Klinická onkologie pro sestry

Transkript

1 Jiří Vorlíček, Jitka Abrahámová, Hilda Vorlíčková a kolektiv Klinická onkologie pro sestry 2., přepracované a doplněné vydání

2 Autoři i nakladatelství děkují společnosti sanofi-aventis, s. r. o., za podporu, která umožnila vydání publikace.

3 Jiří Vorlíček, Jitka Abrahámová, Hilda Vorlíčková a kolektiv Klinická onkologie pro sestry 2., přepracované a doplněné vydání GRADA Publishing

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. KLINICKÁ ONKOLOGIE PRO SESTRY 2., přepracované a doplněné vydání Hlavní autoři a editoři: prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.; prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; Hilda Vorlíčková Autorský kolektiv: prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.; prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.; MUDr. Otakar Bednařík; MUDr. Oldřich Coufal, Ph.D.; prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.; Mgr. Libuše Kalvodová; doc. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D.; MUDr. Andrea Křivanová, Ph.D.; Helena Marečková; MUDr. Zdeněk Mechl, CSc.; RNDr. Jan Mužík; MUDr. Milan Navrátil; MUDr. Luděk Pour, Ph.D.; doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D.; MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D.; prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; Mgr. Sabina Ševčíková, Ph.D.; doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc.; prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc.; Hilda Vorlíčková; MUDr. Pavlína Vrtělová Recenzent: doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.; Mgr. Darja Hrabánková Navrátilová Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Grada Publishing, a.s., 2012 Obrázky 8.2, 18.1, , 25.1, 26.1, 28.1, 28.2, 29.1, , 30.2 nakreslila Jana Nejtková, ostatní obrázky a fotografie dodali autoři. Cover Photo Mgr. Marta Artmutidisová Objekt k fotografování poskytl autor knihy Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran strany barevné přílohy 2. vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s. r. o., České Budějovice Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN (tištěná verze) ISBN (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN (elektronická verze ve formátu EPUB)

5 Obsah Seznam autorů Předmluva Epidemiologie nádorů Proč je důležité mít informace o četnosti výskytu maligních chorob Co je to epidemiologie Incidence nádorové nemoci Prevalence nádorové nemoci Úmrtnost neboli mortalita na maligní nemoci Jak časté jsou maligní choroby Příčiny vzniku (etiologie) nádorů Zevní vlivy podmiňující vznik nádorů nebo ochraňující před jejich vznikem Tabák, kouření Pohybová aktivita Výživové faktory Infekce Ionizující a UV záření Chemická karcinogeneze Chemoprofylaxe Genetické vlivy podmiňující vznik nádorů Patologie nádorů Šíření nádoru v organizmu Přímé šíření Metastazování Klasifikace nádorů Mezenchymové nádory Epitelové nádory Neuroektodermové nádory Nádory germinální Choriokarcinom Mezoteliom Vlastnosti maligních nádorů Stadium

6 3.3.2 Stupeň diferenciace Specifické biologické vlastnosti Zasílání vzorků k histologickému vyšetření Klinická klasifikace zhoubných nádorů Diagnostika nádorových chorob Anamnéza Celkové vyšetření Laboratorní vyšetření Hematologické vyšetření Biochemické vyšetření Mikroskopické vyšetření biologického materiálu Cytologické vyšetření Odběr materiálu na histologické vyšetření Endoskopické vyšetření Zobrazovací vyšetření Klasický rentgenový snímek Počítačová tomografie (CT) Tomografie magnetickou rezonancí (MR) Ultrazvuk (sonografie) Radionuklidová diagnostika Pozitronová emisní tomografie (PET) Obecné principy léčby a její plánování Význam stanovení přesné diagnózy Predikce léčebné odpovědi Interdisciplinární léčebné koncepty Dělení léčby dle jejího cíle Protinádorová léčba Podpůrná léčba Paliativní léčba Hodnocení výsledku léčby Uzdravení Bezpříznakové přežití (disease free survival) Celkové přežití (overal survival) Remise (kompletní) Relaps a progrese Sledování po léčbě Další faktory ovlivňující účinnost protinádorové léčby

