnû integrovan p ístup k e ení problémû a jednotlivé intervence diferencovány podle rozvojov ch p edpokladû jednotliv ch typû území. Územnû integrovan p ístup bude uplatàován v intervencích v rámci prioritní osy ã. 3, zamû ené na rozvoj mûstsk ch i venkovsk ch oblastí. Rozvoj a regenerace mûstsk ch území, tvo ící tûïi tû této prioritní osy, budou podporovány jak prost ednictvím individuálních projektû, tak i integrovan ch plánû rozvoje mûst s cílem posílit princip komplexního p ístupu k e ení problémû a zv it synergické efekty programu. Intervence ROP NUTS 2 St ední âechy budou také diferencovány podle jednotliv ch typû území. Pro region St ední âechy jsou typické dvû základní dimenze diferenciace území mûstské vs. venkovské území a suburbánní vs. okrajové území (ve vztahu k hl. mûstu Praze). Podpora v rámci prioritní osy ã. 1 Doprava bude prioritnû zamû ena na rozvoj regionální dopravní infrastruktury v suburbánním území hl. mûsta Prahy, které ãelí problémûm souvisejícím s rûstem frekvence dopravy mezi hl. mûstem a jeho zázemím. V znamn m aspektem podpory v rámci této priority bude snaha o eliminaci negativních dopadû dopravy na Ïivotní prost edí. Intervence v oblasti cestovního ruchu v rámci prioritní osy ã. 2 budou zamû ené na podporu komplexních projektû v turistick ch destinacích regionu. Vzhledem k rozmístûní atraktivit cestovního ruchu se bude jednat zejména o venkovské oblasti a malá a st ední mûsta. DÛraz na urbánní dimenzi v ROP NUTS 2 St ední âechy je reflektován v prioritní ose ã. 3. Podpora rozvoje a regenerace mûst bude tvo it hlavní pilí intervencí v rámci této prioritní osy, zatímco rozvoj venkova je v rámci této prioritní osy doplàkovou intervencí ve vztahu k PRV, financovaného z EAFRD. Z územního hlediska budou intervence ROP NUTS 2 St ední âechy primárnû orientovány na e ení problémû mûst a posílení vazeb mezi mûstsk mi centry a jejich venkovsk m zázemím. V znamná ãást podpory bude smû ována zejména do rozvoje a revitalizace regionálních center a vût ích mûst. Regionální disparity a odli né pot eby jednotliv ch typû území (mûsta vs. venkov, suburbánní vs. okrajové území) budou reflektovány zejména v prioritní ose ã. 3, v rámci které budou intervence územnû diferencovány jak z hlediska zamû ení, tak i v e podpory. Z hlediska p íjemcû podpory je program dominantnû zamû en na podporu projektû místní nebo regionální samosprávy. V rámci programu dojde k v raznému zhodnocení infrastruktury v majetku kraje a obcí a zlep ení kvality celé kály ve ejn ch sluïeb. Podpora podnikatelû v rámci programu je v znamná pouze ve vazbû na cestovní ruch, p íp. revitalizaci území. Neziskové organizace budou tvo it relativnû silnou skupinu p íjemcû v oblasti rozvoje cestovního ruchu a sociálních sluïeb. O ROP NUTS 2 St ední âechy v p ípadû podpory velk m podnikûm zajistí od daného p íjemce podpory prohlá ení/záruku, Ïe podpora nebude pouïita k investicím spojen m s p emístûním v robních za ízení a za ízení pro poskytování sluïeb mezi ãlensk mi státy EU. 4. Konzistence s nad azen mi strategick mi dokumenty âr a EU ROP NUTS 2 St ední âechy se p ímo váïe na SOZS, NSRR, Národní program reforem (NPR) a jejich strategické cíle a prioritní opat ení. Vûcné vazby SOZS, NSRR a NPR s ROP NUTS 2 St ední âechy jsou vyjád eny v následujících tabulkách a komentá i, z nichï vypl vá, Ïe realizace ROP NUTS 2 St ední âechy bude v znamnû p ispívat k naplnûní vybran ch priorit SOZS, strategick ch cílû NSRR i nûkter ch prioritních opat ení NPR. Vazby mezi ROP NUTS 2 St ední âechy a SOZS Priorita 1 SOZS P itaïlivûj í Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující se úzce váïe p edev ím na oblast dopravy a dopravní infrastruktury, která je e ena v prioritní ose 1 ROP NUTS 2 St ední âechy. Tato prioritní osa v stavbou dopravních sítí, sniïováním negativních vlivû dopravy na Ïivotní prost edí a rozvojem udrïiteln ch forem dopravy naplàuje v echny t i body priority 1 SOZS. K jejímu naplnûní p ispívá zãásti také prioritní osa 2 rozvojem infrastruktury a sluïeb v cestovním ruchu a prioritní osa 3 revitalizací a rozvojem mûst, jejichï souãástí je i sanace star ch ekologick ch zátûïí. K naplnûní priority 2 SOZS Zlep ení znalostí a inovace cesta pro rûst p ispívají zejména prioritní osy 2 a 3 ROP NUTS 2 St ední âechy. Stimulují p edev ím podnikání a ãásteãnû i rozvoj informaãní spoleãnosti a technologick rozvoj. Priorita 3 SOZS Vytvá ení více a lep ích pracovních míst je podporována zejména prost ednictvím prioritní osy 3 ROP NUTS 2 St ední âechy. Ta podporou rozvoje regionálních center a dal ích mûst a venkova stimuluje rozvoj zamûstnanosti (investicemi do infrastruktury pro vzdûlávání a ãásteãnû i sociální sluïby), investice do lidského kapitálu (zejména infrastruktury pro vzdûlávání) a podporu zdravé pracovní síly (investicemi do infrastruktury pro oblast zdravotnictví a sociálních sluïeb)