7 7 Chirurgická léčba zhoubných nádorů Úloha sestry v chirurgické onkologii Ošetřování střevního vývodu (stomie) Péče o intravenózní porty Zacházení s odebranými tkáňovými vzorky Léčba zářením Základní radiobiologické pojmy Radiosenzitivita a radiorezistence Druhy ionizujícího záření Zdroje ionizačního záření a metody radioterapie Teleradioterapie Brachyradioterapie Systémová aplikace radioizotopů Plánování ozařování, frakcionace Kurabilita v radioterapii Kurativní záření Adjuvantní záření Neoadjuvantní ozáření Paliativní ozáření Radioterapie součást komplexního léčebného programu Časné poradiační změny (nežádoucí vedlejší účinky radioterapie) Postradiační syndrom Poškození krvetvorby Kožní reakce Poškození kožních adnex Poškození sliznic Poradiační změny střevní (enteritida, kolitida) Akutní poškození orgánů Poškození srdce a plic Akutní postižení jater Radiační nefritida Reprodukční orgány Poškození CNS Poškození dalších orgánů Pozdní nežádoucí účinky radioterapie Protinádorová farmakologická léčba Hlavní skupiny léků s protinádorovým účinkem

8 Chemoterapie Léky s ochranným účinkem proti některým nežádoucím účinkům cytostatik Protinádorová hormonální léčba Léky působící cíleně na určité regulační proteiny maligní buňky (malé molekuly small drugs) Bioterapie Léčebně používané monoklonální protilátky Cytostatika Alkylační cytostatika Melfalan Chlorambucil Cyklofosfamid Ifosfamid Deriváty nitrosomočoviny (karmustin BCNU, lomustin CCNU) Busulfan Dakarbazin Temozolomid Prokarbazin Antimetabolity Seznam cytostatik ze skupiny antimetabolitů Metotrexát fluorouracil Cytosinarabinosid Gemcitabin Capecitabin merkaptopurin, 6-tioguanin, azatioprin Fludarabin Kladribin (2-chlorodeoxyadenosin) Hydroxyurea Protinádorová antibiotika Doxorubicin (adriamycin) a daunorubicin Idarubicin Epirubicin Mitoxantron Bleomycin Mitomycin C

9 9.6 Rostlinné alkaloidy Vinca alkaloidy (vinkristin, vinblastin a vinorelbin) Podofylotoxinové alkaloidy (etoposid a teniposid) Kamptotecinová analoga (topotekan a irinotekan) Taxany Cytostatika nezařazená do uvedených skupin Cisplatina Karboplatina Oxaliplatina Antidota a protektiva Úloha sestry při aplikaci a sledování nežádoucích účinků chemoterapie Nežádoucí účinky chemoterapie přehled Útlum krvetvorby (myelosuprese) a další hematologické nežádoucí účinky Infekční komplikace Nevolnost a zvracení po cytostatické léčbě Poškození sliznic zažívacího traktu s průjmy a zácpou Kardiotoxicita Nefrotoxicita Neurotoxické projevy Plicní toxicita Gonadální toxicita Kožní a adnexální toxicita cytostatik Mutagenní a kancerogenní vliv cytostatik a sekundární nádory Standardní postupy pro přípravu infuzních roztoků cytostatik Protinádorové léky ze skupiny malých molekul (small drugs) Deriváty vitaminu A (retinoidy) Inhibitory tyrozinkináz používané v hematoonkologii Tyrozinkinázové inhibitory blokující receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR) Další tyrozinkinázové inhibitory Thalidomid

10 Bortezomib Hormonální protinádorová léčba Léky blokující účinek ženských pohlavních hormonů Antiandrogeny Kortikosteroidy Bioterapie Hematopoetické růstové faktory Imunomodulační cytokiny Léčebně používané monoklonální protilátky Role sestry při chemoterapii Žilní přístupy a paravenózní únik cytostatik Centrální žilní kanylace Zavádění centrální kanyly Komplikace centrálních žilních kanyl Akutní komplikace Pozdní komplikace Katétrové infekce Tři cesty kontaminace katétru Stanovení diagnózy katétrové infekce Jak léčit katétrovou infekci Problémy a ošetřování paravenózního úniku cytostatik z pohledu praxe Definice problému a základní informace Problémy se studiem léčby paravazace a nejednotnost doporučených postupů Typy poškození při paravazaci Mechanizmus poškození tkáně při paravazaci cytostatiky Příznaky paravazace Doporučený standardní postup aplikace cytostatika do periferní žíly minimalizující riziko paravazace Nespecifická opatření Specifická opatření při úniku antracyklinových cytostatik (dle Madera, 2002) Právní předpisy

11 11 Problémy ambulantní aplikace chemoterapie na onkologickém stacionáři Onkostacionář Aplikace chemoterapie Komunikace s pacientem Toxicita cytostatik Komplikace při aplikaci cytostatik Extravazace, paravazace Venózní port Použití a ošetřování intravenózního portu Nádorová bolest Dělení nádorové bolesti Hodnocení nádorové bolesti Vyšetření onkologického pacienta s bolestí Hodnocení intenzity bolesti Jednoduché (unidimenzionální) nástroje k měření intenzity bolesti Verbální škála bolesti Vizuální analogová škála Numerická škála Vícerozměrné (multidimenzionální) nástroje měření bolesti. Dotazníky bolesti Stupně intenzity bolesti Zhodnocení dosavadní analgetické léčby a jejího účinku Bolest jako jeden ze symptomů pokročilého onemocnění Hodnocení symptomů u pacientů s deliriem a demencí Léčba nádorové bolesti Protinádorová (kauzální) léčba Symptomatická léčba bolesti Farmakoterapie nádorové bolesti Základní principy léčby nádorové bolesti dle WHO Průlomová (epizodická) bolest Rotace opioidů Nežádoucí účinky opioidů Adjuvantní analgetika, koanalgetika

12 Anesteziologické (invazivní) postupy v léčbě nádorové bolesti Proč není nádorová bolest často dostatečně mírněna Postup sestry při pravidelném hodnocení (monitorování) bolesti Paliativní péče Vztah podpůrné a paliativní péče Dějiny pojmů hospic a paliativní péče Komunikace v paliativní péči Základní principy paliativní medicíny Kvalita života v paliativní péči Interdisciplinární charakter paliativní péče Klinické situace spojené s pokročilým onkologickým onemocněním a možnosti jejich léčby Obecné zásady léčby symptomů pokročilého onkologického onemocnění Nejčastější tělesné symptomy a možnosti jejich léčby Dušnost Kašel Terminální chrčivé dýchání Nauzea a zvracení Zácpa Syndrom střevní obstrukce Nechutenství (anorexie) Nádorová kachexie Škytavka (singultus) Svědění (pruritus) Delirium (synonyma: akutní stavy zmatenosti, amentní stavy) Úzkost a deprese Psychosociální aspekty pokročilého onemocnění Existenciální a spirituální potřeby pokročile nemocných Organizační formy poskytování paliativní péče Lůžkový hospic Domácí hospicová péče mobilní hospic Denní hospicový stacionář Oddělení paliativní péče v nemocnici Konziliární zdravotnické týmy paliativní péče Péče o rodinu pacienta

13 14 Infekční komplikace u onkologických nemocných Příčiny zvýšené náchylnosti k infekcím Neutropenie Původci infekcí Klinické projevy Vyšetření u afebrilního nemocného s neutropenií Vyšetření u nemocného s neutropenií a horečkou Odběry hemokultur Principy léčby infekce u neutropenického nemocného Prevence infekce u neutropenických nemocných Maligní nádory mozku Příznaky nádorů mozku Bolest hlavy Psychické změny Syndrom nitrolební hypertenze Epileptické záchvaty, ložiskové příznaky Diagnostický postup Obecné zásady léčby Maligní nádory hlavy a krku (ORL oblasti) Příznaky nemoci a stanovení diagnózy Obecná léčebná strategie maligních nádorů hlavy a krku Cílená léčebná strategie Bronchogenní karcinom Definice a základní charakteristika Epidemiologie Etiologické faktory Příznaky nemoci Počáteční symptomy z lokálního postižení Symptomy lokálně pokročilého karcinomu Stanovení diagnózy Léčba bronchogenního karcinomu Karcinom jícnu Epidemiologie Rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika

14 18.6 Léčba Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Prognóza Zhoubné nádory žaludku Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Prognóza Prevence Péče po léčbě Zhoubné nádory tenkého střeva Epidemiologie Příznaky a diagnostika Léčba Prognóza Karcinom tlustého střeva a konečníku Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Biologická (cílená) léčba Prognóza Prevence Sledování po ukončené léčbě

15 + 22 Karcinom análního (řitního) kanálu Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza Zhoubné nádory jater Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Biologická léčba Prognóza Karcinom žlučníku a žlučových cest Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Prognóza Zhoubné nádory pankreatu Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba

16 Chirurgie Radioterapie Chemoterapie Prognóza Zhoubné nádory kůže Karcinomy kůže Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza Prevence Maligní melanom Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Genetické faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza Prevence Zhoubné nádory močového ústrojí Zhoubné nádory ledvin Epidemiologie Epidemiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza Prevence Nádory močového měchýře Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie

17 Klinické projevy Diagnostika Léčba Prevence Sarkomy močového měchýře Prognóza Nádory ledvinné pánvičky a ureteru Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické příznaky Diagnóza Léčba Nádory močové trubice Výskyt Uretrální karcinom žen Etiologie a rizikové faktory Klinické projevy Patologie Diagnostika Léčba Prognóza Uretrální karcinom mužů Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy a diagnostika Léčba a prognóza Zhoubné nádory mužských reprodukčních orgánů Nádory varlat Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza a prevence Negerminální nádory varlete

18 Zhoubné nádory prostaty Epidemiologie Rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza Prevence, screening Karcinom penisu Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Karcinom prsu Epidemiologie Etiopatogeneze a rizikové faktory Věk v době menarche a menopauzy Rodinná historie Benigní onemocnění prsu Radiace Životní styl Antikoncepce Hormonální substituční (náhradní) léčba v menopauze (přechodu) Prevence Samovyšetřování Screening Organizovaný screening v České republice Patologie Neinvazivní karcinom Invazivní karcinom Stanovení rozsahu onemocnění, prognostické faktory Příznaky a vyšetření Stanovení kategorií T, N, M Vyšetřovací metody Prognostické a prediktivní faktory

19 29.7 Současné možnosti léčby karcinomu prsu Chirurgická léčba Radioterapie Chemoterapie Hormonální léčba Biologická léčba Vedlejší léčebné účinky Vedlejší účinky po chirurgických zákrocích Vedlejší účinky hormonální léčby Dispenzarizace Zhoubné nádory ženských pohlavních orgánů Zhoubné nádory vulvy Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Karcinom pochvy Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Karcinom hrdla děložního Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Zhoubné nádory těla děložního Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba

20 Zhoubné nádory vaječníků a vejcovodů Epidemiologie Etiologie a rizikové faktory Patologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Nádory trofoblastu Trofoblastická nemoc Choriokarcinom Přehled maligních krevních chorob Leukemie Akutní leukemie Chronické leukemie Maligní lymfomy Hodgkinova choroba Mnohočetný myelom Závěr Transplantace krvetvorných buněk Úvod Historie Typy transplantací Dárci krvetvorných buněk Indikace k transplantacím Odběr krvetvorných buněk Postup při transplantaci Komplikace transplantací a její pozdní následky Závěr Podvýživa při chronickém onemocnění Proteino-energetická malnutrice Charakteristika a patofyziologie Klinický význam PEM Diagnóza proteino-energetické malnutrice Ztráta tělesné hmotnosti Aktuální tělesná hmotnost Obvod střední části paže Odhad příjmu stravy Laboratorní hodnocení bílkovin v séru

21 Hodnocení poruchy fungování organizmu při podvýživě Celkové hodnocení nutričního stavu Stanovení rizika vzniku podvýživy Stanovení výživové potřeby Potřeba energie Potřeba bílkovin Potřeba vitaminů a stopových prvků Nutriční podpora v době onemocnění Úprava diety, dietní rada Popíjení tekutých perorálních nutričních doplňků, sipping Sondová enterální výživa Parenterální výživa Psychologický přístup sester k onkologickým nemocným Profesionální psychologický přístup sestry k onkologickým pacientům Sestra v týmu, který pečuje o onkologického pacienta Negativní psychosociální jevy, se kterými se setkáváme v povolání sestry Syndrom vyhoření burnout efekt Mobbing Literatura Rejstřík Souhrn/Summary

22 Klinická onkologie pro sestry Seznam autorů Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice Vídeňská 800, Praha Prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Otakar Bednařík Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Oldřich Coufal, Ph.D. Oddělení chirurgické onkologie MOÚ a LF MU Brno Žlutý kopec 7, Brno Prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr. Institut biostatistiky a analýz MU Kamenice 3, Brno Mgr. Libuše Kalvodová Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno Doc. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Andrea Křivanová, Ph.D. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno Helena Marečková Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Zdeněk Mechl, CSc. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno 22

23 Seznam autorů RNDr. Jan Mužík Institut biostatistiky a analýz MU Kamenice 3, Brno MUDr. Milan Navrátil Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Luděk Pour, Ph.D. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Klinika komplexní onkologické péče MOÚ a LF MU Žlutý kopec 7, Brno Prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno Mgr. Sabina Ševčíková, Ph.D. Babákův výzkumný institut LF MU Kamenice 5, Brno Doc. MUDr. Miroslav Tomíška, CSc. Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Jihlavská 20, Brno Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, Brno Hilda Vorlíčková Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů Vinařská 6, Brno MUDr. Pavlína Vrtělová Oddělení chirurgické onkologie MOÚ a LF MU Brno Žlutý kopec 7, Brno 23

24 Klinická onkologie pro sestry Předmluva Nádory jsou jedním z největších současných zdravotních problémů. Jsou na druhém místě jako příčina smrti a patří také mezi nejvýznamnější příčiny pracovní neschopnosti a invalidity. Pozornost zdravotníků se zaměřuje na rozvíjení účinných preventivních metod k včasnému odhalení nádorových onemocnění, na zkvalitnění stávajících způsobů protinádorové léčby a ošetřo vání nemocných. Na plnění všech těchto úkolů se podílejí i sestry. Nemocní s nádory netrpí pouze fyzicky, ale mají také velké psychické a sociální problémy. Péče o onkologické nemocné vyžaduje mnohostrannou spolupráci. S těmito nemocnými se setkáváme nejen na specializovaných on kologických, ale prakticky na všech odděleních, ať už interních, chirurgic kých, jednotkách intenzivní péče, léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Stále častěji jsou onkologičtí nemocní vyšetřováni a léčeni jak na odborných ambu lancích, tak v neposlední řadě u obvodních (rodinných) lékařů a sester. Mi mořádně důležitou roli hraje spolupráce s rodinou a přáteli nemocného. Učební text je rozdělený na dvě části, obecnou část a podpůrnou léčbu, v druhé části jsou pak kapitoly věnované jednotlivým nemocem. V celém učebním textu je zdůrazněn význam týmové práce, úzká návaznost a spolupráce všech zdravotníků různých oborů a specializací. Skripta si kladou za cíl být spolehlivou oporou sestrám, které pečují o onkologicky nemocné. Publikace vychází z předchozích velmi úspěšných textů autorů Jiřího Vorlíčka, Hildy Vorlíčkové a Miloše Konečného, které vyšly v roce 1988, 1992 a Současné vydání z roku 2011 reflektuje počínající bakalářské a magisterské vzdělávání zdravotních sester, je obsáhlejší, než byly uvedené tři publikace, a dále odráží pokrok v onkologii v posledních letech. Další užitečné informace ze současné onkologie lze získat na 24

25 Epidemiologie nádorů 1 1 Epidemiologie nádorů Ladislav Dušek, Jan Mužík 1.1 Proč je důležité mít informace o četnosti výskytu maligních chorob Se zvyšující se zátěží maligními novotvary roste ve většině vyspělých států světa potřeba výskyt zhoubných nádorů sledovat a hodnotit. Této oblasti se věnuje vědní disciplína epidemiologie nádorů, jejíž význam neustále stoupá. Data o počtech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů a s nimi souvisejících úmrtích jsou nepostradatelná pro optimalizaci a řízení léčebné péče v této oblasti. Informace o výskytu nádorů pomáhá také každému občanovi odhadnout míru jeho vlastního ohrožení. Ty samé informace dále umožňují zdravotnickým institucím odhadovat náklady na léčení a ošetřování osob postižených jednotlivými maligními chorobami. Přesné informace o počtu nově zjištěných maligních chorob v jednotlivých věkových kategoriích umožňují předpovídat množství lůžek a léků, a tedy i financí nutných pro léčbu té či oné choroby. Proto je velmi důležité, aby každá osoba s nádorovým onemocněním byla nahlášena do registru nádorových chorob. 1.2 Co je to epidemiologie Epidemiologie je vědním oborem medicíny, který studuje nemoci nikoli z hlediska jedince, ale z hlediska celé populace. Úkolem epidemiologie je nejen mapovat výskyt nemocí, ale také analyzovat možné příčiny a souvislosti podílející se na vzniku těchto chorob, jako je například způsob výživy, kontakt s různými toxickými látkami, druh práce, infekční agens apod. Epidemiologie, jako ostatně každý vědní obor, disponuje vypracovanou metodikou hodnocení a pracuje s přesně definovanými pojmy. V tomto stručném přehledu uvádíme pouze tři z nich, které považujeme za nejdůležitější: 25

26 1 Klinická onkologie pro sestry Incidence nádorové nemoci Incidence je počet zhoubných nádorů nově diagnostikovaných během jednoho roku. Počet se obvykle uvádí v přepočtu na osob v populaci Prevalence nádorové nemoci Prevalence je počet osob žijících s určitou nádorovou nemocí ke konkrétnímu datu v daném roce. Vztah mezi incidencí a prevalencí je dán především dosahovaným přežitím pacientů od data stanovení diagnózy. V případě maligní nemoci, s níž lidé žijí déle než rok, například u chronické lymfatické leukemie, se průměrné přežití všech nemocných udává kolem 8 10 let, takže prevalence nemocných s touto diagnózou bude cca 8 10krát vyšší, než je incidence. Naopak u nemocí s kratší průměrnou dobou přežití než 1 rok (například zhoubné nádory žlučových cest) bude prevalence podstatně menší, než je incidence nemoci Úmrtnost neboli mortalita na maligní nemoci Mortalita vyjadřuje počty zemřelých, opět nejčastěji v přepočtu za obyvatel za rok. Pokud se počty zemřelých rozdělí dle příčin úmrtí, dostáváme tzv. specifickou mortalitu, která se také udává v přepočtu na obyvatel. V případě nevyléčitelných nádorových onemocnění se mortalita rovná jejich incidenci. V případě, že u části nemocných se daří maligní nádor vyléčit, je hodnota mortality menší než hodnota incidence. 1.3 Jak časté jsou maligní choroby Maligní choroby nejsou bohužel nijak vzácné. V průběhu života postihne maligní nemoc každého třetího obyvatele naší republiky. Každý čtvrtý obyvatel České republiky zemře na zhoubné nádorové onemocnění. Podle posledních údajů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je u obyvatel 27 zemí Evropské unie kumulativní riziko vzniku zhoubného nádoru (kromě tzv. jiných kožních nádorů) do 75. roku věku 26,41 % (30,78 % u mužů, 22,57 % u žen). Riziko úmrtí na nádor do 75 let věku je pak 12,00 % (15,20 % u mužů a 9,12 % u žen). 26

27 Epidemiologie nádorů 1 Tab. 1.1 Přehled epidemiologie zhoubných nádorů kromě tzv. jiných kožních nádorů (C44) v české populaci za rok 2007 * Parametr Muži Ženy Celkem Incidence (rok 2007) počet na 100 tis. absolutní počet Mortalita (rok 2007) počet na 100 tis. absolutní počet 544, , , , , , Poměr mortalita/incidence 0,55 0,48 0,51 Prevalence (k ) počet na 100 tis. absolutní počet Pět nejčastějších diagnóz (% nově hlášených ZN bez jiných kožních v roce 2007) Muži prostata ,4 % tlusté střevo a konečník ,7 % průdušnice, průdušky a plíce ,7 % močový měchýř ,5 % ledvina ,3 % Ženy prs ,7 % tlusté střevo a konečník ,6 % děloha ,0 % průdušnice, průdušky a plíce ,0 % vaječník ,3 % Celkem tlusté střevo a konečník ,8 % prs ženy ,3 % průdušnice, průdušky a plíce ,1 % prostata ,6 % ledvina ,3 % * Všechny zhoubné nádory (ZN) kromě jiných nádorů kůže (C00 C97, bez C44); data za rok 2007 jsou posledními dostupnými a již validovanými údaji z Národního onkologického registru ČR (více najdete na Incidence: počet nových případů onemocnění v určitém čase v dané populaci. Mortalita: počet úmrtí na sledovanou diagnózu v určitém čase v dané populaci. Prevalence: ukazatel momentálního stavu nemocnosti populace na určitou diagnózu. V epidemiologii nádorů je prevalencí myšlen počet žijících registrovaných osob v populaci, které mají nebo měly nádorové onemocnění k daného roku. 27

28 1 Klinická onkologie pro sestry V grafech 1.1 a 1.2 informujeme o vývoji incidence, prevalence a mortality maligních chorob v ČR. Tabulka 1.1 shrnuje celkovou incidenci a mortalitu maligních onemocnění a přináší i přehled nejčastějších maligních onemocnění v ČR. Graf 1.3 ukazuje vývoj hodnot pětiletého relativního přežití onkologických pacientů v ČR, a to na příkladu nejčastějších onkologických diagnóz. Graf 1.4 je přehledem rozdílů ve výskytu maligních chorob mezi jednotlivými zeměmi Evropy. Tabulka 1.2 informuje o umístění ČR v statistikách incidence některých maligních chorob a graf 1.5 demonstruje záchyt onkologických onemocnění z hlediska klinického stadia. Tab. 1.2 Incidence a mortalita nádorových onemocnění v ČR ve srovnání s evropskými zeměmi Lokalizace zhoubného novotvaru všechny zhoubné novotvary kromě jiných kožních tlusté střevo a konečník průdušnice, průdušky a plíce Pořadí ČR v počtu ZN na osob ve věku 0 75 let (věkově standardizováno na světový věkový standard ASR-W) Incidence Mortalita Muži Ženy Celk. Muži Ženy Celk prs ženy děloha vaječník prostata ledvina močový měchýř melanom kůže ZN: zhoubné nádory 28

29 Epidemiologie nádorů 1 Všechna tato data jsou vybranou ukázkou z epidemiologie zhoubných nádorů v ČR. Hlavní trendy v naší populaci můžeme stručně charakterizovat následovně: Setrvale rostoucí incidence a dlouhodobě stabilizovaná mortalita; v důsledku těchto trendů v posledních letech prudce roste prevalence maligních onemocnění. U řady nádorových onemocnění je stále relativně vysoký podíl nádorů diagnostikován v pokročilých klinických stadiích, např. nádory kolorekta a plic. Na průměrném ročním přírůstku u obou pohlaví se nejvíce podílí maligní nádory kůže, prostaty, prsu, kolorekta, melanom kůže, nádory vylučovacích cest, slinivky a plic u žen. Ve shodě s většinou evropské populace meziročně klesá v ČR incidence karcinomů žaludku. Za posledních 15 let došlo v ČR k významnému zlepšení přežití onkologických pacientů u většiny častých onkologických diagnóz; typickým příkladem jsou zhoubné nádory prsu, kde se na pozitivním vývoji podílí i rostoucí úspěšnost časného záchytu díky sílícímu mamografickému screeningu. počet na osob rok Zdroj: Národní onkologický registr České republiky (více na incidence muži incidence ženy incidence celkem mortalita muži mortalita ženy mortalita celkem Graf 1.1 Vývoj incidence a mortality zhoubných novotvarů (C00 C97) v České republice 29

30 1 Klinická onkologie pro sestry počet žijících s anamnézou nádoru na osob Zdroj: Národní onkologický registr České republiky (více na rok muži ženy celkem Graf 1.2 Vývoj prevalence zhoubných novotvarů (C00 C97) v ČR Graf 1.3 Vývoj 5letého relativního přežití u pacientů se zhoubnými novotvary v ČR podle dat Národního onkologického registru ČR 30 5leté relativní přežití 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% štítná žláza melanom kůže močový měchýř předstojná žláza prostata hrdlo děložní cervicis uteri ledvina a jiné orgány močových cest vulva a vagina hrtan varle děloha prs tlusté střevo a konečník vaječník dutina ústní hltan žaludek 1 hodnoceno metodou analýzy periody, 2 hodnoceno metodou analýzy kohorty žlučník a žlučové cesty průdušnice, průdušky a plíce jícen játra a intrahepatální žlučové cesty slinivka břišní

31 Epidemiologie nádorů 1 Denmark Ireland Belgium France (metropolitan) Norway Iceland The Netherlands Czech Republic Hungary Luxembourg Germany Italy Switzerland Slovenia Croatia United Kingdom Slovakia Sweden Austria Finland Lithuania Spain Latvia Estonia Poland FYR Macedonia Serbia Portugal Bulgaria Belarus Malta Montenegro Romania Albania Russian Federation Ukraine Republic of Moldova Cyprus Bosnia Herzegovena Greece počet na osob ve věku 0 75 let, věkově standardizováno na světový věkový standard (ASR-W) Česká republika okolní země ostatní země Graf 1.4 Incidence zhoubných nádorů (ZN) kromě jiných kožních (C44) ve věku 0 75 let v zemích Evropy podle studie GLOBOCAN

32 1 Klinická onkologie pro sestry relativní zastoupení klinických stadií [%] 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ZN prsu (C50) (C50 ženy: n = ) ZN průdušky bronchu a plíce (C34: n = ) Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR rok rok 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C21: n = ) Stadium neuvedeno neúplný záznam Stadium neuvedeno z objektivních důvodů Stadium IV Stadium III Stadium II Stadium I Během historie sběru dat Národního onkologického registru ČR došlo k těmto změnám v používání TNM klasifikace: do roku 1981 TNM klasifikace II. vydání, TNM klasifikace III. vydání, TNM klasifikace IV. vydání, TNM klasifikace V. vydání, od roku 2005 TNM klasifikace VI. vydání. rok Graf 1.5 Příklady trendů zastoupení klinických stadií u různých zhoubných nádorů 32

33 Příčiny vzniku (etiologie) nádorů 2 2 Příčiny vzniku (etiologie) nádorů Zdeněk Adam, Hilda Vorlíčková, Zdeněk Mechl, Sabina Ševčíková, Jiří Vorlíček, Marta Krejčí Nemocní se často ptají, co bylo příčinou vzniku této nemoci. Zdraví lidé naopak nejen tuto otázku (proč vznikají nádory), ale částečně i známé odpovědi na ni zatlačují do pozadí konstatováním: Co tě má potkat, to tě nemine. Touto formulací, která připomíná pštrosí reakci (strkání hlavy do písku), odmítají brát na vědomí informace o možnostech, jak snížit riziko vzniku maligní choroby. Úvodem můžeme shrnout, že vznik maligního onemocnění má komplexní příčiny. Část z nich je zděděná po rodičích, ale část těchto příčin tkví v okolním světě mimo nás. Tyto zevní příčiny můžeme ovlivňovat, tedy zvyšovat či snižovat riziko vzniku maligní choroby. Učebnice obvykle dělí příčiny maligních chorob do dvou skupin: Faktory zevní Faktory vnitřní, genetické 2.1 Zevní vlivy podmiňující vznik nádorů nebo ochraňující před jejich vznikem Když připustíme, že vznik maligní choroby má částečně zevní a částečně vnitřní příčiny, je velmi logická otázka: Jak moc jsou zevní faktory zodpovědné za vznik maligního onemocnění? Odpověď na tuto otázku byla hledána v epidemiologických studiích a jejich výsledek je uveden v tabulce 2.1. Ta dokazuje, že míra, jakou zevní příčiny přispívají ke vzniku maligních chorob, není zanedbatelná a že je nutné tyto zevní příčiny brát vážně a snažit se je v denním životě minimalizovat, pokud to jen trochu jde. 33